45 C 247/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 17 717 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 17.717,00 Kč částečně zastavuje.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 8,75 % úrok z prodlení ročně z částky 17.717,00 Kč od 23.9.2021 do 7.2.2022, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9.695,60 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne 14. 12. 2021 ke zdejšímu soudu domáhal na žalované zaplacení částky 17 717 Kč s příslušenstvím za zahájení a vedení trestního stíhání, které bylo ukončeno vydáním usnesením o postoupení věci. [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [obec], [stát. instituce] sepsalo dne 17. června 2018 pod [číslo jednací] záznam, kterým bylo žalobci sděleno podezření z přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky dle § 274 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit dne 9. května 2018 Trestní řízení vedené proti žalobci bylo ukončeno usnesením [název soudu] o postoupení věci k projednání přestupku vydaným dne 24. září 2018 v rámci trestního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Toto usnesení nabylo dne 25. října 2018 právní moci. Zahájení a vedení trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, se v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR považuje za skutečnost, na základě níž má neoprávněně stíhaná osoba vůči České republice nárok na náhradu škody dle § 7 odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“). Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 30 Cdo 4771/2015 uvedl, že odpovědnost státu je dána i v případě, že bylo trestní stíhání ukončeno usnesením o postoupení věci. Dle § 6 odst. 2 písm. a) zákona jedná jménem České republiky ve věcech náhrady škody vzniklé trestním řízením žalovaná a odpovídá tak žalobci za škodu, která mu byla způsobena níže uvedeným způsobem.

2. Žalobce uplatnil dne 22. 3. 2021 skrze datovou zprávu u žalované nárok na náhradu škody, která mu byla způsobena neoprávněným trestním stíháním. Žalovaný potvrdil přijetí žádosti dopisem ze dne 23. 3. 2021, avšak k uplatněnému nároku se nijak nevyjádřil. Dne 22. 9. 2021 tak uplynula zákonná šestiměsíční lhůta pro vyřízení žádosti, a žalobce má tak nárok na úrok z prodlení za dobu od 23. 9. 2021 do zaplacení.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť v rámci mimosoudního projednání žádosti žalobce bylo vyhověno jeho nároku na náhradu nákladů trestního řízení ve výši 17 717 Kč, což učinila ve svém stanovisku č. j. [spisová značka] ze dne 3. 2. 2022. S tím, že žalobce vůči žalované uplatnil dne 22. 3. 2021 svůj nárok na poskytnutí náhrady škody ve shora určené výši, jež měla žalobci vzniknout v souvislosti s neoprávněným trestním stíháním, poněvadž jeho skutek mohl být posouzen jako přestupek.

4. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu co do částky 17 717 Kč zpět. Nadále však trvá na uhrazení zákonného úroku z prodlení z částky 17 717 Kč ve výši 8,75 % za dobu od 23. 9. 2021 do 7. 2. 2022, jež činí 569 Kč.

5. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela.

6. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví.

7. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobcem soud v souladu s citovanými ustanoveními řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. (výrok I.)

8. V dané věci soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Soud tedy s ohledem na splnění podmínek předvídaných shora dle § 115a o. s. ř. věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání.

9. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce požádal žalovanou o poskytnutí náhrady škody způsobené neoprávněným trestním stíháním představující náhradu nákladů právního zastoupení, a to podáním doručeným žalované dne 22. 3. 2021. Žalobce tedy nepochybně splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Žalovaná mimosoudně projednala uplatněný nárok žalobce na náhradu škody a přiznala žalobci částku ve výši 17 717 Kč, poněvadž shledala nárok žalobce jakožto oprávněný. Přiznaná částka byla žalobci uhrazena dne 7. 2. 2022.

10. Dle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba ji nahradit do šesti měsíců od uplatnění nároku, podle odst. 2 se náhrady škody u soudu může domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

11. S ohledem na znění shora citovaného § 15 odst. 2 zákona stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem teprve uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu. Teprve ode dne následujícího po uplynutí této lhůty jej proto stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 2060/2001). Plní-li tedy žalovaná, byť dobrovolně, po lhůtě šesti měsíců, která je určena k projednání nároku, je s plněním dluhu v prodlení. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 22. 3. 2021. Uznala-li žalovaná částku 17 717 Kč za důvodnou, byla povinna ji uhradit žalobci do šesti měsíců od uplatnění nároku dle § 15 zákona. Žalovaná plnila až dne 7. 2. 2022, pročež se dostala za období od 23. 9. 2021 do 7. 2. 2022 do prodlení. Žalobce má tedy právo na úrok z prodlení z uvedené částky podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., úrok z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. S ohledem na shora uvedené proto soud přiznal žalobci příslušenství z poskytnuté částky za uvedené období. Lhůtu k plnění stanovil soud odlišně od § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 druhá věta o. s. ř., poněvadž žaloba byla podána důvodně co do částky 17.717 Kč, avšak žalobce vzal žalobu zpět z důvodu úhrady této částky žalovaným po datu podání žaloby. Žalobce měl ve věci úplný úspěch. Soud proto v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal žalobci plnou náhradu nákladů řízení. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, dále odměna advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), za 3 úkony právní služby á 1820 Kč, spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, podání žaloby, zpětvzetí žaloby, dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21 % náhrada DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši 7 695,60 Kč Celkem tedy náhrada nákladů činí 9 695,60 Kč. Soud přitom stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu k plnění v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce (výrok III.).