45 C 202/2024

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Lenkou Šrámkovou sídlem T. G. Masaryka 282/57, 360 01 Karlovy Vary proti žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 217 195 Kč s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 116.293,40 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 90.068,54 Kč, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 38 169,78 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala na žalované náhrady škody ve výši 217.195 Kč představující náklady obhajoby, které musela vynaložit v trestním řízení vedeném proti ní Okresním soudem v Chebu pod sp. zn. 4 T 72/2017. Uvedla, že trestní stíhání proti ní bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, oddělení hospodářské kriminality, ze dne 27. 2. 2017, č.j. Anonymizováno/Anonymizováno, a to pro více skutkově i právně kvalifikovaných útoků pojistného podvodu dle § 210 trestního zákoníku, včetně kvalifikace jako pokračujícího zločinu. Proti tomuto usnesení podala stížnost, která však byla zamítnuta státním zástupcem, a následně byla na základě shodné právní kvalifikace podána obžaloba k Okresnímu soudu v Chebu. Trestní řízení skončilo jejím zproštěním obžaloby podle § 226 písm. b) trestního řádu, a to rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 26. 5. 2021 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 12. 2021, čímž byla podle ustálené judikatury založena její legitimace k nároku na náhradu škody způsobené usnesením o zahájení trestního stíhání. Trestní řízení proti ní zasáhlo do jejích práv, přestože nakonec nebyla shledána vinnou, a jeho důsledkem byly výhradně náklady na obhajobu, které musela nést. Byla nucena využít odborné právní pomoci zvolenou obhájkyní Jméno advokátky, přičemž právní pomoc byla nezbytná vzhledem k závažné právní kvalifikaci, kdy byla ohrožena trestní sazbou odnětí svobody v rozmezí 2 až 8 let, a jednalo se tedy o případ nutné obhajoby. Náklady obhajoby podle advokátního tarifu specifikovala tak, že obhájkyně provedla 50 úkonů právní služby, dále 50 režijních paušálů a cestovní náklady za 15 jízd (14× adresa) včetně ztráty času. Celková částka nákladů obhajoby tak dosáhla 217.195 Kč včetně DPH, jejichž proplacení nyní vůči státu uplatňuje. Podáním ze dne 8. 6. 2022 uplatnila svůj nárok u žalované, avšak jelikož v zákonné lhůtě nedošlo k vyplacení odškodnění ani k uzavření mimosoudní dohody, podala tuto žalobu. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 9. 6. 2022 podáním ze dne 8. 6. 2022 uplatnila nárok na poskytnutí odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 1.015.495 Kč, sestávající z nákladů obhajoby ve výši 217.195 Kč, náhrady jízdného k poradám advokáta ve výši 48.300 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 750.000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni poskytla omluvu za nezákonné trestní stíhání, nicméně ostatní nároky odmítla stanoviskem ze dne 20. 3. 2025. Žalovaná dále uvedla, že v rámci posouzení mimosoudního uplatnění nároku byla schopna ověřit pouze dva ze tří zákonných předpokladů odpovědnosti státu, a to existenci odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání) a existenci příčinné souvislosti mezi tímto rozhodnutím a tvrzeným vznikem škody. K ověření třetí podmínky – vzniku a výše škody – však žalovaná neměla k dispozici potřebné podklady. Uvedla, že vyzvala žalobkyni dne 18. 2. 2025 k doložení kompletní specifikace úkonů právní služby, dokladů o zaplacení obhajoby, výpočtu cestovného, technických průkazů použitých vozidel, účetních dokladů a případného daňového přiznání s ohledem na uplatňovanou DPH. Na tuto výzvu však žalobkyně nereagovala, a proto žalovaná nemohla ověřit, zda škoda skutečně vznikla ani v jaké výši. Žalovaná zdůraznila, že při poskytování odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb. hospodaří se státními prostředky a je povinna postupovat se zvýšenou mírou opatrnosti, zejména vyžadovat doložení všech nákladů, které mají být kompenzovány. Uvedla, že za dané situace nemohla nároku žalobkyně vyhovět, neboť nebyla splněna jedna ze tří kumulativních podmínek odpovědnosti státu – prokázání existence škody. V řízení před soudem proto navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a zároveň požadovala přiznání paušální náhrady hotových výdajů za převzetí věci a vyjádření k žalobě podle § 151 odst. 3 o.s.ř. Z opatrnosti se rovněž vyjádřila k navržené lhůtě k plnění a uvedla, že v případě úspěchu žalobkyně by měla být stanovena lhůta 15 dnů od právní moci rozsudku z organizačních důvodů na straně státu. Žalobkyně na výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. doplnila svá tvrzení a předložila podrobnou specifikaci všech úkonů právní služby poskytnutých obhájkyní v trestním řízení vedeném u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 4 T 72/2017, včetně jejich data, povahy a návaznosti na průběh řízení. Uvedla, že obhájkyně provedla celkem 50 úkonů právní služby, které vyjmenovala jednotlivě (např. převzetí a příprava zastoupení, stížnost a její odůvodnění, seznámení se spisem, řada návrhů na doplnění dokazování, účast na hlavních líčeních v letech 2018–2021, odvolání a jeho doplnění, vyjádření k odvolání státního zástupce, veřejné zasedání u KS Plzeň dne 9. 12. 2021). Současně popsala všechny poradny klientky, výpočty jízdného a ztráty času a nově vyčíslila celkové náklady obhajoby částkou 206.362 Kč, tvořenou odměnou za právní služby, režijními paušály, jízdným na trasách adresa a příslušnou DPH. K prokázání těchto nákladů odkázala na výpočet jízdného, technický průkaz vozidla, záznamy z porad, doklad o registraci k DPH, jakož i na „zálohovou fakturu“ a podklady obsažené ve spise 4 T 72/2017. Tvrdila, že všechny náklady obhajoby byly vynaloženy a představují skutečnou škodu, která jí vznikla v přímé souvislosti s nezákonným trestním stíháním. Žalovaná k doplnění žalobkyně uvedla, že žalobkyně ani po výzvě soudu nedoložila základní podmínku vzniku škody, neboť ve spise nebyla nalezena jí označená zálohová faktura ani jiný doklad prokazující faktické snížení majetku či vznik dluhu, a proto podle ní nadále chybí důkaz o vzniku tvrzené škody. Současně podrobně zpochybnila účtované úkony právní služby, když uvedla konkrétní úkony, které se podle trestního spisu neuskutečnily (např. výslech dne 16. 1. 2017), úkony, které mají být účtovány jako jediný úkon (stížnost a její odůvodnění; odvolání a jeho doplnění), či úkony, které nejsou podle advokátního tarifu způsobilé k úhradě z titulu OdpŠk (např. návrhy na doplnění dokazování, písemné sepsání závěrečné řeči, žádost adresovaná nemocnici adresa). Žalovaná rovněž namítla neúčelnost některých porad s klientkou, nesprávně účtované cestovní náhrady (nesoulad kilometráže, účtování DPH, účtování jízd před datem nabytí vozidla), a poukázala na to, že u dvou hlavních líčení náleží jen poloviční odměna. Uzavřela, že žalobkyní tvrzená škoda nebyla doložena ani co do vzniku, ani co do výše, a proto navrhla, aby byla žaloba zamítnuta v celém rozsahu. Soud v projednávané věci nerozhodoval o změně žaloby podle § 95 o. s. ř. ani o částečném zpětvzetí žaloby podle § 96 o. s. ř., neboť k žádné procesní dispozici žalobkyně ve smyslu těchto ustanovení nedošlo. Žalobkyně na výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. pouze upřesnila a konkretizovala tvrzení o jednotlivých úkonech právní služby a nově přesně vyčíslila celkovou výši nákladů obhajoby, přičemž toto doplnění představovalo opravu a zpřesnění žaloby, nikoli uplatnění jiného či nového nároku. Z obsahu doplnění je zřejmé, že žalobkyně i nadále uplatňuje týž skutkový nárok na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby, pouze jej specifikovala co do přesné výše a podkladových údajů, jak byla soudem vyzvána. Nedochází tedy ke změně skutkového základu ani k rozšíření či zúžení žalobního petitu, a soud proto neměl důvod postupovat podle § 95 nebo § 96 o. s. ř. Žádostí o poskytnutí odškodnění ze dne 8. 6. 2022, včetně potvrzení o dodání a doručení do datové schránky ze dne 18. 2. 2025, žalobkyně uplatnila u žalované svůj nárok obdobně jako v žalobě. Dle Informace Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. 2. 2025 byla žalobkyně informována o přijetí žádosti o předběžné projednání nároku a vyzvána k doložení podkladů. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 20. 3. 2025 byl nárok žalobkyně vypořádán a žalobkyni nebylo ničeho přiznáno. Zálohovým předpisem č. 202220005 byla žalobkyni vyúčtována záloha na právní služby ve výši 170 547 Kč. Z velkého technického průkazu vozidla reg. zn. SPZ ve vlastnictví Anonymizováno, adresa, provozovaného od 28. 5. 2019 právní zástupkyní žalobkyně, byla zjištěna skutečná spotřeba vozidla (7,2 l město, 4,9 l mimo město, 5,7 l kombinace), palivo nafta. Z jednotlivých potvrzení o konání porad mezi žalobkyní a její zástupkyní bylo zjištěno, že tyto porady se uskutečnily ve dnech 1. 3. 2017 (příprava ke stížnosti proti zahájení trestního stíhání), 26. 4. 2017, 12. 2. 2018 (příprava na hlavní líčení dne 15. 2. 2018), 16. 4. 2018 (příprava na hlavní líčení dne 18. 4. 2018), 18. 9. 2018 (příprava na hlavní líčení dne 19. 9. 2018), 17. 6. 2018, 25. 11. 2018, 9. 6. 2019, 15. 9. 2019, 27. 3. 2020, 24. 2. 2020, 15. 6. 2020 (adresa), 19. 7. 2020, 2. 8. 2020, 2. 10. 2020, 12. 10. 2020, 5. 11. 2020, 3. 5. 2021 (příprava na hlavní líčení dne 5. 5. 2021), 21. 5. 2021 (příprava na hlavní líčení dne 26. 5. 2021), 30. 11. 2021, 7. 12. 2021 (příprava na veřejné zasedání dne 9. 12. 2021) a dále ve dnech 28. 5. 2017, 18. 9. 2018 a 26. 4. 2017. Dle záznamu o prostudování spisu Okresního soudu v Chebu ze dne 30. 5. 2017 právní zástupkyně trestní spis studovala v době od 13:02 do 14:02 hodin. Ze spisu Okresního soudu v Chebu sp. zn. 4 T 72/2017 bylo zjištěno, že trestní řízení proti žalobkyni zahrnovalo řadu procesních úkonů, jejichž časový průběh a obsah jsou zachyceny v jednotlivých protokolech o úkonech přípravného řízení a hlavních líčení, jakož i v dalších listinách tvořících součást trestního spisu. Ze spisu je patrno, že dne 16. 1. 2017 byl proveden výslech obviněné, jehož se však obhájkyně žalobkyně neúčastnila, zatímco výslech 28. 4. 2017 již její účastí doložen byl. Spis dále obsahuje usnesení o zahájení trestního stíhání a následně i stížnost žalobkyně proti zahájení trestního stíhání ze dne 3. 3. 2017, stejně jako její odůvodnění ze dne 20. 3. 2017; z hlediska procesní povahy jde o jeden společný procesní úkon. Ze spisu je rovněž zřejmé, že se obhájkyně dne 30. 5. 2017 seznámila se spisem v přípravném řízení. Pokud jde o tzv. návrhy na doplnění dokazování, ze spisu vyplývá jejich obsahové zařazení pod podání žalobkyně ze dne 15. 6. 2017, 16. 9. 2019, 24. 2. 2020 a 21. 5. 2021, přičemž jejich povaha neodpovídá úkonům právní služby podle advokátního tarifu, neboť nejsou spojeny s provedením konkrétního procesního úkonu orgánu činného v trestním řízení a nevyžadovaly osobní účast obhájkyně. Dále bylo zjištěno, že se obhájkyně účastnila hlavních líčení konaných dne 15. 2. 2018 (v časovém rozsahu 8:15–10:22, kdy byly poskytnuty dva po sobě jdoucí úkony obhajoby), 18. 4. 2018, 10. 4. 2019, 19. 9. 2019, 26. 2. 2020, 17. 6. 2020, 5. 5. 2021 a 26. 5. 2021; tato hlavní líčení podle obsahu protokolů představovala standardní procesní úkony, při nichž byla projednávána věc samá. Z protokolu o hlavním líčení ze dne 19. 9. 2018 se podává, že jednání trvalo pouze několik minut a bylo bez věcného projednání odročeno, a obdobně ze spisu vyplývá, že hlavní líčení dne 19. 8. 2020 spočívalo jen ve vyhlášení rozsudku, což odůvodňuje hodnocení těchto dvou jednání jako úkonů s poloviční sazbou dle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu. Ze spisu je dále doloženo, že žalobkyně prostřednictvím obhájkyně podala odvolání dne 5. 10. 2020, zatímco jeho doplnění z 6. 11. 2020 tvoří podle obsahu spisu totožný procesní úkon a nelze jej považovat za samostatný úkon právní služby. Dále je ve spise založeno veřejné zasedání Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 12. 2021, kterého se obhájkyně žalobkyně prokazatelně účastnila, zatímco písemné vyjádření obhájkyně ze dne 6. 12. 2021, doručené soudu v týž den jako veřejné zasedání, nebylo v řízení využito jako podklad pro rozhodnutí a nebylo způsobilé ovlivnit průběh veřejného zasedání. Ze spisu rovněž vyplývá, že některé žalobkyní uváděné porady s obhájkyní časově a logicky bezprostředně předcházely konkrétním procesním úkonům (zejména poradám ze dne 12. 2. 2018, 16. 4. 2018, 18. 9. 2018, 3. 5. 2021, 21. 5. 2021 a 7. 12. 2021), a měly tak přímou vazbu na přípravu obhajoby k těmto úkonům, zatímco další porady uvedené žalobkyní ve spise obsaženy nejsou nebo časově nenavazují na žádný z doložených procesních úkonů a nelze je proto považovat za nezbytné a účelně vynaložené. Ze spisu se konečně podává, že některé žalobkyní tvrzené úkony (například žádost adresovaná Nemocnici adresa dne 16. 6. 2020) se ve spise nenacházejí a nebylo tedy prokázáno, že byly vykonány.

1. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

2. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

3. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

4. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

5. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

6. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

7. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

8. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

9. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

11. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

12. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení mezi účastníky soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Trestní řízení proti žalobkyni probíhalo od 27. února 2017 (usnesení o zahájení trestního stíhání Policie ČR, Anonymizováno/Anonymizováno) do 9. prosince 2021 (pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu), tedy po dobu přibližně 4 let a 9 měsíců. Žalobkyně byla stíhána pro trestný čin pojistného podvodu podle § 210 tr. zákoníku; řízení skončilo pravomocným zproštěním obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. (rozsudek OS Cheb ze dne 26. 5. 2021 ve spojení s usnesením KS adresa ze dne 9. 12. 2021). Odpovědnostní titul v podobě nezákonného usnesení o zahájení trestního stíhání nebyl mezi účastníky sporný. Žalobkyně byla stíhána pro trestný čin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, za který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody až na dvě léta, popřípadě trest zákazu činnosti nebo propadnutí věci, případně trest odnětí svobody v rozpětí šesti měsíců až tří let, pokud byl pachatel za takový čin v předchozích třech letech odsouzen či potrestán; tato kvalifikace odpovídá mimosmluvní tarifní hodnotě za jeden úkon právní služby ve výši 2 300 Kč podle advokátního tarifu, resp. 1 150 Kč při úkonech účtovaných v poloviční sazbě. Předmětem řízení zůstaly následující úkony právní služby (viz výše kombinace žaloby a negativního vymezení neodškodnění úkonů žalovanou) či navýšení za již odškodněné úkony ze strany žalované, jejichž výčet včetně závěru soud shrnul do níže uvedené tabulky: Poř. Datum Úkon Hodnota dle žalobce (Kč) stanovisko žalované hodnota úkonu dle 177/1996 režijní paušál dle 177/1996 Přiznáno soudem (vč. důvodu) 1 — Převzetí a příprava zastoupení 2 300,00 Kč 2300 300 standardní úkon obhajoby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT 2 16.01.2017 Výslech obviněné (PČR adresa) 2 300,00 Kč Neúčast obhájkyně, nelze účtovat ani cestu úkon neproveden 3 01.03.2017 Porada (příprava ke stížnosti z 03.03.2017) 2 300,00 Kč Jde o 1/2 úkonu, nikoli plný součást úkonu dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) AT 4 03.03.2017 Stížnost proti zahájení trestního stíhání 2 300,00 Kč Nemá být samostatný úkon 1150 300 účelný úkon dle ust. § 11 odst. 3 písm. a) AT v poloviční výši 5 20.03.2017

Odůvodnění

stížnosti 2 300,00 Kč Neúčtovatelný úkon protože se jedná o doplnění stížnosti ze dne 3.3.2017, který již odškodněna dle AT byla, nejde v tomto směru u úkon účelný, když žalované nelze klást k tíži, že žalobce nepodal původní návrh úplně a musel jej doplňovat - žalobkyni nenáleží odškodnění 6 26.04.2017 Porada s klientkou 2 300,00 Kč Neúčelná porada 2300 300 tuto poradu soud vyhodnotil jako účelnou, když přímo navazovala na výslech obviněné, žalobkyni proto náleží náhrada za 1 úkon právní služby 7 28.04.2017 Výslech obviněné (PČR adresa) 2 300,00 Kč Neúčtovatelný úkon 2300 300 prokázáno v trestním spise 8 28.05.2017 Porada s klientkou 2 300,00 Kč tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 9 30.05.2017 Seznámení se spisem (PČR adresa) 2 300,00 Kč Neúčelná 2300 300 seznámení se se spisem při převzetí zastoupení je součástí úkonu dle § 11/1 a) AT a tento odškodněn již byl (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 9. 2018, sp. zn. IV. ÚS 2285/18) – žalobkyni nenáleží odškodnění 10 15.06.2017 Návrh na doplnění dokazování 2 300,00 Kč Neúčelná návrh na doplnění dokazování není úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, nelze jej však současně podřadit ani cestou § 11 odst. 3 advokátního tarifu pod jiný úkon právní služby (srovnej, například usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 28/2004 nebo 8 To 59/99) - žalobkyni nenáleží odškodnění 11 12.02.2018 Porada před HL 15.02.2018 2 300,00 Kč Má být 1/2 úkonu tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 12 15.02.2018 Hlavní líčení (8:15–10:22) - 2 úkony 4 600,00 Kč Neúčelná 4600 600 prokázáno v trestním spise 13 16.04.2018 Porada před HL 18.04.2018 2 300,00 Kč Neúčtovatelné tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 14 18.04.2018 Hlavní líčení OS adresa 2 300,00 Kč 2300 300 prokázáno v trestním spise 15 17.06.2018 Porada s klientkou 2 300,00 Kč Neúčtovatelné tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 16 18.09.2018 Porada před HL 19.09.2018 2 300,00 Kč Neúčelná tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 17 19.09.2018 Hlavní líčení OS adresa 2 300,00 Kč Neúčelná 1150 300 Protože došlo k odročení bez projednání věci, náleží žalobkyni odměna dle ust. § 11 odst. 3 písm. a) AT v poloviční výši 18 25.11.2018 Porada s klientkou 2 300,00 Kč Neúčelná tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 19 09.04.2019 Porada s klientkou 2 300,00 Kč Neúčelná tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 20 10.04.2019 Hlavní líčení OS adresa 2 300,00 Kč Neúčelná 2300 300 prokázáno v trestním spise 21 09.06.2019 Porada s klientkou 2 300,00 Kč Dvojí účtování tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 22 15.09.2019 Porada s klientkou 2 300,00 Kč Jeden úkon 2300 300 tuto poradu soud vyhodnotil jako účelnou, když přímo navazovala na nařízené hlavní líčení, žalobkyni proto náleží náhrada za 1 úkon právní služby 23 16.09.2019 Návrh na doplnění dokazování 2 300,00 Kč Neúčtovatelný úkon návrh na doplnění dokazování není úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, nelze jej však současně podřadit ani cestou § 11 odst. 3 advokátního tarifu pod jiný úkon právní služby (srovnej, například usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 28/2004 nebo 8 To 59/99) - žalobkyni nenáleží odškodnění 24 19.09.2019 Hlavní líčení OS adresa 2 300,00 Kč Neúčtovatelné, nedohledatelné 2300 300 prokázáno v trestním spise 25 24.02.2020 Návrh na doplnění dokazování 2 300,00 Kč Nemá se účtovat - žádný úkon návrh na doplnění dokazování není úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, nelze jej však současně podřadit ani cestou § 11 odst. 3 advokátního tarifu pod jiný úkon právní služby (srovnej, například usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 28/2004 nebo 8 To 59/99) - žalobkyni nenáleží odškodnění 26 24.02.2020 Porada (navazuje na návrh na doplnění dokaz.) 2 300,00 Kč 2300 300 tuto poradu soud vyhodnotil jako účelnou, když přímo navazovala na nařízené hlavní líčení, žalobkyni proto náleží náhrada za 1 úkon právní služby 27 26.02.2020 Hlavní líčení OS adresa 2 300,00 Kč 1/2 úkonu 2300 300 prokázáno v trestním spise 28 27.03.2020 Porada s klientkou 2 300,00 Kč Neúčelná 2300 300 tuto poradu soud vyhodnotil jako účelnou, když přímo navazovala na nařízené hlavní líčení, žalobkyni proto náleží náhrada za 1 úkon právní služby 29 15.06.2020 Porada s klientkou (adresa) 2 300,00 Kč 2300 300 tuto poradu soud vyhodnotil jako účelnou, když přímo navazovala na nařízené hlavní líčení, žalobkyni proto náleží náhrada za 1 úkon právní služby 30 16.06.2020 Žádost obžalované adres. Nemocnici adresa 2 300,00 Kč Neúčelné žádost o zaslání důkazu lze vyhodnotit jako návrh na doplnění dokazování či zaslání vyhotoveného znaleckého posudku, v obou případech se nejedná o úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, nelze jej však současně podřadit ani cestou § 11 odst. 3 advokátního tarifu pod jiný úkon právní služby (srovnej, například usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 28/2004 nebo 8 To 59/99) - žalobkyni nenáleží odškodnění 31 17.06.2020 Hlavní líčení OS adresa 2 300,00 Kč 2300 300 prokázáno v trestním spise 32 19.07.2020 Porada s klientkou 2 300,00 Kč tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 33 20.07.2020 Písemná 'závěrečná řeč' 2 300,00 Kč NE – neúčtovatelný úkon dle AT. 34 02.08.2020 Porada s klientkou 2 300,00 Kč 2300 300 tuto poradu soud vyhodnotil jako účelnou, když přímo navazovala na nařízené hlavní líčení, žalobkyni proto náleží náhrada za 1 úkon právní služby 35 19.08.2020 Hlavní líčení OS adresa 2 300,00 Kč 1150 300 prokázáno v trestním spise 36 02.10.2020 Porada s klientkou 2 300,00 Kč 2300 300 tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 37 05.10.2020 Odvolání (sloučeno s doplněním) 2 300,00 Kč 2300 300 účelný úkon dle ust. § 11 odst. 1 písm. k) AT v poloviční výši 38 12.10.2020 Porada s klientkou 2 300,00 Kč tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 39 05.11.2020 Porada s klientkou 2 300,00 Kč tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 40 06.11.2020 Doplnění odvolání 2 300,00 Kč protože se jedná o doplnění odvolání ze dne 5.10.2020, který již odškodněn dle AT byl, nejde v tomto směru u úkon účelný, když žalované nelze klást k tíži, že žalobce nepodal původní návrh úplně a musel jej doplňovat - žalobkyni nenáleží odškodnění 41 03.05.2021 Porada před HL 05.05.2021 2 300,00 Kč tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 42 05.05.2021 Hlavní líčení OS adresa 2 300,00 Kč 2300 300 prokázáno v trestním spise 43 21.05.2021 Návrh na doplnění dokazování 2 300,00 Kč návrh na doplnění dokazování není úkon ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, nelze jej však současně podřadit ani cestou § 11 odst. 3 advokátního tarifu pod jiný úkon právní služby (srovnej, například usnesení Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 2 To 28/2004 nebo 8 To 59/99) - žalobkyni nenáleží odškodnění 44 21.05.2021 Porada před HL 26.05.2021 2 300,00 Kč 2300 300 tuto poradu soud vyhodnotil jako účelnou, když přímo navazovala na nařízené hlavní líčení, žalobkyni proto náleží náhrada za 1 úkon právní služby 45 26.05.2021 Hlavní líčení OS adresa 2 300,00 Kč 2300 300 prokázáno v trestním spise 46 30.11.2021 Porada s klientkou 2 300,00 Kč tuto poradu soud nevyhodnotil jako účelnou, když přímo nenavazovala na úkon v řízení 47 06.12.2021 Písemné vyjádření k odvolání SZ 2 300,00 Kč 2300 300 soud tento úkon vyhodnotil jako účelný, když jej vyhodnotil jako písemné podání či návrh ve věci samé dle § 11/3 a 11/1 d) AT – žalobkyni náleží 1x odměna 48 07.12.2021 Porada před VZ 9.12.2021 2 300,00 Kč 2300 300 tuto poradu soud vyhodnotil jako účelnou, když přímo navazovala na nařízené hlavní líčení, žalobkyni proto náleží náhrada za 1 úkon právní služby 49 09.12.2021 Účast u veřejného zasedání (KS adresa) 2 300,00 Kč 2300 300 prokázáno v trestním spise Celkem bylo přiznáno na nákladech řízení 80 767,50 Kč za 24 úkonů právní služby po 2 300,- Kč, 3 úkony po 1150 Kč, 27 režijních paušálů po 300,- Kč, to vše spolu s DPH. Pokud jde o náhradu cestovních výloh zástupce žalobkyně, za úkony právní služby, které soud shledal jako účelně vynaložené náklady obhajoby, byla žalobkyni přiznána rovněž odpovídající náhrada cestovních výdajů. Soud vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala, že by její právní zástupkyně před datem 28. 5. 2019 vlastnila osobní automobil, což vyplývá z technického průkazu předloženého žalovanou, v němž je uvedeno nabytí vlastnictví vozidla k tomuto dni. Proto za cesty uskutečněné před 28. 5. 2019 (tzn. 28.4.2017, 30.5.2017, 15.2.2018 a 18.4.2018) soud nepřiznal náhradu za použití silničního motorového vozidla, ale vycházel z nákladů na veřejnou hromadnou dopravu, jejichž výše byla zjištěna z veřejně dostupných zdrojů, konkrétně z vyhledávače IDOS (https://idos.cz/vlakyautobusymhdvse/spojeni/vysledky/?date=21.01.2026&f=Teplice&fc=1&t=Cheb&tc=1). Za jednu cestu adresa (v jednom směru trvající 3 hodiny) soud stanovil náhradu ve výši 568 Kč za jízdné veřejnou hromadnou dopravou a dále 12 započatých půlhodin promeškaného času (celkem 1 200 Kč), celkem tak bylo přiznáno 8 593,12 Kč (4 × 2148,28 Kč). Ve vztahu k cestám uskutečněným po dni 28. 5. 2019, kdy bylo z technického průkazu vozidla zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně nabyla vlastnické právo k vozidlu teprve k tomuto datu, soud přiznal náhrady cestovních výdajů podle § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, tedy jako součet základní náhrady za 1 km jízdy (která zahrnuje zejména amortizaci vozidla a další pevné provozní náklady) a náhrady za spotřebované pohonné hmoty podle skutečné spotřeby vozidla uvedené v technickém průkazu a ceny pohonných hmot stanovené příslušnou vyhláškou. Jelikož žalovaná ve svém vyjádření namítla, že spotřeba uváděná žalobkyní neodpovídá údajům v technickém průkazu, soud vycházel ze skutečné spotřeby vozidla a provedl výpočet přesně podle mechanismu § 158 odst. 3 zákoníku práce. Soud ověřil z veřejně dostupných zdrojů (mapy.google.com), že žalobkyní deklarovaná cesta adresa odpovídá délce 287 km (1:56 hodin v jednom směru), cesta adresa délce 366 km (1:58 hodin v jednom směru). Na základě toho byla přiznána žalobkyni cestovní náhrada za cesty od 28. 5. 2019 v celkové výši 26 932,78 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 9. 2018 náhrada 2 563,79 Kč za 287 ujetých km v částce 1 763,79 Kč (29,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 463/2017 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 4. 2019 náhrada 2 671,01 Kč za 287 ujetých km v částce 1 871,01 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 9. 2019 náhrada 2 671,01 Kč za 287 ujetých km v částce 1 871,01 Kč (33,60 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4,10 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 333/2018 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 2. 2020 náhrada 2 662,52 Kč za 287 ujetých km v částce 1 862,52 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 6. 2020 náhrada 2 662,52 Kč za 287 ujetých km v částce 1 862,52 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 6. 2020 náhrada 2 662,52 Kč za 287 ujetých km v částce 1 862,52 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 19. 8. 2020 náhrada 2 662,52 Kč za 287 ujetých km v částce 1 862,52 Kč (31,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 5. 5. 2021 náhrada 2 624,86 Kč za 287 ujetých km v částce 1 824,86 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 26. 5. 2021 náhrada 2 624,86 Kč za 287 ujetých km v částce 1 824,86 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 12. 2021 náhrada 3 127,17 Kč za 366 ujetých km v částce 2 327,17 Kč (27,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. Soud proto jako účelně vynaložené náklady v rámci nezákonného trestního stíhání přiznal celkem částku 116 293,40 Kč (tzn. náklady právního zastoupení 80 767,50 Kč + cestovné veřejnou hromadnou dopravou 8 593,12 Kč + 26 932,78 Kč cestovné autem), a to ve výroku ad. I. tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud žalobu ve výroku ad. II. zamítl, když tato představuje část nákladů obhajoby, které soud vyhodnotil jako neúčelné. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 38 169,78 Kč, přičemž tato částka představuje 74,58 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,29 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 12,71 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 206 362 Kč sestávající z částky 9 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 17. 1. 2022, z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 27. 12. 2024, z částky 9 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 21. 10. 2025 a z částky 9 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 1. 2026 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., cestovní náhrada v celkové výši 4 237,22 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 10. 2025 náhrada 2 118,61 Kč za 183 ujetých km v částce 1 518,61 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 1. 2026 náhrada 2 118,61 Kč za 183 ujetých km v částce 1 518,61 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,2 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 297,22 Kč ve výši 8 882,42 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.