45 C 40/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 050 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 050 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 050 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení shora nadepsané částky s odůvodněním, že dne 21. 5. 2019 provedl odtah vozidla žalovaného registrační značka a následně jej umístil na parkoviště provozované žalobcem. Cena za parkovné na střeženém parkovišti provozovaném žalobcem je stanovena nařízením hlavního města Prahy číslo (parkovné za první až třetí den po odtahu ve výši 250 Kč, parkovné za čtvrtý až sto osmdesátý den po odtahu ve výši 400 Kč, parkovné za každý následující den ve výši 50 Kč). Žalobce se již dříve po žalovaném domáhal zaplacení dlužné částky za období od 21. 5. 2019 do 27. 12. 2019, kdy mu byla pravomocným elektronickým platebním rozkazem ze dne 14. 2. 2020, č. j. EPR 289438/2019-7 přiznána částka ve výši 75 850 Kč s příslušenstvím. Touto žalobou žalobce uplatňuje svoji pohledávku za následující období od 28. 12. 2019 do data vydání vozu dne 12. 11. 2020. Tedy za celkem 321 dní uložení vozidla na parkovišti mu náleží částka 16 050 Kč (50 Kč za každý den uložení vozidla na parkovišti). Dále žalobce požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení tak, jak byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzýván.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobce výslovně v návrhu na zahájení řízení, žalovaný konkludentně, když na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nereagoval), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Z tvrzení žalobce obsaženého v žalobě a zřizovací listiny žalobce ze dne 31. 5. 2011 soud zjistil, že žalobce byl zřízen hlavním městem Prahou jako příspěvková organizace za účelem materiálně-technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy, přičemž mezi jeho předmět činnosti patří mimo jiné výkon oprávnění hl. m. obec podle § 19b zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. Z nařízení hl. m. obec číslo Sb. hl. m. obec, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti soud zjistil, že maximální cena za odtah vozidla je 1 900 Kč, parkovné činí za první až třetí den částku 250 Kč, parkovné za čtvrtý až sto osmdesátý den činí 400 Kč po provedeném odtahu a parkovné za každý následující den činí 50 Kč. Z protokolu o odtahu vozidla číslo z 21. 5. 2019 soud zjistil, že téhož dne žalobce provedl odtah motorového vozidla zn. FIAT, registrační značka na základě rozhodnutí vlastníka pozemní komunikace. Z kupní smlouvy ze dne 1. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla. Z výzvy k uhrazení dlužné částky ze 7. 11. 2019 s dodejkou soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětného dluhu.

5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanované na ochranu takového práva. Podle § 2927 odst. 1 téhož zákona, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že dne 21. 5. 2019 provedl žalobce odtah vozidla žalovaného zn. FIAT, registrační značka a následně auto uložil na svém parkovišti, za což je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady spočívající v parkovném za dobu 321 dní, kdy za jeden den náleží žalobci 50 Kč. Vzhledem k výše uvedenému tedy dospěl soud k závěru, že žalovanému vznikla v důsledku odtahu jeho vozidla z místa, kde neoprávněně stálo, povinnost nahradit žalobci, který byl k takovému jednání oprávněn, náklady s tímto spojené ve výši upravené nařízením hl. m. obec číslo Sb. hl. m. obec, tj. parkovné ve výši 50 Kč za každý den až do vydání vozidla žalovanému, proto soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci tuto částku i s úrokem z prodlení ode dne 27. 11. 2020, neboť v tuto dobu byl již žalovaný v prodlení.

7. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce a soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení žalobce ve výši 1 452 Kč (odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 300 Kč – za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a sepsání žaloby; náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 100 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. 252 Kč). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.