45 C 68/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 5 slov sídlem adresa o zaplacení 1 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení 1.200.000,00 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalované částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované náhrady škody škody způsobené nesprávným úředním postupem, jako náhradu za zničené a neoprávněně zadržované vozidlo tovární značky [anonymizována dvě slova], [registrační značka], barva šedá metal, rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno], a to ve výši: 1, 200.000 Kč. Žalobce uvedl, že nemůže uvedené vozidlo využívat, ačkoliv je výhradním vlastníkem, a to od 26.3.2013, kdy toto vozidlo bylo zabaveno [stát. instituce], v rámci trestního stíhání, které však nikdy nebylo vedeno proti žalobkyni. V rámci podané obžaloby a následného odsouzení rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], Č. j. [číslo jednací], je nesporné, že žalobkyně nikdy nebyla obžalována, tudíž je nesporné, že po celou dobu [stát. instituce] zadržovala majetek, který nebyl ve vlastnictví osoby obviněné a následně obžalované. Lze nesporně konstatovat, že v současné době, v důsledku plynutí času, je možné, že z uvedeného vozidla je nepojízdný a neprodejný vrak, a to z viny žalovaného státu. Pořizovací cena v době, kdy majetek byl svévolně odebrán, činila 1, 200.000 Kč. Žalobkyně dne 9.12.2019 doručila žalovanému [stát. instituce] výzvu k navrácení neoprávněně zadržovaného majetku, kdy žalobkyně, ve snaze se smírně dohodnout požadovala vrácení vozidla. O uplatnění nebylo žalovanou stranou rozhodnuto, a nebyl dodržen postup podle zákona č. 82/1998 Sb., neboť žalovaná strana postoupila„ uplatnění nároku podle zákona č.82/1998 Sb., policejní komisařce, která však nemá zákonné oprávnění o uplatnění nároku rozhodovat. Odpovědí bylo arogantní a zcestné blábolení, kdy [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [příjmení], která ovšem není schopna rozlišit, že podání bylo učiněno jménem nikdy neodsouzené právnické osoby, a neodpustila si oslovovat osobu, která právnickou osobu toliko reprezentuje, osočujícím oslovením„ odsouzený", neřešila podstatu uplatnění nároku v souladu se zákonem č.82/1998 Sb.. Něco takového v kontextu majetkového civilního sporu není akceptovatelné. Žalobce doplnil, že je pro něj zcela irelevantní, že [název soudu] doposud nerozhodl o vrácené části rozsudku, která byla zrušena 30.3.2015, tedy před 5 roky, když žalobkyně nebyla v uvedeném trestním stíhání stíhána. Ať již by bylo rozhodnutí jakékoliv, v každém případě, jelikož je manipulováno s majetkem žalované, nikoliv s majetkem fyzické osoby jménem [jméno] [příjmení], nárok žalobkyně je oprávněný, neboť k neoprávněnému zabavení majetku došlo na základě nezákonného, a tudíž nesprávného úředního postupu. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno] byl jako zajištěný dne 26. 3. 2013 převzat [stát. instituce] a že se žalobce dne 9.12.2019 obrátil s „ předžalobní výzvou“, jejíž obsah směřoval k vydání věci, obrátil na [stát. instituce] a že mu bylo odpovězeno dopisem [stát. instituce] dne 16. 12. 2019. Výslovně přitom sporovala, že by se v rámci předžalobní výzvy mělo jednat o žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. a ani z jejího obsahu není patrné, že by se jednalo o uplatnění nároku ve smyslu ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. I kdyby žalobce u žalované uplatnil svůj nárok dle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb. tak, jak jej uplatnil později u soudu, žalovaná by uplatněnému nároku nevyhověla. Z podání žalobce je patrné že [stát. instituce] jako orgán činný v trestním řízení převzal dle ust. § 78 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb. Trestní řád (dále je„ TŘ“) dne 26. března 2013 [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], [příjmení] [anonymizováno] (dále jen„ osobní automobil“). O osobní automobilu bylo následně rozhodováno na základě obžaloby [anonymizována tři slova] v [obec] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] u [název soudu] v trestní věci Ing. [jméno] [příjmení] vedenou pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byl správou majetku – osobního automobilu pověřen [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], územní pracoviště [obec] O této skutečnosti byl Ing. [jméno] [příjmení] informován dne 28.2.2014 potvrzením [anonymizována tři slova] [stát. instituce] [číslo jednací]. K předžalobní výzvě ze dne 9.12.2019 bylo žalobci příslušným policejním orgánem dopisem [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] sděleno, kdo je pověřen správou automobilu a jaký je známý stav řízení před krajským soudem v [obec]. Žalovaná nárok žalobce neuznala ani z části, když především ve věci není dán odpovědnostní titul žalované, neboť činnost [stát. instituce] jakožto orgánu činného v trestním řízení nebyl nesprávný. Orgány činné v trestním řízení jsou dle ust. § 79a TŘ oprávnění rozhodnout o zajištění věci. Zajištění věci jako takové, zejména takové, jaké tvrdí žalobce, není samo o sobě nesprávným úředním postupem, neboť o něm může orgán činný v trestním řízení rozhodnout a má k němu zákonné zmocnění v Trestním řádu. Obecně je tedy možné zadržet i věc, která přímo nenáleží pachateli, ale je například výnosem z trestné činnosti pachatele. Taktomu bylo i v případě žalobce a zadrženého osobního automobilu, který byl dle orgánů činných v trestním řízení výnosem z trestné činnosti Ing. [jméno] [příjmení], který je jediným společníkem a jednatelem žalobce. Uzavřela, že žalobcova tvrzení o vzniklé škodě nejsou rovněž nijak podložená, naopak z přímé citace žalobcova tvrzení„ je možné, že z uvedeného vozidla je nepojízdný a neprodejný vrak“ je patrné, že žalobce nemá informace o tom, že by v důsledku činnosti [stát. instituce], kterou žalobce označuje jako nesprávný úřední postup, vznikla jakákoliv škoda a jeho úvahy jsou čistě spekulativní. Žalobní tvrzení uvedená v žalobě jsou velmi vágní a není úkolem žalované jako procesní strany, aby žalobcova tvrzení, jakkoliv zpřesňovala či reagovala na něco, co ani není předmětem žaloby. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Dle faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 23.9.2011 s datem splatnosti 30.9.2011, vystaveného dodavatelem [příjmení] [právnická osoba] odběrateli [anonymizováno 6 slov] znějící na částku 1.200.000,00 Kč, byl vyúčtován žalobci osobní automobil [anonymizována tři slova], [příjmení]: [anonymizováno].

4. Dle potvrzení ze dne 28.2.2014 Policie ČR potvrdila, že v průběhu trestního řízení bylo zajištěno osobní motorové vozidlo [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno], které předal ing. [jméno] [příjmení] s tím, že osobní motorové vozidlo převzal 20.2.2014 zástupce Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a toto vozidlo je navrhováno k zabrání věci dle § 101 odst. 2, písm. b) trestního zákoníku.

5. Dle Protokolu o vydání věci ze dne 26.3.2013 Ing. [jméno] [příjmení], jako jednal [právnická osoba] [anonymizováno] předal osobní motorové vozidlo [anonymizováno 5 slov], jako věc důležitou pro trestní řízení.

6. Dle velkého průkazu o technickém osvědčení vozidla, [registrační značka], resp. kopie tohoto velkého průkazu, podle kterého se jedná o vozidlo [anonymizována tři slova], [příjmení]: [anonymizováno].

7. Předžalobní výzvou k navrácení neoprávněně zadržovaného majetku ze dne 8.12.2019 jednatel společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení] žádal o navrácení neoprávněně zadržovaného vozidla [anonymizována dvě slova] s tím, že v opačném případě bude podána žaloba.

8. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne 30.3.2015 ve spojení s rozhodnutím [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka], byl obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] shledán vinným z naříkaného skutku s tím, že současně bylo konstatováno, že bez povolení sobě opatřil, nebo přechovával střelnou zbraň, nebo ve větším množství střelivo, čímž spáchal zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, a dále také s ohledem na to, že sebe a jiného obohatil tím, že uvedl někoho v omyl a zamlčel podstatné skutečnosti a způsobil tak na cizím majetku škodu velkého rozsahu. Rovněž spáchal přečin nedovoleného ozbrojování podle § 279 odst. 1 trestního zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému, nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 7,5 roku s tím, že byl odsouzen do věznice s dozorem. Současně byl uložen trest propadnutí věc v řádu několika položek, a dále také bylo vysloveno zabrání věci, osobního motorového vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka]. Dále byla obžalovanému uložena povinnost k náhradě škody poškozeným, kteří jsou zde vypočteni, a ve zbývající části byli poškození odkázáni na civilní řízení.

9. Rozsudkem [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo částečně zrušeno rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s tím, že tedy toto bylo zrušeno ve výroku o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu a ve výroku o zabrání věci a za podmínek, zde vymezených, bylo nově rozhodnuto tak, že obžalovaný byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků, a dále byl zařazen do věznice s dozorem. Co se týkalo rozhodnutí o zabrání věci, toto rozhodnutí bylo vráceno soudu I. stupně, když podle odůvodnění vrchní soud shledal shodně se soudem I. stupně, že přinejmenším předčasným shledal vrchní soud výrok napadeného rozsudku, kdy bylo vysloveno zabrání osobního motorového vozidla a nemovitostí, detailně specifikovaných ve výrokové části napadeného rozsudku z majetku [právnická osoba] [anonymizováno]. Jakkoliv i podle závěru [název soudu] byly tyto věci nabyté uvedenou obchodní společností ovládanou i ve skutečnosti toliko obžalovaným za peněžní prostředky, které si opatřil zločinem podvodu, což by jinak odůvodnilo vyslovení jejich zabrání soudem prvního stupně, je přesto zapotřebí upozornit na povinnost soudu přihlédnout při ukládání sankcí i k právem chráněným zájmům osob poškozených trestným činem, zavazujícího ho u obou skupin trestních sankcí. V posuzovaném případě by v případě výkonu zabrání věcí, by tyto připadly státu, což by v zásadě vyloučilo přednostní uspokojení oprávněných nároků poškozených na náhradu škody způsobené trestnou činností obžalovaného, přestože k jejich náhradě byl obžalovaný zavázán pravomocným odsuzujícím rozsudkem. S přihlédnutím k tomu, že při vrácení zajištěných věcí a při dalším nakládání s nimi, postupuje soud přiměřeně za předpokladu uplatnění práva poškozených na jejich vydání, bude na soudu prvního stupně, aby upozornil na povinnost uplatnit nárok na vydání bezdůvodného obohacení společnosti v občanskoprávním řízení. Teprve v návaznosti na zjištění, že poškození nerealizují oprávnění plynoucí ze zmíněného zákonného ustanovení, popřípadě zcela, nebo zčásti v občanskoprávním řízení neuspějí, přichází případně v úvahu rozhodnout v novém řízení o zabrání těchto věcí. S jedinou výjimkou, že k jejich nabytí obžalovaným nedošlo bezdůvodně, dospěl vrchní soud v souvislosti s odvoláním státní zástupkyně ke shodným závěrům u zajištěných věcí ze společného jmění obžalovaného a paní [jméno] [příjmení], jestliže by rozhodnutí o jejich propadnutí rovněž vedlo k porušení povinnosti soudu, přičemž spolu s předchozí skupinou zajištěných věcí se zjevně jedná o jediné zpeněžitelné zdroje k náhradě škody způsobené poškozeným trestnou činností obžalovaného, jejíž splnění má přednost před jejich nabytím Českým státem, a proto i zde bude na poškozených, aby uplatnili svá práva v občanskoprávním řízení.

10. Příkazem k odejmutí věci ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] bylo rozhodnuto o odejmutí věcí Ing. [jméno] [příjmení], včetně osobního automobilu AUDI Q7 4L, jako věci důležité pro trestní řízení.

11. Dle Protokolu o uložení motorového vozidla, pod [číslo] v [obec] v [obec] – letiště, bylo vozidlo [registrační značka], jehož provozovatelem je společnost [právnická osoba], předáno k uložení na letiště 27.3.2013.

12. Usnesením [název soudu] ve věci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo vysloveno zabrání věci, a sice osobního motorového vozidla, tovární značky [anonymizována tři slova], [registrační značka], s odůvodněním, že zabrání věci, nebo jiné majetkové hodnoty je právním následkem trestného činu, nebo činu jinak trestného, které poskytuje ochranu společnosti tím způsobem, že odnímá pachatelům, případně jiným osobám, věci specifikované v trestním zákoníku, přičemž prostřednictvím institutu zabrání věci lze odčerpat i výnosy z trestné činnosti. K zabrání těchto věcí poté dochází na podkladě závěrů, které vyplynuly z nalézacího řízení a výše zmíněného rozsudku krajského soudu ve spojení s rozsudkem vrchního soudu, kterým byl Ing. [příjmení] uznán vinným pro zvlášť závažný zločin podvodu. K finančním prostředkům, které se mu podařilo vylákat na poškozených, se posléze dostal skrze [právnická osoba] [anonymizováno], jejímž byl jediným jednatelem. Této společnosti byla připsána v měsíci září 2011 na účet částka ve výši 14.982.331,16 Kč, která byla zaslána společností [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], přičemž bylo prokázáno, že se jedná o finanční prostředky od poškozeného [jméno] [příjmení] Tyto finanční prostředky byly poté obratem využity odsouzeným k nákupu některých nemovitostí, které jsou zmíněny v daném usnesení, a zbylé peníze byly vybírány v hotovosti z účtu, případně byly prováděny další finanční dispozice s majetkem, což bylo zjištěno šetřením provedeným z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] Obdobným způsobem byl doložen i nákup předmětného vozidla [anonymizováno] v říjnu téhož roku. Za takové situace je rozhodnutí o zabrání věcí, které byly zajištěny policejním orgánem, oprávněné. Krajský soud zdůrazňuje, že zabrání věci krajský soud tak činí právě způsobem dle ustanovení § 101 odst. 2 písm. a) a písm. e) trestního zákoníku, dle kterého může uložit zabrání věci, která je bezprostředním výnosem z trestné činnosti, nebo je zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti, pokud hodnota věci, tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti, není ve vztahu k hodnotě věci tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti zanedbatelná. Během nalézacího řízení přitom bylo prokázáno, že odsouzený použil podvodně vylákané finanční prostředky k nákupu těchto věcí, a ty tak byly bezprostředním výnosem z jeho trestné činnosti, popř. tyto věci převedl na jinou osobu, konkrétně společnost [právnická osoba] To se týká konkrétně předmětného vozidla značky Audi, které tato společnost získala prostřednictvím odsouzeného, přičemž i u tohoto vozidla je časová souvislost s vylákanými finančními prostředky.

13. Soud neprováděl žalobcem navrhovaný důkaz celým spisem sp.zn. [spisová značka], neboť z provedeného dokazování má dostatek podkladů pro své zjištění.

14. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

16. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

17. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

18. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

19. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

20. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

21. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

22. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

23. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

24. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V daném případě bylo prokázáno, že orgány činné v trestním řízení nejprve odejmuly na základě protokolu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno 6 slov], [registrační značka], rok výroby [rok], [příjmení]: [anonymizováno], které bylo ve vlastnictví žalobce. Stalo se tak proto, že tato věc byla považována za věc důležitou pro trestní řízení. Proto byla zajištěna a uložena do rukou Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Toto vozidlo bylo následně po odsouzení jednatele uvedené společnosti, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (tedy slovy trestního zákoníku„ odsouzeného“) zabráno rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterému byl současně uložen trest propadnutí věci, když mimo jiné bylo prokázáno, že vozidlo bylo pořízeno z prostředků, podcházejících z trestné činnosti. Na tom ničeho nemění skutečnost, že vozidlo vlastnil v té době žalobce, neboť bylo v trestním řízení prokázáno, že tento jako jediný jednatel a společník žalobce převedl své prostředky do vlastnictví žalobce a tento za ně uvedené vozidlo pořídil. Totéž platilo o zabavených nemovitostech. Rozsudkem [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] bylo částečně zrušeno rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s tím, že rozhodnutí o zabrání věci bylo učiněno předčasně, neboť nebyla šetřena práva poškozených v daném trestním řízení a zabráním věci by došlo k propadnutí věci státu, aniž by poškození měli možnost se z hodnoty věcí uspokojit. [název soudu] přitom shodně se soudem prvního stupně konstatoval, že tyto věci nabyté uvedenou obchodní společností ovládanou i ve skutečnosti toliko obžalovaným za peněžní prostředky, které si opatřil zločinem podvodu. V případě zajištěných věcí se zjevně jedná o jediné zpeněžitelné zdroje k náhradě škody způsobené poškozeným trestnou činností obžalovaného, jejíž splnění má přednost před jejich nabytím Českým státem, a proto i zde bude na poškozených, aby uplatnili svá práva v občanskoprávním řízení. Usnesením [název soudu] ve věci č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo vysloveno zabrání věci, mimo jiné osobního motorového vozidla, tovární značky [anonymizována tři slova], [registrační značka], s odůvodněním, že tomuto již ničeho nebrání. Za takové situace nelze než konstatovat, že žalobce se domáhá škody, jejíž náhrada mu nepřísluší, a to právě z toho důvodu, že„ jeho“ tvrzený majetek, který mu byl zcela v souladu s předpisy trestního práva odejmut, byl legalizací trestné činnosti jeho jednatele, pravomocně odsouzeného za trestný čin majetkové povahy. Zcela irelevantní tak v daném případě je to, že tento majetek měl být ve vlastnictví žalobce, který nebyl v daném trestním řízení odsouzen (v tomto lze plně odkázat na závěry obou trestních soudů). V daném případě tak není dán odpovědnostní titul, protože ve věci nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, ani vydání nezákonného rozhodnutí. Soud proto již nezkoumal splnění dalších podmínek pro odpovědnost státu za škodu, tedy žalobcem tvrzenou škodu i příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou a postupem orgánů činných v trestním řízení. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě, poté se připravovala na ústní jednání dne 2.2.2022, kterého se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300 Kč.