45 C 245/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 50 637 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 35.850,00 Kč, spolu s 15 % úrokem ročně z částky 16.500,00 Kč od 1.2.2022 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 207,00 Kč, spolu s 15 % úrokem z prodlení z částky 207,00 Kč od 26.3.2023 do zaplacení, a to s ročním úrokem, a dále s 15 % úrokem ročně z částky 19.350,00 Kč od 2.8.2022 do 20.3.2022, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 14.580,00 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 14.580,00 Kč od 1.2.2022 do zaplacení a s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 19.350,00 Kč od 1.2.2022 do 1.8.2022, zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 204,84 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala náhrady škody z titulu nezákonného trestního stíhání žalobkyně ve věci, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně sp.zn. 1 T 134/2018, a to obhajného v celkové výši 50 637,- Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že usnesením Nejvyššího soudu sp.zn. 6 Tdo 1309/2019 ze dne 31.10.2019 byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, sp.zn. 68 To 20/2019, ze dne 25.2.2019, a také rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně 1 T 134/2018 ze dne 28.11.2018 a státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obžaloba státního zástupce sp.zn. , Anonymizováno, , ze dne 31.8.2018 tak neskončila odsuzujícím rozsudkem. Později státní zástupce podal druhou obžalobu dne 28.8.2020. Bez ohledu na ni však žalobkyni v první fázi řízení vznikla škoda, spočívající v povinnosti zaplatit náklady obhajoby dle faktury č. 287/2021, kterou žalobkyně převzala dne 5.1.2022. Nárok na náhradu škody je tedy uplatňován z důvodu tří rozhodnutí, jež se jeví nezákonnými v poměrech kompenzačního řízení. A to, dvou rozsudků, soudů prvního a druhého stupně, a jedné obžaloby. A také z důvodu nesprávného úředního postupu spočívajícího v předchozím vadném řízení. Na nákladech právního zastoupení v daném soudním řízení bylo žalobkyni vyúčtováno celkem 21 úkonů právní služby po 1 500,- Kč, 3 úkony po 750,- Kč, cestovné za Vsetína do Olomouce a zpět 207,-Kč + 6x náhrada času po 100,- Kč, 1x úkon po 9 180,- a 23 paušálních poplatků po 300,-Kč. Nárok na zaplacení majetkové újmy žalobkyně uplatnila u žalované dopisem ze dne 20.1.2022, odeslaným dne 24.1.2022. Výzvu poté opakovala dopisem ze dne 5.10.2022 odeslaným datovou schránkou dne 6.10.2022. Žalovaná však tomuto nároku žalobkyně nevyhověla. S ohledem na to navrhla žalobkyně, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná v prvotní fázi nárok žalobkyně neuznala, následně však soudu sdělila, že dne 16. 3. 2022 ukončila mimosoudní projednání žalobkyní uplatněného nároku na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení vzniklých v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 T 134/2018 a žalobkyni vyplatila částku 19.350,- Kč, což žalobkyni sdělila svým stanoviskem ze dne 16. 3. 2022. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 26. 1. 2022 (podáním ze dne 20. 1. 2022) uplatnila nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 50.637,- Kč. Po stručném shrnutí věci uzavřela žalované, že v daném případě lze uzavřít, že došlo ohledně žalobkyně k vydání nezákonných rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za která lze považovat rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. 2. 2019, č.j. 68 To 20/2019-216, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 28. 11. 2018, č.j. 1 T 134/2018-179, neboť výše uvedená rozhodnutí byla zrušena na základě usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2019, č.j. 6 Tdo 1309/2019-281. Pokud jde o náhradu škody, žalovaná uhradila žalobkyni část uplatněných nákladů s výjimkou následujících:- 14. 6. 2018 – převzetí a příprava obhajoby dle plné moci- Výslech , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, na polici ČR Vsetín v rozsahu 3 úkonů- 14. 6. 2018 – stížnost do usnesení o zahájení trestního stíhání Policie ČR Vsetín- 22. 6. 2018 – jednání ohledně poškozené , jméno FO, na probační a mediační službě na předvolání Úřadu- Porada s klientkou , Jméno zainteresované osoby 0/0, přesahující jednu hodinu ohledně postupu směřující k případnému podmíněnému zastavení trestního stíhání- 2. 7. 2018 – žádost právnímu zástupci žalované o vyčíslení náhrady majetkové a nemajetkové újmy- 1. 8. 2018 – jednání s poškozenou , jméno FO, a jejím právním zástupcem na probační a mediační službě od 10:00 do 11:00 hod- 29. 8. 2018 – seznámení se s výsledky vyšetřování na Policii ČR od 8:09 až 8:56- 22. 11. 2018 – ½ úkon za písemný návrh na doplnění dokazování znaleckým posudkem MUDr. Petra Menšíka jako posudku revizního s vytčením vad znaleckého posudku- 18. 2. 2019 – ½ úkon za návrh na doplnění dokazování adresovaný KS Ostrava, pobočce v Olomouci- Žádost o pojistné plnění adresovaná ČSOB pojišťovně, a.s. ze dne 22. 3. 2019- 26. 5. 2019 – Souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání- 19. 8. 2019 – stížnost do usnesení OS Vsetín ze dne 8. 8. 2019 o zaplacení částky 217.282,- Kč povinné , Jméno zainteresované osoby 0/0, , tedy opravný prostředek ve věci, jejíž základ (tarifní hodnota) činí 217.282,- KčCo se týče požadovaného cestovného a náhrady za promeškaný čas strávený cestou, žalovaná žalobkyni vyzvala k doplnění žádosti ze dne 1. 2. 2023, o doložení potvrzení o konaných poradách advokáta s klientem a výpočtu cestovného a doložení technického průkazu použitého vozidla. Na tuto výzvu bylo reagováno přípisem ze dne 1. 2. 2023 (doručeno žalované dne 8. 2. 2023), kterým bylo potvrzeno uskutečnění porad žalobkyně s advokátem, nicméně nebylo nijak reagováno na výzvu vztahující se k požadovanému cestovnému. Požadavku na proplacení cestovného a náhrady za promeškaný čas strávený cestou tedy nebylo vyhověno, neboť pouze na základě znění žádosti nemohlo být přistoupeno k objektivnímu přezkoumání požadovaného nároku. Žalovaná tak shledala nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů právního zastoupení důvodným pouze v částce 19.350,- Kč. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně by měla nárok na úrok z prodlení až marným uplynutím lhůty k vypořádání řádně uplatněného nároku, (neúplná) žádost žalobkyně byla doručena dne 26. 1. 2022, proto by náležel žalobkyni případný úrok z prodlení ode dne 27. 7. 2022. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Žalobkyně vzala žalobu dvěma podáními částečně zpět, a to nejprve co do žalovanou uhrazené částky 19 350,- Kč a dále rovněž co do částky 16 500,- Kč včetně původně požadovaného úroku z prodlení z této částky, přičemž ve druhém podání učinila početní chybu, když částku 16 500,- Kč odečetla od částky 50 937,- Kč, namísto od původně uplatněné částky 50 637,- Kč. Předmětem řízení tak zůstaly jen následující nároky:- Výslech , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, na polici ČR Vsetín v rozsahu 3 úkonů- 29. 8. 2018 – seznámení se s výsledky vyšetřování na Policii ČR od 8:09 až 8:56- 19. 8. 2019 – stížnost do usnesení OS Vsetín ze dne 8. 8. 2019 o zaplacení částky 217.282,- Kč povinné , Jméno zainteresované osoby 0/0, , tedy opravný prostředek ve věci, jejíž základ (tarifní hodnota) činí 217.282,- Kč – K přiznání odměny za tento úkon nebylo přistoupeno, neboť se nejedná o úkon účelně vynaloženy na změnu či zrušení nezákonného rozhodnutí dle § 31 odst. 1 zákona.To vše spolu s cestovným za účast při veřejném zasedání dne 25.2.2019 ve výši 207,- Kč.

4. Žalobkyně se k prvnímu jednání bez omluvy nedostavila, proto soud jednal v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

5. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohlo jí být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jejích tvrzení a označení důkazů, týkajících se účelnosti jí požadovaných nákladů řízení ve vztahu pouze a výhradně k prvními podání obžaloby, když uváděla, že tyto nebyly použitelné pro další řízení a musely být prováděny znovu, avšak tato svá tvrzení nedoložila. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1793/2011).

6. Fakturou č. 287/2021 právní zástupce žalobkyně vyúčtoval JUDr. Milan Trlica žalobkyni své právní služby v řízení, vedeném u Okresního soudu ve Vsetín sp.zn. 1 T 134/2018 v celkové výši 50.937,00 Kč, a to konkrétně specifikované služby v rozsahu 21 úkonů právní služby po 1 500,- Kč, 3 úkony po 750,- Kč, cestovné za Vsetína do Olomouce a zpět 207,-Kč + 6x náhrada času po 100,- Kč, 1x úkon po 9 180,- a 23 paušálních poplatků po 300,-Kč7. Vyúčtováním právních služeb právní zástupce žalobkyně JUDr. Milan Trlica vyúčtoval žalobkyni celkem 21 úkonů právní služby po 1 500,- Kč, 3 úkony po 750,- Kč, cestovné za Vsetína do Olomouce a zpět 207,-Kč + 6x náhrada času po 100,- Kč, 1x úkon po 9 180,- a 23 paušálních poplatků po 300,-Kč, to vše v celkové výši 50.937,00 Kč. Žalobkyně listinu podepsala.

8. Uplatněním nároku na náhradu škody ze dne 20.1.2022 uplatnila žalobkyně svůj nárok u žalované. Dle Obálky zásilky, odesílané Ministerstvu spravedlnosti právním zástupcem žalobkyně 24.1.2022, byla žádost uvedeného dne odeslána žalované.

9. Dle podacího lístku z 24.1.2022 byla odeslána zásilka, adresovaná na , adresa, .

10. Uplatněním nároku na náhradu škody, způsobené při výkonu státní moci, adresované právním zástupcem žalobkyně Ministerstvu spravedlnosti (listina nebyla doložena úplná, lze se tak jen dohadovat, zda k ní náleží část s datem 24.9.2021) uplatnila žalobkyně svůj nárok u žalované.

11. Dle odeslané zprávy – detailu zprávy ze 6.10.2022 byla zasílána opakovaná žádost k Ministerstvu spravedlnosti právním zástupcem žalobkyně.

12. Uplatněním nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci, označení právních služeb ze dne 1.2.2023, uplatnila žalobkyně svůj nárok u žalované.

13. Výzvou k doplnění žádosti o předběžné projednání nároku ze dne 1.2.2023, adresovanou Ministerstvem spravedlnosti právnímu zástupci žalobkyně, byla žalobkyně vyzývána doložení cestovného a dokladů pro jeho výpočet a dokladů o uskutečněných poradách.

14. Dle lístku z Českých drah z 25.2.2019 byla uskutečněna cesta na trase Vsetín - Olomouc, hlavní nádraží, za cenu celkem 207,00 Kč.

15. Podáním žalobkyně prostřednictvím právního zástupce ze dne 19.8.2019, adresované Krajskému soudu v Ostravě ve věci sp.zn. 1 T 134/2018, v němž podávala žalobkyně stížnost proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně č.j. 1 T 134/2018 – 255, ze dne 8.8.2019, kterým byla uložena žalobkyni povinnost zaplatit poškozené , jméno FO, náklady potřebné k účelnému uplatnění jejího nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy ve výši 217.282,00 Kč. Žalobkyně v tomto podání navrhuje, aby odvolací soud vydané rozhodnutí zamítl.

16. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 16.3.2023 byl nárok žalobkyně vypořádán a žalobkyni byla poskytnuta částka 19.350,00 Kč.

17. Vzhledem k tomu, že žalovaná učinila obsah spisu Okresního soudu ve Vsetíně sp.zn. 1 T 134/2018, soud neprováděl dokazování tímto spisem, jakož i listinami z tohoto spisu žalobkyní předloženými, které se netýkají úkonů, které již nejsou předmětem tohoto řízení, a to rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, č.j. 68 To 20/2019-216, rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně č.j. 1 T 134/2018 – 179, obžalobou z 31.8.2018, rozsudkem Krajského soudu v Ostravě č.j. 68 To 20/2019 – 216 z 25.2.2019, usnesením Nejvyššího soudu č.j. 6 Tdo 1309/2019 – 281 ze dne 31.10.2019, Rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně č.j. 1 T 134/2018 – 473, ze dne 4.3.2021, usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 15.9.2021, kterým byla odvolání obžalované , Jméno zainteresované osoby 0/0, a poškozené , jméno FO, zamítnuta, a sice pod usnesením ve věci č.j. 68 To 96/2021 – 540, přičemž soud konstatuje, že v napadeném rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 4.3.2021, čj. 1 T 134/2018 – 473, byla obžalovaná , Jméno zainteresované osoby 0/0, uznána vinnou z naříkaného skutku a byl jí uložen trest odnětí svobody v trvání 1 měsíce, a dále byl výkon podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Poškozené Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR a , jméno FO, byly odkázány se svými nároky na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních, avšak rozhodnutí nenabylo právní moci, protože, jednak obžalovaná, jednak jedna z poškozených se proti rozhodnutí odvolaly.

18. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

19. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

20. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

21. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

22. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

23. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

24. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

25. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

26. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

27. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

28. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

29. Podle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ust. § 96 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

30. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve výroku ad I. zastavil.

31. Z provedeného dokazování a mezi účastníky nesporných skutečností má soud za prokázáno, že žalobkyně byla trestně stíhána v řízení u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp.zn. 1 T 134/2018, v němž byl usnesením Nejvyššího soudu sp.zn. 6 Tdo 1309/2019 ze dne 31.10.2019 zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, sp.zn. 68 To 20/2019 ze dne 25.2.2019 i rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně 1 T 134/2018 ze dne 28.11.2018 a státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V řízení tak bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, spočívající v podání obžaloby státního zástupce sp.zn. ZT 151/2018 ze dne 31.8.2018, která tak neskončila odsuzujícím rozsudkem. Později státní zástupce podal druhou obžalobu dne 28.8.2020. Žalovaná část z žalobkyní vyúčtovaných nákladů obhajného v původním rozsahu 21 úkonů právní služby po 1 500,- Kč, 3 úkony po 750,- Kč, cestovné za Vsetína do Olomouce a zpět dne 25.2.2019 ve výši 207,-Kč + 6x náhrada času po 100,- Kč, 1x úkon po 9 180,- a 23 paušálních poplatků po 300,-Kč žalobkyni uhradila a po dvojím částečném zpětvzetí žaloby zůstaly předmětem řízení jen cestovní výdaje ve výši 207,- Kč a 3 úkony, a to Výslech , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, na polici ČR Vsetín 14.6.2018 v rozsahu 2 úkonů po 1 500,- Kč seznámení se s výsledky vyšetřování na Policii ČR dne 29. 8. 2018 od 8:09 až 8:56 v rozsahu 1 úkonu po 1 500,- Kč a stížnost ze dne 19. 8. 2019 proti usnesení OS Vsetín ze dne 8. 8. 2019 v rozsahu 1 úkonu po 9 180,- Kč. Pokud jde o cestovní výdaje, tyto žalobkyně podáním ze dne 25.3.2023 (doplnění žaloby) doložila. Vzhledem k tomu, že tyto cestovní výdaje právní zástupce žalobkyně uplatnil v souvislosti s účastí na veřejném zasedání dne 25.2.2019, přičemž tento úkon již žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobkyně nesporovala a jako takový jej i uhradila, přiznal soud uvedenou částku jako vynaloženou částku v souvislosti s účelně vynaloženými náklady obhajoby ve výroku ad. II., a to spolu s úrokem z prodlení, odvozeným od prvního dne prodlení žalované s vypořádáním nároku žalobkyně, tedy 6 měsíců od podání žádosti žalobkyně u žalované.

32. Pokud jde o úkony z 14.6.2018 (Výslech , Jméno zainteresované osoby 0/0, a , jméno FO, na polici ČR Vsetín), 29. 8. 2018 (seznámení se s výsledky vyšetřování na Policii ČR) a stížnost ze dne 19. 8. 2019, nelze než konstatovat, že tyto úkony byly uskutečněny nikoliv jen v souvislosti se zrušenou obžalobou, ale v souvislosti s celým trestním stíháním. To přitom skončilo odsouzením žalobkyně, jak ostatně vyplývá i z posledního z uvedených úkonů, kterým žalobkyně brojila proti uložení povinnosti náhrady škody do trestního řízení přihlášeným poškozeným. S ohledem na to soud žalobu ve zbývajícím rozsahu (po dvou částečných zpětvzetích) výrokem ad. III zamítl včetně úroku z prodlení. Jen pro úplnost soud uvádí, že se neztotožnil se způsobem stanovení tarifní hodnoty posledního z úkonů (stížnost ze dne 19. 8. 2019), který žalobkyně vypočetla prostřednictvím svého právního zástupce dle svých vlastních slov z výše plnění, které jí bylo v trestním řízení uloženo nahradit poškozeným. V daném případě se jednalo o rozhodnutí, vydané v trestním řízení, vztahuje se na něj proto § 10, nikoliv § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, když se nejednalo o úkon související s řízením občanskoprávním a tarifní hodnota je tak odvíjena od výše horní hranice trestu odnětí svobody, který klientovi advokáta hrozí.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 204,84 Kč, přičemž tato částka představuje 22,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,38 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 38,62 %). Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 900 Kč představující 300 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.