45 C 303/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: jméno FO proti žalované: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 35 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 35.000,00 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 35 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení, vedeného u okresního soudu ve Frýdku – Místku pod sp.zn. 17 C 120/2012. Předmětem daného řízení bylo bylo určení, že dohoda o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 17. 5. 2010, uzavřená mezi žalovanými , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, (jejichž vlastnické právo bylo následně potvrzeno u katastru nemovitostí), je platná či nikoliv,, a to nejméně do 4. 2. 2022. Žalobce především zdůraznil, že v řízeních nevystupoval jako účastník, ačkoliv předmětem řízení byl majetek, který jsem jej týkal, konkrétně pozemky na parcelách čísel , Anonymizováno, . Žalobce přesto na základě shora uvedeného se domáhal zcela jednoznačně náhrady za nepřiměřenou délku doposud nepravomocně skončeného řízení v dané věci trvajícího prozatím 11 let, přičemž z uvedeného nesprávného úředního postupu soudu dovozoval vznik škody, představující pravděpodobně majetkovou újmu, a způsobenou v důsledku nedodržení závazků z tzv. předschválené hypotéky, a nemožnosti čerpat úvěr, určený k úhradě hypotéky k nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí a zatížené tzv. poznámkou. Žalobce rovněž podmínky úvěru blíže popsal. Žalobce uvedl, že u žalované uplatnil v zákonné lhůtě svůj nárok. Na základě shora uvedeného se žalobce domáhal, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 3.8.2022 (podáním označeným datem 28.7.2022) uplatnil ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nárok na poskytnutí odškodnění ve výši celkem 35.000,- Kč, jakožto náhrady škody, a to z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, vedeného před Okresním soudem ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 120/2012 jako soudem I. stupně. Žalovaná na základě předběžného projednání nároku žalobce informovala dne 8.3.2023, že žádost je nedůvodná. Žalovaná shrnula jednotlivé podmínky odpovědnosti státu za škodu s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (např. 30 Cdo 5087/2015, 30 Cdo 1249/2014, 31 Cdo 1791/2011) a shrnula, že délka naříkaného řízení ve vztahu k žalobci v žádném případě nevychází z výlučného působení státu, neboť tehdejší žalobkyně v rámci naříkaného řízení až obstrukčním způsobem využívá svých procesních práv, což žalobce v dané věci hodnotil stejně, když toto uváděl jako jeden z argumentů k žádostem prodloužení čerpání hypotečního úvěru. Dle žalované tak je nutné délku řízení považovat za ještě přiměřenou a odpovědností titul žalované v podobě nesprávného úředního postupu není dán. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl účastníkem předmětného naříkaného řízení, má žalovaná za to, že s ohledem na podmínky Zákona není ani naplněna podmínka aktivní legitimace na straně žalobce. Žalovaná rovněž zpochybnila samotnou škodu v podobě žalobcem uhrazené sankce z důvodu nesplnění smluvních podmínek Úvěru, když si byl existence tzv. „poznámky“ v katastru nemovitostí u parcel č. , Anonymizováno, , k.ú. , jméno FO, u , adresa, , obec , adresa, , vědom již při uzavírání Úvěru, jak vyplývá z textu nejen samotné žaloby, ale také např. z jeho žádostí o prodloužení období čerpání hypotečního úvěru. Dle žalované uvedená skutečnost jde výlučně k tíži žalobce, neboť uzavřel Úvěr buďto aniž by si řádně posoudil, zda je schopen jeho podmínkám dostát, případně se s těmito blíže neseznámil. V této souvislosti žalovaná doplnila, že není naplněna ani příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a tvrzeným odpovědnostním titulem. Na základě výše uvedeného žalovaná navrhla, aby byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

3. Žalobce se k prvnímu jednání, přičemž zaslal dne 4.1.2024 prostřednictví elektronické podatelny zprávu bez elektronického podpisu, kdy omlouval svou nepřítomnost, proto soud jednal v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř.

4. Vzhledem k tomu, že žalobce se k jednání nedostavil, nemohlo mu být poskytnuto poučení podle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění jejích tvrzení a označení důkazů, týkajících se jím požadované majetkové újmy, jakož i odpovědnostního titulu v dané věci. Poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytuje jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo a dobrodiní poučení ztrácí (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Odo 832/2006 nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1793/2011).

5. Žádostí o odškodnění ze dne 28.7.2022 žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu majetkové újmy ve výši 35 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení, vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp.zn. 17 C 120/2012.

6. Stanoviskem žalované ze dne 31.3.2023 byla žádost žalobce jako nedůvodná odmítnuta a žalobci žádná škoda nahrazována nebyla.

7. Žádostí ze dne 10.8.2017, zaslanou Okresnímu soudu ve Frýdku-Místku , jméno FO, a , jméno FO, , se tito domáhali zaslání rozsudku ve věci sp.zn. 17 C 120/2012 s tím, že společně uzavřeli kupní smlouvu se společností , právnická osoba, ., kterou řádně nabyli pozemky zapsané na listu vlastnictví 3197 a 3204 v katastrálním území , jméno FO, u , adresa, , které jsou zapsány u Katastrálního pracoviště , adresa, s tím, že z veřejně dostupných zdrojů zjistili, že pozemky parcelních čísel , Anonymizováno, na jmenovaných listech vlastnictví, jsou dle poznámky dotčeny žalobou, vedenou u Okresního soudu ve Frýdku-Místku a že již bylo rozhodnuto o zamítnutí žaloby pod sp.zn. 17 C 120/2012. Dále pro potřebu dalšího řízení a nakládání s dotčenými pozemky požádali, jako osoby dotčené podanou žalobou a rozhodnutím soudu, o zaslání písemného vyhotovení rozsudku, kterým bylo řízení u Okresního soudu ve , adresa, skončeno. Ničeho dalšího, v dané věci žalobce nepožadovali.

8. Ze spisu sp.zn. 17 C 120/2012 Okresního soudu ve Frýdku-Místku soud zjistil, že 11. 8. 2017 požádali , jméno FO, a , jméno FO, zaslání rozsudku v dané věci s tím, že nabyli na základě kupní smlouvy pozemky, které jsou předmětem žaloby. Nato informoval 18. 10. 2017 soud současného žalobce, že řízení dosud není pravomocně skončeno, protože dosud nebyl zaplacen soudní poplatek za odvolání. Vyhovět jeho žádosti odmítl mimo jiné proto, že žádost o zaslání rozsudku nebyla řádně zdůvodněna.

9. Rozsudkem okresního soudu ve Frýdku-Místku Kč. Je. 17,120/2012-170 ze dne 27. 7. 2017 byla žaloba žalobkyně , jméno FO, proti žalovaným , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, o určení neplatnosti dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zamítnuta a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

10. Žádostí o odškodnění ze dne 28. 7. 2022, zaslanou ministerstvu spravedlnosti, žalobce uplatnil svůj nárok nárok u žalované, přičemž požadoval po žalované zaplacení majetkové újmy ve výši 35 000 Kč z titulu nepřiměřené délky řízení, vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 17 C 120/2012.

11. Další důkazy, předložené žalobcem, soud neprováděl, neboť nejen ze samotné žaloby, ale rovněž i z provedeného dokazování (zjm. z rozsudku v dané věci) je zřejmé, že žaloba není důvodná.

12. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

13. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

14. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

15. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

16. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

17. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

18. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

19. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

20. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

22. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Z provedeného dokazování má soud jednoznačně za prokázáno, že žalobce nebyl účastníkem řízení a není v dané věci aktivně legitimován. Žalobce by se mohl domáhat nemajetkové újmy či náhrady škody z titulu nezákonného rozhodnutí, ve které měl vyústit nesprávný úřední postup soudu opomenutím žalobce jako účastníka řízení, nikoliv však nesprávného úředního postupu, spočívajícího v délce řízení. Ze spisu se přitom nepodává, že by z hlediska účastenství současného žalobce, z řízení před Okresním soudem ve Frýdku-Místku, bylo jakkoli rozhodováno, či že by žalobce podával návrh na to, aby byl do řízení, jakýmkoli způsobem připuštěn či naopak brojil proti svému nepřipuštění do řízení. Soud v tomto směru odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14.4.2005, sp.zn. 25 Cdo 36/2004, podle kterého „okolnost, že byly chybně posouzeny podmínky účastenství v dědickém řízení a že s poškozeným nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, není nesprávností úředního postupu, nýbrž nesprávností samotného rozhodnutí o dědictví. I v takovém případě je podmínkou odpovědnosti státu za škodu, aby toto rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno.“ V této souvislosti dále ještě soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15.9.2005, ve věci 25 Cdo 40/2005, podle kterého „chybné posouzení účastenství soudem, nepředstavuje nesprávný úřední postup, projeví se přímo v rozhodnutí samém, to znamená, jako nezákonné rozhodnutí“. V daném případě však je zcela nepochybné z obsahu žaloby, že žalobce žaluje právě nesprávný úřední postup, spočívající v nepřiměřené délce řízení. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání a tohoto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300,- Kč.