45 C 62/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 66 303,63 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 30.000,00 Kč spolu s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 30.000,00 Kč od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 32.129,13 Kč spolu s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 32.129,13 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 4.174,50 Kč spolu s 11,75 % úrokem z prodlení ročně, z částky 4.174,50 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalobce částku 40 954,37 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí částky ve výši 66.303,63 Kč, představující jednak náklady na obhajné ve výši 36 303,63 Kč s příslušenstvím, jednak náhradu nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč, způsobené mu nezákonným trestním stíháním, zahájeným dne [datum] na základě Okresního státního zastupitelství v [obec] č.j. 5 ZT 32/2019-526, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku na zločinu neoprávněného provozování hazardní hry podle § 252 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku Trestní stíhání bylo následně ke stížnosti žalobce proti usnesení o zahájení trestního stíhání dne [datum] státním zástupcem Krajského státního zastupitelství v [obec] usnesením, č.j. KZT 16/2021-63, zrušeno (žalobci doručeno datovou zprávou dne [datum]). Během trestního stíhání vynaložil žalobce náklady na svou obhajobu ve výši 36.303,63 Kč, přičemž jeho právní zástupce Mgr. [příjmení] ve věci uskutečnil celkem 9 úkonů právní služby, přičemž sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní pomoci učiněný v dané trestní věci činí podle ustanovení § 7 advokátního tarifu 3.100 Kč. Paušální částka na náhradu hotových výdajů ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu činí 300 Kč. Obhájce žalobce ve věci uskutečnil následující úkony: [datum] – převzetí a příprava obhajoby, [datum] – účast na prohlídce prostor jiných prostor ([číslo] – 12.20 hodin), [datum] – účast na prohlídce prostor jiných prostor (12.20 – 13.30 hodin), [datum] – účast na výslechu žalobce, [datum] – další porada s klientem přesahující jednu hodinu, [datum] – prostudování spisu, [datum] – další porada s klientem přesahující jednu hodinu, [datum] – odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání /tyto úkony byly účtovány v plné sazbě dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu a dále [datum] – sepis námitky místní nepříslušnosti /úkon byl účtován v poloviční sazbě dle § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu, dále obhájci vznikl nárok na následující náhradu za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby při úkonech prováděných v místě, které není sídlem advokáta, za čas strávený cestou z [obec] do [obec] na [příjmení] a zpět dne [datum] – cesta k prostudování trestního spisu v rozsahu 120 min, ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, tedy 400 Kč a nárok na náhradu následující hotových výdajů ve výši 503 Kč za cestu ze sídla advokáta ([obec]) do místa prostudování trestního spisu ([obec]) a zpět, uskutečněné vozidlem obhájce Peugeot [číslo] (RZ: [anonymizováno]) dne [datum], to vše spolu s 9 tvz. režijními paušály a 21% DPH. Dále žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč, způsobené zahájením trestního stíhání a vedením jednotlivých vyšetřovacích úkonů směřujících vůči žalobci v období [datum] – [datum] (včetně celodenního zadržení). Během tohoto trestního stíhání byl žalobce ohrožen uložením nepodmíněného trestu odnětí svobody v rozsahu 6 let a 2 měsíce až 10 let a 4 měsíce. Současně žalobci hrozilo, že mu bude pozastaven výkon advokacie a ze dne na den se ocitne bez příjmů, kterými by saturoval potřeby své rodiny (včetně nákladů na hypotéku, čímž by došlo k ohrožení bydlení celé rodiny žalobce). Konečně byla vedeným trestním stíháním dotčena i profesní čest žalobce ve vztahu ke kolegům a funkcionářů ČAK a odnětím listin (které nebyly do dnešního dne vráceny) bylo výrazně zasaženo do výkonu povolání žalobce. Žalobce v důsledku vedeného trestního řízení sice nepozbyl svou psychickou integritu, současně se však nedomnívá, že trestní řízení (byť pouze dvouměsíční), by bylo možno odškodnit pouze morálně, jestliže byl v jeho rámci žalobce ohrožen v nejlepším případě šestiletým nepodmíněným trestem odnětí svobody a dále ztrátou možnosti výkonu advokacie a zajišťování potřeb své rodiny, což pro žalobce představovalo velkou duševní zátěž, jíž byl zbytečně vystaven. Dne 4.8.2021 zaslal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žádost o náhradu škody Ministerstvu spravedlnosti ČR. Tato žádost žalobce však zůstala ze strany Ministerstva spravedlnosti ČR bez jakékoli odezvy.

2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok, přičemž učinila nesporným průběh i výsledek řízení, jakož i skutečnost, že u ní žalobce uplatnil nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 36.303,63 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 30.000 Kč, a to podáním ze dne [datum], doručeným žalované dne [datum]. Předmětná škoda a nemajetková újma měly být žalobci způsobeny v souvislosti s trestním stíháním jeho osoby vedeným u Okresního státního zastupitelství v [obec] pod sp. zn. 5 ZT 32/2019 Stanoviskem ze dne 29. 7. 2022 žalovaná konstatovala, že nárok žalobce je co do základu důvodný, neboť mu vzniklo právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, jímž je usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Z tohoto důvodu byla žalobci poskytnuta morální satisfakce nemajetkové újmy, avšak nároku žalobce na náhradu škody nemohlo být vyhověno. Navzdory výzvě žalované ze dne [datum] totiž žalobce nedoložil doklad o zaplacení nákladů obhajoby ani doklad o vzniku dluhu ve vztahu k právnímu zástupci a tento nárok tak nemohl být vypořádán. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích způsobené trestním stíháním, poskytnuté zadostiučinění dle žalované postačuje k odškodnění způsobené nemajetkové újmy s ohledem na to, že žalobce tvrzené zásahy do všech sfér svého života tvrdil spíše obecně a nijak je nedokládal. Současně žalovaná zdůraznila, že délka trestního stíhání žalobce nepřesáhla 2 měsíce a zvláště v žalobcově profesní skupině je obecně znám princip presumpce neviny. Na základě shora uvedeného proto žalovaná v rámci mimosoudního projednání tohoto nároku žalobci poskytla zadostiučinění formou morální satisfakce - konstatovala existenci nezákonného rozhodnutí a žalobci vyslovila za toto omluvu. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

3. Žalobce vzal žalobu co do nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 30 000 Kč dne ……………… částečně zpět.

4. Dle informace Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] byl žalobce vyzván k doplnění své žaloby a dol, a potvrzení o dodání a doručení do datové schránky ze dne [datum], kdy datová zpráva byla doručena právnímu zástupci žalobce [datum].

5. Dále se čte vyjádření Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum], stanovisko žalované k žádosti podané žalobcem [datum], kdy bylo konstatováno nezákonné rozhodnutí v dané věci, a poskytnuta omluva.

6. Dle protokolu o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků, ze dne 4.2.2021, ve věci č.j. PPR-25580-/TČ-2018-990312 byla provedena domovní prohlídka jiných prostor, realizovaných z důvodu, hledaných důkazů pro vedené trestní, a sice prostor a pozemků, dle příkazu Okresního soudu v Chomutově ze dne 27.1.2021 pod č.j. 0Nt 1705/2021. Prohlídka se konala od [číslo] – 12.20 hodin.

7. Dle protokolu o výslechu obviněného ze dne [datum] (pozn.soudu – patrně písařská chyba), byl [datum] vyslechnut žalobce za účasti svého právního zástupce, a to od 16:00 hod. do 16:33 hod.

8. Dle potvrzení ze dne [datum] se mezi žalobcem a jeho obhájcem uskutečnila porada od 8:30 hod. do 9:45 hod.

9. Dle záznamu o nahlédnutí do trestního spisu ze dne [datum] právní zástupce žalobce nahlížel do daného trestního spisu.

10. Dle potvrzení ze dne [datum] se mezi žalobcem a jeho obhájcem uskutečnila porada v době od 10:00 do 11:30 hod.

11. Odůvodněním stížnosti proti věci č.j. 5 ZT 32/2019 – 526 žalobce doplňoval svou stížnost proti zahájení trestního stíhání v dané věci.

12. V námitce místní nepříslušnosti ze dne [datum], ve věci pod sp.zn. 3 Nt 2801/2021, žalobce namítal, že prohlídku jiných prostor a pozemků by měl provádět a rozhodovat o ní Krajský soud v Plzni, nikoliv Krajský soud v Ústí nad Labem.

13. Ze spisu Policie ČR, Policejní prezidium, Úřad služby kriminální policie a vyšetřování, sp.zn: PPR [číslo] bylo zjištěno nad rámec již provedených důkazů, že dne [datum] byla věc proti současnému žalobci, původně vedená pod č.j. PPR [číslo] TČ/2018 – [číslo] usnesením o vyloučení věci vyloučena k samostatnému trestnímu řízení a nadále byla vedena pod č.j. PPR-30520/TČ-2021-990312. Na č.l. 416 uvedeného spisu je založen Protokol o provedení prohlídky jiných prostor a pozemků ze [datum], a sice v prostorách advokátní kanceláře žalobce, v [obec a číslo] – [část obce], na adrese [ulice a číslo], nacházející se v přízemí domu v chodbě, za poštovními schránkami napravo, při vstupu z ulice [ulice], za hnědými dveřmi s označením„ Advokátní kancelář Mgr. [jméno] [příjmení]“, v domě, který je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec], a je ve vlastnictví osoby JUDr. [jméno] [příjmení]. Prohlídka byla provedena za účasti žalobce a jeho právního zástupce, který před podpisem protokolu z místa prohlídky ve 13:30 hod. odešel. Tato prohlídka trvala od 10:20 hod. do cca 13:40 hod. Na č.l. 428 bylo nalezeno sdělení obhájce o převzetí právního zastoupení žalobce, kterým informoval Policii ČR právní zástupce žalobce, žádal tedy o další vyrozumívání. V daném spise bylo na č.l. 355 založeno odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. A námitka místní nepříslušnosti z 10.3.2021, pod sp.zn. 3 Nt 2801/2021, ve které žalobce. V této námitce tedy žalobce namítal, že prohlídku jiných prostor a pozemků, by měl provádět, nebo, o ní tedy neměl rozhodovat Krajský soud v Ústí nad Labem, ale Krajský soud v Plzni.

14. Dle zálohové faktury [číslo] ze dne 9. 12.20, vyúčtoval Mgr. [jméno] [příjmení] své služby (obhajné v dané věci) žalobci ve výši 36.303,63 Kč, za obhajné.

15. Dle kopie velkého technického průkazu vozidla [anonymizováno], se jedná o vozidlo ve vlastnictví Mgr. [jméno] [příjmení], palivem nafta, spotřebou 4,9 l/km ve městě, 4.0 l/km mimo město a 4,3 l/km v kombinaci.

16. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy zpět, soud nehodnotil důkazy, které se týkaly tohoto nároku, když pro rozhodnutí věci již nejsou relevantní. Konkrétně se jedná o účastnický výslech žalobce, srovnávací případy pro porovnání přiměřenosti výše nemajetkové újmy, Oznámení o zahájení řízení o možnosti pozastavení výkonu advokacie ze dne [datum] a sdělení České advokátní komory o projednání dané záležitosti ze dne [datum].

17. Rovněž soud nehodnotil důkazy, týkající se nesporných skutečností, a to uplatnění žádosti na předběžné projednání nároku u žalované, usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] ve věci 5 ZT 32/2019 – 526 ze dne 3.2.2021 a rozhodnutí krajského státního zastupitelství ve věci 3 KZT 16/2021 – 63 ze dne 23.3.2021 (zahájení a ukončení trestního stíhání).

18. Jen pro úplnost soud uvádí, že ačkoliv nejprve soud k žádosti o předmětný trestní spis obdržel od policejního orgánu informaci, že usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec], sp.zn. 3 KZT 16/2021 ze dne 23.3.2021 bylo zrušeno usnesení o zahájení trestního stíhání JUDr. [celé jméno žalobce], advokáta. Protože [datum] byla provedena prohlídka advokátní kanceláře, při které byly zajištěny listiny, důležité pro trestní řízení, věc je nadále vedena u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. 3 Nt 2801/2021 Trestní věc nelze dosud považovat za skončenou, aktuálně nelze způsob meritorního rozhodnutí předvídat. Následně soud sis obdržel i s usnesením Policie ČR ze [datum], kterým byla věc, podezření pro účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku na zločinu neoprávněného provozování hazardní hry podle § 252 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku, odložena. V dané věci tedy, byl žalobce zproštěn obvinění s tím, že od rozhodnutí Krajského státního zastupitelství v [obec], nebyly zjištěny další skutečnosti v neprospěch JUDr. [celé jméno žalobce] a policejní orgán musel akceptovat stanovisko Krajského státního zastupitelství v [obec], i Krajského soudu v Ústí nad Labem, že ani případné mylné stanovisko JUDr. [celé jméno žalobce] nezakládá jeho trestní odpovědnost, nemohl policejní orgán postupovat jinak, než věc odložit. Na tom nic nemění ani skutečnost, že stanovisko žalobce, tedy skutečně mylné bylo. Lze ho tedy, dle názoru policie, zpětně za mylné označit zcela bez pochyb, když skutečnost, že přístroj [anonymizováno] nelze provozovat bez povolení, neboť slouží k provozování loterie (hazardní hry), potvrdila řada v usnesení uvedených správních soudních rozhodnutí.

19. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

21. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

22. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

23. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

24. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

25. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

26. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

27. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

28. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

29. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

30. Podle ust. § 96 odst. 1 občanského soudního řádu může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ust. § 96 odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

31. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby ve výroku ad I. zastavil.

32. Mezi účastníky nebylo sporu ohledně průběhu i výsledku trestního stíhání. Žalovaná nesporovala, že usnesením Okresního státního zastupitelství v [obec] č.j. 5 ZT 32/2019 – 526 ze dne 3. 2. 2021 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku na zločinu neoprávněného provozování hazardní hry dle § 252 odst. 1, odst. 2 písm. a) odst. 3 tr. zákoníku spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny dle § 107 odst. 1 tr zákoníku. Proti usnesení byla podána stížnost. Usnesením Krajského státního zastupitelství v [obec] č.j. 3 KZT 16/2021 – 63 ze dne 23. 3. 2021 bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zrušeno, uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Rovněž nesporným bylo uplatnění nároku na náhradu škody ze strany žalobce u žalované. Jedinou spornou otázkou (po částečném zpětvzetí žaloby) byly jednotlivé úkony právní služby a jejich účelnost. Z provedeného dokazování vyplynulo, že všechny žalobcem nárokované úkony byly žalobci řádně vyúčtovány jeho právním zástupcem a lze tak uzavřít, že v tomto směru žalobci vznikl závazek odvedené služby uhradit. Jak vyplývá ze shora citovaných ustanovení ODŠZ, náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Soud se proto soustředil na posouzení účelnosti žalobcem uváděných úkonů, přičemž dospěl k závěru, že všechny úkony rovněž byly žalobcem účelně vynaloženy, s výjimkou úkonu ze dne [datum], v němž žalobce prostřednictvím svého obhájce namítal místní nepříslušnost soudu v [obec] k provádění prohlídky jiných prostor a pozemků ve věci pod sp.zn. 3 Nt 2801/2021. Protože tento úkon mohl vést„ jen“ ke změně místně příslušného soudu, přičemž pokud by námitka byla důvodná, o dalších prohlídkách by rozhodoval Krajský soud v Plzni, nevedl k odstranění nezákonného trestního stíhání jako takového. Z tohoto pohledu je tak neúčelný. Pokud jde o zbývající úkony, tyto nelze než zhodnotit jako účelné a rovněž i řádně vyúčtované, když stíhanému trestnému činu účastenství ve formě pomoci podle § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku na zločinu neoprávněného provozování hazardní hry podle § 252 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 trestního zákoníku spáchaného ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle § 107 odst. 1 trestního zákoníku, odpovídá mimosmluvní odměna za jeden úkon právní pomoci učiněný podle ustanovení § 7 advokátního tarifu částce 3.100 Kč. Výjimkou je úkon [číslo] ([datum] – odůvodnění stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, který byl účtován v plné sazbě dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, ačkoliv měl být účtován v sazbě poloviční dle § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 534/2018, II. ÚS 381/2016, nebo III. ÚS 293/2015, podle kterých stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, je úkonem polovičním. Pro úplnost nutno ještě doplnit, že tento poloviční úkon přísluší za stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, nikoli její doplnění, když již stížnost by měla být již sama o sobě vypracována dostatečně. Protože však v daném případě nebyla účtována stížnost jako taková, ale pouze její doplnění, dospěl soud k závěru, že je důvodné žalobci částku (za úkon) přiznat. Pokud jde o cestovné a náhradu zmeškaného času, tyto byly uplatněny v souladu s ust. § 157 a 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a současně v souvislosti s účelně vynaložený úkony obhájce. S ohledem na shora uvedené soud žalobě ve výroku ad. II vyhověl v rozsahu 7,5 úkonů po 3 100 Kč, spolu s 8 režijními paušály po 300 Kč, náhradou zmeškaného času, cestovným a 21% DPH, to vše spolu s úrokem z prodlení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 954,37 Kč, přičemž tato částka představuje 90,34 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,17 % a úspěchu žalované v rozsahu 4,83 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 86 303,63 Kč sestávající z částky 4 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 4 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 4 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 4 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 4 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 4 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 160 Kč ve výši 7 173,60 Kč.