45 C 23/2020
č. j. 45 C 23/2020-230
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro vydání věci s eventuálním petitem
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovanému vydat obraz s názvem„ [anonymizována tři slova]“, namalovaný v září 2008 malířkou MgA. [jméno] [příjmení], technikou: olejová malba, o rozměru plátna 150x100 cm s ručně malovaným rámem, a pro případ, že uvedený obraz nebude možné vydat, uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 110.000,00 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně od podání žaloby do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 49 506,08 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném vrácení ve výroku popsaného obrazu, jehož je vlastníkem a který dostala darem k narozeninám v r. 2009 od svého otce [jméno] [příjmení]. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným byli do května 2017 partneři. Vztahy mezi oběma partnery jsou dosud velice napjaté z důvodu neshod v péči o společného syna, který je svěřen do výlučné péče žalobkyně. Dle žalobkyně byl obraz ještě v dubnu 2017 nadále umístěn v rodinném domě žalovaného [adresa] v obci a [katastrální uzemí], přičemž žalovaného od rozchodu v květnu 2017 opakovaně marně žádala o jeho vydání. Dne 8.1.2020 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k vydání věci ve lhůtě do 20.1.2020, kterou žalovaný převzal 9.1.2020. Žalovaný věc žalobkyni do dnešního dne nevydal, přestože se s žalobkyní pravidelně osobně vídá při předávání syna. Tržní hodnota Obrazu dle sdělení jeho autorky MgA. [jméno] [příjmení] činila dle žalobkyně ke dni podání žaloby 110.000 Kč. S ohledem na to žalobkyně navrhla, aby soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost předmětný obraz vydat a v případě, že to nebude možné, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 110 000 Kč s příslušenstvím. Rovněž žádala o náhradu nákladů řízení.
2. Žalovaný učinil nesporným, že účastníci řízení byli partneři a mají společně nezletilého syna [jméno]. Konstatoval, že mezi nimi došlo na počátku roku 2017 k partnerským neshodám, v jejichž návaznosti požádal Obvodní soud pro Prahu 9 v lednu 2017 o úpravu výchovy a výživy k nezletilému synovi. Ačkoliv tento návrh vzal v zájmu zachování rodiny zpět, vztahy mezi účastníky se natolik vyhrotily, že došlo k definitivnímu rozchodu dne 1.5.2017. Ještě před tím si žalobkyně odvážela své osobní věci z chalupy žalovaného v [obec] [anonymizováno]. V této souvislosti uvedl, že obraz, jehož vydání se žalobkyně domáhá, nemá k dispozici, protože žalobkyně si jej odvezla ještě před ukončením společného soužití se žalovaným společně s dalšími svými věcmi. Jako zarážející označil skutečnost, že se žalobkyně domáhá vydání obrazu po třech letech od ukončení společného soužití, když poprvé se zmínila žalobci o vydání předmětného obrazu až v lednu 2020 před podáním žaloby. S ohledem na výše uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení.
3. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], soud zjistil, že tato je dlouholetou přítelkyní žalobkyně, znají se nejprve od vidění již od střední školy, poté se stýkaly i na univerzitě. V nemovitosti byla poprvé na jaře 2014 ještě s panem [jméno] [příjmení], známým žalobkyně, byli pozváni na kávu, poté v květnu 2015 v domě přespala buď jednu noc či víkend. Svědkyně nemovitost popsala jako dva objekty, označované jako„ starý“ a„ nový“ s tím, že obraz byl v tom novém objektu v přízemí ve společném prostoru, jakési společenské místnosti. Ta je na úrovni vstupu do budovy. Ve společenské místnosti odpočívala po sauně se žalobkyní, místnost nebyla ještě úplně vybavená strop podpíraly jakési sloupy kvůli nějakému statickému problému, který žalované v té době řešil. Sauna je nad vinným sklepem, do kterého z téže místnosti vede schodiště. Obraz visel vlevo na zdi u vchodu do vinného sklepa na opačné straně od sauny. Uvedla, že si pamatuje, že v nemovitosti v době, kdy spolu účastníci žili, tento obraz byl, žalobkyně ji na něj výslovně upozornila, že jej dostala darem. Svědkyně jej popsala obraz jako převážně modrý, větších rozměrů,„ takový jako dokulata namalovaný“, připomínal jí tůň či pohled v moři na jakéhosi potápěče. Již si nevybavovala, zda byl zarámovaný. Předmětný obraz svědkyně naznačila jako obraz na šířku zhruba velikosti svědeckého pultíku a do výšky zhruba v rozpětí svých rukou, přičemž přesné rozměry obrazu nebyla schopna označit. Svědkyně obraz identifikovala ze sady kopií obrazů téže autorky, založených do spisu, pod písmenem E. Svědkyně výslovně uvedla, že po rozchodu obou partnerů před zhruba třemi či čtyřmi lety už v nemovitosti v [obec] nebyla.
4. Svědek [jméno] [příjmení] ve věci uvedl, že zná žalovaného od doby, kdy se stavěla nová nemovitost či přestavoval penzion v roce 2010, kdy zde působil jako stavbyvedoucí. Poté prováděl řadu dílčích prací, různé montážek, údržba a dodělávky. Dodnes tam působí téměř jako správce, resp. provádí dle dohody na jaře a na podzim příležitostné práce a servis nainstalovaného tepelného čerpadla, solárií, topení, jezdí do nemovitosti cca po půl roce zhruba na půl až jeden den. Tato část nemovitosti byla zkolaudována cca za tři roky, nelze však říci, že by byla dosud dokončena, docházelo k různým dílčím dodělkům, navíc se prohnul strop a byl problém se statikou, takže nemovitost nelze plnohodnotně užívat. V této souvislosti uvedl, že problém statiky řešil statik jménem [příjmení], ale nezná jeho křestní jméno ani společnost, pro kterou pracuje. Šlo o doporučenou osobu od projektanta [příjmení]. V nemovitosti pracoval a dodnes pracuje svědek i se svým zaměstnancem, [jméno] [příjmení] z [obec]. Obrazů je v nemovitosti více, sám většinu z nich zhruba před 3-4 lety postupně věšel a jeden tam od rozchodu účastníků není, zeď je prázdná je s háčkem. Svědek neviděl, že by si jej žalobkyně odvážela. Svědek si již přesně nevybavoval barevné ladění obrazu, uvedl, že snad modrá, černá, bude schopen jej snad označit, když jej uvidí. Visel naproti schodům ze sklepa zhruba uprostřed vlevo od vchodu, šlo o větší obraz, ale už si přesně nevybavoval rozměry. Svědek jej s určitou nejistotou identifikoval ze sady kopií obrazů téže autorky, založených do spisu, pod písmenem E. Naposledy jej viděl přibližně 2,5-3 roky zpět, moc dlouho v nemovitosti dle svědka nevisel, možná rok. Ve společenské místnosti je jeden větší obraz, zřejmě portrét bývalé přítelkyně žalovaného v bikinách. Svědek ženu nezná, domnívá se, že šlo o přítelkyni ještě dávno před žalobkyní. Svědek sám se o obrazy nezajímá, řeší spíše technické záležitosti. Byl naposledy v nemovitosti na podzim 2020, zhruba v říjnu tam dělal servis. Svědek konstatoval, že bližší údaje o konkrétních pracích v nemovitosti by mohl zjistit ze svého stavebního deníku či poznámek, do kterých si zapisuje jednotlivé práce a přislíbil svědeckou výpověď na základě nahlédnutí do svých poznámek doplnit, bude-li informace o době, kdy obrazy v nemovitosti věšel, mít zapsány. Pokud jde o nemovitost, uvnitř objektu je kamery namířené na vchod a k příjezdu. Jde spíše o venkovní kameru, jedna vnitřní kamera je ve společných prostorech, pro chodby. Ta je umístěna při vchodu vpravo nahoře, ale zabírá vlastně celou společenskou místnost. Svědek současně uvedl, že si není jistý, jestli by dokázala zabrat zeď, na které měl předmětný obraz viset, protože ji bude stínit stěna krbu nebo že nebude přímo zabírat tu konkrétní část prostoru. Jaký má kamera rozsah však neví. Kamerové záznamy může sledovat žalovaný, snad přes mobilní aplikaci, a možná také osoba, která kamery instalovala, pan [příjmení] [příjmení]. K opakované otázce svědek výslovně uvedl, že si není jistý, zda obraz byl v nemovitosti pověšený v roce 2016 či 2017. Pokud jde o ukončení vztahu účastníků, svědek uvedl, že to bylo na jaře a v této souvislosti zdůraznil, že má potíže s určením roku, když vlastně má problém s určením věku vlastní dcery, protože„ ono je to každý rok jinak.“ Pokud jde o předmětný obraz, svědek se domnívá, že jej již po rozchodu účastníků v nemovitosti neviděl, ale od kdy konkrétně už si nevybavuje. Obraz v nemovitosti není již delší dobu, během několika návštěv, nejen během poslední návštěvy svědka v nemovitosti na podzim 2020. Domníval se, že po rozchodu byl odvezen nebo se na něj žalovaný nechtěl dívat. Svědek si myslí, že určitě obraz nebyl v nemovitosti ani v roce 2019, ale nebyl schopen určit přesné datum, kdy zmizel. Uvedl, že odhadem 2-3 roky tam již nemusí být. Dříve do roku 2017 jezdil na servisní prohlídky do nemovitosti jednou za rok, většinou na podzim před topnou sezonou, ale v poslední době byly prohlídky domluveny každého půl roku (v říjnu a asi duben), protože je potřeba některé věci zkontrolovat častěji. O těchto výjezdech má své záznamy. Zda obraz viděl v roce 2018 si nebyl jist, musel by vzpomínat na souvislosti, za jakých v nemovitosti byl. S odstupem času však si není jist, jestli si tyto skutečnosti vybaví, když nevěděl, že se na ně má soustředit. Totéž se týká toho, kdy žalobkyně z nemovitosti odvážela nějaké věci, protože tam účastníci řízení jezdili většinou na víkend, ale jestli přesně žalobkyně odvážela věci v době jejich rozchodu, nebyl schopen uvést. Účastníci někdy jezdili v jednom autě, někdy měl každý své. Těžko říct, jestli jeli každý odjinud, nebo vezli více věcí tam a zpátky, proto jeli dvěma. Do roku 2017 nebo zhruba 3 roky zpět byl svědek v nemovitosti buď každý víkend, nebo každý další víkend. Doplnil, že by možná odhadl pravidelné návštěvy na dobu 2 – 3 roky zpátky a upřesnil rok 2017. V té době se dokončovalo chlazení jedné místnosti prostřednictvím tepelných čerpadel. Na podzim 2017 proběhla kontrola na zimní sezonu, ale jestli tam obraz v tu dobu visel již svědek nevěděl. Pokud jde o servis, který dosud pro žalovaného svědek provádí, jde o práce v rozsahu 3 000 Kč - 10 000 Kč, spíše maximálně 2 – 3 000 Kč za servisní zásah. Je to pokaždé jinak, podle okolností. Na jiných projektech žalovaného svědek nepracuje, protože má [obec] nejblíže a znám místo i dům nejlíp. Kromě osob, které svědek již dříve jmenoval, si nedokázal vybavit jiné, které v letech 2015 – 2018 v nemovitosti působily. Většinou je svědkem pořizována fotodokumentace o průběhu prací, ale není si jist kvalitou ani jejich uložením, nicméně vybavil si, že ve společenské místnosti pořizoval fotografie krbu a některé další dodělky, hned vedle toho je takový prosklený metr, který má také nafocený. Nebyl si však již jist, zda jde o celý kus či jen dílčí kousek vedle akumulační nádrže.
5. Svědek [jméno] [příjmení] k doplnění své výpovědi dále uvedl, že v dané místnosti 6.1.2016, montoval zařízení a má jeho fotografii, ničeho bližšího však nikoli. V této souvislosti již nemohl uvést nic nového. Jestli na té stěně v roce 2017 visel tento obraz, to si již nebyl jistý. Jestliže dával do souvislosti dobu, kdy obraz na místě viděl s pracemi na chlazení celé místnosti, šlo o podzim 2015, přičemž upřesnil, že při své první výpovědi neměl ponětí, že má mít přesně nastudováno, který rok a který měsíc. Ze záznamů pak plyne, že po květnu 2017 již žádné práce přímo v domě neprováděli. Pracovali na venkovním plotě, ještě v roce 2018 a do konce roku 2018 na sadě. V domě věšel obrazy v prosinci 2017, ale v horním patře, kde jich bylo asi deset. Přízemí vypadalo stejně od roku 2015, tam instaloval asi 1-2 obrazy na přelomu roku 2014 2015 společně s dalšími pracemi. Jestli v prosinci 2017 byl již jen háček nebo tam ještě obraz visel, již nedokázal odpovědět. Jestliže svědek uvedl, že spolupracoval i s panem [příjmení], tato spolupráce skončila ještě v roce 2019.
6. Dle potvrzení o vlastnictví obrazu, vystaveného [jméno] [příjmení] s ověřeným podpisem ze dne 12.12.2019, tento potvrdil, že obraz o rozměru 150 x 100cm s ručně malovaným rámem s názvem„ [anonymizována tři slova]“ ze září 2008 koupil v galerii [ulice] 24.2.2009 od malířky obrazu MgA. [jméno] [příjmení].
7. Dle Certifikátu o pravosti díla autorky MgA. [jméno] [příjmení] s názvem„ [anonymizována tři slova]“, s datem dokončení díla: 2008, se jedná o obraz o rozměrech 150 x 100 cm + rám ručně pomalovaný, podkladový materiál: plátno napnuté na blind rámu, šeps, technika: olejová malba, povrchová úprava: matný malířský lak pro olejové barvy, kupní cena 65 000 Kč. Tento obraz byl vystaven v galerii [ulice] a byl prodán z výstavy, v [obec] dne 24.2.2009.
8. Předžalobní výzvou ze dne 8.1.2020 právní zástupkyně žalobkyně žádala žalovaného o vydání předmětného obrazu.
9. Dle potvrzení o zásilce z 9.1.2020, bylo JUDr. [příjmení] potvrzeno prostřednictvím e-mailu, že zásilka pod č. [anonymizováno], podaná 8.1.2020, byla 9.1.2020 vydána příjemci zásilky.
10. Dle potvrzení ze systému PoštaOnline – sledování zásilek byla zásilka č. [anonymizováno] podána 8.1.2020 a dodána 9.1.2020.
11. Dle e-mailové konverzace žalobkyně 18.8.2019 žádala žalovaného o vydání vyjmenovaných věcí, mimo jiné obrazu, namalovaného rodinnou přítelkyní, výtvarnicí [jméno] [příjmení], který je darem od jejího otce k narozeninám s tím, že tento je umístěn na chalupě v [obec] v novém domě. Dne 20.1.2020 žalobkyně informovala žalovaného, že jí byla téhož dne předána výzva o vydání bílého regálu a přeposlala předchozí e-maily, které již dříve zasílala a na které žalovaný nereflektoval s tím, že regál může vyzvednout 29.1, 6.2, nebo 13.2, vždy v 17 hod. a rovněž žádala o vydání osobních věcí, včetně obrazu s tím, že žádala o poskytnutí 3 termínů, kdy by bylo možné tyto věci si vyzvednout. Dne 20.1.2020 zaslala JUDr. [příjmení] žalobkyni reakci žalovaného, kterou obdržela dne 14.1.2020 od Mgr. [příjmení].
12. Dle výpisu z katastru nemovitostí, okres [okres], [katastrální uzemí], [anonymizováno] [list vlastnictví], [územní celek], [anonymizováno 5 slov], [stát. instituce], je žalovaný vlastníkem řady nemovitostí, včetně budovy bez č.p., či čísla evidenčního, stojící na pozemku parc. č. 99/2 a budovy [obec], [adresa], stojící na pozemku st. 99/1.
13. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že do nemovitosti v obci [obec] jednou pozvána společně s kamarádkou paní [příjmení] žalobkyní. Šlo zhruba o podzim 2015 a návštěva byla spojena s přespáním. Nemovitost je složena z asi tří budov, jedna či dvě původní, byť asi také zrekonstruované, jedna nová nemovitost. V té bylo pár pokojů, nějaká společenská místnost, sauna či wellness a v podzemí sklep s vinotékou, velká kuchyň. Návštěva byla velmi příjemná. Pokud jde o obraz [příjmení] (jak jej svědkyně označila), svědkyně o něj měla rovněž zájem a proto si jej hned všimla. Šlo modro žlutý obraz, velký cca 70 cm x50 cm (svědkyně ukázala rozměry na šířku pultíku do šířky a zhruba do výšky od poloviny svého těla nad hlavu), který visel při vstupu do sklepa. V té době spolu byli účastníci v nějakém vztahu, jejich syn pomaličku začal chodit. Obraz visel snad nalevo, ale nebyla si s jistá s ohledem na odstup času. Svědkyně zdůraznila, že s ohledem na velikost nemovitosti a dojmy z ní nebyla schopna si úplně všechno zapamatovat. V patře byly místnosti a pokoje, kde spali. Dole viselo více obrazů včetně [příjmení] a možná dalších od paní [příjmení], vpravo byla velká společenská místnost a za rohem ještě doprava wellness. Obraz visel někde na stěně u sklepa, cestou proti schodům do sklepa. Svědkyně konstatovala, že si již nevybavuje, zda měl obraz rám, ale když jej sama chtěla kupovat, byl by bez rámu. Takto si jej ve své„ fotografické paměti“ včetně barev uchovala. Rovněž tato svědkyně označila z výběru fotografií obraz pod písmenem E jako předmětný obraz, přičemž doplnila, že když jej chtěla na výstavě v roce 2013 nebo 2014 v tiskárně u pana [příjmení] koupit, cena obrazu byla zhruba 125 000 Kč. Kromě svědkyně byla návštěvě pouze paní [příjmení]. Jestli jsou v objektu nainstalovány kamery svědkyně nevěděla, zmínila rovněž, že dle informací od žalovaného objekt byl v té době předmětem reklamace, snad byl nějak špatně postaven a hrozilo, že se bude muset předělávat či dokonce bourat. K dotazu, zda má svědkyně povědomí o tom, že by žalobkyně obraz z nemovitosti odvážela, svědkyně uvedla, že v tu dobu asi neměla důvodu, když spolu účastníci byli ve vztahu. Předpokládala, že obraz byl v [obec] proto, že spolu účastníci byli a proto nemovitost společně i vybavovali. Žalovaný i paní [příjmení] svědkyni oba zmínili, že by měl zájem o její obrazy. Předmětný obraz dostala žalobkyně od svého otce, ale nevěděla, za jakou cenu. Na návštěvě [obec] byla svědkyně pouze jednou na podzim 2015, když byla nedaleko s paní [jméno] [příjmení] na chalupě v [obec] a byly pozvány na návštěvu. Celá návštěva byla velice příjemná. K dalšímu osudu obrazu již svědkyně nebyla schopna se vyjádřit. Upřesnila, že jej viděla na místě v létě či během začínajícího podzimu, kdy děti nebyly ve škole, tedy v srpnu nebo možná září. Se žalobkyní se zná od první výstavy obrazů paní [jméno] [příjmení] v tiskárně zhruba v roce 2015, možná 2013, 2014, malířka je jejich společnou kamarádkou. Nepotkávají se pravidelně, každá má svůj život, ale viděly se s žalobkyní nedávno. Od té doby jsou spíše v telefonickém kontaktu, jednou řešily něco v tiskárně, poté nastoupila epidemie Covid, takže osobní kontakt již není tak častý. Pokud jde o rozchod účastníků, svědkyně o něm ničeho nevěděla.
14. Z nedatované výzvy k vydání věcí (označené ručně datem 14.1.2020) sepsanou Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že klientka JUDr. [příjmení] má na chalupě pana [celé jméno žalovaného] v [obec] osobní věci a dětské jízdní kolo, které zapůjčila sousedům a které v loňském roce sousedi vrátili panu [celé jméno žalovaného] a byla požádána o sdělení, kdy si je klientka v [obec] vyzvedne.
15. Z kopie vyjádření k žalobě z 2. června 2020 bylo zjištěno, že žalovaný uváděl, že ještě před definitivním rozchodem v květnu 2017 si žalobkyně odvážela své osobní věci z chalupy žalovaného v [adresa].
16. Svědkyně [jméno] [příjmení], matka žalovaného, se o obraz vůbec nezajímala, naposledy byla v nemovitosti v listopadu 2020 a ten obraz ji nijak neoslovil. Podivila se, že se obraz hledá po čtyřech letech, když naposledy jej viděla v roce 2017 na oslavě 50. narozenin syna (29.5.2017), kde již žalobkyně nebyla. Vyjádřila názor, že se jedná o zástupný spor, který má zabránit nástupu syna účastníků na školu, se kterou žalobkyně nesouhlasí. Konstatovala, že pořád jsou nějaké soudy. Ze sady fotografií svědkyně označila obrázek E jako možný předmětný obraz a uvedla, že visel v místnosti s velkými okny do dvora či do té zahrady, po levé straně, když se postavila před okno. Byl v nové budově v přízemí. Oslava probíhala v pergole na zahradě, zúčastnila se jí kromě svědkyně také její dcera, její syn a můj manžel, rovněž vnuk [jméno]. Svědkyně uvedla, že s ohledem na velkou vzdálenost od jejího bydliště zůstali přes noc a spali v nové budově v tom prvním patře nové budovy. V přízemí je velký obývací pokoj, dosud nedodělaný, protože padá strop, tak se to bude muset nějak jako renovovat. Visí tam velký synův obraz, žena ležící v květinách. Svědkyně byla v nemovitosti nedávno a ten obraz nedávno zmizel, protože jej syn převezl do své kanceláře, ale zase prý ho tam už vrátil. Svědkyně si z oslavy ani nyní nevybavovala další obrazy v přízemí, ale uvedla, že v prvním patře jich je mnoho, včetně portrétu rodiny účastníků. Ohledně předmětného obrazu nedokázala uvést, jestli tam byl nebo jestli si ho neodvezla už dříve. Ten dříve visel na levé straně u skleněných dveří. Svědkyně jezdí do [obec] přes léto asi každý měsíc, naposledy tam byla listopadu 2020. Podobně tak jezdila i v minulosti a je ubytována vždy v pokoji č. 4 v prvním patře novostavby. Svědkyně si již nevybavovala, kdy obraz v nemovitosti naposledy viděla, moc ji nezajímal. Žalobkyně jej tam ze své chalupy přivezla asi před 4 lety, jestli a kdy si ho odvezla již svědkyně neměla ponětí, když současně uvedla, že tam žalobkyně jezdila také svým autem. Jestli zůstal na stěně háček již svědkyně nezkoumala. Co se týče četnosti návštěv, již její návštěvy nejsou během roku od roku 2018 s ohledem na její zdravotní stav tak časté, jezdí zhruba dvakrát za měsíc, protože má špatné spojení veřejnou dopravou. Účastníci se rozešli zhruba v roce 2017, protože již žalobkyně na oslavách narozenin nebyla. Když tam ještě žalobkyně jezdívala měla tam nějaký broušený porcelán, věci pro děti. Ty si zřejmě žalobkyně odvezla, protože tam již nejsou. Pokud jde o toto řízení, neměla svědkyně o něm informace.
17. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], otec žalovaného, rovněž identifikoval obraz E jako obraz, který zná. K tomu uvedl, že mu není známo, kdy se ztratil, byla tam asi čtyři roky, poté tam dlouho bylo prázdné místo a nyní místo něj visí jiný. Zmizel asi před 4-5 lety. Visel v nové budově, v místnosti s velkými vraty či okny a zásobníkem na teplou vodu, od krbu vpravo, na zdi. Rozměry svědek odhadlo 60 cm x 100 cm, ale zvláště ho nezajímal. Svědek nebyl ani u toho, když byl obraz přivezen, ani když byl odvezen. Do [obec] jezdí na různé akce, jsou sena, medování, nebo moštování. Během posledních čtyř let tam jezdili se ženou relaxovat, odpočívat ze zdravotních důvodů, třeba měsíc v jednom kuse, ale třeba jenom na víkend a jeden týden. Než by postaven nový dům bydleli ve starém v dětské ložnici, poté v novostavbě, pokoj č. 4, který se manželce líbil kvůli výhledu do kraje. V budově trávil čas i v jiných prostorách, během narozeninových oslav v roce 2017 se jeho žena starala o kuchyni. Na těch jeho oslavách už tam obraz nebyl. Svědek neviděl žalovanou, že by obraz odvážela, ale ani kdy ho tam přivezla. Žalobkyně do nemovitosti jezdila ještě než byly jejímu synovi dva roky a přespala a měla tam svoje věci, sklo po babičce, velký robot v kuchyni, ty věci tam již nejsou. Svědek předpokládal, že si žalobkyně své věci odvezla, protože měla svůj vůz k dispozici.
18. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že obraz viděl v nemovitosti někdy v období rozchodu účastníků, když si již nepamatoval, kdy to bylo. Svědek má jako technik na starost montáž kamerových systémů a další elektronické systémy, televizní anténu apod., naposledy byl v nemovitosti na podzim 2020 a obraz tam neviděl. Uvedl, že si vzpomněl, jak obraz vypadal, až když mu žalobkyně mi poslala SMS s fotografií toho obrazu, přičemž tato s ním hovořila poměrně dlouho, 5-10 minut a vysvětlovala mu, jak je to pro ni důležité a žádala ho, aby uvedl, že obraz na místě viděl. Vzhledem k tomu, že svědek měl již před výslechem k dispozici fotografii obrazu, který měl identifikovat, nebyla mu předkládána sada fotografií k rekognici. Pro žalovaného pracuje cca 10 let. Do nemovitosti jezdil příležitostně v posledních pěti letech, alespoň jednou do roka a pohybuje se po obou budovách. Obraz visel na chodbě, vedle akumulační nádrže, před 3-4 lety tam byla řešena snad porucha čidla. Přesné období však již nelze dohledat a z tohoto místa nemá svědek ani fotodokumentaci. V té době tam ještě visel, ale svědek si již nebyl schopen vzpomenout, od kdy již obraz není na svém místě. Svědek tam pracuje sám. Kamery, které v místnosti instaloval, nesnímají stěnu, kde obraz visel. Proč obraz v nemovitosti v [obec] visel, svědek neměl ponětí, žalobkyni tam příležitostně potkával, jezdila tam i vlastním vozem. Během výpovědi vyplynulo, že svědkovi byla v sms zaslána fotografie obrazu s dotazem, zda si jej pamatuje a že byl přímo na stěně proti schodům ze sklepa.
19. Svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení], uvedla, že asi před dvěma lety měla krátký vztah se žalovaným. V zimním období roku 2019, cca v lednu či únoru byla jednou v nemovitosti v [obec] s dcerami na návštěvě, obraz si pamatovala, protože to je originál, tak asi nikde žádná kopie, nebo nějaký druhý obraz není. Obraz viděla v nemovitosti žalovaného, kde bylo více kontroverzních obrazů, které jí utkvěly v paměti. Svědkyně potvrdila, že jejich pobyt začal bruslením na rybníce, vybavila si běžky, na které šly její dcera samy se žalovaným, zatímco ona hlídala syna žalovaného [jméno], nepamatovala si již, zda to bylo v sobotu či pátek, ani jak dlouho pobyt samotný trval. Hned zpočátku své výpovědi zdůraznila, že má fotografickou paměť, takže si obrazy pamatuje, i když už neví, kde přesně byly. Uvedla, že šlo o velký obraz na výšku, dle gestikulace svědkyně zhruba 50 cm x 50 cm. Žalobkyní byla informována, že jí žalovaný obraz nevrátil a zda je jej někde neviděla. Na rozdíl od ostatních obrazů v domě byl tento výjimečně hezký, ostatní jsou kontroverzní, až strašidelné, např. houpací kůň, na němž sedí malé dítě a za ním stojí holčička s rozmazanou hlavou, který ji šokoval, protože na něm měla být namalovaná nějaká [jméno], budoucí dítě žalovaného. V dalších pokojích byly rovněž strašidelné obrazy, kterých se její děti bály. Obrazů byl v nemovitosti hodně, měly být od nějaké kamarádky žalovaného, jejíž jména si nepamatuje. Obrazy ji šokovaly, šlo o strašné kresby postav, které vyzařovaly zlo, zlobu, negativum, nebyly velké. O těchto se krátce pobavily. Nad předmětným obrazem se měla vést delší diskuze, co vlastně připomíná. Mělo se dle sdělení žalovaného jednat o obraz od tatínka paní [celé jméno žalobkyně]. Byl především modrý s malou žlutou postavičkou, kterou svědkyně označila jako potápěče. Jejím dcerám – dvojčatům je [anonymizována tři slova]. Se žalobkyní se seznámila přes Facebook po rozchodu se žalovaným, vyhledala ji, když se jí nelíbilo jeho nestandardní chování k dceři, chtěla se jí doptat na některé věci a proto se sešly. Kde přesně se obraz nacházel si již nepamatovala, nejvíce se pohybovala v kuchyni starého domu nebo v nové zástavbě. Určitě nebyl v patře, kde bydlely, protože tam byly schody a v pokojích byly ty děsivé obrazy, na chodbách byl právě ten houpací kůň, pak nějaký obraz žalobkyně a nějaké další obrazy, které úplně nezaznamenávala. Dovodila, že jedině jej mohla vidět buď v kuchyni staré zástavby nebo v nedokončeném obývacím prostoru nové zástavby. Šlo buď o prodloužený víkend, pátek, sobota, neděle a nebo jenom víkend, ale již si s odstupem času nepamatovala, jak dlouho tam byla. Rozchod mezi svědkyní a žalovaným proběhl dle svědkyně netradičně, kontaktoval několikrát její tehdy 16-letou dceru, zval ji se svým synem na hory, posílal jí SMSky. Svědkyni ani její dceři se to nelíbilo. Svědkyně každý s dcerami rok jezdí na zimní dovolenou do teplejších krajů, v roce 2019 plánovali Bali. V tu dobu se poznávali se žalovaným, který měl mít v místě nějakou známou a nabídl se, že je doprovodí. Po společné dovolené ji žalovaný požádal o ruku, což s ohledem na krátkou známost odmítla. Poté obržela e-maily s vyúčtováním za pozvání na večeři, půjčení peněz a další. Na Bali přitom byla omezená možnost týdenních výběrů z bankomatu, ona sama si tam vybírala a tak rozhodně popřela, že by si nějakou hotovost od žalovaného půjčila, přičemž to samo o sobě považovala za urážku. Pokud jde o večeře, zdůraznila, že je prazvláštní, když ji muž pozve na večeři či chce něco zaplatit a poté, co se vztah rozpadne, zašle vyúčtování. Šokovaná na to odpovídajícím způsobem reagovala, což vedlo k rozchodu. Přišlo jí to celé zvláštní, celé de facto proběhlo přes e-mailovou korespondenci. Osobně by tak svůj vztah se žalovaným nenazvala plnohodnotným vztahem. V jiné části výpovědi svědkyně uvedla, že o rozchodu se žalovaným měla jasno již během pobytu na [příjmení], kdy její dovolená s dcerami začala prakticky až po jeho odjezdu z ostrova. Co se týče žalovaného, bylo jí jasné, co bude následovat po návratu. Svědkyně je 100% majitelkou [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž klientem je i společnost, která patří otci žalobkyně, [právnická osoba] [ulice]. Pro tuto společnost již zhruba 3-4 měsíce provádí úklid. Svědkyně si již nepamatovala, že by napsala e-mail, který potom žalobkyně použila v opatrovnickém řízení, když uvedla, že je to již nějakou dobu. Čestné prohlášení v tomto sporu vyhotovila sama poté, co byla žalobkyní požádána o svědectví. Při pobytu svědkyně v [obec] byla přítomna i čtyřčlenná rodina s dvěma dětmi. Dle svědkyně šlo o nějaké hudebníky, resp. on byl hudebník. Šlo o známé žalovaného, kteří měli nemovitost navštívit již několikrát. Jména uvést nedokázala, ta si nepamatuje. [příjmení] byl kapelníkem, bavila se s ním během doby, kdy ostatní šli na běžky a ona si s ním venku povídala. Nevybavovala si již, jak vypadala manželka, zda byly děti jedno nebo dvě, snad šlo o děvče a chlapce, muž byl tmavovlasý. Setkala se s nimi však jen krátce během pobytu. Svědkyně si již nevybavovala, že by informovala žalobkyni, že žalovaný prodělal závažné onemocnění. Kontaktovala ji po rozchodu proto, že nevěděla, co dělat, když nadále kontaktoval žalovaný její dceru [jméno], zda podat trestní oznámení. Druhou dceru si neoblíbil. Svědkyni opakované zprávy žalovaného její dceři nekonvenovali, působilo to na ni nepříjemně. Chtěla zjistit, zda se jedná o normální chování a proto se sešla se žalobkyni na kávu. Tak zjistila, že se jedná o standartní vzorec, zablokovala e-maily a telefon žalovaného a od té doby o něm neslyšela. Neměla náladu ani čas hovořit o situaci se žalovaným, proto ho nekontaktovala. O žalobkyni věděla od žalovaného, často o ní hovořili, svědkyně přitom zná několik lidí z firmy [příjmení] [jméno] v [obec] a žalovaného zajímalo, zda nezná i tehdejšího přítele žalobkyně. Svědkyně spolupracuje s otcem žalobkyně, její úklidová firma získala zakázku v rámci výběrového řízení. Pokud jde o pobyt svědkyně, zdržovala se v kuchyni, kde vařila. Kde přesně obraz viděla si již nepamatovala, nemělo to však být ani v kuchyni, ani v místnosti s pianem, snad v nedostavěné místnosti s krbem. Svědkyně se během své výpovědi hlasitě dohadovala se žalovaným o počátku jejich vztahu, pobytu na [příjmení] a úhradách s tím spojených nákladů, že dosud nejsou některé z nákladů uhrazeny, co kdo řekl apod., oba působily jako rozhádaní partneři, jejichž vztah dosud není vypořádán. Partneři se počali stýkat kolem Vánoc 2018, v lednu 2019 proběhl společný pobyt v [obec] a pobyt na [příjmení] se odehrál v únoru 2019 po zhruba 10 schůzkách obou partnerů, přesný počet svědkyně uvést nedokázala, protože podobné věci neeviduje. Svědkyně však dle svých slov k žalovanému ničeho nepociťovala, na druhou stranu současně uvedla, že nechávala jejich vztahu volný průběh a postupovala pomalu již s ohledem na své dcery. Těm byl v té době 16 let, synovi žalovaného [jméno] přibližně 3 roky, ale nebyla si jistá, protože podobné věci ji nezajímají. K žalovanému v současné době necítí vůbec nic. Dle jejích slov je osobou, která nemá ráda křivdu, v takovém případě je pak impulzivní a dokáže se naštvat, ale je ráda, že žalovaný již není v jejím životě. K poznámce žalovaného, že je s podivem, že jej nechala samotného s jejími dcerami, odpověděla, že jej tam dcery viděly poprvé. Nebyla si ani jistá, zda pobyt skončil v neděli po obědě nebo před obědem.
20. Svědkyně [jméno] [příjmení], vypověděla, že do [obec] jezdívá s rodinou 2-3 ročně již cca 10-12 let, žalovaný je přítel jejího manžela, je tam spousta obrazů, je to objekt se starou a novou budovou, které jsou spojeny venkovní pergolou, uvnitř je ještě dvorek. Ve staré budově je dole kuchyně, dlouhá chodba, na tu navazuje společenská místnost, a koupelna se záchodem, v patře je obývák a ložnice na spaní. V nové budově je přízemí se společenskou místností a saunou, podzemní vinotéka a v patře pokoje. Svědkyně si nevšimla, že by některý z obrazů v mezidobí zmizel. Svědkyně identifikovala obraz pod písmenem E, který si pamatuje z doby, kdy tam ještě byla žalobkyně, protože tam přijela malířka toho obrazu, se kterou se o něm bavili. Visel v nové budově v přízemí byla tam slečna v kytkách a tento, potápěč, jeden byl vlevo a druhý vpravo. Tento byl snad vlevo. Ona s rodinou jsou nájemníci žalovaného, mají smlouvu na dobu neurčitou. V nemovitosti se potkávala i s jinými lidmi, vedle účastníků řízení tam byla i již uvedená kamarádka žalobkyně, rodiče žalovaného nebo jeho kamarádi, před dvěma lety tam byla přítelkyně žalovaného [jméno]. Jiná jména si nepamatovala, přičemž uvedla, že vedle žalovaného je taková chatička, ve které bydlí soused a setkala se i s jeho kamarády. Asi před 2-3 lety se jednou setkala s tehdejší přítelkyní žalovaného, nějaká paní s dvojčaty, dcerami. Byla zima, bylo to na přelomu roku 2018 a 2019. Po souhlasu soudu k nahlédnutí do fotografií ve svém mobilním telefonu svědkyně upřesnila, že šlo o leden 2019. Zda se obraz v nemovitosti nacházel v tomto období, či již nepamatuje. Naposledy jej však zaregistrovala, když se o něm bavila s tou malířkou. Obraz visel ve společenské místnosti dle svědkyně na méně viditelném místě, v jakémsi rohu. V nemovitosti bývají ubytování různě dle počasí, v zimě kvůli vytápění v nové budově. [jméno] byli také v době, kdy se zde potkala s ženou s dvojčaty. V části, kde visel ten obraz, se běžně moc nepohybují, hned u vchodu vpravo jsou schody nahoru k ubytování, zatímco místo obrazu je vlevo, kudy se nechodí moc často. Starší soused žalovaného bydlí při pohledu z hlavní brány vpravo o kus dále na druhé straně silnice. Jméno si již nepamatovala. Jde o muže ve věku [číslo] let, viděla jej jednou. Pokud jde o obrazy v nové budově, je jich tam spousta, svědkyni se vybavuje jeden, kolem kterého chodí s rodinou účastníků řízení s budoucí imaginární sestřičkou [jméno]. Ten detail svědkyni pobavil, protože jde o plánovanou dceru účastníků. Svědkyně zopakovala, že si není schopna vybavit, jestli obraz v poslední době viděla, naposledy tam byla minulý měsíc, ale nic se jí nevybavuje, protože se na takové detaily nesoustředila. V místnosti fotografuje, se souhlasem soudu se pokusila vyhledat fotografie z místnosti ze svého mobilního telefonu. Dodatečně pak svědkyně nalezla ve svém mobilním telefonu fotografii ze 16.5.2020, na které je vyfocena se svou dcerou, sedící na zeleném traktoru. Po levé straně svědkyně, z pohledu tedy svědkyně, je bílá zeď, na které je uprostřed nějaký vypínač, jinak je zeď prázdná. Obraz svědkyně popsala jako opravdu velký, ukázala jeho velikost se široce rozpřaženýma rukama a doplnila, že byl hranatý, na výšku zhruba metr a půl, na šířku asi také, i když už si přesně nepamatovala, zda šlo o čtverec nebo obdélník. O víkendu s paní [jméno] [příjmení] a jejími dcerami tito dorazili společně asi ráno, protože manžel svědkyně se synem odklízeli sníh. Potom jel žalovaný s děvčaty na běžky. Svědkyně s dcerou zůstala doma, protože jí nebylo dobře, zatímco její manžel se synem jeli sáňkovat a syn účastníků s přítelkyní tam se někde pohybovali. [příjmení] trávili společně ve starém domě, byla společná večeře, děvčata s [jméno] hrála na klavír. Snad se skupina pokoušela zprovoznit čokoládu, loupání. Svědkyně potom odešla s mladší dcerou a o zbytku večera již nemá přehled. Druhý den všichni odjížděli. Zda se ostatní pohybovali spíše v nové či staré budově zatímco byla svědkyně s dcerou, to si již nevybavuje.
21. Svědek [jméno] [příjmení], povoláním muzikant, uvedl, že do nemovitosti často jezdí s rodinou, žalobkyni znal jenom jako přítelkyni žalovaného. Obrazů je v nemovitosti velké množství, něco mezi třiceti a padesáti, u některých si vybavuje, co na nich je. Občas se to změní a obrazy se obměňují. Nevybavil si však žádný z těch, které již v nemovitosti nejsou. V obytných pokojích jsou hodně výrazné, ale ty se neměnily. U vchodu do nového domu byl takový veliký obraz, ale ten už tam není hodně dlouho. Něco jako potápěč nebo kosmonaut. Svědek obraz identifikoval pod písmenem E s tím, že myslí, takový tam viděl. Není si úplně jistý, ale viděl takovýto obraz a ten už na místě není. Visel v předsíni u vchodu do nového domu v přízemí. Byl docela velký, výrazný, se ženou se nemohli shodnout na tom, co na něm je. Obraz tam byl naposled, když byli účastníci řízení ještě spolu, což je strašně dlouho, už asi 5-6 let. Dětem svědka je nyní devět a šest let, takže jim bylo mohlo být zhruba čtyři a jeden rok (nebo dokonce 3 a nula dle jedné úvahy svědka), ale nebyl si jist. Do [obec] jezdí třeba dvakrát, třikrát do roka, naposledy tam byl zhruba před měsícem. Na místě byl kdysi i zpěvák z kapely [jméno] [příjmení], ale už si to nepamatoval. Byla tam i autorka obrazu. Svědek se v zimě zhruba před 3, 4, možná 2 lety v místě potkal s přítelkyní žalovaného s dvěma dcerami. Co se týče tehdejšího pobytu, již si nic nepamatuje, mohl to být víkend, mohlo to být v týdnu. Ohledně časového zařazení si svědek nebyl jist. Jestliže by se jednalo o dobu před 2 lety, bylo by jeho dětem sedm a čtyři roky, ale opětovně zdůraznil, že si nevzpomene, kdy to bylo. Naposled se tam potkal se současnou přítelkyní žalovaného. Protože je v místě většinou o víkendu, nemá přehled, kdo žalovaného navštěvuje. O osobních věcech žalobkyně neměl svědek ponětí, nezajímal se blíže ani o rozchod či vztah účastníků, byť je mu známo, že se rozcházejí či bojují o syna. To dle svědka ví všichni. K opakovanému dotazu, kdy naposledy svědek obraz v nemovitosti viděl, uvedl, že když byli účastníci ještě spolu.
22. Svědkyně [jméno] [příjmení], uvedla, že byly v době, kdy její matka byla ve vztahu s žalovaným pozvány do [obec] v zimě na návštěvu 2-3 roky zpět, v roce 2018 či 2019. Byly tam společně s matkou a sestrou. Konstatovala, že to byla jedna budova, její součástí byla i sauna v přízemí, v patře spaly. V domě několik výrazných obrazů. Byly jak v patře, tak i v části u vchodu, různé panenky, pamatuje si je díky celkem výrazným barvám. Na jednom byl motiv rodiny u výstupu do patra vpravo na hlavní chodbě k ložnicímy, další byl v přízemí, nedostavěné místnosti s krásným krbem. Nad ním visel modrý, výrazný potápěč, snad černý. Obraz byl modrý, stejně jako ten s těmi rodinnými motivy. Pokud nevisel nad krbem, tak určitě někde u něj. Ze sady obrázků poznala obrázek E s tím, že si ho pamatuje, protože když si ho prohlížely, bavily se o tom, jestli to je astronaut nebo potápěč. Potom jim žalovaný potvrdil, že to je potápěč. Obraz visel v prosklené velké místnosti s krbem, bylo vidět ven i na zahradu a pejska. Ta je v přízemí a z ní bylo vidět i na místo, kde parkovalo auto. Již si nebyla jistá, jaká strana toho domu byla hlavní vchod, byla to spíše levá část přízemí. Matka svědkyni informovala před dlouhou dobou, že je nějaký spor, jestli si nepamatuje nějaký obraz z toho domu. Den před jednáním ji informovala, že bude svědčit a že se o tom nesmí bavit. Žalobkyni před jednáním neviděla. V nemovitosti byla v době, když jí bylo patnáct nebo šestnáct. Potvrdila, že společně s žalovaným slavili na Bali její a sestřiny narozeniny v restauraci. Popřela, že by obdržela předvolání k jednání, informovala ji matka, ona sama na postě pro zásilku nebyla. Dle svědkyně se jí matka zeptala, zda si něco z domu pamatuje, proto se jí vybavil ten výrazný obraz s potápěčem, ale více se o tom nebavily, protože ji to nezajímalo. Svědkyně nevěděla o pracovních vztazích své matky s žalobkyní, nebyla jí tam vypomáhat. Z nemovitosti si vybavila jeden dům a vzpomněla si, že večer se dívali na film Papírová města. Rovněž tato svědkyně konstatovala, že má fotografickou paměť, proto si pamatuje rodinný dům, film, výrazný obraz. Vzpomněla si, že jim žalovaný vyprávěl o svém synovi [jméno]. Nevybavovala si, jak probíhal víkend, program po obědě, vzpomněla si pouze na bruslení a nějakou procházku. Matně si vybavila běžky, poté měl následovat již zmíněný film. Pokud byla dotázána, zda na akci byla v té době nějaká další návštěva, už si nevzpomněla, ani na večerní program či jak dlouho potom ještě v nemovitosti byla. Nejprve uvedla, že dvě noci a když jí bylo nastíněno, že v tom případě by musela odjíždět v pondělí rovnou do školy, opravila se a konstatovala, že tam asi byla jen jednu noc. K dotazu, zda byl v pokoji, v němž spala, nějaký obraz, uvedla, že tam byl motiv nějakého spíš zvířátka, koníka. V tom domě byly i panenky, které je v noci trochu děsily. Uvedla, že byly určitě v jedné z ložnic. Nevzpomněla si na obraz v předsíni domu, kde se pořádala večeře a film. V nemovitosti již poté nebyla. Obraz ukázala jako čtverec o rozměrech 45 x 45 cm a doplnila, že si již velikostí není jistá. Ale až poprvé se jí vybavil ten obrázek, když jej viděla při jednání. Od té doby jej neviděla. Na fotografii jej nikdy neměla, ani nic podobného, a vybavila si jenom potápěč-astronaut a že o něm hovořily. Připustila, že mohla v domě pořizovat nějaké fotografie či videa, zvláště saunu, která pro ni byla zajímavější.
23. Svědkyně [jméno] [příjmení], byla svou matkou informována, že bude vypovídat o nějakém obrazu, ale prý žádné detaily neznala. Uvedla, že v nemovitosti byla na návštěvě v zimě 2018, dříve ne. Byla tam s mamkou a sestrou na víkend. Konstatovala, že v nemovitosti je více obrazů, obraz s rodinou, velký obraz nad krbem. Uvedl, že si pamatuje velký modrý obraz, který měl naznačovat moře s malinkým panáčkem uprostřed. O tomto se spolu bavily, co přesně má znamenat, že to měl být právě potápěč. Ze sady obrazů jí připadal známý obrázek E. Nemovitost je složena z více budov, obraz s rodinkou, byl v patře u ložnic, ten modrý nad krbem byl v obývacím pokoji. Svědkyně si nebyla jistá, snad uprostřed, protože si nebyla jistá, jestli to bylo oddělené nebo ne. Obývací pokoj byl prosklený, snad to ještě nebylo v tu dobu dodělané, měla tam být časem sauna. Někde v tom okolí obraz byl, ale přesně nevěděla kde. V nějakém křídle bylo piano, tam se podávalo nějaké jídlo. Visel snad na pravé straně od vchodu nad krbem. Ta místnost byla poměrně světlá, bílé zdi. Snad na opačné straně vlevo je schodiště, vede k ložnicím nebo koupelnám. Svědkyně si tam prohlížela obraz s rodinou. Je tam spousta dveří ložnic a snad i další poschodí. Na obrazu s rodinou byla maminka, tatínek a syn, byl poměrně jednoduchý, ne úplně realistický, zjednodušený, stylizovaný. Předmětný obraz je ve stejné budově, kde svědkyně spala. Svědkyně popsala, že si není jistá, kde přesně obraz visel, kudy se přesně vcházelo. Kdyby se vešlo přesně z pohledu uprostřed té místnosti a podívala se doleva, bylo tam nějaké to schodiště, vpravo právě ten krb. Když by vešla přesně uprostřed, tam byly dveře a hned vpravo visel obraz. Kolik dveří do místnosti vedlo si již svědkyně nepamatovala. Pamatovala si jen to, že v v ložnicích byly obrazy, bylo jich více, celkově v místnostech byly. Přesně si již nevybavovala, nicméně fotografovala na místě a snad má i fogografii u poschodí, kde se jí líbilo, jak to bylo„ nadesignované“. O řízení ji informovala matka, předvolání k jednání svědkyně nedostala. Matka jí řekla, že se jedná o soudní řízení o obrazu a že byly předvolány jako svědkyně, ale přesně už si nepamatovala, zda jí matka řekla o jakém obraze se bude jednat. S matkou se o více nebavily. Žalovanou nezná osobně, ale slyšela o ní v souvislosti s tímto řízení, protože ji matka informovala, že se jedná právě o ni. Svědkyně nevěděla, že její mamka pro žalobkyni odvádí služby ani o její písemné výpovědi z opatrovnického řízení. Pokud jde o pobyt v nemovitosti, svědkyně uvedla, že když přijely, bylo hodně sněhu, zaparkovaly a prohlédly si obývák s obrazy, ložnice, schodiště atd. Nebyla si není jistá, jestli šli na procházku předtím nebo potom. Bylo ještě světlo, nejspíše pátek po škole. Svědkyně si nepamatovala, co se dělo poté, večer si matně vybavila více lidí a jídlo a pití. Hrálo se na piano, asi se něco slavilo. Vše se odehrávalo ve starém domě, dívali se tam také na film. Spát snad šly do nového domu, ale nebyla si jistá. Svědkyně uvedla, že má fotografickou paměť, takže si vybavuje nějaké útržky, protože už je to dlouhá doba. Na obraz v předsíni ve starém domě už se nepamatovala, ani co přesně se dělo druhý den, nešly na již zmíněnou procházku, či co se dělo po ní. Uvedla, že kdyby tam byla do pondělí, chyběla by ve škole, proto musely odjet nejspíše v neděli, ale opět si to přesně nepamatovala, snad pobyt byl jen přes noc, protože přijely ještě za světla první den a pak asi druhý den odjely. Obraz popsala jako poměrně velký, nebyl úplně maličký, na šířku, přičemž ukázala výšku zhruba 90 cm, na šířku zhruba 70 cm s tím, že by neřekla, že by byl větší než rozměry, které ukázala. Opravila se s tím, že se domnívá, že byl na výšku. V nemovitosti poté již nebyla. V místnosti s krbem bylo poměrně málo věcí. Naproti krbu snad byla sedačka, ale nebyla si už úplně jistá. Ze strany byla zeď, tam snad byly další obrazy a za rohem měla být nová sauna. V jakém tehdy byla stavu si již svědkyně nepamatovala, spíše nebyla dodělaná. Po levé straně byly schody nahoru, jak jsem popisovala, více si již nevybavila. Bylo to větší místnost. Více už si nevybavila, ani to zda spala se sestrou či matkou ve stejném pokoji nebo každá zvlášť, ani jaké obrazy byly v pokoji a zda se jí líbily.
24. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], dlouhodobý společník žalovaného v několika společnostech, v [obec] byl několikrát na akcích jako pečení cukroví, hračkobraní, o prázdninách, jezdil tam zhruba 2x-3x ročně či na přespání, letos tam byl jednou. Většinou býval v novém domě, vybavil si nějaký obraz s modrým pruhem s něčím kruhovým ve společenské místnosti dole, tento však již několik let neviděl. Výslovně uvedl, že jej naposledy viděl, když se účastníci rozcházeli, zhruba před 4-5 lety. Uvedl, že se přátelí se žalovaným asi 20 let, žalobkyni poznal jeho prostřednictvím a několikrát ji potkal. Obraz visel ve společenské místnosti nové budovy, napravo byl jeden velký obraz, předmětný obraz byl nalevo. Všude jinde jsou okna. Ze sady obrázků jako možný vybral obrázek E, dle svědka byl alespoň metr na metr, možná více, ale zda se jednalo o čtverec či obdélník si již nepamatoval. Kromě žalovaného svědek v místě potkával řadu lidí, byl schopen jmenovat [jméno] [příjmení], obchodního partnera žalovaného, s rodinou, další jména si nevybavil. V místnosti, kde obraz visel, byla dle svědka při vstupu předsíň, po pravé straně stojan na kabáty, po levé straně vestavěné skříně. Je tam velký rozvaděč s řízením inteligentního domu, zeď. Na druhé straně schodiště dolů do kuchyně a do jídelny. Po pravé straně schodiště nahoru do patra a přímo proti vstupu je průchod do hlavní části. Vlevo je druhý průchod vedle schodiště, které vede dolů. Na té straně, z druhé strany je velká místnost s krbem a hodně okny. Po pravé straně jsou sprchy, kuchyňka, saunový kout, záchod. Jde o místnost o velikosti cca 60 m2, předsíňka měří cca 2x5 metrů, dalších 20 m2 zabírají sprchy a sauna. Hlavní vchod je do budovy, otevřenými okny lze vcházet a dále je vchod z jídelny jako pod zemí,kde jsou druhé dveře na zahradu či terasu. Ve společenské místnosti visí velký obraz od toho krbu nalevo, napravo visíval ten modrý, dnes tam není nic. Obraz byl v předsíni a odtud byl i viditelný, protože ve velké hale jsou okna a v neproskleném koutě bývá nějaké harampádí či krabice. Předsíň je vydlážděná s vestavnou skříní a světly, místy něco trčelo z rozvaděče. Obě části jsou odděleny stěnou s krbem, kolem které jsou průchody z předsíně do té velké společenské místnosti. Společenská místnost v přízemí, kde se nacházel ten obraz, dodělaná není, kvůli komplikacím se stavbou, takže má pouze betonovou podlahu a je podepřená nějakým sloupem. Kromě nějaké sedačky tam je složený pingpongový stůl a nějaké lehátko. Občas se tam dávají propriety na stáčení medu apod., ale nejedná se o zařízenou místnost, kde vysely dva obrazy. Naposledy byl svědek v nemovitosti s dětmi a manželkou před cca 2,5 – 3 lety, na nějakém pečení. Loni tam s dětmi nebyl. Letos tam byl sám. Na pečení se zúčastnila spousta lidí, kterou většinu neznal. Pečení je tradiční akce, které se již zúčastnil svědek zhruba 5x-6x, naposledy možná v roce 2019 nebo 2018. Svědek neměl představu, jak dlouho tam předmětný obraz visel, ale předpokládal, že tam již není proto, že se účastníci rozešli. Uvedl, že to je zřejmě obraz, který malovala ta [jméno] [příjmení], protože podobný má žalobkyně i doma, ale neví, proč tam není. Připustil, že by mohl být žalobkyně. Byl podle něj širší, než vyšší a šlo o velký obraz. Autorku obrazu paní [příjmení] několikrát viděl, protože dělala i nějaký návrh firemního letáku. Když byli účastníci spolu svědek několikrát přespal u žalované, když jezdíval do [obec], což dříve bývalo tak jednou za čtrnáct dní, jednou za tři týdny. Dnes už jen to jednou za šest týdnů, v drtivé většině pracovní dny. V této souvislosti svědek doplnil, že někde v bytě viděl nějaký kruhový obraz, ale není si jist, jestli to byl přesně předmětný obraz. Je to však již dávno, od rozchodu účastníků již u žalované nepřespává, pouze u žalovaného. Musel být někde v hale nebo v obýváku. Když byl svědek u žalované na přespání, viděl tam někdy věci v krabicích. Na stěně vpravo u vchodu visel nějaký obraz, který se svědkovi zdál podobný jako předmětný obraz, byl na něm nějaký pruh. Byl však dle svědka velmi podobný. Svědek uvedl, že ten obraz byl velmi podobný tomu, co„ tam“ visíval, ale nebyl si jist. Svědek věděl, že se účastníci rozchází, občas měl žalovaný v krabicích nachystané věci apod., cítil mezi nimi napětí, obzvláště ke konci toho vztahu.
25. Svědkyně [jméno] [příjmení], autorka obrazu, jej viděla viset po levé straně u schodů do sklípku v hlavní místnosti v budově, kde nebydlela. Byla na návštěvě 2x zhruba před 3 – 4 roky, jednou na nějaké oslavě, naposledy tam s kamarádkou [jméno] [příjmení] byla v době, kdy ještě trval vztah účastníků. Otec žalobkyně jej stejně jako několik dalších ([příjmení] [příjmení], [příjmení] [příjmení], obraz se slony, ironické účko…) koupil od svědkyně. Autorka svůj obraz popsala a doplnila, obraz musel být prodáván cca kolem 70 000 Kč – 80 000 Kč s certifikátem. Dnešní cena dle odhadu autorky je cca 100 000 Kč, ale záleží na kupci. Žalovaný např. uvažoval o koupi obrazů téže autorky a domlouvali se spolu, nakonec z toho sešlo. Sloni jsou ve zlatavé barvě, tyrkysové figury, připomínající slony, je tam temně červená, až kraplaková barva, polorám. Dle autorky se moc předmětnému obrazu nepodobá, protože je jinak barevný a na rozdíl od něj je zlacený. Dle vědomí svědkyně jej má žalobkyně ve svém bytě. Pokud jde o předmětný obraz, svědkyně se na žádost žalobkyně pokusila opakovaně obraz namalovat, ale nezdařilo se jí to, dle ní již tam není ta samá energie, barevnost či vrstvení. Svědkyni je známo, že se o obraz účastníci přou. Při návštěvě svědkyně v domě žalovaného visel hned u vchodu nad schodištěm po levé straně, nevybavila si jiný obraz. Připustila, že snad nějaké obrazy byly ve těch pokojích v patře, ale asi pro ni nebyly zajímavé, proto si je nevybavuje. Ten obraz je inspirován událostí, při které se svědkyně potápěla se švagrem a začala se topit. On natáčel profesionální film a zapomněl na ni, svědkyně ho viděla se vznášet ve vodě. Ta událost se zřejmě svědkyni často vrací. Svědkyně popsala byt žalobkyně s tím, že jí nedává smysl, proč by ji žalobkyně žádala o opětovné namalování obrazu, pokud by jej měla a zdá se jí to zbytečná námaha. Pokud je o malířský styl, má každý autor svůj, i když se dle svědkyně časem mění. [jméno] má z posledního období práce v jiném stylu. Pokud jde o platbu za tento konkrétní obraz, svědkyně si již nepamatuje, zda má nějaký doklad, snad ano.Na dotaz, zda svědkyně pracovala pro [anonymizována dvě slova], tuto společnost si již nepamatovala. [příjmení] [jméno] [příjmení]. Na přímý dotaz svědkyně potrvdila, že v nemovitosti byla pouze v přítomnosti žalobkyně.
26. Svědek [jméno] [příjmení], nemovitost žalobce zná, navštěvoval tam oba dva účastníky řízení, pamatuje si obrazy jednoho autora, kterých bylo více, jedním z nich byla rodina účastníků, dalším žena s tulipánem, více si nebavil. Svědek nebyl schopen identifikovat obraz z předložené sady obrázků. Do [obec] již asi 3 – 4 roky několik let nejel, v minulých letech tam jezdíval asi dvakrát ročně. Naposledy byl na místě v prosinci možná listopadu 2019 snad na vánoční či silvestrovské akci společně se svou manželkou, účastníky, rodinou [příjmení] a dalšími lidmi. Již si nepamatoval, kdy naposledy tam byl s dětmi, snad když jim bylo asi 12 let, možná před pěti lety. Dříve tam jezdíval na vánoční pečení, na houby. V nemovitosti jsou dva domy, starý a nový. V novém jsou v patře pokoje, v přízemí sauna a společenská místnost, v suterénu jídelna s kuchyní. Společenská místnost je velká s krbem a okny po celém prostoru. Je v ní pingpongový stůl, krb, vstup do sauny, pohovka. Pokud jde o vztah účastníků ten se rozpadl asi 3-5 let zpět, žalovaný je jeho obchodní partner, proto oba dva účastníky zná dlouhodobě a hodnotil, že jejich vztah byl nejdříve dobrý, pak byl čím dál tím horší. Žalovaný bydlel ve [část obce], u žalobkyně a říkal mu, že se bude stěhovat a vystěhovává si věci. Stejně tak žalovaná se odstěhovala z [obec], že si odváží věci a že jejich vztah končí. Žalovaný říkal, že si odváží soukromé věci, obraz, hračky. Manželka svědka byla se žalobkyní v kontaktu, posílaly si nějaké e-maily a fotky ohledně obrazu, ale svědek se o tom nezajímal. Před účastí k soudu se jí svědek ptal, jestli neví, o čem ten soud bude a ptal se na tu komunikaci. V této souvislosti se mu dostala do rukou e-mailová komunikace, kde se řešilo nějaké předchozí stání. To ho samozřejmě zajímalo a zjišťoval, že tam byla obrazová komunikace. Jeho žena s žalobkyní e-mailem komunikovala a dle svědka měla žalobkyně jeho ženu žádat o to, aby se podívala, jestli tam je obraz a jestli může poslat fotku. Ta poté posílala fotografii žalobkyni, ale nic bližšího svědek nevěděl. Pokud jde o vztah se žalobcem jsou přátelé, rovnocenní obchodní partneři. I když nechce o vztah přijít, nemá tato kauza na vztahy s účastníky žádný vliv. Po dobu podnikání se žalovaným se ničeho neztratilo.
27. Svědek [příjmení] [jméno] ve věci uvedl,že nemovitost pana [celé jméno žalovaného] v [obec] zná, žalovaná tam jezdila, až začátkem května 2017 žalovaný informoval mimo jiné svědka o jejich rozchodu. Svědek byl v té době po těžkém úrazu (3.3.2017) v pracovní neschopnosti, často chodil na procházky a viděl, že si žalobkyně během té doby (dle svědka možná březen, duben, květen) nějaké věci nosila do auta. Svědek poté upřesnil, že šlo spíše o březen či duben, protože po operaci přijel asi za 14 dní z nemocnice a týden byl ještě doma, tak v tom období chodil na procházky. Jednalo se spíše o víkendy. Šlo o krabice, nějaké pytle a nějaké věci. Je to již nějaká doba, ale některé věci byly větší, ale již nevěděl, co to bylo. O co konkrétně jde se ani nezajímal, měl své problémy, než se zajímat o cizí vztahy. Až do doby, kdy byl žalovaným informován, jej nenapadlo, že by mezi účastníky byl špatný vztah. Chodili společně na oslavy na jeho louce, žalobkyně s dětmi. Zprávu o rozchodu účastníků obdržel svědek hned začátkem května. Účastníci od určité doby jezdili dvěma auty, žalobkyně měla velké černé. Společně jezdili na nějak víkendy, ale svědek je moc nesledoval. V této souvislosti doplnil, že je to již pět let a protože byl tehdy doma, nehrálo pro něj roli, jestli je víkend nebo všední den. Na akci, kterou pořádal žalovaný, se zúčastnil dvakrát, možná třikrát, snad jednou u toho byla i žalobkyně. Byla tam i snad sestra žalovaného, jeho rodiče a rodina. Na žádného známého si nevzpomněl. Byla pořádána i akce s balonem, kdy tento vzlétal z louky svědka. Ale lidi, kteří tam byli vůbec nezná. Znal jeho otce, pro kterého se akce zřejmě jako narozeninová oslava pořádala. Balon byl obrovský pro hodně lidí, ale pořádalo se to ráno a on byl po vlastní oslavě z předchozího dne unavený. Kdo tam byl, si nepamatuje, nikdo z jeho známých tam určitě nebyl. Možná se z dálky dívali, je to možné. V této souvislosti následně uvedl, že akce možná byla v 15:00 nebo 17:00 a chtěl se rovněž zúčastni, ale nebylo místo. Se žalovaným jsou sousedi, dům žalovaného kdysi patřil svědkovi, žalovaný ji koupil od předchozího majitele. Jednou za tři měsíce se vídají, posedí a popijí. V jiné kauze jej dosud žalovaný jako svědka nenavrhl. Svědek identifikoval obrázek E jako obraz, která v nemovitosti byl, na druhé straně velké místnosti. Uvedl, že tam již není, ale neví, kdy jej naposledy viděl. Byl docela veliký. Napravo měli vázu s tulipány a nalevo byl tento obraz, který si pamatuje, protože se mu vůbec nelíbil. Ale viděl jej naposledy hodně dávno. Před jeho úrazem tam byl stoprocentně, ale svědek se po úrazu dával dohromady rok a neví, jestli tam během té doby byl nebo nebyl.
28. Svědkyně [jméno] [příjmení], uvedla, že žalovaný je společník jejího manžela, žalobkyně byla jeho partnerkou. Do domu v [obec] jezdila na návštěvy, naposledy v něm byla na začátku prosince 2019. Jezdili tam pravidelně na vánoční pečení. Žalobkyně jí poslala fotografie předmětného obrazu a prosila ji, aby se podívala, zda v nemovitosti je. Nato jí svědkyně sdělila, že ten obraz tam nevidí. Do [obec] pravidelně jezdívali na Vánoce na pečení a snad jednou či dvakrát i na speciální akce, snad to byl Den dětí. A jednou na hromadný let balonem. Spíše se jednalo o pravidelné návštěvy na vánoční pečení, jednou za čas ojedinělá akce. Pokud jde o dobu, kdy svědkyně obraz viděla naposledy, tato uvedla, že se domnívá, že v letech předtím tam obraz byl. Byl před vstupem dolů do místnosti a v roce 2019 již ne. Následně svědkyně konstatovala, že neumím říct, kdy jej naposledy viděla, protože se o něj nezajímala. A předtím tam býval, když byli účastníci partneři. Přesně však si nepamatuje, kdy se rozešli, zda to bylo v roce 2018 nebo 2019, ale je si jistá, že při posledním pečení v roce 2019 tam již nebyl. Při předchozím pečení v prosinci 2018 tam byl. Na pečení jezdil pravideleně nejen ona s rodinou, ale také rodina [příjmení] a někdo z místních. ‚Svědkyně si jen matně vybavovala akci s balonem, kde byli také [příjmení] a oba účastníci řízení. Sice si vybavila, že byla na kávě se žalobkyní, ale už si nepamatovala kdy, ani o čem hovořily. Jestliže při komunikaci se žalobkyní uvedla na dotaz„ Našli moji rádcové?“ větou„ Bohužel nenašla.“, týkalo se to předmětného obrazu. Nehledala v nemovitosti nic jiného. Šlo o větší obraz. Svědkyně k opakovanému dotazu zástupce žalobkyně uvedla, že na pečení jezdili jednou za rok, v roce 2019 jsme tam snad na jiné akci nebyli, takže 2018. Nicméně následně konstatovala, že není vlastně schopna, s jistotou říct, jaké předešlé roky či měsíce tam byl. Býval na jednom místě. Až na upozornění žalobkyně, zda se po něm může podívat, již tam ten obraz neviděla. Pokud jde o obraz, žalobkyně svědkyni před zasláním fotografie sdělila, že jde o obraz od jejího otce, ale svědkyně si již nevybavila, zda spolu hovořily o obrazu i dříve. Svědkyně již si nevybavovala, zda byl obraz na výšku či na šířku, snad byl podle ní na výšku.
29. Dle ust. § 1040 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ NOZ“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Žalovat o vydání věci nemůže ten, kdo věc svým jménem nabyvateli zcizil, aniž byl jejím vlastníkem, a teprve poté k ní vlastnické právo nabyl; nabytím vlastnického práva zcizitelem se nabyvatel stává vlastníkem věci.
30. Dle ust. § 1041 odst. 1 NOZ kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.
31. Dle ust. § 1042 NOZ vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.
32. Především soud podotýká, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní leželo především na žalobkyni. To ona musela prokázat, že žalovaný nadále disponuje obrazem, který je v jejím vlastnictví a který jí má být vrácen. Co se týče otázky vlastnictví, tato vyplynula nejen z čestného prohlášení otce žalobkyně či výpovědí svědků, ale tuto ani žalovaný nezpochybňoval. Jiná situace však nastala v případě prokázání skutečnosti, že žalovaný nadále disponuje předmětným obrazem. V daném případě se žalobkyně žalobou na vydání věci domáhala toho, aby jí věc (obraz) neprávem zadržovaná žalovaným byla vydána. Základními podmínkami úspěšnosti takové žaloby je především aktivní věcná legitimace žalobce, pasivní věcná legitimace žalovaného a způsobilost objektu vindikace. V daném případě nebylo pochyb, že žalobkyně je vlastníkem předmětného obrazu s názvem„ [anonymizována tři slova]“. Podmínka aktivní věcné legitimace žalobkyně v tomto případě byla naplněna. Rovněž nebylo pochyb o tom, že i předmět vindikace je způsobilý k vydání věci, když jde o hmotnou movitou věc, kterou žalobkyně popsala dostatečně určitým způsobem, aby ji bylo možné přesně identifikovat. Z žaloby není pochyb o tom, že se žalobkyně domáhá vydání jednoho konkrétního obrazu a nelze jej zaměnit s jinými. Potud lze konstatovat, že byly naplněny dvě ze základních podmínek úspěšnosti dané žaloby, protože„ Pro žalobu na vydání věci je základním předpokladem, aby žalobce prokázal, že je vlastníkem, resp. oprávněným držitelem věci: jednotlivé věci musí být v rozsudku popsány tak, aby je bylo možné přesně identifikovat a odlišit od jiných věcí téhož druhu“ (viz. Rc 21/64, NS 4 Cz 19/63). Pasivně legitimován je ten, kdo věc zadržuje, a to neoprávněně. Zadržením se všeobecně myslí jak detence, při níž má detentor věc ve své moci, ovládá ji fakticky, avšak ovládá ji jako věc cizí, tak i držba, při níž držitel věc nejen ovládá, ale má zároveň i vůli nakládat s věcí jako s věcí vlastní (animus possidendi). V obou případech musí jít o neoprávněné zadržování (držení) věci. Je nerozhodné, zda žalovaný v takovém případě vystupuje jako detentor či držitel, ať již oprávněný či neoprávněný. Pro úspěšnost vindikační žaloby musí být prokázáno faktické ovládání věci žalovaným držitelem nebo detentorem ke dni vyhlášení rozhodnutí.„ Žalobce je v řízení o vydání věci povinen prokázat nabytí držby (detence) věci žalovaným, nikoli držbu žalovaného požadované věci v době soudního řízení. Důkazní břemeno o pozbytí držby (detence) je na žalovaném“ (viz NS 28 Cdo 4178/2007). Jinými slovy žaloba nemůže být úspěšná, jestliže žalovaný věc nemá (popř. již nemá) ve své moci.
33. V daném případě soud zhodnotil jednotlivé svědecké výpovědi, které byly, v převážné části stěžejními důkazy k prokázání skutečnosti, že obraz, inkriminovaný obraz, se nadále nachází v dané nemovitosti i po rozchodu partnerů. Všichni svědci s větší či menší mírou jistoty potvrdili, že předmětný obraz v nemovitosti viděli. Ač bylo v řízení vyslechnuto poměrně velké množství svědků, řada z nich svědčila o době, kdy byl mezi účastníky partnerský vztah. V řízení však nebylo zpochybňováno, že do rozchodu obou účastníků předmětný obraz v nemovitosti byl. Žalobkyně musela v rámci svého důkazního břemene prokázat, že i nadále zůstal i po rozchodu obou účastníků v držení žalovaného a je dosud. Co se týče svědeckých výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení], obě shodně konstatovaly, že v dané nemovitosti byly naposledy v roce 2015, tedy dva roky předtím, než došlo k rozpadu vztahu mezi účastníky. V totožném duchu se přitom odvíjela i výpověď svědkyně [příjmení], která v nemovitosti byla v doprovodu svědkyně [příjmení] při její jediné návštěvě v roce 2015. A rovněž svědek [příjmení] nebyl schopen si jednoznačně vzpomenout, kdy se předmětný obraz v dané nemovitosti, již dále nenacházel. Tento svědek navíc sám konstatoval, že má potíže s časovým zařazením, když přesně neví, kolik let je jeho dceři, protože se to každý rok mění. Jestliže tedy v roce 2021 při své výpovědi uváděl období 2,5-3, popř. 4 roky, nelze prostým matematickým výpočtem (např. 2021) dospět k závěru, že v roce 2018 to tak skutečně bylo. Totéž platí pro tvrzení ostatních svědků, nehledě na to, že v drtivé většině tito se již po rozchodu obou partnerů v nemovitosti nenacházeli. Žádný ze svědků, kteří se v nemovitosti nacházeli po rozchodu účastníků, kromě tří konkrétních osob, nebyl schopen s jistotou uvést, kdy naposledy daný obraz v dané nemovitosti viděl a kdy došlo k jeho odstěhování, nebo svěšení ze zdi. Z jednotlivých výpovědí svědků soud nemá jednoznačně za prokázáno, že by se daný obraz v nemovitosti nacházel i po rozchodu partnerů, když žádný ze svědků si tímto nebyl stoprocentně jist a nebyl schopen jednoznačně určit nějaké časové hledisko. Výpovědi svědků přitom působily zcela věrohodně. Dokonce ani z výpovědi těch svědků, kteří měli fotografii předmětného obrazu přímo od žalobkyně k dispozici ještě před samotným výslechem, kdy měli tento identifikovat ze sady podobných obrazů, přitom nevyplynulo, že by tento obraz viděli v nemovitosti v době, kdy byl veden tento soudní spor. Řada svědků se odvolávala na své setkání s konkrétní malířkou daného obrazu, která sama vypověděla, že v nemovitosti se vyskytovala naposledy někdy v roce 2015. Například svědkyně [jméno] [příjmení] konkrétně uváděla, že obraz viděla naposledy v době, kdy se o něm bavily s malířkou. Sama řekla, pět, šest let zpátky. Co se týče ostatních svědků, ani tito si nebyli jistí, že se nadále uvedený obraz nachází v dané nemovitosti. Soud nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že předvolaní svědci si účelově nevzpomínají na období od května 2017 do ledna 2020, nebo prosince 2019, kdy obraz již žalovaný zřejmě svěsil, aby si s ním zachovali dobré vztahy, či jsou dokonce o ochotni lhát, že žalobkyně si věci odvezla před rozchodem účastníků. Žádný z uvedených svědků nepůsobil při své výpovědi nijak nedůvěryhodně či dokonce zaujatě proti žalobkyni natolik, aby byl ochoten riskovat trestní stíhání pro křivou výpověď. Žádný ze svědků (až na níže uvedené výjimky) neuvedl, že by viděl žalobkyni obraz odvážet (a de facto ani přivážet). Tato skutečnost sama o sobě však ničeho nedokazuje. Jestliže někteří svědci uváděli, že některé věci žalobkyně již v nemovitosti nejsou a dovodili z toho, že si je sama odvezla, nelze se jejich předpokladu divit, přesto nikdo z nich neuváděl, že by mezi uvedenými věcmi byl či nebyl i předmětný obraz, přičemž ostatní věci žalobkyně nejsou předmětem tohoto sporu. V této souvislosti ještě nelze než zdůraznit, že ani skutečnost, že by v nemovitosti zůstaly nějaké věci žalobkyně neprokazuje, že by se tam nacházel i předmětný obraz a již vůbec ne v době, kdy je veden tento spor. Jediný, kdo si tuto skutečnost pamatoval, byla jednoznačně paní [jméno] [příjmení] [příjmení] a její dcery, všechny shodně uváděly, že mají fotografickou paměť, přesto v řadě skutečností zcela tápaly. Z řady obrazů, z nichž několik mohlo být velmi kontroverzních, si pamatovaly„ zcela přesně“ právě předmětný obraz. Co se týče ostatních skutečností, vždy se odvolávaly na plynutí času a celý pobyt, který měl probíhat během cca 2 víkendových dnů, si vybavovaly jen matně. V neposlední řadě nutno konstatovat, že obě dcery svědkyně [příjmení] soud marně opakovaně předvolával, jejich matka je neustále omlouvala z účasti, následně obě dcery vypovídaly v podstatě shodně se svou matkou. Je nasnadě, že odkládání výpovědi obou svědkyň mohlo být účelové, ve snaze nacvičení„ role“. Jedna z nich dokonce vypověděla, že nikdy nedostala obsílku k danému jednání, že tuto dostala od své matky. Ze spisu je přitom zřejmé, že obsílka byla, právě touto svědkyní, převzata osobně. Svědkyně [příjmení] zdůraznila, že si obraz pamatuje, protože to je originál a nikde není žádná jeho kopie. Lze se jen dohadovat, zda se tímto neobratným způsobem snažila sdělit, že je obraz natolik originální, že nelze zaměnit s jiným, nebo nějak zdůvodnit, proč si zrovna tento obraz vybavuje, přičemž její vyjádření by mohlo navozovat i pochybnost o existenci jiné kopie obrazu. Pokud jde o tvrzení svědkyně [příjmení], že si nepamatuje, že by psala nějaký e-mail, který potom žalobkyně použila v opatrovnickém řízení, znevěrohodnila jej ona sama, když uvedla, že„ si to již nepamatuje, protože to je již nějakou dobu“. Jestliže by nikdy podobný email nenapsala, neměla by ani tušení, kdy zhruba byl e-mail napsán, formulovala by svou odpověď jinak. V otázce totiž nebyl uveden časový údaj a svědkyně by tak nemohla vědět, o jakém časovém období je řeč, pokud by si skutečně na tento e-mail nepamatovala či jej nenapsala. Byť samotný email nemá pro současnou věc význam, je podstatný z hlediska důvěryhodnosti dané svědkyně, potažmo i jejích dcer. Ač svědkyně dále zdůraznila, že se přes vztah se žalovaným již přenesla a nenosí si traumata z minulosti v sobě dlouho, bylo zřejmé, že ve vztahu k žalovanému nadále pociťuje negativní emoce, nejen v souvislosti s tím, že zpětně byla požádána o úhradu části nákladů za společnou dovolenou. Svědkyně opakovaně zdůrazňovala, že viděla, jak se žalovaný choval ve vztahu k její dceři nevhodně včetně osobního kontaktu, což dle ní bylo až na trestní oznámení, přesto překvapivě nejednala v okamžiku, kdy se mělo nevhodné chování odehrávat (doslova uvedla, že viděla, jak se žalovaný jedné z jejích dcer nevhodně dotýkal), ale až po rozchodu obou partnerů. Samotná výpověď svědkyně [příjmení] probíhala za velice negativních projevů vůči žalovanému, a ač svědkyně tvrdila, že již k žalovanému ničeho necítí, bylo zřejmé, že i nadále pociťuje velkou averzi vůči žalovanému. Výpověď svědkyně a jejích dcer s ohledem na emotivní projevy nejen její, ale i žalovaného, tak působila značně nevěrohodně, ve snaze žalovanému uškodit, proto soud jejich tvrzením neuvěřil. V neposlední řadě nutno poukázat na to, že i kdyby uvěřil těmto ojedinělým tvrzením svědkyň, že předmět vindikace zůstal v držení žalovaného po rozchodu účastníků, neznamená to, že i v době vyhlášení rozsudku tomu tak je. Pokud jde o ostatní provedené důkazy, z e-mailu žalobkyně z 18.září 2019 vyplývá, že žalobkyně nežádala žalovaného poprvé o vrácení obrazu až před podáním žaloby, v lednu 2020, ale již v září 2019. Z výzvy právní zástupkyně žalovaného, zaslané e-mailem 14. ledna 2020 vyplývá, že žalobkyně má u žalovaného stále některé své osobní věci. Sám žalovaný tak před podáním žaloby, v lednu 2020, vyvrací své tvrzení, obsažené v jeho vyjádření k žalobě, že si žalobkyně všechny své věci, včetně obrazu, odvezla již v květnu 2017. Současně nelze pominout skutečnost, že z výzvy právní zástupkyně žalovaného, z ledna 2020, sice vyplývá, že žalobkyně některé věci u žalovaného dosud má (část po zapůjčení vrácenou sousedy žalovaného), ani toto však nelze interpretovat jako potvrzení držby předmětného obrazu.
34. Závěrem nutno konstatovat, že ani žalobkyní dokládaná výzva k vydání obrazu krátce před zahájením tohoto řízení, není důkazem toho, že předmětný obraz se nadále v nemovitosti nachází a žalovaný je tak povinen jej vydat, ale pouze důkazem toho, že byl žalovaný žalobkyní vyzván k vydání předmětného obrazu. Stejně tak by totiž důkazem držení jakékoliv cenné věci byla výzva údajnému držiteli k jejímu vydání. Jak již soud na počátku řízení uvedl, v prvé řadě bylo zapotřebí jednoznačně prokázat, že daný obraz nebyl vrácen žalobkyni, nachází se dosud v držení žalovaného a že je důvod případně přistoupit k event. petitu. V daném případě se žalobkyni nezdařilo prokázat, že předmětný obraz skutečně je v držení žalovaného a že tedy je důvod uložit žalovanému povinnost tento obraz vrátit a případně vrátit hodnotu tohoto obrazu, soud žalobu zamítl, aniž by se dále zabýval tím, zda požadovaná hodnota obrazu skutečně odpovídá.
35. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 645,76 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 2. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 1. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 3. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 4. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 10. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 7. 12. 2021, z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 17. 5. 2022 a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 9. 2022 včetně 10 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v souvislosti s cestou realizovanou dne 13. 1. 2021 za 400 ujetých km v částce 2 314,88 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 3. 2021 za 400 ujetých km v částce 2 314,88 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 20. 4. 2021 za 400 ujetých km v částce 2 314,88 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 22. 10. 2021 za 400 ujetých km v částce 2 314,88 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 12. 2021 za 400 ujetých km v částce 2 314,88 Kč (33,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 17. 5. 2022 za 400 ujetých km v částce 2 840,84 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 9. 9. 2022 za 400 ujetých km v částce 2 840,84 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 237/2022 Sb. při průměrné spotřebě 5,1 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 237/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 000 Kč ve výši 5 250 Kč. Soud nepřiznal 21% DPH z cestovních nákladů, když tato je již zahrnuta v ceně pohonných hmot a byla by tak nahrazena duplicitně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.