45 C 43/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč od 15. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného pobytu na protialkoholní záchytné stanici. Žalobce uvedl, že žalovaný byl dne 14. 11. 2019 hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici, jejímž provozovatelem je žalobce. Náklady na pobyt žalovaného byly vyúčtovány žalobcem dne 14. 11. 2019 na celkovou částku 3 000 Kč, splatnou dne 14. 12. 2019. Tentýž den žalovaný svůj dluh písemně uznal a zavázal se jej uhradit. Ani přes výzvu žalobce však žalovaný nezaplatil na svůj dluh ničeho. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 15. 12. 2029 do zaplacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobce výslovně v návrhu na zahájení řízení, žalovaný konkludentně, když na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.), v dané lhůtě nereagoval).

4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje odůvodnění rozsudku pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, jelikož není proti tomuto rozsudku odvolání přípustné.

5. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

6. Dne 14. 11. 2019 byl žalovaný hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici, jejímž provozovatelem je žalobce. Téhož dne byl žalovaný propuštěn a fakturou číslo mu byla vyúčtována cena pobytu na protialkoholní záchytné stanici na částku 3 000 Kč splatná dne 14. 12. 2019. Uznání uvedeného dluhu spojené se závazkem tento dluh uhradit žalovaný podepsal téhož dne za přítomnosti zaměstnance žalobce. Dlužnou částku žalovaný ani přes výzvu žalobce do dnešního dne neuhradil.

7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů.

8. Dle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotnických službách, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

9. Dle § 89e odst. 1 citovaného zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

10. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Žalovaný, který svůj dluh vůči žalobci písemně uznal co do důvodu a výše, se jej zavázal uhradit žalobci ve lhůtě do 14. 12. 2019. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost zaplatit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

12. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce a soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení žalobce ve výši 1 089 Kč (odměna advokáta dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby ve výši 200 Kč – za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a sepsání žaloby; náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 100 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. 189 Kč). Proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo provedení exekuce.