45 C 66/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Pavlem Čulákem sídlem 5. května 655, 356 01 Sokolov proti žalované: Anonymizováno pro zaplacení 150 000 Kč s příslušenstvím + PO

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 150.000,00 Kč spolu se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 150.000,00 Kč od 2.3.2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 600,- Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení nemajetkové újmy ve výši 150 000,- Kč způsobené mu nesprávným úředním postupem Věznice Kynšperk nad Ohří. Uvedl, že je toho času ve výkonu trestu a má ustanoveného jako právního zástupce v jiné věci , tituly před jménem, , jméno FO, . Poté žalobce požádal v souladu s předpisy věznice o povolení telefonického kontaktu se svým advokátem, kdy věznice následně kontakt na advokáta ověřila a dne 23.11.2021 i schválila. Následně bylo žalobci umožněno být v pravidelném telefonickém kontaktu se svým advokátem, kdy tuto službu zajišťovala věznice prostřednictvím společnosti , právnická osoba, Postupem času bylo pro klienta stále obtížnější dovolat se svému obhájci, kdy poslední hovor byl uskutečněn dne 28.04.2023. Ode dne 17.05.2023 již nebylo žalobci umožněno ze strany věznice spojení s advokátem prostřednictvím telefonu, kdy po vytočení telefonního čísla , tel. číslo, na advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, evidovaného i Českou advokátní komorou nebylo možné se s advokátem spojit a spojení bylo ihned ukončeno. Žalobce se pokusil zjistit, proč mu není umožněn telefonický kontakt s advokátem. Obrátil se i na společnost , právnická osoba, s reklamací volání. Dne 17.08.2023 podal žádost na okamžité zprovoznění telefonického kontaktu k zaměstnanci věznici vychovateli , tituly před jménem, , jméno FO, , avšak k žádné změně nedošlo. Z e-mailové korespondence pouze vyplynulo, že věc je prověřována a že se v daném případě může jednat o tzv. přesměrovaný tel. hovor, neboť přesměrované hovory např. z pevné linky na mobilní telefon systém z bezpečnostních důvodů blokuje. Proto žalobce dne 29.08. podal k Vězeňské službě ČR stížnost na dlouhodobé porušování práv. Rovněž se pokusil celou věc vyřešit se společností , právnická osoba, s návrhem ze dne 21.08.2023. V odpovědi ze dne 03.10.2023 společnost sdělila, že věznice určuje parametry, na základě kterých se uskutečňují telefonní hovory. Jedním z těchto parametrů je zákaz realizace hovorů na telefonní čísla, která jsou přesměrovaná na straně volaného čísla na jiné číslo. Vzhledem ktomu, že nebyla sjednána náprav ze strany věznice, obrátil se žalobce na veřejného ochránce práv dopisem ze dne 20.10.2023, která dne 13.11.2023 konstatoval, že v daném případě se jedná o omezení možnosti právní pomoci. Vzhledem k uvedenému byl žalobce nucen komunikovat se svým advokátem toliko prostřednictvím pošty, kdy tento způsob je jednak velice zdlouhavý, neumožňuje rychle reagovat a dohodnout další postup ve věci a je i velmi neekonomický, neboť cena jedné minuty telefonního hovoru je 1,19 Kč oproti ceně za poslání zásilky ve výši 27,- až 34,- Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 30.08.2023, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 30. 8. 2023 (žádostí ze dne 28. 8. 2023) uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění z titulu tvrzeného nesprávného úředního postupu Vězeňské služby ČR ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 150.000,- Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne 16. 4. 2024. Žalovaná neshledala existenci odpovědnostního titulu, a to tvrzeného nesprávného úředního postupu dle ust. § 13 z. č. 82/1998 Sb. Prověřením bylo zjištěno, že nedostupnost povoleného telefonního čísla nebylo zapříčiněno Vězeňskou službou ČR, Věznicí Ostrov ani poskytovatelem telefonní služby. Naopak z přiložených listin vyplývá, že Vězeňská služba v rámci stížnostního řízení činila a snažila se zjistit důvody, proč se žalobce nemůže spojit se svým právním zástupcem (vyřízení stížnosti VS ČR, Generální ředitelství Praha ze dne 31. 1. 2024, zápisy z VIS ze dne 19. 11. 2021, 24. 5. 2023 a 21. 7. 2023, emailová komunikace ze dne 17. 8. 2023 se společností , Anonymizováno, ). Právní zástupce žalobce si z telefonního čísla pevné linky přesměroval hovory na svůj mobilní telefon, čímž došlo v systému společnosti , právnická osoba, , z bezpečnostních důvodů k blokaci tohoto telefonního čísla. Přesměrování telefonních hovorů z pevné linky na mobilní telefon je záležitostí právního zástupce žalobce, kterého žalobce může zkontaktovat i písemně. Žádost žalobce tak nebyla shledána důvodnou a byla tak zamítnuta. S ohledem na shora uvedené žalovaná navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

3. Žalobce až v průběhu soudního jednání 25.2.2025 uvedl, že , tituly před jménem, , jméno FO, má telefonní číslo , tel. číslo, pevnou linku přesměrované po celou dobu, a protože již hovory nejsou umožňovány zhruba od května 2023, muselo dojít ke změně přístupu k přesměrovaným hovorům, protože tyto dříve fungovaly. V tomto směru vznesla žalovaná námitku promlčení, protože tato nová tvrzení nebyla uplatněna ani v žalobě, ani v návrhu na předběžné projednání nároku ze dne 30.8.2023, ačkoliv žalobce již od 17.8.2023 z vyjádření telefonní společnosti věděl, že se může jednat o přesměrovaný hovor.

4. Žádostí o předběžné projednání nároku ze dne 28.8.2023, doručenou dne 30.8.2023, žalobce žádal o vypořádání nemajetkové újmy způsobené mu nemožností dovolat se na přesměrované telefonní číslo , tel. číslo, obhájce , tel. číslo, , které je neustále obsazeno, zatímco z telefonních čísel, která nejsou skrytá, se lze dovolat bez problémů. Žalobce uváděl, že již v měsíci dubna a květnu pro opatrnost požádal sociální pracovnici ve věznici, aby advokátovi zavolala a zeptala se proč se mu nelze dovolat. Tato pracovnice se spojila s advokátem bez obtíží a advokát ji sdělil, aby navrhovatel zkoušel volat nadále. Navrhovatel takto činil, nicméně neustále se mu dostávalo pouze obsazovacího tónu. 21.7.2023 se navrhovatel opět obrátil o pomoc sociální pracovnice, která mu sdělila, že advokát nemá žádnou blokaci telefonních čísel. Toto bylo navrhovateli divné, i vzhledem k délce, po jakou se nemůže advokátovi dovolat, a proto prostřednictvím vychovatele kontaktoval externího poskytovatele telefonních služeb, kterým je společnost , Anonymizováno, , se sídlem v Praze. Dle žalobci dostupných informací, je telefonní číslo , tel. číslo, v kanceláři neustále přesměrované, což ale vzhledem k nastavení systémů společnosti , Anonymizováno, je problém, neboť tyto hovory jejich systém automaticky blokuje. To má za následek nedovolání se na číslo obhájce, který má číslo přesměrováno permanentně.

5. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 16.4.2024 byla žádost žalobce o předběžné projednání nároku vypořádána a žalobci nebylo odškodnění přiznáno.

6. Dle zápisů z Vězeňského informačního systému byla dne 19.11.2021 odsouzenému na jeho žádost poskytnuta adresa na advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , se sídlem v , adresa, , včetně telefonního čísla na pevnou linku. Dne 24.5.2023 požádal odsouzený o kontrolu a ověření funkčnosti telefonního čísla pevné linky advokáta, neboť se mu již týden nemůže dovolat (obsazovací tón). Dotazem na seznam povolených čísel bylo zjištěno, že odsouzený má skutečně toto číslo na advokáta v seznamu povolených kontaktů. Dle České advokátní komory jsou údaje advokáta platné ke dni 24.5.2023 včetně uvedeného telefonního čísla. Telefonickým hovorem s advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že advokát byl na dovolené. Nyní by mělo být již možno, aby se mu odsouzený dovolal. Odsouzenému byl sdělen závěr - číslo je platné a funkční. Dne 21.7.2023 požádal odsouzený o telefonát na pevnou linku advokáta , tel. číslo, , neboť se mu již 4 měsíce nemůže dovolat, je vždy obsazovací tón. Požádal advokáta, aby si deaktivoval u svého operátora blokaci skrytých čísel. Dle České advokátní komory ke dni 21.7.2023 jsou údaje advokáta platné, včetně čísla pevné linky. Telefonickým hovorem s advokátem bylo zjištěno, že advokát nemá blokovaná skrytá čísla. V případě, že jej odsouzený nemůže telefonicky kontaktovat, doporučuje napsat dopis. Toto bylo odsouzenému sděleno.

7. Dle historie volání na telefonní číslo , tel. číslo, (tzn. pevnou linku advokáta v době od 1.2.2023 do 18.8.2023 ze strany odsouzeného , jméno FO, , podle kterého průběžně dochází k pokusům o telefonáty, přičemž byly realizovány hovory 10.3.2023 po dobu 22 vteřin, 17.3.2023 po dobu 3 minut a 40 vteřin, 3.4.2023 po dobu 3 minut a 41 vteřin, 28.4.2023 po dobu 3 minut a 42 vteřin a 21.4.2023 po dobu 1 minuty 41 vteřin. Ve zbývajících časech je uvedeno: volající zavěsil, zrušil volání.

8. V e-mailu společnost , Anonymizováno, , jméno FO, z justiční vězeňské služby ze 17.8.2023 v reakci na dotaz, z jakého důvodu se nedaří dovolat na pevnou linku advokáta, uvedla: „, právnická osoba, , podařilo se nám dovolat dnes přímo , tituly před jménem, , jméno FO, – ke včerejšímu neúspěšnému hovoru vězně , jméno FO, (16.8.2023 v 8:57 hod.) nám sdělil, že byl od 8:30 na jednání. Po dobu jednání nebere telefony. Nemůžeme ručit zato, jakým způsobem je nastavený telefon v kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, v době jeho nepřítomnosti, pokud nám jeho telefon na volání ze skrytého telefonního čísla vrací obsazovací tón. , tituly před jménem, , jméno FO, dále uvedl, že na ztracený hovor ze skrytého telefonního čísla nelze volat zpět (např. po ukončení jeho jednání u soudu, když si projde ztracené hovory) a také sdělil, že napsal panu , jméno FO, dopis, který by měl obdržet v nejbližších dnech, pokud se tak již nestalo. Závěrem je, že nespojení hovoru není způsobeno žádnou závadou na síti, ale na straně příjemce hovoru.“ V systému byly nalezeny za posledních 10 dnů ze strany pana , jméno FO, pouze 2 pokusy o volání na pevnou linku advokáta s tím, že hovor 7.8. v 19:50 byl mimo pracovní dobu právní kanceláře a není tak divu, že se pan , jméno FO, nedovolal. Druhý hovor ze 16.8.2023 v 8:57 hod. (v pracovní době právní kanceláře) bude prověřen. Pracovní doba advokátní kanceláře , tituly před jménem, , jméno FO, je od 7:30 hod. do 12:00 hod. denně od pondělka do pátku. Poté od 13:00 hod. maximálně do 17:00 hod. v pondělí, postupně je pracovní doba zkracována až k pátku, kdy je již jen do 14:30 hod.

9. Dle Vyřízení stížnosti žalobce ze dne 23.10.2023 Vězeňskou službou ČR, Generálním ředitelstvím , adresa, , žalobce nesouhlasil s vyřízením své předchozí žádosti ze dne 29.8.2022, ve které žádal, aby byla nařízena změna technických požadavků u telefonní společnosti , právnická osoba, protože se nemůže dovolat svému advokátovi, který si přesměroval své telefonní číslo , tel. číslo, pevné linky na mobilní telefon a vězeňská služba přesměrované hovory blokuje. Generální ředitelství , adresa, k věci uvedlo, že 23.11.2021 bylo Věznicí , adresa, povoleno telefonní číslo , tel. číslo, , tituly před jménem, , jméno FO, , pevná linka , tel. číslo, . V květnu a červenci 2023 požádal žalobce sociální pracovnici o kontrolu a ověření funkčnosti telefonního čísla z důvodu jeho nedostupnosti. Po ověření sociální pracovnicí, tato žalobci sdělila, že telefonní číslo , tel. číslo, platné a funkční. V srpnu 2023 informoval žalobce o nedostupnosti telefonního čísla svého vychovatele, který e-mailovou komunikací u poskytovatele telefonních služeb – , právnická osoba, , zjistil, že nedostupnost povoleného telefonního čísla nebyla zapříčiněna Věznicí , adresa, , ani poskytovatelem telefonní služby, nýbrž tím, že advokát si z telefonního čísla pevné linky , tel. číslo, přesměroval hovory na svůj mobilní telefon, čímž došlo v systému společnosti , právnická osoba, , z bezpečnostních důvodů k blokaci tohoto telefonního čísla. O tomto byl žalobce informován, kdy Současně uvádí, že blokací telefonního čísla advokáta z důvodu přesměrování hovorů na mobilní telefon, nedošlo činností Vězeňské služby ČR k porušení ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ani článku 37 odst. 2 Ústavního zákona č. 23/1991 Sb., který se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon. Přesměrování telefonních hovorů z pevné linky na mobilní telefon je záležitostí obhájce. V případě nezrušení tohoto přesměrování, může advokáta odsouzený kontaktovat písemnou formou. Stížnost tak byla vyhodnocena jako nedůvodná.

10. Dle fotokopie historie volání z 19.2.2024 z výkonu trestu odnětí svobody byly realizovány telefonní hovory od 29.9.2023 do 23.1.2024 na pevnou linku obhájce. Bylo opakovaně voláno, marně. Stejně se tak stalo i 1.2.2024.

11. Dle sdělení odsouzeného ze 17.8.2023 žalobce informoval společnost , Anonymizováno, , že mu nejde volat téměř 5 měsíců na telefonní číslo , tel. číslo, obhájce, na pevnou linku, kdy číslo neustále hlásí obsazeno. V písemném vyjádření této osoby stojí, že nemá blokování neznámých čísel. Odsouzený též posílal dopis na BVfon, ale odpověď neobdržel. Odsouzený požaduje okamžité zprovoznění čísla, neboť má před soudním řízením a nemožnost volání značně stěžuje komunikaci mezi obhájcem a klientem. Dle fotokopie doručenky zásilky zasílané společnosti , Anonymizováno, ., byla zpráva jako nevyzvednutá vrácena zpět vězeňské službě 17.8.2023.

12. Výzvou ke sjednání nápravy – reklamací volání ze dne 26.7.2023 žalobce společnost , Anonymizováno, . vyzval, aby okamžitě sjednala nápravu ohledně jeho telefonátů, kdy se mu nedaří již tři měsíce dovolat na pevnou linku , tituly před jménem, , jméno FO, a kontaktovat tak obhájce. Protože obhájce nemá aktivní blokaci soukromých čísel, je dle jeho názoru chyba na straně , Anonymizováno, . V této souvislosti upozornil společnost , Anonymizováno, , že pokud bude prokázáno, že chyba byla na její straně, bude v součinnosti s tímto obhájcem, tedy , tituly před jménem, , jméno FO, , přistoupeno k vymáhání nemajetkové újmy.

13. Ve stížnosti na dlouhodobé porušování práv ze dne 29.8.2023, adresovanou Vězeňské službě ČR, žalobce uvedl, že si nechal schválit pro telefonní volání se svým advokátem číslo na jeho pevnou linku, které je uvedeno i u České advokátní komory. Po schválení uvedeného telefonního čísla, podle potřeby komunikoval se svým obhájcem a vždy přímo jemu, nebo jeho právní koncipientce, , tituly před jménem, , Anonymizováno, bez problémů dovolal. Poslední úspěšný hovor proběhl dne 28.4.2023. Následně se pokoušel dovolat dne 17.5.2023, ale telefonní automat hlásil obsazovací tón. Následně zkoušel volat v měsíci květnu, s podobným výsledkem. Někdy v měsíci květnu nebo červnu se obrátil o pomoc na sociální pracovnici, která advokáta úspěšně kontaktovala. Dne 27.7.2023 tedy opět kontaktoval sociální pracovnici s žádostí o zavolání obhájci, a sdělení prosby zrušení blokace skrytých telefonních čísel. Téhož dne dostal odpověď. Doplnil, že po dalších 5ti neúspěšných pokusech písemně 26.7.2023 zaslal výzvu ke sjednání nápravy ze strany společnosti , Anonymizováno, , a tuto dne 27.7.2023 jako doporučenou zásilku odeslal společnosti, která zásilku nepřevzala. S ohledem na to ještě týž den písemně požádal svého vychovatele, aby tuto společnost kontaktoval elektronicky prostřednictvím tzv. Helpdesku. Následně získal odpověď, podle které se společnost , Anonymizováno, snaží zbavit odpovědnosti tím, že odkazuje na nastavení telefonního přístroje v kanceláři advokáta. Dne 25.8.2023 navštívila žalobce koncipientka pana , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , která potvrdila, že telefonní číslo , tel. číslo, pevnou linku obhájce, je permanentně přesměrováno na mobil pana , jméno FO, tak, aby mohl být k zastižení neustále i o víkendu, a to pro Policii. Vzhledem k tvrzení , tituly před jménem, , jméno FO, je tak jasné, že telefon v kanceláři , tituly před jménem, , jméno FO, je neustále bez výjimky přesměrován a je tedy chyba na externím poskytovateli telefonních služeb, tedy společnosti , Anonymizováno, , když se téměř 4 měsíce nemůže dovolat svému obhájci. Je tak zasahováno do základních práv odsouzeného, kdy každý má právo na právní pomoc, která je nezbytným předpokladem pro naplnění práva na efektivní přístup k soudu. V tomto případě je efektivita značně ztížena ze strany věznice, resp. poskytovatele telefonních služeb, kterou je společnost , Anonymizováno, .

14. Společnost , právnická osoba, žalobci odpověděla dne 3.10.2023, když žalobce informovala, že provozovaná telefonní služba v dané věznici je poskytována vězněným osobám rovněž v souladu s platnými interními předpisy a nařízeními Vězeňské služby ČR. Jedná se například o parametry, které mají vliv na dostupnost služby – povolená denní doba na volání, povolená denní délka hovorů, počet povolených telefonních čísel, monitorování či nahrávání hovorů, apod. Jedním z těchto parametrů je také zákaz realizace hovorů na telefonní čísla, která jsou přesměrována na straně volaného čísla na jiné telefonní číslo. Jelikož, jak sám žalobce uvádí, že aplikace tohoto zákazu byla pravděpodobnou příčinou, proč se nemohl spojit s volaným číslem, je potřeba případné dotazy, požadavky či stížnosti v této oblasti směrovat na Vězeňskou službu ČR, v jejíž kompetenci je provádět změny v příslušných parametrech provozované služby. Žádost na mimosoudní vyrovnání, tak byla v podstatě, zamítnuta.

15. Dle odpovědi ombudsmana ze 13.11.2023 v reakci na stížnost žalobce ze dne 22.10.2023, že nemůže telefonovat z věznice svému advokátovi, protože věznice neumožňuje z bezpečnostních důvodů realizaci hovorů na telefonní čísla, která jsou přesměrována, kdy advokát má přesměrovanou pevnou linku z kanceláře na mobilní telefon. Zástupce veřejného ochránce práv označil skutečnost, že existují bezpečnostní důvody pro to, aby věznice blokovala telefonní hovory vězněných osob v situaci, kdy tzv. povolená telefonní čísla, na která může vězněný telefonovat, jsou přesměrována na jiný telefon, považuje za neoddiskutovatelnou. Současně však uvedl, že tato opatření omezují možnost žalobce právní pomoci. O problému bude proto informovat předsedu České advokátní komory, který by mohl oslovit přímo Vězeňskou službu ČR, zda by bylo technicky možné změnit uvedený systém telefonování tak, aby se vězněné osoby mohly dovolat svým advokátům i v případě přesměrování. Rovněž doporučil písemně kontaktovat advokáta a dohodnout se s ním, zda by mu mohl zatelefonovat přímo na mobilní telefon, či jiné telefonní číslo , tel. číslo, tím, že rovněž advokát může odsouzeného navštívit přímo ve věznici.

16. Dle Návrhu na mimosoudní vyrovnání před podáním žaloby žalobce informoval společnost , Anonymizováno, o daném problému a žádal sjednat nápravu.

17. Dle soupisu korespondence, zasílané žalobci od právního zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, v období od 25.5.2023 do 29.1.2024, bylo průběžně v měsících květnu, červnu, červenci, srpnu, září, říjnu, listopadu roku 2023 a v lednu roku 2024 zasláno celkem 13 dopisů, včetně jedné soukromé korespondence.

18. Dle Potvrzení přijetí podání ze dne 31.8.2023 Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo přijetí podání žalobce se žádostí o předběžné projednání nároku ze dne 30.8.2023. Současně informovalo žalobce o lhůtách k vypořádání tohoto nároku.

19. Dle obálky doručené zásilky prostřednictvím Vězeňské služby byla zásilka Ministerstva spravedlnosti doručena žalobci 1.9.2023.

20. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

21. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

22. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

23. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

24. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

25. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

26. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

27. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

28. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

29. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

30. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

31. Dle ust. § 18 odst. 1 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, v platném znění, odsouzený má právo na použití telefonu v době vymezené vnitřním řádem věznice ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátem, který odsouzeného zastupuje v jiné věci.

32. Dle čl. 37 odst. 2 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, v platném znění (dále jen „LZPS“), každý má právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení.

33. Dle čl. 40 odst. 3 LZPS obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce. Jestliže si obhájce nezvolí, ačkoliv ho podle zákona mít musí, bude mu ustanoven soudem. Zákon stanoví, v kterých případech má obviněný právo na bezplatnou pomoc obhájce.

34. Na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalobce, který je t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici , adresa, je účastníkem různých civilních řízení, ve kterých jej zastupuje , tituly před jménem, , jméno FO, . Z důvodu zajištění flexibilního kontaktu s právním zástupcem žalobce požádal o umožnění telefonního kontaktu prostřednictvím pevné linky svého advokáta, což mu bylo rovněž povoleno. Telefonní kontakt byl až do 21.4.2023 realizován, poté se však již žalobci nedařilo telefonicky kontaktovat svého právního zástupce, když tento si přesměroval veškeré telefonní hovory na svůj mobilní telefon. Z bezpečnostních důvodů přitom jsou telefonní hovory z věznic na přesměrovaná čísla blokovány. Žalobce se opakovaně snažil prolomit bezpečnostní opatření a domáhal se, aby mu jednak telefonní společnost, jednak věznice hovory na přesměrovaná telefonní čísla umožnily. Žalobce informoval o problému rovněž svého právního zástupce prostřednictvím advokátní koncipientky, která se osobně dostavila do věznice. Ta potvrdila, že advokát své hovory z pevné linky trvale přesměroval na svůj mobilní telefon, jehož číslo však žalobci odmítla sdělit, když se jedná o soukromé mobilní číslo. Žádný jiný alternativní telefonní kontakt nenabídla a nenabídl jej ani právní zástupce žalobce. Žalobce je tak odkázán na kontakt písemný či osobní, pakliže se advokát či jeho koncipientka do věznice dostaví.

35. Proti sobě tak stojí právo žalobce na kontakt se svým právním zástupcem v souvislosti s jednotlivými civilními řízeními a potřeba eliminovat bezpečnostní rizika spojená s nekontrolovaným kontakty obžalovaných na přesměrovaných číslech. V tomto směru soud konstatuje, že je více méně známá věc, že přesměrované hovory jsou bezpečnostním rizikem, kdy může ze strany osob ve výkonu trestu odnětí svobody docházet ke kontaktování jiných odsouzených, svědků nebo různých jiných osob. I z tohoto důvodu jsou hovory odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody monitorovány. Bezpečnostní rizika, spojená s telefonními hovory na přesměrovaná čísla v tomto směru označil za neoddiskutovatelná rovněž zástupce ombudsmana, na kterého se žalobce obrátil (i on přitom vycházel z dojmu, že se jedná o kontakt obhájce s odsouzeným). V tomto směru soud konstatuje, že ústavně zaručené právo na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod je jedním z práv, která spolu s presumpcí neviny (čl. 40 odst. 2 Listiny) jsou základními podmínkami spravedlivého (trestního) procesu (čl. 36 odst. 1 Listiny), v němž má být zjištěna vina obviněného či obžalovaného. Tyto ústavní záruky se promítají i do procesního předpisu, trestního řádu (§ 33 odst. 1 tr. ř.), který ve shodě s ústavou je vybudován na zcela zřetelné zásadě priority volby obhájce (§§ 33 odst. 1, 37 odst. 2 tr. ř.), kterou je obviněný (obžalovaný) oprávněn uplatnit v kterémkoli stádiu neskončeného řízení (§ 37 odst. 2 tr. ř.); je proto vždy věcí obviněného (obžalovaného), kdy a koho z osob oprávněných k poskytování právní pomoci formou obhajoby v trestním řízení (§ 37 tr. ř.) svou obhajobou pověří, příp. zda svého práva volby vůbec využije (nejedná-li se o případ povinného zastoupení, tedy případ nejzávažnějších trestných činů, v nichž hrozí obviněnému největší zásah do jeho lidských práv). V obou případech se jedná o součást zásad spravedlivého procesu. Právo na obhajobu je součástí procesní garanci spravedlivosti trestního řízení, obsahově jej nelze spojovat s právem na právní zastoupení dle čl. 37 odst. 2 listiny, a to již jen proto, že obhájcem může být v trestním řízení pouze advokát, zatímco v civilním řízení může být zástupcem prakticky kdokoliv, dokonce i osoba bez právního vzdělání. Jestliže právní předpisy zaručují právo obviněného či odsouzeného na kontakt se svým obhájcem, zaručují tak práva dotyčného v trestním řízení, v němž je (zpravidla) rovněž ohrožena jeho svoboda, jako jedno ze základních lidských práv. Naproti tomu právo nechat se zastoupit v civilním řízení představuje právo na spravedlivý proces v širším smyslu a jeho účelem je zajištění procesní rovnosti před soudy, státními orgány apod. Až na výjimky není zapotřebí, aby zástupce byla osoba právně vzdělaná a s určitou dávkou zobecnění lze shrnout, že k zásahům do základních práv a svobod účastníků nedochází.

36. V daném případě soud dospěl k závěru, že zde není dána příčinná souvislost mezi žalobcem uváděnou nemožností kontaktovat svého advokáta v rámci civilního řízení a opatřením v rámci výkonu trestu odnětí svobody z důvodu zajištění bezpečnosti přesměrovaných hovorů. Soud provedl rovněž test proporcionality, přičemž přihlížel rovněž k tomu, že se nejedná o právo na obhajobu v trestní věci, tzn. ochranu práva odsouzeného na důvěrný kontakt s jeho obhájcem, ale právo účastníka civilního řízení zvolit si svého zástupce a s tímto se kontaktovat. Opatření k zamezení přesměrovaných hovorů je zcela legitimním prostředkem prevence bezpečnostních rizik, spojených s nekontrolovanými hovory odsouzených. Daného cíle lze těžko dosáhnout jiným způsobem, např. nahlášením konkrétního hovoru na přesměrovaný telefon, a to zejména v situaci, kdy ani sám , tituly před jménem, , jméno FO, nevyvinul žádnou aktivitu v tomto směru. Ačkoliv je mu známa daná situace, nekontaktoval sám věznici, aby jí sdělil jiné číslo (aniž by jej současně sdělil svému klientovi), byť toto má i dle informací, které měla jeho koncipientka poskytnout žalobci právě pro účely naléhavé potřeby. S ohledem na to tak neexistuje méně omezující prostředek k dosažení stejného cíle. Současně s ohledem na to, že žalobce není omezen v kontaktu se svým právním zástupcem formou písemnou či osobní (byť v tomto směru záleží na dohodě advokáta s klientem), jakkoli se pro jedná o méně komfortní způsob styku s právním zástupcem než formou telefonického hovoru, nejedná se o neúměrný zásah do práv žalobce, odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody v porovnání k prevenčně bezpečnostní funkci takového prostředku.

37. Z řízení nevyplynulo, že by se sám advokát snažil danou situaci jakkoli napravit, naopak v jeho přístupu lze shledat zjevnou neochotu poskytnout žalobci jakýkoli jiný telefonní kontakt, prostřednictvím kterého by se s ním žalobce mohl nepřetržitě spojit. Současně lze dovodit i význam, jaký telefonickému kontaktu se žalobcem jeho právní zástupce přikládá. , tituly před jménem, , jméno FO, totiž zůstal zcela pasivní v situaci, kdy byl opakovaně žalobcem upozorněn na problémy s telefonickým kontaktem na přesměrovanou pevnou linku a neposkytl vězeňské službě jiný kontakt, na kterém jej žalobce může zastihnout a nedomáhal se sám ani změny v bezpečnostních pravidlech. Je tak zcela zjevné, že , tituly před jménem, , jméno FO, nemá obavy z prodlení v případě zastupování žalobce v jednotlivých civilních sporech. V této souvislosti je tak rovněž otázkou, zda k přesměrování hovorů ze stany advokáta nedošlo zcela úmyslně, zvláště v situaci, kdy se omezil pouze na vágní vzkaz, aby se žalobce pokoušel o kontakt dále či tento realizoval písemnou formou. Ať už je motivací advokáta pro nonstop přesměrované hovory cokoli (včetně případné procesní taktiky advokáta v jednotlivých řízeních, který tak má objektivní důvod žádat o prodloužení procesních lhůt, jak vyplynulo z vyjádření žalobce během ústního jednání), nelze než konstatovat, že daná situace byla způsobena právě jednáním právního zástupce a došlo tak k přetržení příčinné souvislosti mezi případným odpovědnostním titulem a vznikem nemajetkové újmy žalobce. Není tak naplněna jedna ze tří podmínek pro odpovědnost státu za škodu. Pro úplnost již zbývá jen doplnit, že jestliže žalobce během ústního jednání uváděl, že od počátku se dovolával na přesměrované číslo dokonce s vědomím vězeňské služby a až v průběhu takto realizovaných hovorů došlo k jejich omezení, jednak nelze než přisvědčit námitce promlčení, vznesené žalovanou při témže ústním jednání, když o přesměrování hovorů se žalobce dozvěděl 23.10.2023 a tvrzení o údajném povědomí o přesměrování hovorů uplatnil až 25.2.2025, tzn. po marném uplynutí promlčecí lhůty, která byla uplatněním žádosti žalobce o předběžné projednání nároku dnem 30.8.2023 (tzn. 54 dní od počátku běhu promlčecí lhůty) stavěna a opětovně počala běžet den následující po projednání žádosti žalobce ze dne 16.4.2024. K podání žaloby tak zbývalo žalobci 126 dní a lhůta pro uplatnění těchto skutkových tvrzení tak marně uplynula dne 3.1.2025. S ohledem na důvodně vznesenou námitku promlčecí proto soud k těmto tvrzením nepřihlížel. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl výrokem ad.I.

38. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřil k žalobě, poté se zúčastnila ústního jednání, konaného dne 25.2.2025, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 2 úkonů po 300,- Kč.