45 C 32/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Davidem Černeckým sídlem Masarykovo nám. 225, 256 00 Benešov proti žalované: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 33 105,60 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 30 927,60 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 178,00 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 2 178,00 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 30 020,10 Kč od 18. 4. 2023 do 11. 4. 2024, a s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 178,00 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 11 369,80 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou, podanou dne 14. 2. 2024, se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 33 105,60 Kč s příslušenstvím. Požadované plnění představuje náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpškZ“) způsobené nezákonným rozhodnutím, konkrétně náklady obhajoby. Usnesením Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha 1, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 3. oddělení hospodářské kriminality ze dne 3. 11. 2020, č. j. , Anonymizováno, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného ze spáchání přečinu zpronevěry dle § 206 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Proti usnesení podal žalobce stížnost, které nebylo vyhověno a byla zamítnuta usnesením státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, č. j. 4 ZT 125/2020-13. Následně byla podána obžaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 8. 2021, č. j. 44 T 43/2021, byl žalobce uznán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 2 let, přičemž mu zároveň byla uložena povinnost nahradit škodu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2021, č. j. 8 To 302/2021, byl k odvolání žalobce zrušen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 a zároveň byl žalobce v celém rozsahu zproštěn obžaloby. Žalobce spatřuje škodu v nákladech obhajoby, které by nevznikly, nebýt nezákonného rozhodnutí. Náklady obhajoby byly účtovány fakturami č. , tel. číslo, na částku 4 000 Kč, fakturou č. , tel. číslo, na částku 7 260 Kč, fakturou č. , tel. číslo, na částku 7 260 Kč a fakturou č. , tel. číslo, na částku 14 585,60 Kč, přičemž tyto faktury byly v plné výši žalobcem uhrazeny. Dále se žalobce domáhá zaplacení úroku z prodlení z částky 33 105,60 Kč ve výši 15 % od 18. 4. 2023 do zaplacení. Žalobce uplatnil nárok na úhradu majetkové újmy u žalované dne 17. 10. 2022, přičemž ke dni podání žaloby žalovaná nárok žalobce neprojednala.

2. Žalovaná podáním ze dne 12. 4. 2024 učinila nesporným, že u ní žalobce dne 17. 10. 2022 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve výši 33 105,60 Kč spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení vzniklých v důsledku vedení nezákonného trestního stíhání u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 44 T 43/2021 dále jen („posuzované řízení“) podle OdpškZ. Žalovaná požadavku žalobce vyhověla co do částky 30 020,10 Kč, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 11. 4. 2024, tedy po podání žaloby. Žalovaná nepřiznala žalobci náhradu za úkon ze dne 11. 11. 2020 a 23. 11. 2020 – stížnost + doplnění, přičemž za tento úkon byla odměna přiznána ve výši jedné poloviny, a dále za úkon ze dne 23. 11. 2020 – porada, neboť podle výkladu Ústavního soudu je u tzv. dalších porad přesahujících jednu hodinu třeba poměřovat celkový počet, frekvenci a časovou posloupnost jednotlivých porad s rozsahem a složitostí projednávané věci. Jelikož předmětná porada nebyla žádným východiskem pro následující úkon, lze tuto označit za nadbytečnou.

3. Podáním ze dne 21. 5. 2024 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 30 020,10 Kč, pro kterou bylo žalovanou plněno, a dále co do částky 907,50 Kč, která představuje krácení úkonu stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání o ½. Proto soud ve výroku I rozsudku rozhodl o zastavení řízení co do částky 30 927,60 Kč. Ke krácení nároku co do údajné nedůvodnosti další porady s obhájcem ze dne 23. 11. 2020 žalobce uvedl, že bezprostředně po této poradě byla odůvodněna stížnost žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Porada tak byla východiskem úkonu obhájce.

4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že v posuzované věci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, kterým bylo usnesení Policie ČR, Obvodní ředitelství Policie Praha 1, služba kriminální policie a vyšetřování, odbor hospodářské kriminality, 3. oddělení hospodářské kriminality ze dne 3. 11. 2020, č. j. , Anonymizováno, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce. Trestní stíhání žalobce skončilo rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2021, sp. zn. 8 To 302/2021, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. Po částečném zastavení řízení zůstal předmětem řízení nárok na náhradu nákladů na pořízení náhradní výpočetní techniky ve výši 25 766 Kč. Nebylo pochyb stran průběhu trestního stíhání žalobce, přičemž žalovaná vyhověla žalobci co do požadavku na náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 30 020,10 Kč, čímž uznala v plné výši tyto úkony: převzetí zastoupení, stížnost + doplnění (uznáno v ½ sazbě, pozn. soudu), další porada ze dne 26. 1. 2021, výslech obviněného dne 28. 1. 2021, cestovné , jméno FO, – , jméno FO, a zpět, promeškaný část 4 půl hodiny, prostudování spisu dne 23. 3. 2021, cestovné , jméno FO, – , jméno FO, a zpět, promeškaný čas 4 půl hodiny, odpor + vyjádření k obžalobě, hlavní líčení dne 10. 6. 2021, cestovné , jméno FO, – , jméno FO, a zpět, promeškaný čas 4 půl hodiny, hlavní líčení dne 26. 7. 2021, cestovné , jméno FO, a zpět, promeškaný čas 4 půl hodiny, hlavní líčení dne 16. 8. 2021, cestovné , jméno FO, – , jméno FO, a zpět, promeškaný čas 4 půl hodiny, odvolání, veřejné zasedání dne 2. 12. 2021, cestovné , jméno FO, – , jméno FO, a zpět, promeškaný čas 4 půl hodiny a 11x režijní paušál. Mezi účastníky bylo dále nesporným, že žalobce u žalované nárok dne 17. 10. 2022 předběžně uplatnil.

5. Mezi účastníky tak zůstala sporná náhrada škody ve výši 2 178 Kč jakožto náklady právního zastoupení představující odměnu za úkon ze dne 23. 11. 2020 – další porada.

6. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

7. Na základě předložených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

8. Z žádosti o poskytnutí náhrady škody ze dne 17. 10. 2022 a ze stanoviska žalované ze dne 11. 4. 2024 soud zjistil, že žalobce předběžně uplatnil u žalované svůj nárok dne 17. 10. 2022. Žalovaná ve svém stanovisku uvedla, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpškZ, kterým bylo usnesení o zahájení trestního stíhání proti žalobci ze dne 3. 11. 2020, č. j. , Anonymizováno, a přiznala žalobci za vzniklou škodu, spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu, částku 30 020,10 Kč.

9. Z Potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalovaná dne 18. 4. 2024 vyplatila přiznanou částku 30 020,10 Kč žalobci.

10. Z usnesení Policie České republiky, Obvodní ředitelství policie Praha 1, Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality, 3. oddělení hospodářské kriminality ze dne 3. 11. 2020, č. j. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že bylo proti žalobci zahájeno trestní stíhání pro přečin zpronevěry dle § 206 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

11. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2021, sp. zn. 8 To 302/2021, bylo zjištěno, že žalobce byl zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu.

12. Z podání ze dne 23. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím obhájce JUDr. Davida Černeckého doplnil svou stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, přičemž stížnost byla podána původně jako blanketní dne 11. 11. 2020.

13. Z Plné moci ze dne 11. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce zmocnil ke svému zastupování a obhajobě v trestní věci č. j. , Anonymizováno, , advokáta JUDr. Davida Černeckého z AK Camrda, Premus, Vychopeň, Vachoušek, Zeman a partneři.

14. Z Osvědčení o registraci ze dne 30. 11. 2005 soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, je registrován jako plátce daně z přidané hodnoty.

15. Z faktury č. , tel. číslo, ze dne 20. 2. 2020 na částku 4 000 Kč, faktury č. , tel. číslo, ze dne 26. 1. 2021 na částku 7 260 Kč, faktury č. , tel. číslo, ze dne 28. 7. 2021 na částku 7 260 Kč a faktury č. , tel. číslo, ze dne 6. 12. 2021 na částku 14 585,60 Kč, bylo zjištěno, že Advokátní kancelář Camrda, Premus, Vychopeň, Vachoušek, Zeman a partneři účtovala žalobci za poskytnuté právní služby částku 33 105,60 Kč.

16. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

17. Podle § 1 odst. 1 OdpškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpškZ se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 5 OdpškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 5 OdpškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 OdpškZ právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpškZ nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 31 odst. 1 OdpškZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 citovaného ustanovení zákona náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle § 14 odst. 3 OdpškZ platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpškZ platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

18. Soud posoudil předmětnou věc podle citovaných ustanovení OdpškZ, přičemž žalobce se na žalované domáhal zaplacení náhrady škody ve výši 33 105,60 Kč, která mu měla vzniknout z titulu nezákonného rozhodnutí, konkrétně usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 3. 11. 2020, č. j. KRPA-238546-51/TČ-2019-001193-1-MŠ. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1 a 3 OdpškZ, uspokojen poté byl pouze částečně a až po podání žaloby, a proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

19. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usneseními o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím.

20. Žalovaná nepřiznala náhradu nákladů obhajoby za následující úkony: a) stížnost + doplnění ze dne 11. 11. 2020 – za tento úkon byla odměna přiznána ve výši jedné poloviny, přičemž žalobce v rozsahu nepřiznané poloviny odměny vzal žalobu zpět i co do úroku z prodlení z této částky; b) porada dne 23. 11. 2020 – tento úkon byl žalovanou hodnocen jako neúčelný a nadbytečný.

21. Předmětem porady konané dne 23. 11. 2020 bylo projednání stížnosti žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Porada tak byla východiskem úkonu obhájce. Další konaná porada následovala až po cca dvou měsících. Soud se tak ztotožňuje s tvrzením žalobce, že porada bezprostředně předcházela podání doplnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, která byla původně podána jako blanketní, tento úkon lze tedy považovat za účelný. Proto soud žalobě v rozsahu náhrady škody ve výši 2 178 Kč vyhověl (výrok II).

22. V řízení bylo prokázáno, že žalobce uplatnil předběžně u žalované nárok na poskytnutí vzniklé škody ve výši 33 105,60 Kč, šestiměsíční lhůta pro jeho projednání uplynula v souladu s ustanovením § 15 OdpškZ dne 17. 4. 2023. Žalovaná na základě stanoviska ze dne 11. 4. 2024 uhradila žalobci částku 30 020,10 Kč dne 18. 4. 2024, tedy plnila až po uplynutí šesti měsíční lhůty pro projednání uplatněného nároku. Vzhledem k tomu, že teprve marným uplynutím lhůty šesti měsíců se mohla žalovaná dostat do prodlení, je žalobce oprávněn požadovat za toto období úrok z prodlení, a to až do doby zaplacení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Tomuto požadavku proto soud vyhověl, přičemž výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a uzavřel, že žaloba je důvodná co do zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 30 020,10 Kč od 18. 4. 2023 do 11. 4. 2024, pro kterou bylo řízení pro plnění žalované zastaveno, a dále co do zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 2 178 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení (výrok II).

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 369,80 Kč (výrok III). V předmětné věci žalobce v žalobě požadoval částku 33 105,60 Kč, z níž mu žalovanou byla uhrazena částka 30 020,10 Kč a soud žalobci dále přiznal částku 2 178 Kč. Žalobce tak byl úspěšný co do 32 198,10 Kč, tj. 97,3 %. Naopak neúspěšný zde byl ohledně částky 907,50 Kč, tj. 2,7 %. Žalobci tak náleží náhrada nákladů řízení ve výši 94,6 % (odečtení neúspěchu od úspěchu žalobce). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 105,60 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 460 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 280 Kč ve výši 1 738,80 Kč. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení 11 369,80 Kč (94,6 % z plné náhrady nákladů ve výši 12 018,80 Kč). Soud rozhodl o lhůtě k plnění v délce 15 dnů podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.