45 C 247/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. et Mgr. Patrikem Tauerem sídlem Vinohradská 2134/126, 130 00 Praha 3 proti žalované: Česká Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno za níž jedná Anonymizováno - Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 161 325,47 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 125.122,90 Kč, s příslušenstvím z částky 577,00 Kč, požadovaným ve výši 15 % ročně od 16.11.2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 58.228,00 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 58.228,00 Kč od 16.11.2023 do zaplacení, a spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 123.722,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 777.974,57 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 777.974,57 Kč od 16.11.2023 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce částku 41 196,24 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení náhrady skutečné škody – obhajného ve výši 161.325,47,-Kč a nemajetkové újmy ve výši 800 000,-Kč, způsobené mu v důsledku nezákonného trestního stíhání, vedeného u KSZ Ústí nad Labem pod sp. zn. 1 KZV 104/21. Žalobce shrnul průběh řízení s tím, že úkony trestního řízení byly zahájeny již dne 2.3.2020 z popudu jeho bývalé manželky pro zločin znásilnění podle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 pís. a), odst. 3 pís. a) trestního zákoníku, kterého jsem se měl dopouštět své nezletilé dceři, nar. 2016. Trestní stíhání bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství Ústeckého kraje, SKPV, odboru obecné kriminality Ústí nad Labem č.j. KRPU-39674-175/TČ-2020-040070-PR ze dne 10.12.2021 a bylo pravomocně zastaveno usnesením Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, sp. zn. 1 KZV 104/2021, ze dne 7.11.2022, které nabylo právní moci dne 15.11.2022, když je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede. Žalobce v průběhu řízení vynaložil náklady na nutnou obhajobu, přičemž jeho obhájce ve věci učinil celkem 20 úkonů právní služby, včetně cestovních výdajů, celkem v hodnotě 101.171,70,-Kč včetně DPH. Žalobce nechal ve věci vypracovat znalecký posudek v hodnotě 59.576,77,-Kč. Jednotlivé úkony byly žalobci obhájcem vyúčtovány několika fakturami, které žalobce v průběhu řízení postupně hradil jednak formou záloh, jednak doplatky. Celkem žalobce na nutnou obhajobu vynaložil částku 161.325,47,-Kč. V průběhu řízení byla žalobci způsobena nemateriální újma, když byl obviněn z trestného činu, kterého se měl dopouštět na svém vlastním dítěti, v důsledku trestního stíhání se neviděl přes 3 roky se svými dvěma dětmi a hrozil mu trest odnětí svobody až 12 let. Zároveň se musel starat o další 3 děti, manželku na mateřské dovolené a chodit do práce, aby vydělával mimo jiné na obhajobu v předmětném trestním řízení. S ohledem na to žalobce navýšil původně v rámci předběžného uplatnění nároku částku zadostiučinění na částku 800.000,-Kč. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok podáním ze dne 15.5.2023. Žalovaná však do podání žaloby nárok žalobce nevypořádala. S ohledem na to žalobce požadoval, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala, přičemž učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce podáním ze dne 15.5.2023, které bylo doplněno podáním doručeným dne 9.12.2023, uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy celkem ve výši 3.480.000,- Kč z titulu nezákonného trestního stíhání a nárok na náhradu škody celkem ve výši 217.735,43 Kč zahrnující náklady obhajoby a náklady vynaložené na cestovné (po upřesnění žádosti činí náklady obhajoby 160.748,50 Kč, z toho částka 59.576,77 Kč činí výlohy vynaložené na znalecký posudek), a to vše v souvislosti s řízením vedeným u Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Odboru obecné kriminality, pod sp. zn. KRPU-39674/TČ-2020-040070-PR. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání shledala důvodným požadavek žalobce na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů obhajoby co do částky 123.722,50 Kč a požadavek na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání co do částky ve výši 50.000,-Kč, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 18.1.2024. Ve zbylém rozsahu nebyla žádost žalobce shledána důvodnou. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že po překontrolování předloženého vyúčtování právních služeb s trestním spisem žalobci nahradila náklady, spojené s obhajným s výjimkou následujících úkonů: 2x nahlédnutí do spisu – odměnu nelze přiznat, neboť se nejedná o úkon právní služby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu, 2.2.2022 – 1x účast u výslechu svědkyně , jméno FO, 8:51-10:59 a účast u výslechu svědkyně , jméno FO, 11:21-13:41 - náleží odměna za 3 (nikoliv celkem 4 úkony) právní služby celkem, neboť se jedná o výslechy na sebe navazující, jejichž celková délka včetně přestávky činí 4:50 hod., 30.3.2022 – 1x porada s klientem - nelze považovat za účelně vynaložený náklad právního zastoupení, neboť se konaly 2 porady za sebou, aniž by byl mezi nimi učiněn nějaký úkon u orgánu činného v trestním řízení nebo úkon advokáta, 20.4.2022 1x porada s klientem a 3.5.2022 1x porada s klientem – shodně jako v předchozím případě nebyly přiznány 2 ze 3 na sebe navazujících porad, aniž by byl mezi nimi učiněn nějaký úkon u orgánu činného v trestním řízení nebo úkon advokáta, 1.6.2022, 23.8.2022 a 31.8.200 – 3x porady s klientem – opět žalovaná nepřiznala 3 ze 4 porad bez návaznosti na jakýkoliv úkon orgánu činného v trestním řízení. Celkem žalovaná přiznala žalobci náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 64.145,73 Kč, a to 13 úkonů po 3 100,- Kč, 1x ½ úkon ve výši 1 550,- Kč, 14 x režijní paušál po 300,- Kč, 4.563 cestovné, 24 x náhrada promeškaného času dle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu po 100,- Kč, to vše spolu s 21% DPH. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů na vypracování znaleckého posudku znalců , tituly před jménem, , adresa, , , tituly za jménem, a znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ve výši 59.576,77 Kč, žalovaná tento nárok v plném rozsahu uspokojila, když tento nárok shledala důvodným, mimo jiné i s ohledem na to, že z něj vycházel také státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ve svém usnesení o zastavení trestního stíhání žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, . Protože žalobci byla celkem na obhajném a nákladech na znalecký posudek uhrazena částka 123.722,50 Kč a pro náhradu zbývající části v rozsahu 37.026,- Kč nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu, žalovaná navrhla žalobu ohledně tohoto nároku jako nedůvodnou zamítnout. Pokud jde o částku 576,97 Kč (161.325,47 Kč – 160.748,50 Kč), tj. rozdíl mezi částkou uplatněnou v žádosti a částkou uplatněnou v žalobě, ve vztahu k této částce žalovaná namítá, že nebyla uplatněna u žalované ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Pokud jde o žalobcem tvrzené dopady trestního stíhání, žalovaná tyto shledala za prokázané pouze částečně, a to v souvislosti se sexuologickým vyšetřením, které musel žalobce absolvovat, stejně tak byly shledány zásahy do osobní sféry, kdy informace o sexualitě žalobce a výsledky jeho sexuologického zkoumání se staly součástí opatrovnického spisu, a byly tak přístupné dalším osobám (tato tvrzení však nebyla v žalobě uvedena). Žalovaná souhlasila se žalobcem, že jeho trestní stíhání výrazně zasáhlo do jeho rodinných vztahů, neboť byl obviněn svou vlastní dcerou ze znásilnění, došlo tedy k narušení nejenom jeho vztahu s dcerou, ale i vztahu s jeho synem, kdy se jednalo o děti, které měl s bývalou manželkou a nežil s nimi v jedné domácnosti, ale došlo také k narušení sourozeneckých vztahů navzájem, kdy další děti žalobce se v podstatě přestaly stýkat s jeho dcerou a synem z předchozího vztahu. Také lze uvěřit tvrzení, že žalobce měl s ohledem na jednání, které mu bylo kladeno za vinu, partnerské problémy, které ovlivnily jeho rodinný život. S ohledem na to žalobci přiznala na náhradě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání částka 50.000,- Kč, k níž dospěla na základě porovnání s případem jiného poškozeného (rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 9.6.2021 č.j. 23 Co 172/2021-125, kterým bylo rozhodováno o odvolání proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15.3.2021 č.j. 28 C 97/2020-97). Ve zbývající části rovněž označila žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení.

3. Žalobce v rámci koncentrační výzvy k doplnění jeho tvrzení o konkrétních dopadech trestního stíhání do jeho osobního, rodinného či profesního života uvedl, že v okamžiku zahájení úkonů trestního řízení měl soudně stanovený pravidelný kontakt s dcerou , jméno FO, 1x týdně od úterý ráno do středy večer, který až na tři výjimky za rok dodržoval. Měl s ní nadstandartní vztahy, oba se měli rádi. V okamžiku zahájení prověřování dne 10.3.2020 mu bylo vyšetřujícími policisty „doporučeno, abych si pro dceru nadále nejezdil“. Dle jeho názoru bylo trestní stíhání pravomocně zastaveno až ke dni 23.2.2023, kdy mu byla vyznačena doložka právní moci. Bezprostředně po doručení pravomocného ukončení trestního stíhání mu bylo znemožněno realizovat dne 21.2.2023 další kontakt s dcerou dle platného rozsudku v mateřské školce. Žalobce se dále vyjadřoval k postupu státu v rámci opatrovnického řízení, který nesprávně slučuje s řízením trestním. Vzhledem k tomu, že se jedná o dvě odlišná řízení a náhrada nemajetkové újmy a majetkové škody je požadována z řízení trestního, soud se k těmto tvrzením žalobce blíže nevyjadřuje. Žalobce přitom uzavřel, že trestní řízení v délce téměř přesně tři roky je plně zodpovědné za trvalé zpřetrhání vazeb mezi ním a vlastní dcerou, jakož i mezi rodinou dcery (a potažmo i syna) a oběma dětmi. Takto tedy žalobce specifikoval zásah do rodinného života, kdy v důsledku trestního řízení nevidí dvě své děti. Pokud jde o zásah do soukromého života, žalobce uvedl, že celé řízení výrazně zasáhlo nejen jeho finanční, ale také osobnostní sféru. Dlouhodobý a trvalý stres hrozby vysokého trestu a stigmatu odsouzení za sexuální násilí na vlastním dítěti, kterému byl vystaven, způsobilo změny v jeho psychickém stavu. V této souvislosti poukázal na závěry znaleckých posudků z přelomu let 2015/2016 a pozdějších. V období před zahájením trestního řízení mi sdělovala žalovaná dílčí informace z trestního spisu prostřednictvím spisu opatrovnického, a to tak, že si opatrovnický soud v Chomutově vyžádával jisté části trestního spisu od ústecké policie, tyto části připojil do spisu opatrovnického a poskytl je žalobci k nahlédnutí, když se jednalo o části, z nichž měla vyplývat nevhodnost žalobce jako pečujícího rodiče. Ačkoliv mu nikdy obžaloba nebylo sdělena a obvinění až na konci roku 2021, přesto se na jaře 2021 prostřednictvím opatrovnického spisu dozvěděl, že je v trestním spise nazýván jako obviněný a obžalovaný. To žalobci způsobilo silnou stresovou reakci ve spojení se s tím, že se orgány činné v trestním řízení snažily potřebné důkazy zajišťovat především opakovanými výslechy jeho nezletilých dětí, opakovaným nařizováním znaleckého zkoumání jeho osoby, přičemž se „neštítily snížit až k výhrůžkám vazebního stíhání“, nepodřídí-li se výzvám k vyšetření. Dle žalobce byl výsledek řízení zřejmý již z výslechu nezl. , jméno FO, ze dne 13.3.2020, když pouhé tři dny po provedení prvních úkonů, OČTŘ měly k dispozici zcela jasné vyjádření policejní psycholožky, které implikovalo výsledek celého tříletého trestního řízení. Právě tento zásadní rozdíl mezi faktickým důkazním stavem celého trestného řízení a úpornou snahou OČTŘ opatřit si důkazy měly vliv na dlouhodobý silný stres, kterému byl vystaven a který měl vliv na změny osobnosti žalobce. Žalobce dále namítal neuhrazení jízdného k úkonu u soudních znalců (toto však nebylo předmětem žaloby) a polemizoval s tvrzením žalované ohledně účelnosti jednotlivých porad a nahlížení do spisu, přičemž doplnil, že pakliže není úkon nahlížení do spisu před skončením vyšetřování úkonem právní služby, neznamená to, že tento nebyl vynaložen a vyjádřil nepochopení nad tím, proč žalovaná strana neuznává zbývající nárok v plné výši, tak jak jej právnímu zástupci zaplatil. Upřesnil, že dne 20.4.2022 se konal výslech klíčové svědkyně , jméno FO, . S právním zástupcem provedli poradu před a po výpovědi s tím, že zvažovali další alternativy účinné obhajoby, které ostatně později vedly až k rozhodnutí podat dne 27.5. resp. 1.6.2022 stížnost na způsob, jakým bylo dítě opakovaně vyslýcháno. Na poradě dne 21.8.2022 řešili výsledek soudněznaleckého zkoumání znalci , jméno FO, a , jméno FO, (odeslán dne 15.8.). Na poradě dne 31.8.2022 řešili, zda se vůbec podrobit soudněznaleckému zkoumání znalci , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , které žalovaná strana na tuto dobu nařídila.

4. Žalobce vzal žalobu zpět, a to co do částky 125.122,90 Kč (včetně částky 577,00 Kč s příslušenstvím, která byla požadována omylem), týkající se (až na nepatrnou částku žalovanou omylem) nákladů na obhajné. Předmětem řízení tak zůstal nárok5. Mezi účastníky bylo nesporné, že právní zástupce žalobce uskutečnil úkony, které žalovaná ve svém vyjádření označila, jakož i jejich rozsah, sporná byla pouze jejich účelnost.

6. Žádostí o odškodnění za nezákonné trestní stíhání a za průtahy v trestním řízení ze dne 15. 5. 2023 opatřená razítkem podatelny Ministerstvo spravedlnosti z téhož dne, přičemž žalobce v dané žádosti požadoval jednak majetkovou újmu – náhradu nákladů řízení a obhajného, jednak nemajetkovou újmu spočívající v přetrhaných rodinných vazbách a ponižující nedobrovolné gynekologické prohlídky jedné z dětí, zásahy do rodinného života a útrob , tituly před jménem, , jméno FO, .

7. Sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne 15.5.2023 bylo žalobci potvrzeno doručení jeho žádosti o předběžného projednání nároku žalované.

8. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 18. 1. 2024 byl nárok žalobce vypořádán s tím, že žalobci byla přiznána částka na nákladech obhajoby a znalečného celkem 123 722, 50 Kč, na cestovném 823,40 Kč a na nemajetkové újmě ze nezákonného trestního stíhání částka 50 000 Kč. Dále byla vypořádaná rovněž újma za nepřiměřenou délku řízení, která však není předmětem řízení. Celkově byla žalobci přiznána částka 174 545, 90 Kč.

9. Dle likvidační doložky plnění na základě mimosoudního vypořádání nároku na odškodnění ze dne 18. 1. 2024, kdy byla částka 174 545, 90 Kč odeslána na účet žalobce.

10. Dle výpisu z účtu , právnická osoba, č.ú. , č. účtu, z ledna 2024 žalobce obdržel od žalované částku 174 545,90 Kč jako odškodnění 19. 1. 2024.

11. Usnesením Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem č. j. 1 KZV 104/2021-111 z 7.11.2022 bylo trestní stíhání žalobce zastaveno, neboť je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede. Dle doložky nabylo uvedené usnesení právní moci 15. 11. 2022.

12. Dle specifikace úkonů právní služby, poskytnutých , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci trestního stíhání vedeného Policií ČR – KŘP Ústeckého kraje službou kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality Ústí nad Labem pod č. j. KRPÚ-39674/TČ-2020-040070-PR, bylo žalobci vyúčtováno celkem 22,5 úkonů právní služby po 3 100,- Kč (převzetí obhajoby a první porada s klientem dne 15. 12. 2021 á 3 100 Kč, stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání a její odůvodnění dne 22. 12. 2021 a 7. 1. 2022 á 1 550 Kč, nahlédnutí do spisu na KŘ PČR Ústí nad Labem přesahující 2 hodiny (8.44 až 10.58 hodin) á 6 200 Kč, účast u výslechu obviněného na KŘ PCR Ústí nad Labem dne 13. 1. 2022 á 3 100 Kč, účast u výslechu svědkyně , jméno FO, na OO PCR , adresa, dne 2. 2. 2022 (8.51 - 10.59 hodin) á 6 200 Kč, účast u výslechu svědkyně , jméno FO, na OO PCR , adresa, dne 2. 2. 2022 (11.21 — 13.41 hodin) á 6 200 Kč, účast u výslechu svědkyně , jméno FO, na OO PCR Praha 6 Pelléova dne 11. 2. 2022 á 3 100 Kč, účast u výslechu svědkyně , jméno FO, na KŘ PCR Ústí nad Labem dne 8. 3. 2022 á 3 100 Kč, porada s klientem přesahující 1 hodinu dne 18. 3. 2022 á 3 100 Kč, účast u výslechů nezl. , jméno FO, a nezl. , jméno FO, na OSPOD Ústí nad Labem dne 25. 3. 2022 á 3 100 Kč, porada s klientem dne 30. 3. 2022 á 3 100 Kč, porada s klientem dne 19. 4. 2022 á 3 100 Kč, účast u výslechu nezl. , jméno FO, na OSPOD , jméno FO, dne 20. 4. 2022 á 3 100 Kč, porada s klientem dne 20. 4. 2022 á 3 100 Kč, porada s klientem dne 3. 5. 2022 á 3 100 Kč, porada s klientem dne 10. 5. 2022 á 3 100 Kč, účast u výslechu nezl. , jméno FO, na OSPOD MÚ , adresa, dne 27. 5. 2022 á 3 100 Kč, porada s klientem dne 1. 6. 2022 á 3 100 Kč, porada s klientem dne 23. 8. 2022 á 3 100 Kč, porada s klientem dne 31.8. 2022 á 3 100 Kč), včetně 23 režijních paušálů, DPH a cestovních výdajů, celkem v hodnotě 101.171,70,-Kč včetně DPH.

13. Fakturou č. 6122006 ze dne 13.1.2022, s datem splatnosti 23.1.2022, bylo žalobci , tituly před jménem, , jméno FO, vyúčtováno poskytnutí právní služby celkem 60 500,- Kč.

14. Dle výpisu u , Anonymizováno, č. ú. , Anonymizováno, byla žalobcem na účet jeho obhájce uhrazena 25. 1. 2022 částka 60 500,- Kč s poznámkou „právní pomoc ve věci č. j. KRPÚ 39674/TČ-2020-040070-PR“.

15. Fakturou č. 6122058 ze dne 31.5.2022, s datem splatnosti 10.6.2022, vystavenou právním zástupcem žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, žalobci ve výši 60 500 Kč za právní služby16. Dle výpisu u , Anonymizováno, č. ú. , Anonymizováno, byla žalobcem na účet jeho obhájce uhrazena 3. 6. 2022 částka 60 500,- Kč.

17. Fakturou č. 6122084 ze dne 25.7.2022,. s datem splatnosti 4.8.2022, bylo žalobci , tituly před jménem, , jméno FO, vyúčtováno poskytnutí právní služby celkem 60 500,- Kč.

18. Dle výpisu u , Anonymizováno, č. ú. , Anonymizováno, byla žalobcem na účet jeho obhájce uhrazena 3. 8. 2022 částka 60 500,- Kč.

19. Dle prohlášení právního zástupce žalobce a žalobce ze dne 18. 10. 2023, tito potvrdili, že v souvislosti s přípravou obhajoby a projednáním aktuálního stavu 18. 3., 30. 3., 19. 4., 20. 4., 30. 5., 10. 5., 1. 6., 23. 8. a 30. 8. 2022 absolvoval žalobce v advokátní kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, plánované porady týkající se obhajoby v dané trestní věci.

20. Ze spisu Okresního soudu v Chomutově 0 P 126/2019 bylo zjištěno následující: Rozsudkem č.j. 0 P 126/2019-132 ze dne 31.1.2019 Okresního soudu v Chomutově byla schválena dohoda rodičů ve znění, že nezletilá , jméno FO, a nezletilý , jméno FO, , se pro dobu před rozvodem i po rozvodu manželství rodičů svěřuje do péče matky. Otec se zavazuje přispívat na výživu nezletilé , jméno FO, částku 1.500,- Kč měsíčně, rovněž na výživu nezletilého , jméno FO, částku 1.500,- Kč, vždy do 15. dne v měsíci. Otec se dále zavázal přispívat počínaje dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství rodičů na výživu nezletilých týmiž částkami. Dále se rodiče dohodli, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou , jméno FO, každou středu od 10:00 hod. do 12:00 hod., kdy nezletilou vyzvedne a předá v místě bydliště matky a následně od dubna 2019 každé úterý od 10:00 hod. do středy do 17:00 hod., kdy nezletilou vyzvedne a předá v místě bydliště matky. V každém kalendářním roce v době letních prázdnin je otec oprávněn stýkat se s nezletilou , jméno FO, po dobu 1 týdne v červenci a 1 týdne v srpnu, kdy přesný termín sdělí do 31.5. každého roku. Styk otce s nezletilým , jméno FO, se po dobu jeho kojení neupravuje. Dále se matka zavázala nezletilou v uvedenou dobu otci předat a řádně na styk s otcem připravit. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení. Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově čj. 0 P 126/2019 – 850, ze dne 31.3.2023 o změně péče a výživy, o zvýšení výživného, o úpravu styku, o nařízení soudního dohledu, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu otce ze dne 18.4.2019 na změnu péče a výživy a úpravy styku nezletilé , jméno FO, a nezletilého , jméno FO, . Výživné stanovené otci na nezletilou , jméno FO, se počínaje dnem 1.1.2022 zvyšuje z částky 1.500,- Kč měsíčně na částku 3.300,- Kč měsíčně. Dále byla uložena povinnost otci uhradit nedoplatek na výživném pro nezletilou , jméno FO, za období od 1.1.2022 do 31.3.2023 ve výši 27 tis. Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000,- Kč. Dále bylo rozhodnuto o zvýšení výživného otci na nezletilého , jméno FO, , od 1.1.2022, z částky 1.500,- Kč na částku 3 tis. Kč. Dále bylo otci uloženo zaplatit nedoplatek na výživném pro nezletilého , jméno FO, za období od 1.1.2022 do 31.3.2023 ve výši 22.500,- Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1.000,- Kč. Dále bylo rozhodnuto o tom, že otec je oprávněn stýkat se s nezletilou , jméno FO, a nezletilým , jméno FO, , počínaje dnem 24.4.2023 každé pondělí (vyjma dny, které jsou státem určené za státní svátky a další dny, kdy je zařízení z jiných důvodů uzavřeno), a to první dva realizované kontakty v čase od 16:00 hod. do 16:45 hod., od třetího do desátého realizovaného kontaktu v čase od 16:00 hod. do 17:00 hod. a od jedenáctého realizovaného kontaktu každé pondělí v sudém kalendářním týdnu v čase od 16:00 do 17:30 hod., a to vždy v sídle , právnická osoba, ., za přítomnosti pověřeného pracovníka, či pověřené pracovnice jmenovaného zapsaného spolku. Matka je povinna nezletilou , jméno FO, a nezletilého , jméno FO, na styk s otcem řádně připravit a v určenou dobu je předat pověřenému pracovníku nebo pověřené pracovnici , právnická osoba, . v sídle tohoto zapsaného spolku a po skončení styk s otcem si oba nezletilé na stejném místě převzít. Nad výchovou nezletilé , jméno FO, a nezletilého , jméno FO, , byl stanoven soudní dohled. Dále bylo rozhodnuto o tom, že rozsudek je předběžně vykonatelný ode dne doručení, matce a otci. , právnická osoba, bylo rozhodnuto, že tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 31.1.2019, čj. 14 Nc 6/2018 – 132. V odůvodnění uvedeného rozhodnutí soud uvádí „Ze zprávy OSPOD ze dne 8.3.2023 bylo zjištěno, že otec opakovaně informoval opatrovníka, že mu matka neumožnila, kontakt (odst. 80)……….Z úředního záznamu Městské policie , adresa, k události 1483/2023 ze dne 21.2.2023 bylo zjištěno, že ředitelka mateřské školy požádala o asistenci dne 21.2.2023 v čase 12:08 hod., neboť se otec nezletilé , jméno FO, domáhal jejího vydání dle platného rozsudku, dle kterého si měl nezletilou vyzvedávat v úterý v 10:00 hod. v bydlišti matky. Na místě byly přítomny sociální pracovnice OSPOD, které se snažily otci situaci vysvětlit. Otec namítal podjatost všech přítomných. Později se na místo dostavila matka nezletilé, která odmítla nezl. , jméno FO, otci vydat s ohledem na její psychický stav. ….. Nezletilá dokonce začala plakat a nechtěla s otcem mluvit. ……….. Usnesením ze dne 10.12.2021 bylo otci nezletilých sděleno obvinění ze zvlášť závažného zločinu znásilnění, kterého se měl dopustit na nezletilé dceři , jméno FO, v přesně nezjištěné době od 1.1.2019 do 19.2.2020 v rámci styku s nezletilou v místě jeho bydliště. ………... Policejním orgánem, ani dozorující státní zástupkyní nebylo vydáno ohledně styku obviněného a nezl. , jméno FO, žádné opatření. Výslech nezletilé , jméno FO, v přípravném řízení byl uskutečněn dne 27.5.2022. Usnesením Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 7.11.2022, které nabylo právní moci dne 15.11.2022, bylo trestní stíhání otce zastaveno, neboť je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že po ukončení vyšetřování v trestní věci obviněného otce, v rámci něhož policejní orgán opatřil množství důkazů nezbytných pro konečné rozhodnutí, přičemž opatření důkazů jiných se již nenabízí a nelze tedy ani jinými důkazními prostředky zjistit, zda k nějakému konkrétnímu protiprávnímu jednání v konkrétním čase na poškozené docházelo. Státní zástupkyně přikročila k zastavení trestního stíhání s tím, že není možné prokázat, že se skutek stal, ani žádným dalším důkazem a nelze ani důvodně očekávat, že by se v budoucnu změnil postoj poškozené, a ta začala ve věci vypovídat, když sama poškozená při podání výpovědi po zahájení trestního stíhání nepotvrdila dříve tvrzené skutečnosti, a to byť i v nižším rozsahu. V jeho prospěch svědčí i závěry zpracovaných znaleckých posudků, neboť obviněný , podezřelý výraz, .“ Rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 96 Co 153/2023-1066 ze dne 30.11.2023 bylo rozhodováno o odvolání matky i otce proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově čj. 0 P 126/2019 – 850, ze dne 31.3.2023, a to tak že rozsudek okresního soudu byl v napadených výrocích I., VIII. a IX. potvrzen. V napadeném výroku II. a III. změněn potud, že výživné pro nezletilou , jméno FO, se s účinností od 1.9.2023 zvyšuje na částku 4.000,- Kč měsíčně, jinak se výrok II. potvrzuje s tím, že nedoplatek na výživném pro nezletilou , jméno FO, za období od 1.1.2022 do 30.11.2023 činí 23.900,- Kč, jinak se výrok III. potvrzuje. Dále byl rozsudek okresního soudu v napadených výrocích IV. a V. potvrzen s tím, že nedoplatek na výživném pro nezletilého , jméno FO, za období od 1.1.2022 do 30.11.2023 činí 17.000,- Kč a dále byl rozsudek okresního soudu v napadeném výroku VI. změněn tak, že je otec oprávněn stýkat se s nezletilou , jméno FO, a s nezletilým , jméno FO, v příspěvkové organizaci , právnická osoba, , v prostorách sociální poradny , adresa, , s účinností od právní moci tohoto rozsudku každé pondělí v roce s výjimkou dnu, kdy je toto zařízení z důvodu státního svátku či jiných důvodů uzavřeno a to v době od 16:00 hod. do 17:30 hod. za přítomnosti pověřeného pracovníka této poradny. Dále bylo uloženo matce nezletilou , jméno FO, a nezletilého , jméno FO, na styk s otcem řádně připravit a v určenou dobu je předat pověřenému pracovníku sociální poradny. V rozhodnutí odvolací soud uvedl: „Ve vztazích mezi rodiči nedošlo k žádné pozitivní změně, rodiče spolu prakticky vyjma soudních jednání, nejsou v žádném kontaktu, a to nejméně od února 2020 a jejich vztah je nadále vysoce konfliktní. Předávání nezletilé , jméno FO, probíhalo v mimořádně napjaté atmosféře, v některých případech dokonce musela asistovat Policie ČR i Městská policie , adresa, . Rodiče se zároveň obviňují z nedodržování rozsudku. V řízení bylo prokázáno, že styk neprobíhal i z důvodu na straně otce, jak vyplývá i z tvrzení samotného otce v jeho návrhu ze dne 18. 4. 2019, kdy uvedl, že z důvodu na jeho straně se kontakt ve třech případech nerealizoval. Jednou byl otec na horách se staršími dětmi, dvakrát z pracovních důvodů. Od počátku prověřování trestné činnosti otce sám otec styk nerealizoval s poukazem na doporučení policie, přičemž v řízení bylo prokázáno, že žádné rozhodnutí ohledně styku otce s nezletilou , jméno FO, nebylo orgány činnými v trestním řízení vydáno a sám otec u jednání dne 23. 3. 2023 uvedl, že se státního zástupce ani vyšetřovatele nedotazoval, zda může soudem nařízené předběžné opatření realizovat. Matka, pokud spatřovala problémy s realizací styku, vyhledala odbornou pomoc a nabízela otci možnost odstranění vzájemných neshod, společnou mediaci či terapií. Otec, ačkoliv soud rozhodl o nařízení rodinné terapie, se této neúčastnil. Trestní stíhání otce bylo pravomocně zastaveno 15. 11. 2022. Pokud se pak roku 2023 otec dostavil do mateřské školy za účelem realizace styku s nezletilou , jméno FO, , aniž by svůj záměr sdělil matce, s ohledem na dlouhodobé odloučení od , jméno FO, , nemohl otec očekávat, že ředitelka mateřské školy nezletilou , jméno FO, na styk připraví……… S nezletilými dětmi byl v průběhu odvolacího řízení proveden pohovor prostřednictvím opatrovníka. S nezletilým , jméno FO, probíhal pohovor v jeho mateřské škole. , jméno FO, se jevil klidně, vesele a byl velmi vstřícný a povídavý. Sdělil, že se má dobře. Nejprve nechtěl o tom, kdy se viděl s otcem naposledy vůbec mluvit, později začal hovořit o tom, jak to probíhalo na asistovaných kontaktech. Mluvil o tom, že s taťkou to bylo dobrý. Slíbil mu, že přiveze vlak , Anonymizováno, , ale nepřivezl. Přivezl mu auto, které zase odnesl. Dále mluvil o tom, jak si v poradně hrál. Teď už tam nechodí. Otec jim měl říkat, že s ním nemluví, že je to odnaučí, maminka je prý zlá. To se , jméno FO, nelíbilo, reagoval na to tak, že je maminka normální. Jiné negativní pocity v něm setkání s otcem nevyvolalo. Když byl dotazován, zda by jezdil k otci, sdělil, že u něho nechce spát, nikdy tam nespal. S otcem by však jel na výlet. Otec mu nikdy nevolá na narozeniny, Vánoce apod. Dále sdělil, že mu otec nikdy nic neudělal, ale , Anonymizováno, ublížil, to ví od sestry a vidí to, když přijde otec, tak se , Anonymizováno, bojí a začne plakat. Bylo patrné, že má silné citové pouto k matce a sourozencům. Pohovor s nezletilou , jméno FO, byl proveden v prostorách základní školy, kterou navštěvuje. , jméno FO, se chovala klidně, byla sdílná. Řekla, že se má dobře, ve škole se jí líbí. Když byla tázána na asistované kontakty, uvedla, že se bála, že si ji otec odveze. Jednou si přivezl celou rodinu, a to se bála ještě víc. , jméno FO, k otci nechce, pouze s maminkou. Naposledy u něho byla ve třech letech. Má z toho pocit, že si jí nikdo nevšímal, nepamatuje si nic, co by se jí líbilo. Otec jí nevolá. U otce by nechtěla bydlet, chce bydlet s maminkou. Nechce vůbec žádné kontakty s otcem. Bylo znatelné, že když hovořila o otci byla neklidná. Vyjádřila se tak, že kdyby se nějaký kontakt konal, chce, aby tam vždy někdo byl, aby cítila, že ji neodveze. , jméno FO, sdělila, že si myslí, že je otci jedno, co si přeje, protože si udělá svoje. Pamatuje si, že když byla ještě malá, jak ji otec matce vzal z rukou a odvezl. ………. Odvolací soud ze zpráv zařízení , právnická osoba, ., kterými doplnil dosavadní dokazování zjistil, že v období od 12. 6. 2023 do 17. 7. 2023 proběhly pouze dva kontakty, ve zbylých třech se otec omluvil s tím, že nemá hlídání pro nejmladšího syna. Dne 12. 6. 2023 byl otec informován o skutečnosti, že od příštího kontaktu u něho nemají být přítomny děti z prvního manželství ani jeho současná manželka. Otec s tím nesouhlasil, reagoval emocionálně, posléze svou agresi neovládl a verbálně a vulgárně napadl koordinátorku kontaktu. Děti v malé otevřené čekárně slyšely a vnímaly, co se děje. K následujícímu kontaktu dne 19. 6. 2023 se dostavil otec, jeho manželka , právnická osoba, ze současného i prvního manželství. Otec přivolal Policii ČR, vše se řešilo nejprve před budovou venku, pak šel policista ověřit nařízení soudu, přičemž děti v čekárně policistu viděly. Otec následně odejel i s rodinou, aniž by se kontaktu zúčastnil. 17. 7. 2023 se otec kontaktu zúčastnil, ale děti kontakt odmítly, nezletilý , jméno FO, byl pod židlí a nechtěl vylézt, otec odmítal kontakt ukončit. Děti řekly, že se otce bojí a že ke kontaktu půjdou, pokud tam bude i matka, což otec odmítnul. Poradna , jméno FO, zhodnotila, že asistované setkávání otce s dětmi se nedaří, , jméno FO, má strach, bojí se, i když v přítomnosti jiných lidí se nebojí. Otec se domnívá, že odmítání jeho osoby způsobuje matka dětí. K tomu, co se děje doma, se pracovnice nemohou vyjádřit, ale do poradny matka děti přivede, při předávání je podporuje. Otec má prostor kontakt navázat, ale jsou zde patrné komunikační bariéry. , jméno FO, se kontaktu s otcem nevyhýbá, v přímém kontaktu je spíše zamlklý. Poslední asistovaný styk v zařízení , právnická osoba, . se konal dne 14. 8. 2023. Jak vyplývá ze zpráv tohoto zařízení měly probíhat asistované kontakty dětí s otcem na základě okresním soudem nařízeného předběžného opatření ze dne 3. 6. 2022. Otec se však z účasti na upravených kontaktech v období od 17. 6. 2022 do 2. 9. 2022 odmítl zúčastnit. K poslednímu kontaktu došlo 14. 8. 2023, kdy se dostavil otec , právnická osoba, odmítaly kontakt s ním. Po provedené edukaci o tom, jak děti situaci prožívají, bylo navrženo, aby matka zůstala přítomna kontaktu, což otec rezolutně odmítnul. Otec dětí verbálně agresivně napadal koordinátorku, proto byl kontakt v zařízení ukončen. Otec však toto nerespektoval, neovládal emoce, vnikl do místnosti s dětmi přes důrazná upozornění pracovnic poradny. Děti byly vyděšené, , jméno FO, mačkala ruku , tituly před jménem, , jméno FO, . Otec šel k dětem znovu, vyvíjel na ně nátlak, aby řekly, že je navádí matka proti němu, děti nereagovaly. Nakonec se s nimi rozloučil, řekl jim, že se uvidí až budou větší a starší, a že za vše může jejich matka. Poradna pro rodinu a mezilidské vztahy , právnická osoba, . sdělila, že asistovaný kontakt je ze strany zařízení zastaven ke dni 14. 8. 2023, protože navazování kontaktu dětí s otcem nelze zajistit v bezpečném prostředí , právnická osoba, , což je ohrožuje. Jako další důvod uvedla, že nedošlo k navázání spolupracujícího vztahu s otcem, který opakovaně vyjadřoval nedůvěru, verbálně agresivně napadal, obviňoval z neschopnosti koordinátorky asistovaného kontaktu i další pracovnice poradny. Otec nerespektoval pravidla – důrazně prosazoval své vidění pravidel, dětem vyčítá, že k němu nechtějí jít, nerespektuje ukončení kontaktu, neakceptuje fakt, že se ho děti bojí, prosazuje nepřiměřeným způsobem své postoje. Vzhledem k nemožnosti pokračovat v asistovaných kontaktech otce s dětmi v zařízení , právnická osoba, . se krajský soud zabýval možností volby jiného pracoviště, kde by bylo v kontaktech otce s dětmi pokračováno. Z doplňující zprávy opatrovníka ze dne 10. 11. 2023 odvolací soud zjistil, že v , Anonymizováno, jiné zařízení, ve kterém by mohly probíhat asistované kontakty otce s dětmi není. V , Anonymizováno, jsou poskytovány , právnická osoba, , ale budova je do konce roku 2023 v rekonstrukci. V , Anonymizováno, probíhají tyto kontakty v zařízení , právnická osoba, ., avšak pokud rodina nespadá do obvodu OSPOD , adresa, , musí si tuto službu hradit částkou 825 Kč za hodinu. Poradna , jméno FO, z. s. k dotazu krajského soudu sdělila, že mohou poskytnou pro asistované kontakty v této věci prostory, avšak není možné kontakty zajistit personálně v interní ani externí formě. , právnická osoba, k dotazu odvolacího soudu dne 27. 11. 2023 sdělily, že v objektu , Anonymizováno, , adresa, jsou situovány prostory pro výkon asistovaných setkání a centrum by mělo být v provozu od 1. 1. 2024. Následně toto zařízení sdělilo, že kontakty dětí s otcem mohou probíhat vždy v pondělí od 16:00 hodin do 17:30 hodin.“21. Soud v této souvislosti podotýká, že žalobce navrhoval provést důkaz spisem Okresního soudu v Chomutově, sp.zn. 0 P 126/2019 z něhož by měly vyplynout jednotlivé žalobcem tvrzené skutečnosti. Soud uvedený spis s nemalými obtížemi získal, nicméně při ústním jednání vyplynulo, že žalobce z uvedeného spisu považuje za stěžejní tři rozhodnutí, která mu však jako účastníku řízení byla po celou dobu řízení k dispozici a mohl je tak soudu kdykoliv předložit. Soud je tak v tomto směru nucen konstatovat, že věc mohla být skončena dříve, nebýt shora uvedeného jednání žalobce.

22. Dle závěrů znaleckého posudku znalců Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 8.12.2015 je žalobce: „, Anonymizováno, .“23. Ze závěrů znaleckého č. 25/2022 z 15.8.2022, vyhotoveného , právnická osoba, , na základě zadání , tituly před jménem, , jméno FO, , založeného do trestního spisu sp.zn. KRPU-39674-227/TČ-2020-040070-PR (svazku č. 2) vyplývá, že žalobce trpí smíšenou poruchou osobnosti s rysy úzkostnými, narcistními a paranoidními.

24. Ze závěrů posudku ze dne 22.9.2022, založeného do trestního spisu sp.zn. KRPU-39674-227/TČ-2020-040070-PR (svazku č. 2) vyplývá, že v případě žalobce „, podezřelý výraz, .“25. V Úředním záznamu z 11.3.2020 policie uvedla: „Během výslechu se opakovaně dotazoval „pustíte mě?“ Později, když mu bylo sděleno, že jeho děti vyšetřovatelce do protokolu uvedly, že se k nim chová dobře a že gynekologická prohlídka u dcery dopadla dobře, pokládal otázku „A pustíte mě?“ častěji a to až s infantilním tónem, jako když se dítě ptá „už tam budeme?“ Byla u něj po celou dobu patrná, silná snaha manipulovat se svým okolím a ovládnout situaci, přičemž byl patrný rozpor mezi jeho navenek, emotivním chováním (Nic neudělal, nechápe proč to jeho bývalým partnerkám stojí zato, ho takovým způsobem ničit. Dožadoval se, abychom informovali jeho těhotnou partnerku , jméno FO, o tom, že přijde domů a že je v pořádku. „Protože ještě teď kvůli tomu, přijdeme o to dítě.“) a zároveň naprostou racionalitou, kdy kontroloval každé slovo a větu, jak bude zapsána do protokolu. Když se jednalo o tom, zda děti v den výslechu pojedou k matce do Prahy a zůstanou už u ní, protože k ní stejně zítra má dojet, dožadoval se, aby děti určitě dnes ještě šly k němu. Zítra je do Prahy doveze, protože s nimi musí ještě předtím mluvit. Po výslechu se zeptal, jestli tedy má cenu teď, něco rozjíždět, když bude zavřený, že chtěl kupovat barák a auto. Bylo mu řečeno, že to musí vědět sám, zda má čisté svědomí, tak přeci může. Nato řekl, že ještě uvidí. Když byl propuštěn ze zadržení a chystal se domů, kolem 15:30 hod., tak na odchodu řekl, že má vlastně dnes holku a že si pro ni ještě stačí dojet do , Anonymizováno, . Poté mu bylo doporučeno, aby si dnes dceru nebral a bývalé partnerce , tituly před jménem, , jméno FO, kvůli trestnímu oznámení nijak nevyhrožoval. S tímto souhlasil a nijak to nekomentoval.“26. Z výslechu nezletilých dětí žalobce, , jméno FO, a , jméno FO, , bylo zjištěno, že s nezletilou , Anonymizováno, měly dobrý vztah, měla je všechny ráda, přijížděla v úterý ráno a odjížděla ve středu odpoledne, vždycky si spolu hrály. Už k nim nejezdí, ani oni nejezdí k ní, v podstatě je nezná. Naposledy se s ní viděly zhruba před rokem a půl v Kadani, zhruba koncem května až června 2023. , jméno FO, oba je to těžké, společně si třeba malovaly, hrály si s míčem, chodila se dívat i na Vojtovi tréninky. K dotazu, zda vědí, proč ustal kontakt s , jméno FO, po zahájení trestního stíhání žalobce děti uvedly, že bylo zahájeno vyšetřování trestního oznámení, které podala , jméno FO, (matka nezletilé) a jejich otec se s ní nesměl vidět. Až v roce 2023 mu soud dovolil se s nezletilou opět vídat, proběhlo sezení, na kterém však se , jméno FO, se žalobcem ani dětmi nebavila a chovala se, jako by je neznala. Dokonce se jich bála. Teď jí bude devět let, narodila se v květnu 2016, chodí nyní do druhé třídy, protože měla roční odklad. Děti si pamatují na den, kdy žalobce obvinili. , jméno FO, byla ve škole, odkud ji přímo z hodiny odvedl ředitel a předal ji do péče dvěma policistkám. Obě děti pak odvezly do Ústí na stanici k výslechu, každého vyslýchaly zvlášť. Matka obou dětí tam poté dorazila jako dohled. , jméno FO, obě děti to bylo těžké. , jméno FO, potvrdila, že se musela podrobit gynekologické prohlídce, což pro bylo strašné. Když potom byly děti doma, byl otec neustále ve stresu a bál se, že ho zatknou za něco, co neudělal. Z toho byl byla ve stresu celá rodina, byla to napjatá situace. Děti vysvětlily, že jsou dětmi žalobce z prvního vztahu, žalobce si potom vzal , jméno FO, , se kterou má , jméno FO, a , Anonymizováno, a nyní žije ve druhém manželství s , jméno FO, . Děti uvedly, že z důvodu karantény si nemohly od tíživé atmosféry v rodině odpočinout ani ve škole. Otec byl smutný, že se nemůže vídat s , jméno FO, a , Anonymizováno, a současně naštvaný, že je stíhán za něco, co neprovedl. Děti otci důvěřovaly, věřily v jeho nevinu. S , jméno FO, se nyní nevídají ani na Vánoce, nemají s ní ani písemný kontakt od posledního setkání v Kadani u neziskové organizace. Děti byly celkem na třech výsleších, na které je vozili společně. Pokud jde o trestní stíhání žalobce, jejich otec dostal nějaký papír, podle kterého byl osvobozený a je po všem. Z toho měly samozřejmě radost, ale otec je od té doby lehce paranoidní, podezřívavý. Neustále se bojí, očekává něco špatného. Obává se i doporučeného dopisu z pošty, jestli zase nebude nějaký problém. , jméno FO, viděly děti naposledy na sezení před rokem a půl. Narodil se v roce 2018, v době zahájení trestního stíhání byl ještě malý. Na sezení to byl on, kdo se s rodinou bavil, , jméno FO, odmítala i pozdravit, bála se a seděla v rohu s , jméno FO, a brečela. Momentálně je problém se vůbec vídat, protože podle rozsudku má mít žalobce asistovaný styk a paní, u které by se měl styk konat, je dlouhodobě nemocná, takže sezení u ní nemůže probíhat. , jméno FO, však jsou zřejmě cizí lidé, asi jí něco řekla , jméno FO, . Dětem nepřišlo normální, že se šestileté dítě rozbrečí, když vidí vlastního tátu a sourozence, se kterými se dříve normálně bavilo a jezdilo na prázdniny. Děti nevidí jako možné, že by se jednou , jméno FO, sama třeba telefonicky ozvala, protože jednak asi nemá telefon, jednak jí , jméno FO, nedá číslo. , jméno FO, je ve druhém ročníku gymnazia, uvažuje, že bude studovat medicínu, obor stomatologie. , jméno FO, je v deváté třídě, chystá se na gymnázium. Po něm určitě chce na vysokou školu, ale ještě neví jaký obor. Obě děti navštěvují Pionýra, jde o zájmové kroužky, např. šifry, vázání uzlů, poznávání přírody, stop zvířat a stromy.

27. Svědkyně , jméno FO, , současná manželka žalobce ve věci uvedla, že od trestního stíhání začal žalobce vše považovat za hrozbu proti své osobě, od banálního zastavení auta dopravním policistou apod. Svědkyně se domnívala, že by bylo dobré, kdyby navštívil nějakého odborníka, lékaře, ale protože přestal věřit státním institucím a považuje je za součást jakéhosi klanu, cítí se být jimi ohrožen, tak je to nemožné. Během dvou let trestního stíhání žalobce nespal, svědkyně rovněž. Doma byl podrážděný, neklidný. Svědkyně měla obavy, aby policie žalobce během Štědrého dne neodvedla a ona nezůstala sama, protože se o trestním stíhání dozvěděli před Vánoci. Svědkyně se tak snažila , právnická osoba, nedat na sobě nic najevo, současně být oporou žalobci, což pro bylo velmi náročné. I nyní se snaží být žalobci oporou, aby cítil doma klid a zázemí. Žalobce sám žádnou psychologickou pomoc nevyhledal, nedůvěřuje lidem. Dle svědkyně by žalobci pomohlo, kdyby mohl vídat své děti. Trestní stíhání bylo důsledkem jednání matky nezletilých, která nechtěla, aby se s nimi žalobce stýkal. Svědkyně ji před několika lety poznala, v té době ještě byl žalobce s matkou nezletilých sezdán a svědkyně je pozvala k sobě na prázdniny. Potkala se s ní až po rozvodu, na setkání s dětmi v Kadani. Momentálně spolu nemají žádné vztahy, i když svědkyně jí klade za vinu, že žalobce nespravedlivě očernila a narušila vztah s jeho dětmi. Nevyloučila, že by k navázání kontaktu s dětmi mohlo ještě někdy v budoucnu dojít, bude to však mnohem těžší, když není vztah od útlého dětství. Trestní stíhání žalobce bylo ze strany matky nezletilých zneužito k zabránění s dětmi. Nebýt toho, nadále by se spolu měli dobrý vztah, minimálně s , jméno FO, , se kterou měla dobrý vztah i svědkyně, ač se s ní viděla málo. Pokud jde o nezletilého , jméno FO, , působil na svědkyni jako upřímný, hravý, veselý a vyrovnaný chlapec, který si z matčina chování nic nedělal. Snad i žalobce viděl rád, choval se k němu vstřícně. Zato matka nezletilých se snažila setkání dětem znechutit, plakala a snažila se je stresovat. Před trestním stíháním byla , jméno FO, na asi dvakrát návštěvě u svědkyně (v té době v jiném manželství), působila spokojeně, nevystrašeně, byť zpočátku byla plachá. Ale zvykla si a povídala si se svědkyní. V Kadani to byl uzlíček nervů. Svědkyně v této souvislosti uvedla, že matka nezletilé oběma dětem ničí celé dětství svými manipulacemi, což ona by nikdy nepřipustila u svých dětí. Je o to smutnější, že matka je vysokoškolsky vzdělaná, snad lékařka.

28. Ve věci sp.zn. 28 C 257/2015, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, hrozilo tamnímu poškozenému 12 let trestu odnětí svobody za znásilnění podle § 185 odst. 1 a 2 písm. a) a c) trestního zákoníku. Byl trestně stíhán tři roky a osm měsíců, z toho část vazebně (za vazbu odškodněn zvlášť), hrozil mu trest odnětí svobody až 12 let. Kauza poškozeného byla velmi medializovaná, byť tato medializace vycházela z veřejného projednání dané věci. Poškozený prokázal, že došlo k odlivu klientů jeho kadeřnického salonu, nenavázal plánované spolupráce s obchodním partnerem. Rovněž poškozený prokázal zásahy do rodinného života, kdy se hádal s manželkou. Současně poškozený prokázal i zásah do jeho osobní roviny, špatně snášel trestní stíhání, trpěl stresem, obavami o budoucnost, pocitem strachu, špatně spal a vyhledal i psychologickou pomoc. Došlo ke změně osobnosti žalobce a jeho chování, uzavíral se do sebe, přestal mít zájem o společenská setkání a večírky. V souvislosti s trestním stíháním byl atakován narážkami ze strany různých osob a celkově byla jeho rodina v souvislosti právě s medializací kauzy dehonestována. Tamnímu žalobci bylo přiznáno 160 000,- Kč na náhradě nezákonného trestního stíhání. Současně byl odškodněn zvlášť i za vazbu.

29. V případu, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 15 C 97/2021, byl poškozený rovněž stíhán za trestný čin podle § 185 odst. 1 a 2 písm. a) trestního zákoníku a dále také za týrání osoby, žijící ve společné domácnosti podle § 199 odst. 1 a 2 písm. d) trestního zákoníku., a to celkem 1.073 dnů (tzn. přibližně tři roky), hrozil mu trest odnětí svobody 2 – 10 let. Jeho trestní stíhání bylo medializováno, v důsledku toho byl v zaměstnání terčem posměchu a byl vystaven i ostudě, byl vykázán veřejně za asistence starosty. Poškozený se se svým synem mohl vídat pouze s prostředníkem. I v tomto případě byla poškozenému přiznána částka 160 000,- Kč.

30. Žalovaná navrhla pro srovnání případ, vedený Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp.zn. 28 C 97/2020, v němž byl poškozený stíhán 11 měsíců pro trestný čin znásilnění podle § 185 odst. 1 věta druhá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zák., který měl být spáchán na nezletilém dítěti a za který žalobci hrozilo uložení trestu odnětí svobody v trvání 5 až 12 let. V souvislosti s trestným činem se obával o zdraví a život v případě odsouzení, neboť dle obecného povědomí chovají ostatní vězni k osobám odsouzeným za takovýto trestný čin zášť, jež může vést až k psychickému i fyzickému napadání. Samotné trestní stíhání žalobce nebylo medializováno, přesto žalobce ztratil v podstatě veškeré známé a přátele, došlo k jeho dehonestaci ve společnosti. Trestní stíhání mělo dopad do jeho partnerského života (po dobu trestního stíhání ustal jeho intimní život, problémy v něm má doposud Po zdravotní stránce se u žalobce v důsledku trestního stíhání projevily bolesti břicha, hlavy a třísel, ústící až v pracovní neschopnost, žalobce trpěl nespavostí, uzavřel se do sebe, byl podrážděný a zhubl 15 kg. Před zahájením trestního stíhání byl žalobce veselý, přátelský, otevřený. V pracovní sféře se trestní stíhání žalobce nijak neprojevilo a výraznější zásahy soud prvního stupně neshledal ani v rodinných vztazích žalobce (matka, otec, sestra). Pokud jde o druhou žalobcovu sestru, vztah s ní byl zcela rozvrácen, to však nikoli následkem trestního stíhání, nýbrž z rozhodnutí této sestry, která sama trestní stíhání žalobce svým oznámením iniciovala; tato sestra ukončila vztahy rovněž se žalobcovými rodiči i druhou sestrou. V daném případě bylo přiznáno poškozenému 80 000,- Kč.

31. Z dotazů právního zástupce žalobce ohledně možností asistovaného styku a předchozího kontaktu s krajským soudem v opatrovnické věci ze dne 13.2.2024 a 16.2.2024 a odpovědí , adresa, ze dne 14.2.2024 a 21.2.2024 prostřednictvím ředitelky , tituly před jménem, , jméno FO, , soud nezjistil ničeho pro věc podstatného (žalobce učinil předmětem řízení trestní řízení, nikoli opatrovnické). Z dotazů právního zástupce žalobce ohledně možností asistovaného styku a předchozího kontaktu s krajským soudem v opatrovnické věci ze dne 13.2.2024 a 16.2.2024 a odpovědí , adresa, ze dne 14.2.2024 Aa 21.2.2024 prostřednictvím ředitelky , tituly před jménem, , jméno FO, , soud nezjistil ničeho pro věc podstatného.

32. Protože žalovaná žalobci nahradila v plném rozsahu náklady na vypracování znaleckého posudku, cestovné a promeškaný čas, soud v řízení neprováděl důkazy zálohovou fakturou č. 2208003, fakturou č. 22DD003, fakturou č. 2022032 a důkaz výpisem z účtu společnosti , Anonymizováno, o navrácení přeplatku 923,23 Kč za znalecký posudek (za vyhotovení znaleckého posudku), rovněž soud nehodnotil důkaz kopií velkého technického průkazu vozidla SPZ: , SPZ, ve vlastnictví právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , když tyto důkazy jsou pro zbývající předmět řízení irelevantní. Soud rovněž neprováděl důkazy, týkající se nákladů, které žalobce vynaložil na jednotlivé cesty k úkonům trestního stíhání a poradám svým osobním vozidlem, které však nejsou předmětem řízení (technický průkaz vozidla , jméno FO, , , Anonymizováno, , SPZ , SPZ, , dříve , Anonymizováno, , nyní ve vlastnictví , jméno FO, od 6.1.2016).

33. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

34. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

35. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

36. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

37. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

38. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

39. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

40. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

41. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

42. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

43. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

44. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

45. Podle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ust. § 96 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

46. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve výroku ad I. zastavil.

47. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení mezi účastníky má soud za prokázáno, že žalobce byl na základě usnesení Vrchního komisaře Policie České republiky, Krajského ředitelství Ústeckého kraje SKPV, Odboru obecné kriminality Ústí nad Labem, ze dne 10.12.2021 č.j. KRPU-39674-175/TČ-2020-040070-PR, trestně stíhán pro podezření ze spáchání zločinu znásilnění dle § 185 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku. Toto usnesení bylo žalobci doručeno dne 14.12.2021. Usnesením Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 7.11.2022 č.j. 1 KZV 104/2021-111, které nabylo právní moci dne 15.11.2022, bylo zastaveno trestní stíhání žalobce, neboť je nepochybné, že se nestal skutek, pro který se trestní stíhání vede. Lze tak shrnout, že žalobce byl nezákonně trestně stíhán po dobu 11 měsíců (od 14.12.2021 do 15.11.2022). Žalobci obžaloby hrozila trestní sazba 5 – 12 let odnětí svobody, byť nikoli reálně, s ohledem na jeho dosavadní bezúhonnost. V průběhu trestního řízení došlo k progradaci osobnostních rysů žalobce, který v roce 2015 byl diagnostikován jako osoba s , Anonymizováno, V posudku, vyhotoveném na žádost žalobce v srpnu 2022 znalcem diagnostikován jako osoba se , Anonymizováno, závěry následně zmírnil posudek ze září 2022, podle kterého se jedná o jedince bez , Anonymizováno48. Na rozdíl od žalované, která souhlasila se žalobcem, že trestní stíhání výrazně zasáhlo do jeho rodinných vztahů, neboť byl obviněn svou vlastní dcerou ze znásilnění, došlo tedy k narušení nejenom jeho vztahu s oběma dětmi v péči bývalé manželky, ale také k narušení sourozeneckých vztahů navzájem (další děti žalobce se v podstatě přestaly stýkat s jeho dcerou a synem z předchozího vztahu), soud není přesvědčen o tom, že trestní stíhání bylo zásadní příčinou narušení vzájemných rodinných vztahů, byť nepochybuje o tom, že vztahy žalobce s dětmi z druhého manželství narušeny jsou. Jednak trestní stíhání bylo až důsledkem nařčení dcery žalobce, které zahájení trestního stíhání bezprostředně předcházelo, jednak z opatrovnického spisu a zejména z rozsudků, které žalobce v řízení navrhoval provést vyplývá, že vztahy mezi rodiči dětí byly konfliktní již dříve, než padlo samotné nařčení, jehož následkem bylo zahájení trestního stíhání (tzn. trestní stíhání bylo až následkem samotného nařčení). Žalobce sám uváděl, že s dětmi se nestýkal na základě doporučení policejních orgánů, v této souvislosti však nelze opomenout zjištění nejen opatrovnického soudu, podle kterého „v řízení bylo prokázáno, že žádné rozhodnutí ohledně styku otce s nezletilou , jméno FO, nebylo orgány činnými v trestním řízení vydáno a sám otec u jednání dne 23. 3. 2023 uvedl, že se státního zástupce ani vyšetřovatele nedotazoval, zda může soudem nařízené předběžné opatření realizovat.“ Ani v tomto řízení žalobce netvrdil, že by mu byl kontakt s dětmi zakázán, přičemž z úředního záznamu z 11.3.2020 vyplývá, že kontakt mu nebyl doporučen pro tento konkrétní den, což i dle názoru soudu bylo v daném okamžiku s ohledem na charakter prošetřovaného činu pochopitelné. V tomto směru však otec k věci přistupoval až příliš opatrně, když se s dětmi po celou dobu trestního stíhání ani telefonicky či písemně nekontaktoval. O to méně je pak pochopitelný až neempatický přístup žalobce, popsaný ve shora uvedených opatrovnických rozsudcích, když např. ani po ukončení trestního stíhání , jméno FO, dokonce ani na Vánoce či narozeniny nezavolal (viz výpověď nezletilého v rozsudku KS v Ústí nad Labem ze dne 30.11.2023), projevoval se opakovaně agresivně při asistovaném kontaktu, trval na kontaktu s dětmi bez přítomnosti jejich matky, byť tato mohla pro děti při kontaktu s v tu chvíli pro ně neznámým člověkem být jakousi oporou, odmítal rodinnou terapii, bez jakékoliv předchozí domluvy se dostavil do mateřské školy a vyžadoval kontakt s nezletilou dcerou, která na to nebyla nijak připravena a o tomto nebyla zpravena ani ředitelka mateřinky, v neposlední řadě nutno zmínit až ultimativní vynucování kontaktu obou stran rodiny bez účasti matky dětí, kdy v případě jakékoliv překážky otec opakovaně zvolil nerealizování styku. Jakkoli je pochopitelná horlivost, s jakou žalobce očekává obnovu svých rodinných vztahů (a v tomto směru nutno podotknout, že se jedná o obnovu vztahů s dcerou , jméno FO, , zatímco v případě syna , jméno FO, spíše vybudování vztahů jako takových, když tento měl být v době zahájení trestního řízení ještě batole), nelze tak než uzavřít, že trestní stíhání nebylo jedinou (či převažující) příčinou narušení vztahů žalobce s dětmi z druhého manželství (či vztahu), kterým se žalobce i s ohledem na delší dobu nepřítomnosti a jednání, popsané v opatrovnických rozsudcích, jeví jako hlučný neznámý člověk. Vztahy mezi žalobcovou částí rodiny a částí rodiny nezletilých jsou pak nepochybně odvozeny od samotného vztahu žalobce s dětmi z druhého vztahu. Jestliže poté opatrovnický soud rozhodl o úpravě styku žalobce s nezletilými v nižším rozsahu a za asistovaného styku, reagoval tak právě na situaci, která nastala v období během trestního stíhání a po něm, nikoli na to trestní stíhání žalobce jako takové, když nejenže výslovně uvedl, že „Trestní stíhání otce bylo pravomocně zastaveno 15. 11. 2022.“, ale navíc o situaci v rodině rozhodoval rok po skončení trestního stíhání žalobce. V neposlední řadě nutno poukázat i na vlastní tvrzení žalobce v průběhu řízení, kdy uváděl, že trestního stíhání využila jeho bývalá manželka k tomu, aby mu nemusela předávat děti. Jestliže se však bývalá manželka žalobce i dle jeho vlastních slov snažila klást mu obtíže s předáváním dětí (ať již pod jakoukoliv záminkou, když trestní stíhání hlavním důvodem být nemohlo, protože o změně poměrů dětí bylo rozhodováno až po jeho skončení a jiné důkazy kromě opatrovnických rozsudků v tomto směru žalobce nenavrhoval), nelze než konstatovat, že by v daném případě byla přetržena i příčinná souvislost mezi trestním stíháním a narušenými rodinnými vztahy žalobce.

49. S ohledem na shora uvedené proto soud vycházel z provedených srovnávacích případů. V porovnání s případem sp.zn. 28 C 257/2015 (viz odst. 28 tohoto rozsudku), v němž byli oba poškození trestně stíhání za totožné trestné činy, tamní poškozený stíhán více než 3x déle než současný žalobce, naopak žalobci hrozil o něco vyšší trest odnětí svobody. Na rozdíl od současného žalobce, který zásah do profesního života ani netvrdil, poškozený prokázal zásah do profesního života. Oba poškození prokázali zásahy do osobního života, kdy oba trestní stíhání špatně snášeli, trpěli stresem a nejistotou, u obou rovněž došlo ke změně jejich chování a osobnostních rysů. U obou poškozených došlo k zásahům do rodinného života (byť v případě současného žalobce nikoli pouze v důsledku trestního stíhání a tyto byly až následným chováním žalobce vystupňovány, viz odst. tohoto rozsudku). Tamní poškozený i s rodinou však byl vystaven i celkové dehonestaci, když daná kauza byla velmi medializovaná a navíc byl po určitou část trestního stíhání stíhán i vazebně. Soud proto dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci částku nižší než v porovnávaném případě (jednak s ohledem na medializaci dané věci a dehonestaci celé rodiny tamního poškozeného, jednak z důvodu dopadů do profesního života, jednak z důvodu několikanásobně delšího období trestního stíhání pro tamního poškozeného). V porovnání s případem sp.zn. 15 C 97/2021 (viz odst. 29 tohoto rozsudku), v němž byli oba poškození trestně stíhání za totožné trestné činy, tamní poškozený stíhán zhruba 3x déle než současný žalobce, naopak žalobci hrozil o 1/3 vyšší trest odnětí svobody. Na rozdíl od současného žalobce, poškozený prokázal zásah do profesního života. Oba poškození prokázali zásahy do rodinného života (byť v případě současného žalobce k asistovanému styku nedošlo v důsledku trestního stíhání, ale až následným chováním žalobce vystupňovány, viz odst. tohoto rozsudku). Tamní poškozený byl vystaven i celkové dehonestaci, když daná kauza byla medializovaná a v zaměstnání se stal terčem posměchu, navíc byl veřejně vykázán z pracoviště. Soud opět dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci částku nižší než v porovnávaném případě (jednak s ohledem na medializaci dané věci a dehonestaci tamního poškozeného, jednak z důvodu dopadů do profesního života, jednak z důvodu několikanásobně delšího období trestního stíhání pro tamního poškozeného). Pokud je o porovnání s případem sp.z. 28 C 97/2020 (viz odst.30 tohoto rozsudku), oba poškození byli po stejně dlouhou dobu stíhaní za totožný trestný čin na nezletilém, hrozil jim totožný trest odnětí svobody. U obou se trestní stíhání neprojevilo v profesní sféře, u obou bylo trestní stíhání projevem narušených rodinných vztahů, oba trpěli obavami o výsledek řízení, ani jeden však v souvislosti s tím nevyhledal odbornou pomoc. U tamního poškozeného navíc došlo k dehonestaci na veřejnosti, kdy přišel rovněž o přátele, nastoupili i fyzické následky, jako je ztráta váhy. I v tomto případě soud dospěl k závěru, že je na místě přiznat žalobci částku nižší než v porovnávaném případě (a to zejména s ohledem na skutečnost, že žalobce nebyl vystaven společenskému odsouzení ze strany veřejnosti, když v tomto směru ničeho neuváděl). Protože v prvních dvou případech byly prokázány mnohem těžší dopady do všech sfér života poškozených včetně jejich délky, ve třetím se dopady do života poškozených až na dehonestaci poškozeného a ztrátu přátel téměř shodovaly (včetně trestního stíhání předcházejícímu nařčení z trestného činu ze strany rodinného příslušníka poškozených), dospěl soud k závěru, že je na místě přiznat žalobci peněžité odškodnění ve výši, která bude odpovídat rozmezí mezi přibližně mezi 3/5 odškodného ve třetím případě (cca 48 000,- Kč) a 1/3 odškodného v případech ostatních (cca 55 000,-Kč). Soud proto žalobci ve výroku ad. II přiznal částku 50 000,- Kč, ve zbývající části nárok žalobce na zadostiučinění nezákonného trestního stíhání zamítl..

50. Pokud jde o žalobcem uplatněný nárok na náhradu nákladů vynaložených na jeho obhajobu, předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby zůstalo 9 úkonů po 3 100,- Kč + režijní paušál á 300,- Kč a DPH, v celkové výši 37 602,97 Kč (dle trestní sazby při horní hranici přesahující 10 let), a to 2x nahlédnutí do spisu z blíže neurčeného dne, 2.2.2022 – 1x účast u výslechu svědkyně , jméno FO, od 8:51-10:59 a svědkyně , jméno FO, od 11:21-13:41 (rozsah uskutečněných úkonů nebyl ze strany žalované sporován), 30.3.2022 – 1x porada s klientem, 20.4.2022 a 3.5.2022 2x porada s klientem, 1.6.2022, 23.8.2022 a 31.8.200 – 3x porady s klientem. V daném případě soud dospěl k závěru, že co se týče úkonu nahlížení do spisu, lze použít analogicky § 11 odst. 1 písm. f), byť se nejednalo o úkon při skončení vyšetřování (do tohoto stadia ostatně řízení ani nedospělo, když bylo pravomocně zastaveno usnesením Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 7.11.2022). Naopak soud dospěl k závěru, že žalobci nepřísluší náhrada za 1 neuhrazený úkon z 2.2.2022, účtovaný žalobcem v rozsahu 2 úkonů za účast u výslechu svědkyně , jméno FO, od 8:51-10:59 a 2 úkonů za účast u výslechu svědkyně , jméno FO, od 11:21-13:41, které již žalovaná v rozsahu 3 úkonů nahradila. V této souvislosti soud poukazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 8 To 24/97, podle kterého se „do doby účasti na jednání před soudem, tedy do úkonu právní služby, lze zahrnovat jen ty přestávky, kdy jednání bylo přerušeno na dobu 30 minut a kratší (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Pokud je jednání přerušeno na dobu delší než 30 minut, včítá se doba přerušení do času promeškaného v souvislosti s poskytnutím právní služby (§ 14 odst. 1 písm. b/ vyhl. č. 177/1996 Sb.).“ Na řešení této otázky byly v minulosti rozdílné názory, neboť platný právní předpis tuto otázku jednoznačně neřeší. Soudní praxe poslední doby se sjednotila na zásadě, že první a každý další den hlavního líčení se začíná nový úkon a že dobu úkonů provedených v různých dnech nelze sčítat. V rámci jednoho dne naopak je nutno sčítat časy úkonů právní služby a podle výsledku pak v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. stanovit počet úkonů právní služby. Pokud jde o přestávky v hlavním líčení konaném téhož dne, nelze do dob účasti na jednání před soudem zahrnovat všechny přestávky, zvláště ne ty, které trvají delší dobu. Praxe vychází z ustanovení § 14 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a připouští včítání přestávek kratších 30 minut do doby úkonu právní služby. Přestávky nad tuto hranici je třeba honorovat jako promeškaný čas. Stejný závěr vyplývá i z rozhodnutí č. 19/1992 Sb. rozh. tr., kde je uvedeno "že při pouhém přerušení jednání (např. za účelem přestávky) se však doby, kdy soud jednal, sčítají". Ve stejném duchu bylo nakonec v meritu věci rozhodnuto i v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 1992 sp. zn. , právnická osoba, 11/92, kdy za přestávky v hlavním líčení byla ponechána obhájci (byť s určitou polemikou) jen náhrada za promeškaný čas.“ Ani novější judikatura se od uvedeného závěru neodchyluje: „Při určování a účtování úkonů právní pomoci advokátem v trestním řízení je třeba vycházet ze zásady, že první a každý další den hlavního líčení se začíná nový úkon a že dobu úkonů provedených v této souvislosti v různých dnech nelze sčítat. V rámci jednoho dne je však třeba sčítat časy úkonů právní služby a podle výsledků pak v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, stanovit počet úkonů právní služby.“ (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp.zn. 12 To 97/2001). Protože se jedná o výslechy na sebe navazující, jejichž celková délka včetně přestávky činí 4:50 hod.,nelze než dát za pravdu žalované, která za každé započaté dvě hodiny výslechů přiznala žalobci po jednom úkonu, celkem tedy 3 úkony. Na čtvrtý účtovaný úkon tak již žalobce nemá právo. Pokud jde o jednotlivé porady ze dne 30.3.2022, 20.4.2022, 3.5.2022, 1.6.2022, 23.8.2022 a 31.8.2022, které dle rozpisu jednotlivých úkonů (viz. odst. 12 tohoto rozsudku) navazovaly na předcházející (žalovanou uznané a nahrazené) porady bez návaznosti na nějaký úkon orgánu činného v trestním řízení nebo jakýkoliv úkon advokáta v trestním řízení, tyto soud zhodnotil jako neúčelné, když podstatné okolnosti měly být vyřešeny právě v žalovanou již nahrazených poradách. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobci přiznal částku 8 228,- Kč (tzn. 2x 3 100,- Kč + 2x režijní paušál + 21% DPH ve výši 1 428,- Kč) ve výroku ad. II, ve zbývající části nárok žalobce na náhradu obhajného zamítl ve výroku ad. III.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný co do nároku na náhradu nemajetkové újmy a z větší části i co do nároku na náhradu újmy majetkové (tzn. úspěch žalobce činil 86,10%, zatímco úspěch žalované 13,90%), nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 72,20%, a to v částce 41 196,24 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 181 950,50 Kč (tzn. z žalovanou vyplacené částky 123 722,50 Kč a soudem přiznané částky 58 228,- Kč) sestávající z částky 8 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 8 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 8 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 6. 2024, z částky 8 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 26. 9. 2024 a z částky 8 380 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 850 Kč ve výši 9 208,50 Kč.