45 C 166/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalované: Jméno žalované pro zaplacení 4 800 Kč s příslušenstvím + 50 000 Kč

I. Návrh na přerušení řízení do pravomocného skončení věci, vedeného pod , Anonymizováno, , se zamítá.

II. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 3.000,00 Kč, spolu s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 3.000,00 Kč od 9.8.2021 do zaplacení.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 50.000,00 Kč spolu s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 50.000,00 Kč od 9.8.2021 do zaplacení, se odmítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 1.800,00 Kč spolu s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.800,00 Kč od 9.8.2021 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 2 100,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000,- Kč a náhrady majetkové újmy ve výši celkem 4 800,- Kč, způsobené mu dle jeho slov postupem a zásahy Obvodního soudu pro Prahu 9 a Městského soudu v Praze. Žalobce uvedl, že byl (je) účastníkem řízení sp.zn. , Anonymizováno, u Obvodního soudu pro Prahu 9, z něhož se odvíjejí vedlejší dílčí řízení a to mimo jiné řízení stížností podle § 164 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (dále i jen z.s.s.) ke státní správě Obvodního soudu pro Prahu 9 a dále řízení o návrzích žalobce na určení lhůty k provedení procesního úkonu v řízení podle § 174a odst. 1) z.s.s., které byly postupovány procesním soudem (Obvodním soudem pro Prahu 9) k Městskému soudu v Praze. V souvislosti s těmito dílčími řízeními žalobci vznikla škoda spočívající v podání čtyř návrhů na určení lhůty – jednoho ze dne 6.4.2016, dvou ze dne 31.1.2018 a třetího ze dne 25.1.2019 a pěti stížností ke správě soudu – z 3.11.2017, 18.11.2017, 18.11.2017, 8.12.2017, 10.2.2018, 25.7.2018, čímž mu vznikla škoda na nepřiznané náhradě nákladů řízení, resp. právo na náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon v řízení, neboť se jedná o účastníka, nezastoupeného advokátem. Návrhy na určení lhůty byly podány důvodně a jsou oprávněné, stejně tak stížnosti na správu soudu, tím vším se žadatel důvodně domáhal nápravy svých porušovaných práv (procesních i hmotných). Skrze návrhy na určení lhůty ze dnů 31.1.2018 a 25.1.2019 byl procesní soud pohnut k činnosti, některé úkony s namítaným prodlením byly učiněny v přímé příčinné souvislosti s návrhy navrhovatele na určení lhůty. Celková škoda za tímto odstavcem specifikovaná podání je 1.800,- Kč (6 podání k soudu). Další škoda měla žalobci vzniknout snížením výše přiznaného zadostiučinění o -10% s ohledem na zcela v rozporu s realitou tvrzené „nedůvodné návrhy na určení lhůty k provedení procesního úkonu s ohledem na zákonná kritéria uvedená v ustanovení § 31a odst. 3 ZOdpŠk“ v řízení před Městským soudem v Praze, sp. zn. , Anonymizováno, (rozsudek ze dne 13.5.2020, č.j. , Anonymizováno, ). Škoda tak představuje částku 3 000,- Kč. A konečně žalobce uvedl, že mu klamavým a vyhýbavým postupem dotčených orgánů žalované vznikla újma, kterou vyčíslil ve výši 50 000,- Kč. Klamavého a vyhýbavého postupu se dle žalobce dopustil jednak Obvodní soud pro Prahu 9 jako soud I. stupně, jednající vyřizující samosoudkyní JUDr. Helenou Svobodovou ohledně průtahového postupu v řízení , Anonymizováno, (a zejména v části vykonávacího řízení), v kombinaci s postupem, který při stížnostních řízeních na průtahy v řízení , Anonymizováno, zaujala předsedkyně soudu Mgr. Michaela Wenzelová, a v kombinaci s rozhodováním senátu 30UL Městského soudu v Praze o návrzích navrhovatele (žalobce) na určení lhůty a dále postupem senátu 23Co Městského soudu v Praze v kompenzačním řízení sp.zn. , Anonymizováno, , který snížil přiznané zadostiučinění s oporou o listiny, které žalobce opakovaně označoval za vadné a nesprávné, aniž by se s takovými námitkami žalobce senát vypořádal. Žalobce u žalované uplatnil dne 8.2.2021, který doplnil dne 28.2.2021, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 8.2.2021 uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 54.800,- Kč, a to v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. , Anonymizováno, . K projednání žádosti žalobce došlo dne 12.10.2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu dle ust. § 13 z. č. 82/1998 Sb., ani nebylo žádné pravomocné rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno nebo změněno dle § 8 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb. Žalovaná uvedla, že nárok žalobce na náhradu škody nelze shledat důvodným s ohledem na neexistenci odpovědnostního titulu. Rozhodovací činnost soudu není nesprávným úředním postupem jako titul pro náhradu škody. Na případy rozhodovací činnosti soudů se vztahují ustanovení zákona č. 82/1998 Sb. o nezákonném rozhodnutí, avšak v tomto případě žádné nezákonné rozhodnutí ve smyslu tohoto zákona vydáno nebylo. Má-li žalobce za to, že v řízení došlo k nevhodnému chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem, je oprávněn obracet se na orgány státní správy soudů se stížností. Stran tvrzeného nesprávného úředního postupu žalovaná doplnila, že nemůže posuzovat správnost skutkových zjištění nebo nesprávnost právního posouzení věci, ani posuzovat předpoklady pro vydání rozhodnutí. Jde totiž o rozhodovací činnost soudu, která přímo vede k vydání rozhodnutí. Do rozhodovací činnosti soudu nemůže žalovaná žádným způsobem zasahovat, neboť soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy, resp. nezávislí soudci, a tuto jejich nestrannost a nezávislost nesmí nikdo ohrožovat. Přezkoumání soudních rozhodnutí z hlediska jejich věcné správnosti a souladu se zákonem, je možné pouze na základě podaných řádných nebo mimořádných prostředků, o nichž rozhoduje nadřízený soud. Z výše uvedených důvodů žalovaná navrhla, aby žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta.

3. Žalobce prostřednictvím své zmocněnkyně při prvním ústním jednání uvedl, že se domáhá nemajetkové újmy a škody, která vznikla postupem orgánů státu, tzn. Obvodního soudu pro Prahu 9, nejenom při jeho rozhodovací činnosti, ale současně i při výkonu státní správy soudu. Žalobce měl být poškozen orgánem státní správy - Obvodního soudu pro Prahu 9, konkrétně jeho rozhodovací činností a konkrétní soudkyní, dále Městským soudem v Praze, konkrétně jeho senáty, zabývajícími se návrhem na určení lhůty, z jejichž postupu žalobci vznikla újma a škoda. Tu představují marná podání, která učinil k ochraně svých práv. Kromě návrhů na určení lhůty, které směřovaly k uskutečnění různých úkonů soudu, směřujících k odstranění průtahů v řízení, které však soudy dodnes neučinily, má být žalobci způsobena újma frustrací a nutností strpět selhání prostředků nápravy, vyhýbavé, klamavé postupy různých orgánů státu. Žalobce je vykreslován jako člověk, který podává naprosto zcela nedůvodné návrhy na určení lhůty, ačkoli z jeho pohledu jsou návrhy důvodné. To má vliv i na případné zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, kde je chování účastníka jedním z posuzovaných kritérií. V poslední době navíc žalobci nebyly doručovány řádně listiny ze spisu, což opět k dalšímu návrhu na určení lhůty bylo zhodnoceno jako nedůvodné a řada dalších pochybení. Žalobce požadoval, aby soud posuzoval jednotlivá (a dlužno dodat, že ne zcela přesně specifikovaná) rozhodnutí po věcné stránce a revidoval rozhodnutí jiných orgánů. Žalobce v rámci doplnění žaloby uváděl řadu dalších konkrétních skutečností, přičemž nebyl zřejmé, zda a jak tyto souvisí s předmětem řízení, popř. zda se jedná jen o dokreslení jeho tvrzení.

4. Protože tvrzení žalobce nebyla nadále dostatečně specifikována, byl žalobce vyzván, aby upřesnil, z jakého titulu jsou jednotlivé dílčí nároky, uplatněné v žalobě z 8.8.2021, uplatňovány. Dále, aby upřesnil, kdy uplatňoval náhradu nákladů za podané návrhy, zda bylo rozhodnutí Městského soudu v , adresa, zrušeno a co přesně představuje nemajetková újma, kterou žalobce požaduje v současném řízení ve výši 50 0000,- Kč a z jakého titulu je požadována.

5. Žalobce prostřednictvím své zmocněnkyně zaslal soudu další vyjádření, která namísto upřesnění žalobních tvrzení tato ještě více znepřehlednila. Soudu tak nebylo jasné, z čeho přesně je žalován nárok na náhradu nemajetkové újmy (zda způsob vyřízení jednotlivých podáních a stížností na průtahy v řízení či návrhů na určení lhůty nebo několik dalších nově uvedených a blíže řádně nespecifikovaných rozhodnutí soudů, včetně toho, jakého či jakých řízení se týkají. S ohledem na to přistoupil soud k výzvě podle ustanovení § 43 odst. 1 a 2 o.s.ř., aby žalobce opravil a doplnil svá podání založená do spisu tak, aby bylo zřejmé, co přesně je odpovědnostním titulem - zda se domáhá zadostiučinění nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí (v tom případě jakého rozhodnutí, jakého soudu, pod jakou spisovou značkou a kdy bylo vydáno) či zda se domáhá zadostiučinění z titulu nesprávného úředního postupu (v tom případě o jaký postup šlo, jaký orgán jej měl uskutečnit, kdy se o něm žalobce dozvěděl, v jakém konkrétním řízení k tomuto postupu došlo), dále byl žalobce vyzván, aby upřesnil, co přesně představuje nemajetková újma, které se v rámci daného řízení domáhá a v čem konkrétně shledává žalobce příčinnou souvislost mezi odpovědnostním titulem a tvrzenou nemajetkovou újmou. Žalobce byl výslovně poučen, pakliže namítá, že nemajetková újma měla vzniknout z titulu stížností na průtahy v řízení a také návrhu na určení lhůty, jak naznačuje podání žalobce, jako na č.l. 46, v prvním odstavci, aby doplnil, kdy se dozvěděl o tom, jakým způsobem bylo o jeho návrzích, či stížnostech rozhodnuto a od kterého dne tak odvozuje počátek vzniku jeho újmy.

6. Navzdory opakovaným pokusům o upřesnění žalobních tvrzení však žalobce zaslal soudu další obsáhlé podání, kterým jen rozšířil nejistotu ohledně předmětu řízení. Žalobce v podání navrhl, aby soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení, vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. , Anonymizováno, .

7. Žalovaná z důvodu právní jistoty vznesla námitku promlčení ve vztahu k uplatněné nemajetkové újmy, když k událostem, od kterých je zřejmě nemajetková újma odvozována, docházelo v letech 2017 - 2018.

8. Žádostí o náhradu škody, způsobené, Anonymizováno, nezákonným rozhodnutím, ze dne 8.2.2021 žalobce uplatnil u Ministerstva spravedlnosti nárok na nemajetkovou újmu za průtahy v řízení ve věci sp.zn. , Anonymizováno, u Obvodního soudu pro Prahu 9 a dále zásah do sféry žadatele ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku řízení sp.zn. , Anonymizováno, u Obvodního soudu pro Prahu 2.

9. Informací Ministerstva spravedlnosti ze dne 10.2.2021 byl žalobce informován, že 8.2.2021 bylo žalované doručeno podání žalobce ve věci, projednávané před Obvodním soudem pro Prahu 9 a Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp.zn. , Anonymizováno, .

10. Doplněním žádosti ze dne 8.2.2021, datovaným 24.2.2021, žalobce doplnil svou žádost o náhradu škody u žalované, v němž požadoval škodu za hotové výdaje za šest úkonů právní služby nezastoupeného účastníka ve výši 1.800,00 Kč, další škodu ve výši 3.000,00 Kč za snížení zadostiučinění za nedůvodné návrhy na určení lhůty a (mimo jiné) újmu z klamavého a vyhýbavého postupu soudu I. stupně v řízení , Anonymizováno, , zejména v části vykonávacího řízení, v kombinaci s postupem, který při stížnostních řízení, na průtahy v řízení, zaujala předsedkyně soudu , jméno FO, , a v kombinaci s rozhodováním senátu 30 UL o návrzích na určení lhůty a postupu senátu Městského soudu v Praze 23 Co, když snížil přiznávané zadostiučinění s oporou o listiny, které opakovaně žalobce označoval za vadné a nesprávné, ve věci , Anonymizováno, .

11. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti z 12.10.2021 byl nárok žalobce vypořádán a bylo konstatováno, že předběžné projednání nároku je ukončeno.

12. Soud neprováděl důkaz Ukázkou praxe Obvodního soudu pro Prahu 9, týká řízení ve věci , Anonymizováno, , následně řešené pod sp.zn. , Anonymizováno, u Městského soudu v Praze, a dále věci, pod sp.zn. , Anonymizováno, , a dále, již tedy čtené , Anonymizováno, ve spojení s , Anonymizováno, , když tato řízení nejsou předmětem tohoto řízení.

13. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

14. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

15. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

16. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

17. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

18. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

19. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

20. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

21. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

22. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

23. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

24. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

25. Dle ust. § 43 odst. 1 a 2 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

26. Dle ust. § 103 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř., kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

27. Dle ust. § 104 odst. 1 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Nespadá-li věc do pravomoci soudů nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení příslušnému orgánu; právní účinky spojené s podáním žaloby (návrhu na zahájení řízení) zůstávají přitom zachovány.

28. Dle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu, nebo jestliže soud dal k takovému řízení podnět.

29. V daném případě soud konstatuje, že ač je celá žaloba jako taková na samé hranici projednatelnosti, snaha o porozumění podání žalobce, vedla pouze k dalším nepřehledným doplněním. V daném případě tak lze s jistotou konstatovat, že se žalobce domáhá náhrady škody ve výši 3 tis. Kč, představující 10 % ponížení zadostiučinění, přiznané mu v řízení sp.zn. , Anonymizováno, , u odvolacího soudu , Anonymizováno, , dále náhrady škody v podobě vynaložených nákladů na návrhy na určení lhůty a stížnosti ke správě soudu ve výši 1.800,00 Kč, a dále zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 50 000,- Kč, kterou však žalobce jednoznačně nevymezil ani po opakovaném pokusu o odstranění vad žaloby. Z tohoto důvodu soud ve výroku ad. I nepřipustil přerušení daného řízení do doby skončení ve věci 44 C 6/2022, když není zcela zřejmé, s čím přesně souvisí.

30. Pokud jde o nárok na náhradu škody ve výši 3 000,- Kč, nejlépe srozumitelný, nelze než konstatovat, že tento má představovat 10 % ponížení zadostiučinění přiznané žalobci v řízení sp.zn. 26 C 84/2018, za nepřiměřenou délku řízení, vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp.zn. , Anonymizováno, . Vzhledem k tomu, že řízení je již pravomocně v tomto směru skončeno, brání rozhodnutí v dané věci překážka res iudicata a soud tak není oprávněn o tvrzeném rozdílu v odškodnění znovu rozhodovat. Jak soud z úřední povinnosti zjistil, řízení sp.zn. , Anonymizováno, , i dle vlastních tvrzení účastníků ohledně tohoto nároku na náhradu újmy z titulu nepřiměřené délky řízení, bylo skončeno. S ohledem na to tedy soud uvedené řízení částečně zastavil, a to co do částky 3 000,- Kč. Již jen pro úplnost nutno doplnit, že tvrzená škoda tak, jak ji žalobce vymezil, navíc ani nemůže být za škodu považována, když nepřiznáním jakékoli částky v odškodňovacím řízení nedochází k umenšení majetku žalobce. S ohledem na to soud řízní o tomto nároku ve výroku ad. II zastavil.

31. A konečně, k nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy nelze než konstatovat, že navzdory opakovaným výzvám k odstranění vad žaloby, z žalobcem vylíčených skutkových tvrzení vyplývá více tvrzených pochybení (pravděpodobně) několika soudů, která však nebyla natolik upřesněna, aby bylo možné určit z jakého konkrétního titulu se žalobce tvrzeného nároku domáhá. Žalobce svá předchozí tvrzení nejenže neupřesnil, naopak své podání zahltil řadou nových, a dlužno dodat, i neúplných tvrzení, jejichž skutkový základ je však relativně samostatný a může zakládat samostatné nároky. Pokud žalobce tvrdil, více v úvahu přicházejících nesprávných úředních postupů, případně též nezákonná rozhodnutí, je třeba uplatnit konkrétní dílčí požadavek zvlášť, ve vztahu ke každému jednotlivému nesprávnému úřednímu postupu, či nezákonnému rozhodnutí. Bylo povinností žalobce, aby zcela konkrétně uvedl, v čem spatřuje nesprávný úřední postup, případně nezákonná rozhodnutí, které mělo být příčinou nemajetkové újmy. Pokud by žalobcův nárok vyplýval z více samostatných nesprávných úředních postupů, či nezákonných rozhodnutí, bylo jeho povinností vymezit je ve vztahu ke každému z nich tak, aby žaloba byla projednatelná, navzdory tomu tedy, že žalobce s tímto rozdělením nesouhlasí. Za situace, kdy žalobce stále trvá na tom, že se jedná o jeden složený nárok, který pokrývá celou vadnou činnost Obvodního soudu pro Prahu 9, ale také Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze v rámci různých řízení, nelze než uzavřít, že žaloba je i nadále, co do tohoto nároku neprojednatelná, proto ji soud odmítl. Ještě pro úplnost soud doplňuje, že mělo-li být odpovědnostním titulem v daném případě, dle žalobce tvrzené pochybení soudu v podobě údajných chybných postupů, nelze než odkázat na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.2.2006, sp.zn. , Anonymizováno, , případně rozsudek ze dne 27.5.2020 sp.zn. , Anonymizováno, , podle kterého soud nemůže v odškodňovacím řízení posuzovat, zda soudy postupovaly správně po stránce věcné, jak měly či provádět dokazování a podobně, neboť odškodňovací řízení není řízením revizním. Rovněž je třeba respektovat zásadu promptnosti odškodňovacího řízení, které mimo jiné vylučuje samostatné právní posuzování jednotlivých otázek, jež byly řešeny soudy v posuzovaném řízení. A přihlíží naopak k zásadním pochybením procesním, jako jsou průtahy v řízení, nerespektování závazného právního názoru soudu vyššího stupně a podobně. Již jen na závěr je nutno dodat, že co se týče nákladů řízení, ty mohou být účastníku řízení přiznány pouze v případě, že byly účelně vynaloženy k nápravě nesprávných rozhodnutí soudu. V daném případě, z tvrzení účastníků, ničeho takového nevyplynulo. Soud proto v tomto směru žalobu co do nároku na náhradu nemajetkové újmy odmítl.

32. A konečně, pokud se týká nároku na náhradu škody v podobě 1.800,00 Kč nezastoupeného účastníka, rovněž tedy na hranici projednatelnosti, nelze než konstatovat, že podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů, v řízeních, které je možno zahájit i bez návrhu, což jsou i řízení ve věci péče o nezletilé, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat jen odůvodňují-li to okolnosti případu. Podle § 151 odst. 1 o.s.ř. se o nákladech řízení rozhoduje až v rozhodnutí ve věci samé. Jelikož žalobce na náhradu škody žádá náhradu nákladů řízení, o kterých se v rámci vypořádání návrhu na určení lhůty, či dalších stížností nerozhoduje, uplatní se i výluka podle § 31 odst. 2 zákona o odpovědnosti státu za škodu, neboť žalobce měl, či ještě stále má, kdy právě v posuzované věci totiž nebylo dosud meritorně rozhodnuto, definitivně, možnost náhradu nákladů žádat z průběhu řízení na základě procesních předpisů. Jen na okraj ještě soud upozorňuje na to, že co se týče návrhů na určení lhůty, u těchto nemá účastník právo na náhradu nákladů řízení, již ze zákona, a sice na základě § 174a odst.

8. Soud proto žalobu ve výroku ad. IV. zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání soudu a tohoto se rovněž 12. 9. 2023, 26. 1. 2024 a 15. 3. 2024 zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 7 úkonů po 300,- Kč.