Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

45 C 208/2020

č. j. 45 C 208/2020-41

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-07-01 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2022:45.C.208.2020.4

Citované zákony (8)

Plný text

název soudu rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování anonymizována čtyři slova sídlem adresa pro zaplacení 122 375 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 122.375,00 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 122.375,00 Kč od 12.9.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 122 375 Kč, způsobené mu nepřiměřenou délkou řízení, vedeného u [anonymizováno] [obec], sp.zn. [insolvenční spisová značka]. Žalobce, jakožto věřitel v tomto konkurzním řízení přihlásil dne 18.5.2012 proti dlužníkovi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Toto konkurzní řízení není dosud ukončeno, ke dni podání žaloby přitom trvalo již 8 let a 5 měsíců. Tímto nesprávným úředním postupem shora uvedeným byla žalobci způsobena škoda, za kterou žalovaná odpovídá ve smyslu shora uvedených zák. ustanovení a poskytuje přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, kterou rozhodně není možno v daném případě odčinit jinak než v penězích a samotné konstatování porušování práva není namístě. Žalobce vyčíslil nemajetkovou újmu ve výši 15.000 Kč rok (první 2 roky v poloviční výši), přičemž tuto navýšil o 10% s ohledem na svůj věk, když je pod značným psychickým tlakem z nejistoty, spojené s jeho právním postavením věřitele, kdy a jakým způsobem bude toto řízení ukončeno, a i s ohledem na celkovou délku řízení, které je naprosto nestandartní, kdy k průtahům řízení nikterak nepřispěl a význam tohoto konečného rozhodnutí je pro něho značný (viz rozsudek NS ČR ze dne 18.10.2011, sp. zn. 30 Cdo 1313/2010), a proto žádá úhradu shora uvedenou částku ve výši 122.375 Kč. Žalobce dále konstatoval, že dosud nelze stanovit, jakou částkou bude žalobce v konkurzním řízení uspokojen v rámci rozvrhového řízení, neboť v předmětném konkurzním řízení dosud rozvrhové řízení nebylo vydáno a žalobci se dosud žádné částky v rámci rozvrhového řízení tedy ani nedostalo, a nelze ani dovodit, jaké částky se mu dostane. Dle žalobce je tak nutno vycházet z výše částky žalobcem přihlášené pohledávky. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 6.3.2020, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 11.3.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 122.375 Kč s přísl., která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] jako [anonymizována tři slova]. K projednání žádosti žalobce došlo dne 11.3.2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., požadované zadostiučinění tak nebylo žalobci poskytnuto. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení s tím, že v rámci posuzovaného řízení podal žalobce přihlášku pohledávky včetně příloh dne [datum] a tuto doplnil [datum]. V rámci posuzovaného řízení k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně. Délka posuzovaného řízení ovlivněna zejména jeho charakterem, složitostí a souvisejícími soudními spory, proto je hodnocena jako přiměřená popsaným okolnostem. Žalovaná v této souvislosti dále poukázala na usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] s tím, že s hodnotou předmětu řízení přímo úměrně roste i klesá jeho význam pro účastníky řízení. Z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného je (při posuzování přiměřenosti délky řízení i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění) podstatná též hodnota uplatněného peněžitého nároku. S přihlédnutím k povaze konkursního řízení (v němž se prosazuje princip jen poměrného uspokojení věřitelů) však tuto hodnotu nelze směšovat s nominální výší uplatněného nároku. Jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Výzvou k úhradě zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu s podacím razítkem [stát. instituce] ze dne [datum] žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení před [název soudu] pod sp.zn. [insolvenční spisová značka], trvajícího 7 let a 9 měsíců, a to ve výši 111.375,00 Kč.

4. Stanoviskem [stát. instituce] ze dne [datum] byl nárok žalobce vypořádán a žalovaná nárok žalobce jako předčasný odškodnit odmítla.

5. Žádostí ze dne 25.7.2019 žádal žalobce sdělení stavu řízení ve věci [insolvenční spisová značka].

6. Sdělením [název soudu] ve věci [insolvenční spisová značka] ze dne 31.7.2019 byl žalobce informován, že insolvenční řízení vedené v dané věci dosud není skončeno. Skutečnosti bránicí skončení daného řízení jsou uvedeny v poslední zprávě insolvenčního správce ze dne 28.5.2019, která je zveřejněna v insolvenčním rejstříku na č.l. [anonymizováno] [číslo]. Dále soud informoval, že s ohledem na to, že insolvenční řízení dle insolvenčního zákona 182/2006 Sb. je vedeno prostřednictvím internetového portálu, tedy zrcadla insolvenčního rejstříku, jsou veškeré informace veřejně přístupné.

7. Ze spisu sp.zn. [insolvenční spisová značka] [název soudu] soud zjistil následující skutečnosti: Dne [datum] podal žalobce jako věřitel [číslo] přihlášku [anonymizováno], složenou z dílčí přihlášky [anonymizováno] ve výši [částka], nezajištěné. Dne [datum] doplňoval věřitel svou přihlášku do insolvenčního řízení, kdy uváděl důvod vzniku pohledávky, včetně úroků s tím, že tato je ve výši 57.698,18 Kč s příslušenstvím (náklady soudního řízení ve výši 23.562,00 Kč), zajištěná majetkem dlužníka na základě smlouvy o dílo a penalizační faktury, přičemž zajištění mělo vzniknout na movitých i nemovitých věcech dlužníka [datum] (při ú.j. nedopatřením uvedeno, že toto bylo přihlášeno jako dílčí přihláška pohledávky [anonymizováno]). Dne 31.1.2012 byl ve věci podán insolvenční návrh, a sice věřitelem [jméno] [příjmení], proti společnosti [právnická osoba], jako dlužníkovi. Téhož dne byl pověřen vyšší soudní úředník k úkonům v rámci insolvenčního řízení, a také asistent soudce. Rovněž byla vyvěšena vyhláška o zahájení insolvenčního řízení. Současně byl vyzván dlužník k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu. 1.2.2012 doplnil věřitel další návrh, svůj návrh o přílohy. 10.2.2012 přistoupil další věřitel do daného řízení a předložil své přílohy. [datum] se ve věci vyjádřil dlužník. 20.2.2012 se ve věci vyjádřil věřitel a podal návrh na ustanovení předběžného správce. 23.2.2012 zasílal soud přípis účastníkům řízení. [datum] se ve věci vyjádřil navrhovatel. 27.2.2012 bylo ve věci vydáno usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, kterým by soud ustanovil předběžného správce. 27.2.2012 se ve věci vyjádřil navrhovatel. 29.2.2012 byla uložena povinnost zaplatit ve věci zálohu věřiteli. Toto rozhodnutí bylo následně zrušeno, resp. nebylo zrušeno, ale bylo duplicitně zveřejněno v insolvenčním rejstříku. 2.3.2012 bylo opětovně doručováno vyhláškou účastníkům. 5.3.2012 se ve věci vyjádřil dlužník. 6.3.2012 bylo do spisu založeno oznámení o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, úřadu práce, a sice [anonymizována čtyři slova] [pobočka] [anonymizováno]. Téhož dne oznámil úřad práce rovněž, že bude uspokojovat mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti dlužníka. 7.3.2012 byla zaplacena záloha na insolvenční řízení věřitelem. 12.3.2012 založil věřitel do spisu plnou moc. 13.3.2012 opět oznámil úřad práce úhradu splatných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti dlužníka. 21.3.2012 byl opatřením předsedy soudu ustanoven, resp. určen insolvenční správce. 21.3.2012 vydal soud usnesení o úpadku, nařídil přezkumné jednání a současně svolal schůzi věřitelů a vyzval dlužníka k zaplacení soudního poplatku za zahájení řízení. Přezkumné jednání přitom bylo nařízeno na 22.6.2012. Na tentýž den byla nařízena schůze věřitelů. Poté se opětovně soud pokoušel 27.3.2012 doručovat rozhodnutí vyhláškou. 2.4.2012 zaplatil dlužník soudní poplatek za návrh v dané věci, a poté, resp. navrhovatel, a poté podal téhož dne odvolání proti výroku II. usnesení, a sice proti rozhodnutí, kterým ustanovil insolvenčním správcem dlužníka [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení]. Věc poté byla 11.4.2012 předložena [anonymizována dvě slova] k rozhodnutí. Tomu byl doručen celý spis 12.4.2012 18.4.2012 se poté ve věci vyjádřil ustanovený insolvenční správce, a rovněž také dlužník. 10.5.2012 soud ve věci jednal a vydal rozhodnutí, kterým rozhodnutí o ustanovení správce, potvrdil. Následně rozhodnutí zaslal [anonymizována dvě slova] k rozeslání účastníkům, a sice 14.5.2012. K tomu tedy následně došlo a ve věci poté byla vyznačena doložka právní moci. Dne 22.3.2012 bylo do svazku založeno opět oznámení úřadu práce o uspokojování splatných mzdových nároků. Téhož dne, tedy, totožné rozhodnutí, rovněž 23.3.2012 4.4.2012 se ve věci vyjádřil věřitel [anonymizováno], a dále další věřitel, [právnická osoba] Další věřitelé ve věci, sdělovali ve dnech, 23.4.2012 až 17.5.2012 své zastoupení. 8.6.2012 byl založen do spisu seznam přihlášených pohledávek, jako na č.l. V-16. Rovněž také změna seznamu přihlášených pohledávek. 13.6.2012 byl pověřen úkony v daném insolvenčním řízení asistent soudce. 13.6.2012 byla rovněž podána žádost o poskytnutí informací [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [země] [datum] předložil správce zprávu o hospodářské situaci dlužníka, podle které tedy statutární zástupci dlužníka odstoupili ze svých funkcí již ke dni 19.3.2012, tedy ještě před rozhodnutím o úpadku, a nebyli ve společnosti již zaměstnáni. Nebyl rovněž zaměstnán žádný vedoucí pracovník dlužníka. Nicméně, nadále zůstává několik dlužníků v rámci ekonomického úseku, přímo v dlužníkově podniku, ve kterém se správce seznamoval průběžně s hospodářskou situací dlužníka. Společnost se specializovala na výstavbu velkokapacitních ocelových zásobníků na ropu, ropné produkty a jiná chemická média. Byla založena v roce 2000 a od roku 2001 do roku 2008 rozvíjela obraty, a tyto meziročně rostly. V současné době, resp. v době podání zprávy, vykazovala společnost, v předběžné rozvaze k 31.3.2012, majetek a aktiva v účetní zůstatkové hodnotě 478.508.000,00 Kč, z toho dlouhodobý hmotný majetek, a jednotlivé další položky. Většina leasingových smluv byla z důvodu neplacení již v roce 2011 vypovězena. Nemovitý majetek společnosti tvoří provozovny ve [obec], [obec], [obec], bývalé sídlo společnosti v [obec], ubytovna v [obec] a bytové jednotky v [obec] a [obec]. Pokud jde o reálnou hodnotu tohoto majetku, lze předpokládat, že nebude vyšší, než 50 % jeho účetní zůstatkové ceny, přičemž společnost má další vlastní obchodní podíly v různých společnostech. V současné době, tedy v době vydání zprávy, má 17 zaměstnanců, a insolvenční správce převzal 391 přihlášených pohledávek, ze kterých je 158 pohledávek uplatněných zaměstnanci dlužníka. Celková výše pohledávek činí 2.344.298.000,00 Kč. Pohledávky zajištěných věřitelů, kteří přihlásili své pohledávky, činí 1.067.151.000,00 Kč, a pohledávky nezajištěných věřitelů 1.277.147.000,00 Kč. Z celkové výše přihlášených pohledávek jsou jako podmíněné přihlášeny pohledávky v celkové výši 672.359.000,00 Kč. Přihlášené pohledávky dlužníkových zaměstnanců činí částku 12.601.000,00 Kč, ve které není započtena část mzdových nároků. V účetnictví dlužníka jsou potom evidovány závazky vůči zaměstnancům ve výši 47.264.000,00 Kč. Z porovnání dosud zjištěné majetkové podstaty, která dle účetní evidence dlužníka činí v zůstatkové účetní hodnotě aktiv 478.508.000,00 Kč a předpokládané reálné tržní hodnoty, kterou odhaduje insolvenční správce zhruba na 20 % a méně, se závazky dlužníka a s celkovou výší přihlášených pohledávek, lze předpokládat, že ze zpeněžení majetkové podstaty nebudou uspokojeni v plné míře, ani zajištění věřitelé. Rovněž insolvenční správce nepředpokládá ani plné uspokojení mzdových nároků dlužníkových zaměstnanců. Dá se proto předpokládat, že nezajištěné pohledávky dlužníkových věřitelů nebudou uspokojeny vůbec, nebo jen ve velmi nízké výši. Dne 19.6.2012 bylo založeno do spisu popření pohledávky přihlášených věřitelem, a to tedy dvěma věřiteli. Rovněž byl založen soupis majetkové podstaty dlužníka, ze kterého vyplývá, že majetek dlužníka představuje částku celkem 7.680.107,25 Kč na energetických a hnacích strojích, na kancelářské a výpočetní technice 1.059.742,97 Kč, na [anonymizována dvě slova] 8.180.098,00 Kč. Na nákladních automobilech 20.254.347,11 Kč, na osobních automobilech 11.235.322,54 Kč, na ostatních výrobních položkách 23.029.734,51 Kč. Na ostatních stavbách 6.502.844,83 Kč, na svářecí technice a dalších položkách 11.109.780,81 Kč. Na softwaru 6.408.965,41 Kč. Brusky 383.043,15 Kč, kancelářská a výpočetní technika 1.814.355,93 Kč, kuchyňská technika 134.627,57 Kč. Na nábytku 933.848,47 Kč. Svářecí technika 2.187.438,95 Kč. Co se týče pohledávek z obchodního styku, má společnost pohledávky v celkové výši [číslo], 95 Kč. Dne 22.6.2012 vstoupilo do insolvenčního řízení [stát. instituce] 27.6.2012 se konalo ve věci přezkumné jednání, přičemž, co se týče pohledávky [anonymizováno], tedy. Spornou, je tedy naše pohledávka [anonymizováno], věřitele [číslo]. Pohledávka 14, nebyla konstatována jako zajištěná. Byla potvrzena volba věřitelského výboru, a schválena řešení úpadku dlužníka konkursem, přičemž, co se týče pohledávky P-14, věřitele [číslo] tedy současného žalobce, tento měl přihlášky [číslo] [číslo] v celkové výši 355.842,80 Kč. Obě přihlášky žalobce, [číslo] [číslo] v celkové výši 355.842,80 Kč, představují 0,1 % přihlášených, všech přihlášených pohledávek, přičemž celkem bylo přihlášeno 2.388.341.210,78 Kč na 333 věřitelů. 2.7.2012 sdělil poté člen věřitelského výboru, kdo za něj bude v dané věci jednat, a 4.7.2012 vydal soud usnesení o prohlášení konkursu v dané věci. Dle seznamu přihlášených pohledávek, resp. rozpisu, je přihláška P-11 ve výši 274.582,00 Kč, v rozsahu 0,02 % k ostatním pohledávkám, a přihláška P-14 ve výši 81.260,80 Kč v rozsahu 0,00 %, dokonce. Nicméně, obě přihlášky, byly zcela uznány ze strany insolvenčního správce jako nevykonatelné a nezajištěné. Uznány jako nevykonatelné a nezajištěné. Dle seznamu přihlášených pohledávek, tedy číslo přihlášky P-11, našeho současného žalobce, byla zjištěna ve výši 274.582,00 Kč, resp. dle přihláškového listu, a tato byla zhodnocena jako vykonatelná ve výši 215.310,00 Kč s tím, že dlužník se k této přihlášce nevyjádřil. Co se týče přihlášky P-14, tato byla zjištěna ve výši 81.260,80 Kč, byla zcela uznána, stejně jako předchozí. Vykonatelná v nulovém rozsahu. Rovněž dlužník se nevyjádřil, stejně jako k většině přihlášených pohledávek. Dne 24.7.2012 postoupil [název soudu] insolvenčnímu správci přípis [anonymizována tři slova] [anonymizováno], aby tedy vypořádal danou urgenci. 25.7.2012 tedy byla daná žádost znovu postoupena správci. Dále zakládali, v období od 27.7.2012 do 17.8.2012, jednotlivé osoby, jednající jménem členů věřitelského výboru, svá zmocnění. 14.9.2012 byla podána žádost o vydání souhlasu k uspokojení zajištěného věřitele, když z převedených zůstatků zůstala na účtech částka 1.071.059,10 Kč. Zajištěným věřitelem je [právnická osoba], která měla zřízeno zástavní právo od roku 2009, a správce žádal o vydání výtěžku zpeněžení majetku, který zajišťoval její pohledávku. 11.10.2012 podal správce zprávu o stavu insolvenčního řízení, ze které vyplývá, že ke zpeněžení prodeje mimo dražbu, je rovněž připraven další zajištěný majetek, jako je například autojeřáb Tatra, nebo autobus [příjmení], a je vyčkáváno na pokyn zajištěného věřitele [číslo]. Dále získal do majetkové podstaty peněžní prostředky, blokované na účtech dlužníka, ve prospěch věřitele [číslo]. Dále byla insolvenčním správcem podána žádost o souhlas s prodejem mimo dražbu, a sice souboru 70 vozidel, která měla být ve vlastnictví tehdejšího úpadce. Rovněž byla podána žádost jednoho z věřitelů, původního zaměstnance úpadce, o sdělení adresy insolvenčního správce. 19.10.2012 bylo podáno sdělení věřitele s tím, že nesouhlasí se svým jmenováním za člena prozatímního věřitelského výboru. Usnesením z 2.11.2012 byl vysloven souhlas s tím, aby insolvenční správce zpeněžil, resp. předal výtěžek zpeněžení majetku dlužníka, z bankovních účtů, ve prospěch zajištěného věřitele, a sice [právnická osoba] Jednalo se o částku ve výši 1.049.637,92 Kč. Soud poté odpověděl 2.11.2012 na žádost věřitele o sdělení adresy insolvenčního správce, a tuto mu zaslal. 9.11.2012 podal insolvenční správce návrh na vydání souhlasu se zpeněžením majetkové podstaty mimo dražbu, kdy tedy současně zaslal sdělení z jednání věřitelského výboru. Jeden z věřitelů 9.11.2012 soudu sdělil své bankovní spojení, jako bývalý zaměstnanec úpadce. 14.11.2012 byl znovu podán návrh na souhlas s prodejem mimo dražbu, kdy se mělo jednat o autojeřáb a autobus, přičemž toto ocenění bylo rovněž založeno do spisu. 10.12.2012 udělil soud souhlas s prodejem těchto movitých věcí mimo dražbu, v předpokládané ceně, a dále vyslovil souhlas s prodejem majetku dlužníka, vedeným pod písmeny E, a písmenem F, tedy kdy se mělo jednat o soubor motorových vozidel. 11.12.2012 se soud pokoušel opětovně doručit vyhláškou některým ze zaměstnanců úpadce. 16.1.2013 byl poté podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, a sice za prodej autojeřábu, čemuž soud 17.1.2013 vyhověl a usnesením vyslovil souhlas s prodejem autojeřábu a také autobusu, tedy předáním výtěžku věřiteli [právnická osoba], jako zajištěnému věřiteli. 18.1.2013 požádal insolvenční správce o zveřejnění oznámení o nabídce na zpeněžování majetkové podstaty dlužníka v denním tisku. 8.2.2013 poté předložil insolvenční správce zprávu o stavu insolvenčního řízení, kdy mimo jiné konstatoval, že byly získány do majetkové podstaty peněžní prostředky, blokované na účtech dlužníka, ve prospěch věřitele [obec] spořitelny, a tyto byly následně vydány zajištěnému věřiteli. Co se týče pohledávek nezajištěných věřitelů, tak tyto nebudou, pravděpodobně, uspokojeny vůbec. 25.4.2013 požádal insolvenční správce o zveřejnění nabídky na zpeněžování majetkové podstaty dlužníka. Poté podal 23.5.2013 žádost o souhlas s prodejem mimo dražbu, kdy se mělo jednat o nemovité věci, a předložil souhlas věřitelského výboru s prodejem těchto nemovitostí. 29.5.2013 předložil insolvenční správce zprávu o stavu insolvenčního řízení, podle které předpokládá uspokojení mzdových pohledávek dlužníkových zaměstnanců pouze v nepatrné výši, a pohledávky nezajištěných věřitelů pak s tím, že pohledávky nezajištěných věřitelů pak nebudou, pravděpodobně, uspokojeny vůbec. 5.6.2013 podal insolvenční správce návrh na vydání souhlasu se zpeněžením majetku v majetkové podstatě mimo dražbu. Další návrh podal 6.6.2013, další dva návrhy. 7.6.2013 uplatnil úřad práce pohledávky jednotlivých zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, resp. sdělil, že tyto byly v rámci kompenzace odstupného vyplaceny ve výši 32.757,00 Kč 14.6.2013 vydal soud souhlas s prodejem mimo dražbu dotčených nemovitostí. 17.6.2013 vydal soud souhlas s prodejem mimo dražbu dalších vyjmenovaných nemovitostí, a další nemovitosti odsouhlasil tedy k prodeji 17.6.2013 17.6.2013 sdělila osoba, jednající jménem člena věřitelského výboru, kdo za ni bude jednat. 19.6.2013 požádal znovu správce o souhlas se zpeněžením majetkové podstaty mimo dražbu. 24.6.2013 byl doručen soudu další přípis jednoho z věřitelů, a následně 27.6.2013 vydal soud souhlas usnesením s prodejem nemovitostí mimo dražbu. 12.7.2013 bylo založeno do spisu oznámení o fúzi [právnická osoba] s.r.o. 12.7.2013 soud informoval [právnická osoba] s.r.o., že jako věřitel v tomto insolvenčním řízení, její původní předchůdce, nepřichází, resp. nebyla podána přihláška pohledávky, a proto nebude postupováno podle § 107 o.s.ř. 10.9.2013 podal insolvenční správce zprávu o stavu řízení. Dále požádal insolvenční správce o souhlas s prodejem mimo dražbu, z 23.12.2013 30.12.2013 sdělil zprávu o stavu insolvenčního řízení, kdy opět uvedl, že ukončuje, postupně tedy, zaměstnanecké poměry, a spolupracuje s věřitelským výborem, zajištěnými věřiteli, a řeší postup v uvedeném insolvenčním řízení. Další zpráva byla podána, resp. další přípis od soudu byl zaslán 7.1.2014 s tím, že tedy soud vyzval insolvenčního správce s tím, že pokud má pokyn zajištěného věřitele k dispozici a akceptuje jej, nevydává soud žádné rozhodnutí s ohledem na novelu zákona [číslo], a není zapotřebí tedy tento souhlas soudu. 11.4.2014 požádal insolvenční správce opětovně o souhlas s prodejem mimo dražbu. Na to znovu odpověděl insolvenční soud 10.1.2014 17.4.2014 podal insolvenční správce zprávu o stavu řízení. Co se týče zpeněžování ve prospěch nezajištěných věřitelů, již neuvádí ničeho. Další zprávu podal 23.7.2014 1.10.2014 bylo do spisu založeno tzv. J- podání, opis, jakési listiny v ruštině. Pravděpodobně se jedná o plnou moc, udělenou [právnická osoba], k jejímu zastupování. 1.10.2014 byla do spisu založena urgence insolvenčnímu správci, týkající se pohledávky za podstatou v celkové výši 250,00 Kč, kdy tuto uplatnili [anonymizována dvě slova]. Insolvenční správce 16.10.2014 sdělil, že pohledávka ve výši 250,00 Kč byla uhrazena na požadovaný bankovní účet. 6.11.2014 sdělil správce, resp. podal další zprávu o stavu daného insolvenčního řízení. 12.12.2014 podal správce žádost, resp. návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Další žádost podával 15.12.2014, a 16.12.2014 poté předložil kupní smlouvy ke zveřejnění. 17.12.2014, kdy podával tedy návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, a opět, 23.12.2014 16.2.2015 předložil správce zprávu o stavu insolvenčního řízení, podle které, resp. neuvádí ničeho, co se týče zpeněžení, resp. co se týče uspokojení nezajištěných věřitelů. 4.3.2015 předložil správce soupis majetkové podstaty. Tento tedy doplnil, a doplnil jej znovu 17.3.2015 18.3.2015 podal správce žádost o vyškrtnutí ze soupisu majetkové podstaty, konkrétního majetku, a o zveřejnění v insolvenčním rejstříku nabídek na prodej movitých věcí z majetkové podstaty. 24.4.2015 předložil správce návrh na vydání souhlasu se zpeněžením majetkové podstaty mimo dražbu. Tomuto bylo usnesením ze 7.5.2015 vyhověno. Byl vystaven souhlas, s prodejem mimo dražbu, vyjmenovaných movitých věcí. 21.5.2015 podal správce opět zprávu o stavu řízení. Usnesením z 5.6.2015 bylo vydáno usnesení o uspokojení zajištěného věřitele z věcí, které byly prodány mimo dražbu. Tentokrát se jednalo o zajištěného věřitele, [právnická osoba] Další souhlas byl vydán ve prospěch věřitele [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], a sice 8.6.2015, a ve prospěch [právnická osoba], rovněž 8.6.2015 9.6.2015 byl předložen návrh na vydání výtěžku zajištěnému věřiteli, jednalo se o věřitele [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] 18.6.2015 soud vydal usnesení, kterým vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zajištěnému věřiteli [anonymizována dvě slova] 4.9.2015 předložil správce opět novou zprávu o stavu řízení, přičemž konstatoval, že ve druhé polovině měsíce září uvedeného roku, se má uskutečnit jednání věřitelského výboru a zajištěných věřitelů, ve kterém bude dohodnut další postup v insolvenčním řízení, zejména potom ve věcech, vedených v incidenčních sporech. 24.9.2015 podal správce žádost o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení majetkové podstaty zajištěnému věřiteli. Dále 2.11.2015 podal opravu své předchozí žádosti. 10.12.2015 předložil správce zprávu o stavu insolvenčního řízení, kdy uvádí, že tedy mzdové pohledávky zaměstnanců budou uspokojovány pouze v nepatrné výši, případně vůbec, a insolvenční správce předpokládá, že by k ukončení insolvenčního řízení mohlo dojít v první polovině roku 2016 O zajištěných věřitelích zde nehovoří. 18.1.2016 vydal soud vyhlášku, kterou vyrozuměl insolvenční věřitele a dlužníka o tom, že byl předložen návrh insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení, a že tedy ostatní věřitelé a dlužník mohou podat námitky, do 7 dnů od zveřejnění tohoto návrhu, soudu. Další vyhlášku, v podstatě podobného obsahu, vydal rovněž 18.1.2016. Toho dne byly vydány dvě. 1.2.2016 bylo do spisu založeno sdělení úřadu práce, že byl uplatněn nárok na zaplacení pohledávky dlužníka [anonymizována dvě slova], u nich, kdy tedy tento nárok je z titulu kompenzací na nevyplacené odstupné zaměstnancům. 10.2.2016 byl podán návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli od [právnická osoba] 12.2.2016 bylo vydáno usnesení o uspokojení zajištěného věřitele, kdy byl tedy vydán souhlas tomuto věřiteli vydat zpeněžení majetku, resp. výtěžek zpeněžení majetku. 14.3.2016 předložil správce soupis majetkové podstaty, jeho doplnění, ze kterého vyplývá, že do majetkové podstaty úpadce bylo zařazeno dalších 8 nemovitostí. Dne 14.3.2016 rovněž předložil správce zprávu o stavu insolvenčního řízení s tím, že předpokládá vypořádání pohledávek a obchodních podílů v dceřiných společnostech ještě v první polovině roku 2016 23.3.2016 soud opětovně doručoval vyhláškou dotčeným věřitelům, a 30.3.2016 vydal souhlas s uspokojením zajištěného věřitele z výtěžku zpeněžení. Jednalo se o společnost [právnická osoba] 18.4.2016 byla podána žádost insolvenčního správce o nařízení zvláštního přezkumného jednání. 2.5.2016 se ve věci znovu vyjádřil insolvenční správce a předložil sdělení k jednotlivým pohledávkám pod pořadovými čísly P 170, 197, 215, 287 a 288. 3.5.2016 byla vydána vyhláška o svolání zvláštního přezkumného jednání, resp. zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Vydána byla předchozího dne. Zvláštní přezkumné jednání bylo k přezkoumání pohledávky P 416, bylo nařízeno na 23.5.2016 3.5.2016 byl předložen insolvenčním správcem návrh na vydání souhlasu se zpeněžením majetkové podstaty mimo dražbu, a sice jedná se o nemovitosti, které byly nově doplněny do majetkové podstaty. 4.5.2016 podal správce návrh na vyškrtnutí soupisu majetkové podstaty, konkrétního majetku. 25.5.2016 byl zveřejněn protokol o zvláštním přezkumném jednání, které se konalo 23.5.2016 s tím, že pohledávka P 416 byla zjištěna. Jednalo se o pohledávku [právnická osoba] [anonymizováno] [země] [anonymizováno] ve výši 10.540.028,29 Kč 23.6.2016 vyzval soud správce k doplnění sdělení, zda organizační složky a společnosti jsou nejen funkční, ale i nemajetné. Na to odpověděl insolvenční správce 24.6.2016. Dále předložil správce žádost o souhlas s prodejem mimo dražbu, doplnění. 15.8.2016 vyslovil soud souhlas s prodejem majetku mimo dražbu. 29.9.2016 byla předložena zpráva o stavu insolvenčního řízení. 9.12.2016 podal [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou, a sice daně z nemovitých věcí, za uvedené zdaňovací období. 30.12.2016 správce předložil 4. doplnění soupisu majetkové podstaty, kdy bylo do soupisu doplněno 11 položek software. Dále podal správce 2.1.2017, resp. zveřejněno 2.1.2017, žádost o souhlas s prodejem mimo dražbu, konkrétního majetku, tedy software, a podal zprávu o stavu insolvenčního řízení, 2.1.2017. Dále podal správce do spisu oznámení, 13.3.2017, kdy předložil smlouvu o prodeji části závodu dlužníka z majetkové podstaty, a současně podal 13.3.2017 návrh na vydání souhlasu se zpeněžením majetkové podstaty mimo dražbu. Dne 10.4.2017 podal insolvenční správce zprávu o stavu řízení, a následně, 27.4.2017, žádost o souhlas se zpeněžením majetkové podstaty mimo dražbu. Dne 2.5.2017 se ve věci vyjádřil člen věřitelského výboru k žádosti správce o souhlas s prodejem mimo dražbu. Insolvenční správce podal 12.5.2017 ve věci zprávu, resp. sdělil výsledky jednání věřitelského výboru, ze dne 12.4.2017, kdy byl odsouhlasen prodej části závodu dlužníka. 12.5.2017 se ve věci vyjádřil věřitel [právnická osoba] 17.5.2017 soud zveřejnil záznam o přijetí, či podání informace insolvenčním soudem, kdy tato se týká sdělení insolvenčního správce o respektování výsledku výběrového řízení. 18.5.2017 bylo zveřejněno sdělení o potvrzení nabídky na koupi části závodu z majetku dlužníka, a následovalo 18.5.2017 usnesení o vyslovení nesouhlasu s tím, aby byly mimo dražbu prodány nemovité věci, uvedené pod položkami A 31 – 40 a 71 – 72, dále pod položkami R 1 – 18, pod položkami O 1 – 181 a pod položkami S 1 – 11, a také T 1 – 13, kdy nebyl vydán tedy tento souhlas. 11.6.2017 podal námitky proti tomuto usnesení jeden z účastníků výběrového řízení, a 2.6.2017 věřitel [právnická osoba], rovněž podal námitky. 11.7.2017 podal insolvenční správce zprávu o stavu insolvenčního řízení, v níž o nezajištěných věřitelích nehovoří. 17.7.2017 soud usnesením. [název soudu], usnesením [název soudu] potvrdil, kdy se tedy vypořádal s jednotlivými námitkami. 25.9.2017 byl podán další návrh na vydání souhlasu se zpeněžením majetkové podstaty mimo dražbu, kdy se jednalo o soubor věcí movitých a nemovitých. Další návrh byl podán 27.9.2017, kdy se jednalo o věci nemovité. Následně bylo 27.9.2017 vydáno usnesení, kterým byl vydán souhlas s prodejem podniku jedinou smlouvou, a sice nemovitých věcí, vyjmenovaných, dalších nemovitých věcí, tedy bytu, podílu v dceřiných společnostech, pohledávek dlužníka, software, ochranných známek. 18.10.2017 založil správce další zprávu o stavu insolvenčního řízení, kde znovu o nezajištěných věřitelích nehovoří. Nicméně konstatuje, že zpeněžil jedinou smlouvou část dlužníkova majetku za kupní cenu 2.500.000,00 Kč, dle souhlasu soudu. 22.1.2018 podal insolvenční správce další zprávu o stavu insolvenčního řízení s tím, že zbývá k dořešení problematika, a zpeněžení pohledávky za společností [právnická osoba], [země], zapsané do majetkové podstaty dlužníka, a v souladu s pokyny věřitelského výboru vymáhání této pohledávky řeší insolvenční správce ve spolupráci s [právnická osoba] O nezajištěných věřitelích opět ničeho neuvádí. Další zpráva o stavu insolvenčního řízení byla správcem podána 22.5.2018, kdy nadále je řešena problematika pohledávky [anonymizováno] O nezajištěných věřitelích opět ničeho. A opětovně byla předložena další zpráva o stavu insolvenčního řízení, 24.8.2018, v podstatě obdobného znění. Zbývá ještě dořešit odpočet DPH. 19.11.2018 požádal soud o zaslání pravidelné podrobné zprávy o stavu insolvenčního řízení. Ta byla následně správcem založena 27.11.2018 a vyplývá z ní, že nadále jsou řešeny spory ve věci odvolacího, [anonymizováno] v [obec], v problematice vrácení DPH, a spor o pohledávku společnosti [právnická osoba] Co se týče nezajištěných věřitelů, opět správce ničeho neuvádí. Nicméně uvádí, že výsledek probíhajících sporů, bude mít zásadní význam, jak na případný příjem do majetkové podstaty ze soudního sporu se společností [právnická osoba], tak výše pohledávek za majetkovou podstatu ze sporu, s odvolacím, finančním ředitelstvím, a následně i na výši uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou, a pohledávek jím na roveň postavených. O další zprávu požádal soud 28. února 2019. Na to odpověděl správce 1.3.2019 s tím, že se objevil další nový nedořešený problém, a sice, že dlužník byl vyzván finančním úřadem k prokázání skutečností, splnění podmínek poskytnuté dotace a udržitelnosti projektu. Nadále jsou řešeny soudní spory. O další zprávu požádal soud 28.5.2019. Na to odpověděl správce 30.5.2019 s tím, že spor se [právnická osoba] byl ukončen zamítnutím žaloby. [příjmení] v rámci odvolacího finančního ředitelství dosud není rozhodnut. Nedořešený problém, ohledně poskytnutých dotací, nadále trvá. Zbývající dva spory poté mají mít dopad na uspokojování pohledávek za majetkovou podstatou. Pohledávek, jim na roveň postavených, případně i na uspokojení dalších věřitelů, a dořešení insolvenčního řízení. Insolvenční správce poté předal další zprávu 28.8.2019. Další zprávu podal insolvenční správce 29.8.2019 s tím, že o kasační stížnosti ve věci sporu, s finančním úřadem, dosud nebylo rozhodnuto. Nadále je řešen spor ohledně dotace. 9.12.2019 byla předložena další zpráva o stavu řízení s tím, že oba soudní spory nadále trvají. V podstatě neměnná. Další zpráva byla podána 28.2.2020, resp. zveřejněna 2.3.2020. Opět beze změn. Krajské státní zastupitelství vystoupilo 10.3.2020 z daného řízení. 3.6.2020 podal insolvenční správce další zprávu o soudních sporech, které nadále probíhají s tím, že s ohledem na výsledek posledního sporu, tedy dotace, bude insolvenční správce i nadále řešit zpeněžení majetku, který nebyl zahrnut v rámci prodeje areálu [obec]. Soud vyzval správce 2.9.2020 o podání konkrétní zprávy. Správce na to reagoval a podával další zprávy 8.9.2020, opět beze změny, 9.12.2020, rovněž, co se týče odvolání finančního ředitelství, tedy tato žaloba byla zamítnuta. Dalším sporným řízením je dále, nově, tedy dotace na projekt zneškodňování emisí, a tento je nadále řešen v souvislosti s areálem [obec]. Další zpráva byla podávána insolvenčním správcem 11.3.2021 s tím, že nadále trvají dva soudní spory, a 10.6.2021, opět trvají nadále dva soudní spory, beze změn. Dne 14.9.2019 podal správce další zprávu o stavu řízení. 15.12.2021 vyzval soud insolvenčního správce ke splnění povinností, a sice, zda provedl vydání výtěžku zpeněžení zajištěným věřitelům, dle usnesení soudu. Dále soud zasílal 16.12.2021 přípis [obec] spořitelně, jako jednomu ze zajištěných věřitelů, na odpověď o vydání výtěžku. Tyto přípisy byly zasílány 16.12.2021, bylo jich celkem 8. 21.12.2021 bylo soudu zasláno sdělení jednoho z věřitelů, [obec] spořitelny, že obdržela platbu v rámci vydání výtěžku. Dále bylo požádáno 22.12.2021 o určení osoby nového správce s tím, že dosavadní správce bude zproštěn z funkce s ohledem na to, že dosud, minimálně v insolvenčních řízení, bylo zjištěno zpronevěření, majetkových, podstaty dlužníků. Nejednalo se o toto, konkrétní řízení, ale o jiná řízení, vedená u [název soudu], kdy je zde vyjmenováno celkem 5 řízení. Následně předseda [název soudu] opatřením z 22.12.2021 určil novou osobu insolvenčního správce. Soud rozhodl 22.12.2021 o změně insolvenčního správce, kdy zprostil původního správce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], funkce, a jmenoval nového správce, [právnická osoba] 27.12.2021 bylo zasláno sdělení [právnická osoba], která odpověděla na výzvu soudu, že jí byla vyplacena zajištěná pohledávka, a rovněž téhož dne od [právnická osoba], která rovněž potvrdila příchozí úhradu. Insolvenční správce, nový tedy insolvenční správce, 27.12.2021 sdělil své kontaktní údaje, a podrobnosti ohledně výkonu své funkce. Téhož dne bylo obdrženo sdělení od [právnická osoba] s.r.o. o vyplacení její zajištěné pohledávky. Dne 28.1.2021 sdělila vyplacení zajištěné pohledávky [právnická osoba] [anonymizováno] 20.1.2022 oznámila [právnická osoba] [příjmení] rovněž vyplacení zajištěné pohledávky předmětného výtěžku. 25.2.2022 uplatnila pohledávku za majetkovou podstatou, uplatnila [ulice] správa sociálního zabezpečení, kdy se jednalo o částku 322.297,00 Kč z titulu nesplnění zákonné povinnosti platit pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

8. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] bylo ve věci nepřiměřené délky řízení v konkurzním řízení, vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ([anonymizována čtyři slova]) rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni přiměřené zadostiučinění ve výši 13 250 Kč spolu s příslušenstvím, dále byla žaloba co do částky ve výši 271 375 Kč s příslušenstvím zamítnuta a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Rozsudkem č.j. [číslo jednací] [název soudu] uvedené rozhodnutí v odvoláním napadených výrocích potvrdil.

9. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], soud zamítl žalobu o zaplacení 284 625 Kč s příslušenstvím ve věci nepřiměřené délky řízení v konkurzním řízení, vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ([anonymizována čtyři slova]) a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnutí soud prvního stupně změněno a tamnímu žalobci byla přiznána částka 28 000 Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

10. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud zamítl žalobu o 284 625 Kč spolu s příslušenstvím ve věci nepřiměřené délky řízení v konkurzním řízení, vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ([anonymizována čtyři slova]) a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozsudkem [název soudu] [číslo jednací] bylo uvedené rozhodnutí změněno a tamnímu žalobci byla přiznána částka 28 465 Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

11. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zamítl žalobu o 284 625 Kč spolu s příslušenstvím ve věci nepřiměřené délky řízení v konkurzním řízení, vedeného u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ([anonymizována čtyři slova]) a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Jednalo se o v pořadí druhé meritorní rozhodnutí nalézacího soudu v dané věci.

12. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

14. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

15. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

16. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

17. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

18. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

20. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

22. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle ust. § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 a 3 zák. č. 82/1998 Sb., když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 122 375 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení přitom bylo nesporné, že žalobce svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

24. V dané věci nelze přehlédnout, že konkursní řízení je řízením zcela specifickým, které na rozdíl od většiny jiných soudních řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, nýbrž k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Přiměřenost délky konkursního řízení je tak třeba posuzovat s ohledem na specifika tohoto typu řízení. Konkursní řízení se přitom člení na několik relativně samostatných fází, z nichž první, přípravná fáze začíná podáním návrhu na prohlášení konkursu, druhá, realizační fáze se v době od prohlášení konkursu do podání konečné zprávy správcem konkursní podstaty pojí s přihlašováním pohledávek věřitelů, zjišťováním majetku patřícího do konkursní podstaty a zpeněžováním tohoto majetku, a třetí, závěrečná fáze počínající rozvrhovým usnesením, postihuje vlastní rozvrh výtěžku konkursní podstaty mezi věřitele a zrušení konkursu (viz např. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]).

25. Žalobce vystupuje v konkursním řízení jako věřitel, který svou pohledávku vůči úpadci dne 9.2.2012 (doplněnou 18.6.2012) přihlásil k uspokojení, a právě od tohoto dne ve vztahu k němu posuzované řízení trvá. Protože konkursní řízení stále neskončilo a nadále běží, činí jeho současná délka 10 let a 4 měsíce. Takovou délku posuzovaného řízení je nutno vyhodnotit jako nepřiměřenou, neboť ze skutkových zjištění nevyplývají žádné okolnosti, které by nepřiměřenost celkové délky řízení vylučovaly, byť je evidentní, že složitost posuzovaného řízení je (i proti jiným konkursním řízením) mimořádná.

26. Dále však nelze přehlédnout, že ve stále neskončeném posuzovaném konkursním řízení dosud nedošlo k vydání (ani částečného) pravomocného rozvrhového usnesení a není tak dosud zřejmá částka, jíž se žalobci dostane na uspokojení jeho pohledávky, když tato částka je určující z hlediska významu předmětu konkursního řízení pro žalobce. Význam předmětu řízení pro poškozeného je přitom rozhodujícím kritériem pro určení výše předmětného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Uvedená skutečnost je důvodem pro zamítnutí žaloby pro předčasnost, tzv.„ pro tentokrát“, neboť posouzení přiměřenosti délky konkursního (insolvenčního) řízení přichází pojmově do úvahy až v souvislosti s jeho skončením, neboť vzhledem k jeho složitosti a specifickým fázím a procesním formám nemůže být před jeho skončením zjevné, zda došlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný na [webová adresa]). Jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkursního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že konkursní věřitel mohl v průběhu konkursního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkursu dostalo na uspokojení jeho pohledávky (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupný taktéž na [webová adresa]). Přestože zákon poškozenému obecně nezakazuje požadovat odškodnění za nepřiměřenou délku dosud neskončeného řízení, soud nemohl přehlédnout konstantní judikaturu [název soudu], která v případě konkursního řízení vykládá ust. § 31a zák. č. 82/1998 Sb. shora uvedeným způsobem, a žalobu jako předčasnou zamítl, když skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit vyšší míru uspokojení žalobcem přihlášeným pohledávek v konkursním řízení, najevo nevyšly, a dosud není zřejmá ani konečná částka, jíž se žalobci dostane na uspokojení jeho pohledávky. Naopak z dosavadních zpráv insolvenčního správce dokonce vyplývá, že nezajištění věřitelé nebudou s největší pravděpodobností uspokojeni ani částečně.

27. Pokud žalobce v této souvislosti odkazoval na shora uvedené rozsudky [název soudu] č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu], č.j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] [číslo jednací] a rozsudek [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nelze přehlédnout, že se jedná o dvě poněkud odlišná řízení, byť s podobným účelem. Z vlastní činnosti má přitom soud bližší informace o obou řízeních, když rovněž rozhodoval ve věci nepřiměřené délky srovnávaného řízení. Zatímco posuzované řízení je vedeno podle insolvenčního zákona a bylo zahájeno 31.1.2012, trvá 10 let a 6 měsíců, ve srovnávaných případech se jedná o řízení, vedené podle zákona o konkursu a vyrovnání, přičemž toto je vedeno od 12.4.2002 dosud, trvá tedy již více než 20 let a 3 měsíce, tedy téměř dvojnásobnou dobu. Obě řízení jsou svým způsobem složitá, avšak zatímco v řízení dle konkursního zákona již byl vydán částečný rozvrh a určité části věřitelů i nezjištěných se dostalo alespoň mizivého uspokojení, v nyní posuzovaném případě se tak nestalo a s největší pravděpodobností ani nestane.

28. K výši žalobcem požadované částky na nemajetkové újmě pak soud pro úplnost znovu dodává, že při stanovení výše zadostiučinění je určující ta částka, kterou byl žalobce jako konkursní věřitel uspokojen podle pravomocného rozvrhového usnesení, přičemž podle rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] (dostupného taktéž na [webová adresa]), je-li předmětem řízení peněžité plnění, není obecně důvodné, aby ji zadostiučinění přiznané v penězích svou výší přesahovalo, nadto několikanásobně, leda by pro mimořádnou výši zadostiučinění svědčilo některé z kritérií uvedených v § 31a odst. 3 písm. a) až d) zák. č. 82/1998 Sb. V daném případě žalobce v insolvenčním řízení uplatnil pohledávku ve výši 81.260,80 Kč, přičemž požaduje téměř o polovinu více na odškodnění za nepřiměřenou délku řízení.

29. Pokud pak žalobce v této souvislosti k otázce významu řízení dodal, že je mu nyní 77 let, lze souhlasit s tím, že se jedná o osobu staršího věku, když podle ustálené judikatury jsou osobami v pokročilejším věku míněny až osoby starší 75 let, vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu a zejména zdravotní stav konkrétního člověka (srovnej usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dostupné na [webová adresa]). Žalobce však již z průběhu daného řízení byl opakovaně informován, že uspokojení nezajištěných věřitelů bude s největší pravděpodobností zcela nulové. V tom smyslu nejistota, spojená s protrahovaným řízením nemůže žalobci působit nemajetkovou újmu, když nemůže reálně očekávat, že by došlo k jeho uspokojení v daném insolvenčním řízení. Soud proto rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, je žalobce povinen jí zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření ve věci samé, přípravu na ústní jednání dne 7. 6. 2022 a 1. 7. 2022 a účast na těchto jednáních (§ 1 odst. 3 písm. a), b) a c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.