45 C 56/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. Davidem Karabcem sídlem Na Stráži 1306/5, 180 00 Praha proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. Vlastislavem Karlem sídlem Chlumova 10, 130 85 Praha 3 pro zaplacení 287 987,59 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 147.357,00 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 140.630,59 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném náhrady škody ve výši 287.987,59 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že na základě uzavřené Smlouvy o správě a provozním servisu výpočetní techniky na zajištění softwarové a hardwarové funkčnosti pracovních stanic a serverů v lokální síti žalobce se žalovaný zavázal k tomu, že poskytne žalobci služby, které jsou stanoveny přílohou této Smlouvy a budou upřesňovány v průběhu spolupráce. Mezi základní služby poskytované žalovaným patřil mimo jiné také systém zálohování a ochrany dat. Dne 9.8.2017 došlo neoprávněně vzdáleným přístupem k poškození počítačového systému žalobce, když dosud nezjištěný pachatel překonal heslo a přihlašovací jméno k tomuto počítačovému systému a nakopíroval na server žalobce šifrovací program označený jako RANSOMWARE WANNYCRY VIRUS, který následně spustil a zašifroval firemní datové a aplikační soubory o velikosti 100GB, čímž je žalobci znepřístupnil, včetně jejich obsahu, který byl pro činnost žalobce klíčový. Dne 16.8.2017 pak byl žalobce v důsledku tohoto neoprávněného přístupu k počítačovému systému a následnému vydírání ze strany neznámého pachatele donucen uhradit ze svého účtu formou virtuální měny BTC částku ve výši 140.630,59 Kč. Tato skutečnost byla předmětem trestního oznámení žalobce a je vedena Policií České republiky pod č.j. KRPA-307066-26/TČ-2017-001378-VES. Při následné obnově obsahu zašifrovaných datových souborů žalobce zjistil, že žalovaný řádně nezajistil systém zálohování a ochrany dat žalobce, ke kterému byl podle uzavřené Smlouvy povinen a datové soubory tak nebylo možné z aktuálních záloh obnovit. V důsledku chybného, resp. nefunkčního systému zálohování, byla dostupná data pouze k 19.9.2016, a to i přesto že bylo povinností žalovaného zajistit funkční systém zálohování datových souborů a data žalobce ochránit. Smlouva byla následně dne 31.8.2017 ze strany žalobce vypovězena pro neplnění povinností žalovaného a její platnost tak zanikla dnem 30.9.2017. V příčinné souvislosti s porušením shora uvedených povinnosti žalovaného podle uzavřené Smlouvy došlo ke vzniku škody na straně žalobce, a to ve výši 287.987,59 Kč, když žalobce vyčíslil tuto škodu na základě vynaložených mezd na přesčasy svých zaměstnanců a související odvody za práci při obnově datových souborů v celkové výši 132.837,- Kč, dále ve výši 140.630,59 Kč za úhradu obnovy dat (jejich zpřístupnění) podle usnesení Policie České republiky a dále ve výši 14.520,- Kč za úhradu obnovy dat účetní firmě , právnická osoba2. Žalovaný nároky žalobce neuznal ani zčásti. Učinil nesporným, že mezi účastníky byla uzavřena dne 1.10.2003 smlouva o správě a provozním servisu výpočetní techniky ve znění dodatku ze dne 7.2.2005 a že byla ukončena výpovědí žalovaného ke dni 30.9.2017. Nesporným rovněž učinil skutečnost, že dne 9.8.2017 došlo k napadení počítačového systému žalobce, kdy nezjištěný pachatel zašifroval soubory žalobce o velikosti cca 100GB, znemožnil mu tak přístup k jejich obsahu, přičemž žalovaný na základě výslovné žádosti žalobce zprostředkoval komunikaci s pachatelem (do každého zašifrovaného názvu souboru žalobce byla pachatelem, který vystupoval pod jménem , jméno FO, , vložena emailová adresa , e-mail, ). Pachatel požadoval za zpřístupnění napadených souborů úhradu v bitcoinech, a to ve výši 1,5 BTC, což odpovídá částce 140.630,59 Kč. Žalobce na požadavek pachatele přistoupil a provedl úhradu s pomocí žalovaného. Pachatel však svůj slib nesplnil a požadoval další úhradu ve výši 1 BTC, na což však žalobce již nepřistoupil. Žalovaný však především sporoval příčinnou souvislost mezi tvrzeným porušením svých povinností a vznikem škody, když jako bezprostřední příčinu vzniku škody žalobce označil skutečnost, že došlo k napadení jeho počítačové sítě neznámým útočníkem. Zdůraznil, že žádný počítačový systém není zcela imunní vůči hackerskému útoku, o čemž svědčí zkušenosti uživatelů po celém světě včetně amerického ministerstva obrany (, Anonymizováno, ). Obecně tak není objektivně v silách uživatele sítě a ani jejího správce, zabránit útoku zvenčí ani při vynaložení veškeré odpovídající péče. Žalovaný rovněž popřel, že by porušil jakoukoli svou smluvní či zákonnou povinnost správce sítě. Pokud jde o škodu, vzniklou úhradou požadované částky pachateli útoku, vznikla tato v důsledku přistoupení žalobce na vyděračského jednání pachatele, což samo o sobě existenci příčinné souvislosti mezi jakýmkoliv jednáním žalovaného a výší vzniklé škody vylučuje. Pokud jde o nárok na náklady vynaložené na obnovu dat, podle uzavřené smlouvy se pravidelná profylaxe (servisní kontrola) spravovaného systému původně prováděla každý měsíc (vždy první čtvrtek v měsíci - viz příloha ke smlouvě). Na základě iniciativy žalobce a za účelem snížení provozních nákladů bylo dodatkem ke smlouvě ze dne 7.2.2005 sjednáno, že profylaxe bude prováděna pouze dvakrát do roka (vždy v měsíci dubnu a říjnu), a to i navzdory názoru žalovaného, že taková frekvence provádění servisní kontroly není dostatečná. Po dobu ostatních měsíců v roce byla ze strany žalovaného zajištěna pouze servisní pohotovost. K předmětnému napadeni sítě žalobce došlo cca po uplynutí čtyř měsíců od poslední kontroly, která byla provedena dne 27.4.2017. Nicméně tak lze spolehlivě konstatovat, že funkčnost zálohovacího systému byla zajištěna, jak o tom svědčí zkušenosti z předešlých incidentů, kdy došlo k zašifrování dat. Funkčnost zálohování spočívá resp. vždy spočívala v tom, že při napadení sítě došlo samozřejmě k zálohování dat zašifrovaných, avšak zároveň zůstaly zálohy stejných dat nezašifrovaných z předchozí zálohy, a to samozřejmě za předpokladu dostatečné kapacity úložiště pro ukládání dat. V minulosti také došlo k napadení sítě žalobce, avšak vždy bylo možné provést bez problémů obnovu zašifrovaných dat, které zůstaly v záloze i po napadení (např. případy z března a května 2016). V daném případě se však počítačový systém žalobce zachoval zjevně nestandardně, když došlo k zálohování zašifrovaných dat a zároveň k výmazu nezašifrovaných dat, tedy dat před napadením, a to přestože kapacita úložného prostoru byla natolik dostatečná, že k výmazu pro její nedostatek dojít nemělo; takové „chování“ počítačového systému však nelze ovlivnit a nelze mu předejít. Pokud se týče ukončení předmětné smlouvy, smluvní strany byly oprávněny smlouvu ukončit výpovědí v jednoměsíční výpovědní lhůtě, tedy bez uvedení důvodů. Dle žalovaného by situaci bylo možné vysvětlit nedostatečným heslem jednoho ze zaměstnanců žalobce, kterým zřizoval vzdálený přímý, přístup na server žalobce, Ing. , adresa, a Ing. , Anonymizováno, (viz emailová zpráva ze dne 11.1.2016), s tím, že takové heslo bylo prolomeno pachatelem. Návrh žalobce však návrh neobsahuje žádná právně relevantní tvrzení, která by mohla založit odpovědnost žalovaného za vznik škody, a potažmo tak ani neobsahuje žádné návrhy důkazů, o něž by mohl tvrzený nárok žalobce opřít. Ani v případě jakéhokoliv, tedy i závadného, jednání žalovaného, by škodlivý následek spočívající ve ztrátě dat ve spojení s jejich obnovou nenastal v příčinné souvislosti, která byla přerušena právě útokem pachatele na počítačovou síť žalobce. Absenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a vzniklou újmou žalobce lze dovodit též z toho důvodu, že správce sítě nemůže ovlivnit rozsah historie v systému, tedy jeho „chování“ v tomto směru, a nemůže tak ani předejít následkům jeho případného nestandardního postupu, jak se stalo v daném případě, když vlivem technické chyby byla smazána nezašifrovaná data z předchozí zálohy. V neposlední řadě žalovaný namítl, že žalobce nepředložil žádný relevantní důkaz o skutečně vynaložených nákladech na obnovu dat, kterou prováděli jeho zaměstnanci v rámci tvrzených přesčasů. Závěrem žalovaný namítal nesprávnost vyúčtování nákladů na tzv. „předžalobní výzvu“, když tato nesplňuje podmínky pro přiznání celého úkonu a měla by v případě úspěchu žalobce v dané věci být přiznána pouze v poloviční výši. S ohledem na shora uvedené žalovaný navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

3. Žalobce odpor žalovaného označil za nedůvodný a jeho tvrzení za účelově zavádějící. K námitce žalovaného, že došlo k napadené sítě neznámým útočníkem a že není v silách uživatele sítě ani jejího správce zabránit útoku zvenčí, žalobce zdůraznil, že předmětem žaloby a příčinou vzniku škody není napadení počítačové sítě neznámým útočníkem, ale nefunkční zálohování dat žalobce, když povinností žalovaného podle platné Smlouvy bylo funkční zálohování dat žalobce zajistit. Žalovaný měl jako správce sítě zajistit, ověřit a pravidelně kontrolovat, že systém záloh je plně funkční. V případě, že by žalovaný tuto svoji povinnost neporušil, zjistil by včas, že systém zálohování funkční nebyl a ke škodě na straně žalobce by nedošlo. Smlouva byla ze strany žalobce vypovězena pro neplnění povinností žalovaného dne 31.8.2017 a její platnost zanikla dnem 30.9.2017. V důsledku chybného, resp. nefunkčního systému zálohování, byla dostupná data pouze k 19.9.2016, a to i přesto že bylo povinností žalovaného zajistit funkční systém zálohování datových souborů a data žalobce ochránit. Tato skutečnost byla zjištěna teprve po napadení počítačové sítě žalobce neznámým pachatelem. Žalovaný tím porušil svoji smluvní povinnost řádně zajistit systém zálohování a ochrany dat žalobce podle uzavřené Smlouvy. Je tedy v příčinné souvislosti porušení této povinnosti žalovaného podle uzavřené Smlouvy a vznik škody na straně žalobce ve výši 287.987,59 Kč, o čemž byl žalovaný informován v předžalobních výzvách žalobce ze dne 1.2.2019 a ze dne 9.2.2019. Žalobce vynaložil mzdy na přesčasy svých zaměstnanců a souvisejících odvodů za práci při obnově datových souborů v celkové výši 132.837,- Kč, dále ve výši 140.630,59 Kč za úhradu obnovy dat (jejich zpřístupnění) podle shora uvedeného usnesení , právnická osoba, a ve výši 14.520,- Kč za obnovu dat účetní firmě , právnická osoba, za nové zpracování účetnictví za dva měsíce, včetně kompletní rekonstrukce vydaných faktur, obnovení dat z účetního programu Pohoda, včetně kompletního nastavení přístupových práv a tiskových sestav, vytvoření podkladové xls tabulky na zpracování DPH, mezd, dokladové inventarizace, přílohy k účetní závěrce, dodatečná daňová přiznání apod. Žalovaný tedy porušil svoji povinnost udržovat funkční zálohovací systém žalobce. Jeho povinností bylo „provádění zálohování dat a zabezpečení jejich ochrany“. Doba mezi poslední funkční zálohou 19.6.2016 a napadením počítačové sítě 10.8.2017 byla delší než jeden rok. Profylaxe měla proběhnout 2x ročně a měla odhalit nefunkčnost zálohovacího systému. Zálohování přestalo fungovat zřejmě po provedené změně zálohování na NAS, které proběhlo 30.6.2016. Teprve po napadení sítě bylo zjištěno, že poslední funkční záloha je z 19.6.2016, tedy před změnou zálohovacího systému na doporučení žalovaného a evidentně v její souvislosti. Současné tvrzení žalovaného, že nejlepším důkazem o funkčnosti systému je skutečnost, že v důsledku napadení sítě došlo k zálohování dat, byť zavirovaných, je ve světle smluvní povinností žalovaného naprostý nesmysl. Záloha měla být provedena před napadením a zabezpečena tak, aby právě nemohla být znehodnocena! Zálohovat napadané soubory by postrádalo jakoukoliv logiku. Stejně nelogické je tvrzení žalovaného, že v opačném případě by došlo k nahrání resp. zálohování též nezašifrovaných dat z předchozího dne. Žalobce požadoval mít nezašifrovaná data z předchozího dne! Ta však na disku nebyla, proto v rozporu s tvrzením žalovaného nemohla záloha každý den probíhat. Pokud by žalovaný řádně svoje povinnosti plnil, zjistil by, že zálohovací systém nefungoval vůbec. Poslední funkční záloha byla zjištěna ze dne 19.6.2016. Žalovaný sám potvrzuje, že před změnou zálohovacího systému (ke kterému došlo dne 30.6.2016) zálohování fungovalo. Vinou žalovaného však přestalo po změně systému fungovat a v důsledku porušení jeho povinnosti pravidelně kontrolovat správnost nastavení systému zálohování dat nejméně 2x ročně došlo na straně žalobce ke vzniku škody. Zálohovací systém tedy nefungoval, přestože ho žalobce požadoval a u žalovaného objednal. V daném případě pak byla k dispozici jediná záloha, která se dala použít na obnovu dat za dobu více než 13 měsíců. K námitce žalovaného ohledně zpráv Ing. , jméno FO, a Ing. , jméno FO, žalobce uvádí, že je podstatná e-mailová komunikace Ing. , jméno FO, , ve které potvrzuje neexistenci funkční zálohy souborů. Jak již žalobce uvedl ve svém vyjádření ze dne 27.7.2019, předložil jako důkaz e-mailovou zprávu jednatele žalovaného Ing. , jméno FO, ze dne 21.8.2017, ve kterém mimo jiné sděluje žalobci, že „Vzhledem k nedostupnosti zálohy poslední verze souborů bylo přistoupeno k emailové komunikaci na výše uvedeném emailu ohledně zjištění podmínek zpřístupnění dat.“ Toto je přesvědčivý důkaz o tom, že žalovaný potvrdil nefunkčnost zálohovacího systému. Neexistovala záloha poslední verze souborů a z tohoto důvodu sám žalovaný zahájil komunikaci s útočníkem. Dalším důkazem je následné pořízení nových disků pro zálohování, kterým žalovaný potvrzuje nefunkčnost původních disků určených k zálohování. Podstatu celého sporu jasně vystihuje text z vyjádření žalobce ze dne 27.7.2019, kde uvádí, že na základě shora uvedených skutečností žalobce při následné obnově obsahu zašifrovaných datových souborů zjistil, že žalovaný řádně nezajistil systém zálohování a ochrany dat žalobce, ke kterému byla podle uzavřené Smlouvy povinen a datové soubory tak nebylo možné z aktuálních záloh obnovit. Bylo zjištěno, že v důsledku chybného, resp. nefunkčního systému zálohování, byla dostupná data pouze k 19.9.2016, a to i přesto že bylo povinností žalovaného zajistit funkční systém zálohování datových souborů a data žalobce ochránit. Tyto právní závěry žalobce však žalovaný ve svém vyjádření ze dne 18.12.2019 nijak nevyvrátil a naopak se je nyní snaží účelově zkreslovat. O tom, že došlo mezi žalobcem a žalovaným k objednávce zálohovacího zařízení (NAS úložiště), včetně toho, že bude zachováno zálohování na dosud používané disky na archivaci, a že došlo k přijetí této objednávky žalovaným, svědčí e-mailová komunikace stran ze dne 7.6.2016 (již založeno ve spise) a cenová nabídka, kterou žalobce přikládá jako důkaz. Závěrem této repliky žalobce pro větší přehlednost shrnuje svá tvrzení a důkazy a vyvrací tak vyjádření žalovaného ze dne 18.12.2019. Žalobce jednoznačně uvádí, že předmětem žaloby je náhrada škody způsobená nikoliv proto, že byl žalobce napaden viry, ale proto, že žalovaný nezajistil požadované zálohy dat podle objednávky žalobce ze dne 7.6.2016 a v souladu s uzavřenou Smlouvou. Podle potvrzené objednávky mělo dojít k instalaci nového NAS úložiště a současně k ponechání stávajícího způsobu zálohování na externí disky (postupně na 3 disky). Tyto disky se měnily každý týden a v případě jejich funkčnosti by žalobce měl i v případě napadení virem k dispozici data na dvou zbývajících discích, a to týden stará, resp. 14 dní (a ne tedy data více než jeden rok stará). Pokud by byla funkční záloha na externím disku, nemusel by žalobce přistoupit k požadavkům hackerů na zaplacení částky ve výši 140.630,59 Kč. Přesčasové hodiny byly zaplaceny pracovníkům kanceláře , Anonymizováno, za ruční obnovu dat v období srpen – prosinec. Faktura od firmy , právnická osoba, byla proplacena dne 8.11.2017. Dodatkem ke smlouvě byla sice servisní údržba upravena na 2x ročně, ale poslední údržba, která proběhla podle smlouvy v dubnu 2017, nepodchytila nefunkčnost zálohování na externí disky. Není pravda, že kapacita zálohovacího disku byla pouze 700 GB údajně na popud žalobce z důvodu finančního, jak uvádí žalovaný, ale byla to jediná nabídka žalovaného ze dne 21.4.2016, kterou žalovaný předložil, přičemž žalobce ji akceptoval a zaplatil. Žalovaný ve svém vyjádření obhajuje NAS úložiště. Za nefunkční zálohování však žalobce považuje zálohy na chybné (nefunkční) externí disky, jejichž nefunkčnost potvrdil také Ing. , jméno FO, tím, že zakoupil nové disky.

4. V replice k vyjádření žalobce žalovaný doplnil, že jestliže by příčinou škody byla změna zálohování provedená žalovaným dne 30.6.2016, nízká kapacita zálohovacího disku a neověření funkčnosti zálohovacího systému ze strany žalovaného, z uvedené kumulace údajných příčin vzniku škody není zřejmé, která z nich je v příčinné souvislosti se vznikem škody, neboť všechny „najednou“ v takovém příčinném vztahu ani být nemohou. Uváděná změna zálohování, provedená žalovaným dne 30.6.2016 měla naopak za účel systém zálohování vylepšit (data se nově ukládala přímo na úložiště, zatímco dosud tomu bylo na externí USB disk), přičemž nastalá událost rozhodně není a nemůže ani být důkazem opaku. Pokud se týče kapacity zálohovacího disku, tato kapacita byla rozhodně zcela dostačující, což prokazuje skutečnost, že i po provedené záloze zašifrovaných resp. zavirovaných dat v důsledku napadení počítačového systému bylo na zálohovacím disku dostatek místa, aby se na něj dále nahrála předchozí nezašifrovaná záloha, tedy záloha z předchozího dne (zálohování dat probíhá každým dnem). Zatímco zálohovací disk měl kapacitu cca 700 GB, kapacita disku byla zálohováním napadených dat využita pouze v rozsahu 315 GB. Tato nesporná skutečnost je dostatečným důkazem, že nedostatečná kapacita disku nebyla a být ani nemohla příčinou škodlivých následků předmětné události z hlediska ztráty a poté obnovy příslušných dat a potažmo i následně vynaložených nákladů. Stejně tak nemůže obstát tvrzení žalobce o neověřeni funkčnosti zálohovacího systému ze strany žalovaného,neboť právě skutečnost, že v důsledku napadení sítě došlo k zálohovaní dat, byť zavirovaných, je tím nejlepším důkazem o funkčnosti systému. Ani jedna z uváděných údajných příčin vzniku škody tak prokazatelně nemohla být příčinou skutečnou. Nebylo totiž v možnostech žalovaného jako správce sítě nestandartní chování systému jakkoli ovlivnit a v dané věci není dána objektivní odpovědnost žalovaného. Žalovaný prováděl pro žalobce správu sítě na základě Smlouvy o správě a provozním servisu výpočetní techniky ze dne 1.10.2003 ve znění ve znění dodatku ze dne 7.2.2005. Na výslovnou žádost žalobce došlo k výraznému snížení rozsahu poskytovaných služeb žalovaného Zatímco podle původního znění smlouvy služby žalovaného zahrnovaly položku ve znění „systém zálohování a ochrany dať, dodatek tuto položku blíže specifikoval, pokud se týče rozsahu prováděné profylaxe (servisní údržby); současně však uzavřeným dodatkem měla být pravidelná profylaxe prováděna žalovaným pouze 2x do roka, zatímco dle původního znění smlouvy tak měl činit každý měsíc; v této souvislosti je třeba zvláště zdůraznit, že důvody takového výrazného omezení služeb byly ze strany žalobce rázu finančního. Stejné důvody pak rovněž vedly k tomu, že kapacita zálohovacího disku byla „pouze“ 700 GB, byť i taková kapacita byla pro potřeby žalobce dostatečná. Řada skutkových tvrzení žalobce je nepravdivá, nepřesná či zavádějící. Jak žalovaný uvedl již v odporu, nárok uplatněný žalobcem tvoří dva dílčí nároky, jejichž společným právním důvodem je obecně sice náhrada škody, nicméně skutkový základ u každého z nich a potažmo posouzení naplnění zákonných předpokladů pro založení odpovědnosti za škodu ve vztahu ke každému z těchto nároků je odlišné. Žalobce však nečiní žádného rozdílu v tomto směru a zcela směšuje předpoklady pro založení odpovědností žalovaného za vznik škody paušálně v celkové výši 287.987,59 Kč. Nároky žalobce tvoří jednak částka 140.630,59 Kč a jednak částka 147.357,-Kč (132.837,-Kč + 14.520,-Kč). Ke škodě ve výši 140.630,59 Kč došlo k tíží žalobce tím, že přistoupil na vyděračské požadavky pachatele, tedy původce hackerského útoku, a tuto částku mu zaplatil. Jak již dříve žalovaný uvedl, v daném případě sama tato skutečnost vylučuje existenci příčinné souvislosti mezi jakýmkoliv jednáním žalovaného na jedné straně a vznikem škody, navíc v uvedené výši, na straně druhé. Přitom žalovaný zvláště zdůraznil, že zákonný předpoklad příčinné souvislosti se musí vztahovat nejen na vlastní vznik škody, ale též na její výši V daném případě je však zřejmé, že absentuje jakákoliv příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody, jednak jako takové a jednak co do její výše. Výše tvrzené škody v částce 147.357,-Kč je spojena s obnovou příslušných dat. Pomine-li žalovaný skutečnost, že až dosud žalobce nijak vlastní vznik škody v tomto rozsahu neprokazuje (zejména zda a komu byly vyplaceny příslušné přesčasové hodiny, zda vůbec se jednalo o přesčasové hodiny a zda předmětná faktura firmy , právnická osoba, byla skutečně žalobcem uhrazena), rozhodně v daném případě schází relevantní jednání žalovaného, které by spočívalo v porušení jeho smluvní či zákonné povinnosti. Jestliže žalobce mimo jiné uvádí, že mezi základní služby poskytované žalovaným patřil systém zálohování a ochrany dat s tím, že pravidelná profylaxe spravovaného systému se měla konat vždy 1. čtvrtek v měsíci v sídle objednatele, taková četnost provádění profylaxe odpovídala smlouvě v původním znění, avšak podle uzavřeného dodatku ke smlouvě se profylaxe měla provádět pouze 2x do roka. Tvrzení žalobce, že „doba mezi poslední funkční zálohou 19.6.2016 a napadením počítačové sítě 10.8.2017 byla delší než jeden rok.“ , je navýsost absurdní a zřejmě pramení z neznalosti fungování zálohovacího systému, neboť poslední funkční záloha pochází z předešlého dne před napadeném sítě, jak rovněž již žalovaný shora uvádí. Pokud se týče zálohy ze dne 24.4.2017 jedná se výlučně o tehdy pořízenou zálohu pracovní, když příslušný disk je i fyzicky umístěn mimo vlastní zálohovací systém; tato záloha tak naprosto nesouvisí s následně prováděným zálohováním. Tvrzení žalobce, který jako důkaz nesprávného postupu žalovaného uvádí vyjádření jednatele žalovaného Ing. , jméno FO, , který potvrdil zavirovanost disku NAS (nedostatečná kapacita), což mají doložit následné kroky společníka žalovaného Ing. , jméno FO, , který potvrdil nefunkčnost zálohování a reagoval na to zakoupením dvou nových disků, je zjevnou manipulaci s fakty. Z uvedeného nelze dovodit, že by příčinou zavirování byla nedostatečná kapacita zálohovacího disku resp. nefunkčnost zálohování. Pokud jde o následné kroky nástupce žalovaného, společnosti , právnická osoba, , je zřejmé, že tato přijala nová opatření dle svého uvážení, zvláště s přihlédnutím k předešlé události. Nastalá situace evidentně přiměla žalobce k tomu, aby za účelem vylepšení počítačové sítě a zajištění ještě lepší ochrany dat vynaložil další finanční prostředky, které se mu dříve vynaložit nechtělo, a to mimo jiné na zakoupení zálohovacího disku s větší kapacitou, byť i kapacita předešlá nebyla a ani být nemohla příčinou škodlivých důsledků spojených s napadením sítě. Sám nový správce přitom ve své zprávě konstatoval, že aktuální způsob zálohování je cenově výhodný a dostačující ve smyslu toho, že existují záložní kopie, je však třeba reagovat na aktuální trendy a aktuální bezpečnostní situaci. Ani to tedy nedokládá zanedbání povinností žalovaného. Zvláště, když se i po napadení kryptovirem omezil počet záloh na jednu, čemuž mají zabránit i nově přijatá opatření, jak uvedl nový správce sítě. Právě uvedené konstatování nového správce sítě v zásadě potvrzuje tvrzení žalovaného o nestandardním chování napadeného sytému, které nemohl žalovaný ovlivnit a dále že počet skutečně provedených záloh nemusí záviset od kapacity zálohovacího disku - výraz „pravděpodobnost“, navíc nevylučuje opakovaný výskyt obdobné závady, jak se stalo, pouze může snížit pravděpodobnost jejího výskytu.

5. Soud v daném případě již jednou rozhodl, když rozsudkem ze dne 11.10.2022 čj. 45 C 56/2019-178 žalobu v plném rozsahu zamítl a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení. Městský soud v Praze k odvolání žalobce rozsudek nalézacího soudu v plném rozsahu zrušil a věc vrátil zpět nalézacímu soudu usnesením č. j. 69 Co 160/2023 209 ze dne 26.6.2023, přičemž uložil nalézacímu soud povinností posoudit otázku odpovědnosti žalované za ztracená data žalobce ve vztahu k čl. II. bodu 2. a čl. III bodu 6., 7., 10. a 11 uzavřené smlouvy. Především se zaměří na otázku, z jakých důvodů externí úložiště neobsahovala zálohovaná data i přes to, že na nich byl dostatek volného místa, zda žalovaná za tuto skutečnost odpovídá a zda žalovaná učinila vše pro bezpečnost dat žalobce poté, kdy byla vydána bezpečnostní záplata kvůli hrozbě viru WANNYCRY.

6. Dle článku II. smlouvy o správě a provozním servisu , právnická osoba, ., uzavřené dne 1.10.2003 mezi , adresa, jako objednatelem a , právnická osoba, jako zhotovitelem, jejímž předmětem je správa a provozní servis výpočetní techniky, jsou vyjmenovány práce, které jsou v rámci smlouvy zahrnuty: systémová údržba serverů, konfigurace síťového prostředí, antivirová politika, bezpečnostní politika, systém zálohování a ochrany dat, instalace – odinstalace-reinstalace software a hardware, doplňování a výměna běžného spotřebního materiálu, vedení a aktualizace dokumentace k spravovanému systému a řešení havarijních stavů – servisní zásahy. Dle článku III., bod 6. se zhotovitel zavázal jednak maximálně dbát na bezpečnost dat objednatele a učinit veškerá potřebná opatření k zabránění vstupu cizích osob do systému, jednak k přísné mlčenlivosti o všech skutečnostech se kterými přišel do styku v souvislosti s výkonem činnosti podle této smlouvy a dále, že nezneužije a neposkytne třetím osobám jakékoliv informace, které získal v souvislosti s činností podle této smlouvy. Dle článku III., bod 7. je konstatováno, že zhotovitel nenese žádnou odpovědnost za škody způsobené objednateli, které vzniknou zásahem třetí strany do provedené instalace, resp. konfigurace spravovaného systému. Dále nenese odpovědnost za škody způsobené živelnými pohromami a jinými vlivy. Rovněž nenese žádnou odpovědnost za škody způsobené chybami instalovaného programového vybavení, jeho nekompatibilitou a chybami technického zařízení. Podle článku III. bodu 10. zhotovitel plně zodpovídá za antivirovou ochranu svěřených zařízení k termínu poslední provozní údržby , právnická osoba, . v rámci použitého a schváleného antivirového software v rozsahu definovaném v příloze. Zhotovitel je dále dle bodu 11. povinen udržovat prostřednictvím mobilních telefonů stálé spojení každý pracovní den, a sice od 8:00 do 17:00 hod. V článku IV. strany sjednaly práva a povinnosti objednatele, přičemž se objednatel zavázal řídit pokyny zhotovitele ohledně provozu a obsluhy počítačové sítě a uživatelské obsluhy programů na pracovních stanicích, zajistit, aby s pokyny byli seznámeni jeho zaměstnanci a na základě požadavku objednatele případné školení obsluhy (viz bod 2.). V bodu 3., uvedeného článku, je konstatováno, že objednatel nese zodpovědnost za uložení a uchování příslušné technické a uživatelské dokumentace, jakožto datových nosičů, které přísluší ke spravovanému technickému zařízení a programovému vybavení a mohou být zhotovitelem k zajištění plnění jednotlivých úkolů vyžadovány. V bodu 7. je konstatováno, že objednatel se zavazuje k používání legálního software a nese případnou odpovědnost za nedodržení tohoto bodu. Rovněž v bodu 9. je kontaktní osoba objednatele povinna udržovat v tajnosti přístupové heslo na server. Dle přílohy smlouvy o Správě a provozním servisu , právnická osoba, ., která je nedílnou součástí uvedené smlouvy je sjednána pravidelná profylaxe spravovaného systému, vždy 1. čtvrtek v měsíci, zpravidla v čase zahájení prací od 11:00 do 17:00 hod., v sídle objednatele.

7. Dle Dodatku č. 1 ke smlouvě o správě a provozním servisu , právnická osoba, . ze dne 7.2.2005 měla být pravidelná profylaxe spravovaného systému prováděna 2x ročně, v sídle objednatele, vždy první čtvrtek v měsíci dubnu a říjnu v čase od 9:00 do 12:00 hod. V rámci profylaxe má být prováděna rovněž na pracovní stanici či notebooku antivirová kontrola, včetně upgrade antivirové databáze, odstranění chyb a optimalizace pevného disku a rovněž odstranění nadbytečných dat a drobných závad.

8. Usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie , adresa, III, Služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 12.10.2017 č.j. KRPA-307066-26/TČ-2017-001378-VES byla trestní věc podezření ze spáchání přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a dále přečinu vydírání odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání. Dle popisu prověřovaného skutku, neznámý pachatel dne 9.8.2017 v odpoledních hodinách neoprávněně vzdáleným přístupem z dosud nezjištěného místa překonal heslo a přihlašovací jméno k počítačovému systému poškozené firmy , Jméno žalobce, IČ: , Anonymizováno, , kdy po překonání tohoto zabezpečení nakopíroval na server firmy šifrovací programů stanovený jako RANSOMWARE WANNACRY VIRUS. Tento program a následně spustil, čímž zašifroval firemní datové a aplikační soubory o velikosti 100 GB a znepřístupnil je tak poškozenému včetně jejich obsahu. Po následné došlo ke komunikaci s neznámým pachatelem vystupujícími pod nickem ", jméno FO, ", který v anglickém jazyce požadoval zaslání dešifrovacího softwaru finanční prostředky formou virtuální měny Bitcoin, žalobce tyto uhradil 16.8.2017 ve výši 1,5 BTC.

9. Fakturou č. 1160150 ze dne 31.5.2016 s datem splatnosti 20.6.2016, vyúčtoval žalovaný žalobci provozní servis – paušální poplatek za květen 2016, provozní servis – kontrola pracovní stanice, provozní servis – kontrola vyhrazeného serveru, servisní služby, dopravné a servisní služby, tedy Kryptovir, v částce 8.349,00 Kč.

10. Fakturou č. 1160183 ze dne 30.6.2016, s datem splatnosti 20.7.2016, společnost , Jméno žalované, . vyúčtovala žalobci částku v celkové výši 15.724,00 Kč, a sice za provozní servis – paušální poplatek za červen 2016, provozní servis – kontrola pracovní stanice, provozní servis – kontrola vyhrazeného serveru, servisní služby, PC , jméno FO, instalace a konfigurace v LAN, zavezení a zapojení NAS, konfigurace zálohování na NAS, dopravné , adresa, , zálohovací úložiště dle schválené nabídky o velikosti 2 bajtů.

11. Fakturou č. 1170096 ze dne 30.4.2017 s datem splatnosti 20.5.2017 vyúčtoval žalovaný žalobci provozní servis – paušální poplatek za duben 2017, kontrolu pracovní stanice, kontrolu vyhrazeného serveru, servisní služby, dopravné a 3 tonery v částce 13.141,00 Kč.

12. Fakturou č. 1170136 ze dne 30.5.2017 s datem splatnosti 19.6.2017 vyúčtoval žalovaný žalobci provozní servis – paušální poplatek za květen 2017, kontrolu pracovní stanice, kontrolu vyhrazeného serveru, servisní služby a dopravné v částce 3.025,00 Kč.

13. Fakturou č.1170220, ze dne 31.8.2017, s datem splatnosti 20.9.2017, žalovaným vyúčtoval žalobci provozní servis – paušální poplatek za srpen 2017, provozní servis – kontrola pracovní stanice, provozní servis – kontrola vyhrazeného serveru, servisní služby – výpadek elektřiny, PC Drda Outlook a instalace Pohoda, dopravné , adresa, a dále také externí harddisk o velikosti 1TB, v částce 9.128,00 Kč.

14. Dle faktury č. 170100115 ze dne 31.10.2017, s datem splatnosti 25.11.2017, vystavené společností , právnická osoba, žalobci, byly vyúčtovány vícepráce do 31.10.2017, spojené se ztrátou dat, a to v částce 14.520,00 Kč, včetně DPH.

15. Dle tabulky vyhotovené žalobcem, bylo zaměstnancům žalobce vyplaceno v rámci přesčasů za měsíce srpen až prosinec blíže neurčeného roku vyplaceno celkem 437 hodin, přičemž hrubá mzda a odvody činí celkem 132.837,00 Kč, a to , jméno FO, celkem 19 510,- Kč, , jméno FO, 19 709,- Kč, , adresa, 448,- Kč, , jméno FO, 17 340,- Kč, , jméno FO, 7 411,- Kč, , jméno FO, 933,- Kč, , jméno FO, 751, , jméno FO, 830,- Kč a , jméno FO, 24 200 Kč.

16. Dle nedatovaného dopisu se žalovaný vyjadřoval k soupisu provedených záloh a problému, který nastal v rámci systému žalobce a způsobu, jakým způsobem byl řešen. Žalovaný navrhoval popisoval zálohování virtualizovaného serveru Microsoft Windows server 2012 R2 Essentials, který zálohuje na jeden ze dvou externích pevných disků, připojených přes USB k fyzickému serveru s tím, že systém vyžaduje jako cíl zálohování připojený lokální pevný disk, jinak nedokáže zálohovat historii souborů. Problémem v daném případě je nutnost zálohování na lokální pevný disk a fyzické disky se zálohami, které se připojují do fyzického počítače tím, že se často stává, že se disk po výměně chybně připojí k virtuálnímu systému a záloha neprobíhá. Navrhoval v této souvislosti síťové úložiště, na kterém je vytvořen virtuální disk a pomocí technologie iSCSI je připojen přes lokální síť trvale zálohovanému virtualizovanému serveru. Dále uvedl, jak byly obnoveny zašifrované soubory s tím, že mimo výše popsaný systém je na serveru aktivována technologie takzvaných stínových kopií, kdy každý z disků na serveru má vyhrazen určitý skrytý datový prostor pro dynamické ukládání všech souborů. Ukládání se provádí 2x denně takzvanými otisky aktuálního stavu souborového systému, který uchovává změny a ze všech souborů v čase provádění otisku. V případě, že by se obsah souboru na daném disku nijak zásadně neměnil, každý takový otisk znamená malý objem dat a verzí souborového systému lze tak uchovat i v rozsahu několika desítek dní. Obnova poté probíhá pouze z nejmladší dostupné verze, ve které ještě zašifrovány soubory nebyly. V obou případech kryptoviru se problém podařilo objevit celkem rychle a systém stínových kopií byl pozastaven dříve, než došlo k zhotovení otisku verzí většího počtu zašifrovaných souborů kryptovirem.

17. Dle e-mailové korespondence mezi žalovaným a paní , jméno FO, mezi 3.6.2016 až 7.6.2016 žalovaný sdělil , jméno FO, , jako ředitelce žalobce, že pro kompletní zálohu serveru je potřeba prostor 250GB. Nato odpověděla zástupkyně žalobce, že představenstvo , Anonymizováno, odsouhlasilo cenovou nabídku na pořízení NAS úložiště. Současně počítají s tím, že bude zachováno zálohování na doposud používané disky na archivaci po 14ti dnech a žádala o pořízení NAS úložiště dle dodané cenové nabídky a zprovoznění zálohovacího systému. To potvrdil zástupce žalovaného s tím, že až bude připraveno úložiště k instalaci, dá vědět.

18. Dle e-mailové korespondence z 10. srpna 2017, kdy paní , jméno FO, z LBD8 žádala žalovaného o kontrolu, že mají opět zavirované počítače, jsou napadeny všechny excelové soubory, Pohoda i SSB. Žalovaný (pozn. soudu – při ú.j. nesprávně uvedeno „žalobce“) na to odpovídá e-mailem z téhož dne, že do konce týdne je na dovolené, předává věc kolegovi , jméno FO, . K tomu ještě Dále 10. srpna 2017 zaslala paní , jméno FO, jak panu , jméno FO, , tak panu , jméno FO, e-mail, že na všech počítačích, mimo počítače kontrolní komise, ke kterému nemají přístup, jsou soubory v dokumentech na disku C v pořádku. Dále se dotázala, zda je možné obnovit data z poslední výměny zálohovacího disku, která proběhla v pátek 4.8.2017.

19. E-mailem ze dne 11.8.2017 , adresa, informoval , jméno FO, , adresa, Sosnovce, Ing. , jméno FO, , Anonymizováno, , Ing. , jméno FO, , Anonymizováno, znovu, Ing. , adresa, , , jméno FO, a , jméno FO, , že pokusí disky vlastními silami dešifrovat. Jednalo se o reakci na předchozí e-mail , jméno FO, , že opět byli napadeni viry, tentokrát přímo na serveru, údajně bylo prolomeno slabé heslo do Pohody přes vzdálený přístup. , jméno FO, zašifrována data na disku S, kde je téměř prakticky vše, a disk Q (aplikace). Bohužel nemají žádné aktuální zálohy, veškeré zálohy na serveru byly vymazány, postupné zálohování na tři disky, které provádí v kanceláři paní , jméno FO, , je patrně špatně nastaveno, jeden disk je zcela prázdný, druhý je zavirovaný a na třetím jsou data k 19.9.2016. Ing. , jméno FO, je na dovolené, dnes tu byl jeho zástupce Ing. , jméno FO, . Pokusí se zjistit cenu od hackerů, dále u , jméno FO, , zda to neumějí rozšifrovat a zatím obnovit data k září 2016.

20. E-mailem ze dne 15.8.2017 , jméno FO, a , jméno FO, žádala o informaci, zda bylo provedeno vše k zajištění bezpečnosti dat a zda malware neběží někde v síti. Současně žádala o sdělení, jak je v tuto chvíli zajištěno zálohování dat s tím, že na lokální disky nyní nezálohují, to nebylo funkční.

21. V e-mailové komunikaci ze dne 28.8.2017 se , jméno FO, domlouval s , jméno FO, na instalaci dvou připravených externích disků pro zálohování, s tím, že mezi účastníky byl domluven nejbližší možný termín ještě téhož dne kolem 16:00 hod.

22. V e-mailové korespondenci z 21.8.2017 nejprve paní , jméno FO, požádala žalovaného o formulaci podkladů pro chystané trestní oznámení na neznámého pachatele, které potřeboval zástupce žalobce. Nato odpověděl zástupce žalovaného téhož dne, že 9. srpna 2017 v odpoledních hodinách došlo k úspěšnému pokusu o neoprávněné přihlášení na server LBD. Přihlášení bylo provedeno vzdáleným přístupem přes internetové připojení. Pro přihlášení bylo zneužito pověření uživatele s názvem pohoda. Útočník musel cíleně, aktivně a opakovaně zkoušet kombinaci přihlašovacího jména, hesla a současně čísla tzv. TCP komunikačního portu. Číslo tohoto portu bylo záměrně nastaveno na nestandardní hodnotu pro znesnadnění případného průniku. Kombinaci se mu podařilo najít a po úspěšném přihlášení na server byl nakopírován šifrovací program, který následně spustil s cílem provést zašifrování co největšího počtu datových a aplikačních souborů. Toto zašifrování bylo provedeno se záměrem znepřístupnit obsah těchto souborů. Během následné analýzy zašifrovaných souborů odborníky ve společnosti , jméno FO, bylo konstatováno použití silné asymetrické kryptografie s délkou klíče neumožňující rozšifrování (zpřístupnění) metodou hrubé síly bez znalosti použitého šifrovacího klíče. Do každého zašifrovaného názvu souboru byla doplněna emailová adresa: , e-mail, . Na serveru útočník zanechal v každém adresáři čitelný textový soubor v jehož textu žádá za zpřístupnění klíče a poskytnutí dešifrovacího programu blíže nespecifikovanou částku v kryptoměně Bitcoin (BTC). Celkem se podařilo provést zašifrování (znepřístupnění) více než 100GB klíčových souborů nutných pro práci LBD. Vzhledem k nedostupnosti zálohy poslední verze souborů bylo přistoupeno k e-mailové komunikaci na výše uvedeném e-mailu ohledně zjištění podmínek zpřístupnění dat. Následná komunikace probíhala v angličtině s uživatelem vystupujícím pod jménem , jméno FO, . Cena byla útočníkem stanovena na částku 1,5BTC. Po jejím zaplacení bylo v následné e-mailové komunikaci požadováno zaplacení další částky ve výši 1BTC. Na další e-maily již útočník neodpovídal.

23. E-mailovou korespondencí z 31. října 2017 , jméno FO, zaslal panu , jméno FO, a , jméno FO, ze společnosti , právnická osoba, zprávu, v níže informoval o schůzí LBD z předchozího dne s tím, že již zřejmě zálohování od společnosti , právnická osoba, funguje, resp. že již něco viděli, včetně soupisu prací. Současně požádal, zda by šlo nějakým způsobem jednoduše popsat jakým způsobem funguje, co se zálohuje a v jaké frekvenci. Konstatoval že podle něj se zálohuje obecně na NAS a jednou týdně na výměnný disk, který by se měl měnit, ale nezná strukturu dat. Vzhledem k tomu, že ve čtvrtek je velká schůze celého , Anonymizováno, , chce se připravit, pokud by na toto téma někdo vyvolal diskusi. Na to odpověděl , právnická osoba, ze společnosti , právnická osoba, , že provedených prací bylo poměrně hodně, proběhlo mimo jiné zálohování v NAS QNAP, kdy byly vyměněny disky o kapacitě 1TB za disky o kapacitě 4TB. Došlo ke zvětšení kapacity iSCSI svazku pro zálohování virtuálního serveru s tím, že se zvětší počet zpětně dostupných záloh a sníží se pravděpodobnost, že v případě zálohování velikého přírůstku dat se sníží počet záloh na 1, tak jako tomu bylo v případě napadení kryptovirem. Byl vytvořen druhý iSCSI svazek, takže je virtuální server zálohován, ale z venku, čili jako Image určený pro rychlou a plnou obnovu serveru v případě úplného selhání, případně i na jiný HW. Byla vytvořena na QNAP sdílená složka, do této složky bylo přesměrováno zálohování Kerlo Mailserveru. Byla provedena archivace na externí disk s tím, že byly napsány skripty, které každou sobotu kopírují veškerá souborová data uložená na síťových discích, včetně toho s aplikacemi Pohoda a SSB2000. Když tento skript nenajde externí disk připojený k NAS QNAP, zašle o této skutečnosti informaci e-mailem. Když disk nalezne, provede kopírování formou mirror, tzv. zrcadla, tzn. že kopíruje kompletní obsah a při dalších spuštěních přidává, či maže pouze dané změny. Po dokončení zašle e-mail o provedení zálohy a seznam změněných souborů za posledních 7 dnů, čímž se ověří, že záloha probíhá korektně. Dále byly provedeny další úkony, tedy vytvoření a průběžné vedení dokumentace, Kerlo Mailserver. Datové úložiště bylo na Systémovém disku C jako nevhodné řešení přesunuto na datový svazek D. Dále je zde vypočten seznam dalších prací, které byly provedeny.

24. V e-mailu z 10.10.2017, zaslaného paní , jméno FO, z LBD 8, účetní LBD , adresa, uvedla, že v rámci vyčíslení škod po ztrátě dat uvádí následující: dva měsíce účetnictví LBD museli zpracovávat celé znovu, a to včetně kompletní rekonstrukce vydaných faktur, které od roku 2017 z důvodu úspor netisknou. Faktury byly uchovávány pouze v elektronické podobě. Byla znovu zadávána příloha k účetní závěrce ve formátu „doc“ a dokladové inventarizace „xls“ u závěrek SVJ bez bankovního účtu, tak aby byly soubory připraveny pro závěrky za rok 2017. Museli vytvořit podkladové excelové tabulky na zpracování DPH, mezd, rozpočítání podílů a další a také obnovovali data pohody, včetně kompletního nastavení přístupových dat a tiskových sestav. V současnosti jsou zadány doklady, které znají, chybí zadat a zaúčtovat doklady, které mají návaznost na podklady z SSB (předpis a interní doklady) a tedy zpracování přiznání k DPH počínaje červencem 2017. Není zaúčtováno vyúčtování služeb LBD v SVJ a LBD pro nájemce za rok 2016. Nejsou totiž zadaná kompletní data za jednotlivé měsíce a nelze dělat ani kompletní měsíční kontroly rozvahových účtů s vyčíslením hospodářského výsledku. Nato odpovídá účetní LBD , adresa, , paní , jméno FO, , že přeposílá níže uvedený e-mail, jako shrnutí. Pokud jde o ocenění dosavadních víceprací, navrhují částku 12 tis. Kč s tím, že další můžou vyčíslit až po závěrkách roku 2017, kde se projeví dopad ztracených dat a práce.

25. Dle Zprávy o správě ze září 2017, vystavené společností , právnická osoba, , správci IT, firmě LBD , adresa, , tato firma provedla převzetí správy informačního systému od minulého správce, z dostupných informací vypracování dokumentace, zablokovala vzdálený přístup všem uživatelům, kromě , právnická osoba, . Tím také zákaz přístupu minulému správci. Řešila nahlášený problém nedostupnosti serveru. Zjistila ztrátu komunikace virtuálního Hyper-V Switche a komunikaci resetovala a opravila restart fyzického HP Switche. Byla provedena úprava konfigurace ovladačů Windows Serveru pro síťovou kartu tak, aby nedocházelo ke ztrátám komunikace Wirtuálního Hyper-V Switche. Dále provedla další akce a činnosti naplánované na následující čtvrtletí, resp. shrnula, a sice podporu serverů, uživatelských stanic a ostatních součástí IS, pravidelné kontroly stavu serverů a zálohování a řešení požadavků a problémů uživatelů předaných na helpdesk. Rovněž zde uvádí doporučení pro rozvoj IT infrastruktury. V rámci zálohování vyměnit externí disky v NAS QNAP. Nyní 2x 1TB, vyměnit za 2x 3-4 TB, atd. Rovněž také v rámci Licencí a Verzí operačních systémů licencování Windows User CAL. Použité řešení, kdy je v Hyper-V na Windows 2012 R2 Standart virtualizována instance Windows 2012R2 Essentials, a další software.

26. Dopisem ze dne 6.3.2019 společnost , právnická osoba, potvrdila paní , jméno FO, , že při auditu IT infrastruktury zjistili skutečnosti popsané v první Zprávě o správě za 3Q roku 2017, zpracovanou dne 30.9.2017, která je přílohou daného dopisu. Konkrétně zmínil zjištěné problematické body, jednak nedostatečný způsob zálohování, způsobený užitím nativního softwaru Windows Backup, u kterého nelze zajistit četnost a zpětnou dostupnost záloh a která nemá reporting výsledků zálohování, jednak neprobíhající zálohování na připojený externí disk pro zálohování mimo lokalitu kanceláře zákazníka, jež zálohování probíhalo skriptem, který neodesílal informace o výsledku zálohy, jednak nedostatečná kapacita disků pro zálohování a pravděpodobně skutečnost, že výsledky záloh nikdo pravidelně nekontroloval.

27. Představenstvo LBD , adresa, souhlasilo 4.9.2017 s proplacením přesčasů, spojených s obnovou dat v měsíci srpnu zaměstnancům , jméno FO, a , jméno FO, . Dále v měsíci září, ze dne 2.10.2017 představenstvo souhlasilo s proplacením přesčasů spojených s obnovou dat za měsíc září zaměstnancům , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Představenstvo LBD , adresa, souhlasilo s proplacením přesčasů ze dne 2.11.2017 za měsíc říjen, dále ze dne 4.12,2017 za měsíc listopad a rovněž 3.1.2018 za měsíc prosinec.

28. Dle jednotlivých čestných prohlášení zaměstnanců , jméno FO, a , jméno FO, ze dne 3.1.2018, jim byly za obnovu dat vyplaceny přesčasové hodiny za měsíc prosinec 2017. Dle nedatovaných čestných prohlášení byly jednotlivým zaměstnancům vyplaceny přesčasové hodiny, a to , jméno FO, za září, listopad a prosinec 2017, , jméno FO, za září, říjen, listopad a prosinec 2017, , jméno FO, za měsíc září a říjen 2017, , jméno FO, za měsíc srpen, září, říjen a listopad 2017, , jméno FO, za měsíce srpen, září, říjen a listopad 2017, , jméno FO, za měsíce září, říjen a listopad 2017, , jméno FO, za měsíc září 2017, , jméno FO, za měsíc září 2017 a , jméno FO, za měsíc září 2017.

29. Dle cenové nabídky č. 7005/2016 ze dne 21.4.2016 pro , Jméno žalobce, , vystavené společností , právnická osoba, bylo nabízeno NAS – síťové úložiště QNAP TS-228 TWR + 2x 1TB HDD a Microsoft , jméno FO, Backup o velikosti 200GB prostoru s měsíční platbou 110,00 Kč.

30. Dle části výpisu, vytištěného 10.11.2017 pro účet 40015071, z nějž není zřejmé u jaké banky a ve prospěch jaké osoby je tento účet veden, byla 8.11.2017 provedena platba ve prospěch , právnická osoba, v částce 14.520,00 Kč. Zaúčtována byla transakce dle poznámky 16.11.2017.

31. Dle rekapitulace mezd žalobce, vyhotovené žalobcem dne 13.2.2020 za rok 2017, bylo v rámci přesčasů vyplaceno v srpnu 2017 blíže neurčenému zaměstnanci celkem 21 hodin v celkové výši 870,84 Kč, v září 2017 blíže neurčenému zaměstnanci 4195 hodin v celkové výši 9 531,47 Kč, za měsíc říjen 2017 blíže neurčenému zaměstnanci 135 hodin v celkové výši 6 003,79 Kč, za listopad 2017 blíže neurčenému zaměstnanci 178 hodin ve výši 9 105,55 Kč a za prosinec 2017 blíže neurčenému zaměstnanci 68 hodin ve výši 4 039,31 Kč.

32. Dle e-mailové korespondence ze dne 11. ledna 2016 žalovaná kontaktovala paní , jméno FO, , jednající za žalobce, s podklady pro jednání představenstva. „Ohledně požadavku na vzdálený přístup je vše připraveno. Napište prosím pro jaké uživatele má být přístup proveden. K rekonstrukci datových rozvodů není situace zcela jednoduchá. Pokud by se měla provádět s minimálním dopadem na běžný provoz, nebude jiné cesty, než výměna stávajících elektroinstalačních lišt, atd.“ Nato odpověděla téhož dne paní , jméno FO, , že děkuje za zaslání podkladů na výměnu kabeláže, vzdálený přístup požaduje Ing. , jméno FO, a Ing. , jméno FO, (může být pro oba společný, nepředpokládají současné používání) pro POHODU.

33. E-mailem z 24.4.2017 , jméno FO, (za žalovaného) paní , jméno FO, avizoval, že na daný měsíc vychází plánovaná půlroční kontrola počítačů a oba se dohodli na termínu ve čtvrtek (pozn. aoudu - tzn. 27.4.2017).

34. E-mailem z 18.5.2017 , jméno FO, (za žalobce) informoval , jméno FO, (za žalovaného), že od 15:00 hod. uvedeného dne již nebude nikdo e-mailovat a žádal nahrát ze zálohy jeho odeslanou poštu.

35. Dle historie transakcí z účtu č. 13525359, vedeného u , právnická osoba, ., ve prospěch společnosti , Jméno žalované, ., za období od 18.5.2017 do 18.5.2017, došla uvedeného dne příchozí úhrada od , adresa, v částce 13.141,00 Kč a jiná příchozí úhrada od blíže nespecifikovaného odesílatele v částce 968,00 Kč.

36. Dle historie transakcí z účtu č. 13525359, vedeného u , právnická osoba, ., ve prospěch společnosti , Jméno žalované, ., za 8.6.2017 došlo k platbě 3.025,00 Kč od , adresa, .

37. E-mailem ze dne 15. února 2016, , jméno FO, , jméno FO, informoval, že ověřoval funkčnost, podle zaslané informace o vzdáleném přístupu pro členy představenstva , Anonymizováno, s tím, že tedy je nejprve třeba vytvořit VPN spojení se správně nakonfigurovaným DNS, a následně je možno se přímo přihlásit na server pomocí RDP protokolu (vzdálená plocha). K jednotlivým účastníkům, tedy, resp. k jednotlivým účastníkům, Kotěšovci a , jméno FO, , zde zasílá hesla a přístupy s tím, že v případě pana , adresa, heslo nezná, ale je stejné, jako pro přihlášení k PC v LBD, a píše dále komentář, jakým způsobem se tedy přihlašovat. Jedná se o reakci, tedy na e-mail z 11. února 2016, kdy Ing. , jméno FO, zasílala , jméno FO, zprávu s dotazem, resp. e-mail s dotazem, jak to vypadá s požadovaným vzdáleným přístupem. A ještě předchozí e-mail Ing. , jméno FO, z 8. ledna 2016, kdy připomínala zřízení vzdáleného přístupu na server pro Ing. , jméno FO, a Ing. Kotěšovce do účetního programu POHODA.

38. E-mailem z 27.7.2005 s předmětem LBD 8- , jméno FO, – Internet, ředitel LBD 8 , jméno FO, žádal o informaci, v jakém stadiu jsou úkoly: zřízení přístupu VPN pro Ing. Kotěšovce a Ing. , jméno FO, , včetně terminálu service nebo jiného obdobné řešení, a dále zajištění vstupu do SSB a Pohoda pro čtení pro výše jmenované, kteří se detailně seznámí s oběma software a jejich součinností. Dále žádal, resp. objednával technické zabezpečení zřízení přístupu k internetu pro notebook pro paní Ing. , jméno FO, za optimální cenu, a očekával připojení k internetu v rozsahu minut, nikoli hodin, a žádal tedy o informaci a potvrzení objednávky.

39. E-mailem ze dne 14.7.2005 ředitelem LBD 8 Ing. , jméno FO, , zaslaném společnosti , e-mail, a , jméno FO, s objednávkou VPN, objednával za cenu obvyklou, nebo nižší zřízení přístupu VPN, včetně terminal service, popř. jiné obdobné řešení pro členy představenstva, Ing. , jméno FO, a Ing. Kotěšovce s tím, že e-mailové kontakty jsou zřejmé z adres daného e-mailu. Tyto adresy jsou uvedeny v kopii, tedy záhlaví e-mailu. Dále uvádí, detaily projednejte přímo s nimi, řešení očekáváme nejpozději do konce měsíce. Příjem objednávky prosím potvrďte e-mailem. Dále se čte e-mail z 3.8.2005, zaslaný , jméno FO, řediteli LBD 8, a dále také na adresy , e-mail, a , e-mail, s názvem Informace pro připojení k terminálovému serveru, kdy byly tedy zaslány podrobnosti k připojení ke vzdálené ploše, včetně hesla připojení.

40. Dle fotokopie obrazovky, o které hovořil svědek Ing. , jméno FO, , týkající se, jím pořízené fotografie zprávy o zálohování systému s názvem SERVER 2016 12 08 21:49 DISK 01, podle které kapacita disku je 699,86 GB, využité místo je 316,67 GB, a dostupné zálohy: počet kopií, jsou uvedeny 2.

41. Dle předžalobní výzvy k náhradě škody ze dne 1.2.2019 byla společnost , Jméno žalované, . vyzvána k náhradě škody, vzniklé , Anonymizováno, , adresa, za přesčasy zaměstnanců a související odvody za práci při obnově datových souborů v částce 132.837,00 Kč, dále částky 140.630,59 Kč za úhradu obnovy dat, resp. jejich zpřístupnění, a rovněž také náklady na právní zastoupení v částce 35.283,60 Kč, celkem 323.416,39 Kč. Dle podacího lístku č. RR 780975793CZ zaslal , právnická osoba, zásilku žalovanému, a to 5.2.2019.

42. Dle předžalobní výzvy k náhradě škody – doplněním nároku ze dne 9.2.2019, zaslané JUDr. , jméno FO, Karabcem, byla společnost , Jméno žalované, . vyzvána k náhradě škody, vzniklé , adresa, za přesčasy zaměstnanců a související odvody za práci při obnově datových souborů v částce 132.837,00 Kč, dále částky 140.630,59 Kč za úhradu obnovy dat, resp. jejich zpřístupnění, a rovněž také náklady na právní zastoupení v částce 35.283,60 Kč. Celková uplatněná výše škody ke dni 2.2.2019 činila částku 308.751,19 Kč, přičemž tento nárok není konečný. Dále byla uplatněna částka 14.520,00 Kč za obnovu dat účetní firmě , právnická osoba, na základě zde specifikované faktury. Celková částka, k jejíž náhradě byl žalovaný opakovaně vyzván, činí 323.416,39 Kč, přičemž tuto má uhradit do 7 dnů. V opačném případě byl žalovaný upozorněn na řešení sporu soudní cestou. Dle podacího lístku č. RR 780768535CZ, zaslal , právnická osoba, zásilku žalovanému dne , právnická osoba, .2019.

43. Ve znaleckém posudku inženýra , jméno FO, ze dne 17.4.2022 číslo 680/3/2021 znalec uvedl, že otázku zda byl dostatečně zajisti zajištěn systém zálohování a ochrany dat žalobce podle uzavřené smlouvy s 110 2003 nelze jednoznačně zodpovědět, nicméně na základě znalostí dané technologie a jejich chyb lze konstatovat že technicky byl zajištěn správně nicméně procesně byla zvolena dodavatelem technologie která je sice zdarma leč neumožňovala provedení kontroly výsledku zálohy případné reportování neproběhla zálohy a tvorbu tak zvané offside zálohy pomocí skriptu na připojované USB disk, která umožňuje možnost chyb. Znalec dále konstatoval, že došlo jednoznačně k chybnému či nefunkčnímu zálohování dat žalobce, protože se obnova dat žalobce nezdařila, respektive nebylo z čeho obnovovat. V tomto směru se znalec úplně přiklonil k dokumentu poskytnutému žalobcem ze dne 6. 3 2019 Zprávě společnosti , právnická osoba, . V této souvislosti dále doplnil, že hlavní příčinou nefunkčního systému zálohování a ochrany dat žalobce byla zvolená technologie zálohování, která neumožňovala kontrolu stavu a nedostatečný dohled. K otázce, zda mohlo být zjištěno porušení systému zálohování dat při pravidelné kontrole prováděné žalovaným, znalec konstatoval, že to mohlo být zjištěno v rámci servisní prohlídky a profylaxe, které jsou k tomuto určené a tzv. Best practice zálohování doporučuje nejméně jedenkrát ročně provedení takzvaného kontrolního restore za účelem ověření funkčnosti záloh. Dle sdělení žalované obnova souborů z nastaveného systému zálohování proběhla 18. května 2017 na základě požadavku pana Krečmara na obnovení odeslané pošty, kterou si omylem smazal, podle následné emailové komunikace probíhá obnovení požadovaných souborů bez problémů. K otázce, zda nedostatečná kapacita úložiště mohla způsobit zavirování systému, znalec konstatoval, že nikoli, nedostatečná kapacita však byla s největší pravděpodobností odpovědná za ztrátu záloh. K otázce, zda mohla být příčinou vzniku škody změna zálohování provedena žalovaným 30.6.2016, toto znalec popřel. K otázce, zda byla kapacita úložiště NAS v okamžiku předmětného útoku dostatečná tak, aby byla uložena na tomto úložišti veškerá data jak zašifrovaná tak nezašifrovaná, znalec konstatoval, že toto nemůže jednoznačně potvrdit ani vyvrátit, nicméně obecně se počítá s kapacitou úložiště jeden až jedna a půl krát vyšší, než je objem zálohovaných dat. K otázce, zda lze považovat chování úložiště NAS za nestandardní s ohledem na výmaz předchozí historie, konstatoval, že nikoli protože řízení záloh a jejich expirace není řízená technologií NAS, ale zálohovacím softwarem. K otázce, jaký vliv mohl mít výmaz údajů na úložiště na ochranu dat uložených na externích discích, konstatoval že záloha do úložiště NAS byla prováděna přímo zálohovacím softwarem, zatímco na externí disky byla prováděna prostřednictvím skriptu operačního systému. Z toho vyplývá, že ztráta dat na uložišti NAS nemohla mít vliv na provádění záloh na externí HDD, za ztrátou dat na externích úložištích stojí chyba operačního systému a podobně. Vlastní způsob provádění záloh touto metodou je ve své podstatě nebezpečný především z toho důvodu, že řešení neposkytuje informace o kvalitě provedené zálohy. K otázce, zda je zřejmé, že nativní zálohovací systém byl funkční, pokud provedl v souvislosti s hackerským útokem zálohu zašifrovaných souborů ze serveru na zařízení NAS, znalec konstatoval, že ano i ne. Ve své podstatě provozní záloha zafungovala tak, jak má, tedy zálohovala zašifrovaná data. Ovšem záloha zálohy, takzvaná offside záloha, nebyla v daném případě dostupná. K otázce, zda byly funkčně svázány oba dva způsoby zálohování, tedy zálohování na NAS a na externí disky, znalec konstatoval, že nebyly protože každý probíhá na bázi jiné technologie. Běžné zálohy probíhaly v nativním systémem zálohování Microsoft Windows, kdežto záloha na externí disky probíhá na úrovni souborového systému fyzickou kopii pomocí skriptu. A konečně k otázce, zda v případě nesladěného způsobu zálohování oběma způsoby by neznamenala případná nefunkčnost jednoho z uvedených systémů funkčnost tedy i zbývající zálohy, znalec konstatovat, že základní problém spočívá v tom, že použitý systém zálohování neumožňoval žádné reportování a informování o stavu a průběhu záloh současně s pravděpodobnou skutečností, že stav záloh nebyl někým kontrolován. V této souvislosti konstatoval, že zálohy skriptem na externí pevný disk pravděpodobně mimo tento způsob pravděpodobně neprobíhaly. Mimo to tento způsob byl zvolen dosti nešťastně.

44. Při ústním jednání 4.10.2022 znalec dále doplnil, že předpokladem vzniku bezpečnostního incidentu byla nedostatečná aplikace bezpečnostních záplat, která umožňovala viru Wannacry se šířit v informačních systémech na daných systémech. V případě že by byly ošetřeny, by se virus nešířil. Pokud jde o konkrétní zálohování dat lze je rozdělit do dvou druhů, a sice takové, které je možné obnovit či není. Tyto by měly být kontrolovány vždy, když záloha proběhne, a sice podle chybových hlášení, která informují o tom co nebylo zálohováno. Jednou do roka by měl být proveden kontrolní restore, což není obnova souboru, ale restore celého systému tak, aby byl systém udržen funkční. Systém zálohování dat v podstatě zafungoval, protože byla provedena obnova dat, ovšem nelze zjistit, jak zafungoval na úrovni obnovy celého systému. Co se týče provádění kontrol systému, tyto by byly optimální s frekvencí jednou měsíčně, nikoli jednou za půl roku. Současně zálohování v rámci takzvané offside zálohy by mělo být prováděno každý týden. Jestliže došlo k zálohování zašifrovaných dat, nelze tuto skutečnost zaměňovat s takzvanou obnovou dat. Lze zálohovat systém, který však následně nelze obnovit. Co se týče smlouvy, původně nastavenou profylaxi lze považovat za dostatečnou, následná profylaxe jednou za půl roku již dostatečná není. V tomto případě se nevyplatí na zálohování šetřit, protože se jedná o bezpečnost. Současně nelze vyloučit skutečnost, že poučená osoba, která disk připojila, jej připojila správně do správného slotu, nicméně disk se nepřipojil jako takový, a to již obsluha nezkontrolovala, případně nezjistila, zda se disk skutečně připojil. Technologie, která byla zvolena, odpovídá zhruba konci prvního desetiletí tohoto století, současná doba již využívá více síťové prostředky na cloudu. Pokud by došlo k chybě nebo závadě na jednom z USB disků, které se průběžně měnili co týden, tak s ohledem na to, že byly využity tři disky a jeden z nich by byl vadný, musela by záloha zůstat v pořádku na ostatních dvou discích. Není přitom zřejmé, proč došlo k výpadku i ostatních záloh, protože není zřejmé jak dopadly skripty. Došlo tam k systémové chybě.

45. Svědek Ing. , jméno FO, v dané věci vypověděl, že servisní prohlídky ve většině případů prováděl on. Na základě smlouvy s žalovaným spolupracovali již 20 let. Mezi účastníky byli dlouhodobě až přátelské vztahy, po omezení servisu jednou za šest měsíců docházelo ke kontaktu většinou operativně telefonicky či v rámci servisní návštěvy nejprve s panem , jméno FO, , následně s paní , jméno FO, . Ke změně smlouvy došlo v průběhu roku 2005, 12 let před incidentem, předtím probíhala kontrola jednou měsíčně, což byl doporučovaný standard, maximální četnost je jednou za dva měsíce. V době uzavření dodatku byl ředitelem , Anonymizováno, pan , jméno FO, , který kladl důraz na snížení nákladů, proto tady byla dohodnuta četnost profylaxe jednou za dva měsíce, nicméně současně bylo domluveno, že některé služby budou poskytovány ve vlastní režii, protože profylaxe jednou za půl roku je skutečně dlouhá. V tomto smyslu byl pan , jméno FO, upozorněn na možné riziko, nicméně i přesto trval na hrazení jednou za měsíčně vyšší paušální platby a menší četnosti profylaxe s tím, že až se situace bytového , Anonymizováno, zlepší, bude možné přistoupit zintenzivnění návštěv. Ačkoliv tato otázka byla otevřena v průběhu posledních 12 let několikrát, již se to však již nezměnilo. Ssvědek se pokoušel otázku otevřít, když se ředitelkou , Anonymizováno, stala paní , jméno FO, , nicméně bylo mu řečeno, že představenstvo , Anonymizováno, na tento požadavek již nepřistoupí. Instalace úložiště NAS byla zavedena s ohledem na obdobnou situaci, která nastala dva roky před incidentem a kdy došlo k částečnému zašifrování souborů. Nejednalo se o tak masivní útok a podařilo se podchytit existující zálohy. Již tenkrát byl žalobce upozorněn na to, že systém není úplně spolehlivý a mohl by do budoucna působit problémy. Tehdy byl navržen určitý systém, dvě nabídky - varianta cloudová úložiště nebo varianta úložiště lokálního, tzv. NAS. , Anonymizováno, si vybralo řešení NAS, které bylo v průběhu roku 2017 implementováno. Systém nebyl bezchybný a původně v nabídce nabízené zařízení mělo technický problém, proto bylo navrženo jiné. Dále byla navrhována četnost spolupráce a kontrol zálohovacího systému. Co se týče incidentu, ke kterému poté došlo, svědek se připojil k systému, aby zjistil stav záloh. Ten zkontroloval a zjistil ke svému překvapení, že záloha sice proběhla v pořádku, protože došlo k zašifrování souborů a následně jejich zazálohování, což je správná funkce. Nicméně již není správnou funkci, jestliže zálohovací systém, ačkoliv má dostatek volného prostoru na disku k zachování historie záložních souborů, tyto zcela vymazal. V tomto směru se zachoval nestandartně. A svědek to považuje za technickou chybu. V daném případě si svědek udělal fotokopii chybového hlášení, které předtím neviděl, protože v položce kapacita mělo být 699,86 GB, což je veškeré volné dostupné místo, která je na zálohovacím systému. Druhou položkou byla skutečná velikost záloh 316,67 GB, když systému mělo zůstat zhruba 400 GB volného místa. Zašifrované soubory zabíraly zhruba 100 GB, tedy by se do daného prostoru vešli zhruba třikrát. V daném případě však systém nevyužil ani dostupnou volnou část. Přitom pouze kopíruje jeden v soubor za druhým, neupravuje je. Při zašifrování dochází ke kompletní záměně souborů. Zálohovací systém vyhodnotil soubory jako zcela nové a překopíroval stávající soubory za nové. Tak postupně systém zpracovává jednotlivé soubory, dokud má volné místo a přidává nové soubory k těm původním. Až v případě, že není na disku dostatečné místo, dochází k přemazání starších souborů. V daném případě však bylo na disku dostatek místa, aby se vešly všechny soubory, jak v zašifrované tak nezašifrované variantě. To se však nestalo. Kapacita úložiště 200 GB přitom byla dostatečná, protože vyhrazená kapacita pro zálohy bylo zhruba 700 GB, zatímco velikost souborů z celého serveru měla být 200 GB. Jako minimum je doporučován dvojnásobek, což v tomto případě bylo dosaženo, dokonce přesaženo. K obnově záloh následně došlo ze zálohy z 19.6.2016, kterou si žalovaný dělal z provozních důvodů, protože zálohování na externí disky viděl jako nedostatečné a dostatečně spolehlivé. Zároveň přistoupil k alternativnímu řešení zálohy na server, na kterém bylo dostatek místa. Nešlo o zálohu ve smyslu zálohy zálohy ze serveru na server, ale spíše provozní zálohy.

46. Svědkyně Ing. , jméno FO, uvedla, že zálohováni nejprve probíhalo na server, kam jednou za 14 dní chodila připojovat externí disk. Poté bylo ze strany pana , jméno FO, doporučeno zakoupení zálohovacího zařízení NAS, to fungovalo současně s externími disky. To bylo podmínkou představenstva a, aby došlo k zachování dvojí zálohy. Svědkyně osobně připojovala úložiště NAS u sebe v kanceláři a rovněž externí disky, které měnila jednou ze 14 dní. Externí disky měla označeny písmeny , právnická osoba, a C, vždy v pondělí vyměnila 1 disk. Ostatní měla uloženy u sebe doma. K tomuto způsobu zálohování bylo přistoupeno s ohledem na na dvojí útok zavirovaným e-mailem. Vyměňovaného disky, když při uložila do své kabelky a odnesl domů, tam je uložila do šuplíku v psacím stolem, kde zůstal nedokončené donesla opět na výměnu. Bydlí sama a k zisku neměl přístup nikdo jiný. Rovněž nemá počítač a zálohy doma nepoužívala. Z této technologie obecně má obavy, že se s tím něco provede. Obsah disku nekontrolovala, měla za to, že se tak děje na dálku. Stalo se totiž, že pan , jméno FO, přišel bez ohlášení s novými disky, s tím, že jsou nainstalované disky nefunkční a tyto vyměnil. Jak k této informaci dospěl, svědkyně nevěděla. Svědkyně disky po nástupu do funkce převzala od svého předchůdce, ten jí ukázal na serveru jak nimi zacházet. Poté, co se zavedlo úložiště NAS, ukázal jí postup pan , jméno FO, . Na své pozici pracuje svědkyně od května 2015. Svědkyně uvedla, že jím není známo, že by disky někdy byly zaevidovány, protože je nikdy nemuseli použít. Po dvojím útoku na e-maily, žalovaný obnovil data ze svých záloh. V současné době Nova servisní firma a nastavila systém tak, že jsou opět 3 disky, které jsou měněny v v sobotu, svědkyně poté přijde do e-mailu hlášení, jestli proběhla záloha či nikoliv. Svědkyně byla instruuje, jak má v případě e-mailů s různou barvou postupovat technici ukázaly svědkyni i postup, jak ověřit, že na disku je uložen nějaký soubor. Nemůže sice zkontrolovat jeho obsah, to bylo ověřeno namátkou po zapůjčení serveru, servisní technici představenstvo ukázaly, že záloha je platná. Svědkyně hlídá pouze e-maily se reporty. Pokud jde o dokumenty, nazvané provozní deník či zpráva o provozním servisu, tyto svědkyně nikdy neviděla, ani takovéto dokumenty od svého předchůdce neobdržela. Pokud nehájí jde o připojení jednotlivých disku a jejich následné odpojení, svědkyně prostě připojila kabel do konkrétní test dívky a následně jej vytáhla, v počítači nic nenastal ozvala. Někdy se stane, že záloha hlásí nedostatek místa na disku, dostala instrukce, jak nadbytečné soubory vymazat.

47. Svědek Ing. , jméno FO, vypověděl, že původní zálohování na externí disky bylo zavedeno po zavedení nového způsobu zálohováni na NAS považováno spíše za sekundární zálohu. Žalobce na něm trval, ačkoliv jej žalovaný označil jako nespolehlivé. Nakládání s disky bylo zcela v režii pracovníků žalobce, žalovaný s nimi nepřicházelo vůbec do kontaktu. Při jednotlivých servisních návštěvách se nekontrolovalo zálohováni na disky, ani jejich přítomnost, zaměstnanci nebyli ani požádáni o kontrolu, zda zálohy probíhají či nikoliv. Profil akce probíhala jednou za 6 měsíců, jedná se o standardní úkony kontrolu všech počítačů, aktualizaci serveru, kontrolu záloh. Rovněž mohlo dojít k řešení momentálních požadavků, které se sešli s termínem servisu, požadavky mimo termín servisu byly řešeny operativně. Během servisu se podrobnější dokumentace nevedla, protože, mezi nimi byla dlouhá doba jednalo se vždy o totéž. V jiných případech, kdy bývá kontrola pravidelnější, nestačí se udělat všechno v rámci jedné servisní návštěvy, to se zaznamená do deníku a při další návštěvě je dokončen zbytek. V tomto případě však byl pro servis vyhrazen celý den, proto bylo zapotřebí, aby se stihla vždy vše. Proto průběžná dokumentace, tedy tzv. provozní deník pozbyl smyslu. Do provozního deníku se zaznamenávají i záznamy požadavků, protože s ohledem na delší přestávky v pravidelných servisních návštěvách byly prováděny neodkladné a servisní návštěvy na základě e-mailové či telefonické komunikace nárazově, nepravidelné servisní požadavky, které nesnesly odkladu byly naopak prováděny během pravidelných servisních návštěv. Pokud jde o záplav ty, ty vydává společnost Microsoft v pravidelném měsíčním rytmu, jde vždy o druhé úterý v měsíci. Jakmile se záplaty uvolní, lze je aplikovat, byť nelze aplikovat záplatu u všech zákazníků najednou. Měsíční periodicita vydávání bezpečnostních záplat s tímto v podstatě počítá, jestliže technik během té době stihne záplatu nainstalovat, nevzniká žádné bezpečnostní riziko, případně pouze minimální. Pokud by musel žalovaný reagovat v půlročním intervalu tedy během servisních návštěv na to, že vychází každý měsíc bezpečnostní záplaty, docházelo by k upozornění v pravidelném měsíčním rytmu. Díky měst půlroční periodicitě byl mezi jednotlivými instalacemi záplat velký odstup. O kontrolu externích disků zaměstnanci žalovaného nikdy nebyli požádáni, a to by ani během pravidelných servisních termínů, ani kdykoliv jindy. Servisní deník, tak jak jej uvádí smlouva mezi účastníky, pozbyl na významu při změně intervalu profil akce. Při každé druhé návštěvě by musel být donese jen nový deník a vypracována zpráva, ta je směřována k popisu činností a událostí, v minulém období. V daném případě zde proběhla prakticky pouze jedna návštěva v mezidobí, další návštěva již korespondovala s výroční. Vše tak bylo řešeno v rámci servisní návštěvy. Totéž se týká provozního deníku a, který s ohledem na dlouhé období mezi jednotlivými prohlídky kameny postrádal smysl. Jestliže je zaveden nový požadavek dolní do deníku, než se k němu servisní technik během dalších čtyř či pěti měsíců dostane, je velice pravděpodobné, že požadavek již je bezpředmětný. Stejně tak pozbývala evidence toho, co bylo během servisních prohlídek provedeno, protože vždy bylo provedeno vše a nebyl prostor, aby se to nestihl. V mimořádných situacích byl domluven do týdne náhradní termín, aby se v rámci půlroční kontrole vše stihlo. Svědek upřesnil, jestliže hovořil o kontrole disků, měl tím na mysli kontrolu externích disků, které si ošetřovala žalobce. Tento způsob byl vyhodnocen ze strany žalovaného jako nedostatečně spolehlivý, proto byl navržen přechod na úložiště NAS. Důkazem jeho funkčnosti je skutečnost, že v době incidentu úložiště za zašifrovaná data, obsahoval kopii dat, které bylo potřeba sál. Jednotlivá data se neustále repliku jím, to je právě již uváděné zálohování. Rozhodující je, jakým způsobem a jak často dochází k replikaci. Původně se jednalo právě o již zmiňované externí disky, při poslední výměně serveru však došlo k jeho virtualizaci na žádost žalobce a nebylo spolehlivé propojení s externími disky. Proto žalovaný navrhl již zmiňované úložiště, které bylo umístěno v patře, zatímco server přízemí či sklepě. Na úložiště poté probíhaly jednotlivé zálohy. Zálohováni bylo naplánováno automaticky na dobu, kdy nejméně zatíží provoz uživatelů. Současně měl systém včas a prostor zálohu vytvořit, nedocházelo ke změně jednotlivých souborů a tyto byly stabilní. Záloha na úložiště byla kontrolována v rámci pravidelného servisu, protože systém Využíval integrovanou součástí operačního systému, v jejichž rámci si vedl záznamy za posledních 7 dní. Technik poté během servisní kontroly zkontroloval i seznam záznamů z předchozích sedmi dnů a viděl, zda zálohy probíhají, jak dlouho trvají, jaká je využita kapacita úložiště. Pokud by zálohování přestalo fungovat, objevila by se během sedmi dnů nějaká anomálie, například provoz zálohováni bych fungoval Open dobu dvou dnů, naopak 1 den by nefungoval běžná záloha, aby trvala mnohem déle oproti a podobně mohl by také dojít k závadě, například výpadku elektřiny během zálohování v důsledku toho nedostatečnému zálohování. Protože nějaká mimořádná akce na serveru proběhla technik viděl během kontroly. Jestliže součásti služeb antivirová politika, jedná se o zavede antivirového pro či antivirového řešení. Výběr tohoto řešení, nasazení a z systému žalobce byl využíván antivirový systém NOD 32, který patří z dlouhodobého hlediska mezi 5 nejlepších antivirových řešení. Tento systém byl ve všech počítačích žalobce se zaheslovány, aby nedošlo k uživatelským měnám v jeho nastavení. Může se totiž stát, že nějaký program či škodlivý kód vyzve uživatele, aby povolil výjimku z antivirového řešení A běžný uživatel by tak vytvořil díru v antiviru. Povolal byly konkrétního programu antivirové řešení obejít. Díky heslu měl žalovaný jistotu, že uživatelé nebudou provádět libovolné změny v konfiguraci antiviru. And fair sám se průběžně aktualizoval, žalovaný dbal na to, aby licence jednotlivých aktualizací byla ze strany , Anonymizováno, , Anonymizováno, obnovována. Anti je v podstatě následné řešení, někdo vytvoří škodlivý kód a antivir se jej snaží odhalit. Nejedná se o proaktivní řešení, nelze tím pokrýt nově vznikající škodlivé kódy. Antivir vždy reaguje na to, co se objeví, stejně tak na to potom reagují i výrobci záplat. Microsoft zdokumentuje, že v nějaké verzi aplikace či při konkrétním postupu se objevuje chyba, která může vést k nějakému problému. Dojde ke zdokumentování, Microsoft posoudí dané řešení a vydá či otestuje záplatu. Antivir je řešení třetích stran, které přidává následnou ochranu a reaguje daleko pružněji, než je frekvence vydávání záplat. Jednotlivé antivirové firmy mají po celém světě několik center, která sbírají informace a posílají aktualizace jednotlivým antiviru mohl, které se tak určí používat ochranou proti novým škodlivým kódům a identifikovat je. Narazí od toho aktualizace probíhá obvykle se zpožděním, nemusí reagovat pouze na bezpečnostní chyby, ale může se jednat i o funkční chyby, trvá to však několik týdnu, než než dojde k jejímu vydání. Antivir je v tomto směru mnohem pružnější. Pokud jde konkrétně o záplatu v květnu roku 2007, ta nebyla nainstalována, protože termín pravidelného servisu proběhl těsně předtím, než byla záplata vydána. V podstatě nelze zaručit stejnou úroveň služeb zákazníkovi, který vyžaduje profilaxi jednou za půl roku, oproti zákazníkovi, který vyžaduje profilaxi každý měsíc. Bezpečnostních incidentů, se kterými se tyto produkty potýkají, je celá řada, z tohoto důvodu dochází k pravidelnému vydávání aktualizací, pokud tomu následně odpovídá rovněž rytmus servisních prohlídek, je obojí v jakémsi v souladu a k prodleva mezi aplikací záplaty nedosahuje kritické odchylky. Systém záplat funguje automatické, na serveru se spustí vyhledávání aktualizací, systém projde svůj aktuální stav a porovnal jej s katalogem na serverech Microsoftu. Tak zjistí, které aktualizace jsou pro něj podstatné či aplikovatelné. V případě delších intervalů se totiž stává, že aktualizace již pozbyla platnost a nahradila ji nová. Nejedná se o otázku výběru konkrétního technika, jako aktualizaci chce instalovat, pouze spustí proces detekce aktualizací a system sám najde, jaké aktualizace jsou k dispozici. Následně je rozčlení podle problémů, kterých se týkají a nabídne technikovi možnost odsouhlasení či neodsouhlasení konkrétního balíčku, protože se může stát, že se v průběhu času některé aktualizace ukážou jako neaplikovatelné pro konkrétní systém. Poté dochází automaticky ke stažení aplikace z internetu, počítač se zrestauruje, někdy i vícekrát. Může se rovněž stát, že aktualizace je více kolo, již zapotřebí projít všemi koly. Nelze tak aplikovat aktualizaci v jednom kroku. Technik tak v podstatě restartuje server otestuje aktualizace do té doby, dokud jsou nějaké aktualizace přístupné. V případě žalobce byl instalován antivir NOD ESET 32, který hlásí uživateli, že během své činnosti objevil nějaký problém. Poté bylo na uživateli, aby žalovaného upozornil. Antiviry reagují na hrozby především z internetu V případě, že přijde e-mailu v příloze škodlivý výklad anti správu vyčistí a přesune do závěru v Lánech složky, případně upozorní na integrované komponenty webových stran, které by mohly poškodit systém. Záleží pak na uživatele, jak se k dané situaci zachová. V rámci půlroční kontroly byla kontrolována funkčnost antiviru, jeho aktuální verze, protože antivir musí reagovat na aktuální hrozby, které v době jeho vytvoření ještě nemuseli být známy. Žalovaný sledoval licenci předplatného, kterou žalobce měl, když se blížila ukončen licence oslovil jej s nabídkou prodloužení. Problém nebyl v tom, zda nějaký antivir, když žalobce měl vůbec mít, protože i sám žalobce si byl vědom potřeby této ochrany, neřešila se spíše objem finančních prostředků, do konkrétní ochrany chce žalobce vložit. Nejvýhodnější obvykle bývá na 3 roky, taková licence je cenově výhodnější než licence na 1 rok. Pokud se lidé o prolomení hesla žalobce, k tomuto došlo dokonce 2×, nicméně bylo štěstím, že se tak stalo v běžné pracovní době naprostá většina podobných útok se stane prostřednictvím e-mailu, který uživateli vyvolá pocit, že musí okamžitě řešit nějaký problém, který je obsažen v příloze. Ta obsahuje škodlivý kód, jehož prostřednictvím se do systému dostal virus začal napadat šifrovací disky. Nejednalo se o napadení ze strany serveru, ale ze strany uživatelské stanice. Žalovaný byl žalobcem poměrně rychle upozorněn. Žalovaný poté operativně vzdáleným přístupem zablokoval přístup na server, aby nedošlo k dalšímu šéf trvá a následně vykonal návštěvu žalobce, identifikoval napadený počítač a zdůraznil uživatelům, jakým způsobem se celá situace odehrála, jak se tomu bránit šíření virus se zastavilo, původce se našel, záloha zafungovala a dokumenty byly vráceny zpět, takže během několika hodin již mohli zaměstnanci žalobce běžně pracovat. Pro většinu uživatelů je taková situace a její řešení mimořádné, že potom zasílají různé e-maily s dotazy, zda je mohou otevřít, protože se jedná o odesílatele, se kterým běžně nekomunikují. Svědek, konstatoval, že si není jist, ale téměř u každého zákazníka taková situace byla řešena, nepochyboval tak o tom, že se tak dělo i u žalobce. Doplnil že antivirový systém má v tomto směru své limity, nicméně pokud uživatel zažije podobnou zkušenost, pochopí, že se jedná o reálnou hrozbu a poučí se. Útočníci se již v rámci jakéhosi sociálního inženýrství snaží využít situace, kdy jsou zaměstnanci pod tlakem zavaleni prací, často se to sejde v pátek odpoledne, kdy už je zaměstnanec myšlenkami jinde. Zaměstnanci žalobce byly v tomto směru instruováni.

48. Znalec Ing. , jméno FO, uvedl, že z technického pohledu bylo zajištění zálohování příliš závislé na ručních vstupech, které však nebyly kontrolovány. Tím pádem ani nebylo zajištěno zálohování v kvalitě odpovídající standardům roku. To se rovněž odrazilo i na tom, že systém část dat zazálohoval a část nikoliv. Dle znalce byl systém zálohování již v dané době překonaný. Příčinu nefunkčního systému zálohování nelze jednoznačně stanovit, probíhala na systému Windows Backup, část dat byla zálohována prostřednictvím skriptu, obojí přitom záviselo na lidském zásahu, nešlo o automatizovaný proces. Systém zálohování od odpovídal v době vzniku smlouvy tedy roku 2003, přestože dochází v daném oboru k vývoji. Správci sítě, ačkoliv by měli provádět kontrolu zálohování dat, toto obvykle neprovádí. Navíc systém, tak jak byl zvolen, neumožňoval ověření, jestli záloha proběhla celá v pořádku. Důsledku viru poté nebylo možné zkontrolovat zdá záloha proběhla řádně. Znalec výslovně uvedl, že nebyl nedostatečná kapacita disku nemohla způsobit zaevidování, právě naopak zavirování disku způsobilo, že kapacity disku byla nedostatečná. Sama o sobě mohla spíše oddálit uložení viru na disk. Dle znalce příčinou vzniku škody nebyla změna zálohování s disků na úložiště. Rovněž nebyl znalec schopen uvést, zda kapacita úložiště byla v okamžiku hackerského útoku dostatečná pro všechna uložená data. Dle jeho názoru byla větší, než bylo zapotřebí. Znalec, konstatoval, že úložiště NAS je hloupé zařízení, jedná se o blízké připojený k síti trvale dostupný, jehož jediným úkolem je uložení dat a na sdílení dále. Jedná se o obdobu tzv. flash disku. Znalec nebyl schopen odpovědět na otázku, zda v souvislosti se zašifrování dat mohlo dojít k výmazu celé předchozí historie, protože neměl dostatečné podklady k prozkoumání. V této souvislosti vycházel pouze z protokolu, které jsou součástí spisu, na samotný hardware se však již podívat nemohl, protože tento nebyl k dispozici. V otázce, zda mohla mít výmaz údajů na úložiště vliv na ochranu dat na externích discích znalec konstatoval, že se jedná zálohováni zpravidla do dvou úložiště jedné síťové, kde se odehrávají operativní zálohy každý den a následně se zálohují na disk, zatímco diskové úložiště tedy externí disky slouží pouze k tomu, aby se udělala za v konkrétním případě, aby byla pro jistotu záloha k dispozici, ta je hodně závislá nejen na skriptech, ale rovněž na interakci s člověkem. Samotný zálohovací systém nezjišťuje, jaká jsou data na konkrétním nosiči, pouze vykopíruje všechna data do archivu, respektive archivního souboru. Pokud jde o z funkčních svázání obou zálohová akcích systémů, externí disky bylo zapotřebí připojit zvlášť. Pokaždé záloze by se měli zkontrolovat auditní záznamy v systému, těžko říct, zda a se tu provádí. Znalec bez podrobnější analýzy nebyl schopen odpovědět na otázku, zda nefunkčnost jednoho ze systému mohla způsobit nefunkčnost systému druhého. Kontrola zálohováni prováděna na dvou úrovních jednak auditní záznamy zálohovat cíl systému, to si software Microsoft Win Backup provádí sám, jednak jednou či 2× do roka cvičná obnova celého systému, aby bylo zjištěno, zda sálové správně. Skutečnost, že je pouze zálohováno totiž neznamená, že vzal, že je systém schopen data obnovit. Správce proto musí provést kontrolní restore a tento doložit protokolem provozovateli systému. Znalec výslovně uvedl, že jemu známou, že byly prováděny opravy jednotlivých souborů, což se zpravidla povede, nicméně obnova celku jako taková se povést nemusí. V daném případě nebyla tato kontrola v důsledku zvolené periodicity servisních prohlídek dostatečná. Pokud jde o periodicitě servisních prohlídek, která byla mezi účastníky smluvně omezena SA 1 jednou za měsíc na jednoho a půl roku, znalec konstatoval, že ty chyby informačních systémů jsou rozděleny do různých kategorií, kritické běžné a další. Město si vybavuje v daném případě nebyla aplikována kritická záplata, tzn. Microsoft jsem, kterou měl správce aplikovat okamžitě, protože hrozí pád systému, ztráta dat a podobně. Každý systém je svým způsobem zranitelný, v případě kritické opravy je však zapotřebí jednat co nejdříve maximálně do měsíce, aby mohlo být záplatování realizováno. To má zabránit dalšímu šíření viru. Záplata není totéž jako Kill switch, to je něco jiného záplaty jsou označeny písmeny CVV rokem a pořadovým číslem, jsou publikovány jednotlivými prodejci v reakci na zjištěnou chybu. Pokud systém záplatu zván, nastupuje tzv. Kill switch, který způsobí to, že se šíří dále. Znalci nebylo známo, zda součástí antivirové ochrany byla rovněž instalace jednotlivých základ. Konstatoval, že se jedná o smlouvu zpočátku století. Antivirová ochrana je přitom něco jiného jako bezpečnostní ochrana. Zatímco antivirová ochrana se obnovuje sama, bezpečnostní ochrana musí být potvrzena, v opačném případě se jedná o riziko. Pokuty jde o jednotlivé součásti obou typů ochran, dle znalce je vhodné tyto smluvně specifikovat. V této souvislosti znalec uváděl příklady ze své vlastní praxe, kdy jeho firma razila určitou praxi. Jestliže svědkyně Vítková uváděla, že se od externí disky starala, takže v podstatě fyzicky vytáhl kabel, aniž by cokoliv odpojovat a v počítači, znalec konstatoval, že toto nemohla mít vliv na samotné disky, které se s tímto způsobem ukončení systému vyrovnají. Systém zařízení akorát zavře, jej potom zapotřebí zkontrolovat. Znalec v této souvislosti, podotkl,, že by bylo vhodné prozkoumat konkrétní externí disk, který by řadu věcí odhalil. Znalec dále doplnil, že součástí antivirové politiky je nainstalování vhodného antiviru, který se dále stará sám od sebe, je však zapotřebí zkontrolovat. Součástí bezpečnostní politiky v je definice toho, co si uživatel či systém nebo konkrétní zařízení může v rámci systému dovolit. Jsou definována hesla z hlediska jejich délky kvality a podobně je definována jsou a rovněž data a konkrétní cílové soubory. Jestliže je dále uvedeno, že služby zahrnují systém zálohování a ochrany dat, jedná se právě o problém, který je zde probírán, není však dána definice kvality dané služby, protože se jedná o smlouvu z roku 2003. Zjednodušeně to však znamená, že klient, který si objedná tuto službu bude moci obnovit data tak, jak potřebuje. Pokud jde o provozní deník je povinností zhotovitele tento dodat, stejně jako zprávu a provozním servisu. Periodicita předkládá těchto dokumentů by měla být definována ve smlouvě. Jestliže ve smlouvě konstatováno, že zhotovitel se zavazuje maximálně 2 na bezpečnost dat objednatele, jedná se o jakousi stavovskou 6, kdy se zhotovitel snažení minimalizovat následky škodlivého zásahu. Udělá prostě vše pro to, aby následky zásahu byly co možná nejmenší. Pakliže zhotovitel plně odpovídá za antivirové ochrany svěřených zařízení k termínu poslední provozní údržby, znalec konstatoval, že takové ustanovení by a on sám nepodepsal, protože zhotovitel jako správce systému tak má zodpovídat z a práci třetích stran. Může zodpovídá za to, že antivirový program je nainstalován na všech zařízeních, kde má být, že jsou vyhodnocovány záchyty z tohoto systému, nikoliv však za kvalitu tohoto antiviru, za kterou odpovídá jeho výrobce. . Pokud se zhotovitel zaváže provádět kontrolu, které má zahrnovat systémovou údržbu serveru, fyzicky tedy se musí připojit ke vzdálené konzoli či serveru, udělat tzv. čekali a s kontrolou její. Dále spustit stránku Win Update, přečíst doporučení Microsoftu a následně jednotlivé západ k tyči opravné balík je nainstalován, popřípadě odůvodnit proč k instalaci nedošla. Může se totiž jednat o situaci, kdy opravný pak jí k může mít vliv na některé funkcionality ekonomického systému. K jednotlivým sjednaným povinnostem zhotovitele ve smlouvě znalec uvedl, že antivirová kontrola spočívá ve zjištění logů z antiviru (lze zjistit centrálně). Odstranění chyb a optimalizace organizace pevného disku představuje spuštění check disku, ten by měl vyčistit a opravit crosslinky. Odstranění nadbytečných dat představuje vymazání tzv. tempů, odstranění drobných závad, instalace aktuálně dostupných, opravných a servisních balíčků je de facto již uváděné instalování záplat, kontrola, zda proběhly v pořádku. Havarijní stavy, prováděné v rámci nepravidelných servisních prací, jsou pak prováděny na výzvu provozovatele systému. Do těchto služeb pak patří rovněž všechny další služby, které nejsou součástí běžného provozního servisu. Znalec potvrdil, že kvalita zajištění ochrany dat je odvislá od zvoleného operačního systému. V silách zhotovitele při periodicitě půl roku rozhodně nebylo naplnit veškerý obsah povinností, stanovených ve smlouvě. Opravné balíčky totiž vycházejí měsíčně, na druhou stranu pokud zhotovitel nereagoval na hlášenou kritickou záplatu, nebylo na místě setrvat na sjednané periodicitě a nastalou situaci oznámit provozovateli a navrhnout aplikaci mimo sjednaný režim. Rovněž je vhodné každou smlouvu o provozu výpočetní techniky jednou za čtyři roky obnovit. Ohledně sjednané periodicity znalec doplnil, že na rozdíl od provozovatele systému, zhotovitel je odborníkem na danou problematiku. Pokud by provozovatel nesouhlasil, jde riziko škody za ním. V daném případě byl systém s ohledem na datum vydání záplaty nejméně 3 měsíce neošetřen. Pak stačí, aby uživatel něco nevědomky odkliknul, díky fishingu pak dojde ke stažení nevhodného obsahu a vznikne škoda. Jde o relativně velice chytré řešení.

49. V doplňující výpovědi dále znalec Ing. Marek Fiala ve vztahu k nově zjištěnému datu vydání kritické záplaty 14.3.2017 připustil, že se mohl neúmyslně dopustit písařské chyby, nicméně systémy, které byly ošetřeny touto záplatou, se dokázaly viru ubránit. Jednalo se o ransom virus, většina z nich se šířila v neošetřeném protokolu Samba, kdy nedocházelo k autentizaci, vše proběhlo do sítě a zašifrovalo síťová data. WANNYCRY se šířil v systémech, které nebyly opečované touto záplatou. V tomto směru pak není rozhodující, kdy k vydání záplaty došlo. Připustil současně, že se však mohlo stát, že by se virus dostal do systému, i když byl systém ošetřen, přikláněl se však k opaku. Systém v tomto směru nebylo možné fyzicky prozkoumat (již neexistoval), nicméně 99% ošetřených systémů nebylo napadeno. Uvedl, že je velká pravděpodobnost, že by se napadení zabránilo. Znalec doplnil, že na svém předchozím závěru, že předpokladem vzniku bezpečnostního incidentu a ztráty dat, byla nedostatečná aplikace bezpečnostních záplat správy systému, by ničeho neměnil. Právě nedostatečná aplikace bezpečnostních záplat systému byla předpokladem vzniku bezpečnostního incidentu. Upřesněné datum bezpečnostní záplaty tak má vliv pouze na to, že zhotovitel měl více času na to, záplatu implementovat. Virus se šířil mimo jiné po neošetřeném protokolu Samba v rámci síťových sdílení, která umožňovala neautentizovaný přístup. Právě tuto zranitelnost měla záplata opravit. Jakmile se dostal na server či pracovní stanici, napadal všechny nasdílená zařízení, která měl server či pracovní stanice k dispozici. V tomto konkrétním případě se virus šířil směrem k serveru, odkud nebylo jiné sdílení. Z pracovní stanice se obvykle šíří vždy na nejbližší volné otevřené sdílení. Je možné, že stanice v daném případě byly ošetřeny automaticky v rámci Windows update, který chodí automaticky na stanice, čímž se vstupu do stanic zabránilo. Server však automaticky ošetřený není a pokud by měl záplatu, ta by odmítla šíření viru už v začátku. K napadení pak došlo tak, že útočník poslal nějakou zavirovanou přílohu či něco takového, sám nijak nevnikl do systému, aby v něm otevřel tuto přílohu a navýšil si práva. Šlo o čistokrevné šíření malým kódem. V daném okamžiku však již znalec neměl, na čem svá tvrzení ověřit. Znalec zapochyboval nad tvrzeními policie, že došlo k prolomení hesla k e-mailu a otevření nějaké přílohy samotným hackerem. Uvedl, že WANNYCRY se šířil pomocí poštovních zpráv a příloh celosvětově. Po více jak roce však již nelze konkrétní skutečnosti ověřit, protože jsou zapotřebí auditní záznamy, logy atd. K informaci žalovaného, že dle policie byl napaden nějaký účet přes přímý přístup na server, ten však neměl práva všude, proto se dostal jen do omezeného prostoru, znalec konstatoval, že se v tom případě nejednalo o WANNYCRY. Pokud to bylo pomocí RDP jednalo se o čistokrevné hacknutí, které probíhá úplně jinak. Muselo dojít ke spuštění kódu, který začal šifrovat místní i sdílené disky. Mohlo se rovněž stát, že někdo tzv. odpálil zprávu v rámci pošty ze serveru. Znalec však nebyl již schopen bez dalšího zkoumání uvést, o jaký typ viru se mohlo jednat, nicméně uzavřel, že se jednoznačně jednalo o něco, co se šířilo po neošetřeném Samba protokolu. Pokud by však bezpečnostní kritická záplata v systému instalována nebyla, byla předpokladem vzniku toho bezpečnostního incidentu. Jednalo se o výjimečnou situaci, protože záplata byla vydána i pro systémy, které již nebyly společností Microsoft podporovány. V případě WANNYCRY pak na 99 % zabránila šíření, pomohla by šíření viru i po SMB protokolu (Samba) bez autentizace. Virus by se musel autentizovat ke vstupu do systému. O jaký konkrétní virus šlo, těžko říct. U jiných virů by ochrana byla cca 50 %, ale spíše by vstup útočníkovi ztížila dost. Nebylo však již možné zjistit, jestli ta záplata byla instalována či ne, proto jde spíše o teorii. K otázce, zda v případě připojení externích zařízení do zavirovaného systému nedochází obecně k zavirování i daného zařízení, znalec uvedl, že nikoliv, závisí však na tipu viru. Viry se šíří buď horizontálně (od nejnižšího bodu do nejvyššího, tedy koncové stanice k serveru a využít zranitelnosti systému) nebo laterálně (mezi jednotlivými stanicemi na stejné úrovni, typicky Spavir, který nemá za úkol destruovat, ale odesílat informace). V daném případě měl virus za úkol destrukci, virus mohl spustit v příkazovém řádku nějaký skript, ale to už nezjistíme. Nicméně chyby ve správě systému byly, nejsou protokoly, nebyla provedena kontrolní obnova, systém zálohování „z minulého století“ atd. , právnická osoba, již nelze zjistit, zda nedošlo k zanesení nějaké chyby z externího zařízení či e-mailu. Nejsou k dispozici hlášení. Pokud se podařilo obnovit data z nějakého konkrétního dne, neznamená to, že do tohoto data virus nefungoval v systému, ale spíše nemusel stihnout poškození dat z konkrétního dne. Šifrování je dost náročné na výpočetní výkon a virus se nemusel stihnout dostat až k určitému dni. Virus nemusel stihnout díky cyklickému odpojování externích disků napadení dat z konkrétního dne. Pokud tedy byla zachována data na poslední funkční záloze, virus se k nim nestihl dostat. Velkou vadou Winbekup je, že nehlásí, že se něco stalo či neproběhlo, pouze to zapsal do auditního záznamu serveru, kde si to člověk musel složitě najít. To jiné zálohovací systémy dělají samy. Systém zálohování byl odvislý od data uzavření smlouvy, v té době byly dvě možnosti, zadarmo a za peníze. V současné době je možná větší variabilita, systému nabízí více možností kontroly. Použitá technologie žalovaným však odpovídá dané době, kdy již po pěti letech trvání smlouvy zastarala a bylo vhodné zvolit něco jiného. Znalec znovu potvrdil, že v daném případě záloha neproběhla, došlo k nefunkčnímu zálohování dat žalobce, protože nebyla data z čeho obnovit. Zálohovací řetězec ještě navíc byl závislý na člověku. V současné době již funguje cloud, který podobný problém řeší. Nastavený systém výměny externích disků pak nastoluje problém lidského faktoru, zda dotyčný člověk opravdu udělá, co má, jestli se ten disk správně připojí. Dle znalce pravděpodobně záloha neprobíhala, jak měla od roku 2016 a byla tam nějaká chyba. K jednoznačnému závěru, zda však obnova dat k 19.6.2016 znamená, že se k nim virus nedostal, či zda došlo k chybnému zálohování již od tohoto data, však znalec výslovně uvedl, že s ohledem na absenci disků, toto již není schopen stanovit. Jestliže žalovaný uvedl, že data z uvedeného dne byla obnovena ze zálohy, která mu zůstala opomenutá v systému, znalec konstatoval, že z toho plyne, že to zálohování opravdu neprobíhalo, jak mělo. Závěr žalovaného, že jestliže je v rámci kontroly možné přes Windows Winbekup zkontrolovat sedm dní zpětně, znamená to, že když byly kontrole zjištěny zašifrované soubory, znamená to, že zálohování fungovalo, znalec potvrdil. Doplnil však, že zálohování ne externí disky nefungovalo, resp. neproběhlo.

50. Soud jako skutečnost, kterou není zapotřebí dokazovat vzal existenci kryptoviru WannaCry, přičemž vycházel i ze skutečností, které uvádí internetová encyklopedie Wikipedie (wikipedia.org), tzn. „WannaCry (syn. WannaCrypt, WanaCrypt0r 2.0, Wanna Decryptor) je Ransomware (vyděračský software) napadající počítače se systémem Microsoft Windows. Útok od 12. května 2017 je považován za nejničivější a nejagresivnější útok svého druhu[1] (předbíhá i virus ILoveU). Po nakažení počítače zašifruje data na pevném disku a žádá platbu ve velikosti 300 USD (7 186 korun) v Bitcoinech na odblokování souborů (po skončení konečného termínu se cena zvýší až do 2000 USD / 1800 EUR). Virus se šíří od 12. května 2017. Virus dosud nakazil více než 250 000 počítačů ve více než 150 zemích světa. Nejrozšířenější je v Rusku, Ukrajině, Indii a Tchaj-wanu. Většina ransomwaru se do počítače dostane e-mailem, linky nebo reklamami. Nicméně není známa přesná metoda šíření viru WannaCry. Virus využívá EternalBlue exploit a DoublePulsar backdoor, které vyvinula NSA. 14. května 2017 byla kvůli tomuto viru vydána aktualizace pro systémy Windows, dokonce i na nepodporované systémy jako například Windows XP“. V řízení však bylo přímo z internetových stránek Support Microsoft, supportmicrosoft.com prokázáno, že záplata, týkající se operační chyby MS17-010 byla vydána společností Microsoft 14.3.2017, nikoli 14.5.2017. V tomto směru tedy veřejně známé informace nebyly pravdivé. K šíření viru došlo až následně.

51. Dle ust. § 373 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, platného do 31.11.2013 (dále jen „ObchZ“), kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

52. Dle ust. § 374 odst. 1,2,3 ObchZ se za okolnosti vylučující odpovědnost považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala. Odpovědnost nevylučuje překážka, která vznikla teprve v době, kdy povinná strana byla v prodlení s plněním své povinnosti, nebo vznikla z jejich hospodářských poměrů. Účinky vylučující odpovědnost jsou omezeny pouze na dobu, dokud trvá překážka, s níž jsou tyto účinky spojeny.

53. Dle ust. § 376 ObchZ poškozená strana nemá nárok na náhradu škody, pokud nesplnění povinností povinné strany bylo způsobeno jednáním poškozené strany nebo nedostatkem součinnosti, ke které byla poškozená strana povinna.

54. Dle ust. § 378 ObchZ škoda se nahrazuje v penězích; jestliže však o to oprávněná strana požádá a je-li to možné a obvyklé, nahrazuje se škoda uvedením v předešlý stav.

55. Dle ust. § 379 ObchZ nestanoví-li tento zákon jinak, nahrazuje se skutečná škoda a ušlý zisk. Nenahrazuje se škoda, jež převyšuje škodu, kterou v době vzniku závazkového vztahu povinná strana jako možný důsledek porušení své povinnosti předvídala nebo kterou bylo možno předvídat s přihlédnutím ke skutečnostem, jež v uvedené době povinná strana znala nebo měla znát při obvyklé péči.

56. Dle ust. § 380 ObchZ za škodu se považuje též újma, která poškozené straně vznikla tím, že musela vynaložit náklady v důsledku porušení povinnosti druhé strany.

57. Dle ust. § 382 ObchZ poškozená strana nemá nárok na náhradu té části škody, jež byla způsobena nesplněním její povinnosti stanovené právními předpisy vydanými za účelem předcházení vzniku škody nebo omezení jejího rozsahu.

58. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla 1.10.2003 uzavřená smlouva o správě a provozním servisu, na jejímž základě se žalovaný jako zhotovitel zavázal provádět pro žalobce jako objednatele zprávu a provozní servis výpočetní techniky včetně konfigurace síťového prostředí, antivirové politiky, bezpečnostní politiky, systému zálohování a ochrany dat, údržby serverů od instalace a instalace softwaru a hardwaru doplňování a výměny běžného spotřebního materiálu a dalších prací. Dle uvedené smlouvy žalovaný nese plně odpovídá za antivirovou ochranu svěřených zařízení k termínu poslední provozní údržby , právnická osoba, . v rámci použitého a schváleného antivirového software v rozsahu definovaným v příloze. Současně byla mezi stranami sjednána pravidelná profylaxe spravovaného systému vždy první čtvrtek v měsíci. V rámci ukládání dat bylo prováděno ukládání dat jednak na úložiště NAS, jednak pravidelné zálohování na tři externí disky, které postupně žalovaný využíval k zálohám, vždy s týdenním intervalem. K těmto diskům však měl přístup pouze žalobce. Následně došlo 7.2.2005 ke změně pravidelné profylaxe spravovaného systému která měla být prováděna 2x ročně vždy první čtvrtek v měsíci dubnu a říjnu. Poslední profylaxe proběhla dle e-mailu z 24.4.2017 ve čtvrtek 27.4.2017. Již 14.3.2017 vydala společnost Microsoft kritickou bezpečnostní záplatu, která měl zabránit neoprávněnému vniknutí do počítačových systémů svých uživatelů. Dne 12.5.2017 poté došlo k celosvětovému šíření viru WANNYCRY. Žalobce následně zjistil, že jeho data byla napadena hackerem , jméno FO, , který za zpřístupnění dat žalobce požadoval výkupné. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že za zpřístupnění napadených souborů požadoval hacker úhradu v bitcoinech, a to ve výši 1,5 BTC, což odpovídá částce 140.630,59 Kč. Žalobce na požadavek pachatele přistoupil a provedl úhradu s pomocí žalovaného. Pachatel však svůj slib nesplnil a požadoval další úhradu ve výši 1 BTC, na což však žalobce již nepřistoupil. V rámci obnovy dat se podařilo získat data ke dni 19.9.2016. Smlouva o správě a provozním servisu ze dne 1.10.2003 poté byla ze strany žalobce vypovězena pro neplnění povinností žalovaného dne 31.8.2017 a její platnost zanikla dnem 30.9.2017. Ze znaleckého posudku a následných výslechů znalce vyplynulo, že systém zálohování dat na úložiště NAS, který žalovaný zvolil, nebylo možné pravidelně kontrolovat, a data nebyla provázána s externími zařízeními, se kterými pracoval zaměstnanec žalobce. Kontrola těchto dat ze strany obou stran dle znalce nebyla prováděna dostatečně, ať již obsluhou všech tří disků či žalovaným. Co se týče externích disků, které pouze v dispozici u žalobce jako další záloha, je jednoznačné, že nebylo zrovna šťastné svěřit jejich provoz osobě, která počítačům vůbec nerozumí a které v podstatě ani nijak nekontrolovala, zda připojuje disky, a zda jsou připojeny správně, či nikoli. Ačkoliv v současné době již nový zhotovitel dokázal zajistit kontrolu zálohování dálkovým přístupem a zálohování tak může skutečně provádět kdokoliv, žalovaný v době uzavření smlouvy tyto možnosti (i s ohledem na technický vývoj) neměl a nijak je neřešil. Žalovaný však měl zjistit bezpečné zálohování dat na úložišti NAS, avšak jak vyplynulo ze znaleckého posudku a jeho doplnění znalcem, systém, který žalovaný v daném případě nastavil, však neumožňoval efektivní způsob kontroly. Během let pak nedošlo k žádné změně. Znalec se při vyhotovení posudku soustředil na technickou otázku zálohování daného systému a ztrátu dat po technické stránce, jakým konkrétním způsobem byla záloha dat zajištěna, a na kolik je tento způsob účinný z hlediska pravidelné kontroly, či dokonce obnovy dat. Dle znalce se jednalo o ransom virus, využívající k přístupu neošetřený protokol Samba (SMB) v rámci síťových sdílení, přičemž je pravděpodobné, že právě uváděná záplata (byť jak se ukázalo, byla vydána ještě před pravidelnou servisní kontrolou) měla tomuto přístupu a tím pádem zranitelnosti systému zabránit (jak se ostatně ukázalo u 99% systémů). Znalec výslovně uvedl, že předpokladem vzniku bezpečnostního incidentu a ztráty dat, byla nedostatečná aplikace bezpečnostních záplat správy systému. Upřesněné datum bezpečnostní záplaty tak má vliv pouze na to, že zhotovitel měl více času na to, záplatu implementovat. Dle znalce tak žalovaný porušil svou povinnost dbát maximální bezpečnosti dat žalovaného. Protože žalovaný svou povinnost porušil, došlo ke ztrátě dat žalovaného a tento byl nucen data (včetně účetnictví) obnovit. Za tímto účelem pak vynaložil náklady na práci svých zaměstnanců, kteří ztracená data obnovovali. S ohledem na to soud žalobě co do požadované náhrady škody za odvody za práci při obnově datových souborů v celkové výši 132.837,- Kč a dále ve výši 14.520,- Kč za úhradu obnovy dat účetní firmě , právnická osoba, ve výroku ad. I vyhověl. Pokud jde o žalobcem požadovanou náhradu výkupného ve výši 140.630,59 Kč za zpřístupnění dat, které žalobce hackerovi zaplatil, nelze než konstatovat, že co do tohoto nároku byla přetržena příčinná souvislost samotným žalobcem, když na základě vlastního rozhodnutí uvedenou částku vyděrači uhradil. Platba výkupného v podobných případech je přitom určitou sázkou na nejistotu, vydíraný přistupuje na účelovou hru vyděrače s nejistým výsledkem, přičemž se nemůže spolehnout na dodržení slova, daného vyděračem, který sleduje jen svůj majetkový prospěch. V daném případě se tak jednalo o rozhodnutí žalobce, které žalovaný nemohl nijak ovlivnit. S ohledem na to soud žalobu co do tohoto nároku výrokem ad. II zamítl.

59. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobce měl v daném případě úspěch v rozsahu 51,17 %, zatímco žalovaný v rozsahu 48,83 %, rozdíl v procesním úspěchu obou účastníků je tak zcela nepatrný, když představuje 2,5 %. S ohledem na to soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.