45 C 54/2021
č. j. 45 C 54/2021-21
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 2 vyhověl žalobě o náhradu nákladů spojených s odtahem a uložením vozidla na střeženém parkovišti. Soud uznal, že žalobce byl oprávněn odtáhnout vozidlo z místa neoprávněného stání a uložit ho na svém parkovišti podle pověření městské policie. Rozsudek uznal povinnost žalovaného nahradit náklady za dobu uložení vozidla ve výši 50 Kč denně, celkem 18 650 Kč. Soud ustanovil úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, který byl vypočten podle úrokové sazby stanovené vládou. Žalobce byl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 18 650 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 18 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 150 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 500 Kč od 27. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení shora nadepsané částky s odůvodněním, že dne 23. 4. 2019 provedl odtah vozidla žalovaného registrační značka a následně jej umístil na parkoviště provozované žalobcem. Cena parkovného na střeženém parkovišti provozovaném žalobcem je stanovena nařízením hlavního města Prahy (parkovné za první až třetí den po odtahu ve výši 250 Kč, parkovné za čtvrtý až sto osmdesátý den po odtahu ve výši 400 Kč, parkovné za každý následující den ve výši 50 Kč). Touto žalobou žalobce uplatňuje svoji pohledávku představující parkovné za období od 20. 11. 2019 do 26. 11. 2020. Tedy za celkem 373 dní uložení vozidla na parkovišti mu náleží částka 18 650 Kč (50 Kč za každý den uložení vozidla na parkovišti). Dále žalobce požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení tak, jak byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzýván. Dne 16. 11. 2020 zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho vyzval k úhradě dlužné částky, ten však ničeho neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobce výslovně v návrhu na zahájení řízení, žalovaný konkludentně, když na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nereagoval), soud postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
4. Z tvrzení žalobce obsaženého v žalobě a zřizovací listiny žalobce ze dne 31. 5. 2011 soud zjistil, že žalobce byl zřízen hlavním městem Prahou jako příspěvková organizace za účelem materiálně-technického zázemí pro činnost hlavního města Prahy, přičemž mezi jeho předmět činnosti patří mimo jiné výkon oprávnění hl. m. Prahy podle § 19b zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, spočívající v odstranění silničních vozidel a jejich vraků z místních komunikací včetně jejich hlídání. Z nařízení hl. m. Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti soud zjistil, že maximální cena za odtah vozidla je 1 900 Kč, parkovné činí za první až třetí den částku 250 Kč, parkovné za čtvrtý až sto osmdesátý den činí 400 Kč po provedeném odtahu a parkovné za každý následující den činí 50 Kč. Z protokolu o odtahu vozidla číslo soud zjistil, že žalobce provedl odtah motorového vozidla registrační značka na základě pokynu strážníka Městské policie hl. m. Prahy. Z výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 16. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě předmětného dluhu.
5. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanované na ochranu takového práva. Podle § 2927 odst. 1 téhož zákona, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
6. Na základě provedeného dokazování a zhodnocení provedených důkazů má soud za prokázané, že dne 23. 4. 2019 provedl žalobce odtah vozidla žalovaného registrační značka a následně auto uložil na svém parkovišti, za což je žalovaný povinen nahradit žalobci náklady spočívající v parkovném za dobu 373 dní, kdy za jeden den náleží žalobci 50 Kč. Vzhledem k výše uvedenému tedy dospěl soud k závěru, že žalovanému vznikla v důsledku odtahu jeho vozidla z místa, kde neoprávněně stálo, povinnost nahradit žalobci, který byl k takovému jednání oprávněn, náklady s tímto spojené ve výši upravené nařízením hl. m. Prahy č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, tj. parkovné ve výši 50 Kč za každý den, proto soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci tuto částku i se zákonným úrokem z prodlení.
7. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byl zcela úspěšný žalobce a soud mu proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení žalobce ve výši 1 452 Kč (odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 300 Kč – za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a sepsání žaloby; náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní pomoci ve výši 100 Kč a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů, tj. 252 Kč). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.