45 C 219/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Markem Lošanem sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 13 910,69 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 910,69 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 134,91 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,7 % ročně z částky 4 134,91 Kč od 16. 8. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení v částce 1 630,58 Kč a s úrokem z prodlení v částce 244,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 7 455 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhá po žalované úhrady dlužné částky vzniklé ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 3. 4. 2017 a na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 62 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se sjednanými úroky, poplatky a cenou za pojištění schopnosti splácet. Přestože byla ze strany žalobkyně opakovaně upomínána, své smluvní povinnosti řádně neplnila a uhradila pouze část splátek. Z tohoto důvodu žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě všech dosud nesplacených částek. Ke dni vyčíslení dluhu činila celková pohledávka žalobkyně 15 786,26 Kč, zahrnující nesplacenou jistinu, kapitalizované úroky a poplatky. Touto žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení uvedené dlužné částky spolu s dalším příslušenstvím tvořeným úrokem z úvěru, úrokem z prodlení a náklady řízení. Současně žalobkyně uvádí, že před uzavřením úvěrové smlouvy posoudila schopnost žalované úvěr splácet, a to na základě údajů získaných z dostupných registrů a databází, informací o jejích příjmech a výdajích i dalších relevantních podkladů, z nichž dovodila, že žalovaná je schopna dostát sjednanému závazku.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů předložených žalobkyní; žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně a žalovaná mlčky ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Na základě předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:

5. Žalovaná podala žádost o spotřebitelský úvěr a uvedla v ní své identifikační a finanční údaje (žádost o spotřebitelský úvěr). Před rozhodnutím o poskytnutí úvěru žalobkyně posoudila žalovanou v externích registrech (lustrace žalované z externích registrů). Příjmy žalované byly ověřeny prostřednictvím výpisu z jejího běžného účtu za období říjen 2016 až březen 2017 (výpis z běžného účtu žalované za období říjen 2016 až březen 2017). O poskytnutí úvěru bylo rozhodnuto na základě interního návrhu na rozhodnutí o poskytnutí osobního úvěru (návrh na rozhodnutí o poskytnutí Osobní úvěr). Žalobkyně a žalovaná následně uzavřely dne 3. 4. 2017 smlouvu o úvěru č. , hodnota, na celkovou výši 62 000 Kč, s dobou trvání 72 měsíců, měsíční splátkou 1 215 Kč, úrokovou sazbou 11,70 % p. a. a s konečnou splatností dne 20. 3. 2023 (smlouva o úvěru č. , hodnota, ). Součástí sjednaného rámce bylo i pojištění schopnosti splácet, k němuž žalovaná doložila prohlášení o zdravotním stavu (prohlášení o zdravotním stavu pojištěné , jméno FO, [rodné příjmení žalované – pozn. soudu]). V průběhu trvání úvěrového vztahu vznikl na účtu úvěru nedoplatek, pro který žalobkyně zaslala dne 24. 1. 2025 upomínku na částku 11 832,42 Kč (upomínka ze dne 24. 1. 2025). Následně žalobkyně vyzvala žalovanou dne 21. 6. 2025 k okamžitému splacení dluhu ve výši 10 863,78 Kč (výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne 21. 6. 2025). Poté žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 14. 7. 2025, v níž požadovala úhradu částky 14 257,29 Kč (předžalobní upomínka ze dne 14. 7. 2025). Mezi stranami byly uzavřeny dodatky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru na částku 27 759,10 Kč a na částku 19 682,76 Kč, oba se splatností dne 20. 8. 2025 (dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru na částku 27 759,10 Kč; Dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru na částku 19 682,76 Kč). Ke dni 15. 8. 2025 vykazoval historický výpis úvěru zůstatek jistiny 4 134,91 Kč a celkovou dlužnou částku 15 786,26 Kč (historický výpis úvěru ze dne 15. 8. 2025).

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

7. Žalovaná podala žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na jejímž základě žalobkyně prověřila její finanční a osobní poměry a posoudila její schopnost úvěr splácet. Následně spolu strany dne 3. 4. 2017 uzavřely smlouvu o úvěru ve výši 62 000 Kč se sjednanou dobou splácení 72 měsíců, měsíční splátkou 1 215 Kč a dohodnutou úrokovou sazbou; součástí smluvního ujednání bylo také pojištění schopnosti splácet. Žalovaná po určitou dobu úvěr splácela, avšak později přestala své splátkové povinnosti plnit a na úvěru vznikl nedoplatek; žalobkyně ji proto opakovaně vyzývala k úhradě a mezi stranami byly uzavřeny dodatky upravující aktuální dluh a splatnost, nicméně žalovaná své závazky nadále neplnila. Ke dni vyčíslení dluhu bylo zjištěno, že na úvěru zůstává nesplacená jistina 4 134,91 Kč a celková dlužná částka činí 15 786,26 Kč, a to ve skladbě jistina 4 134,91 Kč, poplatky úvěru 9 775,78 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok 1 630,58 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 244,99 Kč.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto.

9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. S ohledem na povahu smluvních stran byla smlouva uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava zákona č. 256/2017 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú“). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení § 86 a § 87 z. s. ú.

12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a je‑li to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti nebo jiných zdrojů; úvěr smí být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení neplynou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel zejména porovnává příjmy a výdaje spotřebitele a hodnotí způsob plnění jeho dosavadních dluhů; hodnotu majetku zohledňuje jen v zákonem vymezených případech.

14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. je smlouva neplatná tehdy, poskytne‑li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou; k neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Nenastane‑li tento následek (tj. je‑li posouzení úvěruschopnosti řádné), smlouva zůstává platná a závazná.

15. Nálezy a judikatura akcentují, že věřitel musí zkoumat, zda dlužník nebude mít zjevný problém splácet (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Současně judikatura připouští, že banka může legitimně vycházet z kombinace interních a externích dat, výpisů z účtu a výstupů skóringových modelů, pokud posouzení není formální, ale komplexní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, a rozhodnutí NS ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. 33 ICdo 27/2021).

16. Soud proto nejprve přezkoumal, zda žalobkyně splnila povinnost řádného posouzení úvěruschopnosti žalované podle § 86 z. s. ú.

17. V projednávané věci žalobkyně před uzavřením smlouvy postupovala komplexně a s odbornou péčí: (i) provedla lustrace v bankovních a nebankovních registrech a dalších databázích (BRKI/NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík, evidence exekucí, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů), (ii) využila své interní databáze v rámci skupiny , právnická osoba, a neidentifikovala negativní informace o žalované, (iii) ověřila příjmy žalované na základě výpisů z běžného účtu za delší referenční období a z jejích prohlášení, přičemž průměrné pravidelné příjmy dosahovaly cca 63 808,80 Kč měsíčně, (iv) vyhodnotila výdaje žalované, a to nejen deklarované, ale i testované vůči statistickým a normativním veličinám (životní minimum, regionální náklady na bydlení dle údajů ČSÚ), a dále rozlišila mandatorní závazky a výdaje spořícího charakteru; pro účely posouzení pracovala s celkovými výdaji 33 853 Kč měsíčně, (v) provedla skóringové hodnocení zohledňující demografické a behaviorální faktory a (vi) z hodnocení vyvodila, že po započtení splátky úvěru žalované zbývá cca 45,42 % pravidelných příjmů na nepravidelné nemandatorní výdaje. Takto nastavený metodický rámec je podložen interními předpisy banky a je dlouhodobě pod dohledem České národní banky.

18. Soud neshledal v uvedeném postupu znaky formálnosti ani rezignace na reálné vyhodnocení udržitelnosti splácení; naopak, posouzení vycházelo z více nezávislých zdrojů, bylo konzistentní s praxí bankovního sektoru a reflektovalo skutečnou platební historii žalované. Indikátorem správnosti ex ante posouzení je i následná faktická platební historie – žalovaná uhradila 82 splátek, což zpětně potvrzuje, že v době posouzení nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti úvěr splácet.

19. Soud proto uzavírá, že žalobkyně splnila povinnost dle § 86 z. s. ú.; smlouva o úvěru je platná a závazná a nedopadá na ni sankce neplatnosti podle § 87 odst. 1 z. s. ú.

20. Za tohoto stavu je žalobkyně oprávněna na základě platného závazkového titulu požadovat nesplacenou jistinu, sjednané příslušenství podle smlouvy a podmínek, a dále zákonný úrok z prodlení z jistiny za dobu prodlení. Ke dni vyčíslení dluhu činila pohledávka 15 786,26 Kč, a to ve struktuře: jistina 4 134,91 Kč, poplatky úvěru 9 775,78 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok 1 630,58 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 244,99 Kč. Vedle kapitalizovaných složek příslušenství přísluší žalobkyni též pokračující obchodní úrok z jistiny ve výši 11,70 % p.a. a zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 11,50 % p.a., oba od 16. 8. 2025 do zaplacení.

21. Jelikož žalovaná dluží na platném smluvním základě výše uvedené částky a zůstává v prodlení, je žaloba důvodná v celém rozsahu co do jistiny i uplatněného příslušenství, jak bylo specifikováno.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 455 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 910,69 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 830 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 500 Kč ve výši 1 155 Kč.

23. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.