45 C 64/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované pro zaplacení 251 719 Kč s příslušenstvím + 3 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 228.073,00 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 3.023.646,00 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám žalované částku 553,08 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady škody a zadostiučinění nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání, vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp.zn. 4T 116/2020. Řízení bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY, Krajské ředitelství Libereckého kraje, Územní odbor adresa, 1. oddělení obecné kriminality ze dne 19. 2. 2020, č.j. KRPL-60901-23/TČ-2019-180571, kterým byl žalobce obviněn z trestného činu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147, odst. 1 trestního zákoníku. Žalobce byl v řízení zastoupen obhájcem tituly před jménem jméno FO, který převzal jeho právní zastoupení dne 21. 2. 2021 a v řízení uskutečnil celkem 3,5 úkonu po 1 500,- Kč, 12 úkonů po 2 300,- Kč, což vše spolu s 16 režijními paušály po 300,- Kč a 21% DPH představuje částku 45 556,- Kč. Žalobce stručně shrnul průběh řízení s tím, že v tomto řízení došlo ke změně právní kvalifikace a trestní stíhání nadále bylo vedeno pro spáchání 2.4.1 zločinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 145 odst. 1 tr. Zákoníku, žalobce byl nejprve uznán vinným z naříkaného skutku rozsudkem Okresního soudu v Liberci, ze dne 26. 4. 2021, č.j.4T 116/2020-237, který však byl usnesením Nejvyššího soudu ze dne 8.12.2021, č.j. 5Tdo 1298/2021-292 zrušen. Druhým rozsudkem Okresního soudu v Liberci, ze dne 1. 7. 2022, č.j. 4T 116/2020-325 byl žalobce obžaloby zproštěn, odvolání OSZ v Liberci Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudek zamítl a rozsudek nalézacího soudu tak nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 12. 10. 2022. Je tak zřejmé, že žalobce byl nezákonně trestně stíhán. Žalobce byl v době zahájení trestního stíhání zaměstnán jako Anonymizováno anonymizováno u právnická osoba adresa na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2015. Podle platového výměru ze dne 1. 5. 2021 činila celková výše jeho platu 31 360,- Kč hrubého, s příplatky za noční služby dosahoval čistý měsíční plat v průměru výše 34 226,- Kč. Vynesením prvního odsuzujícího rozhodnutí odvolacího soudu přestal splňovat podmínku bezúhonnosti a z tohoto důvodu zaměstnavatel žalobce a žalobce byli nuceni ukončit pracovní poměr, což učinili uzavřením dohody o ukončení pracovního poměru ze dne 17. 8. 2021 s tím, že pracovní poměr skončil dne 22. 8. 2021. V důsledku trestního stíhání se zdravotní stav žalobce po psychické stránce zhoršil natolik, že byl ošetřujícím lékařem shledán jako dočasně práce neschopný. Dočasná pracovní neschopnost trvala od 26.8.2021 do 30. 10. 2021 a během ní pobíral žalobce nemocenskou ve výši 711,- Kč za část měsíce srpna 2021, 15 357,- Kč za měsíc září 2021 a 24 739,- Kč za měsíc říjen 2021. Nebyla-li by vydána Policií ČR a následně soudy obou stupňů nezákonná rozhodnutí, nenastala by situace, že by žalobci zhoršil zdravotní stav natolik, že by musel vyhledat lékařskou péči a ošetřující lékař by nerozhodl o dočasné pracovní neschopnosti, čímž by mu nevznikl nárok na čerpání nemocenské, místo které by nadále pobíral plat v průměrné výši 34.226,- Kč. Ušlý plat tedy za dobu více jak 2 měsíců pracovní neschopnosti činí 61 871,- Kč. V době trvání pracovní neschopnosti si žalobce snažil vyhledat nové zaměstnání, přičemž s ohledem na své majetkové poměry nemohly jeho výdělkové poměry klesnout pod hranici 25.000,- Kč měsíčně. Žalobce nakonec zaměstnal zaměstnavatel právnická osoba, IČO: IČO, se adresa, avšak se sjednaným místem výkonu práce v adresa, a to s účinností od 1. 11. 2021 na pracovní pozici Technický/vývojový pracovník III.-podpora nákupních procesů s měsíční mzdou, která však nedosahovala původní průměrné výše jeho platu jako Anonymizováno anonymizováno.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 31. 1. 2023 (podáním ze dne 31. 1. 2023) uplatnil ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nárok na zadostiučinění a nárok na náhradu škody ve výši 251.719,- Kč a dále přiměřeného zadostiučinění ve výši 3.000.000,- Kč, to vše vzniklé v důsledku nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 4 T 116/2020. K projednání žádosti žalobce došlo dne 3. 8. 2023. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody a přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 19.057,50,- Kč, ve zbytku byla žádost žalobce zamítnuta. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že v daném případě vydána nezákonná rozhodnutí, kterými jsou rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 26. 4. 2021, č. j. 4 T 116/2020-237 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, č. j. 31 To 237/2021-258, které byly zrušeny pravomocným rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2021, č. j. 5 Tdo 1298/2021-292. Odpovědnostní titul dle ust. § 8 z. č. 82/1998 Sb. je dán. Za vydání těchto rozhodnutí se žalovaná žalobci v rámci předběžného projednání žádosti omluvila. K nároku na náhradu škody, spočívající v nákladech na obhajobu žalovaná uvedla, že ve věci žalobce byly splněny zákonné podmínky pro přiznání tohoto nároku co do důvodu i výše a tento nárok plně uspokojila. K nároku na náhradu mzdy ve výši 71.845,- Kč a náhradu cestovní výdajů do nového zaměstnání ve výši 109.128,- Kč učinila nesporným, že žalobce byl od 21. 7. 2021 pravomocně odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří let s podmíněným odkladem na tři roky a dále k náhradě škody spočívající v bolestném poškozeného ve výši 70.147,- Kč v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 4 T 116/2020, dohodl se se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dne 17. 8. 2021 s účinností od 22. 8. 2021 a následně se stal práce neschopným. Žalobce však mohl být převeden na jinou práci ve smyslu § 5 z. č. 553/1991 Sb., zákona o obecní policii. Dle názoru žalované nebylo nutné ihned ukončovat pracovní poměr. Důvod pracovní neschopnosti nebyl rovněž nijak doložen. Žalovaná proto sporovala vznik příčinné souvislosti mezi trestním stíháním a vznikem tvrzené škody a z toho důvodu byl požadovaný nárok na náhradu ušlé mzdy a dále cestovného do nového zaměstnání zamítnut. K nároku na náhradu ušlého zisku v důsledku přerušení karierního postupu u právnická osoba v Anonymizováno žalovaná uvedla, že se jedná pouze o hypotetickou možnost, neboť postup do vyššího platového stupně by měl nastat až v budoucnu, tedy se jedná o okolnost nejistou. Nadto nebylo nutné ihned ukončovat pracovní poměr, ale mohl být přeřazen na jinou pozici do vydání rozhodnutí o podaném dovolání, rovněž žalobce mohl zpět k Anonymizováno nastoupit dříve než v červenci 2022, neboť ke zrušení nezákonného rozhodnutí o trestu došlo dne 8. 12. 2021. Nárok na ušlý zisk v důsledku přerušení kariérního postupu tak nebyl žalobci přiznán. K nároku na náklady na obnovení zbrojního průkazu ve výši 1.000,- Kč žalovaná uvedla, že žalobce ani přes výzvu žalované nedoložil důkazy o zaplacení správního poplatku, proto nebylo možné tento uplatněný nárok přiznat. K nároku na náhradu nákladů exekučního řízení ve výši 20.040,- Kč žalovaná shrnula průběh daného exekučního řízení a doplnila, že žalobce chybně uvedl, že se jedná o nárok na náklady exekuce v celkové výši 20.040,- Kč, byť se jedná o náklady exekuce ve výši 14.689,40 Kč a dále náklady oprávněného v exekučním řízení ve výši 5.348,20 Kč. Žalobce si vedení exekuce zavinil sám svým jednáním, když nesplnil povinnost, která mu byla uložena trestním soudem, i přestože následně se ukázalo, že byla nezákonná. Současně měl žalobce možnost žádat o odklad vykonatelnosti exekuce, neboť tento v době své dobrovolné úhrady exekuované částky v exekučním řízení již podal dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, na což mohl soudního exekutora upozornit. Z výše uvedeného důvodu nebylo na tomto nároku ničeho plněno, neboť si vznik tvrzené škody zavinil žalobce svou nečinností sám. A konečně k nároku na zadostiučinění nemajetkové újmy za nezákonné rozhodnutí o trestu ve výši 3.000.000,- Kč žalovaná shrnula jednotlivé podmínky odpovědnosti státu za tento typ škody a uzavřela, že trestní stíhání žalobce trvalo více než 2,5 roku, kdy bylo dle žalobce citelně zasažena jak do soukromého, tak i pracovního života. Trestní věc byla silně medializována. Žalovaná zjistila, že žalobce byl nejprve stíhán pro přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, za což je v trestním zákoníku stanoven trest do dvou let. Následně po pěti měsících došlo k překvalifikaci skutku na zločin těžkého ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 trestního zákoníku, za což dle trestního zákoníku hrozil trest od tří do deseti let. Co do povahy se jedná o závažnou trestnou činnost, avšak po provedeném dokazování státní zástupce navrhoval trest na samé spodní hranici trestní sazby. Trestní stíhání žalobce trvalo od 19. 2. 2020 do 12. 10. 2022, tedy dva roky a 8 měsíců, přičemž 5 měsíců byl pravomocně odsouzen. Co se týče zjištěných následků, zde byl žalobce vyzván k doplnění žádosti stran jednotlivých důkazů k tvrzeným následkům, neboť doplnil pouze lékařskou zprávu potvrzující, že žalobce byl v minulosti Anonymizováno léčen. Tvrzenou medializaci žalobce prokázal odkazem na jednotlivé reportáže. V této souvislosti však současně žalovaná upozornila, že neodpovídá za práci či způsob prezentace případu médii. Medializace je prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení, jak vyplývá i z protokolů o hlavních líčeních, že při hlavních líčeních byli přítomni ve veřejnosti zástupci médií. Stran přerušení příčinné souvislosti medializace věci a odpovědnosti státu za škodu při takové medializaci odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011. Jestliže některé sdělovací prostředky o žalobci jakkoli nepravdivě či zkresleně informovaly, může se domáhat zveřejnění dodatečné informace nebo dalších informací ohledně ukončení trestního stíhání. Žalobce byl bezúhonnou osobou, Anonymizováno anonymizováno, avšak žalovaná neshledala příčinnou souvislost mezi zásahem do pracovní sféry a tvrzenou újmou. Většina tvrzení v rámci žádosti zůstala v rovině tvrzení. Žalovaná nabídla pro srovnání případ ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 43 C 24/2018 byla rovněž řešena nemajetková újma, která měla vzniknout Anonymizováno anonymizováno. Trestní řízení trvalo jeden rok a deset měsíců, byla tvrzena rovněž medializace a dočasné zhoršení zdravotního stavu a zásahy do pracovní sféry. Žalobci v tamějším řízení bylo přiznáno 55.000,- Kč. V jiném případě vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 142/2018 byl ve stejném trestním řízení jako výše uvedený Anonymizováno anonymizováno trestně stíhán jeho kolega s tím, že přiznáno mu bylo 50.000,- Kč. Prokázány byly problémy s nespavostí a nasazení silnějších léků na snížení krevního tlaku. Ve třetím případě vedeném u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. 15 C 289/2014 byla stíhána policistka za trestný čin související s výkonem jejího zaměstnání. Přiznána jí byla částka ve výši 35.000,- Kč. S ohledem na výše uvedené žalovaná dospěla k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním za zjištěné skutečnosti je částka ve výši 55.000,- Kč, tuto v rámci předběžného projednání nároku žalobci společně s obhajným přiznala. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

3. Soud neprováděl důkazy, které se týkaly nároku na obhajné, které žalovaná žalobci v plném rozsahu nahradila a které s ohledem na částečné zpětvzetí již nebyly předmětem řízení (Potvrzení o provedení úkonu, z 5.1.2021, potvrzení o provedení úkonu z 5.4.2022, vyúčtování nákladů obhajoby z 18.11.2022, potvrzení o provedené platbě, z 5.1.2023, resp. potvrzení plateb, provedených 19.9.2022, 23.11.2022 a vyhotovené 5.1.2023. Potvrzení o provedené platbě z 18.1.2021. Potvrzení o provedené platbě z 30.4.2021, a potvrzení o provedené platbě z 30.8.2021). Soud rovněž neprováděl důkaz Přílohou č. 1 - náplň pracovní činnosti, když tato pro rozhodnutí věci není podstatná.

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce podal u žalované dne 31. 1. 2023 (podáním ze dne 31. 1. 2023) uplatnil ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nárok na zadostiučinění a nárok na náhradu škody ve výši 251.719,- Kč a dále přiměřeného zadostiučinění ve výši 3.000.000,- Kč, to vše vzniklé v důsledku nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 4 T 116/2020.

5. Výzvou k doplnění ze dne 3.3.2023 byl žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou vyzván, aby svou žádost ze dne 31.1.2023 doplnil a prokázal majetkové škody, které mají být, nejen tvrzeny, ale rovněž také, řádně doloženy příslušnými listinami, prokázáním vzniku škody a příčinné souvislosti s trestním stíháním s tím, že v současné době, nemá žalovaná, škody za prokázané. Konkrétně se jednalo o nárok, týkající se ušlé mzdy, nárok ve výši 4.150,00 Kč, tedy ušlého budoucího zisku, náhradu škody, spojené s obnovením zbrojního průkazu, a náhrada nákladů exekučního řízení.

6. Doplněním uplatnění nároku na náhradu škody a zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ze dne 3.3.2023 žalobce reagoval na přípis žalované ze dne 3.3.2023 a doplnil pracovní smlouvu u společnosti právnická osoba s tím, že k ostatním požadavkům na doplnění se vyjádří v přiměřené lhůtě.

7. Doplněním na základě přípisu ze dne 3.3.2023 se žalobce 16.6.2023 prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil k jednotlivým požadovaným listinám.

8. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 2.8.2023 byl nárok žalobce vypořádán.

9. Dle Likvidační doložky ze dne 3.8.2023 byla žalobci v rámci odškodnění uvedeného dne poukázána částka 100.556,00 Kč ze strany Ministerstva spravedlnosti.

10. Dle Platového výměru, účinného od 1. května 2021, byl adresa žalobce zařazen do 8. platové třídy v 5. platovém stupni, s platem ve výši 21.010,00 Kč měsíčně, se zvláštním příplatkem 6.600,00 Kč měsíčně, dalším zvláštním příplatkem ve výši 750,00 Kč měsíčně, a s osobním příplatkem ve výši 3 000,- Kč měsíčně. Celkově tak žalobci příslušela částka 31.360,00 Kč.

11. Dle výplatních pásek žalobce ze zaměstnání u právnická osoba obdržel žalobce za období června roku 2021 mzdu v celkové výši 35.117,00 Kč, za měsíc červenec 2021 ve výši 32.319,00 Kč a za měsíc srpen 2021 částku 35.241,00 Kč.

12. Dohodou o ukončení pracovního poměru ze dne 17.8.2021 se žalobce dohodl se svým zaměstnavatelem (Anonymizováno, že pracovní poměr, založený pracovní smlouvou od 1. července 2015, skončí dnem 22.8.2021, dohodou obou stran bez uvedení důvodu.

13. Dle rozpisu nemocenské u ČSSZ obdržel žalobce nemocenské v období 9.9.2021-9.9.2021 ve výši 711,00 Kč, dále za období 10.9.2021 – 30.9.2021 ve výši celkem 15.357,00 Kč a za období 1.10.2021 – 31.10.2021 ve výši 24.739,00 Kč.

14. Pracovní smlouvou u společnosti, právnická osoba z 21.10.2021 byl uzavřen pracovní poměr mezi danou společností a žalobcem, který tak nastoupil na pozici, technického/vývojového pracovníka III. – Podpora nákupních procesů, s místem výkonu práce v adresa. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, jednoho roku, s datem nástupu 1.11.2021, a současně byla s žalobcem domluva mzda, jejíž výše má být specifikována ve mzdovém výměru, který předá zaměstnanci zaměstnanec, při podpisu smlouvy.

15. Dle přílohy č. 2 - mzdového výměru byla žalobci sjednána základní mzda ve výši 30 000,- Kč, s osobním ohodnocením ve výši 5 000,- Kč s tím, že základní mzda, příplatky a odměna za pracovní pohotovost jsou nárokovými složkami mzdy a k základní mzdě může zaměstnanec obdržet od zaměstnavatele, v závislosti na jeho pracovních výkonech, měsíční bonifikace, odměnu za plnění mimořádných pracovních úkolů, které jsou nenárokovými složkami mzdy.

16. Dle Potvrzení adresa právnická osoba adresa z 9.1.2023, vystavené mzdovou účetní jméno FO je s ohledem na ukončení pracovního poměru žalobce 22.8.2021, u žalobce očekáván platový postup až od 16.10.2024 (namísto 11.5.2024), což představuje rozdíl 158 dní, které vznikly v období od 23.8.2021 do opětovného nástupu k právnická osoba 18.7.2022 (tzn. 23.8.2021-31.10.2021 Úřad práce -70 dní, 1.11.2021 – 15.7.2022 právnická osoba – (zápočet pouze 2/3) -86 dní, 16.7.2022 – 17.7.2022 – víkend před nástupem -2 dny. Při současných tabulkách tak žalobce přijde o 830,- Kč měsíčně, na základním platu 4 150,- Kč.

17. Dle vyjádření mzdové účetní právnická osoba adresa z 9.1.2023 byl pracovní poměr se žalobcem ukončen ke dni 22.8.2021. Z tohoto důvodu, bude mít platový postup, místo 11.5.2024 (tzn. od 1.5.2024 vyšší platový stupeň) až 16.10.2024 (tzn. od 1.10.2024 vyšší platový stupeň). Rozdíl vznikl v období od 23.8.2021 do opětovného nástupu žalobce k Anonymizováno adresa dne 18.7.2022, a sice, po dobu, kdy byl veden na úřadu práce, od 23.8.2021 do 31.10.2021, tedy mínus 70 dní. Od 1.11.2021 – do 15.7.2022, kdy pracoval u právnická osoba – zápočet pouze 2/3 – mínus 86 dní, a od 16.7.2022 do 17.7.2022, tedy víkend před nástupem – minus 2 dny. Celkově se tedy jedná o 158 dní. Při současných platových tabulkách tak přijde o 830,00 Kč měsíčně, což činí na základním platu 4.150,00 Kč.

18. Exekučním příkazem k provedení exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů ze dne 26.11.2021, č.j. Anonymizováno byla vymáhána peněžitá povinnost ve výši 173.157,00 Kč, na povinném Jméno žalobce, proti oprávněnému jméno FO, z titulu usnesení ze dne 13.10.2021, čj. 4 T 116/2020 – 282, vydaného Okresním soudem v Liberci, a rozsudku ze dne 26.4.2021, čj. 4 T 116/2020 – 237, který vydal Okresní soud v Liberci. Uvedená částka je složena z nákladů nalézacího řízení ve výši 68.283,00 Kč, nákladů nalézacího řízení ve výši 70.147,00 Kč, a nákladů exekuce a nákladů oprávněného v předběžné výši 34.727,00 Kč.

19. Dle nedatované Další informace k exekučnímu řízení, podle které, v daném případě, vymáhaná peněžitá povinnost, představuje částku 173.157,00 Kč s tím, že tedy je avizováno, že bude prováděna, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, a jsou zde rozepsány, jednotlivé složky, vymáhané částky.

20. Dle usnesení soudního exekutora č.j. Anonymizováno ze dne 3.12.2021, vydané Exekutorským úřadem adresa, soudním exekutorem tituly před jménem jméno FO, ve věci oprávněného jméno FO, proti povinnému Jméno žalobce byl exekuční příkaz, vydaný pod č.j. Anonymizováno dne 26.11.2021, kterým byla postižena nemovitost povinného, zrušen. Učinil tak z důvodu plného vymožení vymáhané pohledávky. Rovněž byl zrušen exekuční příkaz č.j. Anonymizováno rovněž 26.11.2021, kterým bylo postiženo penzijní připojištění povinného, rovněž byl zrušen, exekuční příkaz č.j. Anonymizováno rovněž 26.11.2021, kterým byla přikázána jiná pohledávka, než z účtu povinného, u společenství vlastníků adresa, exekuční příkaz č.j. Anonymizováno ze dne 1.12.2021 k přikázání pohledávky z účtu povinného u společnosti právnická osoba., exekuční příkaz, vydaný pod č.j. Anonymizováno, 1.12.2021, na přikázání pohledávky z účtu povinného, ze tří dalších účtů, u právnická osoba, a exekuční příkaz ze dne 26.11.2021, srážkami ze mzdy povinného u společnosti právnická osoba č.j. Anonymizováno 21. datum 22. Dle Dokladu o transakci asociační platební kartou u právnická osoba uhradil žalobce částku ve výši 1.400,00 Kč.

23. Z e-mailové korespondence mezi žalobcem a adresa, bylo zjištěno, že žalobce reagoval na řadu nabídek, označených v předmětu zpráv, přičemž své reakce na nabídky práce zaslal adresa, a to dne 26.8.2021 (s předmětem – vedoucí stavební čety), 26.8.2021 (Anonymizováno), 26.8.2021 (Anonymizováno), 25.8.2021 (právnická osoba), 5.8.2021 (Anonymizováno ale čištění, ne prodej), 19.8.2021 (Anonymizováno), 17.8.2021 (Anonymizováno Anonymizováno), 17.8.2021 (Anonymizováno Anonymizováno), 13.8.2021 (Anonymizováno Anonymizováno – zajímavý), 13.8.2021 (Anonymizováno), 12.8.221 (Anonymizováno), 12.8.2021 (Anonymizováno), 12.8.2021 (Anonymizováno), 11.8.2021 (hm?), 11.8.2021 (Anonymizováno), 11.8.2021 (Anonymizováno), 11.8.2021 (Anonymizováno), 11.8.2021 (Anonymizováno?), 11.8.2021 (Anonymizováno), 11.8.2021 (právnická osoba), 11.8.2021 (podezřelý výraz adresa), 11.8.2021 (Anonymizováno), 9.8.2021 (Anonymizováno), 9.8.2021 (právnická osoba), 9.8.2021 (Anonymizováno), 9.8.2021 (Anonymizováno), 6.8.2021 (Anonymizováno) pozn. soudu – mohlo se jednat o nabídku společnosti Anonymizováno, z inzerce na jobs.cz, 5.8.2021 (To nevypadá špatně vzhledem k penězům i s dojezdem), 5.8.2021 (Anonymizováno nejlíp platí a kvalita frčí!), 5.8.2021 (Anonymizováno), 5.8.2021 (Anonymizováno), 4.8.2021 (mall), 4.8.2021 (To by šlo!), 3.8.2021 (Anonymizováno, taky by šlo), 3.8.2021(právnická osoba náš klient, podle mě fajn firma a dobrý začátek kariéry v automotive a technice), 3.8.2021 (Bylo by dobrý dostat se na technickou pozici pro další práce.), 3.8.2021 (A tohle je ten Anonymizováno co jsem ti říkala o víkendu, zkusila bych mu napsat), 3.8.2021 (Co? ), blíže neurčeného dne poptávka pozice Obchodní a technický zástupce, dne 27.7.2021 (nabídky Jobs.cz - konkrétně Anonymizováno adresa, právnická osoba), blíže neurčeného dne poptávka pozice Majitel pobočky realitní kanceláře jméno FO, 27.7.2021 (práce - 3.část) konkrétně pozice Manažera blíže neurčené společnosti, řidiče blíže neurčené společnosti, Vedoucího směny velkoobchodu potravin, 2.8.2021 (Anonymizováno), 2.8.2021 (Anonymizováno), 2.8.2021 (Anonymizováno), 2.8.2021 (právnická osoba), 2.8.2021 (Těžko říct, co od toho očekávat), 2.8.2021 (To nevypadá špatně), 2.8.2021 (Obchoďák), 2.8.2021 (Anonymizováno), 2.8.2021 (jméno FO), 2.8.2021 (Anonymizováno).

24. Dle Souhrnné zprávy Fakultní nemocnice v Anonymizováno ze dne 12.12.2022 o zdravotním stavu žalobce, žalobce prodělal datum 25. Z článku ze serveru idnes.cz „Covid zamíchal kartami trhu práce. Stále chybějí dělníci, uklízeček je dost“ z 20.4.2021 je zřejmé, že v době pandemie došlo k uvolnění řady zaměstnanců, zvláště z oboru služeb, o pracovní místa se v některých segmentech trhu práce ucházelo více osob, než bylo pracovních míst, naopak v jiných oblastech se nadále nedaří volná místa obsadit. Nejvíce nabídek práce bylo v oblasti výroby, zejména strojírenství (dělní, operátor výroby, montážník), retail (prodavač, pokladní), skladníků, zdravotnictví, sociální služby či IT zaměstnanci.

26. Dle článku ze serveru právnická osoba „Pandemie nepandemie, nezaměstnanost dál klesá“, z 8.11.2021, vytištěného 29.12.2023, nezaměstnanost v říjnu 2021 klesla na 3,4%, snížila se rovněž nabídka volných míst, trh práce byl ovlivněn poptávkou zaměstnavatelů po dělnických a technických profesích. Největší nezaměstnanost zaznamenal v říjnu 2021 Moravskoslezský kraj s 5,1%, druhým byl kraj Ústecký s 5%.

27. Článek Nezaměstnanost v období COVID-19 ze srpna 2021 zveřejněného v rámci IDEAAnti Covid-19 potvrzuje shora uvedené, že Ústecko bylo krajem s druhým nejvyšším procentem nezaměstnanosti.

28. Dle výpisů z běžného účtu žalobce č. účtu č. účtu, vedeného u jméno FO a.s., žalobce uhradil 2.11.2021 na čerpací stanici Benzina CS adresa III částku 1 211,- Kč, 4.11.2021 mu byla vyplacena nemocenská za období od 1.10.2021 do 31.10.2021 (kdy nárok zanikl) při denní dávce od 37.dne ve výši 782,- Kč celkem částku 24 739,- Kč, 15.11.2021 uhradil na čerpací stanici Benzina CS adresa III částku 1 175,90 Kč a dne 16.11.2021 částku 1 030,- Kč (výpis ze dne 30.11.2021), 6.12.2021 uhradil na Benzině Litvinov 1 000,- Kč, 15.12.2021 obdržel výplatu 29 940,- Kč, 15.12.2021 uhradil na Benzině Litvinov 4 000,- Kč (výpis z 31.12.2021), 17.1.2022 obdržel výplatu mzdy od právnická osoba ve výši 30 014, 17.1.2022 uhradil na Benzině Litvinov 4 000,- Kč (výpis z 31.1.2022), 15.2.2022 obdržel mzdu od právnická osoba ve výši 34 020,- Kč, 15.2.20222 uhradil na Benzině Litvinov 4 000,- Kč (výpis z 28.2.2022), dne 9.3.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 1 166,88 Kč, 15.3.2022 obdržel výplatu mzdy od právnická osoba ve výši 33 895,- Kč, 15.3.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 998,73, 21.3.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 963,35 Kč, 24.3.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 842,18 Kč (výpis 31.3.2022), 31.3.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 769,77 Kč, 8.4.2022 uhradil na Benzině Litvinov 1 355,30 Kč, 11.4.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 664,67 Kč, 14.4.2022 obdržel mzdu 32 750, -Kč, 17.4.2022 uhradil na Benzině Litvinov 1 020,50 Kč, 20.4.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 919,89, 25.4.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 922,90 Kč (výpis z 29.4.2022), 28.4.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 920,13 Kč, 2.5.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 871,70 Kč, 9.5.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 1 128,65 Kč, 13.5.2022 obdržel mzdu 35 294,- Kč, 18.5.2022 uhradil na Orlen Stacja Bogtynia částku v polské měně, v přepočtu 1 202,42 Kč, 22.5.2022 uhradil na Benzině Litvinov 1 059,70 Kč (výpis z 31.5.2022), 2.6.2022 uhradil na Benzině Litvinov 1 121,- Kč, 5.6.2022 uhradil na Benzině Litvinov 1 021,90 Kč, 13.6.2022 uhradil na Benzině Litvinov 700,20 Kč, 15.6.2022 obdržel mzdu 33 640,- Kč, 15.6.2022 uhradil na Benzině Litvinov 3 000,- Kč (výpis z 30.6.2022), 10.7.2022 uhradil na Benzině Litvinov 1 500,- Kč, 14.7.2022 obdržel mzdu 33 611,- Kč, 15.7.2022 uhradil na Benzině Litvinov 2 000,- Kč (výpis z 29.7.2022). 29. právnická osoba 30. Dle Úplného znění Nařízení 1/2018 Statutárního města adresa, Rady města adresa, činí cena jízdného pro linky MHD adresa přímo u řidiče v základní výši 18,- Kč nebo při platbě pomocí elektronických prostředků 16,- Kč (jízda po dobu 30 minut), 24,- Kč přímo u řidiče či nebo při platbě pomocí elektronických prostředků 22,- Kč (jízda po dobu 60 minut), 42,- Kč přímo u řidiče či 40,- Kč pomocí elektronických prostředků (24hodinová jízdenka), v dané oblasti. Základní třicetidenní jízdenka s identifikátorem stojí 800,- Kč, 365denní jízdenka pro potřebu sdružených obcí v Dopravním sdružení obcí adresa,- Kč. Základní časové jízdné představuje 7denní jízdenka za 150,- Kč, 30denní jízdenka za 470,- Kč, 90denní jízdenka 1 250,- Kč a 366denní jízdenka za 3 650,- Kč.

31. Dle rozpisu Ceny jízdného a dovozného Městské autobusové dopravy adresa, navazujícího na přepravní řád a ceny jízdného a dovozného, zveřejněné na internetových stránkách www.dpmlb.cz, činí cena občnské jízdenky měsíční 640,- Kč, čtvrtlení 800,- Kč a roční 1 000,- Kč, základní jízdné s čipovou kartou 21,- Kč, hotovostně 24 Kč.

32. Dle Tarifů a cen ze zóny adresa do zóny adresa představuje jízdné pro dospělého 18+ jednotlivě 88,- Kč, platební kartou, idolkou či BČK 71,- Kč, jízdenka je platná 210 minut.

33. Dle smlouvy o hypotečním úvěru, uzavřené mezi žalobcem a společností právnická osoba. dne 22.12.2020 měl žalobce zvýhodněnou úrokovou sazbu ve výši 1,99 % ročně, 9.597,11 Kč, tedy v případě zvýhodněné úrokové sazby, představovala měsíční anuitní splátka částka 9.597,11 Kč.

34. Ve třech reportážích reportéra jméno FO, s názvy: „právnická osoba 35. Svědek jméno FO, nadřízený žalobce u právnická osoba v Anonymizováno, ve věci uvedl, že na své pozici působí zhruba od roku 2008 a rozhoduje o pracovních poměrech anonymizováno právnická osoba v Anonymizováno s tím souvisejícími úkoly. Žalobce byl jeho kolegou a podřízeným jako anonymizováno právnická osoba v Liberci zhruba od roku 2016. Zhruba někdy kolem období Covidu byl na zákroku, za který byl následně trestně stíhán a dokonce uznán vinným a odsouzen. Svědek si již nebyl jist, jaký trest přesně byl žalobci vyměřen. Vzhledem k tomu, že tím žalobce pozbyl jednu ze základních podmínek výkonu svého povolání, tzn. bezúhonnost, musel svědek zahájit řízení a žalobce propustit z výkonu služby, protože pozbyl pravomoc zasahovat do práv a svobod občanů. Jedná se o poměrně malou organizaci, čítající 95 zaměstnanců + zhruba 10-12 osob obslužného personálu, které nemají osvědčení k výkonu služby. V daném okamžiku pro žalobce jinou práci neměl a nemohl jej tedy převést jinam. Se žalobcem se domluvili na rozvázání pracovního poměru dohodou žalobce, odešel prakticky okamžitě poté, co dodal svému zaměstnavateli pravomocné rozhodnutí soudu. Žalobce si vybral nějakou dovolenou a volna, která měla ze zákona a téměř okamžitě odešel. Obecně svědek uvedl, že záleží na případu, zda právnická osoba pravomocně odsouzeného člověka zaměstná či nikoliv, pakliže má pro jeho zaměstnání prostor. Pracuje totiž určitým způsobem s důvěrou veřejnosti, pravomocně odsouzená osoba za úmyslný trestný čin v řadách právnická osoba je těžko obhajitelná. Svědek konstatoval, že si to neumí představit. Ve hře by byla i pověst dané organizace, nicméně jedná se spíše o spekulaci. Informace o tom, že byl jeden z Anonymizováno pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, se dostaly na veřejnost, každý anonymizováno Anonymizováno má ze zákona povinnost takovouto skutečnost svému zaměstnavateli oznámit. Nadřízený takového zaměstnance je vázán svými povinnostmi vůči vedení města, proto svědek informoval vedení města, radu a zastupitelstvo, které ostatně již kauzu sledovalo. Protože během kauzy ctili právnická osoba neviny, byl žalobce nadále zaměstnán. V té době probíhal COVID, situace byla hodně složitá, nicméně v okamžiku, kdy jej museli propustit, se tak stalo. A věc se velmi rychle rozkřikla hlavně mezi kolegy anonymizováno, kteří o kauze rovněž věděli. adresa není zas tak velké město a nebyl ani důvod danou věc nějakým způsobem utajit. Sám svědek se na toto téma několikrát bavil s novináři, kteří se jej ptali na podrobnosti. Byť vcelku chápali, že byla ctěna právnická osoba neviny, byla věc nepříjemná. Svědek musel vysvětlovat způsob řešení dané situace. Svědek zákrok znal a zaujal k němu své stanovisko, stejně tak ostatní sledovali, jak se kauza vyvíjí. Jakmile však bylo rozhodnutí zrušeno a žalobce projevil zájem se vrátit do řad právnická osoba, svědek tuto věc projednal s primátorem a vedením města, a protože se jednalo o anonymizováno, se kterým dosud nebyly žádné problémy, byl to rozumný a dobrý zaměstnanec, byl žalobce znovu přijat do řad právnická osoba. V tu chvíli byl schopen již předložit čistý trestní rejstřík, tudíž naplnil podmínky pro tuto práci. Pokud jde o uvedenou kauzu, svědek konstatoval, že mu nepřísluší zpětně hodnotit postup soudu, nicméně bylo jeho povinností provést vyhodnocení použití donucovacích prostředků, které bylo v podstatě příčinou následného zahájení trestního stíhání. Svědek uvedl, že ačkoliv jsou všichni u Anonymizováno prakticky na jedné lodi a jsou kolegové, ve chvíli, kdy něco pokazíte máte za zády trestní stíhání, byť všichni vyjadřují určitou podporu, zůstane vždy část lidí, kteří se na člověka dívají přes prsty. Je to dáno tím, že nebyli u daného zákroku, organizací se šíří různé fámy a ta se rozdělila na 2 skupiny, část obvinění nevěřil, jiní byli spíše opatrní a hodlali vyčkat na rozhodnutí soudu. Sám svědek z pozice ředitele právnická osoba vnímal, zda je správné, aby u Anonymizováno pracoval po dobu dvou až tří let trestně stíhaný anonymizováno a tato debata se ve vedení pravidelně opakovala. Svědek má ve svém týmu jednoho zástupce a 3 vedoucí odboru, tito tvoří jeho poradní tým. Podle vývoje kauzy se rovněž skupina přikláněla různě k názoru, zda by věc měla řešit či nikoliv, zvláště tyto tendence svědek vnímal z v okamžicích, kdy musel neustále zodpovídat vedení města, jak se situace vyvíjí. Poté co přišel osvobozující rozsudek, byly velice rádi, nicméně některé věci již nelze vrátit. Svědek byl rád i za své vlastní hodnocení, protože osvobozující rozsudek mu de facto dal zapravdu, když zákrok hodnotili jako oprávněný. Byla to tedy i pro něj určitá úleva. Zpočátku si svědek kladl otázku, zdá je žalobce nadále schopen adekvátně zakročit vůči pachatelům, nakolik bude jeho zákrok efektivní, nakolik bude naopak ovlivněn obavou z možného trestního stíhání. Zákroky jednotlivých policistů jsou pravidelně kontrolovány. Žalobce má za sebou již několik zákroků, má dobré pracovní výsledky, nemá problémy s kázní a ani se zákroky. Na druhou stranu je pravdou, že zatím nebyl u žádného většího zákroku. Proto svědek žalobce občas zkontroluje, i z obavy možného opakování situace.

36. Svědek jméno FO, který jako anonymizováno právnická osoba pracuje již 30 let, uvedl, že žalobce zná od okamžiku, kdy nastoupil na pracoviště, tedy zhruba 8-10 let. Více než 20 let je jeho kolegou Anonymizováno, který ulehčuje kontakt policie s Anonymizováno, právnická osoba je často v kontaktu s problémovými lidmi a původ jeho kolegy pomáhá v komunikaci s touto komunitou. Když nastoupil do služby žalobce, otevřela se policii další možnost, protože se jedná částečného Anonymizováno, který je schopen navázat kontakt s mladšími osobami Anonymizováno komunity. To byla vítaná pomoc, protože dosud byl navázán kontakt se starší generací tamních Anonymizováno, nástup žalobce umožnil kontakt i s Anonymizováno mladými, se kterými vyrůstal. V obci je několik míst, kde se shromažďuje více mladých lidí. Jakmile mezi ně přijde Anonymizováno v uniformě, zajímají se, jak se k této pozici dostal, jaké je jeho pracovní zařazení, dá se říci, že pro ni působí jako určitý vzor. V současnosti nastoupil k policii další Anonymizováno, dle svědka je to rovněž i díky zkušenosti se žalobcem. Komunita jej vnímala a nadále vnímá dobře, je pro ní dobré, když vidí svého člověka. V Anonymizováno se jedná o skutečně zásadní věc. Anonymizováno jsou specifická skupina, je zapotřebí si mezi nimi vybudovat důvěru, tu však lze lehce ztratit. Pokud člověka přijmou za svého, důvěřují mu, ale v době trestního stíhání žalobce se začali projevovat pochybnosti nad pravdivostí jeho tvrzení, podezření, že spáchal trestnou činnost, za kterou je stíhán a projevovala se nedůvěra. právnická osoba z komunity patří mezi jednodušší, hned jsou s hodnocením hotoví. Pokud jde o žalobce, jednalo se o člověka, který je přesvědčen o tom, že to co dělá, dělá správně. O tom byly ostatně přesvědčeni všichni. Od trestního stíhání má žalobce v sobě dle svědka blok, je až přehnaně perfekcionistický, například při svědeckém výslechu zvažoval, zda vůbec má vypovídat, protože měl strach, aby se to neobrátilo proti němu. Radikálně se změnil, oproti dřívějšku je mnohem opatrnější. Trestní stíhání žalobce se projevuje rovněž u celé právnická osoba. Její členové případ sledovali, najednou začali vnímat, že se mohou dostat do problémů, z jejich pohledu se jednalo o jakýsi varovný prst. Sám svědek byl při zákroku se žalobcem, popsal okolnosti daného zákroku a doplnil, že sám byl v během něj zraněn útočníkem, proti kterému následně žalobce zasahoval. Ukázalo se, že dotyčný byl pod vlivem návykových látek a byl agresivní, byť následně zkolaboval. Z pohledu svědka i ostatních kolegů žalobce použil donucovací prostředky v souladu se zákonem. Svědek se stýká se žalobcem především v práci, několikrát spolu někam zašli. Trestní stíhání bylo pro svědka i kolegy překvapení, došlo k němu až zhruba půl roku po zákroku. Nevěřili tomu, že je možné odsoudit žalobce z nedbalostního trestného činu, vnímali to jako velkou chybu. Dle svědka to tak vnímali všichni bez rozdílu. Protože znali finanční poměry žalobce, svědek zorganizoval sbírku v rámci právnická osoba, kdy všichni přispěli na náklady obhajoby. Chtěli, aby mohl věc dotáhnout do zdárného konce a vzít si advokáta. Následné překvalifikování skutku na úmyslný trestný čin bylo pro skupinu rána, díky své osobní účasti u zákroku svědek jednoznačně věděl, že žalobce nepochybil. Stíhání tak dopadlo nejen na Anonymizováno ale rovněž i na státní, protože se v malém městě všichni znají a věc rezonovala napříč všemi složkami. Nikdo nepochyboval o tom, že je žalobce nevinen, všichni stáli za ním a nebyl problém vybrat obnos na advokáty, sbírek dokonce bylo uděláno více a každá byla úspěšná. Kolegům se tak dařilo žalobce finančně podporovat. Svědek uvedl, že žalobci pomohli všichni. Následné zproštění obžaloby bylo pro všechny jednoznačně úleva a byli rádi, jak to dopadlo. Chtěli, aby se vrátil zpět do služby, protože pozici tam měl jednoznačně dobrou a nyní jsou rádi, že je zpět ve sboru. Co se týče současného vnímání žalobce svědek konstatoval, že si všichni všimli jeho vnímání, pokud jde o Anonymizováno komunitou, zvláště u mladých lidí si důvěru člověk buduje hrozně dlouho. Svědek uvedl, že v současnosti v komunitě převládá postoj spíše pochybovačný, lidé vyjadřují nedůvěru, že není normální, že byl zproštěn obvinění, bůhví, jak to bylo, jak to, že se dostal na svobodu, považují to za určitý podvod. Byť Anonymizováno mají vliv na ty starší obyvatele, bude na žalobci, aby si svou pozici opět vybojoval mezi mladými. Dle svědka došlo ke ztrátě tří až čtyř let práce s Anonymizováno komunitou. Svědek k pracuje se žalobcem na směny 12 hodin denně a proto má představu o jeho majetkových poměrech. Věděl, že před zahájením trestního stíhání si žalobce koupil na hypotéku byt, měl představu jakou může mít zhruba výši platu a bylo mu zřejmé, že situaci nemůže zvládnout, šlo o mladého člověka, začínajícího se životem, bez významných úspor. Když do rovnice zasadili ceny advokátů, s kolegy věděl, že nemůžou nechat žalobce napospas a sbírka tak byla nasnadě. Svědek konstatoval, že bylo samozřejmé, že žalobci vyjadřovali podporu, že v práci nikdo na něj nepohlíží špatně, protože sloužil nadále, dokud rozsudek nenabyl právní moci, což považovali za samozřejmé. Finanční sbírka však byla pro žalobce zásadní. Svědek uvedl, že žalobce byl s trestním stíháním konfrontován i během výkonu služby, lidé se na to ptali. Vzhledem k tomu, že v dané době probíhal COVID, soudy byly uzavřeny, svědek a jeho kolegové se dostavovali k soudu jen jako svědci a obratem museli odejít, veřejnost o trestním stíhání žalobce tolik povědomí neměla. Jednotlivé bezpečnostní složky však mezi sebou komunikují, všichni o případu věděli, ostatně i samotný poškozený tuto informaci v komunitě roznesl. adresa je v tomto směru specifický, skupiny lidí jsou mezi sebou uzavřeny, ale mají k sobě blízko. Anonymizováno se s nimi dostávají do kontaktu neustále. Ne všechny kontakty v tomto směru v souvislosti se žalobcem byly negativní, vnímání obyvatel ve vztahu k žalobci však bylo jiné. Jak jsme tam jednou něco zkazí, lidé si to dlouho pamatují a předávají si to dále. Může tam být zhruba 200-300 lidí, kteří se znají dobře. Žalobce svou práci dělal 8 let, byl tak všeobecně známý, když k události došlo. Svědek doplnil, že ve sbírkách bylo vybráno řádově v desítkách tisíc korun. Šlo o 2 nebo 3 sbírky, jedna z nich rovněž souvisela s exekucí žalobce.

37. Svědkyně adresa, matka žalobce vypověděla, že žalobce se v dětství léčil na klinice Anonymizováno V současné době je v remisi, pravidelně jezdí na dvouleté kontroly. I z tohoto pohledu ji daná kauza děsila, měla obavy, že dojde k návratu nemoci, protože dlouhodobý stres způsobuje řadu civilizačních nemocí, včetně rakoviny. Nejedná se o jediné zdravotní omezení žalobce, má potíže s ledvinami, svědkyně jej v tomto směru neustále sleduje. Pokud jde o práci, kterou může žalobce vykonávat, svědkyně uvedla, že nedoporučovala žalobci pracovat například ve skladu. Snem žalobce bylo již od maturity pracovat jako Anonymizováno, účastnil se výběrového řízení, které zpočátku nevyšlo právě z důvodu zdravotní anamnézy žalobce. Proto zkusil výběrové řízení u právnická osoba, tedy určité obdoby svého snu. Pokud jde o trestní stíhání, svědkyně si pamatovala okamžik, kdy jí žalobce během víkendu o zásahu řekl, již tehdy měla obavy, zda to na něj nemůže mít nějaký dopad. Ačkoliv žalobce tento pocit neměl, i ze strany právnická osoba proběhlo několik výslechů, vše vypadalo v pořádku. Zpočátku žalobce k dané kauze přistupoval tak, že byl v práci a plnil si své úkoly, tak jak měl a že se vše vysvětlí. Poté přišlo obvinění a překvalifikace, jeho psychika se začala zhoršovat, měl pocit, že dle právní kvalifikace by normální smrtelník žalobce považoval za monstrum v uniformě, které si někde léčí své ego na chudácích. Špatný psychický stav žalobce trvá dodnes, byť došlo k mírnému zlepšení v důsledku jeho zproštění obvinění. Začíná zase normálně žít, bude to však ještě dlouho trvat, než se vrátí do normálu. Býval to kluk s pozitivním myšlením, což již nyní není. Žalobce má nyní obavy, aby se při banální události k něčemu nenachomýtl, co by znovu iniciovalo trestní stíhání. Sama v tomto směru měla strach. Postupně tak žalobce omezil svůj soukromý život na cesty do práce a z práce, během víkendu se staví u rodičů. Přátelé jej navštěvují v jeho bydlišti, nechce chodit po společenských akcích. Svědkyně konstatovala i problémy ve vztazích partnerských, žalobce již 4 roky žije sám, bojí se uvěřit a má obavy z nějakého podvodu či ublížení. Konstatovala, že psychické následky žalobce jednoduše jsou. U žalobce došlo k omezení určitého sociálního standardu, přestože má čistý trestní rejstřík. Pověst přetrvává, lidé si o tom povídají, adresa není tak velké město. Svědkyně z žalobce cítí obavy, aby se nedostal do dalšího problému, ale rovněž z toho, jak je vnímán ze společenského hlediska. Když žalobce ztratil svou práci u právnická osoba, vnímala svědkyně jako štěstí neštěstí, že je zaměstnána v personální agentuře. Ihned mu začala pomáhat s vyhledáváním nové práce, zpracovala životopis a motivační dopis, oslovila klienty personální agentury, prohledávala různé portály s nabídkami práce. Bohužel trestní rejstřík v daném případě udělal své, nedařilo se pro žalobce odpovídající práci najít, navíc byl problém, že měl prakticky nulovou praxi, když hned po střední škole nastoupil jako anonymizováno právnická osoba. Na Anonymizováno jsou přitom ve společnostech požadování spíše technici, ekonomové, každopádně lidé s praxí a znalostmi, minimálně s vysokou školou. Žalobce nic takového nemohl nabídnout, bylo však stresující, že nebyl přijat ani na pozici obchodníka u O2 či skladníka, popřípadě zaměstnance u rozvozu jídla. Rozhodně nešlo o pozice středního managementu, přesto se však žalobce setkával s jedním odmítnutím za druhým. Práci nakonec našel na doporučení manželky svého kamaráda, která se za něj zaručila a on tak mohl nastoupit do práce. Jeho jediným kritériem byla mzda, protože žil sám dlouhou dobu, brzy se osamostatnil a odstěhoval se a po obvinění pomoc rodiny potřeboval. Sám věděl, že limity rodiny nejsou nevyčerpatelné a chtěl být samostatný. V té době měl hypotéku a další povinné platby, proto si nemohl dovolit nastoupit za nižší nástupní mzdou, než byla určitá hranice. Šlo asi o 23-25 000 Kč. Nakonec se žalobci podařilo nastoupit mimo region do adresa, jezdil tam každý den, což byl další stres, protože dálnice adresa bývá plná, navíc to bylo spojeno s dalšími finančními náklady. Žalobce jezdil v té době, například tankovat do Polska, aby ušetřil. Na dojíždění musel navíc vynaložit i určitý čas. Žalobce během hledání práce odpověděl na obrovské množství pracovních nabídek, práci hledal asi 3 měsíce. V drtivé většině potenciální zaměstnavatelé neodpověděli, ti zbývající argumentovali nedostatečnou praxí v oboru, překážkou byl rovněž jeho trestní rejstřík a mzda. V té době neměl našetřeno, hradil bydlení, pojistky, muselo mu zbýt něco na jídlo. Rodina se snažila žalobci finančně i jinak vypomoci. Odsouzení situaci žalobce ještě zhoršilo, přišel o práci, byl na nemocenské. Rodina se snažila žalobci pomoci i v době, kdy byla na něj nařízena exekuce. Exekuční příkaz mu předala jeho nadřízená, byl v té době první měsíc v nové práci. Tam zasáhla rodina, prostřednictvím půjčky od sestry matky žalobce byla exekuce uhrazena, čímž se žalobce rovněž vyhnul případným úrokům za bankovní produkt, který by mu ostatně ani nepůjčili. Exekuce byla nařízena z podnětu údajného poškozeného, žalobce se snažil domluvit s jeho právním zástupcem a tehdejší poškozený trval na tom, aby částka byla uhrazena najednou. Nepřišla žádná předžalobní výzva, najednou byla exekuce nařízena a přišel exekuční příkaz do práce. Žalobce se to dotklo, neměl dobrý pocit z toho, že si musel půjčit od rodiny, zvláště té širší, s níž nejsou příliš těsné vztahy. Měl z toho další stres, jak bude půjčku splácet, v tomto směru měla matka žalobce se svou sestrou domluven splátkový kalendář. Žalobce měl obavy o jeho splácení i v tomto směru byla podána na exekutorskou komoru i advokátní komoru stížnost ze strany žalobce s tím, že jednání bylo dle něj nepatřičné. Vyřízení stížnosti přišlo asi po roce a půl s tím, že nikdo nepochybil. Žalobce tak měl pocit, že narazil na systém. Během trestního stíhání trpěl žalobce velkým stresem, dodnes trpí poruchami spánku, současně však má odpor k farmakům, proto si nechtěl žádné léky brát. Matka ho přesvědčila, aby bral alespoň melatonin, který mu pomáhal řešit spánek. Z hlediska Anonymizováno pravidelné kontroly, již jen ty samy o sobě jsou stresující, jsou obavy z případného dalšího nálezu. Matka se obává, že by se nemoc mohla vrátit, Anonymizováno léčbu prodělal ve velmi útlém věku, celé roky si z nemoci nic nedělal, považoval se za zdravého. Teprve nyní v posledních letech se na nemoc ptá a začíná se víc sledovat (například různá znaménka či boule). Svědkyně má v tomto směru o žalobce obavy. Rodina žalobce není příliš velká, nedošlo ke ztrátě kontaktu mezi jejími jednotlivými členy. Přesto někteří příbuzní vzdálenější, když jim matka vysvětlovala, co se stalo, měli narážky, které naznačovaly, že vysvětlení zcela nevěří. Žalobci snad nic najevo nedali. Žalobci se rovněž rozpadl vztah, bylo to krátce po zahájení trestního stíhání. Má potíže se seznamováním, určitou dobu raději nikam nechodil a momentálně spíše uvádí, že bude raději sám, je to jistější. V tomto směru matka konstatovala, že je žalobce poznamenaný.

38. Svědek jméno FO, vypověděl, že se se žalobcem zná zhruba od svých 12 či 13 let přes své kamarády, žijí ve stejném městě. Před trestním stíháním byl žalobce extrovert, veselý, vtipný, komunikativní. To se změnilo v době, kdy procházel soudy, stal se z něj introvert, zakřiknutý, nechodí do společnosti jako dříve, stal se z něj domácí typ, který se straní kontaktu s lidmi. Svědek si toho všiml a hovořil se žalobcem, přišlo mu logické, že když se stane něco podobného, člověka to poznamená. Svědek si všiml, že žalobcova důvěra vůči okolí hodně opadla. Předtím byl v partnerském vztahu, nyní má problém s důvěrou, což právnická osoba navazování partnerských vztahů. Svědek se setkává se žalobcem doma, na chvíli zajdou někam na kávu, projít se psem a podobně. Žalobce má tendenci raději zůstávat mimo společnost.

39. Ze spisu sp.zn. č. účtu soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, bylo zjištěno, podstatný obsah spisu obsahující osobní údaje 40. Soud pro srovnání vycházel ze srovnávacích případů, konkrétně z případu, v němž bylo Obvodním soudem pro Prahu 2 vydáno rozhodnutí č.j. 15 C 289/2014 – 65 ze dne 17.7.2015, v němž bylo řešeno odškodnění Anonymizováno, která byla trestně stíhána dva roky a tři měsíce za trestný čin podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, tedy zneužití pravomoci úřední osoby, za což jí hrozil, mimo jiné trest odnětí svobody rok až pět let, a dále také zákaz činnosti. V daném případě byl uplatněn nárok na odškodnění nezákonného trestného stíhání ve výši 70 000,- Kč a dále náhrada nákladů obhajoby ve výši 15.600,00 Kč. Co se týče nároku na náhradu nemajetkové újmy, soud v daném případě přiznal poškozené částku 35 000,- Kč, neboť v průběhu řízení vyšlo najevo, že Anonymizováno byla minimálně vystavena tzv. vtípkům, vyvolaným trestním stíháním, mezi svými spolupracovníky, což nepřispělo k její dobré duševní pohodě. Bylo s ní zahájeno řízení o rozvázání pracovního poměru, o čemž mělo povědomost větší množství osob. Jejím životním snem přitom bylo stát se Anonymizováno. Poškozená dále uváděla zásah do zdravotní roviny, spočívající ve vypadávání vlasů a žaludečních problémech, což prokazovala lékařskými zprávami. Dále výpověďmi svědků. V té době rovněž také trpěla stresem. Žalovaná nepopírala, nebo netvrdila, že by spouštěčem zdravotních obtíží u tehdejší poškozené byl jiný faktor, než trestní stíhání. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni vznikla nemajetková újma, která v rámci trestního stíhání byla tedy dotčena ve složkách, tvořících souhrnnou nemajetkovou sféru jednotlivce, a dále zabýval tím, zda je přiměřené zadostiučinění, které žalobkyně požaduje, a jaké tedy přiměřené zadostiučinění by odpovídalo s tím, že přihlédl k tomu, tedy ke skutečnosti, že řízení neprobíhalo nepřiměřeně dlouho, po dobou dvou let, tří měsíců. Bylo opakovaně rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy. Ve věci byli tři spoluobžalovaní a bylo nutné posoudit pravdivost jednotlivých tvrzení, a to jak původně kontrolované osoby, tak i následně žalobkyně. V dané věci dále byly vypracovány posudky z oboru písmoznalectví, a jednalo se o řízení, které jak procesně, tak i právně bylo složitější. Délka řízení nebyla shledána nepřiměřenou, a s ohledem na prokázané dopady do života žalobkyně, bylo přiznáno tedy 35 000,- Kč. Následně, o tomto případu rozhodoval Městský soud v Praze v rámci odvolání pod č.j. 69 Co 443/2015 – 98, ze dne 13.1.2016, který rozsudek soudu I. stupně v napadeném vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku IV. o náhradě nákladů řízení potvrdil, přičemž za bezpředmětnou považoval námitku žalované, že trestní stíhání žalobkyně nebylo bezdůvodné. V tomto směru lze poukázat zejména na odůvodnění usnesení odvolacího soudu – Městského soudu v Praze ze dne 18.2.2014, sp.zn. 5 To 37/2014, jímž bylo rozhodováno o odvolání státního zástupce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17.12.2013, sp.zn. 9 T 166/2012, jímž byla žalobkyně zproštěna obžaloby, z něhož mimo jiné vyplývá, že v řízení nebyl předložen žádný důkaz, z něhož by bylo možné dovodit, že žalobkyně (jakož i další obžalovaní) úmyslně uvedla v omyl orgán vedoucí přestupkové řízení, a že by se tak tímto měla fakticky přičinit o to, že trestní stíhání vůči ní bylo vůbec zahájeno. Odvolací soud dospěl k závěru, že trestní žalobkyně, potažmo i vznesení obvinění a následné trestní řízení, představovalo nepochybně značný zásah do práv žalobkyně, zejména do práva na zachování lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti. Dopad trestního stíhání do poměrů žalobkyně, byl navíc umocněn tím, že se jednalo o obvinění ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby, což v případě žalobkyně, jako Anonymizováno Anonymizováno, a dosud bezúhonné osoby, mohlo být nejen jí, ale i jejím okolím, ať již pracovním či mimopracovním, vnímáno obzvlášť negativně. Trestní stíhání ovlivnilo žalobkyni prokazatelně nejen na pracovišti, kdy byla nucena přistoupit na zahájení řízení o rozvázání pracovního poměru, byť k tomuto následně nedošlo, ale i v jejím osobním životě, kdy ani odvolací soud neměl důvod neuvěřit jejímu tvrzení o souvislosti nastalé situace s následným rozpadem manželského soužití. V daném případě odkaz žalované na zainteresovanost svědka Rychetského není zcela namístě, neboť jde nepochybně o svědka, který jako jediný mohl podat nejpřímější svědectví o této otázce. Navíc soud I. stupně v souvislosti s touto otázkou adekvátně zhodnotil i výpovědi dalších svědků, z jejichž výpovědí lze souvislost rozkolu mezi manžely a trestním stíháním dovodit. V daném případě odvolací soud dospěl k závěru, že částka 35 000,- Kč je odpovídajícím přiměřeným zadostiučiněním.

41. V případě rozhodnutí č.j. 15 C 142/2018 – 401 ze dne 30.1.2019, ve věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 2, bylo žalobci přiznáno zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání v celkové výši 35 000,- Kč, přičemž použil právnická osoba právě s řízením ve věci 15 C 289/2014 s tím, že žalobce začal být v důsledku trestního stíhání zádumčivý, začal se stranit společnosti, zanedbávat rodinu, povinnosti otce i partnera. Dále soud přihlédl k tomu, že se o trestním stíhání vědělo, a zejména soud přihlédl k situaci, že byl žalobce stíhán pro trestný čin, který měl spáchat v rámci výkonu své pravomoci, jako anonymizováno právnická osoba v Berouně. Soud dospěl k závěru, že trestní stíhání žalobce netrvalo zásadně dlouhou dobu, necelé dva roky, a to od začátku trestního stíhání. Stejně tak soud přihlédl k situaci, že jméno žalobce přímo v médiích nepadlo, avšak bylo možné jej dovodit na základě poměrně jednoduchých indicií. Dále došlo k zásahu do rodinného života žalobce, jeho psychické pohody. Trpěl nespavostí, začal se stranit lidí a byly mu nasazeny silnější léky na snížení krevního tlaku, a podobně. Celé trestní stíhání zasáhlo do rodinné sféry žalobce. Věc byla projednávána na dvou stupních soudní soustavy, následně v rámci přestupkového řízení. Řízení bylo hojně medializováno, byť nezaznělo v uvedených článcích v médiích, nebo reportážích přímo jméno žalobce, soud vycházel z tabulky anonymizováno z roku 2015 s tím, že pouze tři z uvedených anonymizováno nebyli trestně stíháni. Vzhledem k tomu, že se jedná o nikoliv velké město, město adresa, a dále i k situaci, že žalobce bydlí nikoli přímo v Berouně, nýbrž v malé obci, nedaleké malé obci, dá se dovodit, že pakliže byla tato věc hojně medializována a byť jméno žalobce přímo v článcích nezaznělo, veřejnost byla schopna dovodit, že i žalobce je účasten na daném trestním stíhání. Soud dále přihlédl ke skutečnosti, že žalobce nebyl v důsledku trestního stíhání postaven mimo službu u právnická osoba v Berouně a tuto dále vykonával. Z provedeného dokazování rovněž dospěl soud k závěru, že u žalobce docházelo ke zmenšení autority v důsledku právě medializace trestního stíhání, neboť subjekty, které byly kontrolovány ze strany žalobce, vůči němu pronášely a vznášely hodnotící soudy s tím, že jakou autoritu potom může mít anonymizováno, který je trestně stíhán v důsledku výkonu svého zaměstnání, své funkce. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že je namístě přiznat rovněž písemnou omluvu, která byla požadována, ovšem nedospěl k závěru, že by bylo namístě požadovanou omluvu zveřejňovat v médiích, kdy za uveřejňování skutečností, týkajících se trestního stíhání žalobce, nenese zodpovědnost Česká republika – Ministerstvo spravedlnosti, ale přímo média. Žalobce se mohl domáhat zveřejnění dodatečné informace nebo dalších informací v médiích. Po odvolání Městský soud v Praze dospěl v rozhodnutí č.j. 53 Co 24/2020 – 507 ze dne 14.5.2020 se ohledně povahy trestní věci se soudem I. stupně ztotožnil s tím, že výsledek přestupkového řízení je z hlediska splnění podmínek odpovědnosti státu za újmu, způsobenou uvedeným trestním stíháním nerozhodný. Co se týče povahy trestní věci, tou je závažnost trestného činu, pro který byl žalobce trestně stíhán, neboť ta zvyšuje intenzitu, s jakou trestně stíhaný trestní řízení negativně vnímá, a dále související hrozba trestního postihu, tedy druh trestu a jeho výše. Rovněž do povahy trestní věci spadá případné společenské odsouzení. Žalobce byl trestně stínán pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby s trestní sazbou jeden rok až pět let trestu odnětí svobody, přičemž místo trestu odnětí svobody přicházel v úvahu i trest zákazu činnosti. S ohledem na dosavadní bezúhonnost žalobce přicházel reálně v úvahu trest uložený při spodní hranici trestní sazby a bylo lze očekávat, že by byl podmíněně odložen. Zásah do osobnostní sféry žalobce trval 1 rok a 11 měsíců, věc byla projednávána na dvou stupních soudní soustavy a následně v rámci přestupkového řízení. Zásah do osobnostní sféry žalobce sice nebyl nijak nestandardně dlouhý, ale ani nelze dospět k závěru, že by byl krátký. Co se týče zásahů do osobnostní sféry žalobce, tyto se skládaly z jistých dopadů do jeho profesní sféry, a sice přestože nebyl postaven mimo službu, měl obavu ze ztráty zaměstnání a následného zabezpečení rodiny, zvláště když se mu narodilo další dítě, dále došlo ke snížení autority jako anonymizováno ze strany kontrolovaných osob. K odsudku žalobce ze strany kolegů nemohlo dojít, jelikož naprostá většina byla trestně stíhána pro totéž, naopak bylo lze očekávat vzájemnou podporu. Dále došlo k dopadům do sféry soukromé a rodinné, kdy došlo k narušení vztahů žalobce s rodinou z důvodu změn v chování žalobce, kdy žalobce se stranil lidí, aby věc nemusel pořád vysvětlovat. Omezil proto i své volnočasové aktivity, kdy bydliště žalobce je na malém městě. Rovněž došlo k nasazení silnějších léků na tlak, nespavost. Žalobce ale lékařskou pomoc psychologa či psychiatra nevyhledal. Přestože tyto dopady do jeho osobnostní sféry nelze hodnotit jako zcela zásadní, je správný závěr soudu I. stupně, že je tuto újmu třeba odškodnit v penězích a samotné konstatování porušení práva, které se žalobci od žalované již dostalo, není postačující. Soud se však již zcela neztotožnil s provedeným srovnáním s jinými obdobnými případy, byť nelze soudu I. stupně nic vytknout, pokud po marném poučení žalobce, kdy neoznačil vhodná rozhodnutí ve srovnatelných věcech, vycházel ze srovnatelného případu, který předložila žalovaná, nicméně dospěl k závěru, že v daném případě je namístě přiznat žalobci další částku 15 000,- Kč, tedy celkem 50 000,- Kč.

42. Ve srovnávacím případu, vedeném Obvodním soudem pro Prahu 2 pod sp.zn. 43 C 24/2018 (viz rozsudek č.j. 43 C 24/2018 – 134 ze dne 22.2.2019) byl tehdejší poškozený trestně stíhán s tím, že v daném případě došlo k zásahu do zdravotního stavu, žalobce trpěl depresemi, rychle se mu střídaly nálady. Vyhýbal se společenskému kontaktu v mimopracovní době. Zhoršily se mu alergie a astma, rovněž se mu objevila opakovaně nepříjemná velká svědivá vyrážka na holeních. Trestní stíhání bral žalobce, dle matky, jako obrovskou nespravedlnost, bále se o zaměstnání, a dotklo se ho, jak se k trestnímu stíhání postavil jeho strýc. Svědci potvrdili, že žalobce byl v době trestního stíhání náchylný na kašel, měl vyrážku na nohou. Se žalobcem se bavili, že pobírá nějakou medikaci kvůli zklidnění. Dle jmenovaných svědků byl žalobce podrážděnější, unavenější a trpěl depresivními stavy. Měl obavy o svoji budoucnost, zejména ve vztahu k práci. Soud dospěl též k názoru, že za zásah do osobní sféry žalobce medializací případu ve sdělovacích prostředcích a na různorodých internetových stránkách nemůže být činěn odpovědným stát a že případné následky tohoto zásahu, nejsou přičitatelné státu. Současně doplnil, že ve většině žalobcem předložených článků, byli adresáti toliko informováni o průběhu trestního stíhání, aniž by bylo zmíněno jméno žalobce. Soud hodnotil v daném případě, který trval 22 měsíců a byl žalobce ohrožen trestem odnětí svobody rok až pět let, či zákazem činnosti, že tedy mu náleží omluva a nižší peněžité odškodnění. Ve vztahu k jeho výši dále soud porovnával případ žalobce s případy jiných poškozených, které byly zdejším soudem rovněž řešeny s tím, že dospěl k závěru, že je namístě přiznat odškodnění ve výši 44 000,- Kč, protože došlo do zásahu života v souvislosti s výkonem jeho povolání, jako celníka a vedoucího hlídky celního úřadu. Uvedené rozhodnutí následně bylo na základě odvolání předmětem přezkumu u Městského soudu v Praze, který rozhodnutí č.j. 15 Co 400/2019 – 200 ze dne 3.12.2019 přiznal žalobci další částku 11.835,00 Kč s tím, že dospěl k závěru, že částka 44 000,- Kč s příslušenstvím není dostatečná.

43. Žalobce ve svém účastnickém výslechu uvedl, je celá situace pro něj byla dost nepříjemná. Zakládá si na normálním životním stylu, plnění svých pohledávek a povinností, v časném docházení do práce a podobně. Ani ve snu by jej napadlo, že by se výkon jeho práce mohl takto zvrtnout. Poté co došlo k události, která byla příčinou trestního stíhání, bylo zapotřebí provést tzv. vyhodnocení i ze strany zaměstnavatele. Ten zásah vyhodnotil jako oprávněný a policie v první fázi s tímto hodnocením souhlasila. Během zhruba šesti až osmi měsíců však bylo žalobci sděleno obvinění. Zhruba ve stejném období došlo ve Spojených státech k incidentu s jméno FO, který byl silně medializován. Poté došlo rovněž k překvalifikování daného skutku u žalobce, což se velmi drasticky podepsalo na jeho psychice. Nejhorší dopad přišel po odsouzení. Rodina žalobce podporovala, byť je pravdou, že vzdálenější příbuzní měli určité pochybnosti, neznají žalobce natolik dobře. Během trestního stíhání skončil tříletý vztah, kterým žalobce měl, od té doby žádný dlouhodobý vztah nemá. Pokud jde o pracoviště, bylo to podobné jako u rodiny, byla podpora ze strany kolegů, byla zřízena sbírka, kolegové celou situaci sledovali, každý si uvědomoval, že se to může stát komukoliv z nich. Pokud jde o důvod ukončení partnerského vztahu, žalobce nedokázal jednoznačně odpovědět, domníval se však, že to nějakou přímou souvislost s trestním stíháním mělo, byť se nejednalo o jediný důvod. Žalobce se hodně stáhl do sebe, nechodil mezi lidi a partnerský vztah k podstatě odkládal na vedlejší kolej, protože v sobě sváděl určitý vnitřní boj. Po odsouzení byl žalobce nucen ze zákona rozvázat pracovní poměr s Anonymizováno jeho psychika byla natolik pošramocená, že odešel na dočasnou pracovní neschopnost a vlivem celé situace se zhroutil. Snažil se aktivně najít práci, což vzhledem k jeho záznamu v rejstříku trestů nebylo jednoduché a oslovil zhruba stovku pozic. Pokud jde o pracovní pozice, žalobce byl nucen najít si práci, která by pokryla jeho mandatorní výdaje. Díky známosti následně našel práci u společnosti Entry Engeneering, tu však aktivně hledal přes 2 měsíce a bylo to dost složité. Pokud jde o jeho duševní stav, nebyl schopen se z ničeho radovat, uzavřel se do sebe i ve svém soukromí, nechodil mezi lidi. Díky své práci si uvědomoval, že se může kdykoliv přimotat do nějaké nepříjemné situace, v jejímž důsledku by byl hodnocen jako osoba, která porušila podmínku. Proto omezil kontakt s kamarády a nechtěl se s nikým bavit. Během té doby žalobce trpěl nespavostí, nejprve užíval lék Sanval, ale protože nerad bere léky, přešel na doplněk stravy melatonin. Do té doby problémy se spánkem nikdy neměl, začalo to až po zahájení trestního stíhání. Objevilo se mu rovněž ječné zrno, neví však, zda v souvislosti s trestním stíháním. Pokud jde o exekuční řízení, to z pohledu žalobce přišlo prakticky zničehonic, v novém zaměstnání byl zhruba měsíc, zapracovával se a pozvala si jej nadřízená, která mu mimo jiné oznámila, že je na něj vedena exekuce. Žádný dopis či předexekuční výzva mu přitom nepřišla. Žalobce se potom zhroutil, protože toto vůbec nečekal, nevěděl ani o tom, že by byl řádně poučen. Dle jeho názoru to bylo až v dopise, který si vyzvedl poté, co exekuovanou částku zaplatil. Celou situaci proto musel začít řešit, spojil se s rodinou, matka kontaktovala širší okruh rodiny, byť s nimi nejsou úplně dobré vztahy. Členové rodiny pochopili, že jde o vážnou věc a poskytli žalobci bezúročně úvěr. Žalobce se snažil komunikovat s právním zástupcem údajného poškozeného, dohodli se na splátkovém kalendáři. Přesto poškozený v rámci exekuce splátkový kalendář nepřiznal, proto byl žalobce exekucí tolik překvapen. Pokud jde o zaměstnání u právnická osoba v Anonymizováno, žalobce konstatoval, že tamní komunita je sama o sobě určitým způsobem vyloučena, jméno v komunitě se těžko vybudovává. Žalobce se pomalu dopracoval k určité pozici, byl mezi romskou komunitou známý, brali jej jako vlastního. Od té události jeho jméno či renomé automaticky kleslo. Byl považován za obyčejného "cikána", který zase něco zkazil. To se velmi špatně napravuje, protože někteří nechápali, že jde o velký omyl. Žalobce přitom v komunitě zapadl, byť nehovoří plynně romsky, naučil se některé fráze, což mu pomáhá rozbít bariéru v kontaktu s členy komunity. Své Anonymizováno onemocnění a následné pravidelné kontroly žalobce vnímá jako nezbytnou, ale velice nepříjemnou záležitost. Pravidelně dojíždí každé 2 roky na kontrolu a má obavy z toho, že by se stav mohl zvrátit. Snaží se na to nemyslet,ale je to těžké. V nové práci musel žalobce vynakládat finanční prostředky na dojíždění, více šetřil na jídle a šetřil každou korunu. Rodina jej v tomto směru podporovala, matka mu vařila jídlo, které si bral do práce či domu. Celá finanční stránka byla pro žalobce z psychického hlediska náročná, je rozdíl, pokud si občas může zajít na kávu nebo řešit finanční stránku. V tomto případě se jednalo spíše o to druhé. I při vědomí toho, že nakonec bylo Nejvyšším soudem rozhodnuto o nezákonnosti daných rozhodnutí a zrušení těchto rozhodnutí, žalobce trpí nedůvěrou v policii a systém obecně. Je skeptický k jednání Anonymizováno, zvláště když vidí, jak se vědci vyvinuli. Pořád se snaží začlenit do kolektivu, ale současně mu to působí problémy. To dříve nebylo, neměl problémy navázat kontakt s nikým neznámým, nyní však se potýká s nedůvěrou a zřejmě i obavami. Nevím přesně, z čeho, trpí však určitou brzdou a raději tráví čas doma než venku, cítí se tak více bezpečí, byť ho to současně mrzí. Pokud jde o podporu od kolegů a sbírku, která byla uskutečněna, ta se uskutečnila snad v době, kdy již žalobce nebyl v zaměstnání, tímto si nebyl zcela jist. Jednalo se o transparentní sbírkou, do které přispěly všichni kolegové od vedení po anonymizováno. Vybralo se snad zhruba 80 000 Kč, žalobce si tímto nebyl zcela jist. Podpora kolegů v průběhu trestního stíhání žalobci velice pomohla, byť někteří zřejmě měli značné pochyby, což je ovšem běžná věc. Kolegy zajímala celá kauza. Protože v době covidu byla jednání neveřejná, musel jim opakovat, co se na jednáních dělo, a tomu rovněž psychicky moc nepomáhalo. Situaci tak prožíval opakovaně několikrát za sebou. Pokud jde o dohodu o splátkovém kalendáři, žalobce byl přesvědčen, že když se dohodne s právníkem protistrany po telefonu a bude řádně splácet, bude vše v pořádku. Vůbec jej nenapadlo, že by situace mohla dospět k exekuci.

44. Z článku z 23.10.2022 z internetových stránek www.linkos.cz o jednodenním on-line semináři: „podezřelý výraz“ soud nezjistil ničeho podstatného, když tento se týká programu zvládání stresu jednotlivých technik. Rovněž z článků či informací o online seminářích ze stránek www.linkos.cz „podezřelý výraz“, „podezřelý výraz, nebylo zjištěno ničeho podstatného, když skutečnost, že stres je jednou z příčin vzniku řady civilizačních onemocnění (včetně Anonymizováno) je notorietou, kterou není třeba dokazovat. Soud rovněž nehodnotil žalobcův životopis, který byl pravděpodobně zasílán jednotlivým potenciálním zaměstnavatelům, když pro věc není podstatný.

45. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

46. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

47. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

48. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

49. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

50. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

51. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

52. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

53. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

54. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

55. Dle § 30 ODŠZ náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč.

56. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

57. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

58. Mezi účastníky nebylo sporu ohledně nezákonného trestního stíhání žalobce v řízení vedeném u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 4 T 116/2020, ostatně i z tohoto důvodu žalovaná plnila žalobci na náhradu škody, představující nárok na náhradu obhajného v plné výši a na nárok z titulu nezákonného trestního stíhání částku 55 000,- Kč. Pokud však jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, soud dospěl k závěru, že žalobce nebyl odškodněn dostatečně, přičemž soud využil srovnávacích případů, kdy v prvním srovnávacím případě vycházel z toho, že tento trval o pět měsíců kratší dobu, žalobci proto bylo přiznáno o 20 % vyšší navýšení. Dále měl původní poškozený, resp. současný žalobce byl ohrožen výší dvojnásobného trestu, oproti původnímu poškozenému, soud proto navýšil částku o 50 %. Tehdejší poškozené se během trestního stíhání rozpadlo manželství, zatímco žalobce vztah žalobce i dle jeho vlastních slov mohl být ukončen i z jiných důvodů, ovšem oba dva měli zdravotní potíže ze stresu, byť u poškozené tyto potíže byly reálné, u žalobce spíše s ohledem na prodělanou Anonymizováno léčbu. V rámci práce, byla tehdejší poškozená vystavená vtipům, zatímco žalobce měl plnou podporu svého okolí, jak z vedení, tak z okolí kolegů, proto soud zadostiučinění snížil o 5 %. Co se týče pracovního poměru, výpověď u tehdejší poškozené nebyla dokončena, zatímco u žalobce byla věc řešena, byť dohodou, nicméně jako vstřícný krok, protože pro žalobce neměl zaměstnavatel žádnou pozici, proto soud navýšil odškodnění o 30 % a vzhledem k tomu, že tehdejší poškozená nebyla pravomocně odsouzena, zatímco současný žalobce ano, soud navýšil odškodnění o dalších 300 %. Celkem tak dospěl soud k závěru, že v porovnání se srovnávacím případem č. 1 (sp.zn. 15 C 289/2014) je odpovídající částkou, navýšit zadostiučinění o celkem 395 %, tzn. odpovídající zadostiučinění představuje částka 138.250,00 Kč. Co se týče druhého srovnávacího případu (sp.zn. 15 C 142/2018), žalobce byl souzen o devět měsíců déle, než tamní poškozený, soud proto navýšil částku o 35 %. Současnému žalobci hrozil dvojnásobný trest (50 % navýšení). Oba poškození byli konfrontováni komunitou občanů, oba žili v menším městě. Oba byli medializováni, nicméně ani v jednom případě nenese stát vinu za medializaci. V případě žalobce navíc medializace nebyla prokazována obsáhlá, ale naopak navíc ještě ve prospěch žalobce, protože článek, resp. reportáže, které reportér jméno FO natočil, tak vyznívaly spíše ve prospěch žalobce. Oba měli zdravotní potíže ze stresu. Zatímco poškozený, předchozí, nebyl mimo službu, žalobce ano, proto soud tedy navýšil zadostiučinění o 30 % a s ohledem na pravomocné odsouzení žalobce, o dalších 300 %. Soud tak dospěl k částce odpovídajícího zadostiučinění ve výši 207.500,00 Kč. Co se týče třetího případu (sp.zn. 43 C 24/2018) i v tomto případě byly dopady do života tamního poškozeného a žalobce obdobné. Celkově byla částka navýšena o 420 % a soud dospěl k závěru, že by bylo odpovídající zadostiučinění 184.800,00 Kč. Vzhledem k tomu, že se tyto tři případy liší v jednotlivých částkách, soud vycházel z případu prostředního, kdy je částka 207.500,00 Kč dle názoru soudu nejpřiléhavější dopadům, které žalobce v daném řízení prokázal. Uvedenou částku proto soud ve výroku ad. I přiznal, ve zbývající části tento nárok ve výroku ad. II zamítl. Pokud jde o náklady na znovuobnovení zbrojního průkazu, tyto soud žalobci přiznal, neboť byly doloženy. právnická osoba soud ve výroku ad. I přiznal žalobci rovněž také 66.157,00 Kč na ušlé mzdě, kterou ovšem stanovil za období od měsíce září 2021 do prosince 2021, kdy bylo vydáno rozhodnutí o zrušení žalobcova odsouzení. Poté již ušlý zisk nebyl zapříčiněn nezákonným trestním stíháním, ale rozhodnutím žalobce, který neukončil pracovní poměr, do kterého nastoupil 1.11.2021, ačkoliv v době, kdy bylo jeho trestní stíhání zrušeno, byl ve zkušební době a ničeho mu nebránilo, aby mohl nastoupit zpět do svého zaměstnání. Namísto toho vyčkal až do července 2022. Tímto byla přetržena příčinná souvislost mezi tvrzenou škodou a odpovědnostním titulem. Ve zbývající části proto soud tento nárok ve výroku ad. II zamítl. Co se týče cestovného, soud přiznal ve výroku ad. I částku 8.416,00 Kč, protože tato částka byla skutečně prokázána v období, do prosince 2021, kdy žalobce jezdil do práce. I v případě tohoto nároku však platí, že po prosinci 2021 již bylo rozhodnutím žalobce, že nenastoupil do svého zaměstnání, čímž byla přetržena příčinná souvislost a soud proto nárok za vynaložené náklady na cestovné po prosinci 2021 žalobci ve výroku ad. II zamítl. Pokud jde o částku 2.040,00 Kč za pravomocné rozhodnutí, v daném případě za prvé, nebylo zapotřebí vyčkávat na výzvu, či upozornění, že tedy žalobce má danou částku zaplatit. Exekuce navíc byla zahájena až 9.11.2021 s tím, že vedení exekuce si tak žalobce způsobil sám, když dobrovolně nesplnil pravomocně uloženou povinnost. V neposlední řadě je současně sporná otázka toho, zda vůbec žalobci v tomto směru vznikla škoda, neboť jak zde minule vypovídal a jak vlastně vyplynulo i z výpovědí svědků, provedených v rámci řízení, na žalobce byla sjednána sbírka a žalobci tak byla uhrazena vyšší částka. S ohledem na to soud tento nárok ve výroku ad. II zamítl. Co se týče částky 4.150,00 Kč jako náhrady škody za navýšení platu, ke kterému má dojít v příštím roce, po opětovném nástupu do práce. Žalobce mohl nastoupit do práce dříve, než v červenci 2022, neboť ke zrušení nezákonného rozhodnutí o trestu, došlo 8.12.2021 a jak již soud uvedl, žalobce nastoupil do zaměstnání 1.11.2021, se zkušební dobou, která v dané době dosud běžela. Nebyl tak vázán výpovědní lhůtou. Vzhledem k tomu, že nastoupil do původní pozice až o sedm měsíců později, byla přetržena příčinná souvislost mezi vzniklou škodou a odpovědnostním titulem. V úvahu by připadala pouze škoda, představující oddálení platového postupu za dobu od ukončení pracovního poměru do zrušení rozhodnutí o trestu, tzn. za dobu od 22.8.2021 do 8.12.2021, ovšem za předpokladu, že žalobce bude i nadále vykonávat tutéž pracovní pozici. Protože se tak jedná o skutečnost nejistou, která má nastat teprve v budoucnu, škoda prozatím žalobci nevznikla a nárok je tak nedůvodný. Soud proto tento nárok ve výroku ad. II rovněž zamítl. Pokud jde o částku 5.688,00 Kč, uplatněnou v rámci, resp. uplatněnou jako náhradu z pracovního poměru, který žalobci nebyl vyplácen, žalobce mohl nastoupit již po zrušení předmětného rozhodnutí, a tedy došlo k přetržení příčinné souvislosti. Totéž platí pro zbytek jízdného. Soud proto oba tyto nároky co do zbývající části ve výroku ad. II rovněž zamítl. A konečně nelze než konstatovat, že žalobce sice avizoval, že žalobu vezme zpět o částku 100.556,00 Kč, představující žalovanou vyplacené zadostiučinění a obhajné, přesto však tak neučinil. Soud proto musel soud žalobu i v tomto směru zamítnout.

59. Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 2 o. s. ř., a žalované, která měla úspěch co do 58,38% a neúspěch co do 41,62%, přiznal právo na náhradu 16,76 % nákladů. V této věci žalobce uplatnil tři samostatné nároky (nemajetková újma z trestního stíhání ve výši 3 000 000,- Kč, náhrada škody za obhajné ve výši 45 556,- Kč, ušlá mzda ve výši 71 845,- Kč, náklady na cestování do nového zaměstnání ve výši 109 128,- Kč, škoda v důsledku přerušení karierního postupu ve výši 4 150,- Kč, náklady na obnovu zbrojního průkazu ve výši 1 000,- Kč a náklady na nezákonnou exekuci ve výši 20 040,- Kč), byl zcela úspěšný ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy z délky trestního stíhání, obhajné a obnovu zbrojního průkazu, částečně pak co do nároku na náhradu ušlé mzdy, nákladů na cestování (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015) a náleží mu tak ve smyslu citovaného ustanovení o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení proti žalované (objektivní kumulace). Podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „advokátní tarif“) platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na peněžité plnění (objektivní kumulace), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). Tarifní hodnota každého z nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu představuje částku 50 000 Kč (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu), což je v daném případě částka 251 719 Kč (45 556,- Kč + 71 845,- Kč + 109 128,- Kč + 4 150,- Kč + 1 000,- Kč + 20 040,- Kč). Za tarifní hodnotu se tak považuje částka 301 719 Kč (50 000 Kč + 251 719 Kč). Úspěch žalobce tak byl v plném rozsahu, když i jen částečný úspěch ohledně nemajetkové újmy je považován jako úspěch plný. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání a těchto se ve dnech 24. 11. 2023, 16. 1. 2024, 23. 2. 2024, 19. 3. 2024, 22. 3. 2024 rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů v rozsahu 11 úkonů po 300,- Kč. S ohledem na poměrný úspěch žalované ve věci proto soud přiznal žalované náhradu nákladů ve výši 553,08 Kč. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.