45 C 67/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 49 961,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 28.161,23 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 28.161,23 Kč od 24.3.2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 21.800,00 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 21.800,00 Kč od 24.3.2021 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 266,04 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované zaplacení náhrady škody ve výši 29 961,24 Kč a nemajetkové újmy ve výši 20 000 Kč, způsobené mu nezákonným trestním stíháním, vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.zn. 32 T 14/2017. Řízení bylo zahájeno usnesením Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 9.6.2016, č. j. GI-TV-543-132/2014 o zahájení trestního stíhání žalobce pro údajnou účast na trestných činech zneužití pravomoci úředně osoby a neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a skončilo zproštěním žalobce obžaloby rozsudkem ze dne 17.2. 2020. Žalobce měl za to, že délka daného řízení byla nepřiměřená, když trvalo skoro 3 roky jen v prvním stupni a dle žalobce bylo stiženo i značnými průtahy, proto požadoval zadostiučinění ve výši 20 000 Kč. V rámci daného řízení byl žalobce zastoupen nejprve advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], následně Mgr. [jméno] [příjmení] Tito žalobci vyúčtovali své právní služby celkem v rozsahu 13,5 úkonů po 1.500 Kč + režijní paušály a cestovní náhrady v celkové výši 29 961,24 Kč JUDr. [příjmení] byl po celou dobu obhajoby žalobce plátcem DPH. Mimosmluvní odměna JUDr. [příjmení] byla vypočtena včetně režijního paušálu za 12,5 vyjmenovaných úkonů právní služby (09.06.2016 - 1x převzetí zastoupení, 09.06.2016 – 1x účast obhájce u výslechu obviněného, 13.06.2016 – 0,5x stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, 29.06.2016 – 1x porada s klientem, 21.07.2016 – 1x výslechy žalobce u GIBS, 1x neznámého dne konaný výslech obviněného [příjmení] u GIBS, 1x neznámého dne konaný výslech obviněného [příjmení] u GIBS, 1x neznámého dne seznámení se spisem, 13.07.2017 – 1x účast na hlavním líčení, 19.09.2017 – 1x účast na hlavním líčení, 19.10.2017 - 1x účast na hlavním líčení, 14.12.2017 – 1x účast na hlavním líčení, 08.02.2018 – 1x účast na hlavním líčení) a 13 režijních paušálů (vše včetně DPH) v celkové výši 27.406,50 Kč. Mimosmluvní odměna Mgr. [ulice] činí včetně režijního paušálu za 1 úkon právní služby (14.2.2019 – účast při hlavním líčení) 1.800 Kč. [příjmení] uvedeného vznikly Mgr. [anonymizováno] náklady na cestovné na hlavní líčení konané dne 14. 2. 2019, kdy na cestě [obec] – [obec] a zpět bylo celkem ujeto 824 km, což při průměrné ceně nafty 33,6 Kč, základní náhradě za užití automobilu 4,1 Kč a průměrné spotřebě automobilu 5,33 l [číslo] km představuje celkem 754,73 Kč.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala, přičemž učinila nesporným, že u ní žalobce dne 1.6.2020 uplatnil nárok na náhradu škody v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp.zn. 32 T 14/2017 a také v souvislosti s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce předmětného řízení v celkové výši 49.961,24 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nemajetkové újmy za průtahy v řízení. K projednání žádosti žalobce došlo dne 13.8.2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody a přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta a žádost žalobce byla zamítnuta. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a konstatovala, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 9.6.2016. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu v trestním řízení, konstatujeme, že vzhledem k tomu, že žalobce při předběžném projednání ani přes výzvu žalované ze dne 10.12.2020 neprokázal vznik škody, resp. nedoložil doklad prokazující úhradu nákladů obhajoby, byla žalovaná nucena předběžné projednání toho nároku ukončit s tím, že žádosti nemohlo být z tohoto důvodu vyhověno. Žalovaná při mimosoudním projednání uplatněného nároku dále dospěla k závěru, že délka předmětného řízení je přiměřená. Vzhledem k tomu, že dané trestní řízení skončilo pravomocně vůči žalobci dne 14.3.2020 a žaloba byla podána dne 24.3.2021, vznesla žalovaná námitku promlčení uplatněného nároku na nemajetkovou újmu z délky řízení. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Uplatněním nároku na náhradu vzniklé škody ze dne 1.6.2020, adresovaným Ministerstvu spravedlnosti zástupcem žalobce, uplatnil žalobce obsahově totožný nárok, jako je uplatněn v žalobě.

4. Sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne 2.6.2020 byl žalobce informován, že Ministerstvu spravedlnosti bylo dne 1.6.2020 doručena jeho žádost o náhradu škody ve věci 32 T 14/2017.

5. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 13.8.2021 byl nárok žalobce ze dne 1.6.2020 vypořádán, přičemž žalovaná konstatovala, že délka řízení nebyla nepřiměřená a žalobci nebylo přiznáno žádné odškodné. Co se týče náhrady nákladů obhajoby, s ohledem na to, že nebylo doloženo jejich proplacení, nebylo těmto vyhověno.

6. Usnesením Generální inspekce bezpečnostních sborů ze dne 9.6.2016 č.j. GI-TC-543-132/2014 bylo zahájeno trestní stíhání obviněného [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], a to pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby dle ust. § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, spáchaném v jednočinném souběhu s trestným činem neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací dle ust. 230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl [celé jméno žalobce] dopustit, jako účastník ve smyslu § 24 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku.

7. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. 32 T 14/2017 ze dne 17.2.2020 byli obžalovaní [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] (výrok III.) uznáni vinnými z naříkaného skutku, přičemž obžalovaný [celé jméno žalobce] byl výrokem IV. zproštěn obžaloby s tím, že nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný. Výrok III. se týkal [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], společně. Dle doložky právní moci nabylo uvedené rozhodnutí ve výroku III. právní moci 24.3.2020 ([celé jméno žalobce]) a je vykonatelné.

8. Dle kopie velkého technického průkazu vozidla 3Z77671 se jedná o vozidlo [anonymizováno] ve vlastnictví [jméno] [příjmení] s pohonnými hmotami nafta motorová, se spotřebou 6.5 l [číslo] km ve městě, 4.4 l [číslo] km mimo město, a 5.1 l [číslo] km v kombinaci.

9. Dle obžaloby Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 28.4.2017 č.j. 2 KZV 17/2016-176 byl jednak [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], jednak Mgr. [jméno] [příjmení] a jednak [celé jméno žalobce] obžalován ze skutků již uvedených.

10. Dle reakce na výzvu Ministerstva spravedlnosti ze dne 11.1.2021 advokátní kancelář žalobce reagovala na výzvu k doplnění žádosti o náhradu škody, přičemž konstatovala, že o poradě s obhájcem bohužel nemá poškozený potvrzení a ve stanovené lhůtě se mu nepodařilo jej zajistit, jelikož šlo o poradu s obhájcem, s nímž již ukončil poškozený spolupráci. Co se týče délky a významu trestního řízení, pochopitelně neproběhla jedna, ale mnohem více porad poškozeného s jeho obhájci a poškozený proto žádá alespoň o náhradu nákladů na jednu takovou poradu. Ve vztahu k doložení hrazení, či fakturování odměn obhájcům poškozeného především není zřejmé, proč má poškozený jakékoliv takové úhrady prokazovat. Ze zákona o advokacii vyplývá, že právní služby poskytuje advokát zpravidla za úplatu. Z praxe Ministerstva spravedlnosti pro změnu vyplývá, že není poškozenému přiznávána náhrada skutečně uhrazené odměny advokátovi, ale pouze náhrada částky, odpovídající mimosmluvní odměně advokáta stanovené na základě advokátního tarifu. S ohledem na uvedené žalobce presumuje přinejmenším vznik dluhu na straně poškozeného vůči obhájci, a za druhé s tím, že tedy není nutné zkoumat skutečnou výši úhrady obhájci.

11. Ze spisu sp.zn. 32 T 14/2017 Obvodního soudu pro Prahu 8 soud zjistil, že dne 20.10.2014 byl ve věci předán poznatek, týkající se několika osob, včetně žalobce, kdy bylo obžalovaných, resp. prověřovaných, celkem 6 osob. 30.4.2014 byly zahájeny úkony trestního řízení, kdy prozatím neznámý pachatel měl spáchat zvlášť závažný zločin krácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 a 3 trestního zákoníku 9.10.2014 byly sděleny informace o prováděných lustracích, rovněž, 20.2.2015. Dne 29.10.2014 zahájila Generální inspekce bezpečnostních sborů úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby, a sice [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a por. Bc. [jméno] [příjmení]. Dne 4.11.2014 byl podán podnět k vydání návrhu státního zástupce na povolení odposlechu, a záznamu telekomunikačního provozu. 6.11.2014 byl tento návrh na vydání odposlechu podán. Obvodní soud pro Prahu 9 pod sp.zn. 20 Nt 3041/2014 dne 10.11.2014 odposlechy a záznamy z telekomunikačního provozu mobilních čísel obviněných [příjmení], [ulice] a [příjmení], povolil. 13.11.2014 byl podán další podnět k podání návrhu na povolení odposlechů. 13.11.2014 Městské státní zastupitelství tento návrh podalo a následně Obvodní soud pro Prahu 9 pod sp.zn. 20 Nt 3042/2014 odposlechy nařídilo. 5.12.2014 byl podán další návrh na povolení odposlechu. Městské státní zastupitelství tento návrh tedy podalo 5.12.2014, následně o něm soud rozhodl pod sp.zn. 20 Nt 3049/2014 dne 9.12.2014 19.2.2015 byl podán další podnět na umožnění odposlechů. 20.2.2015 Městské státní zastupitelství tento návrh podalo. Následně o tomto rozhodl Obvodní soud pro Prahu 9 25.2.2015 pod sp.zn. 20 Nt 8/2015. Dne 5.3.2015 byl podán další návrh na umožnění odposlechů. Tomuto vyhovělo Městské státní zastupitelství 6.3.2015, a následně Obvodní soud pro Prahu 9 pod sp.zn. 33/2015 – Nt 1130/2015 ze dne 9.3.2015, resp. nikoli Obvodní soud pro Prahu 9, ale soudce Městského soudu v Praze rozhodl o prodloužení doby odposlechů. Další podnět k odposlechům byl podán 24.6.2015. Městské státní zastupitelství tomuto vyhovělo 24.6.2015, a následně byly Městským soudem v Praze, pod sp.zn. 95/2015 – Nt 1191/2015 z 25.6.2015, odposlechy prodlouženy. Další podnět byl podán 26.6.2015 a 30.6.2015. Městské státní zastupitelství tomuto vyhovělo 1.7.2015 v obou případech. Následně bylo vydáno Obvodním soudem pro Prahu 9 opatření 20 Nt 31/2015 a byly nařízeny odposlechy v dalších věcech 3.7.2015. Dne 3.7.2015 rovněž podalo Městské státní zastupitelství další návrh na prodloužení lhůty k odposlechům. Tomuto bylo vyhověno Městským soudem v Praze pod sp.zn. 102/2015 – Nt 1198/2015 8.7.2015 a odposlechy byly prodlouženy. 3.5.2016 zahájila Policie ČR trestní stíhání obviněných [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], a sice pod sp.zn. KRPA [číslo] 19.5.2016 byla podána žádost o předání protokolu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Generální inspekcí bezpečnostních sborů, a sice Policii ČR. Tento byl následně 31.5.2016 generální inspekci zaslán. 30.5.2016 požádala GIBS o předchozí souhlas k zadržení osoby, a sice Městské státní zastupitelství, kdy měli být zadrženi právě [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a por. Bc. [jméno] [příjmení] 30.5.2016 požádal GIBS o předchozí souhlas k zadržení osoby Mgr. [jméno] [příjmení]. Tento byl následně 1.6.2016 Městským státním zastupitelstvím udělen. 30.5.2016 požádal GIBS o povolení, předchozího souhlasu, tedy se zadržením osoby [celé jméno žalobce]. Tento byl 1.6.2016 udělen. 30.5.2016 byl podán podnět k návrhu na vydání příkazu k domovní prohlídce. Městské státní zastupitelství 1.6.2016 tento návrh, na vydání příkazu k domovní prohlídce, podalo Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Ten následně 6.6.2016 pod sp.zn. 4 Nt 16/2016 příkaz k domovní prohlídce podalo, kdy tato měla být provedena v rodinném domě ve spoluvlastnictví paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne 30.5.2016 podala policie podnět k návrhu na zahájení domovní prohlídky, a sice v nemovitosti, kterou užívá [jméno] [příjmení]. Tomuto podnětu bylo vyhověno a Městské státní zastupitelství 1.6.2016 podalo návrh na vydání příkazu k domovním prohlídkám, a sice u osoby [příjmení]. Následně tedy tomuto soud vyhověl pod sp.zn. 4 Nt 17/2016 6.6.2016, a domovní prohlídku nařídil. 1.6.2016 byl tento souhlas se zadržením osob udělen. GIBS poté, tedy 8.6.2016, vyhotovila protokol o zadržení osoby podezřelé, a sice [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. 8.6.2016 GIBS založil protokol o zadržení osoby podezřelé, [jméno] [příjmení], a 9.6.2016 protokol o jeho výslechu. 8.6.2016 byl založen do spisu protokol o provedení domovní prohlídky. 8.6.2016 byla provedena domovní prohlídka a do spisu byl založen protokol z této prohlídky. Dne 8.6.2016 požádal GIBS o zrušení stupně utajení vyhrazené k číslu jednacímu V [číslo], resp. zrušil tedy tento stupeň utajení k jednotlivým písemnostem. 9.6.2016 provedla výslech podezřelého [anonymizováno]. [obec]. 9.6.2016 byl založen protokol o zadržení osoby podezřelé, [celé jméno žalobce]. 9.6.2016 byl státní zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] informován o propuštění zadržených [obec], [celé jméno žalobce] a [příjmení]. 9.6.2016 byl založen do spisu protokol o otevření zapečetěných vaků. 9.6.2016 poté založil do spisu GIBS usnesení o vrácení několika věcí, zabavených při domovní prohlídce, resp. zajištěných. Dne 9.6.2016 byly vydány věci, zabavené [celé jméno žalobce], resp. tento byl vyzván, aby vydal věci, které jsou důležité pro trestní řízení. 9.6.2016 byl založen protokol o vydání hmotných věcí. Téhož dne bylo založen protokol o vydání hmotných věcí ze strany [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. V předchozím případě se jednalo o věci, vydané [jméno] [příjmení]. Dne 9.6.2016 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání osob [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce]. 1 6.6.2016 založeno odůvodnění stížnosti proti usnesení GIBS ze dne 9.6.2016 [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Dne 9.6.2016 byl vyslechnut obviněný [příjmení] [příjmení]. Dne 26.1.2017 bylo pokračováno ve výslechu obviněného [příjmení] [příjmení]. Dne 9.6.2016 byl vyslechnut [anonymizováno]. [příjmení], a v jeho výslechu bylo pokračováno 15.8.2016. Dne 9.6.2016 byl vyslechnut obviněný [celé jméno žalobce]. 10.8.2016 byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení] [jméno] jejich výslechu byli informováni advokáti 25.6.2016. 18.7.2016 byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení]. Dne 9.6.2016 byl vyslechnut [jméno] [příjmení], resp. podal vysvětlení. Téhož dne podal vysvětlení [jméno] [příjmení] a 1.8.2016 [jméno] [příjmení] 9.6.2016 podal vysvětlení [jméno] [příjmení]. Téhož dne podal vysvětlení, resp. byl vyslechnut [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a také [jméno] [příjmení], a rovněž [jméno] [příjmení] 9.6.2016 byl založen GIBSem úřední záznam s tím, že byl vyžádán spisový materiál na OOP [obec], týkající se vozidla, opravovaného [jméno] [jméno] s tím, že na všech dokumentech je uvedena, jako poškozená firma, [právnická osoba], jejímž jednatelem je [jméno] [příjmení], a byla založena část policejního spisu, počínaje protokolem o trestním oznámení [příjmení], ze dne 13.4.2014, záznamem o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 14.4.2014, kdy se jednalo o úkony trestního řízení ve věci poškození vozidla [ulice] [obec]. Protokol o ohledání místa činu ze dne 14.4.2014, zaslání stopy k založení ke spisovému materiálu, kdy byla zasílána fyzikálně chemická stopa, kontrolní vzorek rozbité výplně skleněných dveří vozidla ze 13.4.2014, a sice k dalšímu využití. Rovněž byl založen úřední záznam ze 14.4.2014, to vše ve věci vedené Policií ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, pod sp.zn. KRPS -131678/TČ-2014-010410- 14.6.2016 odůvodnil svou stížnost [celé jméno žalobce]. Téhož dne tuto podal. 15.6.2016 podal stížnost na nezákonný postup, nezákonnou prohlídku kancelářských prostor sídla firmy [právnická osoba] holding. 15.6.2016 odůvodnil svou stížnost Mgr. [jméno] [příjmení]. 16.6.2016 byla založena následně fotodokumentace z domovní prohlídky. GIBS 17.6.2016 zakládal do spisu záznamy o prověřování adresy pobytu jedné z prověřovaných osob. 17.6.2016 odpověděla rovněž další dotazovaná. 20.6.2016 vydal GIBS opatření, kterým přibral Kriminalistický ústav Praha k provedení zkoumání a vypracování odborného vyjádření z oboru daktyloskopie. Následně 20.6.2016 byl vyhotoven znalecký posudek z oboru kriminalistika a odvětví daktyloskopie, a založen do spisu. 3.8.2016 požádala Generální inspekce bezpečnostních sborů o poskytnutí součinnosti Policii ČR, týkající se lustrace několika osob. Nato odpověděla 30.8.2016 policie. Dne 20.6.2016 bylo do spisu založeno opatření o přibrání Kriminalistického ústavu [obec] k provedení zkoumání a odborného vyjádření z oboru daktyloskopie ohledně věcí, které byly zajištěny v souvislosti s osobou Mgr. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Následně byl 21.6.2016 vyhotoven ve věci znalecký posudek. 23.6.2016 byl předložen spis Vrchnímu státnímu zastupitelství se stížností [právnická osoba] holding. Dne 11.11.2016 bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. 25.6.2016 byli vyrozuměni obhájci účastníků ve věci obviněných, že budou vyslýchání svědci, a případně i obvinění ve dnech 10.8.2016 – 15.8.2016. Dne 27.6.2016 bylo postoupeno podání jednatele společnosti [příjmení] holding GIBSu. Následně odpověděla 27.6.2016 na žádost o součinnost jedna z dotazovaných, resp. dva z dotazovaných, resp. tři z dotazovaných. 27.6.2016 byly zahájeny úkony trestního řízení, týkající se kap. Bc. [jméno] [příjmení]. Dne 27.6.2016 byli o výslechu těchto osob informováni zástupci. 27.6.2016 byli vyrozuměni o vyšetřovacím úkonu jednotliví zástupci. Rovněž ve dnech 12.7.2016 – 14.7.2016. Dne 30.6.2016 byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení]. Téhož dne svědkyně [jméno] [příjmení], svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], svědek [jméno] [příjmení] 4.7.2016 GIBS založil do spisu úřední záznam o vyhodnocení spisu. Téhož dne založil poznatky o možném spáchání trestného činu příslušníkem Policie ČR. Dne 4.7.2016 byl ve věci přibrán znalec z oboru kybernetiky a odvětví výpočetní techniky. Tento následně 20.9.2016 znalecký posudek vypracoval a založil do spisu. 8.7.2016 byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení] [jméno] tomto úkonu byli informováni zástupci 13.7.2016 30.9.2016 byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení]. O jeho výslechu byli informováni zástupci 2.8.2016. Dne 11.7.2016 byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] 15.7.2016 odpověděl na žádost o součinnost ředitel Národního bezpečnostního úřadu 17.6.2016 byli vyrozuměni advokáti o výslechu svědkyně [příjmení] 18.7.2016 byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] 21.7.2016 byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení]. Téhož dne byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení] 1.8.2016 byly policii předány poznatky o možném spáchání trestného činu ze strany Mgr. [jméno] [příjmení]. 9.8.2016 byli o jeho výslechu informováni zástupci. 30.9.2016 byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] [jméno] tomto úkonu byli informováni advokáti 2.8.2016. Dne 11.8.2016 Městské státní zastupitelství usnesením zamítlo stížnosti obviněných, jako nedůvodné. 30.8.2016 byl vyslechnut svědek [jméno] [příjmení]. Dne 19.10.2016 založil GIBS poznatek, adresovaný Policii ČR, týkající se [jméno] [příjmení]. 25.10.2016 byl založen úřední záznam o vyhodnocení dat, obsažených ve znaleckém posudku. 25.10.2016 byla znovu vyhodnocena data, obsažená ve znaleckém posudku. V prvém případě byly vyhodnocovány údaje k osobě [celé jméno žalobce], v druhém případě údaje k osobě [jméno] [příjmení]. 25.10.2016 dále byly vyhodnocovány data ze znaleckého posudku, co do osoby [jméno] [příjmení]. 7.11.2016 znalec opravil překlep v názvu adresáře na disku. Dne 7.11.2016 založil GIBS usnesení, podle kterého byly vráceny [jméno] [příjmení] některé věci. Tyto byly následně vráceny 21.12.2016. Téhož dne bylo rozhodnuto, tedy 21.11.2016, o vrácení věcí, zajištěných Mgr. [jméno] [příjmení] 7.11.2016 byli vyrozuměni o tomto úkonu advokáti. Dne 9.11.2016 založil GIBS úřední záznam o provedení šetření k osobám [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne 11.11.2016 byly předloženy informace Policii ČR. Dne 11.11.2016 bylo pokračováno ve výslechu obviněného [příjmení]. 18.11.2016 odůvodnil svou stížnost proti usnesení [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. 21.11.2016 požádal GIBS [jméno] státní zastupitelství o předložení spisu s žádosti o prodloužení lhůty, a k rozhodnutí stížnosti. Městské státní zastupitelství 19.12.2016 lhůtu k prodloužení vyšetřování prodloužilo do 20.3.2017. Dne 21.11.2016 byl znovu založen úřední záznam, týkající se výpisů, lustrací, které jsou předmětem nelegální lustrace v policejních evidencích, stíhaných osob s tím, že je zřejmé, že lustrace, které neoprávněně provedl obviněný [anonymizováno]. [příjmení] a které jsou předmětem trestního stíhání, měl k dispozici obviněný [příjmení] [příjmení], tedy civilní osoba. 26.11.2016 podal Mgr. [jméno] [příjmení] stížnost proti usnesení z 21.11.2016 s tím, že v usnesení je chybně uvedeno, že žádnou nemovitost nevlastní, resp. že vlastní nemovitost. Dne 2.12.2016 požádal GIBS o poskytnutí součinnosti společnost [právnická osoba] Ta odpověděla 12.12.2016 a předložila podklady. 19.12.2016 byly stížnosti [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] zamítnuty jako nedůvodné. 21.12.2016 bylo usnesení o vrácení věcí zrušeno s tím, že v předmětné věci, dle zjištění, dosud učiněných, nepatří obviněnému, ale společnosti [právnická osoba], jíž je jednatelem. Dne 29.12.2016 požádal GIBS Policii ČR o prověření jednotlivých osob, pravděpodobně svědků. 2.1.2017 byly uvedené společnosti vráceny zabavené věci při domovní prohlídce. 2.1.2017 bylo zahájeno trestní stíhání [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení], kdy byly vyhledávány konkrétní osoby v informačních systémech. 3.1.2017 odpovědělo Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy na žádost o součinnost. Dne 8.10.2014 založil GIBS úřední záznam s tím, že proběhla operativní schůzka, na které byly zjištěny skutečnosti níže uvedené, a sice 8.10.2014, k jednotlivým osobám. 10.10.2014 byl založen další úřední záznam o zjištěných skutečnostech ohledně jednotlivých obviněných. Totéž 31.10.2014 a 16.1.2015, a rovněž 19.2.2015 a 6.6.2016. Dne 9.1.2017 tuto odůvodnil Mgr. [jméno] [příjmení]. 10.1.2017 odůvodnil svou stížnost proti usnesení [anonymizováno]. [příjmení]. Dne 13.1.2017 požádala svědkyně [jméno] [příjmení] o jiný termín výslechu, neboť 6.1.2017 obdržela písemnost, předvolání k danému výslechu, kdy téhož dne oznámila, že se nebude moci v termínu dostavit z důvodu dočasné pracovní neschopnosti. 17.1.2017 bylo na základě omluvy svědkyni [příjmení], její výslech, tedy byl učiněn pokus ji kontaktovat za účelem zjištění relevantního termínu. Dne 18.1.2017 byla vyslechnuta [jméno] [příjmení] 19.1.2017 byl vyslechnut [jméno] [příjmení]. Dne 10.10.2014 odpovědělo Ministerstvo vnitra Generální inspekci bezpečnostních sborů na dotaz, týkající se lustrací. 20.1.2017 byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] [jméno] jednotlivých výsleších byli dále informováni advokáti 5.1.2017. Následně 23.1.2017 byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] 26.1.2017 převzal jednatel společnosti [příjmení] holding zabavené věci. Téhož dne byly vráceny věci obviněnému [celé jméno žalobce] 26.1.2017 bylo pokračováno ve výslechu obviněného [příjmení]. O tomto úkonu byli vyrozuměni advokáti 2.1.2017. Dne 30.1.2017 byla vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení] [jméno] tomto výslechu byli advokáti informováni 3.1.2017. Dále byla 1.2.2017 vyslechnuta [jméno] [příjmení] [jméno] tomto výslechu byli advokáti informováni 23.1.2017 16.3.2017 státní zástupce zamítl stížnosti obviněných [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], jako nedůvodné. 19.5.2016 požádal GIBS Policii ČR o předání protokolu odposlechu, a sice na základě předchozích příkazů Obvodního soudu pro Prahu 9. Tento byl vyhotoven 2.12.2015 a odeslán GIBS 31.5.2016. Tím veškeré protokoly byly odeslány. Dne 11.10.2016 byl založen úřední záznam, podle kterého GIBS sdělil, resp. založil záznam, kterým byly veškeré hovory vyřazeny, že byla tedy provedena analýza tiskové zprávy odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, provedeného policejním orgánem Policie ČR, kdy byly vyřazeny hovory, které mají důkazní vztah ke spisu, vedenému Generální inspekcí bezpečnostních sborů, a sice hovor mezi [jméno] [příjmení], pravděpodobně, a obžalovaným [příjmení], ze dne 23.10.2014. Dále hovor z 25.10.2014, tři hovory, a hovor z 26.10.2014 a z 29.10.2014 11.11.2016 byl založen do spisu úřední záznam, podle kterého byly ze spisu vyjmuty kompletní sestavy odposlechů telekomunikačního provozu, provedené v dané věci, neboť neobsahují informace podstatné pro probíhající řízení. Dále byla do spisu založena žádost, nedatovaná žádost, o provedení finančního šetření, dožadujícího organizačního článku, rovněž také majetkový profil podezřelého praporčíka [jméno] [příjmení], podezřelého [jméno] [příjmení], a podklady k tomuto majetkovému profilu. Dále byl do spisu založen Závazný pokyn policejního prezidenta ze dne 31.12.2009, týkající se dotazů do informačních systémů, a sice 8.6.2016. Dne 2.6.2015 se dotazovalo Městské státní zastupitelství v [právnická osoba] na informace, týkající se daného řízení, rovněž 30.7.2015 se dotazovalo, resp. žádalo o sdělení informací u všech bank. Dne 6.10.2015 zodpovědělo hlavní město Praha GIBSu informace, týkajících se konkrétního vozidla o porušení dovolené rychlosti. Dále byl do spisu rovněž založen protokol o ohledání místa činu ze 14.4.2014, žádost o poskytnutí informací ze dne 1.10.2015, hlavnímu městu [obec] ve věci prošetřovaného přestupku, spáchaného vozidlem [příjmení] [jméno], a sdělení, resp. odpověď na tento dotaz. Dále byl založen úřední záznam z 8.6.2016, podle kterého bylo prováděno prověřování podezřelého policisty [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení]. 13.6.2016 odpověděla Policie ČR na žádost o nahlédnutí do spisu, zaslanou GIBSem. 13.6.2016 založil GIBS záznam o nahlédnutí do spisu, kdy bylo nahlíženo, resp. umožněno nahlížení mjr. [jméno] [příjmení], zástupci vedoucího [anonymizováno 5 slov] Policie ČR. 13.6.2016 byl proveden úřední záznam, podle kterého bylo zjištěno, že v lustraci obviněných v evidenci AFIS – [anonymizováno], je veden pouze obviněný [jméno] [příjmení]. 17.6.2016 byl založen záznam o nahlédnutí do spisu, kdy bylo umožněno nahlížení do spisu advokátní koncipientce Mgr. [jméno] [příjmení], a rovněž 11.7.2016 bylo téže koncipientce umožněno nahlídnout opětovně do spisu. Dále byl do spisu založen úřední záznam ze 17.6.2016, podle kterého GIBS kontaktovala paní [jméno] [příjmení], svědkyně, a omluvila se z úkonu a byl domluven nový termín. Rovněž bylo do spisu založeno sdělení Policie ČR z 2.8.2016, podle kterého tedy byly sděleny GIBSu informace o [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], o výkonu jeho služby u policie. Dne 19.7.2016 vyhovělo Policejní prezidium České republiky žádosti GIBS o sdělení informací, resp. k požadavku o výpis lustrací z IS, a tento předložilo. Dne 22.7.2016 založil GIBS úřední záznam, podle kterého byla do spisu založena zpráva Policejního prezidia, týkající se osoby [jméno] [příjmení] 11.7.2016 byl založen úřední záznam, týkající se oznámení advokátního koncipienta z kanceláře JUDr. [příjmení], který zastupuje obviněného [celé jméno žalobce] s tím, že omlouvá [jméno] [příjmení] z naplánovaného výslechu. 14.7.2016 byl založen úřední záznam, podle kterého se k výslechu nedostavila předvolaná svědkyně [jméno] [příjmení]. 5.8.2016 byl založen úřední záznam, podle kterého bylo voláno na služební mobilní číslo [příjmení] GIBS [jméno] z mobilního čísla [celé jméno žalobce]. Tento uvedl, že z pracovních povinností nemohl odcestovat na dovolenou a uvedl, že tedy odjíždí daný víkend, a plánovaný návrat z dovolené má až 18.8.2016, a omluvil se tedy z úkonů, plánovaných na 10.8.2016. Dále byla do spisu založena odpověď na žádost o informace, společností [právnická osoba], ze dne 8.8.2016, včetně podkladů. Dne 21.10.2016 byl založen úřední záznam, podle kterého bylo prováděno šetření, týkající se osoby [jméno] [příjmení] 21.10.2016 odpovědělo Obvodní ředitelství policie [obec] III na žádost o poskytnutí informací, týkajících se informací k nahlížení do spisu, vedeného u krajského ředitelství policie pod č.j. KRPA-155002/TČ-2014, a tento úřední záznam rovněž, jako přílohu, přiložil. Dne 20.10.2016 založil GIBS úřední záznam, podle kterého prováděl prověřování podezřelých osob, a to [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení] a civilní osoby [jméno] [příjmení]. 24.6.2016 odpověděl [stát. instituce] k dotazu Generální inspekce bezpečnostních sborů, že [celé jméno žalobce] nemá záznam v evidenci přestupků Přestupkového oddělení [stát. instituce] 22.6.2016 odpověděl Městský úřad Český Brod, že za posledních 5 let nebyl [jméno] [příjmení] přestupkově projednáván správním orgánem [územní celek]. Dále byl založen opis z evidence rejstříku trestů fyzických osob prošetřovaných osob. Dne 30.6.2016 odpověděla [ulice] část [obec a číslo], úřad městské části, na dotaz k součinnosti, že Mgr. [jméno] [příjmení] nemá záznam v rejstříku přestupků u přestupkového oddělení odboru živnostenského a správních činností. 7.7.2016 odpověděla Policie ČR na dotaz, týkající se služebního hodnocení [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], a toto zaslala. Dále 10.10.2016 nahlížel do spisu obhájce obviněného [příjmení] [jméno] [příjmení], a obviněný [celé jméno žalobce]. 18.10.2016 odpověděla Policie ČR GIBSu k žádosti na zaslání zprávy, týkající se [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], a předložila přehled jeho hlídek, resp. hlídek, týkajících se dotazované osoby [jméno] [příjmení], kdy tedy vyplývá, že ze seznamu hlídek, tato osoba, nebyla uvedena. Dne 18.10.2016 sdělila Policie ČR GIBSu, že [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] vykonával noční službu, a byl předložen seznam hlídek. 11.11.2016 nahlížela do spisu obhájkyně [anonymizováno] 26.1.2017 upozornil GIBS zástupce obviněných na možnost prostudovat spis s tím, že toto bude umožněno 14.3.2017. Dne 13.3.2017 byl založen úřední záznam, podle kterého vzhledem k technickým problémům, které se vyskytly mimo oddělení vyšetřování policejního orgánu GIBS, nebudou do dne 14.3.2017 k dispozici pro potřebu seznámení se spisovým materiálem, protokoly a vyhodnocení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v části prováděné ze strany PO GIBS. 14.3.2017 nahlížel do spisu obviněný [příjmení] [jméno] [příjmení] a jeho obhájce. Téhož dne obviněný [jméno] [příjmení] a jeho obhájce. Téhož dne obviněný [celé jméno žalobce] a jeho obhájce, zástupce JUDr. [příjmení], resp. jeho substitut. Dne 13.3.2017 informovalo GIBS, resp. upozornilo na možnost prostudovat spis, a sice právního zástupce obviněných s tím, že tato bude opakována 28.3.2017. Dne 20.2.2017 požádal GIBS Policii ČR o vyhotovení protokolu k akci HUBBA. 28.2.2017 byl založen protokol o záznamu telekomunikačního provozu z Útvaru zvláštních činností, resp. 2 protokoly, plus 2 kusy nosičů. 21. března 2017 GIBS vyhodnotil odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu osob [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne 24.3.2017 zaslal GIBS advokátům vyhodnocení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. 28.3.2017 byl založen záznam o prostudování trestního spisu, podle kterého bylo umožněno obviněným [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce], a rovněž také Mgr. [příjmení], a jejich zástupcům, seznámit se se spisem. 27.3.2017 se ze závěrečného prostudování spisu omluvil zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], jménem klienta [celé jméno žalobce]. Dne 10.4.2017 byl podán GIBSem návrh na podání obžaloby. Dne 11.5.2017 zaslalo Městské státní zastupitelství v Praze Obvodnímu soudu pro Prahu 8 přílohu k obžalobě, která mu byla doručena do datové schránky, již dříve, a sice obžalobu z 28.4.2017, kdy byla podána obžaloba na všechny tři, teď již obviněné. 18.5.2017 nařídil soud hlavní líčení na 13.7.2017 a předvolal účastníky a jejich zástupce. 22.6.2017 zaslal Městský soud v Praze Obvodnímu soudu pro Prahu 8 potřebu odvolacího řízení žádost o zaslání protokolu z hlavního líčení ze 13.7.2017 s tím, že veřejné zasedání u Městského soudu v Praze je nařízeno na 29.8.2017 ve věci 5 To 198/2017. Soud poté provedl kontrolu evidence rejstříku trestů fyzických osob, a sice 11.7.2017. Dne 13.7.2017 soud ve věci jednal od 13:00 hod. do 14:55 hod., kdy byl ve věci, mimo jiné, proveden výslech jednotlivých obžalovaných, a následně bylo vyhlášeno usnesení s tím, že hlavní líčení se za účelem výslechu svědků [příjmení] a [příjmení], odročuje na 19.9.2017. Městské státní zastupitelství žádalo 14.7.2017 o zaslání protokolu z uvedeného jednání. Tento byl rozeslán 14.7.2017 jednak zástupcům účastníků, jednak Městskému státnímu zastupitelství. 20.7.2017 požádal soud o součinnost Obvodní státní zastupitelství [obec a číslo] o sdělení stavu řízení ve věci 1 ZT 82/2017, a dále také o sdělení stavu řízení ve věci 13 T 180/15 Okresního soudu v Jihlavě. Dne 20.7.2017 zaslal právní zástupce [jméno] [příjmení] návrh na doplnění dokazování a předložil další podklady. 24.7.2017 zaslal právní zástupce Mgr. [jméno] [příjmení] návrh na další dokazování. 25.7.2017 reagoval Okresní soud v Jihlavě na dotaz na součinnost a doručil rozsudek ve věci obžalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] sp.zn. 13 T 180/2015 – 141 ze dne 13.6.2016. Dne 27.7.2017 reagovalo na dotaz na součinnost Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] zaslalo informaci, týkající se obviněného [příjmení] s tím, že již ve věci byla podána obžaloba pro pokračující přečin padělání a pozměňování veřejné listiny ve věci 1 ZT 82/2017, a sice k Obvodnímu soudu pro Prahu 5. Soud 31.7.2017 požádal o součinnost Obvodní soud pro Prahu 5, ve které žádal o obžalobu ve shora uvedené věci, a současně o sdělení stavu řízení. 22.7.2017 Policie ČR informovala Obvodní soud pro Prahu 8 k žádosti o doručení písemnosti, že bylo provedeno šetření na adrese Mgr. [jméno] [příjmení], a tento se na adrese zdržuje, jeho jméno bylo nalezeno na zvoncích a schránkách. Co se týče druhé žádosti, na jiné adrese, tato nespadá do jejich místní příslušnosti s tím, že nepodepsanou doručenku vrátilo zpět. Dne 12.7.2017 požádal Obvodní soud pro Prahu 8 Policii ČR o doručení obsílky k hlavnímu líčení 13.7.2017 Mgr. [jméno] [příjmení] 15.8.2017 Obvodní soud pro Prahu 5 odpověděl k dotazu Obvodního soudu pro Prahu 8, resp. sdělilo, že v uvedené trestní věci 38 T 49/2017 je nařízeno hlavní líčení na 12.9.2017, a současně požádalo o zaslání obžaloby, příp. meritorního rozhodnutí, příp. o sdělení stavu řízení ve věci 32 T 14/2017. 18.9.2017 prováděl soud opět lustraci evidence rejstříku trestů. Dne 19.9.2017 od 13:00 hod. se ve věci konalo hlavní líčení za účasti rovněž JUDr. [jméno] [příjmení], které ovšem s ohledem na to, že se nedostavili předvolaní svědci [příjmení], [příjmení] a [příjmení], bylo ukončeno ve 13:10 hod., aniž by bylo jednáno. Soud poté hlavní líčení odročil na 19.10.2017. 19.9.2017 předvolal soud tedy opětovně svědky, kteří se k jednání nedostavili. 10.10.2017 předložilo Městské státní zastupitelství důkazní materiál k dané věci. Soud poté 17.10.2017 prováděl znovu lustraci jednotlivých obžalovaných, a následně obdržel téhož dne žádost [celé jméno žalobce], aby se hlavní líčení v dané věci 19.10.2017 konalo v jeho nepřítomnosti s tím, že s tímto souhlasí. Dne 19.10.2017 se od 13:00 hod. konalo další hlavní líčení za účasti právního zástupce JUDr. [příjmení], při kterém byli vyslechnuti svědci, a jednání poté bylo odročeno na 14.12.2017, přičemž hlavní líčení skončilo ve 13:50 hod. 19.10.2017 soud opět předvolal další svědky. Dne 1.11.2017 Obvodní soud pro Prahu 5 odpověděl na dotaz Obvodního soudu pro Prahu 8, že ve věci obžalovaného [příjmení] prozatím rozhodnuto nebylo a hlavní líčení v dané věci, tedy 38 T 49/2017, je nařízeno na 21.11.2017. Dne 16.11.2017 požádal Obvodní soud pro Prahu 8 Policii ČR o doručení obsílky. Dne 26.11.2017 odpověděla Policie ČR na žádost o doručení obsílky, že předvolání k jednání svědkovi [příjmení] se nepodařilo doručit. Dne 14.12.2017 se od 13:00 hod. konalo hlavní líčení, při kterém byl vyslechnut svědek [příjmení], bylo provedeno další dokazování, a jednání poté bylo odročeno na 8.2.2018, přičemž toto hlavní líčení bylo konáno do 13:40 hod. Dne 14.12.2017 se z hlavního líčení opět omluvil [celé jméno žalobce], který souhlasil s jednáním bez jeho účasti. Dne 14.12.2017 založil soud úřední záznam, že po hlavní líčení se dostavil svědek [příjmení], který údajně čekal na chodbě s tím, že žádá obeslat do datové schránky. Ovšem přísedící shodně uvedli, že na chodbě byli od 12:30 hod., a svědka neviděli. Svědek údajně měl na chodbě čekat již od 11:45 hod., a rovněž tento nebyl zjištěn ani protokolující úřednicí ve 13:00 hod. Soud poté tedy předvolal 22.12.2017 opětovně svědka i znalce k danému líčení. Obvodní soud pro Prahu 5 odpověděl 11.1.2018, že hlavní líčení v jeho věci, ze dne 9.1.2018, bylo odročeno na 30.1.2018. Soud znovu provedl lustraci obžalovaných. Dne 8.2.2018 se opět z jednání omluvil obžalovaný [celé jméno žalobce]. Uvedeného dne soud od 13:10 hod. ve věci konal hlavní líčení, při kterém vyslechl svědka, znalce, kdy znalci rovněž přiznal znalečné, a poté jednání odročil na 12.4.2018. Jednání skončilo ve 13:40 hod. Soud poté přiznal znalci znalečné, vyplatil tedy 8.2.2018. Dne 15.3.2018 obdržel soud sdělení Obvodního soudu pro Prahu 5, že v současné době nelze zapůjčit požadovaný spis 38 T 49/2017, neboť byl s odvoláním předložen Městskému soudu v Praze. Jako přílohu zaslal Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudek s tím, že není v právní moci, ze dne 30.1.2018, kterým byl Mgr. [jméno] [příjmení] uznán vinným v tam projednávaném skutku. 28.3.2018 odpověděl Městský soud v Praze Obvodnímu soudu pro Prahu 8, se dotázal, zda ve věci 32 T 14/2017 Mgr. [příjmení] zpochybnil zákonnost domovní prohlídky ze dne 8.6.2016, zda tato jeho námitka byla řešena příslušným orgánem, např. GIBS, či soudem. V kladném případě požádal městský soud o zaslání takovéhoto rozhodnutí, a rovněž o zaslání protokolu z hlavního líčení ve věci 32 T 14/2017 ze dne 12.4.2018. Na to odpověděl Obvodní soud pro Prahu 8 4.4.2018 3.4.2018 oznámil JUDr. [příjmení] ukončení obhajoby v dané věci. 9.4.2018 soud odvolal hlavní líčení a spis založil na lhůtu 18.4.2018 kvůli zjištění výsledku odvolacího řízení, které je na Městském soudu v Praze nařízeno na 17.4.2018. 18.4.2018 sdělil Městský soud v Praze, resp. požádal o sdělení stavu řízení ve věci 32 T 14/2017, a zaslal protokol z veřejného zasedání, které u něj bylo konáno ve věci, původně vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5, a sice ze dne 17.4.2018. Rovněž zaslal protokol o veřejném zasedání z 31.5.2018. Dne 29.6.2018 Obvodní soud pro Prahu 5 zaslal soudu usnesení Městského soudu v Praze ve věci 5 To 92/2018, resp. vedené u Obvodního soudu pro Prahu pod sp.zn. 38 T 49/2017, kterým byl rozsudek v tamní věci zrušen a vrácen k opětovnému projednání, a sice usnesení ze dne 31.5.2018. 14.8.2018 oznámil Obvodní soud pro Prahu 5, že jejich trestní věc dosud není pravomocně skončena, a bude nařízeno nové hlavní líčení. 24.8.2018 sdělil Obvodní soud pro Prahu 5 totožné informace. 30.8.2018 nařídil Obvodní soud pro Prahu 8 další hlavní líčení na 1.11.2018, a obeslal účastníky s tím, že je rovněž požádal o potvrzení, zda se mohou jednání účastnit. Tito následně potvrdili. 24.10.2018 sdělil Obvodní soud pro Prahu 5, že u nich je nařízeno hlavní líčení na 20.11.2018 a požádal o sdělení stavu řízení ve věci 32 T 14/2017. Na to odpověděl Obvodní soud pro Prahu 8 30.10.2018 31.10.2018 opět provedl soud kontrolu evidence rejstříku trestů. Dále obdržel 1.11.2018 omluvu [celé jméno žalobce], prostřednictvím Mgr. [jméno] [příjmení], jeho zástupce, nového zástupce. V dané věci se následně konalo hlavní líčení 1.11.2018, kterého se Mgr. [jméno] [příjmení] neúčastnil, [celé jméno žalobce] ano. V dané věci bylo následně zjištěno, že je zapotřebí opětovné předvolání obhájce obžalovaného a příslušníka Policie ČR, kteří se podíleli na domovní prohlídce, a jednání bylo odročeno na 17.1.2019 9.11.2018 byla zaslána soudu listina, resp. zaslání zproštění povinnosti zachovávat mlčenlivost, Mgr. [jméno] [příjmení] 20.11.2018 založil soud úřední záznam, podle kterého hovořil telefonicky s Mgr. [jméno] [příjmení], který uvedl, že obhájcem obžalovaného [celé jméno žalobce] v trestní věci vedené u soudu, pod sp.zn. 32 T 14/2017, není, dělá pouze obchodní právo, chtěl pouze vyhovět obžalovanému [celé jméno žalobce], který jej požádal o pomoc, a sepsal tedy uvedený e-mail. 8.12.2018 podala [právnická osoba] žádost o vydání věcí odňatých při prohlídce v sídle firmy. 12.12.2018 odpověděl Obvodní soud pro Prahu 5, že v jejich trestní věci dosud nebylo rozhodnuto a mají nařízeno jednání na 10.1.2019 a 31.1.2019 4.1.2019 zaslal Obvodní soud pro Prahu 5 usnesení Městského soudu v Praze s vyznačenou doložkou právní moci, a sice ve věci 85 Cm 798/2017 – 3, kterým bylo rozhodnuto o zahájení řízení o zrušení [právnická osoba] s.r.o. s likvidací a jmenování likvidátora. 12.1.2019 zaslal [jméno] [příjmení] podání ve věci automatického zálohování dat ve firemní síti, a podklady k tomuto. 14.1.2019 požádal Obvodní soud pro Prahu 5 o sdělení ke stavu řízení u Obvodního soudu pro Prahu 8 sp.zn. 32 T 14/2017. Dále požádal o zaslání rozhodnutí ve věci s vyznačenou právní mocí, a to nejpozději do 31.1.2019, kdy je na tento den nařízeno hlavní líčení. 17.1.2019 požádal Mgr. [jméno] [příjmení], nově zmocněný zástupce [celé jméno žalobce], o odročení jednání z důvodu kolize. Soud 17.1.2019 ve věci jednal, kdy se osobně dostavil [celé jméno žalobce], a konstatoval rovněž také omluvu Mgr. [ulice]. Poté jednání odročil na 14.2.2019. Obvodní soud pro Prahu 5 sdělil další informace 14.1.2019. Soud poté 21.1.2019 předvolal další svědky na 14.2.2019. Poté 5.2.2019 rozhodl předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 8 usnesením č.j. 32 T 14/2017-1961 o zamítnutí žádosti o vrácení originálu kupní smlouvy na vozidlo Škoda Superb a datového serverového úložiště. Poté se e-mailem 30.1.2019 z jednání omluvil svědek [jméno] [příjmení], a soud konstatoval, že 14.2.2019 se jednání konat nebude s tím, že rovněž se omluvila přísedící Mgr. [příjmení] a z tohoto důvodu tedy bude nově nařízen termín jednání. 11.2.2019 sdělil své termíny znalec [příjmení] 14.2.2019 opět žádal Obvodní soud pro Prahu 5 zaslání sdělení stavu řízení ve věci 32 T 14/2017, příp. požádal o zaslání rozhodnutí ve věci s vyznačenou právní mocí, a to do 28.2.2019, na kdy je nařízeno hlavní líčení. Téhož dne sdělil právní zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], že se nemůže dostavit k jednáním v březnu a dubnu 2019 Městský soud v Praze následně žádal, pro potřebu odvolacího řízení, sdělení stavu řízení s tím, že mají nařízeno veřejné zasedání na 13.3.2019. Nato odpověděl Obvodní soud pro Prahu 8 19.2.2019, že hlavní líčení 14.2.2019 bylo odvoláno. 20.2.2019 doručil právní zástupce [celé jméno žalobce], Mgr. [jméno] [příjmení], plnou moc do spisu. 20.2.2019 soud ve věci nařídil další hlavní líčení na 11.4.2019 a předvolal rovněž účastníky. 9.4.2019 bylo sděleno soudu, že původní přísedící, Mgr. [příjmení], již nebude kandidovat na funkci přísedící a mandát ji končí dne 13.5.2019. 9.4.2019 soud opět prováděl lustraci v rejstříku trestů. Dále obdržel rozsudek ve věci odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 21.11.2018, sp.zn. 1 T 7/2016. Dále 11.4.2019 obdržel omluvu [celé jméno žalobce] z účasti při jednání s tím, že tento souhlasí s rozhodnutím bez jeho účasti. Dne 11.4.2019 od 13:00 hod. se konalo hlavní líčení za účasti rovněž Mgr. [jméno] [příjmení], kdy bylo ve věci prováděno další dokazování a jednání poté bylo odročeno na neurčito, přičemž bylo skončeno ve 13:30 hod. Soud poté 29.4.2019 vyplatil odměnu znalci. Následně obdržel od Obvodního soudu pro Prahu 5 sdělení, že rozsudek, který zasílají v příloze, není v právní moci. jednalo se o rozsudek 38 T 49/2017 – 667 14.5.2019 se ve věci vyjádřil znalec k podání obžalovaného [příjmení]. Soud poté prováděl lustraci 30.5.2019, věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5, z infoSoud. Dále spis založil na 14ti denní lhůtu 31.5.2019 s ohledem na dotaz, který byl vznesen na městský soud, kdy tedy bylo ve věci, vedené před Obvodním soudem pro Prahu 5 podáno odvolání. 6.6.2019 odpověděl Městský soud v Praze, resp. požádal o sdělení stavu řízení ve věci 32 T 14/2017. Dále požádal o zaslání CD, z něhož by byl patrný průběh domovní prohlídky ze dne 8.6.2016. Dne 12.6.2019 zaslal Obvodní soud pro Prahu 8 Městskému soudu v Praze 7 DVD disků, obsahujících kopii flash disku poskytnutého obhájcem obžalovaného [příjmení], včetně kopie jeho podání ze dne 8.2.2018. Tyto byly následně vráceny 27.6.2019 Městským soudem v Praze 10.7.2019 požádal Městský soud v Praze o sdělení stavu řízení ve věci 32 T 14/2017 a rovněž o zaslání CD, týkající se domovní prohlídky z 8.6.2016. Požadované bylo zasláno 10.6.2019 13.9.2019 požádal Městský soud v Praze o zapůjčení spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. 1 T 7/2016, který má být připojen u spisu 32 T 14/2017. Této žádosti bylo vyhověno. Následně 14.10.2019 požádal Obvodní soud pro Prahu 5 Obvodní soud pro Prahu 8 o vrácení spisu, který byl zapůjčen 12.6.2019 27.11.2019 zaslal Městský soud v Praze rozsudek ve věci 5 To 227/2019 – 2045, tedy ve věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. 38 T 49/2017 Obvodní soud pro Prahu 5 následně zaslal na vědomí rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14.11.2019, sp.zn. 5 To 227/2019, vydaný ve věci zdejšího soudu vedené pod sp.zn. 38 T 49/2017, a to Obvodnímu soudu pro Prahu 8. 23.12.2019 poté soud nařídil hlavní líčení na 4.2.2020 3.1.2020 prováděl soud lustraci účastníků řízení v evidenci rejstříku trestů fyzických osob. 6.1.2020, s ohledem na to, že došlo k ukončení mandátu Mgr. [příjmení], jako přísedící v dané věci, sdělil Obvodní soud pro Prahu 8, že dojde ve věci sp.zn. 32 T 14/2017 ke změně senátu. V této souvislosti byli dotazováni účastníci, s ohledem na ukončení jejího mandátu, zda souhlasí se čtením protokolů o hlavním líčení, či trvají na slyšení svědků, event.. znalce, a pokud ano, tak kterých, aby soudem mohla být zajištěna jejich účast k již nařízenému hlavnímu líčení, a požádal současně o potvrzení, zda se mohou účastnit hlavního líčení 4.2.2020 6.1.2020 sdělilo Městské státní zastupitelství v [obec], že souhlasí s přečtením podstatného obsahu protokolů o hlavním líčení, včetně v něm provedených důkazů. 7.1.2020 souhlasil právní zástupce [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] s tímtéž. 13.1.2020 rovněž souhlasil právní zástupce Mgr. [jméno] [příjmení]. 14.1.2020 rovněž souhlasil právní zástupce [celé jméno žalobce]. Dne 31.1.2020 požádal Obvodní soud pro Prahu 5 o vrácení svého spisu. Vzhledem k tomu, že věc dosud nebyla pravomocně skončeno, tento nebylo možno vrátit. 3.2.2020 požádal Mgr. [jméno] [příjmení], za svého klienta [celé jméno žalobce], o bezplatnou obhajobu, a předložil rovněž rozhodnutí Městského soudu v Praze ve věci 10 T 11/2018, dále ve věci [insolvenční spisová značka], vedené u Krajského soudu v Brně, podle které byl zjištěn úpadek, mimo jiné tedy, [celé jméno žalobce] a jeho manželky, a podklady k osvobození. Dne 4.2.2020 soud ve věci konal hlavní líčení, které se konalo za účasti právního zástupce žalobce, následně bylo odročeno na 17.2.2020. Dne 5.2.2020 byli k hlavnímu líčení předvolání další účastníci. Soud poté 6.2.2020 přiznal [celé jméno žalobce] nárok na bezplatnou obhajobu usnesením. Tento se 17.2.2020 omluvil z účasti při hlavním líčení a předložil svůj závěrečný návrh. Dne 17.2.2020 se ve věci konalo hlavní líčení, při kterém byly předneseny závěrečné návrhy a byl vyhlášen rozsudek, kterým byli obžalovaní [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] uznáni vinnými z naříkaného skutku, a odsouzeni. Obžalovaný [celé jméno žalobce] byl zproštěn obžaloby v plném rozsahu. Písemné vyhotovení rozhodnutí bylo následně do spisu založeno 2.3.2020. Vyhlášení rozsudku byl přítomen rovněž právní zástupce, Mgr. [jméno] [příjmení]. Rozsudek byl poté vyhotoven a zaslán [celé jméno žalobce] 15.3.2020 a jeho právnímu zástupci 3.3.2020. Rozsudek nabyl právní moci, co se týče [celé jméno žalobce], 24.3.2020. Dle doručenek k uvedenému rozsudku, byl uvedený rozsudek zaslán [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] 5.3.2020, [celé jméno žalobce] 15.3.2020, Mgr. [jméno] [příjmení] 2.3.2020, Městskému státnímu zastupitelství rovněž 2.3.2020, Mgr. [jméno] [příjmení] 3.3.2020, Mgr. [jméno] [příjmení] 2.3.2020 a Mgr. [jméno] [jméno] rovněž 2.3.2020.

12. Fakturou [číslo] ze dne 29.5.2017 byla žalobci vyúčtována částka 1 524,60 Kč JUDr. [jméno] [příjmení] za poskytování právních služeb.

13. Fakturou [číslo] ze dne 15.8.2017 byla žalobci vyúčtována částka 21 348,88 Kč JUDr. [jméno] [příjmení] za poskytování právních služeb a ostatních nákladů.

14. Fakturou [číslo] ze dne 30.6.2016 byla žalobci vyúčtována částka 55 699 Kč JUDr. [jméno] [příjmení] za poskytování právních služeb a ostatních nákladů.

15. Dle potvrzení o provedení platby ze dne 21.6.2019 uhradil žalobce částku 11 500 Kč s poznámkou CSOB [příjmení] [příjmení].

16. Dle soupisu výdajů bylo JUDr. [příjmení] žalobci účtováno za cestovní výdaje 6. 6. 2016 (jízdné vozidlem Škoda Super manuál [obec] - [obec] a zpět) ve výši 2 401,17 Kč + telekomunikační poplatky celkem 4 215,97 Kč, dále byla žalobci vyúčtována řada právních úkonů, včetně úkonů, uplatněných v žalobce (09.06.2016 - 1x převzetí zastoupení, 09.06.2016 – 1x účast obhájce u výslechu obviněného, 13.06.2016 – 0,5x stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání, 29.06.2016 – 1x porada s klientem, 21.07.2016 – 1x výslechy žalobce u GIBS, 1x neznámého dne konaný výslech obviněného [příjmení] u GIBS, 1x neznámého dne konaný výslech obviněného [příjmení] u GIBS, 1x neznámého dne seznámení se spisem, 13.07.2017 – 1x účast na hlavním líčení, 19.09.2017 – 1x účast na hlavním líčení, 19.10.2017 - 1x účast na hlavním líčení, 14.12.2017 – 1x účast na hlavním líčení, 08.02.2018 – 1x účast na hlavním líčení), celkem 163 312,62 Kč.

17. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

18. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

19. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

20. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

21. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

22. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

23. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

24. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

25. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

27. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

28. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

29. Vzhledem k tomu, že v průběhu soudního řízení vznesla žalovaná námitku promlčení žalobou uplatněného nároku, soud se nejprve zabýval právě otázkou, zda nárok byl žalobcem uplatněn v promlčecí době, která je stanovena shora citovaným ustanovením § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se proti žalované domáhal nemajetkové újmy, způsobené mu v souvislosti s nepřiměřenou délkou daného řízení. O tom, že mu vznikla nemajetková újma se žalobce dozvěděl vyhlášením rozsudku č.j. 32 T 14/2017-2130 ze dne 17.2.2020, který ve vztahu k žalobci nabyl právní moci dne 24.3.2020. Od 25.3.2020 pak běžela šestiměsíční promlčecí doba. Žalobce mohl u žalované uplatnit svůj nárok nejpozději dne 25.9.2020, tak aby nebyl promlčen. Jestliže tedy žalobce uplatnil předběžně svůj nárok u žalované dne 1.6.2020, učinil tak včas a došlo tak k tzv. stavení promlčecí doby. O stavení promlčení jde tehdy, jestliže promlčecí doba pro určitou zákonem stanovenou překážku neběží, staví se její běh, ačkoli jinak by tu podmínky pro její běh byly dány. Stavení promlčení se může projevit: a) tak, že promlčecí doba nezačne běžet, b) tak, že již započatý průběh promlčecí doby nepokračuje (zastavuje se) pokud překážka trvá, a c) tak, že již započaté a probíhající promlčení neskončí dříve než po uplynutí určité doby poté, co překážka byla odstraněna. V daném případě zákon č. 82/1998 Sb., výslovně jako lex specialis upravuje právě variantu, shora uvedenou pod písmenem b), tzn. časové úseky promlčecí doba uplynulá před vznikem překážky a po jejím odpadnutí sčítají. V daném případě byl návrh na předběžné projednání nároku podán 68 dní po zahájení šestiměsíční promlčecí doby, tedy po marně uplynulé šestiměsíční lhůtě k předběžnému projednání nároku zbývalo ještě 112 dní k podání žaloby a tato měla být podána nejpozději 25.3.2021. Žaloba pak byla podána 24.3.2021, tedy včas. Námitka promlčení je proto nedůvodná.

30. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby zahájení trestního řízení od 9.6.2016 do 24.3.2020, kdy nabyl právní moci zprošťující rozsudek soudu prvního stupně, tedy celkem 3 roky a 9 měsíců. Věc byla procesně i skutkově složitá, byli stíháni tři obžalovaní, ve věci bylo vyslechnuto velké množství svědků a tito se z účasti na hlavním líčení omlouvali. Bylo prováděno množství odposlechů, domovních prohlídek a při těchto bylo zabaveno rovněž množství věcí, některé následně byly obviněným vraceny. Ve věci byly vypracovány celkem tři znalecké posudky, s věcí (resp. činností obžalovaných) byla spojena řada dalších řízení a spisy tak byly opakovaně z těchto řízení zapůjčovány. Orgány činné v trestním řízení ([příjmení]) postupovaly ve věci plynule a bez výrazných průtahů, přičemž se musely vypořádat se složitým propletencem činnosti. Byť následně ve věci rozhodoval pouze soud prvního stupně, v řízení se nevyskytly průtahy, soud postupoval v pravidelných, přiměřených lhůtách a jeho činnost směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Byť lze k tíži soudu přičíst změnu v osobě přísedící [příjmení], která se již před ukončením svého působení v této roli z účasti na hlavním líčení omlouvala, neměla tato změna zásadní vliv na délku samotného řízení. Co se týče chování žalobce v daném řízení, tento se na délce řízení zásadně nepodílel, když sice jednou žádal o odročení hlavního líčení krátce před jeho konáním s odvoláním na změnu právního zástupce, jeho žádosti však nebylo vyhověno a tento se osobně hlavního líčení zúčastnil. Co se týče významu předmětu řízení, jedná se typově o spor s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Žalobce byl stíhán pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby dle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku v jednočinném souběhu s trestným činem neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací dle § 230 odst. 2 písm. a), odst. 3, písm. a) trestního zákoníku, za který mu hrozil trest s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody až 5 let. Současně je s ohledem na charakter obvinění nepochybné, že žalobce dosud nebyl trestně stíhaný a nepodmíněný trest odnětí svobody při horní hranici trestní sazby tak byl méně pravděpodobný. Přestože lze význam daného řízení pro žalobce považovat celkově za zvýšený, nelze přehlédnout celkový rozsah daného spisu a složitost daného řízení. S ohledem na to soud neshledal délku daného trestního řízení za nepřiměřenou a proto žalobu ohledně tohoto nároku ve výroku ad. II zamítl.

31. Pokud jde o jednotlivé uplatněné úkony právní služby, byly ve spise dohledány úkony, uskutečněné JUDr. [příjmení] ve dnech 09.06.2016 (převzetí zastoupení + účast obhájce u výslechu obviněného), 13.06.2016 (stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání), 29.06.2016 (porada s klientem), 21.07.2016 (výslechy žalobce u GIBS), úkon účtovaný jako výslech obviněného [příjmení] u GIBS (ten byl uskutečněn dle spisu ve dnech 9.6.2016 a 11.11.2016), úkon účtovaný jako výslech obviněného [příjmení] u GIBS (ten byl uskutečněn dle spisu ve dnech 9.6.2016 a 26.2.2017), seznámení se spisem (dle spisu realizováno 14.3.2017), advokát se účastnil hlavních líčení ve dnech 13.07.2017 (13:00 14:55), 19.09.2017 (13:00 13:10), 19.10.2017 (13:00 13:50), 14.12.2017 (13:00 13:40) a 08.02.2018 (13:00 13:40). Mgr. [anonymizováno] uskutečnil v dané věci, a to účast na hlavním líčení dne 14.2.2019, které se však nekonalo. Žalobce dále uplatnil náhradu cestovních výdajů, přičemž požadoval 754,73 Kč s tím, že bylo celkem ujeto 824 km při průměrné ceně nafty 33,6 Kč, základní náhradě za užití automobilu 4,1 Kč a průměrné spotřebě automobilu 5,33 l [číslo] km. Přestože se soud neztotožnil s výpočtem těchto nákladů, když vzdálenost z [obec] do [obec] a zpět je max. 440 km, což při spotřebě uvedeného vozidla 6.5 l [číslo] km ve městě, 4.4 l [číslo] km mimo město, a 5.1 l [číslo] km v kombinaci, průměrné ceně nafty 33,6 Kč, základní náhradě za užití automobilu 4,1 Kč představuje částku 2 592,48 Kč, nemohl s ohledem na to, že se jednalo o součást žalobcem uplatněného nároku v rámci daného řízení (nikoliv náhradu nákladů v rámci projednávaného řízení), přiznat více než bylo žalobcem požadováno. Kromě úkonů, za které náleží pouze ½ úkonu, a to stížnosti pro usnesení o zahájení trestního stíhání a účasti na hlavním líčení dne 19.9.2017 a 14.2.2019, byl ve všech případech žalobci přiznán vždy jeden úkon. Současně soud přiznal rovněž, přiznán pouze poloviční úkon a 13 režijních paušálů (za úkony uskutečněné JUDr. [příjmení] rovněž DPH, jíž je plátcem). Celkem tak bylo přiznáno žalobci 12 úkonů po 1 500 Kč (včetně DPH), 2 úkony po 750 Kč, (včetně DPH), 1 úkon po 750 Kč, 13 režijních paušálů po 300 Kč (včetně DPH), 1 režijní paušál po 300 Kč a cestovní výdaje ve výši 754,73 Kč Celkem náhrada nákladů právního zastoupení žalobce představuje částku 28 161,23 Kč a tuto soud ve výroku ad. I. žalobci přiznal. Zbývající nárok soud společně s nárokem na zaplacení zadostiučinění za nepřiměřenou délku daného řízení výroku ad. II zamítl.

32. Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 2 o. s. ř., a žalobci, který měl úspěch co do 35,22 % a neúspěch co do 64,78%, přiznal právo na náhradu 29,56 % nákladů. V této věci žalobce uplatnil dva samostatné nároky (náhrada škody za obhajné a nemajetková újma z délky trestního stíhání), byl částečně úspěšný ohledně nároku na náhradu škody za obhajné, plně neúspěšný pak co do nároku na náhradu nemajetkové újmy z délky trestního stíhání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015). Podle § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen "advokátní tarif") platí, že při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Při určování úspěchu či neúspěchu účastníka, který vedle nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v řízení uplatnil rovněž nárok (nároky) na peněžité plnění (objektivní kumulace), je třeba vycházet ze vzájemného poměru tarifních hodnot takto uplatněných nároků, jež se stanoví podle § 8 a násl. advokátního tarifu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1435/2015). Tarifní hodnota každého z nároků na zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu představuje částku 50 000 Kč (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3378/2013), tarifní hodnota nároku na peněžité plnění vychází zásadně z výše tohoto plnění bez uplatněného příslušenství (§ 8 odst. 1 advokátního tarifu), což je v daném případě částka 29 961,24 Kč (náhrada za obhajné). Za tarifní hodnotu se tak považuje částka 79 961,24Kč (50 000 Kč + 29 961,24 Kč). Úspěch žalobce tak byl v rozsahu 28 161,23 Kč, zatímco ve zbývající části byla úspěšná žalovaná. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, připravovala na ústní jednání dne 25. 3. 2022 (dalších ú.j. se nezúčastnila) a těchto se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada v rozsahu 3 úkony po 300 Kč, celkem tedy 900 Kč. S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalované náhradu nákladů ve výši 266,04 Kč.