45 C 66/2019

Plný text

název soudu rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený obecným údaje o zástupci pro zaplacení 36 917 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalovaném zaplacení částky 36.917 Kč, spolu s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 36.917 Kč od 12.2.2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení, k rukám právního zástupce žalovaného částku 29 802,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalovaném zaplacení částky 36.917 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o nájmu dopravního prostředku, kterou uzavřel s žalovaným uzavřel dne 19.5.2017 a na jejím základě si žalovaný jako poškozený od žalobce pronajal v rámci škodné události náhradní vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] AC [číslo], a to na dobu od 20.5.2017 do 23.6.2017 s nájemným ve výši 1 400 [spisová značka]. Škodná událost byla registrovaná u [pojišťovna] pod [číslo]. Za zapůjčené vozidlo byla žalobcem vystavena faktura č. 75 2017 ze dne 14.7.2017, znějící na částku ve výši 59.290 Kč vč. DPH (49.000 Kč bez DPH), která byla nejprve včetně dalších dokladů předložena dotčené pojišťovně k vypořádání nákladů za náhradní vozidlo, přičemž byl žalobce žalovaným oprávněn k převzetí pojistného plnění. Dopisem "Oznámení o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti" ze dne 18. 7. 2017 informovala pojišťovna žalobce o vyplacení částky ve výši 22.373 Kč vč. DPH, přičemž vycházel k z doby nájmu v délce 15 dnů a odečetla pevné náklady na provoz vozidla ve výši 4,50 [spisová značka]. Žalobci tak vznikl nedoplatek ve výši 36.917 Kč, tento však do podání žaloby uhrazen žalovaným nebyl, ačkoliv byl žalovaný předžalobní výzvou ze dne 28. 1. 2019 k úhradě nedoplatku pojistného plnění ve výši 36.917 Kč vyzván, přičemž byla žalobci poskytnuta 7denní lhůta k dobrovolnému splnění jeho povinnosti. Výzva byla žalovanému doručena dne 4.2.2019, žalovaný je tedy od 12.2.2019 v prodlení.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal ani z části a k věci uvedl, že tvrzení žalobkyně jsou neúplná a záměrně zkreslená tak, aby žalobou uplatněný nárok vypadal jako běžný smluvní vztah založený na základě smlouvy o nájmu dopravního prostředku, jehož nájem žalovaný, resp. pojišťovna viníka nehody, neuhradili. Žalovaný se však stal jednou z obětí tzv. lovců nehod, tj. takových společností, které zneužívají obětí dopravních nehod k svojí výdělečné činnosti. Žalovaný, se svým vozidlem [anonymizována dvě slova] [registrační značka], byl dne 18.7.2019 účastníkem dopravní nehody, kterou zavinila řidička vozidla [anonymizováno] [registrační značka]. Bezprostředně poté, co došlo k dopravní nehodě, na její místo dorazil zástupce žalobkyně, který nabídl žalovanému pomoc s řešením následků dopravní nehody. Žalovaný nejprve služby nabízené touto osobou odmítl, nicméně po dalším naléhání a ujištění zástupce žalobkyně o tom, že služba je zcela bezplatná, bude zajištěna oprava vozidla žalovaného v autorizovaném servisu a žalovaný dostane bezplatně po celou dobu opravy náhradní vozidlo, žalovaný souhlasil. Poté, co byla dopravní nehoda zaznamenána policií ČR, zástupce žalobkyně zajistil odtah vozidla z místa nehody a žalovanému dal podepsat smlouvu o nájmu dopravního prostředku, na kterou se nyní žalobkyně odvolává. Ve skutečnosti však bylo žalovanému prezentováno, že veškeré náklady na náhradní vozidlo budou uhrazeny z povinného ručení viníka nehody a pokud by pojišťovna pronájem vozidla neuhradila v plném rozsahu, nebude po žalovaném nic dalšího požadováno s odůvodněním, že se jedná o podnikatelské riziko žalobkyně, která se tímto způsobem živí a zná veškeré podmínky a způsob, jak si nechat odměnu za pronájem vozidla vyplatit. Za tímto účelem podepsal žalovaný i plnou moc, která žalobkyni opravňovala k jednání s pojišťovnou a na základě které pojišťovna plnila rovnou k rukám žalované. Na deklaraci shora uvedeného ujištění ve smlouvě nebyla vyplněna denní sazba nájemného, resp. celé okénko„ Nájemné“ předtisku smlouvy zůstalo nevyplněné a v této podobě byla smlouva uzavřena. Žalovaný tak neměl žádný důvod nevěřit zástupci žalované, že zapůjčené vozidlo má skutečně zapůjčeno bezplatně, resp. na náklady pojišťovny viníka nehody s tím, že případný rozdíl v ceně zapůjčení a vyplacenou náhradou ze strany pojišťovny jde na vrub žalobkyně. Část smlouvy týkající se nájemného zůstala smluvními stranami nevyplněná i při vracení vozidla žalovaným zpět k rukám žalobkyně. K okamžiku podpisu smlouvy tak žádná výše nájemného sjednána nebyla. Tato nebyla sjednána smluvními stranami ani dodatečně při vracení vozidla, které bylo rovněž stvrzeno na smlouvě podpisy účastníků v příslušné kolonce. Při vracení vozidla byl do smlouvy doplněn pouze údaj o době nájmu, tj. počet dní 35. Až následně byly do smlouvy doplněny údaje týkající se denní sazby (doplněno [číslo] - Kč), mezisoučtu (doplněno [číslo] - Kč) a DPH 21% (doplněno [číslo] - Kč). Předmětná smlouva byla podepsána pouze v jediném vyhotovení, které si ponechala žalobkyně. Žalovaný si tak listinu, kterou podepsal, alespoň na místě vyfotil svým mobilním telefonem. Z této fotografie je pak i pouhým laickým pohledem patrné, že se jedná o výtisk, který k důkazu předložila žalobkyně, avšak po jejím podpisu oběma smluvními stranami, byl tento bez vůle a vědomí žalovaného coby druhé smluvní strany doplněn o údaje, na základě kterých nyní žalobkyně uplatnila po žalovaném svůj nárok. Z uvedeného je jednoznačně patrné, že tato byla do smlouvy doplněna až po podpisu smlouvy žalovaným a po vrácení vozidla zpět k rukám žalobkyně. Z tohoto důvodu se tak nemůže jednat o platné smluvní ujednání, na základě kterého by žalobkyni svědčil jí uplatněný nárok na zaplacení ceny nájmu vozidla, resp. rozdílu mezi částkou požadovanou žalobkyní a plněním, kterého se jí dostalo od pojišťovny viníka nehody. Pro úplnost žalovaný doplnil, že jeho vozidlo nebylo odtaženo do žádného autorizovaného servisu [anonymizováno], jak mu bylo na místě slíbeno, ale do servisu [anonymizována dvě slova] v [obec], který nejen že nebyl autorizovaným servisem [značka automobilu], ale byl od místa nehody mnohem vzdálenější než servisy autorizované. Samotná oprava pak byla provedena velmi nekvalitně. Již druhý den po převzetí vozidla ze servisu se začala přední část vozidla v podstatě rozpadat, neboť jednotlivé díly byly špatně spasovány a ježděním vozidla vznikaly mezi jednotlivými díly přední části vozu stále větší mezery. Ani přes dva dodatečné pokusy o opravu se tento stav způsobený nekvalitní opravou zprostředkovanou žalobkyní se nepodařilo uvést přední část vozu do stavu odpovídajícímu jeho stavu před nehodou. Nakonec žalovaný dne 10.7.2017 vozidlo prodal, a to značně pod cenou, přičemž nízká cena byla zapříčiněna právě velmi nekvalitně provedenou opravou zprostředkovanou žalobkyní. Jestliže byla dle žalobce s žalovaným uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku byla uzavřena s tím, že částka nájemného bude namísto žalovaného primárně hrazena pojišťovnou viníka dopravní nehody a případný rozdíl má být pak závazkem samotného žalovaného, ze smlouvy tento nárok nevyplývá. Ve smlouvě nebyly vyplněny údaje ohledně ceny nájmu a žalovaný byl opakovaně ujištěn zástupcem žalobce, že veškeré služby jsou mu poskytnuty bezplatně a případná pojišťovnou nevyplacená část finančního plnění související s dopravní nehodou jde na vrub žalobkyně, která je ochotna toto podnikatelské riziko nést, neboť se jedná o způsob její obživy a jsou jí známy veškeré postupy, aby svůj zisk mohla realizovat z pojistného plnění poskytovaného pojišťovnami viníků dopravních nehod. Byly-li by žalovanému předestřeny žalobcem tvrzené podmínky, žalovaný by služeb žalobce nikdy nevyužil. V daném případě je tak pro žalovaného příznivější výklad dané smlouvy, byla-li by shledána platnou, takový, že nesjednáním sazby nájemného je žalovanému garantováno, že následkem dopravní nehody, kterou nezpůsobil, neponese žádné náklady spojené se službami poskytnutými žalobcem, tj. odtahem vozu, jeho opravou a zapůjčením náhradního vozidla. Takovýto výklad je třeba upřednostnit před výkladem a argumentací žalobce, že nemohl ovlivnit výši pojistného plnění a proto doplatek za své služby požaduje po žalovaném. Vůči žalovanému, coby spotřebiteli, nemůže obstát ani argumentace žalobce, že mu nemohlo být známo, že pojišťovna může použít korekci doby zapůjčení vozidla s ohledem na rozsah jeho poškození. Je-li žalobce v postavení podnikatele, který se nechá v plném rozsahu zmocnit k vyřízení pojistné události, pak by takovýto subjekt, s odkazem na § 5 odst. 1 obč. zák., měl být obeznámen se způsobem, jakým pojišťovna postupuje při vyčíslení hodnoty pojistného plnění. Jednal-li žalobce bez takovéto zákonem zmiňované péče a z neznalosti, jde ponížení nárokovaného pojistného plnění uplatněného nyní žalobcem žalobou za žalobcem, nikoliv za žalovaným.

3. V replice žalobce uvedl, že smlouva o nájmu dopravního prostředku uzavřená dne 19. 5. 2017 mezi žalobkyní a žalovaným nebyla v den uzavření smlouvy o nájmu kompletně vyplněna, jelikož mezi stranami bylo ujednáno, že se výše nájemného a celkový počet dní zapůjčení náhradního vozidla doplní na Smlouvu až při předání náhradního vozidla, a to s ohledem na skutečnou délku zapůjčení vozidla a sazebník příslušné pojišťovny, u které je daná pojistná událost registrována. Výše denní sazby za pronájem náhradního vozidla je totiž zcela odvislá od doby pronájmu vozidla, přičemž se výše denní sazby s narůstajícím počtem dnů pronájmu snižuje dle sazebníku příslušné pojišťovny, tj. [pojišťovna], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), u níž je registrována pojistnou událost [číslo]. V daném případě měl žalovaný pronajaté vozidlo [anonymizována dvě slova], [registrační značka] AC [číslo], a to na dobu 35 dní, při denní sazbě 1.400 Kč bez DPH (1.694 Kč vč. DPH), což plně odpovídá již uvedenému ceníku pojišťovny. Co se týká tvrzení žalovaného, že samotná oprava v autoservisu [anonymizována dvě slova] byla provedena velmi nekvalitně, k danému žalobkyně dodává, že žalobkyně není odpovědná za opravu náhradního vozidla tímto servisem, neboť žalobkyně sama obstarávala pouze pronájem náhradního vozidla žalovanému.

4. Žalovaný k výzvě soudu doplnil, že čestné prohlášení, v němž je uvedeno, že vozidlo si zapůjčil za účelem svého podnikání, mu bylo předloženo k podpisu společně se smlouvou o nájmu dopravního prostředku a plnou mocí pro vyřízení pojistné události. [příjmení] jiné i jeho podpisem byl podmíněn nárok na náhradní vozidlo. Pokud jde o v prohlášení uvedené IČO, jde o jeho rodné číslo, v předmětné době totiž podnikatelem vůbec nebyl. Žalovaný dále plnou mocí zmocnil žalobce k řešení pojistné události s pojišťovnou viníka dopravní nehody právě z důvodu, aby pojistné plnění za náhradní vozidlo nemusel hradit žalobkyni žalovaný, ale aby si žalobkyně svůj nárok za pronájem náhradního vozidla„ vymohla“ po pojišťovně viníka sama. K tomuto také skutečně došlo, což vyplývá z oznámení pojišťovny [anonymizováno] ze dne 18.7.2017, které bylo již provedeno k důkazu. Z tohoto vyplývá, že na účet žalobkyně bylo ze strany pojišťovny poukázáno celkem [číslo] - Kč z titulu plnění za náhradní vozidlo. Žádná další povinnost k placení za nájem předmětného vozidla nad rámec plnění pojišťovnou mezi stranami ujednána nebyla a tato nevyplývá ani z půjčovního řádu, na který se žalobkyně odvolává. Žalovaný setrval na svém tvrzení, že smlouva o nájmu dopravního prostředku byla uzavřena s tím, že žalobkyně si svůj nárok na zaplacení nájemného vymůže po pojišťovně sama, aniž by musel žalovaný cokoliv nad rámec pojišťovnou vyplaceného plnění doplácet. V opačném případě by žalovaný neměl žádný důvod vstupovat s žalobkyní do jakéhokoliv právního vztahu a zmocňovat ji k vyřízení pojistné události. Na základě tohoto zmocnění tak měl žalobce podniknout veškeré kroky k vymožení pojistného plnění po pojišťovně viníka tak, aby byl uhrazen tvrzený nárok v plné výši, toto však řádně neučinil, protože po vyplacení částky ve výši 22 373 Kč na základě krycího dopisu ze dne 18.7.2017 zjevně neučinil žádné kroky, ke kterým byla minimálně dle ust. § [číslo] odst. 1 povinna. Pokud žalobce měl za to, že pojišťovna neoprávněně krátila pojistné plnění, měl činit další kroky k vymožení tohoto pojistného plnění, či o této možnosti měl minimálně informovat žalovaného. Žalobce namísto toho až v lednu roku 2019 zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě pohledávky, kterou však na základě dříve udělené plné moci měl sám po pojišťovně za žalovaného vymáhat. Žalobce z pozice„ lovce nehod“ nalákal žalovaného na výhodné podmínky v podobě bezplatného poskytnutí náhradního vozidla po nehodě, sám pak vozidlo žalovanému poskytl, když se zároveň nechal zmocnit k vyřízení pojistné události. Bez jakékoliv smluvní opory vyčíslil svůj nárok na zaplacení nájemného za předmětné vozidlo, tento na základě plné moci u pojišťovny uplatnil, o výsledku jejího jednání s pojišťovnou žalovaného nijak neinformoval, aby následně takto vytvořenou (a pojišťovnou částečně uhrazenou) pohledávku začal bez dalšího rovnou vymáhat po žalovaném, ačkoliv sám byl zmocněncem či příkazníkem, který měl (fakticky vlastní) pohledávku po pojišťovně vymáhat. Takové jednání považuje žalovaný za jednání nepoctivé a nemravné. Shora popsané jednání žalobce nemůže požívat právní ochrany v podobě přiznání nároku, a to ať již na zaplacení dlužného nájemného ze smlouvy o pronájmu vozidla či na vydání případného bezdůvodného obohacení za užívání vozidla pro případ neplatnosti smlouvy o nájmu dopravního prostředku. Žalobce svou nedbalostí či minimálně nečinností fakticky způsobil žalovanému coby zmocniteli či příkazci škodu rovnající se výši pohledávky, kterou nyní požaduje po žalovaném, ačkoliv ji sám byl zmocněn vymáhat po pojišťovně viníka nehody. Tuto škodu ve výši 36.917 - Kč proto žalovaný navrhl započíst proti žalobcem uplatněnému nároku v případě, že by soud pohledávku žalobce uznal po právu.

5. Výzvou ke splnění povinnosti z 28.1.2019 právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení nedoplatku ve výši 36 917 Kč, včetně DPH, představujícího rozdíl, mezi původní výší nájemného za náhradní vozidlo a pojišťovnou uhrazenou částkou 22 373 Kč, včetně DPH. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost řešení sporu soudní cestou.

6. Dle podacího lístku č. RR867288325CZ byla zásilka odeslána advokátní kanceláří žalobce dne 30.1.2019 žalovanému.

7. Oznámením o poskytnutí pojistného plnění z pojištění odpovědnosti ze dne 18.7.2017 pojišťovna Kooperativa oznámila žalovanému, že v rámci pojistné smlouvy [číslo] uhradila celkovou výši pojistného plnění ve výši 22 373 Kč s tím, že tato byla vyplacena na základě faktury č. 2017 na účet společnosti [název žalobkyně]

8. Smlouvou o nájmu dopravního prostředku ze dne 19.5.2017 bylo mezi pronajímatelem - žalobcem a nájemcem – žalovaným sjednáno zapůjčení vozidla [anonymizována čtyři slova], které mělo být vráceno 23.6.2017, přičemž sjednané nájemné mělo činit [číslo] [spisová značka], a to za 35 dnů, tzn. celkem částce 59.290 Kč s nulovou kaucí. Dle jiné kopie této smlouvy absentuje vyplnění dobu pronájmu a výše nájemného, jsou však doplněny podpisy obou účastníků v době vrácení vozidla. Dle další kopie téže smlouvy jsou vyplněny údaje pouze v době předání vozidla do pronájmu.

9. Dle Půjčovního řádu, podepsaného 19.5.2017 za pronajímatele i za nájemce, tento obsahuje řadu sankcí pro případ poškození zapůjčeného vozidla, jeho vrácení ve znečištěném stavu či bez příslušenstvím. V čl. IV. je výslovně stanoveno, že množství pohonných hmot, uvedených ve Smlouvě, je závazné, na vyšší množství pohonných hmot v nádrži není hnán zřetel, naopak nižší množství je nutné doplatit hotově při předání vozidla zpět pronajímateli.

10. Dle daňového dokladu č. 75 2017 byla žalovanému jako odběrateli žalobcem jako dodavatelem vystavena faktura ve výši 59.290 Kč na základě Smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 19.5.2017 za půjčovné za období od 20.5.2017 do 23.6.2017.

11. Dle plné moci ze dne 19.5.2017 žalovaný zmocnil společnost [název žalobkyně] k jednání s pojišťovnou [anonymizováno] ve věci pojistné události [číslo] převzetí pojistného plnění, stanoveného pojistitelem za zapůjčení náhradního vozidla na účet zmocněnce.

12. V čestném prohlášení žalovaný dne 19.5.2017 prohlásil, že z důvodu denního používání vozu pro jízdy spojené s výkonem jeho profese (tj. podnikání), byl nucen si zapůjčit náhradní vůz.

13. Dle potvrzení o účasti na dopravní nehodě 18.5.2017 se řidič [celé jméno žalovaného] se účastnil dopravní nehody.

14. Žalovaný v účastnickém výslechu uvedl, že sazby pojišťoven jsou předem známy, jako občan a spotřebitel by tedy očekával, že v případě odborníků- specialistů, tito budou mít tyto ceníky u sebe. S jeho vozidlem [anonymizována dvě slova], v té době bylo cca 5 let staré, mu na křižovatce ulic [ulice] a [ulice] v roce 2017 nedala přednost paní a nabourala jej. Krátce po nehodě paní zůstala sedět v autě, on si natáhl reflexní vestu, zašel se podívat přímo na křižovatku, jestli je paní v pořádku. [příjmení] jí na okénko, aby otevřela dveře, paní byl sice v šoku, ale řekla, že je v pořádku. [příjmení] hlásil na linku 112 nehodu a komunikoval s nimi, pro jistotu se paní znovu ptal, jak je na tom. Paní následně prohlásila, že sanitku chce, tuto jí volala linka 112. Paní se stěžovala na bolest zad a z vozidla jí vytékala nějaká tekutina, linka 112 se ptala, jestli se jedná o benzín či naftu. Proto přijeli také hasiči, kteří celou situaci měli také řešit. Protože se nehoda stala v obou pásech kolejí, sjely se na místo nejen zástupci dopravních podniků, ale také policie, sanitka a hasiči. Krátce poté, co žalovaný ukončil hovor s linkou 112, byl první u nehody jakýsi muž, který tvrdil, že zrovna jedl náhodou okolo z práce a událost viděl, proto zastavil. Nejprve se ptal, jestli je všechno v pořádku a vůbec nebylo patrné, že by byl z firmy, zabývající se nehodami. Představil se pouze křestním jménem, které si již žalovaný nevybavuje, avšak po celou dobu mu tykal. Poté začal nabízet pomoc, ale tu žalovaný nejprve odmítl, protože jeho vozidlo bylo dosud servisováno pouze v autorizovaných servisech [anonymizováno] a hodlal s pojišťovnou řešit do jakého servisu je odvézt, protože jeho domovský servis je v [obec]. [příjmení] poté začal tvrdit, že pracuje v autorizovaném servisu [příjmení] [příjmení], kde může být vozidlo opraveno a současně poskytnuto náhradní vozidlo. Na základě toho žalovaný souhlasil. [příjmení] hned vytáhl předtištěné formuláře listin, které byly v řízení prováděny jako důkaz a vyzval žalovaného, aby je podepsal. Ten se nejprve dožadoval podmínek, za jakých bude služba poskytnuta a byl několikrát ujištěn, že nebude vůbec nic platit, jak za opravu, ani za náhradní vozidlo, že jsou autorizovaný servis [příjmení] [příjmení], stejně jako [anonymizováno] [část obce] nebo Autotrend v [obec]. Na přímý dotaz žalovaného, jak bude situace řešena v případě krácení pojistného plnění pojišťovnou, byl ujištěn, že v tom případě se jedná o riziko podnikání údajného servisu. V dané situaci již byli na místě hasiči, policie, sanitka, dopravní podniky, stáli tam v obou směrech pruhy tramvají, muž žalovaného ujišťoval o bezplatnosti služeb a naléhal na podpis dle jeho tvrzení standardních formulářů s tím, že jinak nemůže zavolat odtahovou službu. Proto listiny podepsal. Poté jej začala vyslýchat dopravní policie, do toho se na místě objevila odtahová služba a naložila jeho auto. Po vyřízení dokumentace poté žalovaného odvážel směrem do [obec], čemuž se žalovaný divil a bylo mu řečeno, že vozidlo bylo odvezeno jinam, do neautorizovaného servisu. Nevěděl, jak situaci řešit, byl ještě otřesen po nehodě a měl i strach, co by se s ním dělo, kdyby od dohody odstoupil. Dostal však náhradní vozidlo a po 35 dnech mu bylo telefonicky sděleno, že je jeho vůz opraven. Když podepisoval smlouvu o nájmu dopravního prostředku a také plnou moc, nevšiml si, že na obou listinách je jako smluvní strana uvedena společnost [právnická osoba] Předpokládal, že daná společnost zprostředkuje opravu v autorizovaném servisu [příjmení] [příjmení] servis, a uvedené listiny neměl následně k dispozici v kopiích ani ve stejnopisech, kromě fotokopie smlouvy v mobilním telefonu. Žalovaný na místě podepsal potřebné podklady, protože mu bylo řečeno, že lze vše zařídit pouze na základě jeho podpisu. Byl přitom ujišťován, že služba je pro něj zcela zdarma. Po podpisu se muž vzdálil a vyčkal na příjezd odtahového vozidla, to naložilo poškozené vozidlo a poté, co [anonymizováno] provedla nutné úkony, jej kamsi odvezlo. Žalovaný nevěděl, že jeho poškozené vozidlo bylo odvezeno do servisu do [obec], protože do servisu jel společně s mužem, který celou službu nabízel v jeho osobním voze. Žalovaný se domníval, že bylo odvezeno do servisu [příjmení] [příjmení], jak by ujišťován. Až když jej muž odvážel svým osobním vozem mimo [část Prahy] se ptát na cíl cesty, dokonce začal bát, jestli se nestal obětí únosu. V [obec] v servisu pana [příjmení] (nyní v insolvenci), po pracovní době, poté podepsal doklad o přijetí vozu do jeho servisu. Následně byl vyzván první mužem, aby jel s ním, že mu dá náhradní vozidlo a byl odvezen k benzinové pumpě [anonymizováno], na [anonymizováno] ulici, zhruba 20 metrů od nehody. I v současné době zde mají tito lovci nehod základnu. Vozidlo vracel tamtéž stejné osobě na základě telefonického pokynu. [příjmení] auto zkontroloval, vyzval žalovaného k podpisu listiny o předání vozu a společně jeli jeho vozem zpět do [obec] pro vozidlo žalovaného, zatímco zapůjčené vozidlo zůstalo na benzinové stanici. V servisu mu bylo předáno jeho vozidlo bez podpisu jakéhokoliv dokladu, pouze předáním klíčů. Za servis nic neplatil. Již cestou ze servisu se během 20 kilometrů rozestoupila přední část vozu a servis se k tomu odmítl postavit. Žalovaný volal muži, který jej do servisu odvezl, ten přislíbil vyřešit situaci pomocí [anonymizována dvě slova], kam měl žalovaný dle jeho pokynu vozidlo odvézt a kde mu byla pod jistým nátlakem za vozidlo nabídnuta cena, se kterou nesouhlasil. Vůz poté prodal v bazaru [anonymizováno] [obec] za 315 000 Kč. S pojišťovnou žalovaný vstoupil do jednání zhruba počátkem roku 2019, kdy žádal vysvětlení předžalobní výzvy, kterou obdržel od žalobce. Pojišťovna však s ním odmítla jednat, protože má událost uzavřenu. Než obdržel předžalobní výzvu, nebyl nikým kontaktován, ani z pojišťovny, ani ze strany [anonymizováno]. Žil 2 roky s přesvědčením, že je věc uzavřena, což odpovídalo i původně tvrzenému, že nic platit nemusí a vše bude vyřízeno s tím, že jde o riziko podnikání žalobce. Žalobce jej vůbec neinformoval, že pojišťovna nevyplatila celou částku a že rozdíl bude vyžadován po něm, až cca po 2 letech zjistil, že jej chtějí žalovat.

15. Z účastnického výslechu jednatele žalobce [jméno] [příjmení] soud zjistil, že klient je obvykle kontaktován zaměstnanci žalobce přímo v terénu na základě zjištění ve veřejných zdrojích a žalobce má rovněž smlouvu s [stát. instituce] a přístup do jejích databází. Sám jednatel společnosti takto zhruba v letech 2013 [číslo] pracoval, než se stal jednatelem (poté ještě do roku 2020), Klientovi je nabídnuta služba, která je přizpůsobena na míru dle ceníku na internetových stránkách dané pojišťovny. Zákazník, poškozený při nehodě, má nárok na náhradní vozidlo podle stáří a kategorie. Protože společnost žalobce má vozidla nová, poskytuje klientům, alespoň stejnou kategorii. Zákazníkovi je v mobilním telefonu ukázán ceník dané pojišťovny, avšak doba pronájmu do smlouvy není zapisována, protože nelze předem uvést, jak dlouho bude náhradní vozidlo potřeba. Jakmile však přesáhne měsíc, vznikají pevné náklady, podle principů sazebníků pojišťoven. Zatím se nestalo, že by byl daný ceník pojišťovny navýšen. V některých případech službu pojišťovna neuhradí. Vždycky je přitom i za pomoci právního zástupce hledán kompromis, poprvé je podobná situace řešena u soudu. Přitom se již stalo, že zákazník vrátil poškozené náhradní vozidlo a odkázal na příslušnou pojišťovnu. Nicméně společnost nikdy nenavyšovala ceny. Zákazníkům se líbí, že jim bude služba poskytnuta zdarma, je jim sděleno, že mají nárok na náhradní vozidlo ve své kategorii po celou dobu opravy, ale ze strany pojišťoven není plnění zpravidla takové, jaké by mělo být. Společnost prošla schvalovacím procesem u [stát. instituce], aby mohla čerpat informace z jejich zdrojů. Na aplikaci v telefonu jí přijdou informace o dopravní nehodě, na základě toho dorazí na místo zaměstnanec, vidí kdo je poškozený či viník, nabídne službu. Na místě nikdy nic klient neplatil a nic nepodepisoval, ani po přijetí vozidla do servisu, kde se sepsala zakázka. Až poté se dává klientovi náhradní vozidlo, zákazník má plné informace. Kilometrovné není účtováno. Nikdy se nestalo, že by klient nesouhlasil s avizovanou cenou z mobilního telefonu, přičemž tato je pojišťovnou jasně daná a společností není překračována. Byť ještě mohl jednatel žalobce působit v terénu v době, kdy se stala žalovanému uvedená nehoda, tohoto si nepamatuje. Faktura je po vystavení zaslána do pojišťovny a pokud ji ta nezaplatí v plném rozsahu, je nejprve urgována, někdy je případ odložen. V předžalobní výzvě je přitom klient žádán o součinnost, což ve většině případů je úspěšné. Zákazník vysvětlí situaci pojišťovně a věc skončí ke spokojenosti všech, někdy však jsou laxní a pak případ skončí u soudu. Náklady za právní zastoupení obvykle požadovány nejsou. Stalo se i, že byl učiněn kompromis, bylo odpuštěno i 40% fakturované částky, vymáhání je pak zastaveno. Nikdy nebyly požadovány tzv. pevné náklady za ujetý kilometr (náklady, které by poškozený vynaložil i se svým autem). Šlo o marketingovou strategii, součást obchodu. Pojistných události a půjčování náhradních vozidel je přitom ročně řešeno v průměru 40 – 50. Pojišťovny uhradí v plném rozsahu cca 95 %, tak 3 - 4 případy. Záleží na pojišťovně, např. [anonymizováno] se chová slušně k zákazníkům, jiné ne (např. [anonymizována tři slova], [jméno]). Klienti nejsou o výsledku pojistné události informováni, ti vidí vystavenou fakturu, dostanou pak krycí dopis o hrazení té částky. Převážně pak zpětně žádají o informace, jak dále pokračovat. Někdy třeba z faktury za [částka] pojišťovna odečte pevné náklady a uhradí 18 000 Kč, což je v pořádku. \Jindy ze stejné faktury uhradí jen 12 000 Kč. Stává se to např. u pojišťovny [jméno], u které jsou likvidátoři motivováni finančně ke zkracování zákazníků, aniž by na to měli právo. Pokud takový rozdíl vznikne a klient se neozve, byť je to v jeho zájmu, není vyzýván k platbě ihned, je mu ponechán čas, aby situaci vyřešil. Většina lidí však situaci neřeší, vypustí ji z hlavy, přestože je možné třeba zvednout telefon a potom by se do situace vložil žalobce. Na žalovaného osobně si již jednatel žalobce nepamatuje. Pokud jde o pověst v oboru podnikání žalobce, nazývaného crash hunters (lovci nehod), jde o negativní reklamu ze strany pojišťoven, není pravdou, že by byly podepisovány plné moci u nehod a jiný tvrzení, což musí potvrdit i žalovaný, který nepodepisoval žádné papíry u nehody, nikomu nic u nehody neplatil, dostal nabídku, servis, službu. Je na zákazníkovi, zda si chce nechat vozidlo v hodnotě 300 000 Kč opravit za 280 000 Kč a najde si odpovídající servis. [příjmení] pojišťoven je přitom nasměrovat opravu do nejbližšího smluvního servisu, aby byla oprava co nejlevnější a škoda pokud možno prohlášena za totální, pojišťovna nemusí hradit náhradní auto, uhradí zhruba 50% ceny vozidla, zbytek si vydraží, čímž se podporuje trh s náhradními díly a zvláště v případě vozidel na leasing je situace pro zákazníka těžká. Auto je prohlášeno za totální škodu, leasing vyplacen, zákazník pak nemá auto, musí doplatit hodnotu leasingu, která je mnohdy vyšší, než cena vozidla. V této souvislosti vznesl nabídku smíru žalovanému ve smyslu náhrady žalobou uplatněné částky, ponížené o 13 000 Kč, což žalovaný nepřijal.

16. Dle ust. § 6 odst. 1 a 2 NOZ má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

17. Dle ust. § 419 je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Dle ust. § 436 odst. 1 NOZ kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

19. Dle ust. § 441 odst. 1 a 2 NOZ ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec. Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

20. Dle ust. § 448 odst. 1 NOZ zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře-li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je-li některým z nich právnická osoba a zanikne-li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného.

21. Dle ust. § 580 NOZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

22. Dle ust. § 1810 NOZ se ustanovení části IV, hlavy I., oddílu 4 použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

23. Dle ust. § 1812 odst. 1 a 2 NOZ lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.

24. Dle ust. § [číslo] písm. h) se zvláště zakazují ujednání, která odkládají určení ceny až na dobu plnění.

25. Dle ust. § 2321 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání dopravního prostředku a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

26. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce provozuje i prostřednictvím [anonymizována dvě slova] službu poskytování náhradních vozidel a odtahové služby, přičemž do těchto databází má přístup na základě povolení [stát. instituce]. Jak jednatel žalobce vypověděl, že tímto způsobem se žalobce dozví o konkrétní autonehodě. Dne 18.5.2017 se stala dopravní nehoda, jejímž účastníkem byl žalovaný, přičemž mezi účastníky nebylo sporu, že vozidlo bylo ještě týž den odtaženo do autoservisu a ihned bylo žalovanému poskytnuto vozidlo náhradní. Jak žalovaný vypověděl vozidlo bylo předáno osobou, která tvrdila, že jen náhodně projížděla kolem nehody a shodou okolností pracuje v autorizovaném servisu, jehož služby žalovaný hodlal využít. Žalobce tento popis děje po autonehodě nesporoval. Přesto jsou všechny listiny, spojené s pronájmem náhradního vozidla a zmocněním žalobce k vymáhání náhrady škody, datovány 19.5.2017. S ohledem na okolnosti daného případu (nehoda na frekventované [anonymizována dvě slova], jejíž následky odstraňovaly všechny složky [anonymizováno]) má soud za to, že je mnohem pravděpodobnější, že se nehoda i odtah vozidla do servisu s následným převzetím náhradního vozidla stalo v jeden den. Jednak si totiž lze těžko představit, že by poškozené vozidlo žalovaného setrvalo na místě dalších 24 hodin po nehodě (byť někde stranou křižovatky) a teprve druhý den bylo odtaženo do servisu. Jednak by měl žalovaný dostatek času nalézt řešení dané situace s pojišťovnou a domluvit se na opravě i poskytnutí náhradního vozidla přímo s autorizovaným servisem dle svého výběru. Ani žalobce přitom netvrdil, že by byl žalovaným následně druhý den po nehodě vyhledán a požádán o danou službu, z vyjádření obou účastníků vyplývá, že se tak stalo přímo na místě nehody. Mezi účastníky ostatně nebylo sporu o tom, že náhradní vozidlo bylo žalovanému poskytnuto, a to po dobu 35 dnů, rovněž bylo nesporné, že odpovídající výše nájemného v takovém případě představuje 1 400 Kč za 1 den nájmu, celkem tedy 59 290 Kč včetně DPH. Rovněž nebylo sporu o tom, že žalovaný zmocnil žalobce k vymáhání částky, spojené s užíváním náhradního dopravního prostředku, vůči pojišťovně. [příjmení] byl pouze o tom, za jakých okolností byla uvedená smlouva uzavřena a zda vůbec byla mezi stranami sjednána úplata (nad rámec právě uvedeného plnění ze strany pojišťovny). Žalovaný veškeré listiny podepsal jako spotřebitel, čemuž odpovídá i jeho rodné číslo na předtištěném čestném prohlášení o potřebě využít náhradní vozidlo. Co se týče samotné smlouvy o nájmu dopravního prostředku, rovněž není sporu o tom, že v den podpisu smlouvy nebyla ve smlouvě vyplněna výše nájemného a doba nájmu. Žalobce tvrdil, že ceník byl žalovanému předem znám, přičemž by si nikdo z jeho zaměstnanců nedovolil zákazníka předem neinformovat o cenových podmínkách dle jednotlivých pojišťoven. Otázka ústního informování žalovaného však zůstala spornou, když žalovaný toto tvrzení popíral, přičemž současně předložil fotokopii jím podepsané smlouvy o nájmu dopravního prostředku, a to při zapůjčení vozidla a následně po jeho vrácení. Z těchto kopií je přitom zřejmé, že doba nájmu předem ujednána nebyla a byla doplněna až následně, ovšem již nikoliv za přítomnosti žalovaného. Žalobce toto tvrzení sám potvrdil, když se odvolával na konkrétní ceníky pojišťoven rozdělené dle délky nájmu náhradního vozidla. S ohledem na ochranu spotřebitele, kdy je obsah smlouvy vykládán z hlediska nejpříznivějšího výkladu, tak nelze než dospět k závěru, že mezi stranami byla sjednána bezplatná služba, jejíž úhrada měla být hrazena v plném rozsahu (resp. v žalobcem očekávaném rozsahu) pojišťovnou škůdce, který poškodil vozidlo žalovaného, a to přímo žalobci. Žalobce přitom při vědomí různého způsobu vypořádání škodné události, když právě touto činností se jako profesionál zabývá, na sebe vzal riziko případného nevymožení celé účtované částky. Druhým možným výkladem by soud musel dospět k závěru, že služba měla být poskytnuta úplatně, avšak výše úplaty byla odložena až na dobu pozdější, po vrácení vozidla. Ujednání, kterým se stanoví až dodatečně cena služby je však ve vztahu ke spotřebiteli zakázané a pokud k němu dojde, nepřihlíží se k němu. V takovém případě by uzavření nájemní smlouvy bylo pro rozpor se zákonem neplatné a žalovaný by měl uhradit žalobci to, čím se na úkor žalobce obohatil, tedy rozdíl z fakturované částky. Nelze však současně pominout skutečnost, že žalovaný zmocnil žalobce na základě jím předložené plné moci k vymáhání tohoto případného rozdílu. Žalobce však po obdržení pouze částečné platby na vystavenou fakturu ničeho neučinil k tomu, aby rozdíl mezi přiznanou a fakturovanou částkou na pojišťovně vymohl, což ostatně sám potvrdil. Namísto toho se s odstupem času počal domáhat uvedené částky po žalovaném. Z uvedeného vyplývá, že žalobce nejednal poctivě, když až s odstupem času se po žalovaném domáhal doplatku z vystavené faktury, přestože sám na částečné vypořádání pojistné události pojišťovnou nereagoval a nepožadoval doplatek účtované ceny pronájmu náhradního vozidla. K tomuto jednání byl přitom žalovaným zmocněn a jeho zmocnění částečnou úhradou ze strany pojišťovny nezaniklo a nadále trvalo. V daném případě by však ze svého nepoctivého jednání neměl těžit a jeho jednání by tak nemohl soud poskytnout ochranu. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 802,30 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 917 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 6. 2019, z částky 2 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 2. 2020, z částky 2 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 21. 7. 2020, z částky 2 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 26. 8. 2020, z částky 2 580 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 1. 12. 2020, z částky 2 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 12. 2020, z částky 1 290 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 3. 2021 a z částky 2 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 6. 5. 2022 včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 5 172,30 Kč.