45 C 165/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Josefem Svobodou sídlem Primátorská 1152/16, 460 14 Liberec XIV - Ruprechtice proti žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované Adresa žalované pro zaplacení 212 712 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 212 712 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 212 712 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 8 800,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 212 712,- Kč, způsobené mu nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , Anonymizováno, . Řízení bylo ukončeno dne 28.01.2023, celková doba trvání Předmětného řízení tedy dosáhla 5 541 dnů a v jeho průběhu se dle žalobce vyskytly značné průtahy, čímž bylo porušeno jeho základní právo na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů stanovené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Z důvodu výše uvedených průtahů byl žalobce po dlouhou dobu trvání Předmětného řízení nucen setrvat ve stavu nejistoty týkajících se jeho práv a povinností, čímž mu vznikla nemajetková újma. Vzhledem k tomu, že bylo postupem v rámci Předmětného řízení zasaženo do žalobcova práva na spravedlivý proces, má žalobce za to, že samotné konstatování porušení jeho práva je v tomto případě zcela nedostačující. V řízení nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině a nejednalo se o nijak významně složitou skutkovou věc. Dle názoru žalobce výše uvedená absence okolností, které by zvyšovaly složitost věci, zvyšuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobce měl obdržet za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Žalobce v průběhu řízení nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům, v tomto směru nenavrhoval žádnou modifikaci základní částky. Žalobce vyčíslil nemajetkovou újmu, která mu byla v řízení způsobena částkou 212 712,- Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 13.6.2023 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na přiznání zaplacení částky v celkové výši 212.712,- Kč s přísl., jako náhrady nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem – nepřiměřenou délkou konkursního řízení vedeného předKrajským soudem v Hradci Králové pod sp. zn.: , Anonymizováno, . Žádosti žalobkyně bylo částečně vyhověno a bylo jí poskytnuto přiměřené zadostiučinění ve výši 59.625,- Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení, zahájeného dne 14.4.2008 prohlášením konkursu na majetek společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , sídlem , adresa, , usnesením č.j.: , Anonymizováno, , přičemž žalobkyně přihlásila svou pohledávku ve výši 2.802.586,30 Kč do konkursního řízení dne 9.5.2008. Usnesením KS ze dne 8.12.2022 byl konkurs na majetek úpadce zrušen. Celková délka konkursního řízení činila ve vztahu k žalobkyni 14 let a 3 měsíce (počínaje dnem 9.5.2008, kdy žalobkyně přihlásila svou pohledávku do konkursu, do pravomocného rozhodnutí o vydání rozvrhu dne 19.8.2022). Do konkursního řízení přihlásilo své pohledávky celkem , hodnota, věřitelů. Celková délka konkursního řízení byla dále zásadně ovlivněna značným množstvím probíhajících incidenčních sporů, jejichž výčet žalovaná ve svém vyjádření uvedla. Dalším výrazným faktorem ovlivňujícím délku řízení byl spor vedený u KS v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích pod spis.zn.: , Anonymizováno, , o vyloučení nemovitých věcí z konkursní podstaty ve věci žalobce , právnická osoba, , který tvrdil, že předmětné nemovitosti jsou v jeho vlastnictví a vlastnické právo k nemovitostem získal kupní smlouvou ze dne 1.8.2007 za dohodnutou kupní cenu 55.000.000,- Kč. Žalobě bylo soudem v plném rozsahu vyhověno. Soud dále opakovaně rozhodoval o procesním nástupnictví. Žalobkyně byla členem věřitelského výboru, tudíž ona sama se na délce řízení rovněž do jisté míry podílela. Pokud jde o posouzení významu předmětu řízení pro žalobkyni, tento byl žalovanou zhodnocen jako snížený. Žalobkyně přihlásila svou pohledávku do konkursu ve výši 2.802.586,30 Kč, přičemž tato byla uspokojena do výše 8,3468 % zjištěné pohledávky, což odpovídá částce 233.926,- Kč. Dále, již ze zprávy předběžného správce ze dne 27.3.2008 mj. vyplývá, že dlužník ukončil svoji výrobní činnost, obchodní aktivity jsou minimální, potenciální obchodní partneři jsou si vědomi ekonomické situace, a snaží se na jeho úkor o neúměrný prospěch. S ohledem na ukončení výroby dlužník ukončuje pracovním poměr se svými zaměstnanci s výjimkou administrativních zaměstnanců, stejně tak cash-flow dlužníka je v tuto chvíli minimální. Žalobkyni jakožto člence věřitelského výboru tak musela být známa nízká předpokládaná míra uspokojení již na počátku řízení. Žalovaná doplnila, že konkurzní řízení je z hlediska přiměřenosti délky specifické, protože se člení na několik relativně samostatných fází. Fáze přípravná počíná podáním návrhu na prohlášení konkursu a končí prohlášením konkursu, fáze realizační se pojí s přihlašováním pohledávek věřitelů, zjišťováním majetku patřícího do konkursní podstaty a zpeněžováním tohoto majetku. Konečně, třetí fáze závěrečná postihuje vlastní rozvrh výtěžku konkurzní podstaty mezi věřitele a zrušení konkurzu (srov. např. důvody rozsudku NS ze dne 25. 6. 2009, sp. zn.: 29 Cdo 2917/2007). Žalovaná uzavřela, že pokud jde o posouzení délky řízení z hlediska její přiměřenosti, tuto je i přes všechny shora uvedené okolnosti nutno zhodnotit jako nepřiměřenou, neboť délku trvání řízení přesahující 14 let již nelze objektivně hodnotit jako přiměřenou. Žalovaná doplnila, že částku 59.625,- Kč, kterou žalobkyni na vypořádání jejího nároku poskytla, považuje za dostatečnou, když současně konstatování porušení práva ve smyslu ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. se v daném případě nejevilo jako dostačující náhradou. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění (59.625,-Kč) dospěla žalovaná nejprve k základní částce 198.750,- Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15.000,- Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost řízení o 40%, dále byla základní částka ponížena o 30% za snížený význam předmětu řízení, jak podrobněji popsáno shora. Základní částka přiznaného zadostiučinění byla tedy celkem snížena o 70%. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Žalobkyně se k prvnímu jednání bez omluvy nedostavila, proto soud jednal v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohlo jí být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jejích tvrzení a označení důkazů, týkajících se jí požadované nemajetkové újmy, zejména zvýšeného významu daného řízení pro její osobu, který však nedoložila. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1793/2011).

5. Žalovaná, která se k jednání dostavila, vznesla námitku promlčení uplatněného nároku žalobkyně, která uváděla, že řízení ve vztahu k ní skončilo 28.1.2023. Dle žalované však řízení ve vztahu k žalobkyni skončilo schválením rozvrhového usnesení, po kterém následovala konečná zpráva, jejíž schválení nabylo právní moci 19.8.2022. Správce konkursní podstaty oznámil, že rozvrhové usnesení bylo splněno 18.10.2022 a 5.12.2022. Protože řízení vůči žalobkyni skončilo dříve, než to samotné konkursní řízení, je nárok žalobkyně promlčen.

6. Uplatněním nároku na náhradu majetkové a nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem z 27.7.2023 žalobkyně požadovala u žalované náhradu nemajetkové újmy ve výši 212 712 Kč. Dle doručenky datové zprávy byla zpráva téhož dne doručena žalované.

7. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 4. 9. 2023 byla žádost žalobkyně na náhradu za nepřiměřenou délku řízení vedeného před Krajským soudem v Hradci Králové pod sp.zn. , Anonymizováno, vypořádána a žalovaná konstatovala nepřiměřenou délku řízení a vyplatila žalobkyni částku 59 625 Kč.

8. Dle likvidační doložky ze dne 6. 9. 2023 byla dne 5. 9. 2023 žalobkyni vyplacena žalovanou částka 59 625 Kč jako náhrada v kompenzačním řízením.

9. Ze spisu sp.zn. , Anonymizováno, Krajského soudu v Hradci Králové soud zjistil, že žalobkyně se do řízení přihlásila jako věřitelka č. , hodnota, . Rozvrhovým usnesením (na č.l. 2 089) ze dne 18.7.2022 bylo rozhodnuto o vypořádání jednotlivých věřitelů v rámci konkursního řízení, přičemž žalobkyně se zjištěnou pohledávkou ve výši 2 802 586,30 Kč, měla být uspokojena ve výši 233 926 Kč. Na č.l. 2104 byl správce konkursní podstaty vyzván usnesením ze 7.10.2022, aby sdělil, zda splnil povinnosti, uložené mu rozvrhovým usnesením. Soud dále 1.12.2022 urgoval zprávu konkursního správce, , tituly před jménem, , jméno FO, . Správce poté sdělil soudu, že 18.10.2022 došlo ke splnění povinnosti, uložené mu navrhovaným usnesením č.j. , Anonymizováno, ze dne 18. 7. 2022, kdy bylo vyplaceno plnění všem věřitelům, kromě jednoho zahraničního věřitele.

10. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

11. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

13. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

14. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

15. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

16. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

17. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

18. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

20. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

21. Dle § 32 odst. 1 a 2 ODŠZ nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

22. Dle § 35 odst. 1 ODŠZ promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

23. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení vznesla žalovaná námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, soud se nejprve zabýval právě otázkou, zda nárok byl žalobcem uplatněn v promlčecí době, která je stanovena shora citovaným ustanovením § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se proti žalované domáhal nemajetkové újmy, způsobené mu v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení sp.zn. , Anonymizováno, , vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové. V daném případě se žalobce dozvěděl o tom, že mu vznikla nemajetková újma splněním rozvrhového usnesení ze dne 18.7.2022, přičemž správce konkursní podstaty toto splnil ke dni 18.10.2022. Od 19.10.2022 pak běžela šestiměsíční promlčecí doba. Žalobce mohl u žalované uplatnit svůj nárok nejpozději dne 19.4.2023, tak aby nebyl promlčen. Jestliže tedy žalobce uplatnil předběžně svůj nárok u žalované dne 27.7.2023 (popř. již 13.6.2023, jak žalovaná uváděla ve svém vyjádření), učinil tak pozdě a nedošlo tak k tzv. stavení promlčecí doby. O stavení promlčení jde tehdy, jestliže promlčecí doba pro určitou zákonem stanovenou překážku neběží, staví se její běh, ačkoli jinak by tu podmínky pro její běh byly dány. Stavení promlčení se může projevit: a) tak, že promlčecí doba nezačne běžet, b) tak, že již započatý průběh promlčecí doby nepokračuje (zastavuje se) pokud překážka trvá, a c) tak, že již započaté a probíhající promlčení neskončí dříve než po uplynutí určité doby poté, co překážka byla odstraněna. V daném případě zákon č. 82/1998 Sb., výslovně jako lex specialis upravuje právě variantu, shora uvedenou pod písmenem b), tzn. časové úseky promlčecí doba uplynulá před vznikem překážky a po jejím odpadnutí sčítají. V daném případě byl návrh na předběžné projednání nároku podán téměř dva měsíce (či dokonce více než tři měsíce) po uplynutí šestiměsíční promlčecí doby a promlčecí doba tak marně uplynula, aniž by došlo k jejímu stavení. Na uvedeném nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že žalovaná projednala nárok žalobce a vydala své stanovisko až dne 4.9.2023 (byť jím žalobce navíc odškodnila). Žaloba pak byla podána až 2.8.2023, tedy po uplynutí promlčecí doby a vzhledem k tomu, že žalovaná se promlčení dovolala, soud žalobu z důvodu promlčení nároku zamítl, aniž by se dále zabýval otázkou, zda byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v daném případě. Současně soud zamítl i část žalovanou uhrazeného zadostiučinění, když žalobkyně v tomto rozsahu nevzala žalobu zpět a nemá tak na další náhradu nemajetkové újmy nárok.

24. Ve výroku o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce, když byť i jen částečný úspěch ohledně nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy se považuje za úspěch plný. Žalobce tak má právo na náhradu nákladů řízení proti žalované. Náklady žalobce jsou v daném případě představovány náklady právního zastoupení žalobce advokátem za 2 úkony právní pomoci po 3 100 Kč, a to za převzetí právního zastoupení a podání ve věci samé podle ust. § 9 odst. 1 ve spojení s ust. § 7 bod 3. a ust. § 11 odst. 1 písm. a) a písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, dále 2 režijní paušály po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 téže vyhlášky za tytéž úkony a soudní poplatek ve výši 2 000,- Kč.