45 C 264/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 263 160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 9.250,00 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 253.910,00 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 15 600,- Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 263.160,- Kč představující zadostiučinění nepřiměřené délky řízení o návrhu žalobce na změnu péče o nezletilou, na stanovení výživného a na úpravu styku nezletilé s matkou, vedeného u Městského soudu v Brně pod sp.zn. , Anonymizováno, . Žalobce uvedl, že návrh podal dne 11. 5. 2015 a řízení o tomto návrhu trvalo déle než 7 let (od 11. 5. 2015 do 7. 7. 2022), což je doba nepřiměřená pro vyřízení věci. Dle žalobce došlo v daném řízení k průtahům zejména mezi druhým (4. 8. 2016) a třetím (24. 10. 2019) jednáním v rozsahu více než 3 roky. Jako další průtah žalobce označil opomenutí soudu včas předvolat k jednání znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, , tituly za jménem, , která zpracovala znalecký posudek dne 28. 4. 2016. Soud znalkyni předvolával až po třech letech, když již tato již ukončila svou činnost a nemohla provést ani aktualizaci posudku ani se účastnit jednání jako znalec. Nařízení zpracování posudku se tak stalo zcela bezpředmětným a pouze zbytečně o rok prodloužilo řízení, když tento neměl žádný vliv na výsledek řízení a Krajský soud v Brně k němu nepřihlížel. Soud nebyl schopen ani na opakovaný pokus zadat posudek ve vztahu k povinnosti očkování nezletilé dcery žalobce. Soud řádně ustanovil znalce z oboru zdravotnictví až rok a půl po proběhlém jednání usnesením ze dne 19. 2. 2018, č.j. , Anonymizováno, (druhé jednání proběhlo již 4. 8. 2016). I přes značné průtahy však soud nepožádal vypracování znaleckého posudku jako spěšné, ačkoliv to průběh řízení vyžadoval. Soud znalci uložil, aby podal znalecký posudek písemně do 10 týdnů od převzetí spisu. Soud následně nezajistil, aby byl znalecký posudek v uložené lhůtě skutečně vyhotoven a toleroval, že byl posudek zpracován až po více než roce, až dne 18. 4. 2019, a nijak posudek neurgoval, naopak povolil znalci prodloužení lhůty ke zpracování posudku. O určení mateřské a základní školy nezletilé soud nestihl vůbec rozhodnout, takže pouze v důsledku plynutí času nezbylo nic jiného než v osmi letech nezletilé řízení o těchto otázkách zastavit, neboť bylo zcela bezpředmětné rozhodovat o volbě mateřské školy a o tom, kam má nezletilá nastoupit do 1. třídy. Obdobná situace nastala i s otázkou očkování. Soud sice nařizoval od 24. 10. 2019 jednání v horizontu 1-3 měsíců (jednání č. 3 až jednání č. 14), většina jednání však probíhala pouze v dopoledních hodinách a trvala od cca 8:15 do max 11:15 hod. Žalobce má za to, že mohl soud nařizovat jednání na celý den, případně více jednání v bližších časových intervalech, zejména když předmětem některých jednání bylo pouze čtení listin, které již byly obsahem spisu (např. jednání 20. 10. 2020, 10. 12. 2020 a 26. 1. 2021). Žalobce byl v průběhu soudního řízení nucen podávat návrhy na výkon rozhodnutí, jelikož matka nezletilé bránila styku žalobce s nezletilou dcerou v termínech, na které měl žalobce dle pravomocných rozhodnutí právo. Žalobce například podal dne 5. 2. 2016 prostřednictvím svého právního zástupce návrh na výkon rozhodnutí na termín od 14. do 20. 1. 2016, dále pak podal dne 20. 3. 2016 návrh na výkon rozhodnutí na termín čtvrtky od 26. 11. 2015, přičemž o výkonech těchto rozhodnutí bylo pravomocně rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 11. 6. 2019, č.j. , Anonymizováno, , tedy opět až po více než 3 letech. Vzhledem k tomu, že od právní moci řízení o výkonu rozhodnutí zahájeného dne 5. 2. 2016 uběhlo více jak 6 měsíců, žalobce tuto informaci sděluje pouze pro účely dokreslení celkových průtahů. O dalším návrhu na výkon rozhodnutí ze dne 2. 6. 2020 není doposud pravomocně rozhodnuto, ačkoliv uplynulo již více než 2,5 roku od podání návrhu. Žalobce stručně shrnul průběh celého řízení a doplnil, že dne 10. 3. 2022 podal ústavní stížnost, o které bylo dne 7. 7. 2022 rozhodnuto nálezem Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 699/22, přičemž ústavní stížnost žalobce byla zamítnuta. Dle žalobce se soud nesnažil rozhodnout věc s největším urychlením, když nevyužil zadání spěšného vyhotovení znaleckého posudku, nepředal spis bezprostředně po jeho ustanovení znalcem a nereagoval na nepodání znaleckého posudku do 10 týdnů od převzetí spisu. Znalec přitom měl do uplynutí této doby povinnost znalecký posudek podat, což neučinil. Žalobce připustil, že byl spis často postupován odvolacímu soudu z důvodu podávání odvolání účastníků řízení proti rozhodnutím soudu prvního stupně o předběžných opatřeních nebo proti rozhodnutím o výkonu rozhodnutí. Dle jeho názoru mu však nemůže být podávání procesních prostředků kladeno k tíži. Zdůraznil, že zůstává-li soud po dobu 3 let nečinný, nemůže od účastníků řízení očekávat, že budou rovněž nečinně vyčkávat. Je notorietou, že v řízeních o změně péče se nerozhoduje jednou provždy, nýbrž že se vychází z dalšího možného vývoje vztahů mezi rodiči a z možné změny okolností, ve kterých dítě vyrůstá. Na tyto okolnosti by měl soud průběžně reagovat. Dle žalobce předběžná opatření ani návrhy účastníků na výkon rozhodnutí navíc nebránily tomu, aby soud nařídil jednání. Podotkl, že v této souvislosti může soud využít zapůjčení spisu od odvolacího soudu, vyhotovit „pobočný“ spis, který by umožnil vést vedle sebe řízení ve věci samé u soudu prvního stupně i odvolací řízení proti rozhodnutím o předběžných opatřeních nebo rozhodnutím o výkonu rozhodnutí. Dle žalobce se tak soud v řízení dopustil řady pochybení, v jejichž důsledku se soudní řízení zcela bezdůvodně protáhlo o několik let, čímž došlo k opakovanému porušení ústavně zaručeného práva žalobce na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě. Pokud jde o požadované zadostiučinění, žalobce shrnul, že celková délka řízení přesáhla 86 měsíců (zatímco on sám by považoval za akceptovatelnou lhůtu 24 měsíců k vydání konečného soudního rozhodnutí). Soud prvního stupně nebyl schopen rozhodnout v přiměřené době a procesně správně. Např. nebyl schopen určit znalce, který měl vyhotovit znalecký posudek, jakož i na skutečnost, že nebyl schopen zajistit, aby byl znalecký posudek vyhotoven v přiměřené lhůtě. V řízení se jednalo zejména o změnu styku žalobce s jeho nezletilou dcerou a o změnu péče o nezletilou, dále pak o omezení rodičovské odpovědnosti rodičů nezletilé, o výchovném opatření, o povinnosti rodičů podávat informace o nezletilé a o změnu výživného. Pro žalobce je předmět sporu mimořádně důležitý, jelikož rozhodnutí soudu má zásadní vliv na jeho možnost aktivně se podílet na výchově svého dítěte, jakož i na možnost se s ním pravidelně a v dostatečné míře stýkat. Žalobce při vyčíslení přiměřeného zadostiučinění vycházel z částky 1 800,- Kč za jeden měsíc řízení, když zohlednil inflaci za dobu od vydání sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu Cpjn 206/2010. Základní částku dále navýšil o 20% pro postup soudu v dané věci a o dalších 50% pro mimořádný význam dané věci pro svou osobu. Celkem tak požadoval 263.160,- Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 8.7.2022, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná učinila nesporným, že žalobce dne 8.7.2022 uplatnil u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 263 160 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení původně vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , Anonymizováno, Žalovaná konstatovala nepřiměřenost délky řízení, peněžitá náhrada přiznána nebyla. Žalovaná rovněž stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že v předmětném řízení nelze konstatovat žádné průtahy, neboť žádný z výše uvedených soudů nebyl procesně nečinný. Naopak lze říci, že jednotlivé procesní úkony byly prováděny průběžně. Pro tento závěr hovoří také skutečnost, že žalobcem nebyla u procesního soudu podána ani stížnost na průtahy, ani návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu (§ 174a zák. č. 6/2002 Sb.). Řízení ve věci trvá od května 2015 do nynější doby. Celková doba řízení činí prozatím 7 let a 7 měsíců. V žádosti je k posouzení určen úsek v délce 7 let a 1 měsíce. Žalovaná při mimosoudním projednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobci tak vznikla nemajetková újma, avšak podstatně nižší intenzity. V předmětné věci nebyly shledány žádné průtahy. Řízení je vedeno před dvěma stupni soudů a před Ústavním soudem ČR v celkové délce 7 let a 1 měsíce. Ve věci rozhodoval soud I. stupně jedenkrát, soud II. stupně rovněž jedenkrát a Ústavní soud ČR jedenkrát. Řízení je po stránce skutkové i stránce právní složité. O složitosti řízení svědčí i rozsah spisového materiálu; návrh otce na č.l. 285 až rozhodnutí Ústavního soudu ČR č.l. 3 847. Ve věci byly provedeny listinné důkazy, znalecké posudky a vyslechnuti svědci. Význam řízení pro žalobce byl shledán jako nízký. Na délce řízení se podíleli oba rodiče, soudy byly neustále nuceny řešit jejich procesní návrhy, zejm. na nařízení předběžného opatření. Tyto mají z hlediska procesního práva přednost. Rodiče nespolupracovali, nejednali v nejlepším zájmu dítěte, ale sledovali pouze své partikulární zájmy. Takové skutečnosti nejsou vůbec přičitatelné státu a stát za ně nenese odpovědnost. Odškodnění má být poskytováno za pocit nejistoty ohledně výsledku řízení v objektivním smyslu. Ve vztahu k otci jej zásadně dovodit nelze. Z časových posloupností návrhů otce bez pochybností plyne, že tyto jsou motivovány jeho nesouhlasem s rozhodnutími soudů, neboť je zcela jasné, že nevyčkal, aby se poměry rodičů a nezletilé natolik změnily, aby skutečně odůvodňovaly nové posouzení ze strany soudu. Poměry nezletilé byly pravomocně upraveny dne 12.5.2015, na to hned 11.5.2015 otec podává nový návrh. Dne 30.8.2015 podává otec další návrh. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Žalovaná je toho názoru, že výše náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobce požaduje, není přiměřená jak z hlediska zákonných kritérií, tak z hlediska rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Uplatněním nároku na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ze dne 8.7.2022 žalobce předběžně uplatnil u žalované nárok z titulu nepřiměřené délky řízení, vedeného od 11.5.2015 do vydání ústavního nálezu ze 7.7.2022.

4. Dle doručenky datové zprávy byla žádost o předběžné projednání nároku doručena do datové schránky žalované právním zástupcem žalobce dne 8.7.2022.

5. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 4.1.2023 byl nárok žalobce vypořádán.

6. Rozsudkem Městského soudu v Brně čj. , Anonymizováno, ze dne 14. června 2021 bylo rozhodováno jednak o změně péče a výživného, o změně styku, o výchovném opatření, o omezení rodičovské odpovědnosti rodičů, o povinnosti rodičů podávat informace o nezletilé, o neshodě rodičů ve věcech pro nezletilé dítě významných, a o výkonu rozhodnutí. Soud rozhodl tak, že návrh otce na změnu péče s dcerou, zamítl, resp. návrh na změnu péče nezletilé dcery, na stanovení výživného matce a na úpravu styku s matkou, zamítl. Dále rozsudek Městského soudu v Brně z 9.10.2014, č.j. , Anonymizováno, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.4.2015, č.j. , Anonymizováno, , ohledně styku otce s nezletilou změnil a upravil tento. Dále rozsudek Městského soudu v Brně z 9.10.2014, čj. , Anonymizováno, ve spojení s již uváděným rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.4.2015, č.j. , Anonymizováno, změnil ohledně částky výživného, které bylo uloženo otci, stejně jako nedoplatku. Dále zamítl návrh otce na omezení rodičovské odpovědnosti matky. Rovněž zamítl návrh matky na omezení rodičovské odpovědnosti otce. Stanovil dohled nad nezletilou. Matce udělil napomenutí za neprovedení řádného pravidelného očkování nezletilé. Oběma rodičům udělil napomenutí za nedostatek snahy po souladném naplňování jejich práv a povinností plynoucích z rodičovské odpovědnosti k nezletilé. Nahradil souhlas otce se zápisem nezletilé do základní školy ZŠ , adresa, . Dále zamítl návrh matky na nahrazení souhlasu otce s ukončením očkování nezletilé proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, a dalším onemocněním. Dále udělil otci, za matku souhlas k dokončení pravidelného očkování nezletilé proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Matce uložil povinnost podávat otci informace o zdravotním stavu nezletilé za uplynulý měsíc, o jejím prospěchu, zájmové činnosti a podobně. Otci uložil povinnost matce podávat informaci o plánovaném postupu a úkonech, směřujících k dokončení pravidelného očkování nezletilé, proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Dále udělil soud souhlas otci za matku ke zvolení , tituly před jménem, , jméno FO, , jako praktické lékařky nezletilé. Dále řízení ve věcech nahrazení souhlasu matky se změnou mateřské školy, zastavil. Mělo se jednat o spádovou školu , Anonymizováno, . Dále usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18.7.2017, čj. , Anonymizováno, , ve výroku I., ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.9.2017, čj. , Anonymizováno, , výrok I., zrušil. Dále usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11.12.2018, č.j. , Anonymizováno, (dočasného spisu), ve výroku I., zrušil. Dále usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29.6.2020 č.j. , Anonymizováno, , ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1.9.2020, čj. , Anonymizováno, , ve znění opravného usnesení ze dne 6.1.2021, čj. , Anonymizováno, , zrušil. Dále vyslovil předběžnou vykonatelnost výroků II., VI., VII., VIII., IX., X., XI., XII., XIII. a XIV. daného rozsudku. Dále uložil rodičům povinnost uhradit České republice náhradu nákladů vzniklých státu za znalečné a svědečné. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, obou účastníků. Dále řízení o návrhu otce na nařízení výkonu rozhodnutí dle rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9.10.2014, čj. , Anonymizováno, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.4.2015, a dalšími, zastavil, v části, v části zamítl, a dále návrh matky na nařízení výkonu rozhodnutí, dle dalšího usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1.8.2018, ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu, zamítl. , právnická osoba, rozhodl o tom, že v řízení o výkonu rozhodnutí, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (pozn. soudu - rozhodnutí obsahuje celkem 24 výroků).

7. Rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. , Anonymizováno, ze dne 15.12.2021 byl rozsudek soudu I. stupně ze dne 14.6.2021, čj. , Anonymizováno, , v napadených výrocích I., III., IV., V., VI., VII., VIII., X. a XII potvrzen. Dále, v napadeném výroku II. bodu A) o běžném styku otce s dcerou změněn v části, a částečně potvrzen. Dále ve výroku II. bodu B) o neběžném styku otce s dcerou, byl zrušen. Dále v napadených výrocích XI. a XIV. byl zrušen a řízení bylo zastaveno. Dále v napadeném výroku XIX. byl rozsudek zrušen. , právnická osoba, v napadených výrocích XX. XXI., XXII., XIII. a XXIV. (pozn. Soudu - Pravděpodobně se jedná o překlep. Mělo zřejmě být XXIII. a XXIV.), byl rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

8. Nálezem Ústavního soudu ČR IV, Anonymizováno, ze dne 28.6.2022 byla ústavní stížnost stěžovatele, tedy současného žalobce zamítnuta. Jednalo se o stížnost proti I. výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, čj. , Anonymizováno, v části, kterou byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně, ze dne 14.6.2021 čj. , Anonymizováno, ve výrocích I., III., VI. a VIII. výroku, a výroku II., III. a V. výroku, změněn, resp. zrušen s tím že proti rozsudku Městského soudu v Praze podali odvolání, jak matka, tak otec. Následně bylo rozhodnuto krajským soudem rozsudkem, který byl následně napaden ústavní stížností, přičemž Ústavní soud v daném případě neshledal porušení základních práv stěžovatele, a proto ústavní stížnost zamítl s tím, že v postupu a rozhodnutí krajského soudu žádné kvalifikované pochybení, jenž by mohlo být z hledisek, výše uvedených, posuzováno jako porušení základních práv stěžovatele a jež by mělo vést ke zrušení napadeného rozhodnutí ve specifikovaných výrocích, nezjistil. V bližším odkazuji na závěry, uvedené v odůvodnění ústavního nálezu, v článku , právnická osoba, ústavnímu nálezu je založeno rovněž odlišné stanovisko soudce , tituly před jménem, , jméno FO, , k výroku I. a s tím, k související části odůvodnění nálezu.

9. Usnesením Krajského soudu v Brně, čj. , Anonymizováno, ze dne 7.11.2023 bylo rozhodováno ve věci zrušených výroků XX., XXI., XXII., XXIII. a XXIV. rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14.6.2021, dle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021 čj. , Anonymizováno, , ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18.1.2022 čj. 16 Co 238/2021 – 3728, o odvolání otce proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14.8.2023, čj. , Anonymizováno, , a to tak, že usnesení soudu I. stupně se v napadených výrocích XXII. a XXIV, bylo potvrzeno. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

10. Soud jako nadbytečné neprováděl důkazy protokoly z jednotlivých jednání ve věci č.j. , Anonymizováno, , konaných ve dnech 17.9.2020, 20.10.2020, 10.12.2020, 26.1.2021, 4.6.2021, 14.6.2021, 17.9.2020, 15.10.2015, 4.8.2016, 25.6.2020, 29.6.2020, 12.12.2019, 24.10.2019, 9.1.2020, 20.2.2020 a 28.5.2020, když průběh řízení byl zjištěn z obsahu celého spisu.

11. Ze spisu Městského soudu v Brně sp.zn. , Anonymizováno, bylo zjištěno následující: Dne 11. 5. 2015 podal žalobce návrh na změnu péče a výživy k nezletilému dítěti , jméno FO, s návrhem na vydání předběžného opatření, kterým by měla být nezletilá svěřena do jeho péče. Soud návrh doručil téhož dne opatrovníkovi nezletilé, Městské části , adresa, a rovněž právnímu zástupci matky s výzvou k vyjádření. Dne 12. 5. 2015 žádala , právnická osoba, o sdělení, kdy nabylo právní moci rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, ze dne 9.10.2014, kterým bylo rozhodováno o svěření nezletilé do péče matky, úpravy výživného, stanovení styku otce s dítětem a udělení souhlasu s očkováním nezletilé. Dne 14. 5. 2015 se ve věci vyjádřila matka k návrhu otce na změnu péče a předložila řadu důkazů. Dne 14.5.2015 se k návrhu otce rovněž vyjádřilo statutární město, přičemž shrnulo průběh vztahu mezi účastníky s tím, že 4. dubna 2015 zasahovala v bytě žalobce policie, kterou zavolala matka. Ta následně rovněž podala na žalobce trestní oznámení a nezletilé byla aplikována další dávka hexavakcíny. Dne 4. května 2015 oznámila , právnická osoba, , že 4.4.2015 informovala policii matka, že jí otec nebere hovory, přičemž toto podání policie vyhodnotila jako schválnost ze strany matky a postoupala je k projednání Úřadu městské části , adresa, . Dne 12. května 2015 oznámila , právnická osoba, , že jim 9. května 2015 oznámila matka, že jí otec, nezletilé nechal odebrat krev za účelem dalšího očkování, přičemž u tohoto matka nebyla. A nesouhlasí s ním. Policie žádala o zprávu ohledně situace v rodině. , právnická osoba, , adresa, . května 2015 zaslala matka vyjádření ošetřujícího lékaře nezletilé do spisu a toto bylo založeno 18. května 2015. Soud návrh otce na nařízení předběžného opatření z 11.5.2015 zamítl a ustanovil opatrovníkem nezletilé Statutární město , adresa, . Do spisu dále bylo založeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty matce v souvislosti s návrhem otce ze dne 22.9.2014. Do spisu byla na čísle listu 364–402, byla založena část spisu původně vedená pod čísly listu 264–302, kdy se jednalo o návrh otce z 22.9.2014, který časově předcházel návrhu, který je předmětem tohoto řízení. Dne 19.6.2015 odpověděl soud na dotaz policie ohledně nabytí právní moci rozsudku, jako na čísle listu 199 a dále 5.8.2015 vyzval rodiče k předložení dokladů, rozhodných pro věc, vyjmenoval nezletilé opatrovníka, a sice Statutární město , adresa, pro celé řízení ve věcech péče soudu o nezletilé a nařídil ve věci ústní jednání na 15.10.2015. Dne 7.8.2015 založilo do spisu Statutární město , adresa, zprávu o jednání s rodiči, další zprávu založilo Statutární město , adresa, .9.2015. Dne 13.10.2015 se ve věci vyjádřil otec a předložil další podklady. 15.10.2015 se ve věci konalo ústní jednání, kde byl vyslechnut jednak otec, jednak matka a dále bylo jednání odročeno na neurčito za účelem zadání znaleckého posudku z oboru psychologie k posouzení vzájemných vztahů mezi nezletilou a rodiči a k posouzení jejich výchovné způsobilosti a dalších otázek. Současně byla přítomným uložena povinnost sdělit případné důkazní návrhy do 30.10.2015. Dne 25.9.2015 bylo do spisu založeno sdělení o pohledávce soudu vůči matce a , tituly před jménem, , jméno FO, , které byla rozhodnutím Městského soudu v , adresa, .6.2015 uložena pokuta. Dne 30.10.2015, založil otec návrh na provedení důkazů, matka uhradila splátku pořádkové pokuty téhož dne. Dále se matka ve věci vyjádřila 2.11.2015 a předložila ve věci další důkazy. Dne 3.11.2015 založila matka do spisu další důkazy a listiny týkající se sporu mezi oběma rodiči. 3.11.2015 soud ve věci ustanovil znalce z oboru psychologie, a to posouzení duševního stavu nezletilé a vztahu k rodičům, ale rovněž i rodičů, jako takových. Dne 9.11.2015 se znovu ve věci vyjádřila matka. Dále matka 11.11.2015 vznesla námitky proti ustanovené znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že tato prováděla znalecký posudek v souvislosti se synovci její přítelkyně a matka má obavy, že posudek nemusí být nestranný. Dne 20.11.2015 oznámila znalkyně, že v požadovaném termínu není schopna znalecký posudek vypracovat z důvodu jiných znaleckých posudků. Dne 25.11.2015 požádala matka o doložku právní moci na rozhodnutí ze dne 9.10.2014. Soud dále 8.12.2015 zprostil znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, vypracováním znaleckého posudku a jmenoval novým znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , s totožným znaleckým úkolem. Dne 8.12.2015 se ve věci vyjádřila matka a předložila další důkazy. Dne 13.1.2016 přiložila matka přílohy k návrhu na změnu úpravy styku a návrh na změnu úpravy styku s nezletilou společně s návrhem na vydání předběžného opatření, kterým by měl být omezen styk nebo resp. uloženo otci umožnit matce telefonní styk každý den po dobu alespoň 10 minut, v blíže určených hodinách. Návrh byl podán 14.1.2016. Dne Soud 15.1.2016 zaslal návrh druhé straně a rovněž také právnímu zástupci, resp. opatrovníkovi nezletilé. Ten se 19.1.2016 ve věci vyjádřil. Téhož dne soud návrh matky na nařízení předběžného opatření ohledně telefonního bodu zamítl a téhož dne požádala , právnická osoba, o informaci, resp. žádost o sdělení, zda podání matky ze dne 14.5.2015 obsahuje informace, týkající se třetí osoby, která podala u policie oznámení o podezření z možného podezření přečinu pomluvy. Policie v této souvislosti žádala o sdělení soudu, jaký vliv měla zpráva matky ze dne 14.5.2015 na rozhodnutí v předmětné věci. Dne 20.1.2016 podal otec návrh na úpravu styku s nezletilou a s návrhem na předběžné opatření, a téhož dne podal ve věci vyjádření k návrhu matky a předložil další důkazy. Dne 2.2.2016 zaslal soud vyjádření otce právnímu zástupci matky a opatrovníkovi nezletilé, rovněž zaslal odpověď , právnická osoba, . Dne 27.1.2016 se ve věci znovu vyjádřila matka. 1.2.2016 podala matka odvolání do rozhodnutí, kterým soud zamítl její návrh na vydání předběžného opatření ohledně telefonického styku s otcem. Dne 5.2.2016 požádala policie o podání zprávy, kdy nabyl právní moci rozsudek Městského soudu v Brně, kterým byla svěřena nezletilá do péče matky. Jednalo se tak na popud současného žalobce, který podal ve věci oznámení proti matce. Dne 5.2.2016 podal otec návrh na výkon rozhodnutí uložením pokuty matce nezletilé, a sice z důvodu nerespektování rozsudku, jako na čísle listu 280 daného spisu. Dne 16.2.2016 podal otec návrh na vydání předběžného opatření, kterým měl být upraven styk otce s nezletilou. Návrh byl zaslán právnímu zástupci matky a opatrovníkovi 17.2.2016. K návrhu se poté vyjádřila matka 18.2.2016. Soud poté rozhodl 23.2.2016 o zamítnutí návrhu otce ze dne 16.2.2016 na úpravu styku s nezletilou. Dne 23.2.2016 soud rozhodl o ustanovení opatrovníka, Statutárního města , adresa, pro řízení o výkonu rozhodnutí o styku s nezletilou, a to nezletilé. Dne 24.2.2016 předložila další důkazy, svědčící o šikanózním jednání otce nezletilá, matka, resp. její právní zástupkyně. Dne 10.3.2016 podala matka stanovisko k návrhu ve věci samé a dále téhož dne vyjádření k návrhu na výkon rozhodnutí a předložila další podklady. 14.3.2016 se ve věci vyjádřila znalkyně, , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že není schopna dodržet časový limit a požádala o prodloužení termínu pro vypracování znaleckého posudku. Dne 20.3.2016 podal otec návrh na výkon rozhodnutí uložením pokuty matce z důvodu nedodržení stanoveného styku. Dne 11.4.2016 zaslal vyjádření obou rodičů soud protistranám, současně odpověděl na dotaz , právnická osoba, , zadal znalkyni dotaz, kdy bude možné předpokládat vyhotovení znaleckého posudku. Dne 19.4.2016 k odvolání matky proti usnesení z 19.1.2016 se vyjádřil otec. Dne 26.4.2016 zaslal OSPOD, respektive Statutární město , adresa, , zprávu soudu. Dne 3.5.2016 byl ve věci zaslán znalecký posudek znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Soud zaslal znalecký posudek účastníkům 17.5.2016. Dne 30.5.2016 se ve věci znovu vyjádřil opatrovník nezletilé. Dne 13.6.2016 se vyjádřil otec k vyjádření matky, k návrhu na výkon rozhodnutí, a předložil další podklady. Dále soud zaslal vyjádření otce právnímu zástupci matky a opatrovníkovi 20.6.2016, a nařídil ústní jednání na 4.8.2016. Téhož dne soud rozhodl o znalečném, účastníci poté v mezidobí požádali o vyslechnutí znalce u jednání. Soud proto 14.7.2016 předvolal znalkyni k jednání. Téhož dne podal nový právní zástupce matky další návrh na nařízení předběžného opatření, kterým mělo být zakázáno otci provést jakýkoliv neakutní zdravotnický zákrok, kterým by měla být narušena tělesná integrita nezletilé, včetně očkování. Návrh byl zaslán právnímu zástupci otce a opatrovníkovi. Dne 19.7.2016 se otec vyjádřil k návrhu matky na vydání předběžného opatření a předložil další podklady. Soud poté 22.7.2016 návrh matky z 15.7.2016 zamítl. Dále si soud vyžádal zprávu o majetkových poměrech otce, následně obdržel zprávu opatrovníka nezletilé. Dne 26.7.2016 se z důvodu lázeňského pobytu omluvila znalkyně. Dne 28.7.2016 reagovala , právnická osoba, na žádost o součinnost. Dne 31.7.2016 informovala bývalá partnerka otce o kontaktu s dcerou. Nejedná se o matku současné nezletilé. Do spisu byly rovněž založeny podklady, týkající se majetkových poměrů obou rodičů. Dne 22.8.2016 se vyjádřila matka k dosavadnímu průběhu řízení a dále se vyjádřila k návrhu otce na výkon rozhodnutí ze dne 20.3.2016. Dne 4.8.2016 se konalo ve věci ústní jednání, byly konstatovány dosavadní výsledky průběhu řízení. Právní zástupce matky se ve věci vyjádřil a poté právní zástupce otce, rovněž opatrovník, a shodně navrhl, aby soud jednání odročil, aby se seznámil s obsáhlým podáním matky, s novými návrhy. Soud poté jednání odročil na 13.10.2016. Dne 3 8.2016 požádala policie o sdělení, zda ve styku otce s nezletilou došlo k nějakému jinému rozhodnutí. A o zaslání tohoto rozhodnutí. Dne 4.8.2016 podala matka ve věci vyjádření k dosavadnímu průběhu řízení a zaslala soudu další podklady. Dne 8.8.2016 se znovu ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé, téhož dne se ve věci vyjádřil právní zástupce otce a navrhl další vyjádření obou rodičů. Rovněž bylo zasláno zástupcům protistran a opatrovníkům, společně s rozhodnutím z 19.6.2016 o zamítnutí návrhu matky na nařízení předběžného opatření, ohledně telefonního styku. Matka podala 14.8.2016 další návrh na vydání předběžného opatření o úpravu styku, resp. předběžná opatření, kterým mělo být otci zakázáno provést jakýkoliv neakutní zdravotnický zákrok, kterým by měla být narušena tělesná integrita nezletilé, včetně provádění jakéhokoliv očkování, bez souhlasu matky či soudu. Matka dále shrnula důkazní návrhy, a sice podáním z 25.8.2016. Dne 18.8.2016 soud ve věci rozhodl o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření ze dne 12.8.2016. Dne 25.8.2016 se ve věci vyjádřila znovu městská část, jako opatrovník nezletilé a opětovně poté, rovněž 29.8.2016. Matka podala odvolání proti usnesení z 18.8.2016, a sice 8.9.2016. Odvolání bylo zasláno protistraně 12.9.2016 a současně bylo zrušeno nařízené jednání, původně nařízené na 13.10.2016. Matka se k odvolání dále vyjádřila a toto doplnila podáním z 9.9.2016. Rovněž opatrovník se v dané věci vyjádřil 12.9.2016. Matka podala 27.9.2016 další návrh na vydání předběžného opatření, kterým měl být otci jednak zakázán jakýkoliv neakutní zdravotnický zákrok ve vztahu k nezletilé bez souhlasu matky či soudu a dále uložena povinnost otci sdělit matce bližší informace ohledně vakcín, kterými byla nezletilá očkována. Dále, aby soud uložil povinnost otci sdělit matce účel odběru krve nezletilé a předat jí veškerou dokumentaci a dále zakázat styk otci s nezletilou, alternativně upravit styk otce s nezletilou. Dne 30.9.2016 byl zaslán návrh matky na předběžné opatření právnímu zástupci otce a opatrovníkovi, rovněž byla vyhotovena předkládací zpráva Krajskému soudu v Brně. Tomu byl poté spis předložen 4.10.2016 a Krajský soud v Brně poté rozhodl o odvolání matky proti rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 18.8.2016 o zamítnutí předběžného opatření tak, že toto usnesení potvrdil usnesením ze dne 17.10.2016. Do spisu rovněž bylo založeno vyjádření otce k podání matky ze dne 10.10.2016, a sice proti usnesení z 18.8.2016 a další podklady. Dále soud obdržel vyjádření opatrovníka nezletilé, a sice 3.10.2016. Následně soud rozhodl 4.10.2016 o návrhu matky z 27.9.2016, kterému částečně vyhověl. A to kromě bodu, kterým měl být zakázán styk otce s nezletilou. V tomto bodu byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut, ve zbývající části soud návrhu vyhověl. Dne 24.10.2016 zaslal opatrovník nezletilé soudu jednotlivé zprávy, včetně dalších podkladů (pozn. soudu - spis je velmi obsáhlý, každé podání rodičů či OSPOD je doprovozeno velkým množstvím podkladů). Rovněž otec zaslal do spisu 26.10.2016 své vyjádření k návrhu na výkon rozhodnutí, který podala matka a předložil další podklady. Dne 25.10.2016 se otec odvolal proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 4.10.2016. Dále zaslal následující den důkazy ke svému odvolání a další vyjádření k návrhu matky na výkon rozhodnutí. Dne 2.11.2016 soud zaslal odvolání otce právnímu zástupci matky a opatrovníkovi. Do spisu byl poté založen 10.11.2016 návrh otce na vydání předběžného opatření, kterým by soud měl nařídit předběžné opatření a udělit souhlas otci za matku k provedení očkování nezletilé dcery vakcínou , Anonymizováno, a dále uložil povinnost matce zdržet se jakéhokoliv očkování nezletilé. Dne 16.11.2016 soud předložil odvolání rodičů Krajskému soudu v Brně, předtím rozeslal vyjádření účastníků protistranám. Krajský soud v Brně poté 5.12.2016 rozhodl o změně usnesení soudu prvního stupně tak, že návrh matky na vydání předběžného opatření ve vyhovujícím výroku zamítl. Dne 22.12.2016 požádala , tituly za jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, o zproštění povinnosti vypracovat v dané věci znalecký posudek z důvodu nedostatečných kompetencí a odbornosti. Dne 13.11.2016 se ve věci vyjádřila matka k návrhu otce na výkon rozhodnutí ze dne 20.3.2016 a dále k výroku číslo dvě usnesení ze dne 16.11.2016 a předložila další podklady, včetně výzev k podání vysvětlení ohledně přestupků, dvou přestupků v souvislosti s předáváním nezletilé mezi rodiči z Úřadu městské části města Brna a výzvy k podání vysvětlení ohledně obtěžování bývalého přítele matky, rovněž toho, že nezletilá navštěvuje školu navzdory tomu, že není dosud plně očkovaná. Oznámení soud přeposlal 6.2.2017 právnímu zástupci otce a opatrovníkovi, poté byl spis předložen znalci. Otec se 16.2.2017 vyjádřil k výkonu styku s nezletilou a předložil další podklady. Dále 17.2.2017 podal otec další návrh na vydání předběžného opatření, kterým by mělo být určeno právo otce stýkat se s nezletilou v blíže specifikovaných termínech, jednak v každém kalendářním týdnu, jednak v každém sudém kalendářním týdnu. A k tomuto rovněž předložil další podklady, 20.2.2017. Téhož dne se vyjádřil opatrovník nezletilé a téhož dne byl návrh otce na vydání předběžného opatření zaslán právnímu zástupci matky a opatrovníkovi. Opatrovník se 23.2.2017 vyjádřil k vyjádření k návrhu na vydání předběžného opatření, rovněž matka 25.2.2017 zaslala své vyjádření. Soud poté rozhodl 27.2.2017 o vydání předběžného opatření, respektive o zamítnutí předběžného opatření, kterým se otec dožadoval návrhem ze 17.2.2017. Dne 13.3.2017 se otec vyjádřil k výkonu styku s nezletilou a doplnil své vyjádření ze dne 16.2.2017 a znovu předložil další podklady. Dne 4.4.2017 soud vyjádření otce zaslal právnímu zástupci matky a opatrovníkovi nezletilé. Dále učinil dotaz na Českou lékařskou komoru ohledně očkování nezletilé a osoby znalce, který by měl být povolán zkoumat otázky rozhodné pro věc. Otec se 31.3.2017 ve věci znovu vyjádřil, předložil další podklady, včetně trestního oznámení na matku nebo resp. vyrozumění o trestním oznámení, které podal proti matce. Soud zaslal vyjádření otce právnímu zástupci matky a opatrníkovi nezletilé. Poté soud obdržel žádost o podání zprávy , právnická osoba, ze dne 17.3.2017 ve věci očkování vakcínou , Anonymizováno, a spáchání přečinu padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu, kterého se měl dopustit ošetřující lékař nezletilé, dle trestního oznámení matky. Dne 20.3.2017 se ve věci opět vyjádřil otec, rovněž předložil další podklady. 10.4.2017 se ve věci vyjádřila Česká lékařská komora a doporučila konkrétní specializaci znalce, který by se v dané věci mohl vyjádřit. 4.5.2017 opět požádala , právnická osoba, o podání zprávy, resp. o sdělení, zaslání sdělení České lékařské komory, které bylo zasláno dříve soudu. Soud poté 10.5.2017 zprostil , tituly za jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, vyhotovením znaleckého posudku a jmenoval znalce, nového znalce , tituly za jménem, , jméno FO, . Dne 22.5.2017 se ve věci vyjádřil otec a navrhl upravit úkoly znalce, oproti původnímu znění usnesení z 12.12.2016. Dne 24.5.2017 podala matka námitky proti osobě znalce, a sice pro podjatost a předložila další podklady. Otec se vyjádřil k námitkám matky 21.6.2017. Dále požádala Městská část , adresa, , opatrovník nezletilé o sdělení počítání času rozsudku Městského soudu v Brně, a sice 26.6.2017. Matka poté podala další návrh na vydání předběžného opatření, a sice 11.7.2017, přičemž mělo být otci zakázáno provést jakýkoliv neakutní zdravotnický zákrok, kterým bude porušena tělesná integrita nezletilé, včetně očkování bez souhlasu soudu a matky. Dále uložit povinnost otci sdělit matce, kdy, kdo a jakými vakcínami dítě očkoval a povinnost sdělit matce, kdy provedl odběry a kdo odběry nezletilé, resp. krve nezletilé a dále předat matce veškerou zdravotnickou dokumentaci. I k tomuto byly rovněž předloženy další podklady. Soud poté 18.7.2017 rozhodl o změně znalce , tituly za jménem, , jméno FO, a ustanovil znalce , tituly za jménem, , jméno FO, k vyhotovení znaleckého posudku a téhož dne rozhodl o zamítnutí návrhu matky na vydání předběžného opatření ze dne 11.7.2017. Dne 28.7.2017 informoval , tituly za jménem, , jméno FO, , že není kompetentní v dané věci vyhotovit znalecký posudek. Dne 29.7.2017 požádala , právnická osoba, o výklad pojmu, týdne, uvedený v rozsudku jako na čísle listu 199. Dle policie si každá strana vykládá rozličně délku jednoho týdne. Matka podala proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18.7.2017 odvolání 3.8.2017, a dále podala doplnění 15.8.201, k 7 zadání znaleckého posudku , tituly za jménem, , jméno FO, . Dne 25.8.2017 soud odpověděl , právnická osoba, na její dotaz, dále vyhotovil předkládací zprávu Krajskému soudu v Brně a tomuto předložil spis s odvoláním matky proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18.7.2017. Krajský soud v Brně rozhodl 13.9.2017 o změně usnesení soudu prvního stupně tak, že otec je povinen zdržet se provádění jakéhokoliv očkování nezletilé bez souhlasu soudu či matky. Dále potvrdil usnesení soudu prvního stupně v zamítavé části ohledně neakutních zdravotnických zákroků, kterými má být narušena tělesná integrita nezletilé, a rovněž ohledně povinnosti sdělit matce, kdo, kdy a jakým vakcínami dítě očkoval. Dále rozhodnutí v části, ve které bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, kterým by měla být uložena povinnost otci sdělit matce, kdo, kdy a jakými vakcínami dítě očkoval v blíže určených dnech a za jakým účelem provedl nezletilé odběry krve, a předat veškerou zdravotnickou dokumentaci nezletilé zrušil a řízení zastavil a dále matce uložil, aby do měsíce od doručení usnesení podala návrh na zahájení řízení o udělení souhlasu otce s ukončením očkování nezletilé proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění vyvolanému původcem hemofilu z influenze a dalším. Dne 27.9.2017 podal otec návrh na výkon rozhodnutí uložením pokuty matce nezletilé z důvodu komplikování styku otce s dcerou a předložil další podklady. Soud zaslal usnesení Krajského soudu v Brně a návrh otce na výkon rozhodnutí, 3.10.2017 účastníkům. Dne 12.10.2017 požádal soud o součinnost Českou lékařskou komoru, rovněž zástupce účastníků a vyžádal podklady k jejich majetkovým poměrům. Následně soud obdržel odpovědi na žádost o součinnost, rovněž také návrh matky na vydání rozhodnutí o nahrazení souhlasu otce, konkrétně 10.11.2017. Dne 11.9.2017 soud zamítl návrh opatrovníka na vydání předběžného opatření ohledně styku rodičů s nezletilou ze dne 4.9.2017. 22. listopadu 2017 podal žalobce návrh na doplnění dokazování. Soud poté 19.12.2017 ustanovil nezletilé opatrovníka pro řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, o neshodě rodičů. 2.1.2018 soud obdržel žádost ošetřujícího lékaře nezletilé o ustanovení z moci úřední, nového ošetřujícího lékaře nezletilé s tím, že je terčem nevybíravých útoků ze strany otce, který na rozdíl od matky dítěte odmítá registraci své dcery v jeho ordinaci a neprojevuje vůli ke spolupráci, tolik potřebnou k zajištění adekvátní zdravotní péče o nezletilou. Dne 13.2.2018 se ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé s tím, že matce bylo vysloveno napomenutí, neboť opakovaně nerespektovala rozsudek soudu, kterým byl upraven styk otce s nezletilou, a to i přes opakované poučení. Opatrovník uzavřel, že oba rodiče zatěžují dceru skutečnostmi, které jí vůbec nenáleží, přičemž oba rodiče se určitým způsobem podílí na sporech o nezletilou. Rovněž opatrovník předložil řadu dalších podkladů v dané věci. Tímto tedy končí pátý svazek spisu, konkrétně číslo listu 1009. Dne 21.2.2018 soud zaslal účastníkům usnesení Městského soudu v Brně ze dne 19 8.2018, kterým zprostil znalce , tituly za jménem, , jméno FO, vyhotovením znaleckého posudku v dané věci a ustanovil Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, týmž úkolem a pověřil týmž úkolem. Dne 22.2.2018 znovu zaslala matka své vyjádření, již zaslané soudu, rok předtím. 5.3.2018 zaslal otec námitky k osobě znalce a předložil další podklady, jako důkaz. Dne 5.3.2018 se ve věci vyjádřil nově jmenovaný znalec, Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví s tím, že reálná lhůta pro vypracování posudku může být i půl roku a žádosti o vypracování znaleckých posudků přesahují kapacitu ústavu. Matka doplnila další důkazní materiály a vyjádřila se k zahájení řízení o výchovném opatření a k návrhu otce na výkon rozhodnutí, podáním ze dne 5.3.2018. Dne 17.4.2018 podal otec další návrh na výkon rozhodnutí, a sice uložením pokuty matce nezletilé s tím, že tato dlouhodobě neplní povinnosti uložené jí rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9.4.2014. Rovněž k tomuto předložil otec řadu podkladů. Matka podala prostřednictvím svého právního zástupce 26.4.2018 návrh na změnu a doplnění otázek zadaných znalci, přičemž žádala o změnu jednotlivých otázek. Vyjádření obou účastníků bylo zasláno protistranám 2.5.2018. A rovněž námitky účastníků znaleckému ústavu byly zaslány téhož dne. Matka znovu zaslala do spisu podání ze dne 11.1.2017, které již dvakrát do spisu založila, kdy se vyjadřovala k návrhu otce na výkon rozhodnutí ze dne 20.3.2016 a k výroku číslo dvě usnesení ze dne 16.11.2016, tentokrát podáním ze dne 4.5.2018. Opatrovník nezletilé aktualizoval výchovnou zprávu ze 16.5.2018 s tím, že mezi rodiči nadále panuje nesoulad v mnoha ohledech i v záležitostech významných pro dítě, jako je péče o jeho zdraví i předávání dítěte. Nadále není dodržován rozsudek soudu ve věci styku otce s nezletilou dcerou ve čtvrtek s tím, že matka tento rozsudek nedodržuje, zatímco matka v posledním období neguje tyto skutečnosti a sděluje, že naopak otec ve stanovený čas, není v místě bydliště matky. Oběma rodičům byla doporučena psychoterapie, byl jim předán kontakt na psychoterapeuta. Otec spolupráci přislíbil, matka odmítla. Následně byla předána komisi pro sociálněprávní ochranou dětí Magistrátu města Brna. Otec požádal 23.5.2018 o vydání rozhodnutí o nahrazení souhlasu rodiče se změnou mateřské školy nezletilé. I k tomuto předložil obsáhlé podklady. Soud poté 1.6.2018 rozeslal poslední podání účastníků protistranám, nechal vyhotovit předkládací zprávu s posledním odvoláním matky proti rozhodnutí o zamítnutí předběžného opatření, a dále spis 31.5.2018 předložil Krajskému soudu v Brně. Téhož dne vyloučil soud řízení o výkonu rozhodnutí o styku otce s nezletilou k samostatnému projednání a nevyhověl námitkám otce proti usnesení Městského soudu v Brně o jmenování znalce, Institutu postgraduálního vzdělávání. Spis byl dále předložen Krajskému soudu v Brně. Otec 25.6.2018 sám navrhoval vyloučení řízení o nahrazení souhlasu rodiče se změnou mateřské školy k samostatnému řízení a dále navrhoval, aby soud uložil matce povinnost vydat otci nezletilé cestovní pas, nezletilé. Rovněž předložil další podklady. Podání bylo 16.7.2018 vyhodnoceno jako návrh otce na předběžné opatření a poté soud rozhodl 13.7.2018 o zamítnutí návrhu otce na vydání předběžného opatření, kterým měla být matce uložena povinnost vydat otci cestovní pas nezletilé. Dne 1.6.2018 podal otec další návrh na vydání na výkon rozhodnutí, a sice uložením pokuty matce pro neplnění jejich povinností. 29.6.2018 podal otec další návrh, tento zaslal 9.7.2018. Spis byl poté zaslán 16.7.2018 k vyhotovení znaleckého posudku. Do spisu byl dále založen 25.4.2019, byl vyhotovený znalecký posudek. Tento byl 9.5.2019 rozeslán účastníkům a současně bylo rozhodnuto o přiznání odměny znalci po dobu, kdy byl spis založen. U znalce byl veden dočasný spis. Do spisu bylo 14.5.2019 bylo založeno oznámení , právnická osoba, o zahájení úkonů v trestním řízení pro spáchání trestných činů padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy se žádostí o zaslání znaleckého posudku v dané věci, který byl vypracován. Na to reagoval soud 29.5.2019 a posudek zaslal. Dne 27.5.2019 podal otec návrh na přerušení řízení do doby vydání meritorního rozhodnutí o návrhu otce ze dne 11.5.2015 s tím, že aby bylo řízení o návrhu matky ze dne 29.4.2019 na vydání rozhodnutí o nahrazení souhlasu otce se zápisem nezletilé do školy přerušeno, neboť otec se přestěhoval a nesouhlasí s tím, aby byla nezletilá zapsána na základní školu Krásného, zatímco dle jeho názoru je nejvhodnější školou základní škola Milénova. Do spisu byly dále založeny výdělkové zprávy otce 6.6.2019, rovněž zpráva opatrovníka nezletilé z 10.6.2019. Matka požádala o prodloužení lhůty k vyjádření k návrhu otce 11.6.2019. Otec podal návrh na doplnění dokazování a na doplnění znaleckého posudku. 13.6.2019. Téhož dne soud rozeslal podání účastníků. Dne 21.6.2019 soud předvolal znalce k jednání s tím, že informoval znalce, že předvolání k jednání, mu teprve zašle. Dne 17.6.2019 se vyjádřil opatrovník k návrhu na přerušení řízení. Otec podal 20.6.2019 další návrh na vydání předběžného opatření ohledně styku nezletilé během srpna 2019. Soud 27.6.2019 návrh otce na vydání předběžného opatření zamítl. Jednalo se o styk, v blíže určeném časovém období, v srpnu 2019. 26.4.2019 se vyjádřila matka k výzvě soudu ze dne 17.5.2019 a k návrhu otce ze dne 14.6.2019 a současně předložila rozpis svých majetkových poměrů. Následně podala 25.6.2019 blanketní odvolání proti usnesení o odměně znalce, které 1.7.2019 doplnila, a doplnila rovněž své vyjádření k návrhu otce na základě výzvy soudu ze dne 14.6.2019. Rovněž 12.7. 2019 doplnila matka své odvolání proti usnesení o odměně znalce. Soud 18.7.2019 odpověděl na žádost o součinnost , právnická osoba, , následně rozeslal podání účastníkům, protistranám. Soud poté spis zapůjčil, resp. požádal o zapůjčení jiného spisu ve věci 84 Nc 905/2018, rovněž vedeného u Městského soudu v Praze. Otec podal 18.7.2019 odvolání do rozhodnutí o zamítnutí posledního předběžného opatření, resp. jeho návrhu na vydání posledního předběžného opatření z 27.6.2019. Dále požádal o nařízení jednání 23.7.2019 a požádal o zjištění, kde se nachází spis soudu. Otec doplnil další otázky na znalce 29.7.2019. Tím skončil další svazek spisu. Z dočasné části spisu číslo dvě, týkající se pouze výkonu rozhodnutí, bylo zjištěno, že 25 8.2017 byla vypracována předkládací zpráva, týkající se odvolání matky proti rozhodnutí, jako na čísle listu 1478, které bylo matce doručeno 19.7.2017. K návrhu byl založen návrh na výkon rozhodnutí z 5.2.2016 zaslaný otcem, následně vyjádření k návrhu na výkon rozhodnutí z 10.3.2016 ze strany matky. Další návrh otce na výkon rozhodnutí z 20.3.2016, vyjádření otce k vyjádření matky ze dne 13.6.2016, vyjádření matky z 2.8.2016, vyjádření otce k vyjádření matky na výkon rozhodnutí z 26.10.2016 a další listiny, konkrétně vyjádření matky a předložení důkazu k vyjádření otce z 26.10.2016, vyjádření otce k vyjádření matky, dále již několikrát citované vyjádření matky k návrhu otce z 11.1.2017 a dále také vyjádření otce k vykonávání styku s nezletilou ze 16.2.2017 a druhé doplnění z 2.3.2017. Dále také usnesení o zamítnutí návrhu matky na vydání předběžného opatření. Dále bylo založeno 25.8.2017 odvolání matky proti usnesení o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření, kterým by mělo být zakázáno otci provést jakýkoliv neakutní zdravotnický zákrok porušující tělesnou integritu nezletilé včetně očkování, povinnost uložit otci sdělit matce konkrétní tip vakcín v blíže specifikovaném období, a dále povinnost otce sdělit matce, jaké prováděl nezletilé, odběry krve. Z jakého důvodu a v konkrétních termínech a dále povinnost předat matce veškerou zdravotnickou dokumentaci. Do spisu byla rovněž založena zpráva Úřadu městské části statutárního města , adresa, ze dne 4.9.2017, podle které je zřejmé, že nezletilá , jméno FO, je neustálými rozpory rodičů ohrožena na zdravém vývoji. Do spisu bylo rovněž založeno již čtené usnesení o zamítnutí návrhu opatrovníka na vydání předběžného opatření, týkající se termínu od 3.1.2017 do 31.3.2017, přičemž torzo spisu bylo zasláno Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí, 11.6.2018. Soud rozeslal vyjádření účastníků protistranám, dále doplnil předkládací zprávu Krajskému soudu v Brně, 31.5.2018, včetně již čteného usnesení o vyloučení řízení o výkonu rozhodnutí o styku otce s nezletilou k samostatnému řízení a nevyhovění námitkám otce proti znaleckému posudku ústavu Institutu, 31.5.2018. Dne 27.9.2017 byl do spisu založen další návrh otce na výkon rozhodnutí proti matce uložením pokuty, tento byl dále doplněn 22.11.2017. Dále byl do spisu založen návrh na výkon rozhodnutí otce z 11.4.2018, a sice uložením pokuty matce, včetně stanoviska Statutárního města Brna, jako opatrovníka nezletilé ze dne 13.2.2018. Dne 4.12.2018 se otec domáhal nařízení předběžného opatření, kterým by soud opět uložil povinnosti související s úpravou styku rodičů, konkrétně v termínu 28.12.2018–30.12.2018. Soud 11.12.2018 vydal usnesení, kterým nařídil předběžné opatření, kterým matce uložil povinnost odevzdávat otci nezletilou v blíže určených termínech, zatímco návrh otce na nařízení předběžného opatření týkající se úpravy styku v období od 28.12.2018 do 30.12.2018, zamítl. Dne 2.1.2019 poté soud nařídil výkon rozhodnutí dle rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9.10.2014, jako na čísle listu 199, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.4.2015, jako na číslo listu 282 uložením pokuty matce v částce 15 000 Kč. Dále byl spis k odvolání matky 18.1.2019 předložen Krajskému soudu v Brně, a sice proti rozhodnutí, které bylo matce doručeno 1.8.2018. Spis byl předložen Krajskému soudu v , adresa, .1.2019. Krajský soud požádal 4.4.2019 o zapůjčení celého spisu Městského soudu v Brně. Nato městský soud oznámil 5.4.2019, že spis zapůjčit nelze, protože je předložen znaleckému ústavu k vypracování znaleckého posudku. Krajský soud v Brně požádal Městský soud v Brně o sdělení zda je k dispozici návrh matky ze dne 24.11.2015 ohledně změny soudní úpravy styku. A v případě, že ano, aby bylo zaslán aspoň v kopii toto rozhodnutí. Nato odpověděl 18.4.2019 Městský soud v Brně a zaslal požadované. Krajský soud v Brně poté 11.6.2019 usnesení soudu nalézacího ze dne 30.7.2018 změnil tak, že byl nařízen výkon rozhodnutí uložením pokuty matce ve výši 2 000 Kč, a otci uložení pokuty ve výši 1 000 Kč s tím, že oba z rodičů porušili své povinnosti. Soud odvolání otce, do rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne 22.8.2019 (pozn. soudu – při ú.j. omylem uveden rok 2020), rozeslal protistranám a nechal vyhotovit předkládací zprávu. Dále spis předložil s předkládacími zprávami, s odvoláními otce, podanými 18.7.2019 a 5.9.2019, Krajskému soudu v Brně, a to 3. září 2019. Krajský soud v Brně usnesení Městského soudu v Brně ze dne 27.6.2019 potvrdil usnesením z 23. září 2019 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 22.8.2019, téhož dne, rovněž potvrdil. Dále byl spis předložen s odvoláním matky, podaným 25.6.2019 a doplněným 12.7.2019, s dalšími podklady. 3.8.2019 byl vyžádán Krajským soudem v Brně celý spis, Městského soudu v Brně, k posouzení důvodnosti předloženého odvolání. Spis byl následně Krajskému soudu v Brně zaslán a Krajský soud v Brně rozhodl 16.9.2019 o potvrzení usnesení o odvolání proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 7.5.2019, kterým matka namítala nedostatečný rozsah vyúčtovaných prací, nebo nepřiměřený rozsah provedených prací znaleckým ústavem. Dne 9.5.2019 matka podala návrh na předvolání svědka, ošetřujícího lékaře nezletilé, resp. lékaře, který nezletilou opakovaně vyšetřil a je seznámen s její zdravotnickou dokumentací. Žalobce založil 19.9.2019 do spisu podklady k výdělkovým poměrům, svým. A soud poté rozeslal 3.10.2019 vydaná rozhodnutí Krajského soudu v Brně účastníkům. Dne 9.10.2019 zařadil do spisu zprávu vypracovanou pro OSPOD , adresa, , ošetřující praktický lékař nezletilé. Téhož dne se ve věci vyjádřil otec, opět předložil další podklady, v řádu několika desítek stran. Do spisu byla založena výchovná zpráva statutárního města , adresa, , jako opatrovníka nezletilé, 21.10.2019, včetně podkladů. Dne 21.10.2019 vstoupilo Městské státní zastupitelství v Brně do řízení s tím, že současně vzalo na vědomí nařízené jednání, na 24.10.2019, a to v rámci zvláštních opatření při výchově dítěte. Do spisu byla rovněž založena komunikace právních zástupců a řada dalších podkladů, včetně rozhodnutí České lékařské komory o disciplinárním potrestání , tituly před jménem, , jméno FO, , ošetřujícího lékaře nezletilé. Tyto listiny byly založeny ze strany právního zástupce žalobce. Dne 21.10.2019 se ve věci vyjádřila matka, opět předložila řadu důkazů. Mimo jiné, rovněž videozáznamy o předávání dětí a podobně. Dne 21.10.2019 požádal právní zástupce matky o zaslání vyjádření otce v dané věci. Dne 23.10.2019 zaslal soud vyjádření obou zástupců účastníků, přičemž jako nové, nechal zapsat návrh otce na omezení rodičovské odpovědnosti matky, z 9.10.2019. Návrh otce na stanovení povinnosti rodičům, podávat informace, z téhož dne. A návrh matky na zvýšení výživného, z 21.10.2019. Do spisu byl dále založen protokol z ústního jednání ze dne 24.10.2019, kdy byl vyslechnut otec, bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu otce, na nahrazení souhlasu matky se změnou mateřské školy. Rovněž o zamítnutí návrhu otce na přerušení řízení, o nahrazení souhlasu se zápisem nezletilé , jméno FO, . Dále byl otec vyslechnut a rovněž byl vyslechnut , tituly před jménem, , právnická osoba, , zástupce znaleckého ústavu. Dále lékařka Cabrnochová, rovněž ze znaleckého ústavu. Poté bylo jednání odročeno na 12. prosince 2019, za účelem dokončení výslechu otce a matky a provedení listin. Dne 29.10.2019 otec založil další listinné důkazy, včetně obsáhlé komunikace mezi účastníky. Dne 31.10.2019 založil do spisu Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví fakturu za znalečné a znalecký posudek, podaný prostřednictvím svých zaměstnanců, ústní formou. Dne 25.11.2019 rozeslal soud podání účastníků a usnesení o přiznání znalečného, účastníkům. Dále požádal katastr nemovitostí o sdělení, zda otec vlastní nějaké nemovitosti, či měl, z důvodů, pro účely výživného. Dále vznesl dotaz na Základní školu Krásného, jakým způsobem dítě prospívá, jak se o něj rodiče zajímají, a také dotaz na praktického lékaře , právnická osoba, a dorost, zda má nezletilou, nadále v péči, či byla její karta postoupena někam jinam. Dne 26.11.2019 přiznal soud znalečné. Dále obdržel, téhož dne vyjádření matky k návrhu otce, na omezení rodičovské odpovědnosti. Dále vyjádření statutárního města , adresa, s tím, že , tituly před jménem, , jméno FO, již odmítá být ošetřujícím lékařem nezletilé, o čemž informovalo rovněž i VZP. Totéž odmítla i registrující lékařka, , tituly před jménem, , jméno FO, . OSPOD v této souvislosti konstatoval, že rodiče i přes poučení, že zajištění lékařské péče je součástí rodičovské odpovědnosti, žádají OSPOD o vyřešení otázky, kdo je registrujícím lékařem jejich dcery. Dne 29.11.2019 odpověděl , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, na žádost, o součinnost soudu. Rovněž, Základní škola Krásného. Dne 5.12.2019 se vyjádřil původní ošetřující lékař nezletilé, že již není ošetřujícím lékařem nezletilé. Dne 6.12.2019 otec podáním, s názvem aktualizace stavu před jednáním soudu, podal další vyjádření, včetně podkladů a komunikace mezi účastníky. Dne 12.12.2019 se ve věci konalo další ústní jednání, kdy byl vyslechnut otec. Dále svědek, profesor , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , a poté bylo jednání za účelem pokračování ve výpovědi svědka a výslechu matky a provedení dalších listin, odročeno na 9.1.2020. Do spisu byla založena zpráva statutárního města , adresa, , opatrovníka nezletilé, ze 16.12.2019, kdy stav je prakticky nezměněn. Dne 9.1.2020 bylo pokračováno ve výslechu profesora , tituly před jménem, , jméno FO, , dále byl dokončen výslech otce, resp. dále bylo pokračováno v jeho výslechu a jednání bylo následně odročeno na 20.2.2020 za účelem dokončení výslechu otce a matky a provádění dalších listin. Do spisu byla dále založena, znovu informace Policie ČR z 21.1.2020, tedy další informace, týkající se toho, že nebylo naznáno, že by došlo k protiprávnímu jednání ze strany otce, či jiných osob, či trestný čin, v přestupkové rovině, a věc byla odložena bez dalšího opatření, 21.1.2020. Dále policie informovala soud, že na základě výsledků prověřování, bylo zahájeno z podnětu profesora , tituly před jménem, , jméno FO, vyšetřování, přičemž trestní oznámení bylo šetřeno, pod jinou spisovou značkou a žádost soudu byla přeposlána, namísto, Všeobecné zdravotní pojišťovně. Všeobecná zdravotní pojišťovna informovala soud k žádosti na poskytnutí informací ze dne 22.1.2020, že nezletilá je u ní pojištěna. Dále, že nemůže soudu vyhovět. Soud poté přiznal 22.1.2020 svědkovi, , tituly před jménem, , jméno FO, svědečné. Dne 29.1.2020 zaslalo Městské státní zastupitelství v Brně usnesení Policie ČR o odložení věci a usnesení státního zástupce o zamítnutí stížnosti ve věci spáchání přečinu padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu, kterého se měl dopustit , právnická osoba, , původní ošetřující lékař nezletilé, na základě oznámení otce. Obě podání byla zamítnuta, jako neoprávněná. Dne 19.2.2020 byl založen do spisu úřední záznam, podle kterého , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , koná kroky k ukončení své znalecké činnosti a již nemůže provést aktualizaci svého znaleckého posudku. Dne 20.2.2020 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém byla vyslechnuta matka. Jednání bylo odročeno za účelem dokončení jejího výslechu a provedení listin, na 7.4.2020. Do spisu dále byla založena zpráva statutárního města , adresa, , společně s přílohami, které pro velký rozsah nebyly vytištěny a musely být vloženy pouze do systému, elektronicky. Zpráva byla z 11.1.2020. Ke změně postojů rodičů nedošlo. Od poslední zprávy rodiče nadále spolu navzájem nekomunikují. Otec žádá OSPOD o vyřešení registrujícího lékaře nezletilé. OSPOD se obrátil v této souvislosti na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, která odmítla zprávu bližší podat. Nezletilá nemá registrujícího dětského lékaře v dané době. Byť je toto v jejím zájmu, rodiče nedojdou ke shodě a proto OSPOD navrhl, aby o této otázce rozhodl soud s tím, že v souvislosti s nezletilou, byl vyhodnocen individuální plán ochrany dítěte, který ovšem rodiče neakceptují a do dnešního dne jej nepodepsali a nespolupracují s OSPODem. Rovněž OSPOD založil do spisu komunikaci obou účastníků, kterou mu účastníci zaslali. Dne 3.3.2020 zaslal vedoucí oddělení OSPOD další podklady do spisu. Dále byla založena usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti stěžovatele, současného žalobce, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 11.6.2019, kterým byla matce uložena pokuta v částce 10 000,- Kč , a dále byl návrh matky na nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty otci, zamítnut. Ústavní soud v této souvislosti zdůraznil, že „přistupuje velmi zdrženlivě k přezkumu rodinně právních věcí, do nichž zasahuje jen v případech skutečně extrémních rozhodování do této navýsost citlivé oblasti. Je zásadně doménou obecných soudů, které se znalostí spisu a vývoje rodinné situace a bezprostředním kontaktu s účastníky řízení a s orgánem sociálně právní ochrany dětí mohou nejlépe poznat a posoudit skutkové okolnosti věci a učinit konečné rozhodnutí, jež bude odrážet nejen zájmy rodičů, ale zejména zájmy nezletilých dětí. Ústavní soud v této souvislosti připomněl obecný a notoricky známý poznatek, že soudní spory mezi rodiči vedou často k traumatizování nezletilých dětí, které se stávají oběťmi chování svých rodičů. Optimální cestou, vedoucí k nalezení nejlepšího zájmu dítěte není konfliktní soudní pře, nýbrž rozumná dohoda rodičů. Postrádají-li rodiče tento rozumný náhled, nelze dospět k dobrému řešení žádným soudním rozhodnutím. Ústavní soud v posuzované věci nezjistil žádné protiprávní porušení zákonných zásad, ovládajících postup soudu v soudním řízení, ani vybočení z pravidla ústavnosti, které by odůvodňovaly jeho případný kasační zásah.“ S ohledem na to stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl. Rozhodnutí Ústavního soudu bylo vydáno 25.2.2020. Tím končí svazek č. VII. Dne 18.3.2020 podal otec návrh na určení praktického lékaře, soudem, ke kterému opět přiložil obsáhlé podklady, v řádu desítek stran. Dne 24.3.2020 soud založil do spisu úřední záznam, podle kterého v souvislosti s epidemiologickou situací a usnesením Vlády ČR č. 211/2020, zrušil nařízené jednání s tím, že k dalšímu jednání budou účastníci předvoláni. Rovněž, statutární město , adresa, založilo do spisu zprávu o kontaktu s dítětem a rodiči, a předložil obsáhlé podklady, které byly s ohledem na rozsah, pouze založeny elektronickou formou. Dne 7.4.2020 soud zaslal návrh otce právnímu zástupci matky a opatrovníkovi nezletilé. Do spisu byly založeny další podklady, komunikace mezi OSPODem a rodiči. Dále byl do spisu založen 7.4.2020 návrh na výkon rozhodnutí z důvodu nepředávání dítěte otci. Ten navrhoval výkon rozhodnutí uložením pokuty matce, a rovněž založil do spisu další podklady. 8.4.2020 žalobce navrhoval, resp. žádal o nařízení jednání. Soud 20.4.2020 nařídil ve věci jednání na 28.5.2020 a předvolal účastníky. Otec 8.4.2020 založil do spisu přílohy k návrhu na výkon rozhodnutí, konkrétně CD se záznamy a videozáznamy. Městské státní zastupitelství žádalo 21.4.2020 o sdělení, zda bylo soudem přistoupeno k výkonu rozhodnutí proti matce. Dne 4.5.2020 se ve věci vyjádřila, k návrhu otce na výkon rozhodnutí matka, a předložila další podklady. Dne 13.5.2020 soud nařídil výkon rozhodnutí, dle rozsudku Městského soudu v Brně, jako na čísle 1199, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, jako na čísle 1282, dle usnesení Městského soudu v Brně, jako na čísle listu 51, uložením pokuty matce ve výši 9 000,- Kč , a sice 13. května 2020. Dne 25.5.2020 požádala matka o poskytnutí záznamu, tvořících přílohu návrhu otce na výkon rozhodnutí. Soud tomuto návrhu vyhověl 27.5.2020. Dne 11.5.2020 byla do spisu založena další zpráva statutárního města , adresa, , v němž mimo jiné OSPOD uváděl, že urážlivé jednání rodičů vůči OSPOD, se stále stupňuje. V přípisech se objevují výrazy, jako „hloupé dotazy ze strany OSPOD“ a „blafy a nesmysly“ při jakémkoli upozornění na to, že za stav a situaci mohou rodiče. Jejich nevraživost a neschopnost navzájem si vyjít vstříc a komunikovat ve prospěch dítěte následují v přípisech právě tyto a jim podobné výrazy a vyjádření, jimiž rodiče dávají nepokrytě a upřímně najevo své pohrdání vůči OSPOD, z důvodu údajné neschopnosti OSPOD pochopit, že příčinou všeho je právě druhý z rodičů a z důvodu, údajně zásahu OSPOD, ve prospěch jich samotných. Rodiče tak opakovaně neplní základní bod rodičovské zodpovědnosti, který jim ukládá občanský zákoník. Dle OSPOD je nezletilá dlouhodobě ohrožována rodičovskými spory, které mohou mít do budoucna na její vývoj, nepříznivý vliv. Do spisu dále byly založeny podklady, týkající se majetkových poměrů rodičů. Dne 28.5.2020 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém po vyjasnění, nebo vyjasňování okolností ve sporu mezi rodiči, bylo jednání odročeno za účelem dokončení výslechu matky, na 25.6.2020. Výslech matky probíhal rovněž i při tomto jednání. Jednání poté bylo odročeno na 25.6.2020 za účelem dokončení výslechu matky. Dne 29.5.2020 podala matka odvolání proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13.5.2020, a to blanketní s tím, že jej doplní do 15 dnů. Dne 1.6.2020 doplnila matka své návrhy na dokazování a předložila další podklady. 28.5.2020 navrhlo Městské státní zastupitelství provedení důkazů s tím, že jediná šance (byť nikoli velká) jak přimět rodiče ke kompromisu, je předložit jim jasně zjištěné a ničím neovlivněné přání, jejich dcery. Dne 2.6.2020 založil žalobce návrh na výkon rozhodnutí, návrh na postup podle § 503 odst. 1 a dále návrh na postup podle § 889 občanského zákoníku, kdy tedy žádal nové rozhodnutí o úpravě styku. Dne 15.6.2020 doplnila matka své odvolání proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13.5.2020 a založila další podklady. Soud rozeslal účastníkům jejich vyjádření, protistranám 19.6.2020. Dne 18.6.2020 založil OSPOD do spisu další zprávu, resp. své vyjádření k vyjádření otce k návrhu na výkon rozhodnutí a k návrhu na stanovení plánu, navykacího režimu nezletilé s tím, že se domnívá, že uložením pokuty matce, se situace nijak zvláště nevylepší a je namístě styk otce s nezletilou upravit jinak, než dosud. Dne 22.6.2020 podal otec další návrh na vydání předběžného opatření, týkající se léta roku 2020, k čemuž předložil rovněž další podklady a jeho vyjádření bylo zasláno protistranám 23.6.2020. Dne 24.6.2020 podal otec další návrh na vydání předběžného opatření, týkající se školního roku 2020 – 2021, mimo zvlášť vymezená období. Dne 25.6.2020 soud ve věci dále jednal, pokračoval ve výslechu matky. Poté jednání za účelem dokončení výslechu matky a čtení listin, odročil na 3.9.2020. Dne 25.6.2020 podalo Městské státní zastupitelství v Brně návrh na vyžádání zprávy, nebo přehledu dávek ošetřování člena rodiny, ve vztahu k matce. 29.6.2020 se vyjádřila matka k návrhu na průběh zjišťování názoru nezletilé a návrhu na dotazy na nezletilou. Rovněž předložila další podklady. Svůj návrh dále podal i opatrovník, a sice 29.6.2020. Téhož dne soud vyslechl nezletilou, poté vydal 29.6.2020 usnesení, kterým nařídil předběžné opatření, kterým matce uložil povinnost do doby pravomocného rozhodnutí ve věci samé o změně výkonu rodičovské odpovědnosti, předávat nezletilou otci v blíže určených dnech, a dále během hlavních školních letních prázdnin, i jarních prázdnin, Velikonoc a vánočních svátků. Matce dále byla uložena povinnost nezletilou otci předat, a následně převzít od otce. Dále povinnost matce, nezletilou předat v jejím bydlišti. Otci dále byla uložena povinnost umožnit nezletilé telefonicky hovořit s matkou, vždy dvakrát týdně, po dobu půl hodiny. Oběma rodičům soud uložil povinnost zdržet se všeho, co narušuje vztah nezletilé k oběma rodičům a všeho, co ztěžuje výchovu nezletilé. Dne 1.7.2020 soud vyhotovil zprávu pro Krajský soud v Brně. Dne 2.7.2020 předložila matka další návrhy na dokazování. Soud poté předložil spis Krajskému soudu v Brně se žádostí o vrácení spisu do nařízeného jednání, 3.9.2020. Spis byl Krajskému soudu v Brně předložen 10.7.2020. Ten rozhodl 27.7.2020, že usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13.5.2020 ve výroku I. se mění tak, že byl nařízen výkon rozhodnutí a matce snížil pokutu na výši 3 000,- Kč . Jednalo se tak o rozhodnutí k odvolání matky. Dne 15.7.2020 podala matka proti usnesení, ze dne 29.6.2020 blanketní odvolání, které následně 4.8.2020 doplnila a předložila další podklady. 7.8.2020 předložil soud spis s předkládací zprávou Krajskému soudu v Brně se žádostí o vrácení spisu, do 3.9.2020, kdy je ve věci nařízeno ústní jednání. Matka se 13.8.2020 vyjádřila, ke svému odvolání. Rovněž otec, 13.8.2020 se vyjádřil k odvolání matky. Rovněž opatrovník nezletilé. Krajský soud v , adresa, .9.2020 usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29.6.2020 změnil tak, že předběžným opatřením byla uložena matce povinnost odevzdávat otci dítě v blíže určených dnech, rovněž během hlavních školních letních prázdnin, jarních prázdnin, Velikonoc a lichých vánočních svátků, a rovněž sudých vánočních svátků s tím, že po dobu trvání účinku předběžného opatření, nebude realizována úprava styku otce s nezletilou, dle rozsudku, jako na č.l. 199, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, jako na čísle listu 282 a dle předběžného opatření, nařízeného 11.12.2018. Dne 26.8.2020 podala návrh matka na výkon rozhodnutí, uložením pokuty otci ve výši 15 000,- Kč a předložila další podklady. Dne 1.9.2020 založil Městský soud v Brně úřední záznam, že dosud nebyl vrácen kmenový spis od Krajského soudu v Brně s tím, že zcela jistě ke dni 3.9.2020, tedy ke dni jednání, nebude soudu doručen. Lze ovšem předpokládat, že bude doručen do termínu dalšího nařízeného jednání 17.9.2020. S ohledem na to jednání 3.9.2020 soud zrušil s tím, že předvolání na 17.9.2020 zůstává v platnosti. Dne 24.6.2020 se ve věci znovu vyjádřil opatrovník nezletilé k návrhu otce na vydání předběžného opatření o hlavních prázdninách a předložil další podklady. Dne 17.9.2020 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém bylo pokračováno ve výslechu matky. Dále bylo pokračováno v dokazování a čtení listinných důkazů s tím, že jednání bude dále odročeno za účelem pokračování čtení listinných důkazů, provedení znaleckého posudku a dalšího doplnění důkazů, na 20.10.2020. Soud učinil dotazy na Základní školu Krásného ohledně docházky nezletilé, jejího prospěchu a komunikace s rodiči a rovněž dotazy na rodiče, aby k odročenému jednání předložili konkrétní listiny. Dne 16.9.2020 se ve věci vyjádřil otec k návrhu matky na výkon rozhodnutí a předložil další podklady. Dne 22.9.2020 podal opatrovník nezletilé vyjádření k návrhu matky na výkon rozhodnutí. Městské státní zastupitelství v Brně podalo 21.9.2020 žádost o zaslání protokolu a navrhlo další důkazy. Základní škola Krásného odpověděla 7.10.2020 na žádost o součinnost. Žalobce 7.10.2020 odpověděl rovněž na výzvu soudu s dalšími podklady. Vyjádření žalobce bylo zasláno právnímu zástupci matky a opatrovníkovi a Městskému státnímu zastupitelství obratem 13.102020. Dne 9.10.2020 podal otec námitky ke znaleckému posudku ze dne 28.4.2016, zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, a žádal nově ustanovenému znalci, zadat nový znalecký posudek. Následně 9.10.2020 otec navrhl otázky na znalce. Dne 20.10.2020 bylo pokračováno v dokazování, přičemž jednání bylo následně odročeno na 10. prosince 2020 za účelem pokračování v dokazování a provedení listin, znaleckého posudku a případně dalších důkazů. Současně bylo jednání odročeno rovněž na 26.1.2021. Dne 21.10.2020 podalo Městské státní zastupitelství další důkazní návrh, resp. tento vzalo zpět, přičemž částečně. , právnická osoba, se vyjádřilo k dané věci a navrhlo další důkazy. Jeho vyjádření bylo zasláno účastníkům 27.11.2020. Dne 26.11.2020 se ve věci vyjádřil otec k vyjádření OSPOD k výkonu rozhodnutí a sdělil podrobnosti k očkování a předložil další podklady. Dne 2.12.2020 odpověděla , právnická osoba, na žádost o součinnost. Do spisu dále byly založeny podklady od opatrovníka nezletilé, a sice 2.12.2020. Aktualizovaná zpráva byla následně založena 7.12.2020 a rozhodnutí, resp. ke zprávě, vyjádření OSPOD a otce, bylo zasláno protistranám 9.12.2020. Dne 3.12.2020 se vyjádřil otec k výkonu rozhodnutí a doložil záznamy. Rovněž, videozáznam. Do spisu dále byly založeny další podklady a e-mailová komunikace mezi oběma účastníky, 10. prosince 2020. Soud ve věci znovu jednal a prováděl další listinné důkazy ze spisu, poté jednání odročil na 26.1.2021 za účelem provedení dalších důkazů s tím, že současně soud uložil účastníkům upřesnit navrhované důkazy k jednání v dané věci dle protokolu, tedy do 20.1.2021. Dne 22.12.2020 podal žalobce návrh na vydání opravného usnesení ohledně rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Ten krátkou cestou, resp. telefonicky požádal o vrácení spisu, či krátkodobé zapůjčení a po jeho zapůjčení 6.1.2021 vydal opravné usnesení, kterým usnesení ze dne 1.9.2020 opravil. Do spisu byla dále založena zpráva společnosti , právnická osoba, ., ze dne 2.12.2020, Městskou částí , adresa, . Dále byla založena zpráva Městskou částí , adresa, . Opravné usnesení Krajského soudu v Brně bylo následně rozesláno účastníkům 4.1.2021. 20.1.2021 reagoval žalobce na výzvu soudu při ústním jednání a předložil další podklady. Následně tyto 20.1.2021, ještě dále doplnil. Matka reagovala 22.1.2021 a vyjádřila se k provedeným důkazům, předložila rovněž podklady ke svým tvrzením. Dne 26.1.2021 soud ve věci znovu jednal s tím, že pokračoval v dokazování listinami založenými do spisu. Poté jednání za účelem doplnění listinných důkazů a předložení závěrečných řečí odročil na 4.3.2021. Současně účastníkům uložil povinnost předložit závěrečné řeči, do 20.4.2021. Dále odpověděla VZP 29.1.2021 na žádost o součinnost s tím, že je vázána mlčenlivostí ohledně zdravotního stavu nezletilé. Dne 3.2.2021 reagoval na žádost o součinnost zástupce společnosti , Anonymizováno, . Dne 5.2.2021 předložila matka nezletilé návrhy na dokazování, společně s dalšími podklady. Téhož dne doložil žalobce nahrávky, podstatné v dané věci. Dne 4.2.2021 podalo Městské státní zastupitelství návrh na vydání předběžného opatření, kterým by měl být upraven styk, resp. kterým by mělo být nařízeno otci provést nezletilé, neprodleně, vyšetření na protilátky vakcíny Priorix, a to u registrující dětské lékařky s tím, že dle tvrzení otce, nezletilá nemá protilátky. Dále předložilo podklady 8.2.2021. Téhož dne předložila návrhy na dokazování, matka. Dne 18.2.2021 se vyjádřil k výsledkům odběru provedených matkou, žalobce. Rovněž předložil další podklady. Dne 18.2.2021 podal návrh ve věci opatrovník nezletilé. Rovněž, Městské státní zastupitelství podalo konečný návrh ve věci. Soud poté rozeslal vyjádření účastníků, neboli zúčastněných stran, protistranám a současně důrazně vyzval matku, skrze jejího právního zástupce, aby předložila aktuální doklad o výsledcích provedených krevních testů, nebo odběru nezletilé na protilátky proti základním onemocněním, jako jsou spalničky, zarděnky, příušnice a podobně s tím, že dosud výzva, zůstala bez odezvy. Dne 24.2.2021 předložil otec závěrečnou řeč. Téhož dne předložila závěrečnou řeč matka společně s dalšími podklady. Závěrečné návrhy účastníků byly zaslány protistranám 25.2.2021. Poté bylo jednání ze dne 4.3.2021 s odkazem na epidemiologickou situaci odročeno s tím, že k dalšímu termínu budou účastníci včas obesláni. Jednalo se tak v reakci na žádost matky ze dne 1.3.2021. Nejen s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci a zavření škol. Dne 8.3.2021 se poté vyjádřila matka na výzvu soudu s tím, že odběry nebyly ze strany lékařky indikovány. Dne 9.4.2021 soud usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1.8.2018, jako na čísle listu 123 dočasného spisu, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.12.2018, jako na čísle listu 216 dočasného spisu, zrušil, kdy uvedenými rozhodnutími byly uloženy povinnosti otci, přičemž došlo k takovým změnám poměrů, že není namístě na těchto povinnostech trvat. Soud poté 9.4.2021 nařídil ve věci ústní jednání na 4.6.2021 a předvolal účastníky. Dne 14.5.2021 založila Městská část , adresa, aktualizovanou výchovnou zprávu, s velkým obsahem podání, které z důvodu rozsahu bylo vloženo pouze digitální formou do digitálního spisu. Dále bylo 1.6.2021 předloženo vyjádření matky k závěrečnému návrhu OSPOD, k návrhu Městského státního zastupitelství a návrhu otce. Dne 1.6.2021 se ve věci vyjádřil otec k aplikaci vakcíny , Anonymizováno, a k závěrečnému návrhu OSPOD a předložil další podklady. Do spisu byly dále založeny podklady k majetkovým poměrům otce. Dále se ve věci konalo 4.6.2021 další ústní jednání, při kterém byla doplněna účastnická výpověď otce. Byly konstatovány dosavadní výsledku průběhu řízení. Bylo pokračováno v dokazování. Matka rovněž doplnila svou účastnickou výpověď a poté bylo jednání za účelem vyhlášení rozsudku, po přednesu závěrečných řečí, odročeno na 14.6.2021. Dne 14.6.2021 byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnuto o návrhu otce na změnu péče nezletilé, resp. o zamítnutí návrhu otce na změnu péče nezletilé a stanovení výživného matce a úpravu styku s matkou. Dále byl rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 9.10.2014 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.4.2015 změněn ohledně konkrétních podmínek styku s nezletilou. Dále byl rozsudek Městského soudu v Brně, tedy obě rozhodnutí, již citovaná, týkající se výživného otce, změněno z původní částky 8 000,- Kč, na částku 10 000,- Kč. Dále byl návrh otce na omezení rodičovské zodpovědnosti matky k nezletilé, zamítnut, návrh matky na omezení rodičovské zodpovědnosti otce, k nezletilé. Dále byl stanoven nad nezletilou dohled. Matce bylo uděleno napomenutí za neprovedení řádného pravidelného očkování nezletilé a vyloučení otce z možnosti podílet se na výkonu rodičovské odpovědnosti k nezletilé. Oběma rodičům bylo uděleno napomenutí za nedostatek snahy, po souladném naplňování jejich práv a povinností, plynoucích z rodičovské odpovědnosti k nezletilé. Dále byl nahrazen souhlas otce se zápisem nezletilé do Základní školy Krásného. Dále byly návrhy matky na nahrazení souhlasu otce s ukončením očkování proti záškrtu, dávivému kašli, invazivnímu onemocnění a dalším, zamítnuty. Otci byl udělen souhlas k dokončení pravidelného očkování nezletilé proti spalničkám, zarděnkám, příušnicím. Matce byla uložena povinnost písemně podávat otci zprávy za uplynulý měsíc o zdravotním stavu nezletilé, jejím prospěchu a zájmových činnostech, a dalších. Otci byla uložena povinnost písemně podat matce informaci o plánovaném postupu a úkonech, směřujících k dokončení očkování. Dále byl otci udělen souhlas za matku, ke svolení , tituly před jménem, , jméno FO, , jako ošetřující lékařky nezletilé. Řízení ve věci nahrazení souhlasu matky se změnou mateřské školy nezletilé bylo zastaveno. Usnesení Městského soudu v Brně ze dne 18.7.2014 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.9.2017 byla zrušena. Rovněž usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11.12.2018 a usnesení Městského soudu v Brně ze dne 29.6.2020, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 1.9.2020, ve znění opravného usnesení ze dne 6.1.2021, dále byla výrokům II., VI., VII., VIII., IX., X., XI., XII., XIII. a XIV. vyslovena předběžná vykonatelnost. Ve výroku XX. byla matka i otec zavázáni zaplatit České republice náhradu nákladů řízení. Dalším výrokem bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení obou účastníků. Ve výroku XXII. bylo řízení o návrhu otce na nařízení výkonu rozhodnutí dle rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9.10.2014 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.4.2015 a dle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 11.12.2018 uložením pokuty matce zastaveno a částečně zamítnuto. Dále byl návrh matky na nařízení výkonu rozhodnutí dle usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1.8.2018 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 13.12.2018 uložením pokuty otci zamítnut. A ve výroku XXIV. bylo rozhodnuto, že v řízení o výkonu rozhodnutí nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Tím skončil svazek IX. uvedeného spisu. Písemné vyhotovení rozsudku bylo do spisu založeno 25.8.2021. V rámci odůvodnění soud konstatoval, že rozsudkem rozhodoval mimo jiné o změně stávající úpravy péče a výživného a změně styku otce s nezletilou na základě jeho návrhu ze dne 11.5.2021, kdy otec navrhoval, aby nezletilá byla svěřena do jeho péče a matce bylo stanoveno výživné dle úvahy soudu, in eventum. Poté otec navrhoval péči střídavou dle svého návrhu při ústním jednání. Jednalo se o výrok I. uvedeného rozhodnutí, které nabylo právní moci co do výroku I. a II. bod a) 10.1.2022. Dne 9.9.2021 podala matka proti rozsudku odvolání, blanketní, kdy se odvolala do všech výroků, kromě výroku I., II., IV., IX., XIII., XV., XVI., XVII., XVIII., XX., XXI., XXII. a XXIV. Odvolání bylo podáno blanketně. Otec se 9.9.2021 rovněž do rozsudku odvolal, přičemž se odvolával proti výrokům I., II., III., IV., VIII., XX. a XXII. Současně předložil do spisu další podklady. Odvolání obou účastníků byla zaslána protistranám a zúčastněným 15.9.2021. Městské státní zastupitelství požádalo o zaslání odůvodnění a odvolání matky 23.9.2021 a žalovaná, tedy matka požádala 27.9.2021 o prodloužení lhůty k doplnění odvolání. Dne 4.10.2021 se matka vyjádřila k odvolání otce. Téhož dne doplnila své odvolání, k němuž opět přiložila další podklady, včetně CD. Vyjádření matky bylo zasláno zúčastněným 6.10.2021. Dne 8.10.2021 se ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé. Dne 12.10.2021 se ve věci vyjádřilo Městské státní zastupitelství v Brně. Spis byl poté předložen Krajskému soudu v , adresa, .10.2021 s vyjádřeními účastníků a k rozhodnutí o odvoláních. Do spisu byly rovněž založeny další důkazy, ze strany matky. Krajský soud v Brně nařídil 22.11.2021 ústní jednání 8.12.2021 a předvolal účastníky. Současně je vyzval k doplnění registrace nezletilé u praktické lékařky a další skutečnosti. Odvolací soud vyžádal zprávy od zaměstnavatelů rodičů a základní školy nezletilé. Dne 29.11.2021 reagoval na žádost o součinnost zaměstnavatel žalované, tedy matky. Dne 29.11.2021 aktualizoval výchovnou zprávu opatrovník nezletilé a předložil další listiny, týkající se sporu obou rodičů. 30.11.2021 reagovala na žádost o součinnost základní škola nezletilé. Dne 3.12.2021 aktualizoval opatrovník nezletilé svou zprávu, resp. výchovnou zprávu a předložil další konverzaci mezi účastníky. 3.12.2021 reagoval na výzvu soudu žalobce a doložil, požadované. Dne 6.12.2021 reagoval na výzvu soudu zaměstnavatel žalobce. Téhož dne zaslala podklady zástupkyně otce a otec informoval soud o realizaci očkování. Téhož dne se vyjádřila matka k podání otce a k postupu otce ohledně očkování a předložila další podklady. Dne 7.12.2021 předložil žalobce nahrávky z předávání nezletilé a očkovací kalendář. Do spisu byla dále založena zpráva Úřadu městské části Brna z výslechu nezletilé, která se jasně vyjádřila ohledně toho, jakým způsobem chce mít upravenou péči rodičů. Dne 8.12.2021 byla před odvolacím soudem, byla vyslechnuta nezletilá, která by chtěla mít domov u matky a s taťkou se pouze vídat. Dne 9.12.2021 podalo závěrečný návrh Krajské státní zastupitelství. Dne 10.12.2021 podal závěrečný návrh opatrovník nezletilé. Dne 10.12.2021 se ve věci vyjádřil se závěrečným návrhem zástupce matky. Dne 11.12.2021 podal závěrečný návrh otec. Krajský soud v Brně poté rozhodl rozsudkem ze dne 15.12.2021, o potvrzení rozsudku soudu I. stupně v napadených výrocích I., III., IV., V., VI., VII., VIII., X. a XII. a dále výrok soudu I. stupně č. II., pod bodem a) změnil, ve zbývajícím rozsahu. Potvrdil, napadený výrok II., bod b), výroky XI. a XIV. zrušil a řízení zastavil. Výrok IX. a XIX., zrušil. Dále, výroky XX., XXI., XXII., XXIII. a XXIV. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci 10.1.2022. Rozsudek krajského soudu byl následně rozeslán 7.1.2022 zúčastněným stranám. Dne 10.1.2022 podal otec návrh na vydání předběžného opatření ohledně zimního týdne, kdy opět předložil komunikaci mezi účastníky. Soud řízení nařídil 11.1.2022, jmenoval nezletilé opatrovníka pro řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. Požádal o předložení kmenového spisu Krajský soud v Brně. Ten svůj rozsudek ze dne 15.12.2021 ve výroku VI. opravil usnesením ze dne 18.1.2022. Soud poté vrátil spis nalézacímu soudu 17.1.2022. Nalézací soud zamítl návrh otce na nařízení předběžného opatření, z 10.1.2022. Dne 14.1.2022 se odvolalo statutární město , adresa, , jako opatrovník nezletilé, do ustanovení opatrovníka a předložil podklady. Matka, 20.1.2022 podala návrh na opravu rozsudku Krajského soudu v Brně. Ten vrátil spis s opravným usnesením nalézacímu soudu, a ten jej rozeslal zúčastněným 28.1.2022. Matka požádala 3.2.2022 o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti na rozsudku Městského soudu v Brně, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, ve znění opravného usnesení. Dne 18.1.2022 podala matka návrh na vydání předběžného opatření ohledně návratu nezletilé do školy a doplnila další podklady. Dne 7.2.2022 se odvolal otec proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17.1.2022, kterým byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření. Soud rozeslal vyjádření účastníků zúčastněným 8.2.2022 a poté 9.2.2022 se ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé, rovněž s dalšími podklady. 9.2.2022 se vyjádřil k odvolání otce proti usnesení Městského soudu v Brně o zamítnutí předběžného opatření a k návrhu otce na vydání předběžného opatření a návrat nezletilé do škody, 9.2.2022. Soud poté 14.2.2022 usnesení, kterým návrh otce na nařízení předběžného opatření, změnil tak, že rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. a o běžném styku změnil tak, že otec je oprávněn s nezletilou , jméno FO, v každém sudém kalendářním týdnu se stýkat ve vymezeném období. Zamítl dále návrh s tím, že soud dospěl k jednoznačnému závěru, že zákonné podmínky pro nařízení otcem žádaného předběžného opatření, nejsou dány a proto návrh, zamítl. Dne 23.2.2022 doplnil otec své odvolání proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17.1.2022. Následně se otec vyjádřil sám, již bez právního zástupce. Dne 1.3.2022 k odvolání vedoucího oddělení OSPOD, spis byl poté 4.3.2022 předložen s odvoláním opatrovníka a otce Krajskému soudu v Brně. Ten usnesení ze dne 11.1.2022 změnil tak, že opatrovníkem nezletilé , jméno FO, , se nejmenuje, statutární město , adresa, , a sice 15.3.2022. Téhož dne rozhodl o tom, že se usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17.1.2022 zrušuje a vrací k dalšímu řízení, nalézacímu soudu. Do spisu dále bylo založeno usnesení Ústavního soudu ve věci , Anonymizováno, , kdy bylo rozhodováno o ustanovení opatrovníka nezletilé, a sice Magistrátu statutárního města Brna, a dále byla odložena vykonatelnost výroku II. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, ve znění opravného usnesení ze dne 18.1.2022, do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti. Dne 23.3.2022 požádal Ústavní soud o zapůjčení spisu. Soud poté 30.3.2022 zaslal účastníkům dosud nezaslané rozhodnutí krajského soudu, obě rozhodnutí krajského soudu o odvolání, a poté 28.3.2022 znovu rozhodl o jmenování opatrovníka nezletilé ve věcech péče soudu o nezletilé, a sice města , adresa, . , právnická osoba, o zamítnutí návrhu otce na nařízení předběžného opatření, úpravu styku, 24.1.2022 a 31.1.2022 na návrat do školy. 29.3.2022 se ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé. 10.3.2022 podal žalobce dovolání proti rozsudku z 15.12.2021, a to konkrétně do I. výroku v části, kterou byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Do I. výroku rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byl rozsudek soudu potvrzen, rovněž ve výroku IV. a navrhl, aby Nejvyšší soud I. výrok rozsudku Krajského soudu v Brně v části, kde bylo rozhodováno o potvrzení rozsudku soudu I. stupně, ve výroku IV., zrušil. S ohledem na to, tak navrhoval, aby rozsudek byl v tomto rozsahu vrácen soudu I. stupně k dalšímu řízení. Krajský soud v , adresa, .1.2022 provedl opravu svého rozsudku z 15.12.2021, a to co do výroku VI., kterým rozhodl o výrocích XX., XXI., XXII., XXIII. a XXIV. rozsudku soudu I. stupně s tím, že tyto vrátil zpět soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne 16.3.2022 podal žalobce návrh na vydání předběžného opatření, nařízení mediace a předložil další podklady. Dne 17.3.2022 podal žalobce druhý návrh na vydání předběžného opatření, ohledně návratu nezletilé do školy. Městský soud v Brně poté 22.3.2022 ve věci návrhu otce na nařízení předběžného opatření, zamítl, ohledně mediátora, či tedy prvního setkání s mediátorem. Dále návrh otce na opravu výroku II. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, v tomto rozsahu řízení zastavil s tím, že o stejném návrhu otce, dosud probíhá před soudem řízení. Řízení tak bylo zastaveno z důvodu litispendence. Dne 22.3.2022 podal otec další návrh na vydání předběžného opatření, a to nahrazení souhlasu matky k registraci a omezení rodičovské odpovědnosti matky s tím, že požadoval, aby soud udělil za matku souhlas k provedení registrace nezletilé u praktického lékaře , právnická osoba, a dorost, a dále omezil rodičovskou odpovědnost matky, co do výkonu ve vztahu ke zdravotní péči a dále předložil další podklady. Usnesení bylo rozesláno účastníkům 23.3.2022. Žalobce doplnil 21.3.2022 své vyjádření k odvolání vedoucího oddělení ODPOD z 30.3.2022. Téhož dne se vyjádřil OSPOD k odvolání žalobce. Soud odmítl návrh otce na nařízení předběžného opatření k udělení souhlasu k provedení registrace nezletilé u praktického lékaře a dále návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by měla být omezena rodičovská odpovědnost matky, co do rodičovské zdravotní péče, zamítl, 29.3.2022. Dne 1.4.2022 požádal žalobce o vydání doplňujícího rozsudku ohledně předběžné vykonatelnosti výroku II. bodu a) a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14.6.2021. Do spisu dále byla založena žádost o rozhodnutí, o ustanovení opatrovníka nezletilé v rámci ústavní stížnosti. Spis byl poté 8.4.2022 na žádost Ústavního soudu zapůjčen k rozhodnutí o ústavní stížnosti. Dne 10.3.2022 byl spis předložen s odvoláním otce proti rozhodnutí ze dne 14.2.2022 Krajskému soudu v Brně. Ten 23.3.2022 rozhodl o zrušení rozhodnutí Městského soudu v Brně a vrácení věci k dalšímu řízení. Soud poté 13.4.2022 návrh otce na nařízení předběžného opatření, kterým by měl být změněn výrok II. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, zamítl. 12.4.2022 podalo město , adresa, odvolání do svého ustanovení opatrovníkem. 14.4.2022 soud rozeslal podání jednotlivých účastníků ostatním zúčastněným. 19.4. se ve věci vyjádřila matka k dovolání otce. Sama dovolání nepodala. Dne 19.4.2022 podal žalobce odvolání proti usnesení o ustanovení opatrovníka města Šlapanic, 22.4.2022. Téhož dne soud rozeslal vyjádření žalobce, ostatním zúčastněným. Dne 22.4.2022 se ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé. Městský soud v Brně poté 28.3.2022 již dříve ustanovil nezletilé opatrovníkem město , adresa, , a dále návrh na nařízení předběžného opatření o úpravě styku, z 24.1. a 31.1.2022, zamítl. Jednalo se, o návrh otce. Dne 26.4.2022 podal otec další návrh na výkon rozhodnutí ohledně nepředání nezletilé, v neděli. Dne 2.5.2022 vzal otec odvolání z 19.4.2022 proti ustanovení opatrovníka zpět a téhož dne se vyjádřil k odvolání města , adresa, a předložil další podklady. Dne 3.5.2022 předložil žalobce videonahrávku z nepředání dcery. Poté byl spis s vyjádřením matky k návrhu otce na výkon rozhodnutí z 8.5.2022 a dalšími podklady, předložen Krajskému soudu v , adresa, .5.2022 s odvoláním otce i opatrovníka proti ustanovení opatrovníka s tím, že kmenový spis byl předložen Ústavnímu soudu ČR a krajskému soudu může být předložen pouze dočasný spis. Krajský soud 7.6.2022 odvolací řízení o odvolání otce zastavil. Usnesení soudu I. stupně v napadeném výroku I. potvrdil, rozhodl o náhradě nákladů řízení, rozhodl také o odvolání otce a kolizního opatrovníka ze dne 28.3.2022, tedy proti usnesení z daného dne. Dne 3.6.2022 se žalobce domáhal sdělení, jak bylo naloženo s jeho návrhem na nařízení mediace, kdy žalobce zaslal pro informaci, usnesení z 22.3.2022. Tímto byl, svazek ukončen. Dne 29.6.2022 nařídil Ústavní soud jednání za účelem vyhlášení nálezu, na 7.7.2022. Žalobce podal 6.7.2022 odvolání do usnesení Městského soudu v Brně ze dne 22.3.2022, kterým bylo rozhodováno o předběžném opatření, o mediaci. Ústavní soud vydal 7.7.2022 ve věci ústavní nález, 28.8.2022. Ústavní nález IV. ÚS 699/2022, kterým ústavní stížnost žalobce zamítl a vedlejší účastnici nepřiznal náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem. Jednalo se o stížnost žalobce proti I. výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, č.j. 16 Co 238/2021 – 3704, v části kterou byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14.6.2021, čj. 23 Nc 119/2013- 3324, v I., III., VI., VIII. výroku a II., III., V. výroku za účasti Krajského soudu v Brně s tím, že Ústavní soud nezjistil v postupu a rozhodnutí krajského soudu žádné kvalifikované pochybení. Oba soudy provedly ve věci dostatečné dokazování, zabývaly se podstatnými kritérii, zejména svěřením nezletilé do výchovy matce. Stanovení výživného a dalších dílčích záležitostí. Krajský soud své rozhodnutí řádně odůvodnil a na jeho závěrech Ústavní soud neshledal žádné vady. Tímto bylo skončeno řízení o návrhu otce z 11.5.2015. Dne 9.9.2021 podala matka proti rozsudku odvolání, blanketní, kdy se odvolala do všech výroků, kromě výroku I., II., IV., IX., XIII., XV., XVI., XVII., XVIII., XX., XXI., XXII. a XXIV. Odvolání bylo podáno blanketně. Otec se 9.9.2021 rovněž do rozsudku odvolal, přičemž se odvolával proti výrokům I., II., III., IV., VIII., XX. a XXII. Současně předložil do spisu další podklady. Odvolání obou účastníků byla zaslána protistranám a zúčastněným 15.9.2021. Městské státní zastupitelství požádalo o zaslání odůvodnění a odvolání matky 23.9.2021 a žalovaná, tedy matka požádala 27.9.2021 o prodloužení lhůty k doplnění odvolání. 4.10.2021 se matka vyjádřila k odvolání otce. Téhož dne doplnila své odvolání, k němuž opět přiložila další podklady, včetně CD. Vyjádření matky bylo zasláno zúčastněným 6.10.2021. 8.10.2021 se ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé. 12.10.2021 se ve věci vyjádřilo Městské státní zastupitelství v Brně. Spis byl poté předložen Krajskému soudu v , adresa, .10.2021 s vyjádřeními účastníků a k rozhodnutí o odvoláních. Do spisu byly rovněž založeny další důkazy, ze strany matky. Krajský soud v Brně nařídil 22.11.2021 ústní jednání 8.12.2021 a předvolal účastníky. Současně je vyzval k doplnění registrace nezletilé u praktické lékařky a další skutečnosti. Odvolací soud vyžádal zprávy od zaměstnavatelů rodičů a základní školy nezletilé. 29.11.2021 reagoval na žádost o součinnost zaměstnavatel žalované, tedy matky. 29.11.2021 aktualizoval výchovnou zprávu opatrovník nezletilé a předložil další listiny, týkající se sporu obou rodičů. 30.11.2021 reagovala na žádost o součinnost základní škola nezletilé. 3.12.2021 aktualizoval opatrovník nezletilé svou zprávu, resp. výchovnou zprávu a předložil další konverzaci mezi účastníky. 3.12.2021 reagoval na výzvu soudu žalobce a doložil, požadované. 6.12.2021 reagoval na výzvu soudu zaměstnavatel žalobce. Téhož dne zaslala podklady zástupkyně otce a otec informoval soud o realizaci očkování. Téhož dne se vyjádřila matka k podání otce a k postupu otce ohledně očkování a předložila další podklady. 7.12.2021 předložil žalobce nahrávky z předávání nezletilé a očkovací kalendář. Do spisu byla dále založena zpráva Úřadu městské části Brna z výslechu nezletilé, která se jasně vyjádřila ohledně toho, jakým způsobem chce mít upravenou péči rodičů. Dne 8.12.2021 byla před odvolacím soudem, byla vyslechnuta nezletilá, která by chtěla mít domov u matky a s taťkou se pouze vídat. 9.12.2021 podalo závěrečný návrh Krajské státní zastupitelství. 10.12.2021 podal závěrečný návrh opatrovník nezletilé. 10.12.2021 se ve věci vyjádřil se závěrečným návrhem zástupce matky. 11.12.2021 podal závěrečný návrh otec. Krajský soud v Brně poté rozhodl rozsudkem ze dne 15.12.2021, o potvrzení rozsudku soudu I. stupně v napadených výrocích I., III., IV., V., VI., VII., VIII., X. a XII. a dále výrok soudu I. stupně č. II., pod bodem a) změnil, ve zbývajícím rozsahu. Potvrdil, napadený výrok II., bod b), výroky XI. a XIV. zrušil a řízení zastavil. Výrok IX. a XIX., zrušil. Dále, výroky XX., XXI., XXII., XXIII. a XXIV. zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci 10.1.2022. Rozsudek krajského soudu byl následně rozeslán 7.1.2022 zúčastněným stranám. Dne 10.1.2022 podal otec návrh na vydání předběžného opatření ohledně zimního týdne, kdy opět předložil komunikaci mezi účastníky. Soud řízení nařídil 11.1.2022, jmenoval nezletilé opatrovníka pro řízení ve věcech péče soudu o nezletilé. Požádal o předložení kmenového spisu Krajský soud v Brně. Ten svůj rozsudek ze dne 15.12.2021 ve výroku VI. opravil usnesením ze dne 18.1.2022. Soud poté vrátil spis nalézacímu soudu 17.1.2022. Nalézací soud zamítl návrh otce na nařízení předběžného opatření, z 10.1.2022. 14.1.2022 se odvolalo statutární město , adresa, , jako opatrovník nezletilé, do ustanovení opatrovníka a předložil podklady. Matka, 20.1.2022 podala návrh na opravu rozsudku Krajského soudu v Brně. Ten vrátil spis s opravným usnesením nalézacímu soudu, a ten jej rozeslal zúčastněným 28.1.2022. Matka požádala 3.2.2022 o vyznačení doložky právní moci a vykonatelnosti na rozsudku Městského soudu v Brně, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, ve znění opravného usnesení. Dne 18.1.2022 podala matka návrh na vydání předběžného opatření ohledně návratu nezletilé do školy a doplnila další podklady. 7.2.2022 se odvolal otec proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17.1.2022, kterým byl zamítnut návrh na nařízení předběžného opatření. Soud rozeslal vyjádření účastníků zúčastněným 8.2.2022 a poté 9.2.2022 se ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé, rovněž s dalšími podklady. 9.2.2022 se vyjádřil k odvolání otce proti usnesení Městského soudu v Brně o zamítnutí předběžného opatření a k návrhu otce na vydání předběžného opatření a návrat nezletilé do škody, 9.2.2022. Soud poté 14.2.2022 usnesení, kterým návrh otce na nařízení předběžného opatření, změnil tak, že rozsudek soudu I. stupně v napadeném výroku II. a o běžném styku změnil tak, že otec je oprávněn s nezletilou , jméno FO, v každém sudém kalendářním týdnu se stýkat ve vymezeném období. Zamítl dále návrh s tím, že soud dospěl k jednoznačnému závěru, že zákonné podmínky pro nařízení otcem žádaného předběžného opatření, nejsou dány a proto návrh, zamítl. 23.2.2022 doplnil otec své odvolání proti usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17.1.2022. Následně se otec vyjádřil sám, již bez právního zástupce. Dne 1.3.2022 k odvolání vedoucího oddělení OSPOD, spis byl poté 4.3.2022 předložen s odvoláním opatrovníka a otce Krajskému soudu v Brně. Ten usnesení ze dne 11.1.2022 změnil tak, že opatrovníkem nezletilé , jméno FO, , se nejmenuje, statutární město , adresa, , a sice 15.3.2022. Téhož dne rozhodl o tom, že se usnesení Městského soudu v Brně ze dne 17.1.2022 zrušuje a vrací k dalšímu řízení, nalézacímu soudu. Do spisu dále bylo založeno usnesení Ústavního soudu ve věci II. ÚS 699/2022, kdy bylo rozhodováno o ustanovení opatrovníka nezletilé, a sice Magistrátu statutárního města Brna, a dále byla odložena vykonatelnost výroku II. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, ve znění opravného usnesení ze dne 18.1.2022, do pravomocného rozhodnutí Ústavního soudu o ústavní stížnosti. Dne 23.3.2022 požádal Ústavní soud o zapůjčení spisu. Soud poté 30.3.2022 zaslal účastníkům dosud nezaslané rozhodnutí krajského soudu, obě rozhodnutí krajského soudu o odvolání, a poté 28.3.2022 znovu rozhodl o jmenování opatrovníka nezletilé ve věcech péče soudu o nezletilé, a sice města , adresa, . , právnická osoba, o zamítnutí návrhu otce na nařízení předběžného opatření, úpravu styku, 24.1.2022 a 31.1.2022 na návrat do školy. 29.3.2022 se ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé. 10.3.2022 podal žalobce dovolání proti rozsudku z 15.12.2021, a to konkrétně do I. výroku v části, kterou byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen. Do I. výroku rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byl rozsudek soudu potvrzen, rovněž ve výroku IV. a navrhl, aby Nejvyšší soud I. výrok rozsudku Krajského soudu v Brně v části, kde bylo rozhodováno o potvrzení rozsudku soudu I. stupně, ve výroku IV., zrušil. S ohledem na to, tak navrhoval, aby rozsudek byl v tomto rozsahu vrácen soudu I. stupně k dalšímu řízení. Krajský soud v , adresa, .1.2022 provedl opravu svého rozsudku z 15.12.2021, a to co do výroku VI., kterým rozhodl o výrocích XX., XXI., XXII., XXIII. a XXIV. rozsudku soudu I. stupně s tím, že tyto vrátil zpět soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne 16.3.2022 podal žalobce návrh na vydání předběžného opatření, nařízení mediace a předložil další podklady. 17.3.2022 podal žalobce druhý návrh na vydání předběžného opatření, ohledně návratu nezletilé do školy. Městský soud v Brně poté 22.3.2022 ve věci návrhu otce na nařízení předběžného opatření, zamítl, ohledně mediátora, či tedy prvního setkání s mediátorem. Dále návrh otce na opravu výroku II. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, v tomto rozsahu řízení zastavil s tím, že o stejném návrhu otce, dosud probíhá před soudem řízení. Řízení tak bylo zastaveno z důvodu litispendence. Dne 22.3.2022 podal otec další návrh na vydání předběžného opatření, a to nahrazení souhlasu matky k registraci a omezení rodičovské odpovědnosti matky s tím, že požadoval, aby soud udělil za matku souhlas k provedení registrace nezletilé u praktického lékaře , právnická osoba, a dorost, a dále omezil rodičovskou odpovědnost matky, co do výkonu ve vztahu ke zdravotní péči a dále předložil další podklady. Usnesení bylo rozesláno účastníkům 23.3.2022. Žalobce doplnil 21.3.2022 své vyjádření k odvolání vedoucího oddělení ODPOD z 30.3.2022. Téhož dne se vyjádřil OSPOD k odvolání žalobce. Soud odmítl návrh otce na nařízení předběžného opatření k udělení souhlasu k provedení registrace nezletilé u praktického lékaře a dále návrh na nařízení předběžného opatření, kterým by měla být omezena rodičovská odpovědnost matky, co do rodičovské zdravotní péče, zamítl, 29.3.2022. Dne 1.4.2022 požádal žalobce o vydání doplňujícího rozsudku ohledně předběžné vykonatelnosti výroku II. bodu a) a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 14.6.2021. Do spisu dále byla založena žádost o rozhodnutí, o ustanovení opatrovníka nezletilé v rámci ústavní stížnosti. Spis byl poté 8.4.2022 na žádost Ústavního soudu zapůjčen k rozhodnutí o ústavní stížnosti. Dne 10.3.2022 byl spis předložen s odvoláním otce proti rozhodnutí ze dne 14.2.2022 Krajskému soudu v Brně. Ten 23.3.2022 rozhodl o zrušení rozhodnutí Městského soudu v Brně a vrácení věci k dalšímu řízení. Soud poté 13.4.2022 návrh otce na nařízení předběžného opatření, kterým by měl být změněn výrok II. rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, zamítl. 12.4.2022 podalo město , adresa, odvolání do svého ustanovení opatrovníkem. 14.4.2022 soud rozeslal podání jednotlivých účastníků ostatním zúčastněným. 19.4. se ve věci vyjádřila matka k dovolání otce. Sama dovolání nepodala. Dne 19.4.2022 podal žalobce odvolání proti usnesení o ustanovení opatrovníka města Šlapanic, 22.4.2022. Téhož dne soud rozeslal vyjádření žalobce, ostatním zúčastněným. 22.4.2022 se ve věci vyjádřil opatrovník nezletilé. Městský soud v Brně poté 28.3.2022 již dříve ustanovil nezletilé opatrovníkem město , adresa, , a dále návrh na nařízení předběžného opatření o úpravě styku, z 24.1. a 31.1.2022, zamítl. Jednalo se, o návrh otce. Dne 26.4.2022 podal otec další návrh na výkon rozhodnutí ohledně nepředání nezletilé, v neděli. 2.5.2022 vzal otec odvolání z 19.4.2022 proti ustanovení opatrovníka zpět a téhož dne se vyjádřil k odvolání města , adresa, a předložil další podklady. Dne 3.5.2022 předložil žalobce videonahrávku z nepředání dcery. Poté byl spis s vyjádřením matky k návrhu otce na výkon rozhodnutí z 8.5.2022 a dalšími podklady, předložen Krajskému soudu v , adresa, .5.2022 s odvoláním otce i opatrovníka proti ustanovení opatrovníka s tím, že kmenový spis byl předložen Ústavnímu soudu ČR a krajskému soudu může být předložen pouze dočasný spis. Krajský soud 7.6.2022 odvolací řízení o odvolání otce zastavil. Usnesení soudu I. stupně v napadeném výroku I. potvrdil, rozhodl o náhradě nákladů řízení, rozhodl také o odvolání otce a kolizního opatrovníka ze dne 28.3.2022, tedy proti usnesení z daného dne. Dne 3.6.2022 se žalobce domáhal sdělení, jak bylo naloženo s jeho návrhem na nařízení mediace, kdy žalobce zaslal pro informaci usnesení z 22.3.2022. Tímto byl svazek ukončen. Dne 29.6.2022 nařídil Ústavní soud jednání za účelem vyhlášení nálezu na 7.7.2022. Žalobce podal 6.7.2022 odvolání do usnesení Městského soudu v Brně ze dne 22.3.2022, kterým bylo rozhodováno o předběžném opatření a o mediaci. Ústavní soud vydal 7.7.2022 ve věci ústavní nález , Anonymizováno, , kterým ústavní stížnost žalobce zamítl a vedlejší účastnici nepřiznal náhradu nákladů řízení před Ústavním soudem. Jednalo se o stížnost žalobce proti I. výroku rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 15.12.2021, č.j. , Anonymizováno, , v části kterou byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14.6.2021, čj. , Anonymizováno, v I., III., VI., VIII. výroku a II., III., V. výroku za účasti Krajského soudu v Brně s tím, že Ústavní soud nezjistil v postupu a rozhodnutí krajského soudu žádné kvalifikované pochybení. Oba soudy provedly ve věci dostatečné dokazování, zabývaly se podstatnými kritérii, zejména svěřením nezletilé do výchovy matce. Stanovení výživného a dalších dílčích záležitostí. Krajský soud své rozhodnutí řádně odůvodnil a na jeho závěrech Ústavní soud neshledal žádné vady. Tímto tedy, bylo skončeno řízení o návrhu otce z 11.5.2015.

12. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

14. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

15. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

16. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

17. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

18. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

20. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

22. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 11.5.2015 do 7.7.2022, kdy byla zamítnuta ústavní stížnost žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu, tedy celkem 7 let a 1 měsíc. Předmětem řízení byl návrh žalobce jako otce nezletilé na změnu péče o nezletilou, na stanovení výživného a na úpravu styku nezletilé s matkou. V řízení se nevyskytly průtahy, soudy postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Opatrovnické řízení se od jiných civilních řízení vyznačuje tím, že v rámci jednoho řízení jsou projednávány veškeré návrhy účastníků, týkající se nezletilého. V průběhu řízení byly zadávány znalecké posudky, které časově souvisely i s dřívějšími návrhy účastníků. Během doby, kdy byly posudky vypracovávány, navíc soud průběžně jednal a rozhodoval ve věcech dalších návrhů účastníků řízení. V řízení tak průběžně soud rozhodoval o předcházejících návrzích účastníků, opakovaně byl předkládán odvolacímu soudu k rozhodnutím o odvolání účastníků či OSPOD do jednotlivých rozhodnutí. Během řízení účastníci iniciovali podněty k zahájení trestního stíhání ve vztahu k druhému z rodičů nezletilé. Policie se tak opakovaně dotazovala na stav řízení a soud jí odpovídal. Podněty byly podány oběma rodiči i proti aktuálně zvolenému praktickému lékaři na , právnická osoba, , což vyústilo v ukončení registrace nezletilé u praktického lékaře a následný návrh na určení praktického lékaře soudem. Do řízení dokonce muselo vstoupit Městské státní zastupitelství v Brně, právě z důvodu iniciovaných trestních oznámení obou rodičů navzájem. Spis je doslova zahlcen podáními účastníků a jejich návrhy, souvisejícími s běžným rozhodováním v rámci rodičovské odpovědnosti. Jestliže žalobce označoval jako průtah období od 4.8.2016 do 24.10.2019, zcela pomíjí veškerou aktivitu soudu v souvislosti s rodiči předloženými návrhy na vydání předběžného opatření či výkon rozhodnutí. Rovněž zadání znaleckého posudku řízení nezatížilo dalším časovým obdobím, když v mezidobí bylo rozhodováno právě o již uváděných návrzích obou rodičů. Jestliže soud nezadával znalecký posudek jako spěšný, nelze než konstatovat, že způsob vedení řízení je zcela na úvaze soudu. Jen pro úplnost soud k žalobcem tvrzenému postupu, kterým se dle jeho názoru měl soud ubírat, uvádí, že odškodňovací řízení není další přezkumnou instancí ve vztahu k rozhodnutím vydaným v jiném řízení, soud v tomto řízení není revizním orgánem a není oprávněn přezkoumávat správnost či zákonnost rozhodnutí vydaných v jiném řízení. V případě posuzování nezákonného rozhodnutí je soud vázán pouze rozhodnutím příslušného orgánu, kterým bylo jiné rozhodnutí označeno za nezákonné a z tohoto důvodu zrušeno či změněno, v případě posuzování nepřiměřené délky řízení soud posloupnost jednotlivých úkonů soudu v rámci časové osy a důvody případného rušení jednotlivých rozhodnutí soudu v protrahovaném řízení soudy nadřízenými. Žalobce jako průtah označil i to, že soud nestihl rozhodnout o návrzích na určení mateřské či základní školy nebo očkování, tyto návrhy však žalobce neučinil předmětem řízení, když tento vymezil jako návrh na změnu péče o nezletilou, na stanovení výživného a na úpravu styku nezletilé s matkou. Jestliže tak soud o těchto návrzích nestihl rozhodnout, nelze než konstatovat, že soud ve vztahu k těmto nárokům jednak není oprávněn délku řízení posuzovat, jednak to odpovídá extrémnímu zatížení soudu návrhy rodičů na předběžná opatření a výkon rozhodnutí. Z obsahu spisu jednoznačně vyplývá, že soud v rámci postupu řízení zřídil opakovaně dočasný spis, aby se mohl věnovat dalším návrhům účastníků, zatímco byla jejich odvolání předkládána vyšším soudům. Není tak pravdou, že by soud ve věci nepostupoval a neuplatnil žalobcem navrhovaný postup zřízením dočasného spisu a pokračováním o dalších návrzích. Současně však nelze než konstatovat, že zřízení dočasných spisů přispělo k nepřehlednosti spisu, když nebylo možné řadit jednotlivé listiny chronologicky. K rozsahu spisu přispěla rovněž obsáhlá podání účastníků, doplněná přílohami, obsahujícími konverzaci rodičů s nezletilou či mezi sebou navzájem. Pokud jde o obsáhlost Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou stupních soudní soustavy a rovněž soudem Ústavním, každý ze soudů meritorně rozhodoval jednou. Nalézací soud a odvolací soud však současně rozhodovali o nejméně o 25 návrzích na vydání předběžného opatření, 16 návrzích na výkon rozhodnutí a odvoláních proti rozhodnutím o těchto návrzích. V tomto směru soud musí konstatovat, že se v dané věci jednalo skutečně o extrémní množství návrhů tohoto typu, dokonce největší množství podobných návrhů, s jakým se v rámci své praxe v řízeních o náhradu škody z nepřiměřené délky opatrovnického řízení dosud setkal. V tomto směru nelze než konstatovat, že byť využití zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, jak správně žalobce uváděl v žalobě, současně však rovněž nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Tuto skutečnost pak rovněž nelze klást k tíži žalované. Co se týče chování žalobce v daném řízení, tento se společně se s matkou nezletilé na délce řízení podstatnou měrou podílel. Jak již bylo shora uvedeno, v řízení bylo rozhodováno o enormním množství návrhů na vydání předběžných opatření, rovněž o nemalém množství návrhů na výkon rozhodnutí, které podali právě rodiče nezletilé. Prakticky o každé záležitosti, týkající se nezletilé, muselo být rozhodováno soudem, ačkoliv primárně tyto záležitosti spadají do rodičovské odpovědnosti rodičů. Řízení tak bylo významně poznamenáno nechutí obou rodičů jakýmkoliv způsobem vyjít vstříc tomu druhému. To se následně projevovalo nejen v nerespektování stávajících rozhodnutí soudu, ale i v řetězených návrzích na vydání předběžného opatření o zcela banálních věcech, např. o uložení povinnosti matce předat otci cestovní pas dcery před jeho společnou zahraniční dovolenou s dcerou. Řada návrhu přitom byla podána v době, kdy dosud nebylo rozhodnuto o návrhu předcházejícím. Pakliže by oba rodiče byli schopni se dohodnout alespoň o těchto běžných věcech a nezatěžovali svými návrhy na vydání předběžných opatření soud, měl by soud více prostoru pro rozhodování o jejich návrzích na úpravu styku. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření má přednost před rozhodnutím jiným, byť meritorním. Oba rodiče se tak každý svým dílem na délce řízení podíleli, když zátěž svých osobních sporů přenášeli nejen na OSPOD a soud, ale především na svou dceru. V neposlední řadě nelze pominout ani skutečnost, že žalobce řízení o svém návrhu z 11.5.2015 prodloužil nedůvodnou ústavní stížností o dalších 6 měsíců, když o jeho návrhu bylo pravomocně rozhodnuto již 10.1.2020. Co se týče významu předmětu řízení, opatrovnické řízení je typově řízením s vyšším významem pro účastníky, obdobně jako spory pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Soud v této souvislosti považuje za nutné zdůraznit, že účelem opatrovnického řízení je především chránit zájmy dítěte. Právě pro nezletilou tak mělo dané řízení největší význam, když bylo rozhodováno o jejích kontaktech s oběma rodiči, s kým z nich má žít apod. Právě nezletilá však byla daným řízením nejvíce poznamenána, když prakticky od svého nejútlejšího věku je vystavena opakovaným výslechům u soudu, návštěvám OSPOD, umístěním do Klokánku z důvodu nemožnosti jejího setrvání v domácnosti ani jednoho z rodičů apod. V této souvislosti soud odkazuje na ústavní nález, vydaný v témže opatrovnickém řízení (byť nikoli ohledně návrhu otce ze dne 11.5.2015), podle kterého ústavní soud v této souvislosti připomněl „obecný a notoricky známý poznatek, že soudní spory mezi rodiči vedou často k traumatizování nezletilých dětí, které se stávají oběťmi chování svých rodičů. Optimální cestou, vedoucí k nalezení nejlepšího zájmu dítěte není konfliktní soudní pře, nýbrž rozumná dohoda rodičů. Postrádají-li rodiče tento rozumný náhled, nelze dospět k dobrému řešení žádným soudním rozhodnutím. Ústavní soud v posuzované věci nezjistil žádné protiprávní porušení zákonných zásad, ovládajících postup soudu v soudním řízení, ani vybočení z pravidla ústavnosti, které by odůvodňovaly jeho případný kasační zásah.“ Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako standartní.

24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm nevyskytly průtahy v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 7 let a 1 měsíc trvání řízení v rozsahu 15 000 Kč za rok trvání řízení (za první dva roky trvání řízení pak z částky v poloviční výši) a dospěl k základní částce ve výši 92 500 Kč. Od této částky odečetl 30 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dalších 10% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly, dále soud ponížil základní částku o 50 % z důvodu chování žalobce v průběhu řízení. Základní částku soud z důvodu významu řízení pro žalobce nemoderoval (viz shora). Celkem tedy soud základní částku ponížil o 90 % (tzn. 83 250,- Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 9 250,- Kč. Soud proto žalobě ve výroku ad. I. vyhověl, co do částky 9 250,- Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou výrokem ad. II. rozsudku zamítl.

25. Jen pro úplnost soud uvádí, že v průběhu řízení žalobce uváděl, že celá situace byla zaviněna přístupem OSPOD , adresa, , který měl údajně žalobci vyhrožovat, že „nebude mít advokáta“. Postupu OSPOD se měl žalobce bránit u zdejšího soudu v řízení, sp.zn. , Anonymizováno, , ve kterém mu mělo být přiznáno finanční odškodnění. K tomuto nelze než konstatovat, že zdejšímu soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že skutečně rozsudkem č.j. , Anonymizováno, -74 ze dne 21.6.2024 přiznal žalobci finanční odškodnění, ale nikoliv za nesprávný úřední postup OSPOD, spočívající ve vyhrožování, že žalobce „nebude mít advokáta“. Předmětem řízení ve věci sp.zn. 46 C 230/2023 byla náhrada škody - nákladů řízení 7 500,- Kč, vynaložených v souvislosti s nesprávným úředním postupem Úřadu městské části města , adresa, , který překročil svou pravomoc a konkrétně upravil podmínky poskytování služby, k jejímuž využití oba rodiče zavázal. Předmětem tohoto řízení je tvrzený nesprávný úřední postup opatrovnického soudu (spočívající v délce řízení), nikoliv postup OSPOD.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 5. 2024 a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 8. 2024 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů cestovného, když žalobce předložil technický průkaz vozidla, které není ve vlastnictví jeho právní zástupkyně a náklady na cestovné tak vznikly provozovateli vozidla (AK , právnická osoba, ).