45 C 17/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 145 956 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 50.406,00 Kč, spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 50.406,00 Kč od 4.1.2023 do zaplacení, a to v deseti pravidelných splátkách ve výši 5.040,60 Kč měsíčně, počínaje 10.7.2023, a jedenácté, nepravidelné, mimořádné splátce, představující 15 % úrok z prodlení z přiznané částky 50.406,00 Kč, to vše pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 74.258,00 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 74.258,00 Kč od 2.8.2022 do zaplacení, pohledávky ve výši 21.292,25 Kč, úroku ve výši 54,82 % ročně z částky 107.146,17 Kč od 2.8.2022 do 23.8.2022 ve výši 3.464,34 Kč, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 107.146,17 Kč od 24.8.2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 2.8.2022 dosáhne částky 348.710,00 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 035,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s tím, že uzavřela s žalovanou dne 31.5.2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 910365814 (dále též„ smlouva o spotřebitelském úvěru“). Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. K tomu zdůraznila, že zkoumala úvěruschopnost žalované, a to především na základě dokladů a informací získaných od žalované a databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Rovněž uvedla, že byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. V neposlední řadě žalobkyně zdůraznila, že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 117 000 Kč, a to dne 31.5.2021. Žalovaná se pak ve smlouvě zavázal zapůjčené peníze splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši 6 054 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2021. Zároveň se zavázala zaplatit úrok ve výši 54,82 % ročně. Žalovaná žalobkyni plnila pouze část splátek, a to částku ve výši 6 054,00 Kč dne 28.06.2021, částku ve výši 6 054,00 Kč dne 26.07.2021, částku ve výši 6 054,00 Kč dne 06.09.2021, částku ve výši 6 054,00 Kč dne 27.09.2021, částku ve výši 6 054,00 Kč dne 22.10.2021, částku ve výši 6 054,00 Kč dne 25.11.2021, částku ve výši 6 054,00 Kč dne 26.01.2022, částku ve výši 6 054,00 Kč dne 09.02.2022, částku ve výši 699,00 Kč dne 10.02.2022, částku ve výši 5 355,00 Kč dne 28.02.2022, částku ve výši 699,00 Kč dne 28.02.2022, částku ve výši 5 355,00 Kč dne 26.04.2022 a částku ve výši 6 054,00 Kč dne 16.05.2022. Na předžalobní výzvu nijak nereagovala.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě namítla nepřiměřenou výši sjednaných úroků z úvěru, které se v rozhodné době pohybovaly dle ČNB mezi 6,1% a 10,1%, zatímco úrok sjednaný ve smlouvě tuto obvyklou výši převyšuje více než sedminásobně. Navrhla, aby soud smlouvu pro rozpor s dobrými mravy posoudil jako neplatnou s tím, že sama proti standartním podmínkách splácení závazku ničeho nenamítá a současně navrhla, aby jí soud pro případ posouzení smlouvy jako neplatné uložil povinnost splatit příslušnou částku formou splátek.

3. Dle úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru, je předmětem činnosti žalobce poskytování spotřebitelského úvěru jiného, než na bydlení.

4. Dle Předsmluvního formuláře z 31.5.2021 v rámci spotřebitelského úvěru bylo žalovanou u žalobce žádáno o částku 117 000 Kč, RPSN byla určena ve výši 70,91 %, výpůjční úroková sazba 54,81 %.

5. Dle Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 31.5.2021 byla mezi účastníky sjednána výše úvěru ve výši 117 000 Kč, na 48 měsíčních splátek, v celkové výši, po 6.054,00 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 54,81 %, a RPSN 70,91 %. Návrh byl podepsaný jedinečným kódem.

6. Dle hodnocení klienta ze dne 31.5.2021 žalovaná má pravidelný čistý měsíční příjem 40.620,00 Kč, výdaje ve výši 3.860,00 Kč, jako životní minimum. Splátky u společnosti P Credit ve výši 12.067,00 Kč, a na bydlení (nájemné a inkaso) vynaloží 3.384,00 Kč.

7. Dle výpisu záznamů z registru SOLUS je tento v případě žalované ke dni 31.5.2021 bez záznamů.

8. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací je žalovaná jako klientka hodnocena skórem 515, tedy vyšším skórem, s nízkým rizikem, a nejlepším segmentem klientů.

9. Dle daňového přiznání z příjmů fyzických osob žalované za rok 2021, podaného na Finanční úřad pro hlavní město Prahu datovou zprávou ze dne 4.5.2022, žalovaná dosáhla základu daně ve výši 108.706,00 Kč, současně získala daňový bonus ve výši 15.204,00 Kč v rámci přeplatku na dani z příjmu fyzických osob.

10. Žalovaná poskytla žalobci fotokopii svého občanského průkazu.

11. Žalované byla poskytnuta informace Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru, nedatovaná.

12. Dodatkem č. 1 k Návrhu smlouvy o úvěru, [číslo] podle kterého byly nově změněny body 1, části B, a bod 9.4 části B. Listina byla podepsána jedinečným kódem.

13. Dle dokladu o vyplacení úvěru z 31.5.2021 bylo žalované vyplaceno 117 000 Kč.

14. Žalovaná podepsala jedinečným kódem Prohlášení klienta, Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru dne 31.5.2021.

15. Výpis z účtu, k 1.3.2020 – 31.3.2020, podle kterého žalovaná hradí 400,21 Kč na inkaso T-Mobile za vyúčtování služeb, splácí kreditní kartu ve výši 8.262,43 Kč. Bylo odmítnuto inkaso ze strany plátce, a to O2 Czech Republic, ve výši 2.371,41 Kč. Od původního zaměstnavatele, [právnická osoba] [anonymizováno], obdržela žalovaná výplatu ve výši 72.204,96 Kč 20.3.2020, a dále odešly platby ve výši, více než, přibližně 75 000 Kč, v rámci tuzemských odchozích úhrad.

16. Oznámením o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. 9103065814 ze dne 1.6.2021 byl žalované poskytnut bezúčelový spotřebitelský úvěr, bez pojištění schopnosti splácet, ve výši 117 000 Kč. Úvěr měl být splácen ve 48 splátkách po 6 054 Kč a celková výše úvěru tak měla činit 290.592,00 Kč, což představuje zápůjční úrokovou sazbu ve výši 54,82 % a s RPSN ve výši 71,84 %.

17. Splátkovým kalendářem ke smlouvě o úvěru, č. 9103065814 bylo stanoveno 48 pravidelných měsíčních splátek po 6 054 Kč, splácených počínaje 25.6.2021.

18. Dle karty klienta ke smlouvě č. 9103065814 měla být žalované poskytnuta částka 117 000 Kč, s nominální výší úvěru 290.592,00 Kč, s datem vyplacení 31.5.2021 s tím, že žalovaná suma dosud činí 124.664,00 Kč. Uhrazeno dosud bylo 66.594,00 Kč.

19. Dle fotokopie dodejky byla zásilka, zaslaná žalobcem žalované převzata 2.6.2021 žalovanou.

20. Dle Evidenčního listu pro výpočet nájemného, platného od 1.1.2023, obsahujícího výměr úhrad za užívání bytu a služeb žalovanou, tyto zahrnují platby v celkové výši 21.262,00 Kč, a to za nájemné, vodné-stočné, úklid, popelnice, výtah, společná elektřina, teplá voda, teplo.

21. Výzvou k zaplacení - upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 25.1. žalovaná informována, že je v prodlení se splátkou č. 7 a č. 8.

22. Výzvou k zaplacení - upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 25.4.2022 byla žalovaná informována, že je v prodlení se splátkou č. 10 a č. 11.

23. Výzvou k zaplacení - upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 27.6 byla žalovaná informována, že je v prodlení se splátkou č.12 a 13. splátkou.

24. Výzvou k zaplacení z 26.7.2022 byla žalovaná informována, že je v prodlení se třemi splátkami, 12., 13. a 14. s tím, že byla upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

25. Dle Oznámení společnosti P Credit ze dne 31.7.2022 došlo k zesplatnění celkového úvěru [číslo] s tím, že zbývající dlužná jistina úvěru činí 107.146,17 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru 14.522,08 Kč, neuhrazené smluvní pokuty 1.996,00 Kč, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 1 000 Kč, celkem tedy částka 124.664,00 Kč s tím, že tuto by měla žalovaná uhradit do deseti dnů od data, odeslání oznámení.

26. Předžalobní výzvou ze dne 4.1.2023 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných částek v celkové výši 124.664,00 Kč s příslušenstvím, z titulu běžící smluvní pokuty, uvedené pod písm. d) a úroku dle písm. e) uvedené litiny. Soudce: v té výzvě, ze 4.1.2023, tam je, uhradit nejpozději do 15 dnů, od odeslání oznámení.

27. Dle podacího archu ze dne 4.1.2023 byla žalované zaslána zásilka žalobcem.

28. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“). Žalovaná, na rozdíl od žalobkyně, vystupovala v pozici spotřebitele, jednalo se tedy o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru“). Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni nevrátila zpět.

29. Soud, vědom si své povinnosti zkoumat přiměřenost sjednaných úroků z úřední povinnosti, se nejprve zabýval platností účastníky sjednané Smlouvy, a to jak jejích jednotlivých ustanovení, tak Smlouvy jako celku.

30. Dle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

31. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

32. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

33. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

34. Dle § 1796 o. z. pak platí, že neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

35. Dle § 2 991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Dle § 2993 o.z. pak má strana, která plnila, aniž tu byl platný závazek, právo na vrácení toho, co plnila.

37. S přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalované coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.

38. Uvedený závěr soud dovozuje zejména z ujednání Smlouvy, dle nichž sjednaná výše RPSN činí 71,84 %. Zmíněná nevyváženost Smlouvy je zjevná též z výše sjednaného úroku (54,82 % ročně), která je zcela nepřiměřená a odchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Dle soudu se tudíž jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům, a je tak absolutně neplatné ve smyslu § 588 o. z..

39. V daném ohledu soud odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2019, č. j. 30 Co 61/2019-90, v němž je uveden závěr, že úvěrová smlouva na částku 65 000 Kč, kterou měl dlužník splatit v 36 měsíčních splátkách, s efektivním úrokovou sazbou 101,79 % ročně a nominální úrokovou sazbou 72,3 % ročně, je absolutně neplatná, neboť se jedná o lichvu. K obdobnému závěru pak dospěl také např. v rozhodnutí ze dne 24. 10. 2019, č.j. 22 Co 197/2019- 99, v němž byla posuzována platnost sjednaného úroku z úvěru s nominální úrokovou sazbou ve výši 90 % ročně.

40. Soud se dále zabýval možností moderace podle ustanovení § 577 o. z., přičemž podmínkou této možnosti je právní závěr o pouze částečné neplatnosti smlouvy (dle § 576 o.z.). Dle soudu však vzhledem k nepřiměřené výši sjednaných úroků a výše RPSN není dán prostor ani pro aplikaci shora citovaného § 577 o. z., resp. pro moderaci na obvyklou a přípustnou výši úroku z úvěru. Uvedený závěr je odůvodněn zejména povahou podnikání žalobkyně, která coby nebankovní poskytovatel půjček má své podnikání založeno na zjevně neobvykle vysokých úrokových sazbách, čímž vyvažuje podnikatelské riziko spočívající v tom, že se jí část úvěru nemusí vrátit, neboť tyto úvěry poskytuje zpravidla klientům, kterými jsou zejména osoby s horší platební morálkou, a které by u bankovních poskytovatelů úvěr pravděpodobně nezískaly, případně by je nezískaly tak rychle a flexibilně. S ohledem na uvedené má soud za to, že úvěr s úrokovou sazbou, která odpovídá standartní výši obvyklých úroků u bankovních institucí, by žalobkyně zcela jistě neposkytovala, neboť by to odporovalo charakteru jejího podnikání. Nadto z povahy věci lze § 577 o. z., týkající se vad spočívající v nezákonném určení rozsahu právního jednání, aplikovat toliko na určitou dotčenou část právního jednání, nikoli v případě neplatnosti celé smlouvy.

41. S ohledem na charakter a předmět podnikání žalobkyně, jejímž zásadním ziskem je právě smluvní úrok z úvěru, je totiž zřejmé, že v této části nemůže být dotčená část o výši úroků z prodlení smlouvy oddělena od zbytku smlouvy, neboť je zřejmé, že za těchto okolností by právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou Smlouvu neuzavřela.

42. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

43. Závěrem soud dodává, že pro nadbytečnost se již soud nezabýval dokazováním okolností, za jakých žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované a její schopnosti splácet poskytnutý úvěr (jakkoli z řízení vyplynulo, že tyto skutečnosti nebyly zkoumány dostatečně), protože tato skutečnost by již neměla vliv na závěr soudu o nepřiměřené výši sjednaného úroku z úvěru, která v konečném důsledku způsobila neplatnost dané smlouvy. Pro úplnost lze však konstatovat, že již jen z vyplněného formuláře o majetkových poměrech žalované a bankovních výpisů je zřejmá manipulace s fakty, když náklady na bydlení se nejen liší od nákladů placených žalovanou, ale také od obvyklých cen v místě bydliště žalované. Těmito skutečnostmi se však soud dále nezabýval, když pro níže uvedený závěr plně postačovala předložená smlouva.

44. V řízení bylo s ohledem na shora uvedené prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla (byť na základě absolutně neplatné Smlouvy) žalované částku 117 000 Kč, kterou jí však žalovaná z části vrátila, a to co do výše 66 594 Kč. Zbývající částka 50 406 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení žalované ve smyslu § 2991 o.z., a žalobkyně má tudíž dle § 2993 o. z. nárok na vrácení toho, co plnila, aniž tu byl platný závazek. Z uvedeného důvodu soud žalobě vyhověl do částky 50 406 Kč a žalované uložil povinnost vrátit žalobkyni částku, které jí žalobkyně poskytla (srov. výrok I.).

45. Bezdůvodné obohacení je splatné na základě výzvy věřitele, není-li sjednáno jinak (viz § 1958 odst. 2 o. z.; ve vztahu k nové právní úpravě obsažené v o. z. srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021, sp. zn. 28 Cdo 903/2021). V obecné rovině totiž platí, že výzva věřitele je jednostranné, adresované právní jednání, kterým věřitel projevuje svůj zájem obdržet plnění od dlužníka; vybízí ho, aby mu plnění poskytl. Pro určení splatnosti povinnosti žalovaného vydat bezdůvodné obohacení žalobci je tak rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení a uplynutí lhůty„ bez zbytečného odkladu“ ode dne, kdy byl dlužník věřitelem o plnění požádán. Tedy pro závěr o tzv. dospělosti dluhu z bezdůvodného obohacení je významné to zjištění, zda a kdy žalobce, jako věřitel, doručil žalovanému, jako dlužníku, svoji výzvu k vydání bezdůvodného obohacení (viz rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2022, sp. zn. 24 Co 40/2022, a Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Za tuto výzvu k plnění z titulu vydání bezdůvodného obohacení pak lze v dané věci, co do svého obsahu, považovat přežalobní upomínku s výzvou k zaplacení pohledávky z dotčené smlouvy. Tato výzva byla žalované v souladu s § 573 o. z. prokazatelně odeslána nejpozději dne 4.1.2023. Soud proto přiznal nárok na úrok z prodlení v zákonné výši od dne 4.1.2023 do zaplacení (viz § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Současně soud vyhověl žalované co do požadavku rozdělit přiznané plnění na dospěl k závěru, že je s ohledem na majetkové poměry žalované. Současně však soud uložil danou povinnost žalované se ztrátou výhody splátek, aby byla zajištěna proporcionalita mezi právy obou účastníků. Z důvodu absolutní neplatnosti Smlouvy jako celku však nemá žalobkyně právo na zaplacení smluvního úroku z úvěru, ať již v kapitalizované výši (14 522,08 Kč) či nikoliv ani smluvních pokut (1 996 Kč a 21 292,25 Kč). Žaloba tedy byla v daném rozsahu ve výroku ad. II. zamítnuta.

46. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku. V daném sporu byla více procesně úspěšná žalobkyně. Tarifní hodnota sporu činila 145 000 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná co do 50 406 Kč, tj. v rozsahu 65,24 %; neúspěšná pak byla v rozsahu 34,77 %. Náleží jí proto náhrada účelně vynaložených nákladů na soudní uplatňování jejího práva ve výši 30,47 %. Právní zástupkyně žalobkyně učinila ve věci 4 úkonů po 6 900 Kč dle § 7 odst. 5 a § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Konkrétně se jednalo o následující úkony: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba a účast na jednání soudu dne 16.6.2023. Za shora uvedené úkony náleží náhrada nákladů řízení společně s 6 x 300 Kč paušálu dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Advokátka je plátkyní DPH. Celkové náklady žalobkyně po zohlednění jejího procesního úspěchu tedy jsou 13 035,76 Kč.