45 C 68/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované pro zaplacení 89 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 7.656,25 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 81.343,75 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12 587,50 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 89 000,- Kč, způsobené mu v řízení u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 108/2012. Řízení trvalo 10 let a 4 měsíce. Žalobce uplatnil svůj nárok ve výši 180.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení u žalovaného a žalovaný z této částky přiznal a zaplatil částku 91.000,- Kč. Žalobce však při výpočtu svého nároku vycházel ze základní částky 20.000,- Kč ročně (prvních 24 měsíců v poloviční výši), tj. celkem 180.000,- Kč. Byť žalobce částečně souhlasí i se shrnutím průběhu řízení ze strany žalované, fakticky nesouhlasí s tvrzením žalované o průtazích v řízení způsobených žalobcem z důvodu opakovaných žádostí o odročení jednání a opakovaných žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření. Během daného řízení bylo ze strany žalobce o odročení jednání žádáno celkem 3x, a to 2x ze zdravotních důvodů na straně žalobce a 1x z důvodu čerpání dovolené tehdejší právní zástupkyně žalobce. K opakovaným žádostem o prodloužení lhůty k vyjádření žalobce doplnil, že žádáno bylo 2x, a to jednak z důvodu zdravotních obtíží na straně právního zástupce žalobce a jednak z důvodu jeho nadměrného pracovního vytížení. Ani jedna z výše uvedených skutečností nemůže být žalobci kladena k tíži a krácen tak na požadované částce. Dle žalobce jsou argumenty žalované v tomto směru zcela liché a měla by mu být vyplacena požadovaná částka. Žalobce uplatnil svůj nárok ve výši 180.000,- Kč jako náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky řízení u žalovaného a žalovaný z této částky přiznal a zaplatil částku 91.000,- Kč. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 26. 5. 2022 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na zadostiučinění ve výši 180.000,- Kč ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění za nesprávný úřední postup v řízení u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 Cm 108/2012. K projednání žádosti žalobce došlo dne 27. 10. 2022. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši 91.000,- Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a doplnila, že předmětem posuzovaného řízení je žaloba o zaplacení částky ve výši 200.000,- Kč (vrácení poskytnuté zálohy s ohledem na žalobcovo odstoupení od smlouvy o dílo zhotovení 8 ks kulovnic). Řízení se vyznačuje vyšším stupněm skutkové i právní složitosti, bylo provedeno obsáhlejší dokazování včetně výslechu svědků, opakovaného znaleckého zkoumání a provádění značného množství listinných důkazů, ve věci bylo konáno celkem 10 jednání. V průběhu řízení došlo ke změně petitu žaloby, bylo dále rozhodováno o opravných prostředcích do rozhodnutí procesní povahy. Ve věci bylo rozhodováno soudy na dvou úrovních soudní soustavy, kdy soud I. stupně rozhodoval ve věci samé jednou a soud II. stupně také jednou. Délka řízení je tedy z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, kdy k nápravě věcně či právně nesprávných rozhodnutí soudu jsou účastníkovi řízení zákonem poskytnuty prostředky k ochraně jeho práv, tedy opravné prostředky a mimořádné opravné prostředky, které má účastník ve stanovených lhůtách možnost využít, což mu pochopitelně nelze přičítat k tíži. Jestliže ovšem účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobce se na délce řízení částečně podílel, a to opakovanými žádostmi o odročení jednání a žádostí o prodloužení lhůty k vyjádření. V činnosti soudu byly shledány určité prodlevy, zejména od přípisu soudu dne 25. 9. 2012 do vyjádření žalovaného dne 30. 4. 2013 a od tohoto data do nařízení jednání na den 12. 3. 2014, které bylo nakonec odročeno. Průtah lze dále shledat v období od přidělení věci jinému soudci dne 31. 12. 2020 do přípisu soudu dne 28. 5. 2021. V důsledku uvedeného a s přihlédnutím ke skutečnosti, že první rozhodnutí ve věci bylo nadřízeným soudem zrušeno pro vady řízení a nepřezkoumatelnost, je celková délka řízení hodnocena jako nepřiměřená. Při stanovení výše zadostiučinění vycházela ze základní částky, kterou snížila o 35%, a to o 30% z důvodu složitosti řízení a o 5% z důvodu podílu žalobce na délce řízení. Poskytnuté zadostiučinění dle žalované plně koresponduje s požadavky Nejvyššího soudu ČR (zejména se stanoviskem Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, č.j. Cpjn 206/2010) a není důvod pro jeho navýšení. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Žádostí o předběžné projednání nároku ze dne 26.5.2022 žádal žalobce na zadostiučinění nemajetkové újmy v řízení sp.zn. 37 Cm 108/2012 Krajského soudu v Hradci Králové částku 180 000,- Kč.

4. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 27.10.2022 byl nárok žalobce vypořádán a žalobci byla na zadostiučinění nemajetkové újmy v řízení sp.zn. 37 Cm 108/2012 Krajského soudu v Hradci Králové přiznána částka 91 000,- Kč.

5. Ze spisu sp.zn. 37 Cm 108/2012 Krajského soudu v Hradci Králové, který byl v dané věci z důvodu nutnosti předmětný spis vrátit původnímu soudu nadiktován a jehož obsah byl se souhlase účastníků v řízení rekapitulován, soud zjistil následující: Dne 30. 4. 2012 došla Krajskému soudu v Hradci Králové žaloba žalobkyně , Anonymizováno, . proti žalovanému , Jméno žalobce, na zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím. Dne 11. 5. 2012 vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku. Dne 21. 6. 2012 vydal soud platební rozkaz, dne 29. 6. 2012 podal žalovaný proti platebnímu rozkazu odpor. Dne 13. 7. 2012 soud uložil usnesením žalovanému, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě. Dne 15. 8. 2012 došlo soudu vyjádření žalovaného k žalobě. Dne 22. 8. 2012 dal soud pokyn k rozeslání vyjádření žalovaného žalobci, výzva k vyjádření od soudu odešla dne 29. 8. 2012. Dne 19. 9. 2012 požádala policie o zaslání kopie žaloby ve věci a požádala o sdělení současného stavu věci a kdy lze očekávat konečné rozhodnutí. Soud na dopis policie reagoval přípisem ze dne 25. 9. 2012 a sdělil, že s ohledem na vysoké množství věcí napadlých před touto věcí lze nařízení prvního jednání reálně předpokládat v horizontu asi jednoho roku. Dne 30. 4 2013 došla soudu replika žalobce k vyjádření žalovaného. Dne 8. 1. 2014 nařídil soud jednání na 12. 3. 2014. Podáním došlým soudu 27. 2. 2014 žalovaný navrhl, aby si soud vyžádal trestní spis vedený u Policie České republiky. Dne 4. 3.2014 učinil soud dotaz na policii ke spisu. Dne 5. 3. 2014 došla soudu část policejního spisu. Dne 11. 3. 2014 požádal žalobce prostřednictvím zástupce o odročení jednání soudu nařízeného na 12. 3. 2014 z důvodu nemoci zástupce žalobce. Dne 11. 3. 2014 odročil soud jednání na neurčito. Dne 13. 3. 2014 učinil soud pokyn dát spis na lhůtu do 13. 6. 2014. Dne 21. 3. 2014 sdělil zástupce žalobce soudu, že již ukončil pracovní neschopnost a požádal soud o nařízení jednání v nejbližším možném termínu. Dne 25. 3. 2014 nařídil soud jednání na 9. 6. 2014. Dne 9. 6. 2014 proběhlo jednání ve věci, soud jednání odročil za účelem doplnění dokazování. Na neurčito. Obě strany poučil podle § 118a o.s.ř., a poskytl jim za účelem doplnění skutkových tvrzení eventuálně označení důkazů třicetidenní lhůtu, která počíná běžet dnem 30. 6. 2014. Dne 10. 6. 2014 dal soud spis na lhůtu do 31. 7. 2014. Dne 9. 7. 2014 došlo soudu doplnění tvrzení žalovaného a důkazů k nim. Dne 9. 7. 2014 došlo soudu doplnění tvrzení a důkazních návrhů žalobce. Dne 28. 7. 2014 nařídil soud jednání na 24. 11. 2014. Dne 21. 11. 2014 požádal žalovaný o odročení jednání na jiný termín ze zdravotních důvodů, chřipky. Dne 21. 11. 2014 odročil soud jednání na neurčito z důvodu nemoci žalovaného. Dne 25. 11. 2014 nařídil soud jednání na 16. 3. 2015. Dne 11. 3. 2015 došel soudu do spisu znalecký posudek v uvedené věci, zaslaný od žalobce. Dne 16. 3. 2015 proběhlo ve věci jednání. Na něm soud četl znalecký posudek, vyslýchal svědky pana , jméno FO, a pana , jméno FO, . Soud jednání odročil na 10. 6. 2015 za účelem doplnění dokazování čtením listinných důkazů a znovuobeslání svědka pana , jméno FO, . Dne 20. 3. 2000 učinil soud pokyn k předvolání svědka , jméno FO, na jednání dne 10. 6. 2015. Dne 23. 3. 2015 doložil žalobce soudu další listinné důkazy. Dne 3. 6. 2015 požádal žalobce prostřednictvím své advokátky o odročení jednání ze zdravotních důvodů. Uvedl, že je v dočasné pracovní neschopnosti a léčba si vyžádá pravděpodobně dva týdny. Svou účast při jednání považuje za nutnou s ohledem na specifickou odbornost dané věci a na výslech svědka, který se má na jednání uskutečnit. Dne 4. 6. 2015 dal soud pokyn k odročení jednání nařízeného na 10. 6. 2015 na nový termín dne 11. 11. 2015. Dne 11. 11. 2015 se uskutečnilo jednání. Na něm soud vyslechl svědka pana , jméno FO, . Soud na jednání uložil žalovanému povinnost předložit evidenční knihu zbraní vedenou za rok 2011, a to do 30 dnů. Jednání odročil na neurčito za účelem vyčkání sdělení právního zástupce žalobce, případně ustanovení znalce z příslušného oboru. Dne 13. 11. 2015 učinil soud pokyn dát spis na lhůtu do 14. 12. 2012. Dne 14. 12. 2015 dal soud pokyn dát spis na lhůtu do 5. 1. 2016. Dne 10. 12. 2015 sdělil žalobce, že není schopen vyhovět výzvě soudu učiněné na minulém soudním jednání a předložit k důkazu evidenční knihu zbraní. Dne 5. 1. 2016 učinil soud pokyn zaslat podání žalobce žalovanému s tím, aby se k němu do 10 dnů vyjádřil. Dne 19. 1. 2016 došlo soudu vyjádření žalovaného. Uvedl, že s ohledem na postoj žalobce trvá na původně navrhovaných, avšak dosud neprovedených důkazech. Dne 26. 1. 2016 učinil soud pokyn vyzvat žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy předložil výpis z elektronicky vedeného centrálního registru zbraní. Dne 18. 2. 2016 soud uložil tuto povinnost žalobci usnesením. Dne 24. 3. 2016 uložil soud žalobci pořádkovou pokutu . Dne 21. 4. 2016 podal žalobce odvolání proti usnesení soudu o uložení pořádkové pokuty. Dne 5. 5. 2016 dal soud pokyn zaslat odvolání k vyjádření žalovanému. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil přípisem ze dne 24. 5. 2016. Dne 9. 6. 2016 předložil soud spis k rozhodnutí Vrchnímu soudu v Praze o odvolání. Usnesením ze dne 27. 7. 2016 rozhodl odvolací Vrchní soud v Praze že se usnesení krajského soudu mění tak, že se žalobci pořádková pokuta neukládá.. Dne 1. 8. 2016 obdržel Krajský soud v Hradci Králové zpět spis od odvolacího soudu. Dne 3. 8. 2016 učinil soud pokyn doručit usnesení vrchního soudu účastníkům a apeloval na ně, aby v zájmu urychlení řízení každý z nich svá tvrzení prokázal. Dne 12. 8. 2016 dal soud pokyn dát spis na lhůtu do 27. 10. 2016. Dne 10. 11. 2016 soud předvolal účastníky na jednání dne 8. 2. 2017. Dne 8. 12. 2016 informoval žalobce o změně svého zástupce a navrhl provedení výslechu svědkyně paní , jméno FO, bez bližší informace o tom, o čem má tento důkaz svědčit. Dne 16. 12. 2016 došlo soudu vyjádření žalovaného. Dne 10. 12. 2016zaslal soud žalobci podání žalovaného s tím, aby se k němu ve lhůtě pěti dnů vyjádřil, zejména pak k navrženému důkazu znaleckým posudkem. Téhož dne soud učinil dotaz do centrálního registru zbraní. Dne 21. 12. 2016 obdržel soud od policie informace z registru zbraní. Dne 5.1. 2017 obdržel soud repliku žalobce k vyjádření žalovaného s návrhem na doplnění dalších důkazů, a to výslechem paní , jméno FO, , výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a výslechem pplk. , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 8. 2. 2017 proběhlo ve věci jednání, na něm proběhl výslech svědka pplk. , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, . Jednání bylo odročeno na neurčito za účelem zvážení dalšího procesního postupu, eventuálně k doplnění dokazování znalcem z oboru ekonomika, oceňování zbraní. Oběma zástupcům soud poskytl patnáctidenní lhůtu k zaslání případných dotazů na znalce. Dne 9. 2. 2017 dal soud spis na lhůtu do 27. 2. 2017. Dne 17. 2. 2017 sdělil žalobce soudu dotazy na znalce. Dne 22. 2. 2017 žalovaný navrhl soudu určení znalce v oboru ekonomika zbraní a střeliva dr. , jméno FO, . Usnesením ze dne 27. 2. 2017 soud uložil oběma účastníkům řízení, aby složili zálohu na znalečné. Dne 27. 2. 2017 dal soud pokyn k výzvě žalovaného, aby do osmi dnů sdělil, zda činí nějaké konkrétní dotazy na znalce. Tato výzva odešla 7. 3. 2017. Podáním doručeným soudu 16. 3. 2017 žalovaný soudu sdělil otázky na znal. Usnesením ze dne 22. 3. 2017 ustanovil soud znalcem z oboru ekonomika kriminalistika, střeliva a střelivo a výbušniny , jméno FO, a uložil mu, aby ve lhůtě 40 dnů podal písemně znalecký posudek. Dne 4. 4. 2017 sdělil soudu ustanovený znalec, že ze zdravotních důvodů nemůže posudek vypracovat. Usnesením ze dne 6. 4. 2017 soud zprostil znalce , tituly za jménem, , jméno FO, v této věci a ustanovil novým znalcem z oboru ekonomika, střelivo a výbušniny, technické obory , tituly před jménem, , jméno FO, a uložil mu, aby ve lhůtě 40 dnů podal písemně znalecký posudek. Dne 11. 5. 2017 zapůjčil soud znalci spis k vypracování znaleckého posudku. Dne 26. 5. 2017 znalec soudu dodal znalecký posudek. Usnesením ze dne 31. 5. 2017 přiznal soud znalci odměnu za vypracovaný znalecký posudek. Dne 30. 5. 2017 učinil soud pokyn k nařízení jednání na 18. 9.2017. Dne 19. 6. 2017 požádal žalovaný o odročení jednání kvůli tomu, že právní zástupce žalovaného je od 12. 9. do 24. 9. na zahraniční dovolené a jeho účast při jednání považuje žalovaný za nutnou. Podáním ze dne 24. 6. 2017 žalobce sdělil, že trvá na osobní účasti znalce na jednání, respektive obou znalců , tituly před jménem, , jméno FO, i , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 29. 6. 2017 odročil soud jednání nařízené na 18. 9. 2017 na 4. 10. 2017 a předvolal na něj , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 22. 8. 2017 byla soudu doručena omluva znalce , tituly před jménem, , jméno FO, z jednání stanoveného na 4. 10. 2017 ze závažných zdravotních důvodů, neboť na konci srpna nastupuje k hospitalizaci v nemocničním zařízení, kde lze očekávat, že bude až do konce října. Dne 29. 8. 2017 odročil soud jednání na den 13. 11. 2017 ze zdravotních důvodů znalce. Dne 13. 11. 2017 proběhlo ve věci jednání, při něm byl vyslechnut znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud jednání odročil na 29. 1. 2018 za účelem dalšího doplnění dokazování. Dne 7. 11. 2017 došlo soudu upřesnění znalecké posudky doložky k posudku od znalce pplk. , jméno FO, . Dále je ve spisu vyjádření žalobce ze dne 13. 11. 2017. Dne 29. 1. 2018 proběhlo jednání ve věc, při něm byl vyslechnut znalec pan , tituly před jménem, , jméno FO, a dále svědek , jméno FO, . Jednáním bylo odročeno na 21. 2. 2018 za účelem vyhotovení písemných závěrečných návrhů, jakož i vyhlášení rozsudku. Dne 14. 2. 2018 došel soudu závěrečný návrh žalobce, dne 15. 2. 2018 došel soudu závěrečný návrh žalovaného. Dne 21. 2. 2018 vyhlásil soud ve věci rozsudek, dne 15. 3 2018 byl rozsudek rozeslán účastníkům. Dne 29. 3. 2018 podal žalovaný proti rozsudku odvolání. Usnesením ze dne 12. 4. 2018 vyzval soud žalovaného k zaplacení soudního poplatku za odvolání, usnesením ze dne 23. 4.2018 vyzval soud žalobce, aby se vyjádřil k odvolání, kterému zaslal. Dne 9. 5. 2018 došlo soudu vyjádření žalobce k odvolání žalovaného. Dne 16. 5. 2018 předložil soud k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze. Dne 1. 11. 2018 zaslal žalobce doplňující vyjádření k odvolání žalovaného. Dne 18. 1. 2019 nařídil vrchní soud jednání na 13. 3. 2019. Dne 12. 3. 2019 vrchní soud toto jednání odvolal. Vrchní soud usnesením ze dne 13. 3. 2019 rozhodl o tom, že se rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu. V usnesení uvedl, že rozsudek trpí vadami, pro které jej nelze přezkoumat, neboť soud prvního stupně nevedl dokazování a nijak se nevypořádal již se základními tvrzeními žalobce i žalovaného. Dne 11. 4. 2019 vrátil vrchní soud spis Krajskému soudu v Hradci Králové. Krajský soud učinil dne 5. 4. 2019 pokyn rozeslat účastníkům usnesení vrchního soudu. Usnesením ze dne 23. 4. 2019 soud vyzval žalobce k tomu, aby doplnil petit žalobního návrhu do 10 dnů od doručení usnesení. Dne 13. 5. 2019 žalobce doplnil petit, dne 21. 5. 2019 zaslal soud žalovanému úpravu petitu žalobce a vyzval ho, aby se do 10 dnů vyjádřil, zda se změnou žalobního žádání souhlasí. Dne 2. 6. 2019 došlo soudu vyjádření žalovaného. Usnesením ze dne 5. 8. 2019 soud připustil změnu žalobního žádání a rozhodl o tom, že žalobce je povinen vydat ve lhůtě tří dnů žalovanému zbraně. Dne 28. 8. 2019 dal soud pokyn k nařízení jednání na 21. 10. 2019. Dne 21. 10. 2019 proběhlo jednání ve věci. U něj se soud pokusil o smír. Zástupci účastníků požádali o poskytnutí třítýdenní lhůty s tím, že se zavázali sdělit soudu výsledek mimosoudního jednání, eventuálně zaslat soudu návrh na pokračování v tomto jednání za tímto účelem. Soud jednání odročil na 2. 12. 2019. Dne 2. 12. 2019 proběhlo jednání, soud jednání odročil na 24. 2. 2020 za účelem dalšího dokazování, konkrétně obeslání znalců , tituly před jménem, , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří ve věci zpracovávali posudky. Dne 24. 2. 2020 proběhlo ve věci jednání, na němž se soud snažil o smír a vyslechl oba znalce. Soud poskytl zástupcům obou účastníků lhůtu 14 dnů k zaslání písemných podání, které by obsahovaly návrhy na další postup ve věci a za účelem vyčkání sdělení účastníků jednání odročil na neurčito. Dne 25. 2. 2020 dal soud pokyn dát spis na lhůtu do 30. 3. 2020. Dne 9. 3. 2020 navrhl žalovaný další doplnění dokazování, a to vypracování nového znaleckého posudku, výslech dalších svědků a listinných důkazů. Usnesením ze dne 19. 5. 2020 uložil soud účastníkům, aby složili zálohu na znalečné a zároveň, aby zaslali soudu dotazy na znalce. Dne 10. 6. 2020 vyzval soud žalovaného, aby do 15 dnů sdělil přesnou adresu navrženého svědka a předložil listiny zmiňované v písemném podání. Dne 11. 6. 2020 požádal žalovaný o prodloužení lhůty z důvodu, že v současné době veškeré soudy nařizují všechna jednání, která v průběhu nouzového stavu odročovala, a to včetně soudu mimo pražských. Zdravotní stav právního zástupce žalobce mu neumožňuje fungovat v režimu běžného pracovního týdne. Dne 15. 6. 2020 došly soudu dotazy na znalce od žalobce. Dne 18. 6. 2020 došly soudu dotazy na znalce od žalovaného. Dne 18. 6. 2020 doplnil žalovaný návrhy na dokazování. Dne 30. 6. 2020, doplnil žalovaný další listinný důkaz. Dne 2. 7. 2020 soud vyzval žalobce, aby do 15 dnů založil do spisu plnou moc pro nového právního zástupce. Dne 7. 7. 2020 soud žalobce urgoval k předložení plné moci pro případného nového zástupce, dne 23. 7. 2020 žalobce doložil plnou moc pro nového zástupce. Usnesením ze dne 30. 7. 2020 soud vyzval žalobce, aby za předpokladu, že trvá na revizním znaleckém posudku, složil zálohu na znalečné. Dne 10. 8. 2020 požádal žalobce, aby mu soud prodloužil lhůtu zaplacení zálohy na revizní znalecký posudek o 10 dnů, jelikož je jednatelka žalobce na dovolené a bude schopna platbu provést až příští týden. Dne 17. 8. 2020 soud žádosti žalobce na prodloužení lhůty k zaplacení zálohy vyhověl a lhůtu prodloužil do 25. 8. 2020. Dne 1. 9. 2020 vyzval soud účastníky, aby zaslali soudu aktuálně veškeré své dotazy na znalce. Dne 16. 9. 2020 požádal žalovaný o prodloužení lhůty s ohledem na zdravotní indispozici zástupce. Dne 21. 9. 2020 soud žádosti vyhověl, lhůtu žalovanému prodloužil do 25. 9. 2020. Dne 18. 9. 2020 požádal o prodloužení lhůty k položení otázek znalci a sdělení odbornosti znalce také žalobce, žádal prodloužit lhůtu do 23. 9. 2020. Dne 21. 9. 2020 zaslal žalovaný soudu otázky na znalce. Dne 1. 10. 2020 vyzval soud žalobce k tomu, aby sdělil ve lhůtě 10 dnů, zda má dotazy na revizního znalce. Dne 7. 10. 2020 sdělil žalobce soudu, že otázky, které soudu zaslal dne 12. 6. 2020, považuje za dostatečné. Dne 30. 10. 2020 dal soud pokyn dát spis na lhůtu do 11. 12. 2020. Opatřením předsedy Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 12. 2020 byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí jinému soudci. Dne 28. 5. 2021 vyzval soud účastníky ke sdělení, aby zde nemají námitek proti osobě nového znalce i , jméno FO, . Dne 25. 8. 2021 vyzval soud žalobce ke sdělení otázek na znalce. Dne 14. 9. 2021 zaslal žalobce soudu dotazy na znalce. Usnesením ze dne 23. 9. 2021 ustanovil soud znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru střelivo a výbušniny, odvětví střelivo a výbušniny a uložil mu podat znalecký posudek do 60 dnů od převzetí spisu. Dne 17. 12. 2021 zaslal soud spis znalci, dne 3. 1. 2022 zaslal znalec soudu vyjádření, v něm uvedl, že považuje vypracování znaleckého posudku za nereálné a dále uvedl, že ze znaleckých posudků přiložených ve spisu vyplývá, k jakým pochybením došlo a může se s nimi jednoznačně ztotožnit. Dne 19. 1. 2022 rozeslal soud vyjádření znalce k vyjádření účastníkům. Dne 24. 1. 2022 došlo soudu vyjádření žalovaného ke sdělení znalce, v něm navrhl, aby soud ustanovil k vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který ve věci již figuroval jako znalec. Dne 31. ledna. 2022 vyzval soud žalobce, aby se vyjádřil k návrhu žalovaného na ustanovení znalce , tituly před jménem, , jméno FO, k doplňujícímu posudku do 15 dnů od doručení výzvy . Dne 18. 2. 2022 žalobce sdělil, že s ustanovením znalce , tituly před jménem, , jméno FO, nesouhlasí, navrhuje nepřihlížet k vyjádření znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a jmenovat soudního znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 10. 2. 2022 zaslal soud vyjádření žalobce ke znalcům žalovanému. Dne 22. 2. 2022 sdělil žalovaný, že nesouhlasí s návrhem žalobce na ustanovení znalce , tituly před jménem, Skoupeného a navrhl, aby soud neustanovil žádného ze znalců navrženého kteroukoliv stranou sporu, ale ustanovil znalce dle svého vlastního uvážení. Dne 28. 2. 2022 vyzval soud žalovaného, aby do 15 dnů případně navrhl znalce, kteří pro něj připadají v úvahu. Dne 14. 3. 2022 žalovaný sdělil, že na důkazu znaleckým posudkem netrvá. Dne 15. 3. 2022 sdělil žalobce, že na svém návrhu jmenovat znalce , tituly před jménem, , jméno FO, trvá. Dne 17. 3. 2022. soud zaslal vyjádření žalovaného žalobci, dne 7. 4. 2022 zaslal soud žalovanému sdělení žalobce s tím, že soud ustanoví ke zpracování posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , pokud k tomuto znalci do sedmi dnů neobdrží konkrétní námitky. Dne 13. 4. 2022 žalovaný sdělil, že navrhuje, aby soud ustanovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , kterého náhodně vybral ze seznamu znalců. Dne 30. 11. 2022 učinil soud pokyn, aby se zaslalo účastníkům, že soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, k dotazu soudu předběžně souhlasil s ustanovením ke zpracování znaleckého posudku k otázkám účastníků a vyzval účastníky, aby sdělili, který z nich má k dnešnímu dni zbraně u sebe. Žalovaný dne 15. 12. 2022 sdělil, že s ustanovením znalce , tituly před jménem, , jméno FO, souhlasí a že zbraně jsou v držení žalobce. Dne 22. 12. 2022 žalobce sdělil, že nesouhlasí s ustanovením znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a že má důvodnou pochybnost o nestrannosti znalce, dále sdělil, že převzal právní zastoupení jiný zástupce a s ohledem na to požádal o prodloužení lhůty k vyjádření do 10. 1. 2023. Usnesením ze dne 22. 12. 2022 ustanovil soud znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, a uložil mu podat znalecký posudek do 60 dnů od převzetí spisu. Dne 9. 1. 2023 soudu sdělil ustanovený znalec, co potřebuje vypracování znaleckého posudku podle zadaných otázek. Dne 10. 1. 2023 dal soud pokyn, aby žalobce zaslal listinné důkazy do 10 dnů od doručení výzvy, které znalec označil. Totožnou výzvu zaslal soud žalovanému. Dne 13. 1. 2023 sdělil znalec soudu, že nelze splnit přesně zadání soudu. Současně sdělil, co učinit může a navrhl řešení. Dne 19. 1. 2023 zaslal soud účastníkům stanovisko znalce k případnému procesnímu návrhu do 15 dnů od doručení výzvy. Dne 24. 1. 2023 žalovaný sdělil k výzvě soudu, že trvá na znění svých otázek na znalce a nežádá o jejich změnu ani doplnění. Dne 6. 2. 2023 předložil soud znalci vyjádření žalovaného a dotázal se ho, zda je schopen, zpracoval znalecký posudek dle usnesení soudu, jímž byl ustanoven bez odpovědi na otázku číslo 2 . Dne 15. 2. 2023 sdělil znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , v jakém rozsahu je schopen zpracovat znalecký posudek a co k tomu potřebuje. Usnesením ze dne 21. 2. 2023 změnil soud své usnesení o ustanovení znalce tak, že vypustil zadání pod bodem dva navržené žalobcem o tom, aby znalec provedl kontrolu střelbou zbraní a oběma účastníkům uložil, aby znalci poskytli při zpracování posudku součinnost, zejména mu předali zbraně a listinnou dokumentaci ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení. Dne 24. 4. 2023 sdělil soud znalci, že usnesení o ustanovení znalce ve znění pozdějšího usnesení jsou v právní moci a že si lze spis osobně vyzvednout u krajského soudu. Dne 12. 5. 2023 soud zaslal znalci opětovně výzvu k vyzvednutí spisu, dne 24. 5. 2023 vyzval soud znalce ke sdělení do tří dnů od doručení výzvy pod pohrůžkou uložení pořádkové pokuty, co mu brání ve vyzvednutí spisu a zpracování znaleckého posudku. Dne 16. 6. 2023 učinil soud pokyn k telefonickému dotazu na znalce. Dle úředního záznamu ze dne 26. 6. 2023 byl toho dne znalec kontaktován a uvedl, že si v nejbližších dnech vyzvedne spis osobně u Krajského soudu v Hradci Králové. Podle úředního záznamu ze dne 28. 6. 2023 si znalec toho dne vyzvedl spis u krajského soudu. Dne 19. 7. 2023 požádal soud znalce o další součinnost. Dne 17. 7. 2023 učinil soud pokyn na dotaz oběma účastníkům, aby sdělili, zda si u nich znalec vyžádal součinnost a zda je možné znalci vyhovět. Dne 27. 7. 2023 žalovaný sdělil, že dosavadním požadavkům znalce poskytl součinnost a jeho požadavky považuje za oprávněné. Dne 11. 8. 2023 žalobce sdělil, že je ochoten poskytnout znalci součinnost s konkrétními výhradami a polemikou k postupu znalce. Usnesením ze dne 21. 8. 2023 uložil soud žalobci, aby do 15 dnů od doručení usnesení předal za účelem prohlídky znalcem zbraně a žalovanému uložil, aby za účelem prohlídky znalcem doložil výrobní dokumentaci pro jednotlivé modely zbraní, včetně technologických postupů výroby i použitých materiálů. Dne 28. 8.2023 zaslal soud žalovanému vyjádření žalobce ze dne 9. 8. 2002. Téhož dne zaslal soud znalci na vědomí usnesení o součinnosti účastníků. Dne 8. 9. 2023 došlo soudu do spisu sdělení , právnická osoba, o jednání se znalcem, toto sdělení soud 14. 9. 2023 zaslal na vědomí znalci a účastníkům. Dne 11. 9. 2023 zaslal soud dotaz znalci, kdy lze očekávat zpracování znaleckého posudku. Dne 11. 10. 2023, došel soudu znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Na základě pokynu soudce ze dne 18. 10. 2023 rozeslal soud znalecký posudek následující den účastníkům k vyjádření. Dne 16. 11. 2023 požádal , právnická osoba, soud, aby uložil žalobci povinnost převzít si zbraně od úřadu, který je měl u sebe za účelem znaleckého zkoumání. Dne 9. 11. 2023 vyzval soud žalobce, aby do 10 dnů převzal zpět zbraně od úřadu. Přípisem ze dne 20. 11. 2023 žalobce sdělil, že výzvě soudu nelze vyhovět a navrhl, aby soud vyzval k převzetí zbraní žalovaného. Dne 29. 11. 2023 vyzval soud žalovaného k převzetí zbraní od úřadu. Dne 29. 11. 2022 žalovaný sdělil, že není oprávněn si od úřadu zbraně převzít. Dne 29. října 2023 zapůjčil Krajský soud v Hradci Králové spis Obvodnímu soudu pro , adresa, na základě jeho žádosti ze dne 29. 9. 2023 ke sp. zn. 45 C 68/2023. Dne 8. 12. 2023 požádal krajský soud obvodní soud o neprodlené vrácení spisu. Obvodní soud přípisem ze dne 11. 12. 2023 sdělil, že spis zatím nelze vrátit, neboť ústní jednání ve věci teprve bude nařízeno. Dne 15. 12. 2023 soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy sdělil, zda je ochoten vyzvednout si zbraně. Dne 12. 12. 2023 požádal krajský soud obvodní soud o vrácení spisu s tím, že sdělil, že nařídí jednání na leden 2024 a poté znovu zapůjčí spis. Dne 29. 12. 2023 došel krajskému soudu spis od obvodního soudu. Usnesením ze dne 3. 1. 2024 přiznal soud znalci , tituly před jménem, , jméno FO, odměnu. Žalobce dne 5. 1. 2024 sdělil, že trvá na tom, aby byl žalovaný soudem vyzván k převzetí zbraní a sám sdělil, že on k převzetí není oprávněn. Dne 8. 1. 2024, žalovaný sdělil, že vlastníkem zbraní je žalobce a doložil k tomu listinné důkazy. Toto vyjádření soud zaslal žalobci 12. 1. 2024 na vědomí. Dne 24. 1. 2024 nařídil soud jednání na 19. 2. 2024. Dne 2. 2. 2024 žalovaný sdělil, že k otázce výslechu znalce nemůže vyjádřit, neboť dosud neobdržel znalecký posudek. Dne 5. 2. 2024, žalobce sdělil, že trvá na výslechu znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 7. 2. 2024 předvolal soud k jednání na den 19. 2. 2024 znalce. Dne 7. 2. 2024 se žalovaný vyjádřil k tomu, že mu nebyl doručen znalecký posudek. Dne 12. 2. 2024, soud zaslal žalovanému kopii znaleckého posudku. Dne 14. 2. 2024 sdělil žalovaný, že na osobním slyšení znalce netrvá. Dne 19. února 2024 proběhlo jednání, při němž byl vyslyšen znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud při něm také provedl listinné důkazy. Strany uvedly, že se nebrání smírnému vyřešení věci. Soud jednání odročil na 25. 3. 2024 za účelem procesního shrnutí obou účastníků, včetně případného návrhu na doplnění dokazování. Usnesením ze dne 23. 2. 2024 přiznal soud znalci odměnu. Dbe 6. 3. 2024 požádal český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva soud, aby nečinnému žalobci uložil povinnost převzít si zpět zbraně. Přípisem ze dne 11. 3. 2024 vyzval soud žalobce, aby sdělil, z jakého důvodu si nepřevzal zpět zbraně od úřadu. Dne 19. 3. 2024 žalobce uvedl, že trvá na tom, aby byl k převzetí zbraní vyzván žalovaný. Toto vyjádření žalobce zaslal soud 21. 3. 2024 žalovanému na vědomí. Dne 21. 3. 2024 došel soudu vyjádření žalovaného k provedeným důkazům a znaleckému posudku znalce , jméno FO, , toto vyjádření zaslal soud 22. 3. 2024 žalobci na vědomí. Žalobce dne 22. 3. 2024 zaslal soudu další vyjádření, v němž navrhl, aby byla provedena konfrontace znalců , právnická osoba, , jméno FO, a dále navrhl výslech svědka , jméno FO, . Dne 25. 3. 2024 odročil soud jednání nařízené na den 25. 3. 2024 na den 20. 5. 2024, a to pro žádost žalobce a jeho návrh na výslech svědka pana , jméno FO, . Dne 27. 3. 2024 předvolal soud na jednání 20. 5. 2024 svědka , jméno FO, . Dne 9. 4. 2024 se na soud obrátil znalec kvůli jednání s úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva a převzetí zbraní. Dne 15. 4. 2024 došlo soudu k vyjádření českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva k vyjádření znalce. Dne 6. 5. 2024 vyzval soud účastníky, aby sdělili, jak má soud naložit se zbraněmi. Dne 3. 5.2024 požádal žalobce o odročení jednání nařízeného na 20. 5. 2024, protože předvolaný svědek , jméno FO, bude v zahraničí na pracovní cestě. Dne 6. 5. 2024 odročil soud jednání nařízené na 20. 5. 2024 na 29. 5. 2024. Dne 16. 5. 2024 žalovaný navrhl učinit dotaz na policejní prezidium, na koho byly zbraně v posledních 10 letech vedeny. Dne 23. 5. 2024 učinil soud dotaz na policejní prezidium . Dne 27. 5. 2024 odročil soud jednání nařízené na 29. 5 2024, a to na 26. 6. 2024 pro administrativní stávku pracovníků justice. Dne 27. 5. 2024 obdržel soud sdělení policejního prezidia. Dne 27. 5. 2024 zaslal soud účastníkům na vědomí sdělení policejního prezidia. Dne 29. 5. 2024 požádal žalobce o odročení jednání nařízeného na 26. 6. 2024 kvůli tomu, že jednatelka, žalobkyně a svědek pan , jméno FO, budou v té době na plánované zahraniční dovolené na Sicílii. Dne 28. 5. 2024 požádal o odročení jednání také žalovaný, a to kvůli kolizi s hlavním líčením v trestní věci. Dne 4. 6. 2024 odročil soud jednání nařízené na 26. 6. na 24. 6. 2024. Dne 24. 6. 2024 proběhlo jednání, při něm vyslechnut pan , jméno FO, jako svědek. Soud jednání odročil za účelem výslechu žalovaného na 15. 7. 2024. Dne 15. 7. 2024 proběhlo ve věci jednání, při něm byl vyslechnout žalovaný , Jméno žalobce, , soud jednání odročil na neurčito za účelem založení do spisu fotokopie evidenční knihy žalovaného a případným závěrečným návrhu s tím, že žalovanému uložil, aby do jednoho týdne od dnešního jednání zaslal soudu fotokopie zápisu v těchto evidenčních knihách a oběma účastníkům uložil, aby do 31. 7. 2024 sdělili soudu svůj procesní náhled na věc, případně závěrečný návrh. Dne 22. 7. 2024 došlo soudu vyjádření žalovaného. Dne 29. 7. 2024 sdělil žalovaný, že nejpozději do sedmi dnů zašle doplnění vyjádření a závěrečný návrh. Dne 30. 7. 2024 zaslal soud žalobci na vědomí sdělení žalovaného. Dne 29. 7. 2024 nařídil soud jednání na 2. 9. 2024. Dne 7. 8. 2024 došlo soudu vyjádření žalovaného k provedeným důkazům a závěrečný návrh. Dne 7. 8. 2024 požádal žalovaný o odročení jednání nařízeného na den 2. 9. 2024, a to kvůli kolizi s dříve nařízeným hlavním líčením zástupce. Dne 8. 8. 2024 odročil soud jednání nařízené na 2. 9. na 9. 9. 2024 kvůli kolizi zástupce žalovaného s dříve nařízeným jednáním. Dne 5. 9. 2024 doručil soudu žalobce své vyjádření ve věci. Dne 6. 9. 2024 zaslal soud žalovanému na vědomí vyjádření žalobce. Dne 9. 9. 2024 proběhlo jednání ve věci, byly na něm provedeny listinné důkazy a předneseny závěrečné řeči. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 18. 9. 2024. Dne 18. 9. 2024 byl vyhlášen rozsudek, ve věci. Dne 17. 10. 2024 byl rozsudek rozeslán účastníkům. Dne 19. 10. 2024 podal žalovaný proti rozsudku blanketní odvolání. Dne 1. 11. 2024 žalovaný své blanketní odvolání doplnil. Dne 5. 11. 2024 soud zaslal odvolání žalovaného žalobci. Dne 2. 12. 2024 předložil krajský soud spis vrchnímu soudu k rozhodnutí o odvolání Vrchnímu soudu v Praze. Dne 9. 1. 2025 nařídil vrchní soud jednání na 29. 4. 2025, při které vyhlásil rozsudek. Ten nabyl právní moci 12.05.2025, čímž řízení skončilo.

6. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

7. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

8. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

9. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

10. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

11. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

12. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

13. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

14. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

15. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

16. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.17.

18. Po zjištěném skutkovém stavu věci vyšel soud z toho, že řízení trvalo ve vztahu k současnému žalobci od doručení platebního rozkazu ze dne 21.6. 2012 do 12. 5. 2025, kdy rozsudek odvolacího Vrchního soudu v Praze nabyl právní moci, tedy celkem 12 let a 10 měsíců. Původně bylo předmětem sporu zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o koupi a převodu zbraní a střeliva, uzavřené mezi společností , Anonymizováno, a žalobcem. Soudy postupovaly převážně plynule, s výjimkou několika období, kdy došlo k větším průtahům: od konce září 2012 do nařízení prvního jednání na začátku ledna 2014, dále mezi 30.10.2020 a květnem 2021 nastalo prodlení v ustanovení znalce, a v roce 2023 musel soud přistoupit k výzvám znalci za účelem převzetí spisu, včetně výhrůžky pořádkovou pokutou, v neposlední řadě lze za průtah považovat i zrušení rozhodnutí nalézacího soudu soudem nadřízeným soudem pro nepřezkoumatelnost. Věc byla mimořádně složitá po stránce skutkové, právní i procesní. Původní řízení se postupně proměnilo v technicky i skutkově náročný spor týkající se vlastnictví, předání a odborného posouzení střelných zbraní, došlo ke změně petitu, rozsáhlému dokazování, opakovaným znaleckým úkonům a zvažování alternativních právních kvalifikací. Ve věci bylo postupně ustanoveno pět znalců (, tituly před jménem, , jméno FO, ze zdravotních důvodů posléze zproštěn, , tituly před jménem, , jméno FO, a paralelně s ním , tituly před jménem, , jméno FO, , který posudek ještě doplňoval, , tituly před jménem, , jméno FO, , který však posudek odmítl zpracovat a , tituly před jménem, , jméno FO, , někteří ze znalců byli vyměněni či zpochybněni a jejich posudky byly doplňovány formou osobního výslechu i odborného porovnání. Z hlediska nároků řízení to představuje výraznou procesní komplikovanost — opakované výměny znalců z důvodu zdravotní nezpůsobilosti, námitky účastníků proti znalcům navrženým protistranou, i nutnost výslechu znalců kvůli vzájemným odborným rozporům. Ve věci bylo rozhodováno soudy ve dvou instancích — 2x meritorně rozhodoval Krajský soud v , adresa, , 3x rozhodoval Vrchní soud v Praze, který kromě rozhodnutí o pořádkové pokutě dne 27. 7. 2016 zrušil rozsudek soudu prvního stupně ze dne 21. 2. 2018 pro vady dokazování, a následně rozhodl pravomocně rozsudkem ze dne 29. 4. 2025. Co se týče chování žalobce, tento se podílel na délce řízení opakovanými žádostmi o odročení z důvodů nemoci či dovolené (březen 2014, červen 2015, květen 2024), musel být urgován soudem k předložení plné moci novému zástupci, opožděně na výzvu reagoval, opakovaně žádal o prodloužení lhůty k zaplacení záloh na znalečné, přistupoval pasivně k převzetí zbraní od příslušného úřadu. V průběhu let několikrát měnil právní zastoupení, nedodával podklady ve stanovených lhůtách a nevysvětlil nečinnost při přebírání zbraní, a to i přes opakované výzvy a intervenci , právnická osoba, . Žalovaný naproti tomu reagoval aktivněji, ač i ze strany jeho zástupce došlo ke kolizím s jinými řízeními, jež vedly k několika odročením (např. září 2024). Žádný z účastníků však nečinil obstrukční návrhy a odročování většinou navazovalo na reálnou procesní nutnost (výslechy svědků, změna znalců, zdravotní indispozice). Ve věci proběhlo rozsáhlé dokazování, včetně výslechů několika svědků a expertů, doložení evidenčních knih, zajištění dokumentace k výrobě zbraní, dotazů na policejní prezidium i přezkumu znaleckých výstupů. Přestože účastníci využívali svých zákonných práv, jejich procesní aktivita (zejména ze strany žalobce) přispěla k značnému prodloužení řízení. V neposlední řadě nutno zdůraznit, že soud aktivně vytvářel prostor pro smír a strany na to přechodně reagovaly ochotou se domluvit. Rovněž tím se však délka řízení přirozeně prodlužovala. Co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Žalobce ani zvýšený význam daného řízení netvrdil. Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako standartní.

19. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, když se v něm vyskytlo několik období nečinnosti a délka řízení tak byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 12 let a 10 měsíců trvání řízení v rozsahu 16 500 Kč za rok trvání řízení, neboť posuzované řízení trvalo nad 10 let. Soud vyšel z vyšší základní částky než je částka 15 000 Kč (za první dva roky trvání řízení pak z částky v poloviční výši) a dospěl k základní částce ve výši 197 313 Kč. Od této částky odečetl 30 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dalších 15% soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly, dále soud ponížil základní částku o 5 % z důvodu chování žalobce v průběhu řízení. Základní částku nakonec soud z důvodu standartního významu řízení pro žalobce nemoderoval. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 50 % (tzn. 98 656,- Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 98 656,- Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 91 000 Kč, hradil tak částku nižší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobě ve výroku ad. I. vyhověl, co do rozdílu mezi jím přiznaným zadostiučiněním a již vyplaceným zadostiučiněním ze strany žalované a ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou výrokem ad. II. rozsudku zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 587,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 16. 5. 2022 a z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 3. 2023 včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 7 656,25 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 6. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 750 Kč ve výši 1 837,50 Kč.