Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

45 C 59/2023

č. j. 45 C 59/2023-40

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-11-03 · ZAMITNUTI,VYHOVENI

Citované zákony (6)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 40 761,79 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 34.605,79 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 34.605,79 Kč od 17.2.2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 6.156,00 Kč spolu s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 6.156,00 Kč od 17.2.2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobce částku 18 182,69a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení 40 761,79 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, způsobené mu nezákonným trestním stíháním ve věci, vedené u Obvodního soudu pro , adresa, sp.zn. 2 T 124/2021. Žalobce stručně shrnul průběh trestního stíhání, které započalo dne 14. 11. 2019 usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Odbor vyšetřování dopravních nehod pod č. j. , tel. číslo, o zahájení trestní stíhání žalobce pro spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů a skončilo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 6. 1. 2022, č. j. 2 T 124/2021-186, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestním činem. Dne 25. 2. 2022 nabyl rozsudek soudu prvního stupně právní moci. Během trestního stíhání byl žalobce zastoupen obhájci, kteří mu vyúčtovali své služby, a to na základě plné moci ze dne 13. 9. 2020 Mgr. Petrem Vasilevem, advokáta, ev. č. ČAK 17829, se sídlem V chaloupkách 344/61, 198 00 Praha 9, a následně pak dne 1. 12. 2021 obhájce JUDr. Pavla Kiršnera, LL.M., advokáta, ev. č. ČAK: 14452, se sídlem Rumunská 1720/12, 120 00 Praha 2. Žalobce označil jednotlivé úkony právní služby, které oba obhájci v řízení provedli (větší část z nich již není předmětem řízení) s tím, že jeden úkon je honorován částkou 1 500,- Kč (horní hranice trestní sazby za žalovaný přečin dle § 147 odst. 1 trestního zákoníku činí dvě léta, tarifní hodnota je tedy stanovena na 10.000 Kč a sazba odměny za jeden úkon právní služby tak dle ustanovení § 7 bod 4 advokátního tarifu činí částku 1.500 Kč + režijní paušál ve výši 300 Kč podle ustanovení § 13 odst. 4 advokátního tarifu), dále za každý úkon náleží advokátu režijní paušál a v případě, že je plátcem DPH, pak i tato daň. Celkem v řízení uplatnil obhajné v celkové výši 6 156,- Kč za 3 úkony právní služby, uskutečněné dvěma různými obhájci, a to v rozsahu, v jakém nebyly žalovanou přiznány (nahlížení do spisu dne 14. 10. 2020, nahlížení do spisu 7.12.2021 a další porada s klientem 10.12.2021). Další škodu pak představují hotové výdaje, spojené s cestami žalobce z místa bydliště ve , Anonymizováno, k úkonům trestního řízení v České republice, a to ve dnech 2. – 3. 8. 2021 (porada se zvoleným obhájcem a účast na výslechu na služebně PČR) a dne 6. 1. 2022 (účast na hlavním líčení). Žalobce žije od 12. 10. 2019 ve , Anonymizováno, . Tuto škodu vyčíslil žalobce dle příslušné a v dané době platné úpravy (tzn. vyhlášky MPSV č. 589/2020 Sb., ve znění účinném od 1. 1. do 18. 10. 2021, a dle vyhlášky MPSV č. 511/2021 Sb.,) přičemž k cestám na jednotlivé úkony z adresy , Anonymizováno, , na adresu PČR, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Horňátecká 481/5, 182 00 Praha a zpět a , Anonymizováno, na adresu Obvodního soudu pro Prahu 4, 28. pluku 1533/29b, 100 83 Praha 10, využil osobního automobilu Audi , Anonymizováno, . Celkem pak vynaložil v souvislosti se svou účastí na úkonech trestního řízení částku 19 095,- Kč. Dalším nárokem žalobce byl ušlý zisk ze závislé činnosti, který mu rovněž v souvislosti s účastí na úkonech trestního řízení unikl, když pracuje jako kurýr ve společnosti , Anonymizováno, a byl nucen čerpat neplacené volno. Celkem žalobce požadoval náhradu ušlé mzdy ve dnech 2. a 3. 8. 2021 a 6. 1. 2022, ve výši 15.510,79 Kč. Žalobce se se účastnil výslechu u PČR, Krajské ředitelství policie hl. města Prahy, Horňátecká 481/5, 182 00 Praha dne 3. 8. 2021 od 9:00 hodin, na který musel podniknout zhruba sedmihodinovou cestu osobním automobilem již dne 2. 8. 2021, a dále se účastnil na hlavním líčení u Obvodního soudu pro Prahu 4 od 10:00 hodin, kdy žalobce podnikl obdobnou cestu. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené shora uvedeným nezákonným trestným stíháním v zákonem stanovené lhůtě u žalované dne 16. 8. 2022, a to v celkové výši 118.926,79 Kč, avšak žalovaná jej na základě stanoviska ze dne 15.2.2023uspokojila pouze z části, a to co do částky ve výši 17.787 Kč vč. DPH z titulu náhrady nákladů obhajoby. Ve zbývajícím rozsahu nebyl nárok žalobce uspokojen. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 16. 8. 2022 uplatnil mj. i nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 58.926,79 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení, cestovného a ušlého zisku v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 2 T 124/2021. K projednání žádosti žalobce došlo dne 14. 2. 2023. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb. a žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 17.787 Kč. Pokud jde o náhradu škody spočívající, ve vynaložených nákladech právního zastoupení, s ohledem na naplnění zákonných podmínek žalovaná tuto částku přiznala s výjimkou .částky ve výši 6.156 Kč, představující tři žalovanou specifikované úkony (14. 10. 2020 a 7.12.2021 – nahlížení do spisu + 10. 12. 2021 – porada s klientem). Žalovaná dále nepřiznala náhradu škody ve výši 19.095 Kč, představující cestovné žalobce, protože jí nebyly doloženy podklady v českém jazyce k vypořádání tohoto nároku. Žalovaná rovněž sporovala samotnou výši požadované náhrady, neboť žalobci jako soukromé osobě, která dobrovolně využila své soukromé vozidlo k dopravě k orgánům činným v trestním řízení, amortizace vozidla nenáleží (viz např. rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 3.7.2012, č.j. 45 C 129/2010-48 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 21.5.2014, č.j. 72 Co 152/2014-163). A konečně žalovaná neuznala ani náhradu škody ve výši 15.510,79 Kč, představující náhradu ušlého zisku. Jednak proto, že jí nebyl doložen výkaz odpracovaných hodin za měsíc srpen 2021 a leden 2022, během kterých si byl žalobce údajně nucen vzít neplacené volno, jednak proto, že vzetí neplaceného volna bylo zcela dobrovolným rozhodnutím žalobce, který v rozhodné době disponoval dovolenou, za kterou by v případě jejího čerpání byl finančně odměněn. Případný ušlý zisk tak má příčinu přímo v samotném jednání žalobce. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok (ve vyšším rozsahu, než byl následně uplatněn žalobou) a tato jej zčásti vypořádala.

4. Podle výzvy k doplnění ze dne 4.1.2023 žádalo Ministerstvo spravedlnosti o doložení dalších listin k žádosti o odškodnění, podané žalobcem dne 16.8.2022, konkrétně výkaz odpracovaných hodin za měsíc srpen 2021 a leden 2022.

5. Odpovědí na žádost o doplnění z 12. 1. 2023 žalobce prostřednictvím svého zástupce doplnil přehled úkonů za měsíc srpen 2021a leden 2022.

6. Stanoviskem žalované z 14. 2. 2023 byl nárok žalobce vypořádán co do částky 17 787,- Kč.

7. Dle doručenky datové zprávy ze dne 15. 2. 2023 bylo právnímu zástupci žalobce žalovanou zaslán podání s předmětem MSP-1838/2022-OSK-OSK/13.

8. Dle likvidační doložky z 15. 2. 2023 žalovaná uhradila žalobci částku 17 787,- Kč, a to dne 16.2.2023.

9. Dle výpisu transakční historie účtu č. 39 2700 000 0010 2297 7001, vedeného pro majitele účtu , jméno FO, u Unicredit , jméno FO, republic and Slovakia a.s., , jméno FO, uhradila 7.10.2020 částku 15 000 korun s poznámkou „zálohy , Anonymizováno, . , Anonymizováno, “.

10. Dle výpisů historie plateb účtu č. , č. účtu, , vedeného u AirBank a.s. pro majitele účtu , jméno FO, , tato uhradila částku 25 410,- Kč 17.2.2022 a částku ve výši 1 764,- Kč 23.3.2022.

11. Podle záznamu z 14. 10. 2022 nahlížel Mgr. Petr Vasilev do trestního spisu sp.zn. 2 T 124/2021 od 15:10 do 15:38.

12. Podle záznamu z 7. 12. 2021 nahlížela JUDr. Jana Klesniaková do spisu ve věci sp.zn. 2 T 124/2021 od 12:47 do 14:00 na základě plné moci.

13. Dle rozpisu možných cest trasy , Anonymizováno, , Anonymizováno, (, Anonymizováno, ) - , adresa, ) z mapy Google, trvá nejkratší a nejrychlejší cesta 6 h. 46 min a měří celkově 686,1 km, druhá z možných tras trvá 6 h. 52 min. a měří 700,9 km, třetí možná trasa trvá 7 hod. 15 min. a měří 720,9 km. Nejkratší cestou je tedy cesta uplatněná žalobcem.

14. Dle rozpisu počtu km a sazeb náhrady za vozidla z 15. 6. 2022 představuje cestovné v rozsahu 1 372 km při sazbě náhrady 4,40Kč, ceně paliva 27,80 Kč/l a spotřebě 7,40 l, náhradu za cestovné ve výši 6 037,68 Kč , náhradu paliva ve výši 2 822,89 Kč, celkem 8 861,- Kč.

15. Dle rozpisu možných cest trasy , adresa, ) ) z mapy Google, trvá nejkratší a nejrychlejší cesta 6 hod., 46 min. a měří celkově 687,3 km, druhá z možných tras trvá 6 hod. 52 min. a měří 702,1 km, třetí možná cesta trvá 7 hod. 15 min. a měří 722,1 km.

16. Dle rozpisu počtu km a sazeb náhrady z 15. 6. 2022 představuje cestovné v rozsahu 1 375 km, při sazbě náhrady 4,70Kč, ceně paliva 37,10 Kč/l a spotřebě 7,40 l, náhradu za cestovné ve výši 6 460,62 Kč , náhradu paliva ve výši 3 773,83 Kč, celkem 10 234,- Kč.

17. Podle protokolu o výslechu obviněného z 3. 8. 2021 byl žalobce vyslýchán ve věci č.j. , Anonymizováno, -, adresa, -, Anonymizováno, Policií ČR od 9:08 do 10:05 hod.

18. Usnesením o zahájení trestního stíhání žalobce č.j. , adresa, Policií ČR z 14. 11. 2019 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro trestný čin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 147 odst. 1 TZ.

19. Dne 13. 9. 2021 byla vyhotovena obžaloba ve věci , spisová značka, , která vinila žalobce z trestného činu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 147 odst. 1 TZ.

20. Trestním příkazem ve věci sp.zn. 2 T 124/2021 byl žalobce odsouzen k peněžitému trestu 30 000,- Kč za trestný čin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 147 odst. 1 TZ.

21. Rozsudkem ve věci 2 T 124/2021-186 ze dne 6. 1. 2022, který nabyl právní moci 25.2.2022, byl žalobce zproštěn obžaloby,22. Fakturou č. , hodnota, ze dne 6.10.2020, s datem platnosti 16.10.2020, vyúčtoval Mgr. Petr Vasilev žalobci své právní služby v částce celkem 15 000,- Kč.

23. Fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 17.2.2022, s datem splatnosti téhož dne, vyúčtoval JUDr. Pavel Kiršner žalobci právní služby.

24. Dle seznamu provedených činností bylo mimo jiné vyúčtováno i nahlížení do spisu 7.12.2021 v rozsahu 2:13 hodin.

25. Dle záznamu o poradě s klientem z 10. 12. 2021 se tato uskutečnila mezi substitutkou JUDr. Pavla Kiršnera a žalobcem od 15:00 do 16:15 a byly upřesněny základními body obhajoby.

26. Dle osvědčení o registraci vozidla (část II.) je žalobce vlastníkem vozidla registrační značky , Anonymizováno, , SPZ, , s emisním označení B5b.

27. Dle rozpisu pracovní služby žalobce za duben 2021 žalobce skutečně pracoval z předpokládaných 167,20 hodin celkem 148,50 hodin. Zbývající část byla odpočítána jako přesčasy za měsíc leden.

28. Dle rozpisu pracovní služby za měsíc květen 2021 žalobce z předpokládaných 132 hodin, odpracoval celkem 118 hodin. Zbývající část byla odpočítána jako přesčasy za měsíc leden.

29. Dle rozpisu pracovních služeb žalobce za měsíc červen 2021 žalobce odpracoval z předpokládaných 158,40 hodin, celkově 142 hodin, kdy čerpal dovolenou ve dnech, 3. června, 4. června, 7. června a 28. června.

30. Dle výplatních pásek za měsíce duben, květen a červen 2021 žalobce obdržel výplatu v těchto měsících ve výši po 3.731,55 CHF.

31. Dle rozpisu pracovních služeb za měsíc říjen 2021 žalobce odpracoval z předpokládaných 149,6 hodin celkem 113 hodin, když čerpal dovolenou ve dnech 11., 14., 15. a 18. října.

32. Dle rozpisu pracovních služeb žalobce za měsíc listopad 2021 odpracoval žalobce z předpokládaných 193,6 hodin, celkem 167 hodin.

33. Dle rozpisu pracovních služeb za měsíc prosinec 2021 žalobce odpracoval z předpokládaných 193,6 hodin celkem 166 hodin, kdy čerpal 27. prosince dovolenou.

34. Dle výplatních pásek za měsíce říjen, listopad a prosinec 2021 činila v těchto měsících mzda žalobce částku 4.028,85 CHF.

35. Dle tabulky vyúčtovaných nákladů ušlého zisku za za 2. 8. 2021, 3. 8. 2021 a 6. 1. 2022, žalobce vycházel z 446 odpracovaných hodin a celkové mzdy 12 086,55 CHF (tzn. 4.028,85 CHF za měsíce říjen, listopad a prosinec 2021), což představuje 27,0998879 CHF na hodinu, přičemž 2.8.2021 a 3.8.2021 uplatnil vždy 8 hodin pracovní doby. Při aktuálním kurzu ke dni 2.8.2021 (23,673 Kč/CHF) tak představuje náhrada mzdy částku 5 189,932915 Kč, při aktuálním kurzu ke dni 3.8.2021 (23,739 Kč/CHF) tak představuje náhrada mzdy částku 5 204,402376 Kč. Dále žalobce vycházel z průměrné mzdy 408,5 odpracovaných hodin a celkové mzdy 11 194,65 CHF (tzn. 3 731,55 CHF za měsíce duben, květen a červen 2022), což představuje 27,404284 CHF na hodinu, přičemž 6.1.2022 byla uplatněna mzda za 8 hodin pracovní doby při kurzu k uvedenému dnei (23,6 Kč/CHF), tedy 5 116,458834 Kč. Celkem tak byla vypočtena náhrada ve výši 15 510,, adresa, Kč.

36. Další důkazy, provedené při ústním jednání, soud nehodnotil, protože se týkají úkonů, které již nejsou předmětem tohoto řízení. Konkrétně se jedná o fakturu č. , Anonymizováno, , seznam provedených činností týkajících se uvedené faktury za měsíc únor 2022, resp. za úkony provedené v měsíci únoru 2022, protokol o hl. líčení ve věci 2 T 124/2021 z 6. 1. 2022, usnesení ze dne 3.11.2020 č.j. 1 ZT 357/2019-17 o zamítnutí stížnosti žalobce proti zahájení trestního stíhání37. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

38. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

39. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

40. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

41. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

42. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

43. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

44. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

45. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

46. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

47. Dle § 28 ODŠZ způsob výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením.

48. Dle § 30 ODŠZ náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč.

49. Dle § 31 odst. , právnická osoba, a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

50. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, co do nároku na náhradu ušlého zisku a cestovních výdajů, které žalobci vznikly. Pokud jde o ušlý zisk z pracovní činnosti v době, po kterou se žalobce zúčastnil jednotlivých úkonů trestního řízení, žalovaná namítala, že tento si žalobce způsobil sám, když namísto dovolené si bral za účelem účasti u jednotlivých úkonů neplacené volno. Soud v tomto směru souhlasí se žalobcem, že tento požadavek žalované je zcela absurdní. Především ze žádného zákonného předpisu nevyplývá a rovněž nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby v případě (de facto státem vnucené) účasti v trestním řízení čerpal dovolenou, určenou na zotavenou z plnění pracovních úkolů. Navíc nelze pominout ani skutečnost, že i v případě čerpání takového volna by mohl poškozený důvodně uplatňovat (spíše již nemateriální) náhradu za zmařenou dovolenou, kterou nemohl využít dle své vůle. Tento požadavek potom obzvláště nespravedlivě vyznívá v případě nezákonného trestního stíhání, které si poškozený nezpůsobil sám. Žalobce by tak byl trestán za to, že v důsledku splnění své povinnosti (či v některých případech naplnění práva) účastnit se jednotlivých úkonů trestního stíhání absentoval na svém pracovišti. Ztráta možnosti čerpat dovolenou podle své volby by tak ve vztahu k takto stíhané osobě působila jako jakási generální sankce již jen z toho titulu, že proti poškozenému bylo zahájeno trestní stíhání. Soud takový požadavek považuje za přepjatě formalistický, když tento současně zcela pomíjí případný vznik již uvedeného nároku na nemajetkovou újmu. Soud proto námitku žalované ve smyslu „dobrovolného“ čerpání neplaceného volna ze strany žalobce považuje za nedůvodnou. Jestliže žalobce vypočítal ušlý zisk za účast na úkonech trestního řízení z posledního kalendářního čtvrtletí, nelze než s tímto postupem s odkazem na ust. § 354 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění, souhlasit, protože i tento předpis stanoví pro zjištění průměrného výdělku toto období za rozhodné. Současně nelze než odkázal na pravidla, uvedená v § 352-362 zák. práce, podle kterých se čistý výdělek vypočítává z hrubého průměrného výdělku po odečtení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje. Žalobce v tomto směru vycházel právě z průměru své čisté mzdy (tzn. po odečtení shora uvedených srážek), čímž dospěl k vypočtené průměrné hodinové mzdě, že které následně dovodil ušlý čistý zisk za konkrétní dny své absence v zaměstnání. Protože žalobce doložil, že mu účastí při jednotlivých úkonech vznikla škoda v tvrzené výši, soud žalobě v tomto směru vyhověl. Pokud jde o žalobcem nárokovanou náhradu škody, představující náklady na cestovné, rovněž i v tomto případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Jak již bylo shora uvedeno, žalobce plnil svou povinnost (či rovněž realizoval právo) účastnit se jednotlivých úkonů trestního stíhání. Ač se na první pohled může zdát, že žalobce zvolil pro sebe příjemnější (a současně méně ekonomický) způsob dopravy k jednotlivým úkonům, nelze současně odhlédnout od bydliště žalobce. Soud v této souvislosti dospěl k závěru, že i kdyby bylo použití hromadného prostředku dopravy levnější variantou, šlo by o úsporu jen zdánlivou, když současně by byl žalobce vázán na jízdní řád hromadných dopravních prostředků, což by se nepochybně projevilo na potřebě většího časového úseku, po který by žalobce absentoval na svém pracovišti, tím pádem na mnohem vyšším ušlém zisku. Naopak jako neúčelné soud shledal požadované úkony právní služby. Pokud jde o nahlížení do spisu dne 14.10.2020, toto navazovalo sepisu stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, skutečnosti ze spisu takto zjištěné pak již nemohly být využity při tomto úkonu a tento byl realizován výhradně na základě skutečností, uvedených v předmětném usnesení. V neposlední řadě nutno konstatovat, že v rámci trestního řízení má právo obviněný do spisu nahlédnout po skončení vyšetřování (což rovněž žalobce prostřednictvím svého zástupce i dle žalobních tvrzení využil). Pokud jde o poradu s klientem 10.12.2021, tato obsahovala pouze základní body obhajoby, které musely být probrány již při převzetí právního zastoupení, které v rámci jakéhosi složeného úkony první poradu s klientem obsahuje. A konečně jako neúčelné soud zhodnotil nahlížení do spisu 7.12.2021, když toto jednak nenavazovalo na žádný úkon u soudu, jednak souvisí s předchozím úkonem převzetí právního zastoupení, který byl žalovanou plně uhrazen. S ohledem na shora uvedené soud žalobě ve výroku ad. I vyhověl co do částky 34 605,79 Kč s příslušenstvím, ve zbývající části žalobu zamítl.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 18 182,69 Kč, přičemž tato částka představuje 69,8 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,9 % a úspěchu žalované v rozsahu 15,1 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 761,79 Kč sestávající z částky 2 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 9. 2023, z částky 2 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 10. 2023, z částky 1 370 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 10. 2023 s tím, že odměna byla z původní částky 2 740 Kč podle § 14 odst. 2 a. t. o polovinu snížena a z částky 2 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 3. 11. 2023 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 570 Kč ve výši 3 479,70 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.