45 C 236/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. Janou Malovcovou sídlem Budilova 2385/4, 180 00 Praha 8 - Libeň proti žalované: Anonymizováno se sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Dr. Vítem Horáčkem, Ph.D. sídlem Jana Zajíce 140/32, 170 00 Praha 7 pro žaloba na splnění povinnosti I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované uzavření smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, typu „, Anonymizováno, “ pro podnikatele, právnické osoby, ve znění:„Smlouva o zřízení a vedení běžného účtu ", Anonymizováno, "pro podnikatele, právnické osoby, Anonymizováno, , Anonymizovánose sídlem: , Anonymizováno, v souvislosti a prostřednictvím svojí pobočky v České republice: , právnická osobase sídlem: , adresa, : , Anonymizováno, , DIČ: , DIČ(dále ve smlouvě uváděná jako ,,banka” nebo ,,, Anonymizováno, AG")aObchodní společnost: , Jméno žalobkyně, .Adresa sídla podnikání: , adresaIČ: , IČOZapsána u Městského soudu v Praze, spisová značka C 339232Spojení pro komunikaci s klientem:telefon: , tel. čísloe-mail: , e-mailZúčtovací účet CZ: [bude doplněno]zastoupena: , jméno FObydliště: , adresadatum narození: 27. března 1975druh a číslo průkazu totožnosti: [bude doplněno]doba platnosti průkazu totožnosti: [bude doplněno]stát a orgán/úřad, který doklad totožnosti vydal: [bude doplněno](dále jen „klient")uzavírají smlouvu o zřízení a vedení shora uvedeného typu běžného účtu (účtů), dále jen „smlouva", podle příslušných ustanovení českých právních předpisů, zejména z.č, 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tato smlouva je rovněž Rámcovou smlouvou o poskytování platebních služeb ve smyslu z.č. 370/2017 Sb., o platebním styku, vše v platném znění.

1. Banka otevře klientovi bez zbytečného odkladu po podpisu smlouvy shora uvedený druh běžného účtu (účtů), k přijímání vkladů a plateb a provádění plateb a výplat k podnikatelským (jiným než soukromým) účelům, dále jen „běžný účet" (a to i v případě, že se touto smlouvou zřizuje více účtů), s těmito parametry:Číslo účtu: [bude přiděleno žalovanou]IBAN: [bude přiděleno žalovanou]BIC: [bude přiděleno žalovanou]Měna: CZK, EUR, USA2. Se zůstatkem na účtu jsou oprávněny nakládat pouze osoby, kterým klient zřídí dispoziční právo ve formě podpisového vzoru. Způsob a rozsah dispozičního práva se řídí příslušným podpisovým vzorem. Podpisový vzor musí být podepsán klientem i zmocněnou osobou buď před příslušným zaměstnancem banky nebo musí být podpisy úředně ověřeny. Osoba s dispozičním právem podléhá identifikaci ve stejném rozsahu jako klient.

3. Zůstatek na běžném účtu se úročí aktuální platnou úrokovou sazbou , Anonymizováno, , ke dni uzavření smlouvy ve výši [bude doplněno]. Pokud se touto smlouvou zřizuje více účtů, úročí se zůstatek na všech účtech stejnou úrokovou sazbou, není-li dále uvedeno jinak.Pro připisování úroku platí, že jsou připisovány poslední den aktuálního čtvrtletí, a to za celou dobu aktuálního kalendářního čtvrtletí s výjimkou posledního dne aktuálního kalendářního čtvrtletí. Úrok za tento poslední den aktuálního kalendářního období bude připsán až další kalendářní čtvrtletí.Úroky se připisují po odečtení příslušné částky daně z příjmu (tzv. ,,srážková daň"), kterou banka odvádí za majitele účtu., právnická osoba, případě nedostatku finančních prostředků na běžném účtu umožní , Anonymizováno, výběr či úhrady jen v tom případě, pokud byl klientovi poskytnut na základě zvláštního ujednání kontokorentní úvěr. Nebyl-li takový úvěr sjednán, je banka oprávněna v případě nepovoleného debetu na běžném účtu účtovat k tíži klienta sankční úrok dle aktuálně platného Sazebníku bankovních poplatků a odměn pro právnické osoby a fyzické osoby - podnikatele, dále jen ,,Sazebník”.

5. Klientský portál (internetové mobilní bankovnictví)Klient zřizuje tímto službu internetového bankovnictví klientský portál Business.5.1. , Anonymizováno, poskytuje svým klientům a jimi zmocněným osobám (dala jen "účastníci") prostřednictvím internetového bankovnictví (dále jen ,,Klientský portál') internetovu uživatelskou aplikaci. V jejím rámci lze využívat různé balíčky služeb. Navíc může každý Účastník využívat mobilní aplikaci , Anonymizováno, požadavky na Klientský portál a mobilní aplikací , Anonymizováno, jsou uvedeny na internetových stránkách , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .Klientský portál zahrnuje internetové bankovnictví a elektronickou poštovní schránku (dále jen ,,, Anonymizováno, "). Klient tak mimo jiné získá přístup k informacim o bankovních transakcích, může provádět transakce v rámci platebního styku a kontaktovat , Anonymizováno, .,,Produktem" ve smyslu tohoto ujednání se rozumějí: běžné účty, spořící účty, termínovaný vklad, úvěr, případně další produkty.5.2 Klient souhlasí s tím, že všechny současné i budoucí vlastní produkty, tj. u kterých je podle příslušné smlouvy majitelem, a případně všechny produkty jiných (cizích) klientů , Anonymizováno, uvedených v příloze č. , hodnota, , u kterých je na základě příslušné smlouvy oprávněn k nahlížení nebo nakládání, budou automaticky zobrazovány v jeho Klientském portálu.5.3. , Anonymizováno, je součástí Klientského portálu , Anonymizováno, . Slouží ke vzájemné elektronické komunikaci mezi , Anonymizováno, a klientem, resp. účastníky zmocněnými klientem, jakož i k poskytování/zpřístupnění a doručování bankovních dokumentů a bankovních dokladů a návrhů na změnu obchodních podmínek, rámcových smluv, poplatku a služeb či jiných oznámení. Přehled příslušných bankovnich dokumentů a dokladů klient najde na adrese , Anonymizováno, .5.

4. Klient výslovně prohlašuje, že každý zmocněný účastník obdrží přístup do jeho e-boxu.5.

5. Po dobu trvání smluvniho vztahu má každý účastník k dispozici bez časového omezení 150 MB úložného prostoru pro archivaci zpřístupněných bankovních dokumentů, dokladů a změnových návrhů.5.

6. Pokud nebylo dohodnuto jinak, platí jako sjednané poplatky a odměny za Klientský portál uvedené v Sazebniku bankovních poplatků a odměn pro právnické osoby a fyzické osoby - podnikatele , právnická osoba, („Sazebník") v aktuálním znění, aktuální znění sazebníku k datu podpisu této smlouvy je klientovi známo, Klient zmocňuje , Anonymizováno, k inkasování sjednaného poplatku/odměny ze zúčtovacího účtu v okamžiku její splatnosti dle Sazebníku.5.7. , Anonymizováno, je oprávněna jednostranně provádět změny Sazebníku. O oznamování změn Sazebníku platí ta ustanovení Obchodních podmínek pro vedení účtů, bezhotovostní a hotovostní platební styk , právnická osoba, v aktuálním znění, která upravují oznamování jejich změn.Klient tímto výslovně zmocňuje , Anonymizováno, k předávání osobních/firemních údajů o své osobě, jako jsou jméno a příjmení, adresa, datum narození, telefonní čisto, e-mailová adresa, pro účely poskytování služby internetového bankovnictví (Klientský portál) , Anonymizováno, nebo mobilní aplikace , Anonymizováno, třetím osobám pověřeným prováděním těchto služeb - společnosti , Anonymizováno, , a souhlasí s tím, že tylo společnosti budou tyto údaje zpracovávat pomocí automatizovaných systémů na zpracování dat.

6. Výpis z účtuKromě nepřetržitého přístupu k informacím o účtu prostřednictvím Klientského portálu bude banka klienta informovat o přijatých a odeslaných platbách formou výpisů z účtu, které budou klientovi zasilané elektronicky do jeho e-boxu, a to s frekvencí jednou měsíčně.

7. Kromě řádného ukončení smlouvy je , Anonymizováno, oprávněna tuto smlouvu vypovědět s účinností k datu doručení tehdy, pokud:- do 1 měsíce od otevřeni účtu nedošlo ke vkladu na účet- na účtu je nepovolený debetní zůstatek po dobu delší než 1 měsíc- klient závažné poruší některou ze svých povinnosti vůči bance- existuje podezření, že klient provedl/provádí podezřelý obchod ve smyslu zákona č. §253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „AML-zákon").

8. Nejpozději poslední den vztahu založeného touto smlouvou je klient povinen bance sdělit, jakým způsobem má banka naložit se zůstatkem na účtu. Banka upozorňuje klienta výslovně na to, že je povinen nejpozději poslední den trvání smluvního vztahu založeného touto smlouvou vyrovnat veškeré své závazky (nepovolený debet, poplatky, apod.) vůči bance. Neučiní-li tak, je banka oprávněna požadovat z dlužné částky sankční úrok (úrok z prodlení) dle aktuálního Sazebníku.

9. Otázky výslovně neupravené smlouvou se řídí příslušnými právními předpisy České republiky a dále:- Obchodními podmínkami pro vedení účtů, bezhotovostní a hotovostní platební styk , právnická osoba, ,- Obchodními podmínkami pro internetové bankovnictví (Klientský portál) , Anonymizováno, a mobilní , právnická osoba, ,Všechny výše uvedené obchodní podmínky jsou klientům k dispozici minimálně na obchodních místech , Anonymizováno, a na internetových stránkách , Anonymizováno, . Klient svým podpisem potvrzuje, že se s aktuálním zněním všech obchodních podmínek před jejím podpisem seznámil a souhlasí s nimi (souhlas s Obchodními podmínkami pro internetové bankovnictví (Klientský portál) , Anonymizováno, a mobilní aplikaci , Anonymizováno, , právnická osoba, lze udělit i v aplikaci , Anonymizováno, .

10. Za prováděni platebních operací a další služby v souvislosti s touto smlouvou a běžným účtem si , Anonymizováno, účtuje odměny a poplatky podle Sazebníku bankovních poplatků a odměn pro právnické osoby a fyzické osoby - podnikatele , právnická osoba, („Sazebník") v aktuálním znění, Klient zmocňuje , Anonymizováno, k inkasování sjednaného poplatku/odměny ze zúčtovacího účtu v okamžiku její splatnosti dle Sazebníku. Aktuální znění Sazebníku je k dispozici na obchodních místech , Anonymizováno, a na internetu. Klient svým podpisem potvrzuje, Že se s aktuálním zněním Sazebníku k datu podpisu této smlouvy před jejím podpisem seznámil.

11. Smlouva je vyhotovena ve dvou stejnopisech, z nichž každá ze stran obdrží jedno vyhotovení. Smlouva je platná a účinná dnem podpisu oběma smluvními stranami.“, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 20 691,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované jednak povinnost uzavřít s žalobkyní smlouvu o platebním účtu, na základě které žalovaná pro žalobkyni otevře a povede platební účty k uložení platebních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce v režimu účtu, na němž jsou evidovány peněžní prostředky více osob, tak aby žalobkyni jeho majiteli těchto platebních účtů bylo umožněno poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek, a pokud žalovaná odmítne, aby soud uložil žalované povinnost sdělit žalobkyni přiměřené vysvětlení. Žalobce uvedl, že ode dne 17.8.2023 je žadatelem o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu ve smyslu § 255 odst. odst. 3 ZPS. Dopisem ze dne 8.9.2023 žalobkyně požádala žalovanou o otevření platebních účtů k uložení platebních prostředků svěřených platební instituci k provedení platební transakce ve smyslu ust. § 22 odst. 1 ZPS, a to v režimu účtu, na němž jsou evidovány peněžní prostředky více osob podle ust. § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění. Dne 14.9.2023 žalovaná žádost žalobce zamítla, a to z důvodu, že (i) účet s tzv. zvláštním režimem ve smyslu ust. § 41f zákona o bankách poskytuje pouze za účelem provádění úschovy finančních prostředků notářem nebo advokátem, a (ii) účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, odlišnými od majitele účtu, považuje za vysoce rizikové, a z hlediska AML tedy za zcela nežádoucí, což platí i pro osoby obchodující nebo jinak nakládající s tzv. kryptoměnami. Dle žalobce je odůvodnění zamítnutí žádosti žalobce zcela nedostatečné a diskriminující, byť současně žalobce konstatoval, že bankovní instituce odmítají všeobecně uzavírat smlouvy s obchodníky s virtuálními měnami. Dle žalobce paušální odmítnutí uzavření smlouvy s obchodníky s virtuálními měnami narušuje spravedlivou hospodářskou soutěž mezi poskytovateli platebních služeb a představuje mmj. i porušení zásad směrnice EP a Rady (eu) 2015/2366, o platebních službách na vnitřním trhu. Žalovaná jako zahraniční banka, vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, je dle žalobce povinna uzavřít s žadatelem o udělení povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu na jeho žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Žalobce současně uvedl, že uvedenou smlouvu nemusí banka uzavřít pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené, nebo jestliže by uzavřením smlouvy nebo trváním závazku ze smlouvy porušila ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu. V takovém případě je povinna sdělit přiměřené vysvětlení dotčenému žadateli. Nediskriminační důvody pro neuzavření smlouvy vyžadují, aby úvěrová instituce přistupovala při odmítnutí uzavření smlouvy k žadateli stejně jako ke všem jiným žadatelům, resp. poskytovatelům platebních služeb, ale i jiným klientům, pokud se nacházejí ve stejné nebo podobné situaci. Z hlediska přiměřenosti pak nesmí být závažnost důvodů pro odmítnutí uzavření smlouvy ve zjevném nepoměru k dopadům, které má takové odmítnutí na žadatele. Nelze také paušálně odmítat vedení účtu pro určitou skutečnost (např. předmět podnikání žadatele) nebo pokud by sporné otázky vedoucí k odmítnutí mohly být vyřešeny méně zatěžujícím opatřením (např. častějším hlášením informací, adekvátním navýšením ceny služeb atd.). Žalobce považuje zamítnutí žádosti za odporující českému i evropskému právu a má za to, že žalovaná v tomto směru porušila své zákonné povinnosti, čímž navíc spáchala přestupek dle zákona o platebním styku. Žalobce proto navrhl, aby soud žalobě vyhověl a přiznal má náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nesporovala, že od žalobce obdržela dne 11.9.2023 žádost o otevření platebních účtů v měnách CZK a EUR, a to „v režimu účtu, na němž jsou evidované peněžní prostředky více osob“ s odůvodněním, že žalobce již podal žádost o udělení povolení k výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Žalovaná žádosti o otevření účtů nevyhověla žalobci 14.9.2023 sdělila své důvody, přičemž současně oznámila tuto skutečnost ČNB a tuto rovněž řádně odůvodnila. Důvodem pro odmítnutí žádosti bylo jednak to, že účet s tzv. zvláštním režimem poskytuje pouze za účelem provádění úschovy finančních prostředků notářem (dle příslušných ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu) anebo advokátem (dle příslušných ustanovení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii). Jiné produkty podobného typu nenabízí. Jedná se přitom o zcela jiné typy účtů než ten, který požadovala žalobkyně. Jde o účty určené výhradně pro zapsané členy příslušných profesních komor (advokátní, resp. notářské komory), a to za účelem provádění úschovy finančních prostředků svým klientům podle příslušných právních předpisů (§ 56a zákona o advokacii, resp. § 86 notářského řádu). Žalovaná tedy nemůže z logiky věci poskytnout žalobkyni produkt, který vůbec nemá ve svém portfoliu a nenabízí jej žádnému poskytovateli platebních služeb malého rozsahu. Druhým důvodem pro odmítnutí žádosti bylo zvýšené riziko z hlediska problematiky AML – účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, které nejsou klienty banky a lze tedy jen velmi obtížně zajistit řádné provádění kontroly klienta považuje žalovaná za vysoce rizikové a z hlediska AML zcela nežádoucí. Tato skutečnost je upravena i vnitřními , Anonymizováno, pro oblast AML. Z důvodu prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu jsou v celém koncernu , Anonymizováno, nastaveny velmi přísné mechanismy kontroly klienta jak před navázáním obchodního vztahu, tak i v jeho průběhu. Účty, přes které má probíhat platební styk různých třetích osob, které přitom nejsou klienty banky (tzv. jednání na cizí účet) a banka tak má jen velmi omezenou možnost takové platby řádně prověřit podle citovaného ustanovení AML-zákona, jsou ze své podstaty velmi rizikové a tedy zcela nežádoucí. Prohlásí-li osoba před navázáním obchodního vztahu, že hodlá provádět typy transakcí „na cizí účet“, není s ní obchodní vztah navázán; jsou-li takové transakce zjištěny v průběhu trvání obchodního vztahu, je banka oprávněna obchodní vztah ukončit. S tím klient vyjadřuje souhlas podpisem smlouvy o účtu (bod 14. smlouvy o zřízení a vedení účtu). Jediným druhem klientů, kdy je jednání „na cizí účet“ předpokládáno, jsou právě advokátní a notářské úschovy (ad 1) výše), které jsou ale velmi striktně regulovány zákonem o advokacii, resp. notářským řádem, a kde má příslušný advokát/notář povinnost podle § 41f odst. 5 ZoB sdělit bance ke každé jednotlivé úschově, kdo je skutečným majitelem prostředků na účtu a tuto osobu či osoby řádně identifikovat. Žalovaná dále doplnila, že žalobce se netají tím, že dosud ani není poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, neboť teprve podal na Českou národní banku žádost o udělení povolení k výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu. Dle veřejně dostupného seznamu poskytovatelů plateb malého rozsahu, vedeném ČNB, přitom žalobce není ani ke dni 22.12.2023 evidován jako osoba, která je dle ČNB oprávněna platební služby poskytovat, a není tak oprávněna vést platební styk s takovými službami související. A konečně žalovaná namítla, že s ohledem na osobou jediného společníka žadatele (společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která je dle informací na vlastních webových stránkách největší směnárnou kryptoměn v České republice) je velmi pravděpodobné, že přes účty žadatele by byl prováděn platební styk související s obchodováním s tzv. kryptoměnami. Obchodování či jiné nakládání s kryptoměnami je přitom podle vnitřních AML-předpisů dalším velmi rizikovým faktorem. Osoby podnikající v tomto obchodním odvětví jsou pro žalovanou považováni za nežádoucí klienty. Žalovaná doplnila, že nakládání s virtuálními měnami je jednou z rizikových oblastí podnikání, kde dle zveřejňovaných dat orgány činnými v trestním řízení existuje zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti. Proto je navázání obchodního vztahu s klientem, který podniká v oblasti kryptoměn nebo s nimi obchoduje, v koncernu , Anonymizováno, možné pouze ve zcela výjimečných případech a za zvláštního schválení uděleného představenstvem banky. Jedná se však spíše o hypotetickou situaci, protože žalovaná dosud neschválila žádný obchodní vztah se subjektem obchodujícím s kryptoměnami. Žalovaná uzavřela, že dle jejího názoru řádně splnila své povinnosti dané § 255 ZoPS, co se týče odůvodnění odmítnutí otevření účtu jak vůči žadateli, tak vůči ČNB. Stejný postup uplatňuje , Anonymizováno, vůči všem subjektům, kteří naplňují výše popsaná kritéria, postupuje tak podle objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek, jak ČNB definuje ve svém výkladovém stanovisku. Případné navázání obchodního vztahu se žalobcem by naopak bylo porušením porušením povinností banky, vyplývajících ze zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ustanovení o kontrole klienta, systému vnitřních zásad banky a tzv. hodnocení rizik. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud v dané věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 27.6.2024 č.j 45 C 236/2023-49, který však byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27.2.2025 č.j 19 Co 484/2024-75 zrušen a věc byla vrácena soudu nalézacímu se závazným pokynem, aby bylo upřesněno znění smlouvy, které se žalobce domáhá.

4. Na základě výzvy soudu ze dne 19.5.2023 č.j. 45 C 236/2023-78 žalobce doplnil znění smlouvy, jejíhož uzavření se po žalované domáhá, a to tak, že nadále požadoval uzavření smlouvy o běžném účtu (viz text navrhované smlouvy shora).

5. Výzvou k zaplacení správního poplatku, vystavenou Českou národní bankou 28.8.2023, byla společnost , Jméno žalobkyně, . vyzvána k zaplacení správního poplatku ve výši 10 000,- Kč za zahájení řízení o povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle § 59 zákona č. 370/2017 Sb. o platebním styku.

6. Žádostí o otevření platebních účtů k uložení platebních prostředků ze dne 8.9.2023 žalobce žádal u žalované o otevření platebních účtů k uložení platebních prostředků, svěřených k provedení platební transakce platební institucí podle §22 odst. 1 písm. b) zákona č. 370/2017 Sb., o platebních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPS“), a to v režimu účtu, na němž jsou evidované peněžní prostředky více osob podle ustanovení §41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že společnost , Jméno žalobkyně, ., žádá Českou národní banku o udělení povolení k výkonu činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu podle §58 ZPS. K doložení žádosti byla přiložena výzva k zaplacení správního poplatku ČNB.

7. Dle doručenky datové zprávy byla 8.9.2023 odeslána datová zpráva adresátu , právnická osoba, , odesílatelem , Jméno žalobkyně, ., a tato byla 11.9.2023 doručena do datové schránky příjemce.

8. Vyjádřením k žádosti o uzavření smlouvy o platebním účtu se zvláštním režimem ze dne 14.9.2023 žalovaná informovala žalobce, že obdržela 12.9.2023 jeho žádost o uzavření smlouvy o platebním účtu se zvláštním režimem, které se rozhodla nevyhovět jednak proto, že „účet s tzv. zvláštním režimem ve smyslu ust. 41f zákona o bankách, tedy účet, kdy je skutečný vlastník (vlastníci) peněžních částek na účtu odlišný (odlišní) od majitele účtu, poskytuje , Anonymizováno, pouze za účelem provádění úschovy finančních prostředků notářem (dle příslušných ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu) anebo advokátem (dle příslušných ustanovení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).“, jednak proto, že „zvýšené riziko z hlediska problematiky boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu (dále jen „AML“) - účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, odlišnými od majitele účtu, považuje , Anonymizováno, za vysoce rizikové a z hlediska AML tedy za zcela nežádoucí. To platí i pro osoby obchodující nebo jinak nakládající s tzv. kryptoměnami.“9. Dle doručenky datové zprávy byla zpráva žalovanou odeslána 18.9.2023 a doručena žalobci do datové schránky téhož dne.

10. Dle stanoviska České národní banky k regulaci finančního trhu, publikovaného dne 16.3.2023, týkajícího se mimo jiné vyhlášky o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, zákona o některých opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, občanského zákoníku, zákona o platebním styku a zákona o bankách, jsou objektivními důvody pro neuzavření smlouvy pouze důvody věcně odůvodněné, které nezáleží na libovůli úvěrové instituce - např. strategie neposkytování služeb korporátním klientům nebo chybějící infrastruktura pro poskytování konkrétních požadovaných služeb, což evidentně nejsou případy aplikovatelné na žalovanou, která již požadované služby poskytuje. Dle bodu II. Povinnosti úvěrových institucí při uzavírání smlouvy o platebním účtu s , Anonymizováno, , který upravuje mimo jiné podmínky vedení platebního účtu pro , Anonymizováno, má „Podle § 255 ZPS smlouva o platebním účtu uzavřená mezi úvěrovou institucí a , Anonymizováno, umožnit jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez překážek. Efektivně a bez překážek je v první řadě nutno vykládat tak, že smlouva umožní , Anonymizováno, poskytovat platební služby v souladu s obsahem jeho povolení a s předpokládaným obchodním modelem. Smlouva by tedy měla umožnit , Anonymizováno, získat přístup minimálně k platebnímu účtu, který , Anonymizováno, umožní poskytovat platební služby jeho klientům, případně k platebnímu účtu, který musí někteří , Anonymizováno, ze zákona vést za účelem ochrany peněžních prostředků přijatých od klientů [§ 22 odst. 1 písm. a), § 80 odst. 1 písm. a) ZPS][8], jakož i k platebnímu účtu, který bude sloužit , Anonymizováno, k zabezpečení jeho provozních činností (např. k provádění plateb za zboží a služby dodavatelům, k úhradám mezd, plnění povinností ve vztahu k orgánům veřejné moci atp.). ……………….. Úvěrová instituce přitom musí vzít v úvahu situaci žadatele o přístup k platebnímu účtu, tedy konkrétní okolnosti případu a potřeby spojené s konkrétním obchodním modelem PPS, nikoli pouze s ohledem na charakteristické znaky platebních služeb, které , Anonymizováno, podle svého povolení poskytuje nebo bude poskytovat………..Podle § 255 ZPS musí navíc úvěrová instituce uzavřít smlouvu o vedení platebního účtu (efektivně a bez překážek) za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Do jisté míry se tento požadavek překrývá s podmínkami neuzavření či ukončení smluvního vztahu (viz dále), pokrývá však i obsah smlouvy a smluvní podmínky, které může úvěrová instituce požadovat v případě, kdy smlouvu o platebním účtu s , Anonymizováno, uzavírá. smlouvy a smluvní podmínky, které může úvěrová instituce11. požadovat v případě, kdy smlouvu o platebním účtu s , Anonymizováno, uzavírá. …………….. Za objektivní podmínky ve smlouvě o vedení platebního účtu u úvěrové instituce lze považovat takové podmínky, které jsou založeny na platné legislativě – viz část IV dále. V souladu s důvodovou zprávou k § 255 ZPS lze za objektivní podmínku považovat také kritéria založená na obchodním modelu úvěrové instituce, např. v návaznosti na to, jaký typ nebo typy platebních účtů úvěrová instituce obecně nabízí a pro jaký má technické a další předpoklady (IT systém, nastavení AML procesů apod.). Objektivní skutečností je také, zda úvěrová instituce ve b. své obchodní strategii počítá s příjmem hotovosti (např. plně internetová banka) aj. Tyto okolnosti mohou znamenat, že smlouva nebude uzavřena, ale mohou mít také dopad na obsah smlouvy, pokud uzavřena bude – např. příjem hotovosti nebude pro , Anonymizováno, nezbytný a akceptuje tedy i platební účet, který toto neumožní. …………… Za nediskriminační podmínky pro přístup k platebnímu účtu u úvěrové instituce lze považovat takové podmínky, kdy úvěrová instituce aplikuje na všechny žadatele o účet, kteří se nacházejí ve stejné nebo obdobné situaci, stejná nebo obdobná kritéria. Zejména půjde o stejné nebo obdobné obchodní podmínky, jakož i stejné nebo obdobné požadavky na informace a podklady, které musí žadatel ke své žádosti o přístup k platebnímu účtu připojit. Úvěrová instituce tedy nemůže činit mezi žadateli ve stejné nebo obdobné situaci neodůvodněné rozdíly, ať už jde o , Anonymizováno, nebo o jiného podnikatele s podobnými požadavky resp. potřebami [např. osobu provádějící platby podle některé z výjimek z působnosti ZPS (§ 3 odst. 3 ZPS) nebo osobu, které v rámci zcela jiné podnikatelské činnosti provádí vysoké množství plateb]. Za diskriminaci by bylo také možné považovat přístup úvěrové instituce, při němž by neodůvodněně neuzavírala smlouvy s osobami s určitým předmětem činnosti a zároveň by pokračovala v poskytování služeb stávajícím klientům s obdobným předmětem činnosti s odkazem na dobrou dřívější zkušenost s těmito klienty. Případné rozdílné zacházení by muselo být podloženo jasnými a obecně uplatňovanými důvody. Za přiměřené podmínky pro přístup k platebnímu účtu u úvěrové instituce je nutno považovat dva druhy požadavků: Za prvé jde o takové požadavky na žadatele, které obvykle odpovídají žadatelem poptávaným službám. V rozporu s touto podmínkou by tedy byl požadavek, který se běžně v souvislosti s poptávanými službami nevyskytuje (například předložení bankovní záruky jako podmínky otevření běžného účtu nebo uměle a neopodstatněně navýšené poplatky specificky pro , Anonymizováno, ) a který lze nahradit jinými, z pohledu , Anonymizováno, méně zatěžujícími požadavky se stejným nebo obdobným efektem. Za druhé jde o požadavek na přiměřenost trvání a řízení samotného procesu, kterým úvěrová instituce dospěje k rozhodnutí ohledně uzavření nebo neuzavření smlouvy s , Anonymizováno, , včetně zpětné vazby. To mj. vyžaduje, aby úvěrová instituce žadateli umožnila v rámci přiměřeného časového rámce konstruktivní a účelnou diskusi o jeho žádosti a o kritériích, na základě kterých se úvěrová instituce rozhoduje. Všechny tři výše uvedené podmínky musí být splněny současně. Mj. tedy platí, že ani12. objektivní a nediskriminační požadavek neobstojí, pokud by nebyl současně přiměřený.

13. Stejný přístup (tj. objektivní, nediskriminační a přiměřená kritéria), který je úvěrová instituce14. povinná aplikovat na uzavírání smluv s , Anonymizováno, , musí úvěrová instituce z povahy věci aplikovat i po dobu trvání smluvního vztahu na případné změny práv a povinností ze smlouvy.“ Článek dále upravuje podmínky informování o podmínkách přístupu k platebnímu účtu. V článku III. Povinnosti úvěrové instituce při neuzavření smluvního vztahu resp. ukončování smluvního vztahu jsou upraveny podmínky, za jakých může úvěrová instituce neuzavřít či vypovědět smluvní vztah s žadatelem. „Úvěrová instituce nemá absolutní povinnost smlouvu s , Anonymizováno, uzavřít, resp. v takovém smluvním vztahu setrvat. Ustanovení § 255 ZPS však stanoví, že k neuzavření či k ukončení smlouvy může úvěrová instituce přistoupit jen z objektivních, nediskriminačních a přiměřených důvodů. Při vymezení těchto pojmů lze odkázat na vymezení v části II, včetně toho, že všechna tři kritéria musí být naplněna současně. ……Objektivními důvody pro neuzavření nebo ukončení smlouvy jsou důvody věcně odůvodněné, které nezáleží na libovůli úvěrové instituce. Budou to především důvody založené na požadavcích legislativy – viz část IV dále. Objektivním důvodem neuzavření smlouvy bude například strategie banky nepočítající s poskytováním služeb korporátním klientům (např. výhradně retailová banka) nebo chybějící infrastruktura pro poskytování konkrétních požadovaných služeb. Objektivním důvodem ukončení smlouvy bude změna obchodní strategie úvěrové instituce, která není vedena pouze záměrem ukončit poskytování služeb , Anonymizováno, (např. změna na retailovou úvěrovou instituci), anebo podstatná změna obchodního modelu nebo zvýšení rizikového profilu , Anonymizováno, . Za objektivní důvod lze považovat také podstatné porušení smlouvy ze strany , Anonymizováno, nebo existence právních aktů závazných pro činnost úvěrové instituce, které jí neumožní danou službu poskytnout. ………. Nediskriminační důvody pro neuzavření nebo ukončení smlouvy vyžadují, aby úvěrová instituce přistupovala při odmítnutí uzavření nebo ukončení smlouvy k PPS stejně jako ke všem jiným PPS, ale i jiným klientům, pokud se nacházejí ve stejné nebo podobné situaci, a to nejen z hlediska předmětu podnikání, ale hlavně rizik a dalších souvislostí s tím spojených……………. Přiměřené důvody pro neuzavření nebo ukončení smlouvy je vždy potřeba vyhodnocovat vzhledem k daným okolnostem. Závažnost důvodů pro odmítnutí uzavření nebo ukončení smlouvy (byť by tyto důvody byly objektivní a nediskriminační) nesmí být ve zjevném nepoměru k dopadům, které má takové odmítnutí nebo ukončení na , Anonymizováno, . Nelze také [14] paušálně odmítat vedení účtu pro určitou skutečnost, např. vedlejší předmět podnikání , Anonymizováno, , bez konkrétního posouzení přiměřenosti. Nelze tak např. odmítnout uzavření smlouvy o platebním účtu, pokud by sporné otázky vedoucí k odmítnutí mohly být vyřešeny méně zatěžujícím opatřením (např. požadavkem na častější hlášení informací, úpravou nabízeného produktu tak, aby přes účet procházely pouze platby spojené s činností klienta jako , Anonymizováno, a nikoli platby plynoucí z jeho jiných aktivit, cenou poskytování služeb přiměřenou zvýšení nákladů úvěrové instituce, pokud je lze vyčíslit, atp.). ………. Zákon stanoví, že k neuzavření či k ukončení smlouvy může úvěrová instituce přistoupit také, jestliže by uzavřením smlouvy nebo trváním závazku ze smlouvy porušila AMLZ nebo jiný15. právní předpis (tímto jiným právním předpisem může být např. zákon č. 69/2006 Sb. o provádění mezinárodních sankcí, popř. ZoB aj.), viz část IV. níže. Tyto případy se budou v praxi překrývat s výše popsanými objektivními důvody, pokud však jde o jednoznačnou povinnost úvěrové instituce, která neponechává prostor pro úvahu (např. § 15 AMLZ), není třeba současně posuzovat přiměřenost a nediskriminační povahu tohoto postupu.“ V článku V. jsou upraveny povinnosti úvěrové instituce informovat o neuzavření resp. ukončení smlouvy o platebním účtu ČNB a , Anonymizováno, , přičemž „Ustanovení § 255 ZPS stanoví, že pokud úvěrová instituce odmítne uzavřít smlouvu o platebním účtu, resp. ukončí smlouvu, oznámí to spolu s odůvodněním ČNB. Oznamování probíhá standardně zasláním emailu příslušnému inspektorovi úvěrové instituce. …………… Úvěrová instituce oznámí nejen úplné, ale i částečné ukončení smlouvy o platebním účtu, pokud se týká prvků smlouvy podstatných pro podnikání , Anonymizováno, (v takových případech je naroveň úplnému ukončení smlouvy). Lhůtu pro oznámení vymezuje zákon jako „bez zbytečného odkladu “, přičemž tato lhůta by měla být vykládána jako lhůta nutná ke zpracování předmětného oznámení včetně jeho odůvodnění, tedy nejvýše jednotky dnů. ………. Oznámení zasílané ČNB musí obsahovat dostatek podrobností jak o skutkovém stavu případu, tak o důvodech, které vedly úvěrovou instituci k neuzavření resp. ukončení smlouvy, aby byl postup instituce skutečně odůvodněn. Důvody v odůvodnění musí být dostatečně určité a podle okolností by měly být rovněž doloženy kopií relevantních podkladů (např. obchodní podmínky úvěrové instituce či návrh , Anonymizováno, na uzavření smlouvy atp.). Z odůvodnění úvěrové instituce by mělo být především zřejmé, že postupovala v souladu s § 255 ZPS, tj. případ skutečně posoudila vzhledem k individuální situaci PPS a její důvody pro odmítnutí uzavření smlouvy resp. Ukončení závazku ze smlouvy byly objektivní, nediskriminační a přiměřené, resp. že jednala na základě důvodů uvedených v právním předpise………………. Ustanovení § 255 ZPS rovněž ukládá úvěrové instituci, aby bez zbytečného odkladu sdělila přiměřené vysvětlení i dotčenému , Anonymizováno, , a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání jiný právní předpis (tímto jiným právním předpisem může být např. AMLZ, který v § 38 upravuje mlčenlivost povinných osob týkající se oznámení a šetření podezřelého obchodu). Přiměřené vysvětlení musí zohlednit konkrétní situaci a mít rozsah odpovídající této situaci. Z vysvětlení musí být , Anonymizováno, zřejmé konkrétní a individuální důvody vedoucí k neuzavření nebo vypovězení smlouvy. Nestačí proto obecné vysvětlení, např. s odkazem na nevyhovující rizikový profil nebo obecné konstatování o „vysokém AML riziku“, bez toho, aby úvěrová instituce identifikovala konkrétní rizikové faktory nebo jejich kombinaci, přítomné u dotčeného , Anonymizováno, , které ji k tomuto rozhodnutí vedly. Tím spíše nepostačí odkaz na „skupinovou politiku“ apod. …………….. S ohledem na konkrétní situaci je možné, aby úvěrová instituce ve svém vysvětlení odkázala i na obsah předsmluvních jednání či předchozí korespondenci, ale takové odkazy musí být dostatečně jednoznačné a doložené, aby bylo možné identifikovat konkrétní důvody odmítnutí žádosti o založení účtu či ukončení smlouvy s , Anonymizováno, . Vysvětlení musí také zohlednit závěry a stanoviska sdělené ze strany , Anonymizováno, v rámci diskuse o jeho žádosti.“16. Dle seznamu transakcí podléhajících autorizaci u žalované je pouze část seznamu podřízena pouhému souhlasu , Anonymizováno, (AML – pověřené osoby), druhá část (považovaná za nežádoucí obchody) je podřízena navíc ještě souhlasu představenstva společnosti. Mezi tyto patří společnosti působící v oblasti kryptoměn, které jsou označeny jako nežádoucí obchod. Stejně jako společnosti, působící jako poskytovatelé služeb převodu peněz mimo regulovaný trh, zahraniční organizace, uzavírající účet pro fundraising apod.

17. Dle Přehledu produktů a služeb žalované žalovaná poskytuje firemní účty (firemní účet- běžný účet právnických osob a fyzických osob podnikajících v české měně, EUR či jiných měnách, účet advokátní úschovy, účet notářské úschovy, účet základního kapitálu, , Anonymizováno, konto, , Anonymizováno, – od 1.7.2022, , Anonymizováno, , právnická osoba, ), výpisy z účtů (výpis z účtu – zasílání výpisu poštou, k vyzvednutí na přepážce, či ve formě PDF s elektronickým podpisem, mimořádný výpis z účtu, duplikát výpisu z účtu).

18. V předtisku vzorové Smlouvy o zřízení a vedení pro podnikatele, právnické osoby v článku 14. je přímo uvedeno, že „Klient prohlašuje, že při uzavření této smlouvy a během jejího trvání bude jednat svým jménem a na svůj účet (tedy nejedná a nebude jednat – provádět bankovní obchody za třetí osobu) ve smyslu příslušných ustanovení AML-zákona. V opačném případě se klient zavazuje předložit bance nejpozději s pokynem na provedení bankovního obchodu písemné prohlášení s obsahovými náležitostmi dle AML-zákona, v němž uvede majitele finančních prostředků a osoby, na jejíž účet je obchod proveden. S tímto prohlášením klient předloží i písemný souhlas této osoby k použití finančních prostředků v dotčeném obchodě a k provedení tohoto obchodu na její účet. V případě, že banka nabude důvodné podezření, že klient nejedná svým jménem, zastírá svou skutečnou totožnost a/nebo jedná na cizí účet, je banka oprávněna smluvní vztah vypovědět s účinností ke dni doručení výpovědi na adresu klienta.“19. Dle seznamu Poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu ke dni 22.12.2023 prozatím nepatří současný žalobce mezi tyto poskytovatele.

20. Sdělením z 22.8.2019 oznámila žalovaná ČNB, že nevyhověla žádosti ze dne 15.8.2019 o uzavření smlouvy o platebním účtu žadateli, jednak proto, že „žadatel požadoval otevření účtu se zvláštním režimem ve smyslu ust. 41 f zákona č. 21/1992, o bankách, v platném znění, tedy účtu, kdy je skutečný vlastník (vlastníci) peněžních částek na účtu odlišný (odlišní) od majitele účtu. , Anonymizováno, přitom takovýto typ účtu poskytuje pouze za účelem provádění úschovy finančních prostředků notářem (dle příslušných ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu) anebo advokátem (dle příslušných ustanovení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).“, jednak proto, že „zvýšené riziko z hlediska problematiky AML - účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, považuje , Anonymizováno, vysoce rizikové a z hlediska AML tedy zcela nežádoucí. V daném případě jde navíc o subjekt se zahraničním faktorem, který nemá logický podnikatelský vztah k České republice - společnost sice zapsaná v České republice, jejím jednatelem a menšinovým společníkem je ale občan Lotyšské republiky a většinovým společníkem s podílem o velikosti id. , Anonymizováno, Kyperské republiky, v obou případech bez deklarovaného pobytu v České republice.“21. Dle doručenky datové zprávy bylo sdělení zasláno žalovanou 22.8.2019 České národní bance.

22. Dle stanoviska , právnická osoba, , Anonymizováno, patří mezi povinné osoby, které podléhají zákonu č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, jejichž ve věci vydávání těchto typů účtů a účtů, vedených ve prospěch advokátů, v platném znění (dále jen „AML“) také notáři a advokáti, a to při úschově majetku klientů nebo při poskytování služeb, které AML zákon výslovně stanovuje. Stanovisko uvádí „Úschovní účet neboli účet úschovy je zvláštní typ účtu vedený u úvěrové instituce, který je určený k ukládání finančních prostředků třetích osob svěřených majiteli účtu (v tomto případě advokátovi) do úschovy nebo správy, a to na základě smlouvy mezi majitelem účtu a třetím subjektem uzavřené v souladu se zvláštními předpisy. Finanční prostředky, se kterými advokát v tomto případě nakládá nebo které spravuje prostřednictvím úschovního účtu, jsou pro něj věcí cizí. Účty úschov mají omezené funkce platebního styku a režim jejich vedení a fungování je stanoven nejen na smluvním základě meziúvěrovou institucí a advokátem/notářem, kteří jsou dle AML zákona povinnými osobami, ale též na základě právních či stavovských předpisů. Pokud je každá úschova či správa samostatně identifikovaná, vztahuje se na tyto finanční prostředky pojištění vkladů (pro každou úschovu/správu majetku zvlášť), což stanovuje § 41e odst. 6 zákona č. 21/1992Sb., o bankách. Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen „zákon o advokacii“), upravuje v § 56 a § 56a správu cizího majetku advokátem, přičemž § 56 odst. 1 stanovuje podmínku, že peníze či jiný majetek přijatý advokátem do správy je advokát povinen uložit na zvláštní účet zpravidla vedený u banky a dle § 56a odst. 3 je advokát povinen uzavřít s klientem smlouvu o správě majetku (v případě úschovy smlouvu o úschově).Jde tedy o požadavek zákona o advokacii na oddělení majetku klienta (jakožto věci cizí)od majetku advokáta a obdobnou podmínku stanovenou v zákoně o bankách pro účely pojištění takových vkladů. ……………. Z výše uvedeného tedy lze učinit závěr, že účet úschovy je produktem, který úvěrové instituce vedou a nabízejí pouze klientům, kteří mají speciální postavení (v tomto případě advokáti/notáři) a jsou současně sami povinnou osobou podle § 2 odst. 1 písm. g) AML zákona. Režim vedení a využívání tohoto účtu je speciální zejména s ohledem na spravování cizího majetku na úschovním účtu klienta, přičemž kontrolu a identifikaci klientů resp. majitelů tohoto majetku, který dávají advokátovi ke správě či do úschovy, má povinnost provádět primárně klient úvěrové instituce, v tomto případě advokát, ale úvěrová instituce je povinna, v souladu s příslušnými ustanoveními AML zákona, provádět ve vztahu ke svému klientovi – advokátovi – identifikaci a kontrolu klienta, která zahrnuje i požadavek na identifikaci vkladatele, jakožto skutečného majitele prostředků na účtu.“23. Sdělením z 7.1.2019 oznámila žalovaná ČNB, že nevyhověla žádosti ze dne 2.10.2019 o uzavření smlouvy o platebním účtu žadateli, jednak protože „ žadatel požadoval otevření účtu se zvláštním režimem ve smyslu ust. 41f zákona č. 21/1992, o bankách, v platném znění, tedy účtu, kdy je skutečný vlastník (vlastníci) peněžních částek na účtu odlišný (odlišní) od majitele účtu. , Anonymizováno, přitom takovýto typ účtu poskytuje pouze za účelem provádění úschovy finančních prostředků notářem (dle příslušných ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu) anebo advokátem (dle příslušných ustanovení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).“, jednak protože „zvýšené riziko z hlediska problematiky AML - účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, považuje , Anonymizováno, za vysoce rizikové a z hlediska AML tedy zcela nežádoucí. V daném případě jde navíc o subjekt se zahraničním faktorem, který nemá logický podnikatelský vztah k České republice - společnost sice zapsaná v České republice, jejími jednateli a skutečnými majiteli jsou ale osoby pocházející ze zemí se zvýšeným AML- rizikem (Rusko a Ukrajina), ve všech případech bez deklarovaného pobytu v České republice.“24. Dle doručenky datové zprávy, zaslané žalovanou dne 7.10.2019 České národní bance byla zpráva téhož dne doručena adresátovi.

25. Sdělením z 30.10.2019 oznámila žalovaná ČNB, že dne nevyhověla žádosti ze dne 29.10.2019, jednak protože „žadatel požadoval otevření účtu se zvláštním režimem ve smyslu ust. 41 f zákona č. 21/1992, o bankách, v platném znění, tedy účtu, kdy je skutečný vlastník (vlastníci) peněžních částek na účtu odlišný (odlišní) od majitele účtu. , Anonymizováno, přitom takovýto typ účtu poskytuje pouze za účelem provádění úschovy finančních prostředků notářem (dle příslušných ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu) anebo advokátem (dle příslušných ustanovení zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii).“ , jednak z důvodu zvýšeného rizika z hlediska problematiky AML - účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, které „považuje , Anonymizováno, za vysoce rizikové a z hlediska AML tedy zcela nežádoucí. V daném případě jde navíc o subjekt se zahraničním faktorem, který nemá logický podnikatelský vztah k České republice - společnost sice zapsaná v České republice, jejím skutečným majitelem je ale osoba pocházející z Lotyšské republiky bez deklarovaného pobytu v České republice.“26. Dle doručenky datové zprávy, zaslané žalovanou dne 31.10.2019 České národní bance byla zpráva téhož dne doručena adresátovi.

27. Sdělením z 6.11.2019 oznámila žalovaná ČNB, že dne nevyhověla žádosti ze dne 29.10.2019, jednak protože „žadatel požadoval otevření účtu se zvláštním režimem ve smyslu ust. 41f zákona č. 21/1992, o bankách, v platném znění, tedy účtu, kdy je skutečný vlastník (vlastníci) peněžních částek na účtu odlišný (odlišní) od majitele účtu. , Anonymizováno, přitom takovýto typ účtu poskytuje pouze za účelem prováděni úschovy finančních prostředků notářem (dle příslušných ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu) anebo advokátem (dle příslušných ustanoveni zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii)., jednak z důvodu zvýšeného rizika z hlediska problematiky AML - účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, které „považuje , Anonymizováno, za vysoce rizikové a z hlediska AML tedy zcela nežádoucí. „V daném případě jde navíc o subjekt se zahraničním faktorem, který nemá logický podnikatelský vztah k České republice - společnost sice zapsaná v České republice, jejím jednatelem a skutečným majitelem je ale osoba pocházející z Litvy bez deklarovaného pobytu v České republice.“28. Dle doručenky datové zprávy, zaslané žalovanou dne 6.11.2019 České národní bance byla zpráva téhož dne doručena adresátovi.

29. Sdělením z 26.11.2020 oznámila žalovaná ČNB, že dne nevyhověla žádosti ze dne 26.11.2020 jednak protože „ žadatel požadoval otevření účtu se zvláštním režimem ve smyslu ust. 41f zákona č. 21/1992, o bankách, v platném znění, tedy účtu, kdy je skutečný vlastník (vlastníci) peněžních částek na účtu odlišný (odlišní) od majitele účtu. , Anonymizováno, přitom takovýto typ účtu poskytuje pouze za účelem prováděni úschovy finančních prostředků notářem (dle příslušných ustanovení zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu) anebo advokátem (dle příslušných ustanoveni zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii)., jednak z důvodu zvýšeného rizika z hlediska problematiky AML - účty, kde probíhá velké množství transakcí (zpravidla z/do zahraničí) realizovaných třetími osobami, které považuje , Anonymizováno, za vysoce rizikové a z hlediska AML tedy zcela nežádoucí. „V daném případě jde o subjekt se zahraničním faktorem, který nemá logický podnikatelský vztah k české republice - společnost sice zapsaná v České republice, jejím jednatelem a skutečným majitelem je ale osoba pocházející z Lotyšska. Podle údajů z našeho monitorovací systému AML a podle webových stánek NB se navíc jedná o subjekt, který byl v červnu 2020 ze strany NB pokutován za porušování povinností v rámci boje proti legalizaci výnos z trestné činnosti a terorismu.“30. Dle doručenky datové zprávy, zaslané žalovanou dne 26.11.2020 České národní bance byla zpráva téhož dne doručena adresátovi.

31. Dle ust. § 41f odst. 1 a 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (dále jen „ZB“), v platném znění, peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem. Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje, pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů. Poskytuje-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu platební služby kratší dobu než 12 měsíců, vychází se při určení částky provedených platebních transakcí podle odstavce 2 z jeho obchodního plánu.

32. Dle ust. § 58 odt. 1 a 2 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (dále jen „ZPS“) je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě povolení k činnosti poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, které mu udělila Česká národní banka. Ustanovení § 8 se použije pro poskytovatele platebních služeb malého rozsahu obdobně. Poskytovat spotřebitelský úvěr, k jehož poskytování jsou podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr oprávněny pouze určité osoby, je však poskytovatel platebních služeb malého rozsahu oprávněn pouze tehdy, jestliže se jeho povolení k činnosti vztahuje na poskytování spotřebitelského úvěru. Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu je oprávněn poskytovat platební služby pouze tehdy, jestliže měsíční průměr částek jím provedených platebních transakcí v České republice, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jeho pověřených zástupců, za posledních 12 měsíců nepřesahuje částku odpovídající 3 000 000 eur. Je-li poskytovatel platebních služeb malého rozsahu členem skupiny, započítávají se do tohoto průměru měsíčních částek i platební transakce, které se netýkají elektronických peněz a které za posledních 12 měsíců v České republice provedli vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu a ostatní poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu, kteří jsou členy téže skupiny, včetně platebních transakcí provedených prostřednictvím jejich pověřených zástupců.

33. Dle ust. § 255 odst. 1 ZPS banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavře s platební institucí, institucí elektronických peněz, správcem informací o platebním účtu, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu, vydavatelem elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební institucí, zahraniční institucí elektronických peněz nebo zahraničním správcem informací o platebním účtu na jejich žádost smlouvu o platebním účtu, která umožňuje jeho majiteli poskytovat platební služby efektivně a bez překážek, a to za objektivních, nediskriminačních a přiměřených podmínek. Banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo nemusí takovou smlouvu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit pouze z důvodů, které jsou objektivní, nediskriminační a přiměřené, nebo jestliže by uzavřením smlouvy nebo trváním závazku ze smlouvy porušily ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.

34. Dle ust. § 255 odst. 2 ZPS odmítne-li banka, zahraniční banka vykonávající činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelní a úvěrní družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu podle odstavce 1, vypoví-li závazek z této smlouvy nebo odstoupí-li od této smlouvy, bez zbytečného odkladu: a) to spolu s odůvodněním oznámí České národní bance a b) sdělí přiměřené vysvětlení dotčené platební instituci, instituci elektronických peněz, správci informací o platebním účtu, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituci, zahraniční instituci elektronických peněz nebo zahraničnímu správci informací o platebním účtu, a to v rozsahu, v jakém tomu nebrání jiný právní předpis.

35. Dle ust. § 255 odst. 2 ZPS se odstavce 1 a 2 použijí obdobně pro přístup k platebnímu účtu toho, kdo podal žádost o udělení povolení k činnosti platební instituce, instituce elektronických peněz, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, vydavatele elektronických peněz malého rozsahu, zahraniční platební instituce, zahraniční instituce elektronických peněz nebo zahraničního správce informací o platebním účtu. Účinnost smlouvy o platebním účtu lze vázat na udělení příslušného povolení jeho držiteli.

36. Dle ust. § 133a odst. 1 písm. a) o.s.ř. pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé nebo nepřímé diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace v oblasti pracovní nebo jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim, členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství a činnosti v profesních komorách, je žalovaný povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.

37. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru: Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru: Žalobce požádal dne 8. 9. 2023 žalovanou o otevření platebních účtů k uložení prostředků svěřených k provedení platební transakce, a to v režimu účtu se zvláštním režimem dle § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, tedy účtu, kdy skutečný vlastník (vlastníci) peněžních částek na účtu je odlišný (odlišní) od majitele účtu a na němž jsou evidovány peněžní prostředky více osob. Žalovaná žádosti nevyhověla a dne 14. 9. 2023 informovala žalobce o důvodech svého rozhodnutí s tím, že účty s tímto režimem nabízí výhradně za účelem úschovy finančních prostředků vedené notářem (podle zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu) nebo advokátem (podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), takové navíc produkty považuje za vysoce rizikové a nežádoucí z hlediska AML a jejich autorizace podléhá souhlasu GWB nebo dokonce i představenstva vyhodnocení požadovaného produktu jako vysoce rizikového z hlediska AML (především v souvislosti s velkým množstvím transakcí realizovaných třetími osobami). Uzavřela, že tento postoj platí rovněž vůči osobám obchodujícím nebo nakládajícím s kryptoměnami. Žalovaná rovněž doložila, že s obdobnými žádostmi jiných zájemců, kteří usilovali o otevření účtu dle § 41f zákona o bankách, postupovala shodně. Banka prokázala, že požadovaný produkt nemá ve svém portfoliu — tuto informaci žalobci rovněž sdělila — a že jednotlivá vypořádání obdobných žádostí komunikovala s Českou národní bankou. Splnila tak svou povinnost řádného postupu. Žalovaná prokázala jednotné zacházení vůči obdobným žádostem, informovala žalobce o nevyhovění, doložila AML důvody pro odmítnutí a deklarovala nedostatek odpovídajícího produktu. Žalobce sám netvrdil, že by se žalovaná dopustila diskriminace tím, že obdobnou službu poskytla jiným subjektům, když přímo uvedl, že v České republice oslovil vícero bankovních institucí, z nichž žádná jeho žádosti nevyhověla, přičemž některé banky na jeho žádost ani nereagovaly.

38. Soud především nepřisvědčil tvrzení žalobce, že typ účtu zvláštního určení, využívaný advokáty či notáři, je totožný s účtem, o který se žalobce uchází — s tím rozdílem, že by šlo pouze o jiný subjekt. Na rozdíl od advokátů či notářů, kteří účty o úschově zřizují spíše sporadicky, lze u podnikatele v peněžních službách očekávat rozsah transakcí řádově vyšší, což výrazně zvyšuje nároky na bankovní infrastrukturu i režim identifikace a kontrol klienta v souladu s AML zákonem. Tuto nutnost rozsáhlé kontroly ostatně potvrzuje i stanovisko , právnická osoba, . Finanční náročnost, technické kapacity a požadavky na dohled nad skutečnými majiteli prostředků tak představují objektivní důvody, vylučující diskriminaci žadatele. Soud současně nepřisvědčil výhradě žalované, že žalobce ještě nebyl zapsán jako poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, a tedy není oprávněn žádat o zřízení požadovaného typu účtu, tuto argumentaci soud za relevantní nepovažuje. Dle zákona o platebním styku může o bankovní služby žádat i osoba, která o příslušné povolení teprve požádala. Na účinnost smlouvy o platebním účtu však lze oprávněně navázat podmínku udělení licence. Nebyl tak shledán diskriminační přístup žalované ani nedostatek informovanosti žalobce.

39. Za další důvod zamítnutí žaloby soud považuje nesoulad mezi účelem, který žalobce ve své žádosti deklaroval, a právní povahou smlouvy, jejíž uzavření se domáhal. Žalobce původně uvedl, že žádá o zřízení platebního účtu se zvláštním režimem podle § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, tedy účtu určeného k evidenci peněžních prostředků více osob, se samostatným nárokem každé z nich na pojištění vkladů. V průběhu řízení však předložil koncept smlouvy o zřízení běžného účtu podle § 708 a násl. občanského zákoníku, který je typově určen pro vedení vlastních finančních prostředků jednoho subjektu (nebo spolumajitelů) a jehož režim se s deklarovaným účelem řízení rozchází. V daném případě totiž nejde jen o terminologickou odchylku, ale o materiálně odlišný právní režim. Z pohledu právní úpravy představuje běžný účet a účet se zvláštním režimem dva rozdílné bankovní instituty, které slouží odlišným účelům a mají odlišné právní důsledky. Běžný účet je upraven zejména v § 708 až 715 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), přičemž banka se jeho prostřednictvím zavazuje přijímat a vydávat peněžní prostředky majiteli účtu. Tento účet je vázán na jednoho konkrétního majitele (případně spolumajitele, např. manžele nebo společníky), který je vůči bance jediným oprávněným subjektem k nakládání s prostředky. Peněžní prostředky na účtu jsou považovány za majetek majitele účtu, a běžný účet není určen k evidenci prostředků cizích osob. Oproti tomu účet se zvláštním režimem, upravený v § 41f zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, umožňuje evidenci peněžních prostředků více osob na jednom účtu. Typicky se využívá v situacích, kdy osoba (například advokát, notář, insolvenční správce nebo platební instituce) spravuje cizí finanční prostředky. Majitel takového účtu je povinen bance písemně oznámit, že na účtu jsou vedeny prostředky více osob, doložit jejich jednotlivé podíly a každou osobu identifikovat v rozsahu dle § 41c odst. 3 zákona o bankách. Podstatné je, že vklad každé osoby je chráněn samostatně podle zákonného pojištění vkladů — jako by každá z nich měla vlastní účet (§ 41f odst. 4). V případě potřeby náhrady je tato poskytována skutečnému vlastníkovi prostředků (§ 41f odst. 5), nikoli pouze osobě, která účet fyzicky drží. Z právního hlediska je proto nutné striktně rozlišovat mezi účtem určeným pro správu vlastního majetku (běžný účet) a účtem určeným ke správě majetku více osob (zvláštní účet). Používání běžného účtu pro evidenci cizích prostředků může být nesouladné s bankovními pravidly, a v určitých případech i riskantní — například ve vztahu k pojištění vkladů, povinnostem podle AML nebo při nastalém sporu o vlastnictví prostředků. Soud v tomto rozporu shledal přinejmenším právní neujasněnost žalobcova požadavku, žalobce sám nemá jasně definován právní rámec služby, kterou od žalované požaduje. Takto definovaný požadavek by rovněž mohl svědčit o snaze formálně obejít původní důvod zamítnutí žádosti žalobce o zřízení účtu se zvláštním určením ze strany žalované, když se odvolávala na absenci podobných produktů ve vztahu k jiným než konkrétně určeným subjektům (tedy nikoli notářům a advokátům). Protože následná změna právní povahy požadované smlouvy na běžný účet je v zásadním nesouladu mezi účelem účtu (evidence prostředků více osob) a právním režimem běžného účtu, který takové použití neumožňuje, jedná se o (další) samostatný důvod pro zamítnutí žalobního návrhu, který je v této části právně nepřípustný. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobu ve výroku ad. I v plném rozsahu zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 691 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 12. 2023, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 5. 2024, z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 6. 2024, z částky 2 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 11. 2024 a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 6. 2025 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 100 Kč ve výši 3 591 Kč.