Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

45 C 54/2020

č. j. 45 C 54/2020-98

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-06-20 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2023:45.C.54.2020.9

Citované zákony (4)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa , o zaplacení 107 940 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá na žalované zaplacení částky 191.540,00 Kč spolu s 10,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 191.540,00 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 107.940 Kč, způsobené jí nepřiměřenou délkou řízení Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 0 Nc 30083/2016. Žalobkyně uvedla, že řízení bylo zahájeno [datum] a částečně bylo pravomocně ukončeno rozsudkem Okresního soudu v Přerově č. j. 0 Nc 30083/2016-1281 ze dne 1. 10. 2019, když některé výroky nabyly právní moci dne [datum]. Odvoláním byly napadeny jen výroky XIX. a XX předmětného rozsudku. O tomto odvolání nebylo dosud rozhodnuto. Řízení tak trvalo 3 roky 6 měsíců 26 dnů na jediném stupni soudní soustavy, z čehož je dle žalobkyně bez dalšího zřejmé, že řízení bylo stiženo značnými průtahy a bylo nepřiměřeně dlouhé. Žalobkyně uvedla, že šlo o poměrně jednoduchou věc, předmětem řízení byl výkon rodičovské odpovědnosti a výživné žalobkyně, což byla záležitost pro poškozenou žalobkyni mimořádně důležitá, dotýkající se jejího soukromí a rodinného života a též životní úrovně. Průtahy v řízení vznikly zejména z důvodu prodlení na straně soudů, když mezi jednotlivými úkony soudů byly neodůvodněné časové rozestupy. Navíc předmětné řízení vedly vyloučené (podjaté) soudní osoby, a to po dobu více než jednoho roku, až do zásahu Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci dne [datum]. Tato skutečnost sama o sobě je významným zásahem do práva žalobkyně na spravedlivý proces. Žádnou satisfakci v tomto směru žalobkyni neposkytl ani předseda Okresního soudu v Přerově, který projednával stížnost žalobkyně, jejích sourozenců a otce na předmětné (podjaté) soudní osoby. V této souvislosti vyslovila domněnku, že ze způsobu, jakým předseda soudu vyřídil stížnost žalobkyně, plyne, že zakrývá pochybení svých podřízených a ignoruje důkazy aprobované Krajským soudem v Ostravě, pobočka v Olomouci. V důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení vznikla žalobkyni škoda, kterou žalobkyně vyčíslila ve výši 20.000 Kč za jeden rok daného řízení (první dva roky v poloviční výši), přičemž dospěla k základní částce 51.400 Kč, kterou dále navýšila o 40% pro extrémní délku daného řízení a absenci složitosti věci o 40%, s ohledem na průtahy v řízení o dalších 20% a s ohledem na význam daného řízení pro žalobkyni o dalších 50% Celkem tak požadovala 107.940 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že vzhledem k předchozímu postoji žalované k náhradě nemajetkové újmy způsobené sourozencům žalobkyně a jejímu otci nepovažuje žalobkyně za nezbytné zvláště vyzývat žalovanou k náhradě nově uplatněné újmy, když žalobu bude v každém případě zasílat žalované k vyjádření. I přesto však žalobkyně s podání žaloby u soudu zaslala tuto i žalované. Dále žalobkyně navrhla, aby soud toto řízení spojil s řízením, které inicioval její otec a sourozenci pod sp.zn. 18 C 7/2018 u Obvodního soudu pro Prahu 2. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Konstatovala, že u ní žalobkyně dne [datum] společně s MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., nar. [datum], [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], podala žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na náhradu nemajetkové újmy ve výši 5x 107.940 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného Okresním soudem v Přerově pod sp. zn.: 0 Nc 30083/2016. Žádost žalobkyně nebyla žalovanou věcně projednána, neboť jednak tato neměla k dispozici příslušný spis vedený Okresním soudem v Přerově pod sp. zn.: 0 Nc 30083/2016, jednak žalobkyně žalované nepředložila souhlas opatrovnického soudu ve věci nároku žalobkyně na náhradu škody za nesprávný úřední postup v posuzovaném řízení, ve smyslu z.č. 82/1998 Sb. Žalovaná shrnula informace, které jí byly k dispozici s tím, ž celková délka řízení do [datum] činila 3 roky a 7 měsíců, věc byla do té doby vedena na dvou stupních soudní soustavy, z toho soud I. stupně rozhodoval 18x a soud odvolací 12x. S ohledem na četná rozhodnutí soudu I. a II. stupně žalovaná označila posuzované řízení jako do značné míry skutkově složité. Dle žalovaná byla věc složitá i procesně, když žalobkyně v řízení vystupuje s dalšími 4 účastníky, nadto je v řízení řešena otázka schválení právního jednání, a to udělení plné moci právnímu zástupci účastníků pro uplatnění jejich nároků ve věci náhrady škody a jiné újmy způsobené nesprávným úředním postupem v posuzovaném řízení. Význam řízení pro žalobkyni hodnotila žalovaná jako vyšší, když se dle ustálené judikatury ESLP jedná o presumované řízení. Současně však žalovaná zohlednila tzv. sdílenou újmu účastníků, kteří jsou rodinnými příslušníky a vystupují v řízení společně, tudíž případná nemajetková újma nemůže dosáhnout takové intenzity jako v případě, kdy by žalobkyně vystupovala v posuzovaném řízení sama. Na základě shora uvedeného žalovaná konstatovala, že celková délka řízení byla přiměřená a navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. O návrhu žalobkyně na spojení věcí s věcí, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp.zn. 18 C 7/2018, soud rozhodl usnesením č.j. 45 C 54/202-10 ze dne 15.6.2020. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně dne [datum] námitky, o kterých bylo soudem usnesením ze dne 17.7.2020 č.j. 45 C 54/202-17 rozhodnuto a původní rozhodnutí bylo potvrzeno, současně byla žalobkyně vyzvána, aby předložila souhlas opatrovnického soudu s podáním žaloby, když žalobkyně je nezletilá.

4. Žalobkyně následně označila opatrovnické řízení, jehož předmětem je shora uvedený souhlas opatrovnického soudu. Soud proto usnesením ze dne 11.8.2020 č.j. 45 C 54/202-21 řízení přerušil d do doby pravomocného skončení řízení o schválení právního jednání za nezletilou žalobkyni vedeného u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 27P a Nc 73/2020.

5. V uvedeném opatrovnickém řízení byl poté usnesením č.j. 0 Nc 30083/2016-1735, 27 P a Nc 217/2018, 27 P a Nc 73/2020 ze dne 22.7.2021, které nabylo právní moci [datum] souhlas opatrovnického soudu s podáním žaloby jménem nezletilé udělen.

6. Soud proto rozhodl o pokračování v řízení usnesením č.j. 45 C 54/202-41 ze dne 20.12.2021, které nabylo právní moci [datum].

7. Žalobkyně na ústním jednání, konaném dne [datum], předložila repliku k vyjádření žalované ze dne [datum], v níž současně navrhla rozšíření žaloby o dalších 83.600,00 Kč s ohledem na délku kompenzačního řízení a požadovala tak nejen za opatrovnické řízení, ale také za kompenzační řízená částku celkem 191.540,00 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 10,25 % ročně od [datum] do zaplacení.

8. Soud změnu žaloby připustil usnesením č.j. 45 C 54/2020-97 ze dne 16.6.2023.

9. Výzvou ze dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem v řízení, vedeném u Okresního soudu v Přerově sp.zn. 0 Nc 30083/2016.

10. Sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] byl právní zástupce žalobkyně informován, že [datum] bylo Ministerstvu spravedlnosti doručeno podání klientů, včetně současné žalobkyně, kteří uplatňují nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, jako náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, vedeného Okresním soudem v Přerově pod sp.zn. 0 Nc 30083/2016. [Obsah přílohového spisu] [Obsah přílohového spisu] [Obsah přílohového spisu] [Obsah přílohového spisu]

15. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

17. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

18. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

19. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

20. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

21. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

22. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

23. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

24. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

25. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

26. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj., od [datum] do [datum], kdy nabyl ve vztahu k žalobkyni právní moci rozsudek ze dne [datum], tedy celkem 3 roky a 7 měsíců. Předmětem řízení byla úpravy poměrů k nezletilým dětem [anonymizováno] (včetně současné žalobkyně) ve vztahu k jejich rodičům. V řízení se během posuzovaného období nevyskytly průtahy, soudy postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Ačkoliv byl spis předložen dne [datum] znalci k vyhotovení znaleckého posudku, nadále byly ve věci soudem činěny procesní úkony. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Soud opakovaně rozhodoval o návrzích na vydání předběžného opatření (celkem 6x), dvakrát byla i na žádost účastníků nařizována mediace, soud rovněž opakovaně žádal o součinnost různých institucí, co se týká výdělkových poměrů rodičů. V řízení bylo vzneseno celkem 7 námitek podjatosti, dvě námitky proti znalci, bylo rozhodováno o návrhu na delegaci vhodnou. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou stupních soudní soustavy, kromě řady procesních rozhodnutí rozhodoval nalézací soud meritorně jednou. Soud odvolací rozhodoval po dobu, kdy byla současná žalobkyně účastníkem řízení sice pouze procesně, ovšem celkem 18x, a to k odvoláním do rozhodnutí o předběžném opatření, námitkám podjatosti (2x se jimi odmítl zabývat, když tyto byly obsahově shodné s již rozhodnutou námitkou), o delegaci vhodné a pokutě otci za nespolupráci se znalcem, o částečném zastavení a zamítnutí vyloučení věci… Byť využití těchto zákonných procesních práv nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. Ve věci byly podány dvě ústavní stížnosti, a to 1xproti chování soudních osob i proti pokutě, udělené otci za nespolupráci se znalcem. Tyto však neměly žádný vliv na délce řízení a obě byly zhodnoceny jako nepřípustné. Spis byl od [datum] do [datum] zapůjčen Ministerstvu spravedlnosti, rovněž bez zásadního vlivu na délku řízení. Co se týče chování žalobkyně tato sama se svým procesním chováním na celkové době řízení významně nepodílela. To však nelze uvést o ostatních účastnících, zejména otci nezletilých, který byl v řízení až enormně procesně aktivní. Ačkoliv jednou žádal o odročení ústního jednání bez jakéhokoliv efektu na délku řízení, další jeho úkony se na délce řízení významně podílely, když tyto současně způsobily procesní složitost dané věci. Podal čtyři ze šesti podaných návrhů na vydání předběžného opatření, 7x námitku podjatosti (v jednom případě žádal až měsíc po jejím podáním o poskytnutí času k jejímu doplnění), vznesl 2x námitky proti znalci, návrh na delegaci vhodnou, námitku nesprávného obsazení soudu, 2x se pod různými argumenty odmítl podrobit vyšetření za účelem vypracování znaleckého posudku a zmařil tak jeho vyhotovení, podal stížnost na nečinnost a průtahy v řízení (s ohledem na provedený obsah spisu nutno konstatovat, že nedůvodnou), v neposlední řadě nutno konstatovat, že jestliže rozhodoval odvolací soud, dělo se tak v převážné míře k odvoláním otce. Tento procesní postup otce žalobkyně nemalou měrou přispěl k celkové době řízení, současně jej nelze dávat k tíži ani současné žalobkyně ani žalované. Co se týče významu předmětu řízení, jedná se o řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, když se jedná o spor opatrovnický. Význam řízení pro žalobkyni po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako mírně zvýšený. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení nebyla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou.

27. Jestliže žalobkyně požadovala kompenzaci rovněž s ohledem na nepřiměřenou délku kompenzačního řízení, nelze než poukázat na skutečnost, že byť kompenzační řízení, trvalo od [datum] do [datum], tzn. 3 roky a necelé 2 měsíce, bylo žalobkyní zahájeno, aniž by však současně byly splněny podmínky. Žalobkyně jako nezletilá měla mít od počátku daného řízení souhlas opatrovnického soudu s podáním žaloby, přesto žalobu (a de facto současně i žádost o předběžné projednání nároku žalovanou, jak ostatně sama uvedla v žalobě) podala bez tohoto souhlasu a žádala o něj až v průběhu kompenzačního řízení. Vzhledem k tomu, že souhlas opatrovnického soudu nabyl právní moci až [datum], lze žalobkyni přičíst k tíži dobu, po kterou muselo být kompenzační řízení přerušeno, tzn. 1 rok a necelých 8 měsíců. Současně lze de facto konstatovat, že až doplněním souhlasu opatrovnického soudu s úkonem nezletilé byly naplněny podmínky pro předběžné projednání nároku žalobkyně u žalované. Žádost o předběžné projednání nároku u žalované přitom žalobkyně podala současně se žalobou, tedy aniž by byla dodržena lhůta pro předběžné projednání nároku u žalované. Kompenzační řízení přitom bylo skončeno po cca 1 roce a půl ode dne, kdy byly naplněny podmínky pro projednání žaloby nezletilé žalobkyně. I s ohledem na to soud konstatoval, že ani délka kompenzačního řízení nebyla délkou nepřiměřenou. Poněvadž soud I. stupně neshledal v posuzovaném řízení nesprávný úřední postup, odpovědnost žalované nenastala a žalobu proto zamítl.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání dne [datum] a tohoto se rovněž zúčastnila, stejně jako jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek, proto přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 4 úkonů po 300 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.