45 C 177/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město o zaplacení 360 175 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10.000,00 Kč spolu s úrokem z prodlení z uvedené částky od 21.10.2019 v zákonné výši, a to do za placení, a dále s úrokem z prodlení z částky 44.119, 47,00 Kč v zákonné výši od 21.10.2019 do 9.10.2020, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 291.535,53 Kč spolu s úrokem z prodlení z uvedené částky od 21.10.2019 v zákonné výši do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 370,59 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč a náhrady majetkové újmy ve výši 55 660 Kč, způsobené mu nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor [obec], 1. oddělení obecné kriminality, [ulice a číslo], [PSČ] [obec], ze dne 07. 12. 2017, č.j. KRPT-199260-70/TČ-2017-070671-34 a na něj navazujícím řízení u Okresního soudu v Opavě sp.zn. 39 T 30/2018 trestní stíhání bylo vedeno pro skutek, který byl policejním orgánem v uvedeném usnesení právně kvalifikován jako přečin ublížení na zdraví podle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobce byl nejprve na základě trestního příkazu Okresního soudu v Opavě ze dne 29. 03. 2018, č.j. 39 T 30/2018-232 uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákoníku, a odsouzen podle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákoníku s přihlédnutím k ustanovení § 314e odst. 2 trestního řádu k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců se zkušební dobou 18 měsíců a současně bylo žalobci uloženo zaplatit peněžní částku ve výši [číslo] - Kč, představující náhradu škody [obec] průmyslové zdravotní pojišťovně, [IČO], se sídlem [adresa]. Ostatní poškozené byly odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce podal proti [anonymizováno] příkazu odpor a po rozsáhlém dokazování v rámci hlavního líčení byl poté 31. 10. 2018 usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne 31. 10. 2018, č.j. 39 T 30/2018-319 zproštěn obžaloby a věc byla předána k projednání a rozhodnutí přestupkové komisi Obecního úřadu Háj ve Slezsku, když se nejednalo o přečin, avšak skutek, pro který byla podána obžaloba, když skutek nebyl shledán jako trestný čin, ale mohl by být posouzen jako přestupek. Následné přestupkové řízení bylo usnesením správního orgánu Obecní úřad Háj ve Slezsku ze dne 04. 04. 2019, sp.zn. OUHAJ 8/ 2019, č.j. OUHAJ 969/2019, zastaveno, neboť spáchání skutku, pro který bylo toto řízení vedeno, nebylo žalobci prokázáno. Důvody uplatňování těchto nároků žalobce spočívají v tom, že ve shora uvedené trestní věci byla žalobci způsobena jednak významná škoda, jednak významná nemajetková újma, a to nezákonnými rozhodnutími orgánů činných v trestním řízení vydanými ve shora uvedeném trestním řízení, dalšími nezákonnými akty orgánů činných v trestním řízení učiněnými ve shora uvedeném trestním řízení, jakož i nesprávným úředním postupem, kterého se orgány činné v trestním řízení dopustily ve shora uvedeném trestním řízení, když žalobcem uplatňované nároky dosud nebyly ze strany České republiky uspokojeny, a to ani zčásti, s tím, že o žalobcem uplatňovaných nárocích dosud nebylo nijak rozhodnuto a k žalobcem uplatňovaným nárokům dosud (tedy ani po uplynutí zákonem stanovené lhůty šesti měsíců od řádného uplatnění shora uvedených nároků u Ministerstva spravedlnosti České republiky jakožto příslušného orgánu) nebylo vysloveno jakékoli stanovisko Ministerstva spravedlnosti České republiky jakožto příslušného orgánu. Jako nezákonná rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení žalobce označil veškerá ve věci vydaná rozhodnutí, kromě zprošťujícího rozsudku, tedy počínaje usnesením o zahájení trestního stíhání, přes usnesení o zamítnutí stížnosti žalobce proti zahájení trestního stíhání, obžalobu a trestní příkaz. Trestní stíhání trvalo od prosince roku 2017 do října roku 2018, tedy po dobu jedenácti měsíců, a jeho nedůvodnost byla zřejmá již po vypracování znaleckého posudku ve věci, o který se následně opřelo také zprošťující rozhodnutí ve věci. Nemajetková újma, kterou žalobce v důsledku tohoto trestního stíhání utrpěl, spočívá v tom, že žalobce musel po dlouhou dobu pociťovat negativní důsledky probíhajícího trestního stíhání, které se promítaly jak do jeho soukromého života, tak do rodinného a společenského života. Žalobce byl po dobu tohoto trestního stíhání vystaven značnému stresu, který pociťoval jako osoba, proti které je vedeno trestní stíhání. V době trestního stíhání bylo žalobci 73 let, navazující přestupkové řízení skončilo v jeho 74 letech, přičemž probíhající trestní stíhání zdravotnímu stavu žalobce rozhodně neprospělo a představovalo pro žalobce obrovskou psychickou zátěž. V důsledku shora uvedeného trestního stíhání byl žalobce nucen strpět neustálé probírání uvedené trestní věci v jeho okolí. V okolí žalobce byla všeobecně známá informace o tom, že je proti němu vedeno trestní stíhání, aniž by žalobce tuto informaci o sobě sděloval. Důsledky shora uvedeného trestního stíhání trpěla rovněž rodina žalobce. Žalobce pociťoval důsledky shora uvedeného trestního stíhání také na svém zdraví a na svém psychickém stavu. V důsledku shora uvedeného trestního stíhání byl žalobce nucen strpět také to, že měl po dobu téměř jednoho roku„ nálepku násilníka“. Nedůvodné trestní stíhání vedené ve shora uvedené trestní věci se do života žalobce negativně promítlo v mnoha směrech, s tím, že související negativní důsledky nebude možné nikdy zcela odstranit. Důsledky shora uvedeného trestního stíhání narušují život žalobce ve shora uvedených souvislostech i nyní a je nepochybné, že jej budou narušovat i v budoucnu. Skutečně utrpěnou nemajetkovou újmu není možné zcela nahradit, avšak je nezbytné, aby žalobci bylo poskytnuto takové zadostiučinění, které by bylo způsobilé tuto utrpěnou nemajetkovou újmu alespoň kompenzovat, a to v co největší možné míře. Z trestního spisu přitom vyplývá, že v daném případě trestní věc nebyla po právní či skutkové, resp. důkazní stránce až tak složitá a žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. S ohledem na žalobce vyčíslil nemajetkovou újmu, která mu měla v řízení vzniknou v celkové výši [číslo] - Kč, za nezákonné trestní stíhání požadoval 200.000 Kč a za nesprávný úřední postup, spočívající v délce řízení 100.000 Kč. Majetková újma představuje náhradu nákladů obhajného, a to ve výši [číslo] - Kč za jeden úkon spolu režijním paušálem po 300 - Kč. Úhrada právních služeb byla zajištěna prostřednictvím syna žalobce, [jméno] [příjmení], který tuto realizoval ze svého účtu. Žalobce tak požadoval náhradu za následující úkony: 14.12.2017 převzetí věci a první porada obhájce (1 úkon) 14.12.2017 sepsání stížnosti obviněného proti usnesení o zahájení trestního stíhání (½ úkonu) 19.12.2017 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1/2 úkonu) 20.12.2017 účast u výslechu žalobce (1 úkon) 22.12.2017 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu 1 úkon 16.02.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu 19.02.2018 prostudování trestního spisu (1 úkon) 19.02.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 30.03.2018 sepsání odporu proti trestnímu příkazu (1/2 úkonu) 03.04.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 25.06.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 27.06.2018 účast u hlavního líčení přes tři hodiny (2 úkony) 29.06.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 10.07.2018 nahlédnutí do trestního spisu (1 úkon) 10.07.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 11.07.2018 účast u hlavního líčení přes dvě hodiny (2 úkony) 13.07.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 31.08.2018 nahlédnutí do trestního spisu (1 úkon) 31.08.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 14.09.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 17.09.2018 účast u hlavního líčení přes čtyři hodiny (3 úkony) 21.09.2018 nahlédnutí do trestního spisu (1 úkon) 21.09.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 30.10.2018 další porada obhájce s klientem přes jednu hodinu (1 úkon) 31.10.2018 účast u hlavního líčení 1 úkon (1 úkon).

2. Dále byla účtována náhradu za tzv. ztrátu času související s cestami ze sídla advokátní kanceláře obhájce JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec] k policejnímu orgánu (Policie České republiky, Obvodní oddělení Hlučín, [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) a k Okresnímu soudu v Opavě (37x100 Kč, včetně ztráty času při přerušení hlavního líčení 17.9.2018 od 11:40- 13:00), celkem [číslo] - Kč (600 - Kč plus [číslo] - Kč). To vše společně s DPH, a cestovními výdaji za cesty k jednotlivým úkonům motorovým vozidlem Mazda 6, [registrační značka], za celkovou vzdálenost 602 kilometrů, při nákladech 7,50 Kč/km na spotřebované pohonné hmoty a amortizaci motorového vozidla, tedy [číslo] - Kč. Celkem tedy náklady obhajoby činily pro žalobce [číslo] - Kč, které se tedy v tomto řízení domáhá. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 19. 04. 2019, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

3. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 20.4.2019 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 60.175 Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 300.000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí Policie ČR, KŘP Moravskoslezského kraje, Územní odbor [obec]. Nároku žalobce na náhradu nákladů právního zastoupení žalovaná zčásti vyhověla a přiznala náhradu škody ve výši 44.119,47 Kč, když dospěla k závěru, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí, a to usnesení o zahájení trestního stíhání. Vznik škody byl taktéž prokázán a příčinná souvislost mezi vznikem škody a odpovědnostním titulem rovněž. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a k jednotlivým nárokům žalobce následně uvedla, že odškodnila žalobce za úkony, které co do druhy, délky a použité sazby byly v souladu s jejich obsahem s následujícími výjimkami: porady ze dne 22.12.2017, 16.2.2018, 16.2.2018 (jedná se zřejmě o překlep, byla konána porada 19.2.2018), 3.4.2018, 29.6.2018, 13.7.2018, 31.8.2018, 21.9.2018 (v těchto případech žalovaná sporovala účelnost těchto úkonů, které byly konány po nahlížení do spisu za účelem seznámení se s dokumenty o různých žalobcových přestupcích a tyto musely být žalobci známy, proto není důvod, aby se o nich následně advokát radil s žalobcem, popřípadě šlo o porady, které svým datem datem dlouho předcházejí konání relevantního úkonu), nahlédnutí do spisu dne 10. 7. 2018, 31. 8. 2018, 21. 9. 2018 (v rámci řízení odměna pouze za jeden úkon spojený s jeho studiem při skončení vyšetřování). Žalovaná tak učinila nesporným náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 44.119,47 Kč a tuto částku žalobci uhradila. Po prošetření existence vzniku nemajetkové újmy dospěla žalovaná k závěru, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo v přípravném řízení k vydání nezákonného rozhodnutí a toto konstatování považuje žalovaná za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy, když neshledala důvody pro peněžitou satisfakci. Žalobce dostatečně neprokázal existenci nemajetkového nároku, navíc je třeba přihlédnout k okolnostem daného případu i k osobě žalobce, kdy z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob a sdělení Policie ČR, KŘP Moravskoslezského kraje, Územní odbor [obec] je patrné, že žalobce byl již v minulosti vícekrát stíhán. S ohledem na shora uvedené proto žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

4. Žalobce vzal po podání žaloby s ohledem na částečné plnění ze strany žalované žalobu částečně zpět, a to co do částky 44 119,47 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 44 119,47 Kč ode dne 10. 1. 2020 do zaplacení a co do částky 14 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky 14 520 Kč ode dne 21. 10. 2019 do zaplacení. O částečném zpětvzetí žaloby soud rozhodl dne 4.1.2021 usnesením č.j. 45 C 177/2019-52.

5. Usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor [obec], 1. oddělení obecné kriminality ze dne 7.12.2017, č.j. KRPT-199260-70/TČ-2017-070671-34, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit zde uvedeným skutkem.

6. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] č.j. 2 ZT 327/2017 – 18 ze dne 8.1.2018 bylo rozhodnuto o zamítnutí stížnosti obviněného (žalobce), proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání ze dne 7.12.2017, s tím, že tato stížnost je nedůvodná.

7. Usnesením Okresního soudu v Opavě č.j. 39 T 30/2018 – 319 ze dne 31.10.2018, byla trestní věc obžalovaného (žalobce) postoupena k projednání a rozhodnutí přestupkové komisi při Obecním úřadu v Háji ve Slezsku s tím, že nejde o přečin, avšak zažalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek.

8. Usnesením o zastavení řízení, vydaným Obecním úřadem Háj ve Slezsku dne 4.4.2019 pod sp.zn. OUHAJ 969/ 2019, byla trestní věc žalobce zastavena, neboť spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému prokázáno.

9. Dle daňového dokladu [číslo] 2018 ze dne 27.6.2018, vystaveného žalobci [příjmení] kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení] za úkony na náklady právního zastoupení v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp.zn. 39 T 30/2018 v částce 36.300,00 Kč byly žalobci vyúčtovány blíže nespecifikované úkony.

10. Potvrzením Ministerstva spravedlnosti ze dne 23.4.2019 byl zástupce žalobce informován, že 20.4.2019 byl žalované doručen návrh na předběžné projednání nároku.

11. Dle výpisu z běžného účtu u společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] za období od 1.7.2018 do 31.7.2018 došlo dne 9.7.2018 k platbě na tento účet ve výši 36.300,00 Kč, a sice z účtu [bankovní účet] s poznámkou [příjmení] [jméno].

12. Dle příjmového pokladního dokladu ze dne 1.4.2019, vystaveného žalobci [příjmení] kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení] za náklady na cestovné v částce 4.515,00 Kč, která byla v hotovosti přijata.

13. Dle výpisu z běžného účtu u společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] ze dne 31.1.2018 došlo k příchozí platbě 4.1.2018 v částce 19.360,00 Kč z účtu [jméno] [příjmení].

14. Dle daňového dokladu [číslo] 2017 ze dne 20.12.2017, vystaveného žalobci [příjmení] kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení], byly žalobci fakturovány úkony ve výši 19.360,00 Kč za mimosmluvní odměnu ve věci vedené Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje pod sp.zn. KRPT [číslo] 2017 [číslo].

15. Uplatněním nároků na náhradu škody a nároků na poskytnutí zadostiučinění ze dne 19.4.2019, které je adresováno žalovanému, obsahově totožné jako žaloba v této věci.

16. Podle záznamů o poradě s klientem mezi advokátní kanceláří a žalobcem se dne 16.2.2018 uskutečnila porada v době od 15:30 do 17:10 hod. za účelem projednání obhajoby v dané trestní věci, další porada se konala dne 22.12.2017 v době od 14:00 do 15:35 hod., dále dne 19.12.2017 v době od 16:00 do 17:15 hod., dne 3.4.2018 od 16:00 do 17:15 hod., dne 19.2.2018 od 16:00 do 17:25 hod, dne 13.7.2018 v době od 15:00 do 16:20 hod., dne 29.6.2018 od 13:00 do 14:35 hod., dne 10.7.2018 v době od 14:00 do 15:15 hod., dne 25.6.2018 v době od 10:00 do 11:50 hod., dne 21.9.2018 v době od 13:00 do 14:25 hod., dne 14.9.2018 v době od 13:30 do 14:55 hod., a dne 31.8.2018 v době od 13:00 do 14:15 hod. a dne 30.10.2018 v době od 15:00 do 16:40 hod.

17. Trestním příkazem, vydaným Okresním soudem v Opavě ve věci č.j. 39 T 30/2018 – 232 dne 29.3.2018 byl obviněný (žalobce) uznán vinným, že spáchal přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k trestu odnětí svobody s trváním šesti měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců. Dále mu byla uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené pojišťovně částku 17.772,00 Kč, a dále byli odkázáni poškození [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

18. Odporem proti trestnímu příkazu vydanému Okresním soudem v Opavě dne 29.3.2018 pod č.j. 39 T 30/2018 – 232 ze dne 30.3.2018 se žalobce bránil danému rozhodnutí.

19. Dle obžaloby Okresního státního zastupitelství v [obec] 2 ZT 327/2017- 27 ze dne 8.3.2018, podané státní zástupkyní Okresního státního zastupitelství v [obec], byl žalobce obviněn z uvedeného skutku.

20. Stížností proti usnesení policejního orgánu Policie ČR ze dne 14.12.2017 se žalobce bránil danému rozhodnutí.

21. Odůvodněním stížnosti proti usnesení policejního orgánu Policie ČR ve věci KRPT [číslo] 2017 [číslo] ze dne 22.12.2017 byla uvedená stížnost doplněna.

22. Dle potvrzení o dodání a doručení do datové schránky byla dne 18.11.2019 příjemci JUDr. [jméno] [příjmení] Ministerstvem spravedlnosti pod sp.zn. MSP-1073/2019-ODSK-ODSK/7 zaslána Výzva k doplnění žádosti.

23. Výzvou Ministerstva spravedlnosti z 9.1.2020 ministerstvo vyzvalo žalobce k doplnění jeho žádosti o předběžné projednání nároku ze dne 20.4.2019 a předložení konkrétních dokladů.

24. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze 6.1.2020 byla žádost žalobce o náhradu škody v celkové výši 360.175,00 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení, cestovného a nemajetkové újmy vzniklých v důsledku nezákonného trestního stíhání, vypořádána s tím, že na uvedený nárok žalovaná uhradila částku 44.119,47 Kč, která bude uhrazena žadateli na účet uvedený v podání ze dne 19.12.2019. Co se týče nemajetkové újmy, tato jako nedostatečně prokázána, nebyla ze strany ministerstva uhrazena.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je synem žalobce, u celé události byl přítomen, trestní stíhání nakonec skončilo zproštěním obžaloby. Byť o incidentu svědek nikomu nevyprávěl, rozkřiklo se to v okolí, jde o vesnici a incident byl veřejný. O trestním stíhání okolí vědělo i od jeho nevlastního bratra, který se s tím holedbal v restauraci a u kamarádů. Před incidentem otec nevlastnímu bratrovi hodně pomáhal, až přehnaně, poté jim bratr naznačil, že je vystrnadí z domu, který otec postavil a vztahy se ochladily. K tomu došlo několik let před incidentem, otec se dokonce s bratrem soudil, zhruba 1-2 roky předtím. Již si přesně nevybavil, zda stíhání probíhalo v roce 2017 nebo 2018, pamatuje si však, jak se jeho otec vždy rozčílil, když mu přišla nějaká obálka s modrým pruhem, že je někam předvoláván a že si od nás půjčoval peníze na zaplacení právníka. Svědek pracuje v zahraničí a bývá třeba měsíc pryč, potkává se proto s otcem v rámci možností. Navštěvovali jej i v původním domě ve [část obce]. Otec začal být během trestního stíhání hodně sprostý, byl rozzlobený na celý systém, který jej obvinil přesto, že to byl on, kdo byl napaden. Svědek byl přítomen při konfliktu, který trestní stíhání způsobil i se svou manželkou a dětmi a následné stíhání tak pro něj bylo velmi překvapivé, protože celý spor začal bratranec [jméno] [jméno], který se s otcem začal postrkovat, svědek na místo přiběhl a snažil se je odtrhnout. Otec byl před operací kyčlí a kulhal a svědek viděl svého nevlastního bratra, jak klečí na otci a bije ho pěstí do obličeje. Otec měl potíže se spánkem, dlouho seděl u televize, nyní je již klidnější. Celou událost svědek v rodině neprobíral, ale určitě se to rozneslo po celé rodině, většina členů rodiny otci věřila. Během trestního stíhání byl otec byl otec smířen s tím, že se bude muset z domu odstěhovat, našli si byt. Poté, co začaly obsílky začal být nedůtklivý, úsečný, hádal se i se svou manželkou kvůli trestnímu stíhání. I když je nyní klidnější, už to není jako dřív, byl veselejší, věnoval se zahradě, dělal různé práce, procházky po lese i přes problémy s kyčlí. Nyní mají kousek od domu zahrádky, může tam pracovat, ale nechodí tam. Když přijede na návštěvu, už nemá zájem něco radit nebo pomoci, není v něm elán. V rámci trestního stíhání chtěla bývalá přítelkyně nevlastního bratra svědka a jeho sestřenice po žalobci náhradu škody, což by nebyl schopen uhradit, protože vše dával do zvelebení domu. Otec nyní žije v bytě ve vilovém domě v Ostravě, s majitelem mají domluveno, že se mohou starat o přilehlou malou zahrádku. Před trestním stíháním měl otec zdravotní problémy spíše lehčího rázu, nestěžoval si, nyní je celý shrbený, jako bez života, nemá zájem ani o hru s dětmi. Během trestního stíhání se mu objevila lupénka, kyčel už má nyní po operaci. Ve [část obce], kde se incident stal, bydlela poměrně velká část rodiny a s tou se otec již nestýká, protože jej de facto zavrhli. Svědek do uvedené obce nadále dojíždí kvůli péči o pozemek a od sousedů se dozvěděl, že tito zjistili, jaký brácha je, a přestali žalobce odsuzovat. Přesto tam otec jezdí pouze navštívit hrob rodičů na hřbitově a vrací se zpět do [obec], přestože tam dříve měl hodně známých. Pokud jde o řízení pro porušování občanského soužití ta byla zahájena kvůli nevlastnímu bratrovi, který si v jednom případě nárokoval nárokoval nějaké věci a jej ve vzteku„ vyprovodil“ z domu. To se pak řešilo u přestupkové komise, otec se musel omluvit a zaplatil pokutu. Ve druhém případě mu nevlastní bratr svědka znemožňoval vstupy do dvougeneračního domu, když uzavřel hlavní vchod a prostup mezi halou a přízemím, takže otec musel chodit zadním vchodem a obcházet celý dům, nedostal se k elektroměru, nedostal se k pojistkám. Nevlastní bratr se tak snažil otce vyprovokovat. Rodina přitom se domnívala, že konflikty působí otec.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] soud zjistil, že tento je synovcem žalobce, ten se stále nevyrovnal jednak s trestním stíháním, jednak se ztrátou domu, který tam vybudoval s manželkou a s dědou a s babičkou. Celý incident, který byl předmětem trestního stíhání přitom vznikl tím, že jej strýc přišel bránit, když byl svědek napaden jedním z účastníků (svědek si nebyl jist jménem), ležel na zemi pod útočníky, žalobce jej uvolnil a strhl je z něj, což bylo z popudu sestry svědka a syna žalobce popudem k podání trestního oznámení. Rodina celou událost považuje za nešťastnou, vůbec k tomu nemělo dojít, spor se žalobcem vůbec neměl probíhat ani soud. Svědek následně korigoval svou výpověď, že ztráta domu žalobce trápila v prvotní fázi, ale nyní jej nejvíce trápí trestní stíhání. Obě věci spolu souvisí, ale už je to několik let, co v domě není a smiřuje se s jeho ztrátou, nyní ho spíše trápí trestní stíhání a že se s manželkou doma hádali. Stíhání probíhalo zhruba v roce 2018 nebo 2017, přesto stále hovoří žalobce o tom, že neměl být obviněný, že svědka pouze bránil. Celou věc údajně nechápou ani sousedé, proč byl obviněný, když nikoho nenapadl, někteří z nich u incidentu přímo byli, ale nechtěli vypovídat. Jestli se s nimi strýc stýká, svědek nevěděl. [příjmení] sám žije v zahraničí a nemá o tom informace a informace má od tety, která v místě žije. O věci se v místě hovoří, rovněž i v souvislosti s tím, že syn žalobce, který v domě nyní žije, dům zanedbává, je nezaměstnaný a má odpojený plyn. O tom, že dům chátrá svědek se žalobcem nehovořil, nechtěl ho trápit, protože je na tom špatně a kdyby viděl, jak to tam vypadá, určitě by se ho to dotklo. Před trestním stíháním měl žalobce pouze problémy s kyčlí, jinak byl vitální, udržoval zahradu a celý chod domu. Svědek za ním jezdíval se synem koupat se v bazénu, grilovat. Od pohřbu babičky se vztahy začaly zhoršovat a syn žalobce s přítelkyní a sestra svědka se svým přítelem začali žalobci vyhrožovat, že ho vystěhují z domu. Žalobce to sice nejprve považoval za plané výhrůžky, ale později začal mít obavy, že přijde o dům. To už mu začali i zamykat dům a vystěhovávat věci. Svědek se strýce zastal, když došlo k dalšímu sporu, přijel na místo a snažil se bratranci domluvit, aby se s otcem smířil, že mohou v domě žít společně. A poté se strhla ta rvačka, při které se strýc snažil ze svědka shodit útočníky, dokonce jeho sestru. Svědek byl zrovna ve sporu s jejím přítelem, setra do něj strčila a společně jej povalili. Se sestrou se již nestýkají, mimo jiné proto, že se do sporu neměla vůbec plést, dokonce se svědek domnívá, že to ona byla iniciátorkou celé pře, protože syn žalobce by sám toho nebyl schopen, ale ona ho naváděla. Před sporem žalobce ještě i pracoval, přivydělával si k důchodu na brigádách, aby mohl investovat do domu, zakládal si na tom. Nyní je to jiný člověk, jednak po psychické stránce, pořád mluví o tom, proč byl obviněn, když se svědka pouze šel zastat. Udělala se mu lupénka a navštěvuje lékaře, svěřil se svědkovi s tím, že nemůže spát, bere různé léky, různé, a nechce se celkově stýkat s lidmi, nikam nejezdí. Při poslední návštěvě to byl úplně jiný člověk, než dříve. Samotné trestní stíhání svědek považuje za důsledek provokace druhé strany, žalobce sám byl od potyčky asi dvacet metrů, ale viděl, že svědek stojí proti čtyřem útočníkům, dva z nich na něm leželi, tak mu přiběhl pomoci. Žádnou rvačku nevyprovokoval ani bratranec [jméno] [příjmení]. Svědek pracuje ve [příjmení] [jméno], takže se se stýcem navštěvuje pouze, když přijede do [obec]. V době trestního stíhání se žalobce obával toho, že by mohl být trestně odsouzen a že nebude schopen uhradit požadovanou náhradu škody a soudní výlohy. Strýc i jeho manželka jsou v důchodu a nebyly by schopni to zaplatit. I na náklady obhajoby si musel půjčit od bratrance. Po trestním stíhání žalobce zcela omezil své koníčky, nedělá nic, nikam nechodí, nestýká se s přáteli. Je takový uzavřený a řeší ten psychický stav. Ve [část obce] během toho trestního stíhání to lidé nejprve neviděli, ale poté co poznali syna žalobce, jejichž názor se změnil, i když svědek připustil, že neví, zda si sousedé mysleli, že by žalobce někoho napadl. O věci hovořil pouze jednou se sousedem, který vše viděl a s tetou. Manželka žalobce se svědkovi svěřila, že se se žalobcem nedá vydržet, hádají se, je uzavřený, ničemu se nevěnuje ani jí, nemají teď společný cíl, kdy pracovali na zahradě, nyní jsou jen v bytě.

27. Ze spisu Policie ČR, Krajského ředitelství policie, čj.: KRPT [číslo] 2017 [číslo], vedeného následně u Okresního soudu v Opavě pod sp.zn. 39 T 30/2018, soud zjistil následující: Dne 22.11.2017 bylo na Policii ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje podáno oznámení o postoupení spisu dle věcné příslušnosti ve věci ublížení na zdraví [obec] [část obce], kterého se měl dopustit podezřelý žalobce v této věci. Dle úředního záznamu z 9.9.2017 uvedeného dne oznámil telefonicky na služebnu Policie ČR syn žalobce, že jej napadá několik osob, následně byl proveden záznam. Z úředního záznamu z 12.9.2017 policie vyslechla oznamovatele. Dne 12.9.2017 dále vyslechla ve věci jednu ze svědkyň. Dne 13.9.2017 vyslechla další svědkyni. Dne 30.9.2017 bylo provedeno šetření, kdy v průběhu měsíce září podali vysvětlení jednak syn žalobce, jednak [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], dále [jméno] [jméno]. Pokračováno v dokazování spisem PČR: Dne 10.10.2017 byl ve věci založen záznam o zahájení úkonu trestního řízení, které se mohla dle zjištění dopustit žalobce v této věci, a sice pro přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 27.10.2017 vyslechl policejní orgán po předchozím předvolání syna žalobce a současně byl poučen jako oběť trestného činu téhož dne. Dne 23.10.2017 podala vysvětlení svědkyně [jméno] [příjmení], a toto své vysvětlení doplnila 17.1.2018. Rovněž ona byla poučena jako poškozená dne 23.10.2017. Dne 27.10.2017 podala vysvětlení [jméno] [příjmení], i ona byla poučena jako oběť trestného činu. Dne 31.10.2017 podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dne 2.11.2017 znovu podávala vysvětlení [jméno] [příjmení]. Dle úředního záznamu z 20.11.2017 založil policejní orgán záznam, že 2.11.2017 v odpoledních hodinách se dostavila po předchozím předvolání k výslechu ve věci fyzického napadení [jméno] [příjmení] společně se svým manželem, jmenovaným bylo sděleno, že je jedno, v jakém půjdou pořadí s tím, že bylo sděleno [jméno] [příjmení], že právní zástupce spěchá, nemá dostatek času, tedy proto půjde k výslechu její manžel nejprve, a poté tchán, kdy ona nepotřebuje u výslechu přítomnost právního zástupce. Policejní orgán dále popisuje dané okolnosti. Dne 20.11.2017 doplnila podané vysvětlení [jméno] [příjmení], doplnila podané vysvětlení ze dne 2.11.2017. Dále dne 2.11.2017 podal vysvětlení [jméno] [příjmení], kdy byl právně zastoupen JUDr. [jméno] [jméno], v substituci [jméno] [příjmení]. Dne 2.11.2017 podal vysvětlení [jméno] [jméno]. Dne 6.10.2017 založil právní zástupce poškozeného, tedy žalobce v dané věci, lékařskou zprávu k založení do spisu. Dále 2.11.2017 podal žalobce v dané věci vysvětlení za účasti substituta svého právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení]. Dne 25.10.2017 byla do spisu založena plná moc za žalobce, a dále také substituční plná moc z 27.10.2017. Dne 20.11.2017 byl proveden přepis zvukového záznamu, dodaného ze strany svědkyně [jméno] [příjmení], zachycující incident v obci [obec] – [část obce], který byl následně založen na CD nosiči a je rozdělen do 5 zvukových stop, označených ze dne 9.9.2017 v čase od 12:06 hodin do 13:50 hodin. Dne 14.9.2017 byla do spisu založena lékařská zpráva, respektive hlášení úrazu nebo jiného poškození, týkajícího se [jméno] [příjmení] z 9.9.2017, a dále potvrzení lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] z 19.10.2017, a další lékařské zprávy, tyto byly zaslány rovněž 8.11.2017 e-mailem. Dne 12.9.2017 byla do spisu založena žádost o podání odborného vyjádření ve věci zranění [jméno] [příjmení], kdy policejní orgán žádal o zproštění zachování mlčenlivosti v souvislosti se zdravotními službami a žádal o zprávu, která má být podkladem v rámci trestního řízení, následně tento souhlas obdržel. Do spisu byla založena poměrně obsáhlá zdravotní dokumentace včetně fotografií. Dne 7.12.2017 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání, který zahájil stíhání žalobce pro ublížení na zdraví podle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit na zahradě rodinného domu v obci [obec] [část obce], kdy je zde popsáno dané jednání. Žalobci bylo toto usnesení doručeno 12.12.2017, a právnímu zástupci 13.12.2017. Dne 14.12.2017 předkládá právní zástupce žalobce ve věci plnou moc za obviněného, tedy za žalobce. Dne 14.12.2017 dále podává právní zástupce žalobce stížnost proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání. Dne 19.12.2017 nahlíží substitut právního zástupce žalobce do spisu. Dne [číslo] byl zahájen výslech obviněného za účasti substituta právního zástupce žalobce. Tento výslech trval od 8:04 hod. do 9:47 hodin. Dne 22.12.2017 doplnil právní zástupce žalobce odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne 10.1.2018 ve věci rozhodl státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec], kdy vydal usnesení, kterým stížnost proti zahájení trestního stíhání zamítl s tím, že není důvodná. Dne 4.1.2018 byl přibrán do věci znalec, a sice MUDr. [jméno] [příjmení] z Ústavu soudního lékařství, Fakultní nemocnice [obec]. Přibrání do řízení bylo znalci doručeno 11.1.2018. Dne 6.2.2018 podala MUDr. [jméno] [příjmení] ve věci znalecký posudek, respektive vydala nález, který měl zodpovědět na to, jakého charakteru jsou zranění, která v případě poškozené [jméno] [příjmení] byla prokázána, jakým způsobem došlo k mechanismu vzniku těchto zranění, jakým mechanismem zranění mohlo dojít ke vzniku závažnějších poranění, jež byla poškozené způsobena, zda tedy popsaným mechanismem mohlo dojít k závažnějším poraněním, dále určit dobu léčení zjištěného poranění, posoudit, do jaké míry byla poškozená omezená na obvyklém způsobu života, zda jí vznikl napadením a následným zraněním nějaký trvalý následek, případně jaký, a další důležitá zjištění. Znalec konstatuje, že v případě poškozené [jméno] [příjmení] došlo ke zhmoždění měkkých tkání hlavy a krku, avšak bez viditelných zranění, zhmoždění měkkých tkání v oblasti levého lokte, projevující se otokem, dále byl konstatován impingement syndrom levého ramene na podkladě zhmoždění, zhmoždění v oblasti levého zápěstí a podvrtnutí krční páteře. V daném případě jde o osobu se zvláštním osobním stavem, kdy poškozená byla před předmětným úrazovým dějem v minulosti opakovaně léčena pro záchvatovité prudké a intenzivní bolesti hlavy, tak zvané cluster headache, migrenózní obtíže a vertebrogenní algický syndrom. Zvláštní osobní stav tedy poškozenou predisponoval pro zdravotní obtíže, pro které byla v návaznosti na předmětný incident vyšetřena, a měl vliv na dobu jejího léčení. U poškozené nebyla objektivizována žádná jednoznačná poranění vyjma zhmoždění v oblasti levého lokte, které se projevilo otokem měkkých tkání. Všechny ostatní zdravotní obtíže lze označit za nespecifické, aniž by bylo možné rozhodnout, na kolik byly způsobeny úrazovým dějem a na kolik zvláštním osobním stavem poškozené. Co se týče doby léčení měkkých tkání, hlavy a lokte, toto je do 7 dnů, ze soudně lékařského hlediska jsou tato hodnocení hodnocena jako poranění lehká. Ostatní zranění, uvedená v dokumentaci, a to i na daný syndrom levého ramene na podkladě zhmoždění, zhmoždění v oblasti levého zápěstí a podvrtnutí krční páteře ze soudně lékařského hlediska hodnotí jako poranění středně těžká s průměrnou dobou léčení u osoby bez zvláštního osobního stavu 2 – 3 týdny. Zvláštní osobní stav pak velmi dobře vysvětlí prodloužení průměrné doby léčení. Poškozená byla omezena v obvyklém způsobu života jen do určité míry, a sice bolestivost, nebo respektive obtíže u osoby bez zvláštního osobního stavu odeznívají v průběhu 2 až 3 týdnů, v tomto případě tedy se jednalo o jiné. Rozhodné tedy pro jejich přetrvávání a po uplynutí průměrné doby léčení, respektive cyklické opakování se i v budoucnu, je zvláštní osobní stav poškozené, nikoliv předmětný úrazový děj. Co se týče zhmoždění měkkých tkání a zápěstí atd., tyto obvykle nevedou ke vzniku trvalých následků, a v rámci dalších zjištění znalec v podstatě neuvedl nic dalšího. Znalec byl poučen 8.1.2018 o trestních důsledcích podání nepravdivé výpovědi. Dne 9.2.2018 se do řízení připojila [ulice] průmyslová zdravotní pojišťovna s nárokem na náhradu škody, když tato byla pojištěncem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], rozpis zdravotních údajů byl současně soudu poskytnut. Dne 6.2.2018 byla [ulice] průmyslová zdravotní pojišťovna poučena jako pojištěnec poškozeného. Dne 13.11.2017 vyhotovil obecní úřad Háj ve Slezsku zprávu z místa bydliště v rámci vyjádření Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, kdy tento podal sdělení o podstatných okolnostech posouzení osoby, tedy žalobce v dané věci. V daném případě uvádí, že byl v období od 1.1.2007 ke dni zpracování zprávy řešen pro podezření ze spáchání přestupku u obecního úřadu dvakrát, a to na základě oznámení Policie ČR, Územní odbor [obec], kdy došlému, tedy správnímu orgánu dne 29.2.2016, kdy byl podezřelý ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích. Posuzované jednání bylo podrobně ve sdělení popsáno včetně vulgarismů, které v dané věci padaly. Ve druhém případě byl žalobce projednáván na základě oznámení o přestupku PČR ze dne 12.4.2017, kdy se měl dopustit přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích s tím, že měl ublížit na cti pravděpodobně svému synovi a jeho přítelkyni paní [příjmení] a urazit je vulgárními výrazy. [ulice] orgán přestupek ve věci vedené pod sp. zn. Vnit R 9/2017 vydal 30.6.2017 rozhodnutí, kterým uznal žalobce vinným z přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení ¨ § 49 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona a uložil mu sankci v podobě napomenutí. Co se týče první věci, tato věc byla pod sp. zn. Vnit R 2/2016 odložena, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. Dne 19.2.2018 policejní orgán zhotovil opis evidence rejstříku přestupků, kdy byl ve věci uveden přestupek obec Háj ve Slezsku čj. [příjmení] [příjmení] [číslo] 2017, datum rozhodnutí o přestupku 30.6.2017, datum právní moci rozhodnutí o přestupku 24.7.2017 s poznámkou nedbalost, napomenutí. Téhož dne prováděl policejní orgán opis evidence rejstříku trestů fyzických osob, podle kterého byl žalobce na základě rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci z 29.1.1981 trestně stíhán, přičemž mu byl uložen trest odnětí svobody podmíněně, a sice ve věci 5 T 28/81, byla vyslovena výměra v počtu měsíců 2 (dvou), zkušební doba do 12.2.1983 s tím, že se tento osvědčil 15.3.1982. Dále bylo zjištěno, že Okresní soudem v Ostravě na základě rozhodnutí z 15.10.1986 ve věci 6 T 320/86 byl odsouzen za čin podle § 224 odst. 1 a 2 zákona [číslo] ve spojení s § 130 odst. 1 uvedeného zákona, kdy mu byl uložen trest odnětí svobody podmíněně o výměře počtu 18 měsíců se zkušební dobou do 1.11.1988, kdy došlo k amnestii 27.10.1988. Dále byl uložen trest zákazu činnosti o výměře 18 měsíců a zákazu řízení motorových vozidel s podmíněným upuštěním od výkonu 9.12.1987 a zkušební dobou 1 roku, kdy se osvědčil 8.3.1989, a dále Okresním soudem v Ostravě 1.8.2005 ve věci 12 T 108/2005, kdy byl souzen za trestný čin podle § 202 odst. 1 zákona [číslo] ve spojení s § 221 odst. 1 téhož zákona, byl mu uložen trest odnětí svobody podmíněně ve výměře 4 měsíců, zkušební doba do 14.9.2006 v počtu let jednoho, kdy se osvědčil 29.11.2006. Dne 6.2.2018 vyrozuměl policejní orgán poškozenou [jméno] [příjmení] o možnosti prostudovat policejní spis, téhož dne poškozenou [jméno] [příjmení], téhož dne žalobce a právního zástupce žalobce, téhož dne Pojišťovnu česká průmyslová zdravotní pojišťovna, následně 19.2.2018 poškozená [jméno] [příjmení] nahlížela do spisu, 19.2.2018 poškozená [jméno] [příjmení] prostudovala spis. Dne 19.2.2018 do spisu bylo založeno substituční zmocnění, aby se substitut zástupce žalobce mohl účastnit úkonu trestního řízení, tedy prostudování spisu, tento prostudoval téhož dne od 9:30 hod. do 10:20 hodin. Dne 19.2.2018 prostudovala spis [ulice] průmyslová zdravotní pojišťovna. Dne 20.2.2018 podal policejní orgán návrh na podání obžaloby ve věci 2 ZT 327/2017 po skončení vyšetřování, kdy tedy setrval na kvalifikaci ublížení na zdraví dle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákoníku. Dne 8.3.2018 byla ve věci podána obžaloba Okresním státním zastupitelstvím v [obec] pod sp.zn. 2 ZT 327/2017-27, tato byla podána na soud pod sp.zn. 39 T 30/2018. Soud ve věci vydal 29.3.2018 trestní příkaz, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání zde uvedeného skutku, tedy překvalifikovaného jako přečin ublížení na zdraví podle ustanovení § 146 odst. 1 trestního zákoníku, a odsoudil jej k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na 18 měsíců, dále k povinnosti zaplatit na náhradě škody způsobené trestním činem poškozené [příjmení] průmyslové zdravotní pojišťovně částku 17 772 Kč s tím, že poškozené [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] odkázal na náhradu škody nařízením ve věcech občansko právních. Trestní příkaz byl žalobci doručen 5.4.2018, respektive vhozen na informace k vyzvednutí, a 6.4.2018 jej žalobce osobně vyzvedl. Dne 4.4.2018 byl trestní příkaz doručen OST v Oslavě, 29.3.2018 právnímu zástupci žalobce, 29.3.2018 [obec] průmyslové zdravotní pojišťovně, 31.3.2018 právnímu zástupci poškozeným. Dne 30.3.2018 podal žalobce proti trestnímu příkazu ve věci odpor. Tento písemně doplnil 9.4.2018. Soud ve věci nařídil 3.5.2018 hlavní líčení, a sice na 27.6.2018, ke kterému předvolal jednak obžalovaného, rovněž také svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], dále svědky syna žalobce, dále [jméno] [příjmení] a právního zástupce účastníků. Dále prováděl soud lustrum z evidence rejstříku trestů fyzických osob, kdy zjistil v podstatě totožné věci jako policejní orgán. Dne 24.6.2018 podal Mgr. [jméno] [příjmení] za poškozenou přihlášku do trestního řízení, kde vyčíslil ztrátu na výdělku ze dne 19.3.2018 a navrhl, aby tato byla uložena k zaplacení žalobci. Téhož dne se připojil za [jméno] [příjmení], obsahuje podobné nároky. Soud jako jeden z důkazu do spisu založil rozsudek jménem republiky ze dne 31.10.2017 ve věci 13 C 106/2015-76, kdy Okresní soud v Opavě rozhodl ve věci žalobců, rodičů, proti žalovanému o určení vlastnického práva, kdy rodiče se domáhali vrácení daru a určení vlastnického práva proti svému synovi, kdy tedy žaloba byla ve věci zamítnuta. Dne 26.6.2018 založil do spisu substituční plnou moc právní zástupce žalobce s tím, že se jako substitut měl účastnit hlavního líčení 27.6.2018. Při hlavním líčení, kdy se účastnil jednak substitut právního zástupce žalobce, jednak žalobce osobně, soud vyslechl obžalovaného, dále zmocněnce poškozených, svědky, a na to hlavní líčení odročil na 11.7.2018 za účelem doplnění dalšího dokazování. Řízení poté bylo 11.7.2018 konáno, při něm byl vyslechnut další svědek a jednání bylo odročeno na 17.9.2018 za účelem pokračování v dokazování. Soud ještě konstatuje, že jednání 27.6.2018 bylo započato od 8:35 hod., skončilo v 11:50 hodin, hlavní líčení 11.7.2018 započalo ve 13:00 hod., skončilo v 15:18 hodin. Další hlavní líčení nařízené na 17.9.2018, k němu byli předvoláni další svědci včetně vrchní sestry oddělení centrálního příjmu s emergency Městské nemocnice [obec] [ulice], a dále také bylo vyžádáno z přestupkové komise sdělení o projednávaných přestupcích obviněného a poškozených. Této žádosti 15.8.2018 obecní úřad Háj ve Slezsku vyhověl, sdělil soudu, že co se týče žalobce, tento byl již dvakrát projednáváno, již zde bylo čteno, dále jeho syn, tento byl řešen pro podezření ze spáchání přestupku u obecního úřadu jedenkrát, kdy se měl dopustit ve dnech 10.11.2017 a 13.11.2017 na území parc. [číslo] k.ú. [část obce] přestupku, kdy umístil na tento pozemek předměty, které nejsou ve vlastnictví majitele pozemku a měl poškodit pásku a plastové tyče, vyměřující hranice pozemku. Tento přestupek správní orgán shledal, že se nejedná o přestupek a věc odložil. Současně přiložil uvedené rozhodnutí. Dne 3.9.2018 podal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce návrh na provedení důkazů. Soud dále vyžádal 6.9.2018 stanoviska Policie ČR [příjmení] a obecního úřadu v Háji ve Slezsku, na což jim odpověděl 8.9.2018 policejní orgán, týkající se tedy zprávy ohledně žalobce a žádosti o prošetření, kdy tento sdělil, že žalobce byl řešen jednou za – žalobcův syn tedy oznámil, že mohlo dojít ke spáchání trestných činů ze strany jeho otce, věc nakonec byla odložena, protože nedošlo ke zjištění spáchání trestného činu. Ve druhém řízení byl žalobcem spáchán přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, což je tedy věc, která je v této věci trestně vedena. Ve třetí věci se oznamovatel – syn žalobce oznámil, že se jeho rodiče dopustili přestupku, jednalo se o přestupek v rámci dědického řízení, kdy bylo manipulováno s jejich majetkem nebo s jeho majetkem, protože se ve věci jednalo o občansko právní věc, byl oznamovatel poučen a věc byla založena, nebylo zjištěno totiž podezření na spáchání trestného činu či přestupku. Ve čtvrté věci byl řešen přestupek občanského soužití, kdy měl napadnout slovně svého syna, dále bylo řešeno týrání osoby žijící ve společném obydlí, kdy byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci týrání osoby žijící ve společném obydlí, neboť na podkladě zjištěných skutečností je dostatečně odůvodněn závěr, že se ve zde uvedené době žalobce dopustil přečinu týrání osoby žijící ve společném obydlí. Dále byl řešen přestupek podnapilý řidič [obec], kdy byl kontrolován řidič osobního motorového vozidla, identifikován jako žalobce, tento výzvě vyhověl, byly mu naměřeny hodnoty 0,25 promile v dechu, způsob řešení dané situace nebyl uveden. Dne 10.9.2018 podal obžalovaný souhlas s vyžádáním své lékařské dokumentace. Dne 17.9.2018 v 8:30 hod. zahájil soud hlavní líčení, při kterém provedl výslech svědků a následně věc odročil na 31.10.2018, hlavní líčení skončilo ve 13:56 hodin. Dne 18.9.2018 žádalo Okresní státní zastupitelství v Opavě o zaslání kopie CD se záznamem z místa činu. Soud 3.10.2018 k hlavnímu líčení na 31.10.2018 povolal znalkyni, která v dané věci vyhotovila znalecký posudek, a také manželku obžalovaného, a dále požádal dr. [jméno] [příjmení] o lékařské dobrozdání ohledně zdravotního stavu žalobce. Dne 31.10.2018 v 8:07 hod. zahájil soud hlavní líčení, kdy vyslechl obžalovaného, znalce, svědky, provedl důkazy a poté vyhlásil usnesení, že podle § 222 odst. 2 trestního řádu se trestní věc obžalovaného pro skutek, kterého se měl dopustit zde uvedeným jednáním, tedy měl spáchat přečin ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku, postupuje k projednání a rozhodnutí přestupkové komisi při obecním úřadu v Háji ve Slezsku, protože nejde o přečin, ale žalovaný skutek by mohl být posouzen jako přestupek. Hlavní líčení skončilo v 9:41 hodin. Usnesení bylo následně ve věci vyhotoveno 14.11.2018 a rozesláno účastníkům. Poté byl spis s doložkou právní moci na uvedeném usnesení 31.10.2018 postoupen přestupkovému orgánu.

28. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce dodnes neví, proč a z jakého důvodu byl obviněn, když se trestný čin vůbec se nestal. Od té doby jsem psychicky nemocný, začal brát léky na vysoký tlak, objevila se mu kožní nemoc z psychiky, má potíže se spaním, v noci se budím a neustále celou věc v duchu probírá. Pokaždé, když dostal nějaké předvolání či jinou listinu, psychicky to na něj působilo, nespal, byl nervózní, s se nikým nebavil, pouze s omezeným okruhem osob z řad svých blízkých. Poté co byl vykázán z domu svým synem, psychicky se zhroutil, nikam nechodil, byl v cizím prostředí, protože si museli sehnat byt. Syn využil darovací smlouvy, která umožňovala doživotní užívání domu pouze babičkou, nikoliv rodiči a tito tak neměli právní titul k užívání nemovitosti. K vystěhování došlo zhruba v době trestního stíhání, žalobce nechtěl nikomu nic vysvětlovat, celé období pro něj bylo velmi těžké a špatně na něj psychicky působilo, proto se s nikým nestýkal. O trestním stíhání přitom věděli i přátelé žalobce, kterým to řekl jeho syn, který byl naveden paní [příjmení] a měl z toho radost. Dům přitom postavil žalobce se svými rodiči a žil v něm od 1970, až do vystěhování v roce 2019 nebo 2018. Žalobce si nebyl vědom nějaké křivdy, které by se na synovi dopustil a která by odůvodňovala jeho přístup k vystěhování rodičů či agresi při incidentu, který byl následně v řešen v trestním řízení. Žalobcův soukromý i rodinný život před zahájením trestního stíhání označil žalobce za poklidný, se neměli žádné problémy, protože se k nim obvykle uchyloval v případě vyhrocení intimních vztahů se svou přítelkyní, paní [příjmení], a nebyly žádné potíže. Budovali tam zahrádku, bazén, opravovali rodinný domek, investovali, pokud syn nadělal dluhy, tak je za něho zaplatili, aby nebyly problémy. Pak najednou přišla výzva k vystěhování. Po roce 2017 již začalo být zle, již věděli, že se budou muset vystěhovat a psychicky bylo velice náročné opustit nemovitost, kterou léta budoval. Začaly bolesti různé, tlak. Když se přidalo i trestní stíhání, měl obavy, co se bude dít, proč byl vůbec obviněn, pořád na to myslel a tím se to ještě zhoršovalo. Potom šel na operaci s kyčlí, ztratil chuť se s někým potkávat, byl apatický ke všemu. Přidala se mu lupénka, od té doby chodí na kožní a lékařka říkala, že je to i psychického rázu. Nikdy předtím takové problémy neměl, zvýšil se mu tlak a bere na něj léky, mast na kožní potíže, někdy se žalobci zhoršuje krevní obraz, chodí k hematologovi. Rodina byla z trestního stíhání překvapena, jak manželka, tak i syn z prvního manželství a jeho manželka mu věřili, že nic takového neudělal, nikdy se jej nevzdali. Určitě však byly pochybnosti o jeho vině ze strany [jméno] [příjmení], která byla dominantní a její rodina ji poslouchala. Je to žalobcova neteř, dcera jeho sestry. Během trestního stíhání musel hradit žalobce různé poplatky na advokáta apod., proto si musel od syna z prvního manželství půjčit peníze, protože po vystěhování jim vznikly další náklady na byt. Jestliže v trestním řízení žádaly údajné poškozené nějaké odškodnění, v případě odsouzení by nebyl žalobce schopen je uhradit. Nebyl schopen uhradit ani výlohy v řízení o vyklizení domu a manželka to musela splácet po 2 000 Kč měsíčně, oba jsou důchodci a nemají na rozhazování. [příjmení] by si na případnou náhradu škody půjčit. S manželkou celou věc probírali, věděla, že by výlohy byly velké a společně s již placenými náklady za advokáta a soudní řízení o vyklizení domu by se z dluhů nedostali. Namísto klidného stáří se ocitl v takové situaci. S manželkou se rovněž v té době více hádali. Co se týče přestupků, které byly v trestním řízení mimo jiné prověřovány, jednalo se o důsledek křivých obvinění ze strany [jméno] [příjmení], která tvrdila, že se s manželkou žalobce o svou matku nestaral, netopil jí apod. Tyto spory byly již dříve, vznikly po smrti matky žalobce, kdy se jeho sestra musela z domu vystěhovat a prostřednictvím syna žalobce se zřejmě mstila. Poté docházelo k různým provokacím, které si druhá strana nahrávala, ponechávala však stranou své jednání.

29. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

30. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

31. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

32. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

33. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

34. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

35. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

36. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

37. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

38. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

39. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

40. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

41. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobce byl na základě usnesení o zahájení trestně stíhán pro přečin ublížení na zdraví a tohoto skutku byl následně zproštěn, když tento nebyl zhodnocen jako trestný čin. V následném přestupkovém řízení byl žalobce zproštěn obvinění.

42. Pokud jde o nárokovanou škodu za jednotlivé porady, žalovaná již uhradila žalobci částku 44 119,47 Kč, což odpovídá 16 úkonům v plné sazbě, 5 úkonům v poloviční sazbě, náhradě cestovného a zmeškaného času v plném rozsahu, to vše spolu s DPH. Soud zjistil, že v rámci daného odškodnění došlo k navíc přeplatku o 642,47 Kč. Ohledně nárokované náhrady škody za poradu, konanou dne 22.12.2018, tato porada nenavazovala na žádný předchozí či následující úkon, kdy se konala dva dny po výslechu žalobce před policejním orgánem a tomuto rovněž předcházela porada s klientem. Za těchto okolností ji soud shledal nadbytečnou. Totéž platí o poradě ze dne 16.2.2018, která byla konána před prostudováním spisu obhájcem, tedy za situace, kdy tento ještě neměl představu, jaké důkazy a argumenty budou v řízení proti žalobci použity, když samotný spis prostudoval až tři dny poté. Jestliže následně klient vyžadoval téhož dne další poradu, není zřejmé na jaký úkon měla navazovat, když právní zástupce podal až 30.3.2018 ve věci odpor, přičemž ze spisu nevyplývá, že by k této poradě byl dán nějaký důvod. Jako nadbytečnou rovněž shledal soud poradu z 3.4.2018, která předcházela jiné (účelné) poradě před účastí na hlavním líčení. Totéž platí o poradě z 29.6.2018, která následovala po účasti u hlavního líčení a předcházela nahlížení do spisu, po kterém se znovu konala porada klienta s obhájcem, a to před hlavním líčením 11.7.2018. Jestliže se následně konala porada 13.7.2018 nelze než konstatovat, že tato nebyla účelná, když po ní následovaly další dvě porady před hlavním líčením, kdy porada z 31.8.2018 rovněž nebyla zhodnocena jako účelná, protože předcházela konkrétní poradě před hlavním líčením dne 17.9.2018. Totéž platí o poradě z 21.9.2018, která předcházela jiné poradě před hlavním líčením 31.10.2018. Pokud jde o nárokované úkony právní služby za nahlížení do spisu, v rámci řízení má účastník nárok na nahlížení do spisu po skončení vyšetřování, navíc účelnost těchto úkonů není dostatečně prokázána, kdy tato se konala údajně kvůli založeným rozhodnutím v jiných řízeních, kterých byl žalobce účastníkem. Tato rozhodnutí tak musela být žalobci doručena a tedy je měl k dispozici, tím pádem i jeho právní zástupce. S ohledem na to soud zbývající část nároku na zaplacení majetkové škody jako neúčelný zamítl, když ani nárokovaná náhrada za cestu k těmto úkonům nebyla shledána účelnou.

43. Pokud jde nárok na zadostiučinění za délku řízení, tuto soud shledal jako přiměřenou, když trestní stíhání započalo 7.12.2017 (usnesením o zahájení trestního stíhání) a skončilo 31.10.2018, tedy deset měsíců a 2 týdny. Policejní orgán a následně soud, činili jednotlivé úkony průběžně bez větších prodlení, přičemž ve věci byl vypracován rovněž i znalecký posudek k posouzení údajné újmy na zdraví jedné z poškozených. Ve věci bylo vyslechnuto více svědků, rovněž poškození, kteří celé trestní stíhání iniciovali. Věc vykazovala určité znaky skutkové složitosti v tom smyslu, že byla vyústěním osobních sporů dvou větví téže rodiny, každé s protichůdnými zájmy, a bylo zapotřebí odlišit skutková tvrzení od úmyslných desinformací iniciátorů trestního stíhání. Byť každé trestní stíhání určitou měrou zasahuje do života i práv osob, které jsou jeho subjekty, nelze přehlédnout, že právě prostřednictvím tohoto postupu až na základě shromážděných důkazů lze dospět k závěru o vině či nevině. Již jen s ohledem na samotnou délku daného řízení 10 měsíců a 2 týdny nelze než konstatovat, že trestní stíhání bylo přiměřeně dlouhé. Tento nárok tedy soud jako nedůvodný zamítl.

44. Pokud jde o nárokované zadostiučinění za trestní stíhání jako takové, soud vzal v potaz jednak samotnou délku řízení, trestní sazbu, která žalobci hrozila, věk žalobce, který se blíží věku pokročilého stáří (byť ještě není osobou v pokročilém věku, viz usnesení NS ČR 30 Cdo 3296/2014). V průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce celý spor nesl velmi těžce, dokonce se začal stranit lidem a určitým způsobem ztratil chuť do života, byť je velice těžké odlišit, nakolik jeho negativní psychický stav zapříčinil pocit křivdy z jednání jeho syna, který vlastního otce nemorálním způsobem de facto připravil o střechu nad hlavou, či samotné trestní stíhání. V konečném důsledku se totiž dané trestní stíhání stalo prostředkem a součástí vyrovnávání účtů v rámci rodinných sporů. Přesto však nelze odhlédnout od toho, že žalobce celou věc nadále velmi negativně nese, když ani svou účastnickou výpověď nebyl schopen absolvovat bez rozrušení a tato musela být přerušena. Fakt, že se žalobce nadále zaobírá důvody, proč byl trestně stíhán a pocitem křivdy z toho, že byl vůbec obviněn, potvrdili i v řízení vyslechnutí svědci. Rovněž zdravotní stav žalobce, který se v průběhu trestního stíhání zhoršil s tím, že dosud přetrvávají potíže se spánkem. Pokud jde o zásah do rodinných vztahů žalobce, soud tento neshledal, když jak bylo již shora řečeno, šlo de facto o spor dvou větví jedné rodiny, přičemž tato je rozvrácena v důsledku sporů o majetek, nikoliv až v důsledku trestního stíhání, kdy část blízké žalobcovy rodiny setrvala v důvěře v něj, zatímco ta druhá (již dříve odloučená) naopak. Soud vzal rovněž v potaz i význam řízení pro žalobce, kdy mu hrozila peněžitá úhrada škody poškozeným, přičemž v rámci trestního příkazu byla specifikována škoda zdravotní pojišťovny ve výši cca 20 000 Kč, nárok druhých dvou poškozených fyzických osob nebyl specifikován a tyto byly odkázány na civilní řízení. Pro osobu ve věku žalobce, která je společně s manželkou ve starobním důchodu a která byla nucena vyhledat si nové bydlení, nemá dostatek finančních prostředků na úhradu své obhajoby, přičemž tyto, s vědomím nutnosti je následně splatit, si musela vypůjčit, musí být nejistota, spojená s hrozícím dalším finančním zatížením v případě odsouzení, skutečně tíživá. Soud provedl porovnání případu žalobce s jiným případem, vedeným u něj pod sp.zn. 19 C 44/2015, kdy byl žalobce po dobu 8 měsíců trestně stíhán za ublížení na zdraví dle ust. § 144 odst. 1 zákona č. 140/1961 Sb. trestního zákoníku, dokonce v souběhu s přečinem výtržnictví a přečinem vydírání, přičemž mu hrozila trestní sazba až 4 roky s možným navýšením o 1/3, u žalobce došlo ke snížení pracovní výkonnosti, která byla ze strany zaměstnavatele řešena pohovory, výtkami, přestal mít čas na rodinu a společné trávení času, jak s dcerou, tak s příbuzenstvem, fyzicky chátral, hubnul, špatně spal a měl problémy psychické, přičemž mu soud přiznal odškodnění ve výši 10 000 Kč. Byť žalobce byl trestně stíhán„ pouze“ za trestný čin ublížení na zdraví, přičemž mu hrozila trestní sazba 6 měsíců až 3 roky, současně však jeho trestní stíhání trvalo o 2 měsíce déle. V obou případech došlo k zásahům do soukromého a rodinného života, v případě současného žalobce došlo i ke zdravotním problémům, v porovnávaném případě nikoliv. Na rozdíl od porovnávaného případu však žalobce jako starobní důchodce neutržil újmu v rámci své profese. Porovnávaný případ tak je srovnatelný s případem žalobcovým a částka 10 000 Kč se tak soudu jeví jako přiměřené zadostiučinění vzniklé újmy v souvislosti s nezákonným trestním stíháním. Společně s přiznanou částkou přiznal soud žalobci i úrok z prodlení, a to společně s úrokem z prodlení z částky, kterou žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobci přiznala. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

45. Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 2 o. s. ř., a žalobci, který měl úspěch co do 58,76% a neúspěch co do 41,24%, přiznal právo na náhradu 17,52 % nákladů. V této věci žalobce uplatnil tři samostatné nároky (nemajetková újma z trestního stíhání, náhrada škody a obhajné a nemajetková újma z délky trestního stíhání), byl zcela úspěšný ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy z délky trestního stíhání, náhrady škody za znalecké posudky a obhajné, částečně pak co do nároku na náhradu nemajetkové újmy z trestního stíhání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015) a náleží mu tak ve smyslu citovaného ustanovení o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované (objektivní kumulace). Podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen "advokátní tarif") platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na peněžité plnění (objektivní kumulace), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). Tarifní hodnota každého z nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu představuje částku 50 000 Kč (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu), což je v daném případě částka 94 119,47 (náhrada znalečného + obhajné). Za tarifní hodnotu se tak považuje částka 160 175 Kč (50 000 Kč + 60 175 Kč + 50 000 Kč). Úspěch žalobce tak byl v plném rozsahu co do dvou nároků, když i jen částečný úspěch ohledně nemajetkové újmy je považován jako úspěch plný. Náklady na právní zastoupení žalovaného vyčíslil soud prvního stupně na částku 70 608,40 Kč, sestávající z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby po 7 540 Kč dle tarifní hodnoty 160 175 Kč, a to za převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání soudu dne 11.12.2020, 26.1.2021 a 19.3.2021 dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, včetně 6x režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, zmeškaného času ke třem jednáním po 1 600 Kč, to vše s 21% DPH ve výši 10 886,40 Kč, cestovní výdaje v celkové výši 1882 Kč, a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 000 Kč, celkem tedy po zohlednění úspěchu ve věci 12 370,59 Kč. Závěrem soud upozorňuje, že za předběžné uplatnění nároku u žalované v souladu s ust. § 31 odst. 4 poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu, proto soud za tento úkon náhradu nákladů řízení nepřiznal.