45 C 204/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 748 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 748,00 Kč spolu s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 748,00 Kč od 2.8.2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady škody ve výši 748 Kč, způsobené mu v řízení, vedeném soudní exekutorkou JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Strakonice, pod sp. zn.: 10 EX 3991/10. Žalobce uvedl, že v uvedeném řízení se domáhal vymožení peněžité povinnosti povinného dlužníka [jméno] [příjmení], na jehož majetek byla na základě exekučního návrhu žalobce ze dne 02.04.2010 usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 19.05.2010 č.j.: 57 EXE 566/2010-19 nařízena exekuce. JUDr. [jméno] [příjmení] zanikl k datu 30.06.2016 výkon exekutorského úřadu. Ještě předtím byl vedením exekuce ode dne 23.06.2016 pověřen JUDr. [jméno] [příjmení], soudní exekutor, Exekutorský úřad Brno, který exekuci vedl pod sp. zn.: 137 EX 19099/16, poté byl dočasným zástupcem JUDr. [příjmení] do 27.07.2017 jmenován soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení] a poté do uvolněného úřadu počínaje dnem 28.07.2017 byl jmenován nový soudní exekutor, a to JUDr. [jméno] [příjmení]. Dne 06.04.2018 bylo žalobci) doručeno vyjádření JUDr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, který převzal vedení exekuce po JUDr. [příjmení], č.j.: 137 EX 19099/16-27 ze dne 05.04.2018, jímž byl žalobce (oprávněný věřitel) informován, že v průběhu exekuce vymohla soudní exekutorka částku 5.228 Kč, přičemž tato částka je JUDr. [příjmení] nadále zadržována, a tedy se nenachází v dispozici JUDr. [příjmení], soudního exekutora, aby ji mohl vyplatit (resp. její část) oprávněnému. Současně byla žalobci doručena výzva JUDr. [jméno] [příjmení] č.j.: 137 EX 19099/16-26 ze dne 05.04.2018 adresovaná JUDr. [příjmení], nástupci JUDr. [příjmení], k vydání částky ve výši 5.228 Kč, kterou měla vymoci JUDr. [příjmení] na majetku povinném, pokud tuto má její nástupce k dispozici. Do dne sepisu tohoto návrhu nemá žalobce (oprávněný věřitel) informace o tom, že by za strany JUDr. [příjmení], nástupce JUDr. [příjmení], došlo k vyplacení této částky, neboť on sám ji k dispozici nemá. Žalobce doplnil, že jeho celkový nárok vymáhaný v nadepsané exekuci představoval v exekuci vymáhanou jistinu1. 278 Kč, povinný zemřel v průběhu exekuce a do té doby byla JUDr. [příjmení] vymožena částka 5.228 Kč, z níž dosud byla žalobci jako oprávněnému vyplacena pouze částka ve výši 530 Kč, a to JUDr. [jméno] [příjmení] Soudní exekutorce JUDr. [příjmení] přitom příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j.: 137 EX 19099/16-9 ze dne 23.06.2016 určil nový soudní exekutor odměnu a náhradu hotových za dosavadní vedení exekuce v nulové výši. Žalobce se o skutečnosti, že JUDr. [příjmení] neoprávněně zadržuje částku náležící žalobci ve výši 748 Kč, dozvěděl teprve dne 06.04.2018 z přípisu JUDr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, který exekuci po JUDr. [příjmení] převzal. Uvedená částka je tak škodou, kterou žalobce požaduje po žalované z titulu nesprávného úředního postupu soudní exekutorky JUDr. [příjmení], když tato nevyplatila žalobci vymožené plnění, které mu náleží. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 1.2.2021, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 1.2.2021 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na náhradu škody v celkové výši 748 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s tvrzeným nesprávným úředním postupem bývalé soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení], přičemž tvrzený nesprávný úřední postup měl spočívat v tom, že JUDr. [jméno] [příjmení] nevyplatila vymožené plnění žalobci, a to v řízení vedeném pod sp. zn. 10 EX 3991/10 (následně pod sp. zn. 137 EX 19099/16). Žalovaná po podání žaloby předběžné projednání nároku ukončila, a to tak, že nároku žalobce nevyhověla ani zčásti, a to z důvodu promlčení daného nároku. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a uzavřela, že je jí z úřední činnosti v rámci obdobných žádostí o odškodnění známo, že JUDr. [příjmení] ukončila činnost exekutora ke dni 30. 6. 2016. Nadto si žalobce byl vědom, že JUDr. [příjmení] ukončuje svou exekutorskou činnost ke dni 30. 6. 2016. Na podporu tohoto žalovaná rovněž soudu předkládá rámcovou dohodu [anonymizováno] uzavřenou mezi JUDr. [příjmení], JUDr. [příjmení] a advokáty JUDr. [příjmení], Mgr. [příjmení] a Mgr. [příjmení], kdy se tito dohodli na převodu konkrétních exekučních řízení pod Exekutorský úřad Brnovenkov právě s ohledem na to, že JUDr. [příjmení] ukončuje exekutorskou činnost. Rovněž žalovaná namítá, že exekuce byla pravomocně zastavena již ke dni 23. 12. 2017, přičemž minimálně k tomuto datu muselo být žalobci zřejmé, že je exekuce skončena, a že mu byla způsobena škoda. V této souvislosti vznesla žalovaná námitku promlčení uplatněného nároku dle ust. § 32 odst. 1 z. č. 82/1998 Sb., neboť soudní řízení bylo zahájeno až ke dni 30. 9. 2021. Žalobce tak měl dbát preventivní povinnosti stran vzniku škody na jeho majetku. Pkud by se počátek promlčecí doby odvíjel až od sdělení stavu následného právního nástupce bývalé soudní exekutorky, přičemž právní zástupce již minimálně od roku 2016 byl obeznámen s tím, že JUDr. [příjmení] nebude vykonávat funkci, byl by běh promlčecí doby závislý pouze na vůli poškozeného či právního nástupce bývalé soudní exekutorky, což by znamenalo, že po tuto doby by byl stát udržován v nejistotě, zda, resp. kdy poškozený nárok na náhradu škody uplatní. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soud ČR (např. v rozhodnutích ze dne 16. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2651/2010, a ze dne 21. 12. 2011, sp.zn. 30 Cdo 1529/2011). Žalobce si byl vědom již v roce 2016 tím, že bývalá soudní exekutorka ukončuje svou činnost, je stíhána a následně pravomocně odsouzena za trestnou činnost spočívající ve výkonu její činnosti. Žalobce nemá pouze nečinně vyčkávat, až mu přijde písemnost od soudního exekutora stran stavu exekuce a uplatnit u žalované nárok až tehdy, kdy mu tato informace bude poskytnuta, což může trvat delší čas s ohledem na množství exekučních řízení. Ne u všech exekučních řízeních, kdy byla pověřena provedením JUDr. [příjmení], ke dnešnímu dni byla tato informace již poskytnuta, přitom k zániku funkce JUDr. [příjmení] došlo již v roce 2016. Běh promlčecí doby by tak byl závislý pouze na vůli soudního exekutora, který nastoupil do její funkce následně a vztahů tohoto exekutora s právními zástupci oprávněných. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 13.1.2022 byl žalobce informován o vypořádání jeho nároku, přičemž žalovaná tento odškodnit odmítla z důvodu jeho promlčení.

4. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně 57 EXE 566/2010 – 19 byla nařízena exekuce na majetek povinného [jméno] [příjmení] k vymožení povinnosti zaplatit žalobci částku 1 278 Kč a náklady exekuce. Provedením exekuce byla pověřena JUDr. [jméno] [příjmení].

5. Výzvou k vydání zadržované částky z 5.4.2018 vyzval soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] k vydání zadržované částky ve výši 5 228 Kč, která byla vymožena v rámci exekuce na majetek povinného [jméno] [příjmení], sp.zn. 137 Ex 19099/16.

6. Prohlášením o nemožnosti vydat zadržovanou částku z 5.4.2018 konstatoval JUDr. [jméno] [příjmení], že nemůže vydat částku 5 228 Kč (resp. 1278 Kč) oprávněnému, když tato se v jeho dispozici nenachází. Dle detailu přijaté zprávy byla zpráva doručena do datové schránky zástupce žalobce dne 6.4.2018.

7. Příkazem k úhradě nákladů exekuce č.j. 137 Ex 19099/16-9 ze dne 23.6.2016 nebyla přiznána soudní exekutorce JUDr. [příjmení] za vedení exekuce sp.zn. 137 Ex 19099/16 žádná odměna ani náhrada hotových výdajů.

8. Usnesením č.j. 137 Ex 19099/16-10 ze dne 23.6.2016 bylo rozhodnuto o nepřiznání zvláštních nákladů v souvislosti se změnou exekutora soudní exekutorce JUDr. [příjmení].

9. Ze spisu soudního exekutora sp.zn. 137 EX 19099/16 soud zjistil, že dne 27.12.2017 již po zastavení řízení, žádal žalobce o zaslání výpisu o všech platbách, provedených povinným v jeho prospěch. Soudní exekutor odpověděl žalobci e-mailem z 27.12.2017 a zaslal mu totožnou výpis z běžného účtu o 16 stranách, totožný výpis následně zasílal rovněž i k následujícímu dotazu žalobce ze dne 5.4.2018.

10. S ohledem na nadbytečnost již soud neprováděl další důkazy.

11. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

12. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

13. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

14. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

15. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

16. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

17. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

21. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

22. Dle § 32 odst. 1 ODŠZ nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

23. Dle § 35 odst. 1 ODŠZ promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

24. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce řádně uplatnil svůj nárok u žalované.

25. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení vznesla žalovaná námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, soud se nejprve zabýval právě otázkou, zda nárok byl žalobkyní uplatněn v promlčecí době, která je stanovena shora citovaným ustanovením § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se proti žalované domáhal náhrady škody, způsobené mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Strakonice, pod sp. zn.: 10 EX 3991/10, následně vedené JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. 137 EX 19099/16. V daném případě se žalobce dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková škoda z e-mailu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 27.12.2017. V tomto e-mailu byl žalobci zaslán totožný výpis z bankovního účtu, který mu byl zaslán v reakci na e-mail ze dne 5.4.2018 a z něhož odvozuje svou vědomost o vzniku škody. Žalobce se tak o škodě dozvěděl již z prvního e-mailu. Od 28.12.2017 pak běžela tříletá promlčecí doba. Žalobce mohl u žalované uplatnit svůj nárok nejpozději dne 28.12.2020, tak aby nebyl promlčen. Jestliže tedy žalobce uplatnil předběžně svůj nárok u žalované dne 1.2.2021, učinil tak pozdě a nedošlo tak k tzv. stavení promlčecí doby. O stavení promlčení jde tehdy, jestliže promlčecí doba pro určitou zákonem stanovenou překážku neběží, staví se její běh, ačkoli jinak by tu podmínky pro její běh byly dány. Stavení promlčení se může projevit: a) tak, že promlčecí doba nezačne běžet, b) tak, že již započatý průběh promlčecí doby nepokračuje (zastavuje se) pokud překážka trvá, a c) tak, že již započaté a probíhající promlčení neskončí dříve než po uplynutí určité doby poté, co překážka byla odstraněna. V daném případě zákon č. 82/1998 Sb., výslovně jako lex specialis upravuje právě variantu, shora uvedenou pod písmenem b), tzn. časové úseky promlčecí doba uplynulá před vznikem překážky a po jejím odpadnutí sčítají. V daném případě byl návrh na předběžné projednání nároku podán 35 dní po uplynulé šestiměsíční lhůtě k předběžnému projednání nároku a promlčecí doba tak marně uplynula, aniž by došlo k jejímu stavení. Žaloba pak byla podána až 30.9.2021, tedy po uplynutí promlčecí doby a vzhledem k tomu, že žalovaná se promlčení dovolala, soud žalobu z důvodu promlčení nároku zamítl, aniž by se dále zabýval otázkou, zda byly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu státní moci ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v daném případě. S ohledem na to soud žalobu zamítl.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, načež se připravovala na ústní jednání dne 14.10.2022 a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300 Kč.