45 C 74/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za nějž jedná ČR-Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábř. 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 863 556 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 863.556,00 Kč spolu s 9 % úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od 2.9.2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za majetkovou škodu ve výši 863 556 Kč s příslušenstvím, způsobené mu jednak usnesením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec], 3. oddělení, č.j. NCOZ-1141-438/TČ-2016-417503 ze dne 6.1.2017 (dále jen„ první zajištění“ nebo„ usnesení 438“), kterým byla podle ust. § 79e odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu zajištěna nehmotná věc představovaná poměrnou částí finančních prostředků z každé budoucí pohledávky, vzniklé žalobci u [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na základě smlouvy č. 2013, jenž se vztahuje k licenci [číslo] to ve výši, blíže specifikované v předmětném usnesení, jednak usnesením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec], č.j. NCOZ-1141-439/TČ-2016-417503 ze dne 6.1.2017 (dále jen„ druhé zajištění“ nebo„ usnesení 439“) podle ust. § 79f odst. 1 trestního řádu s přihlédnutím k ust. § 79a odst. 1 trestního řádu zajištěny peněžní prostředky včetně jejich příslušenství a také peněžní prostředky dodatečně došlé včetně jejich příslušenství na bankovní účet č. [bankovní účet], vedený v CZK u [příjmení] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] and [právnická osoba], a to až do celkové výše 151.761.773 Kč jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] podal dne 16.1.2017 proti oběma usnesením stížnosti, které následně několikrát doplnil. Dále v návaznosti na vývoj trestního řízení, zejména s ohledem na zrušení usnesení Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec], [číslo jednací] ze dne 9.1.2017, kterým bylo zahájeno trestního stíhání obviněných [titul]. [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] (o zrušení bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího státního zastupitelství, č.j. 2 NZT 2/2017 – 62 ze dne 6.4.2017), a s ohledem na další okolnosti požádal žalobce dne 26.4.2017 o zrušení obou zajištění, když odpadly důvody pro jejich existenci. Na základě uvedené žádosti žalobce došlo ke zrušení prvního z uvedených zajištění usnesením Vrchního státního zastupitelství v [obec], pobočka [obec], č.j.: 3 VZV 1/2017-194 ze dne 9.5.2017 a rovněž také ke zrušení zajištění druhého z uvedených zajištění usnesením Policie České republiky, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec], č.j. NCOZ-1141-562/TČ-2016-417503 ze dne 24.5.2017. Obě usnesení o zajištění tak představují nezákonná rozhodnutí, v jejichž v důsledku vznikla žalobci škoda, spočívající v nákladech na právní zastoupení, které musela vynaložit, aby dosáhla jejich zrušení. Celkem se jedná o částku ve výši 863.556 Kč, přičemž ohledně jednotlivých úkonů žalobce odkázala na vyúčtování poskytnutých právních služeb [titul]. [jméno] [příjmení] a jím vystavený daňový doklad - fakturu [číslo]. Účelnost těchto nákladů žalobce spatřovala v zcela zásadním významu zajištění pro žalobkyni, kdy zajištění finančních prostředků a pohledávek žalobce v realizovaném rozsahu z obou usnesení by bylo z pohledu žalobce likvidační a bylo nutno urychleně reagovat na nastalou situaci. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 1.3.2018, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 1.3.2018 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona [číslo] Sb, na přiznání náhrady škody ve výši 863.556 Kč, která mu měla vzniknout z titulu nezákonných rozhodnutí, konkrétně tedy - usnesením PČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec], 3. oddělení, ze dne 6. 1. 2017, č.j. NCOZ-1141-438/TČ-2016-417503, a usnesením PČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec], 3. oddělení, ze dne 6. 1. 2017, č.j. NCOZ-1141-439/TČ-2016-417503. Žalovaná požadavku žalobce nevyhověla ani z části, což mu sdělila svým stanoviskem ze dne 25. 6. 2020. Žalovaná stručně shrnula obsah obou napadených rozhodnutí průběh řízení a doplnila, že předmětné stížnosti byly nejprve zamítnuty Vrchním soudem v Olomouci jako nedůvodné. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 6. 4. 2017, č.j. 2 NZT 2/2017-62, bylo zrušeno usnesení policejního orgánu Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec], ze dne 9. 1. 2017, č.j. NCOZ-1141-441/TČ-2016-417503, kterým bylo podle § 160 odst. 1 TŘ zahájeno trestní stíhání obviněných [jméno] [příjmení] a spol. a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Dne 26. 4. 2017 žadatelka podala, prostřednictvím právního zástupce, žádost o zrušení zajištění. Usnesením Vrchního státního zastupitelství ze dne 9. 5. 2017, č.j. 3 VZV 1/2017-194, bylo první z usnesení o zajištění zrušeno. Usnesením policejního orgánu ze dne 24. 5. 2017, č.j. NCOZ-1141-562/TČ-2016-417503, bylo zrušeno druhé zajištění. Z obou výše uvedených zrušovacích usnesení vyplývá, že zajištění bylo zrušeno, neboť zajištění pro účely trestního řízení již nebylo nutné, nikoliv pro jejich nezákonnost. V dané věci tak chybí odpovědnostní titul státu za tvrzenou škodu, neboť ve věci absentuje jakékoliv rozhodnutí, které by vykazovalo základní znak nezákonného rozhodnutí, představovaný tím, že takové rozhodnutí dojde právní moci a následně je pro nezákonnost zrušeno či změněno k tomu příslušným orgánem. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Podáním z 1.3.2018 žalobce uplatnil náhradu škody, způsobené v rámci dvou zajišťovacích institutů ve věci vedené pod č.j. NCOZ-1141-438/TČ-2016-417503 a ve věci NCOZ [číslo], a to v celkové výši 863.556,00 Kč, představující náhradu nákladů právního zastoupení na reparaci obou zajišťujících institutů. Dle doručenky z datové zprávy byla zpráva odeslána 1.3.2018 do datové schránky Ministerstva spravedlnosti, resp. nejedná se o doručenku datové zprávy, ale doklad o odeslání.

4. Sdělením Ministerstva spravedlnosti ze dne 1.3.2018 byl žalobce informován o tom, že 1.3.2018 byla Ministerstvu spravedlnosti doručena žádost o předběžné projednání nároku.

5. Stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 25.6.2020 byla žádost žalobce o náhradu škody, na základě usnesení 438 a 439, vypořádána s tím, že Ministerstvo spravedlnosti nárok považuje za nedůvodný, neboť ve věci není dán již první předpoklad odpovědnosti státu, tedy odpovědnostní titul.

6. Dle výpisu z účtu u Komerční banky společnosti, vedeného ve prospěch [právnická osoba], přišla ve prospěch účtu této společnosti 27.7.2017 platba od [právnická osoba] s.r.o. v částce 863.556,00 Kč.

7. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství, odboru závažné hospodářské a finanční kriminality ve věci 2 NZT 2/2017 – 62 ze dne 6.4.2017 bylo usnesení policejního orgánu Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec] ze dne 9.1.2017, č.j. NCOZ-1141-441/TČ-2016-417503, kterým bylo zahájeno trestní stíhání obviněných [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] zrušeno a vráceno policejnímu orgánu k opětovnému projednání.

8. Usnesením Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Expozitury Hradec Králové, ze dne 6. ledna 2017, č.j. NCOZ-1141-438/TČ-2016-417503 byla zajištěna jiná nehmotná věc, a sice poměrná část finančních prostředků z každé budoucí pohledávky, vzniklé [právnická osoba] s.r.o. na základě smlouvy č. 2013, tedy smlouvy o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů uzavřené mezi společnostmi [právnická osoba] a E. [právnická osoba], a sice ve výši částky odpovídající dodanému množství MWh z předmětné fotovoltaické elektrárny, vynásobené výkupní cenou na příslušný rok, garantovanou pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu od 1.1.2010 do 31.12.2010 určenou na základě ustanovení § 4 odst. 7 zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších novel, a na základě cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaných v souladu s tímto citovaným zákonným zmocněním, ponížené o částku, odpovídající výši odvodu elektřiny ze slunečního záření stanovené na základě ustanovení § 18 písm. a) zákona č. 165/2012 Sb., a o částku odpovídající dodanému množství MWh z předmětné fotovoltaické elektrárny vynásobené výkupní cenou příslušného roku garantovanou pro fotovoltaické elektrárny uvedené do provozu od 1.1.2011 do 28.2.2011, určenou na základě ustanovení § 4 odst. 7 zákona o podporovaných zdrojích energie.

9. Stížností proti usnesení Policie ČR č.j. NCOZ-1141-438/TČ-2016-417503 ze dne 16.1.2017 brojil stěžovatel společnost [právnická osoba], zastoupený [titul]. [jméno] [příjmení], proti uvedenému rozhodnutí a žádal, aby rozhodnutí bylo zrušeno.

10. Usnesením Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 9.5.2017, č.j. 3 VZV 1/2017-194 bylo usnesení 438 podle § 79f odst. 2 trestního řádu zrušeno, a sice na základě žádosti oprávněné osoby ze dne 13.1.2017, kdy tedy v odůvodnění je konstatováno, že daným usnesením byla zajištěna pohledávka, v uvedeném usnesení specifikována, toto usnesení nabylo právní moci 29.3.2017, a sice na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 3 To 38/2017, kterým byla zamítnuta stížnost společnosti [právnická osoba] proti předmětnému usnesení. Jednatel [právnická osoba] s.r.o. [jméno] [příjmení] prostřednictvím svého právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] podal 13.1.2017 žádost o zrušení zajištění pohledávky uvedené ve výroku daného usnesení s tím, že [právnická osoba] konstatovala, že došlo ke změně konečného vlastníka nehmotné věci, která byla zajištěna a nyní se nejedná o osobu, která by byla spojena s projednávanou trestní věcí, neboť 20.12.2016 došlo k převodu obchodního podílu z osoby podezřelé z trestné činnosti na osobu podatele stížnosti. [ulice] státní zastupitelství dále konstatuje, že z popisu skutku, který je v uvedeném rozhodnutí popsán, je zřejmé, že osobou, která byla případnou trestnou činností podezřelých obohacena, je právě společnost [právnická osoba], přičemž tato je rovněž vlastníkem zajištěné pohledávky. Co se týče námitky změny majitele obchodních podílů v obchodní společnosti, toto konstatovala jako bez vlivu na zákonnost, či nezákonnost provedeného zajištění, kdy je tedy nutno důsledně rozlišovat a oddělovat fyzickou osobu od osoby právnické, a zejména je nutno striktně oddělovat majetek právnické osoby od majetků jednatelů a společníků této právnické osoby. Přestože k zajištění ve smyslu § 79e odst. 1 trestního řádu je možno takto zajistit nehmotnou věc i před zahájením trestního stíhání, rozhodl státní zástupce v souladu se zásadou proporcionality, vyjádřenou v § 2 odst. 4 trestního řádu v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství ČR, že předmětné zajištění je nutno zrušit, neboť nelze mít zato, že je splněna podmínka dostatečného prokázání toho, že zajištěná pohledávka je výnosem z trestné činnosti. Byť se tedy státní zástupce neztotožnil s argumenty uvedenými v žádosti jednatele společnosti [příjmení] pana [jméno] [příjmení] ze dne 13.1.2017, bylo nutno zrušit provedené zajištění, neboť nejsou splněny zákonné požadavky pro takový postup.

11. Usnesením Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Expozitury [obec], ze dne 6.1.2017 ve věci čj. NCOZ [číslo] byla dle ustanovení § 79f odst. 1 trestního řádu s přihlédnutím k ustanovení § 79a odst. 1 trestního řádu, zajištěna náhradní hodnota, a sice peněžní prostředky, včetně jejich příslušenství a také peněžní prostředky dodatečně došlé, včetně jejich příslušenství, na bankovním účtu č. [bankovní účet], vedeného u [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba] pro majitele účtu: společnost [právnická osoba], a sice do celkové výše 151.761.773,00 Kč, a sice v rámci trestního řízení proti podezřelým [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení].

12. Usnesením Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, Expozitury [obec], ze dne 24.5.2017 bylo podle ustanovení § 79f odst. 1 trestního řádu zrušeno zajištění peněžních prostředků, včetně jejich příslušenství a dalších peněžních prostředků dodatečně došlých, včetně jejich příslušenství, zajištěných dle rozhodnutí NCOZ [číslo] s tím, že peněžní prostředky, zajištěné na účtu banky již nejsou třeba. V uvedeném usnesení, v odůvodnění policejní orgán uvedl, že peněžní prostředky byly zajištěny na bankovním účtu na základě usnesení 439, toto usnesení nabylo právní moci 29.3.2017, a sice na základě rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp.zn. 3 To 39/2017, kterým byla zamítnuta stížnost [právnická osoba] s.r.o. proti předmětnému usnesení. Jednatel společnosti [právnická osoba], [jméno] [příjmení], podal prostřednictvím svého právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] dne 26.4.2017 žádost o zrušení uvedeného usnesení, přičemž zrušením usnesení o zahájení trestního stíhání se věc vrátila do fáze prověřování v režimu ust. § 158 odst. 3 trestního řádu, přičemž na základě zhodnocení výsledků doposud provedeného prověřování věci a dále s přihlédnutím k rozhodnutím orgánů činných v trestním řízení, která byla ve věci doposud vydána, není možné nikterak předjímat další vývoj věci. Policejní orgán tedy dospěl k závěru, že zejména s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství ČR, kterým bylo zrušeno trestní stíhání shora uvedených osob, je nutné zajištění bankovního účtu společnosti [právnická osoba] zrušit, neboť dokazování v této trestní věci je třeba v zásadních otázkách náležitě doplnit.

13. Dle žádosti o zrušení zajištění ze dne 26.4.2017 se společnost [právnická osoba], zastoupená [titul]. [jméno] [příjmení], domáhala zrušení zajištění, jednak vedeného pod sp.zn. NCOZ [číslo], jednak pod sp.zn. NCOZ [číslo].

14. Doplněním stížností proti usnesením Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu ze dne 17.2.2017 [právnická osoba] prostřednictvím svého právního zástupce, [titul]. [jméno] [příjmení], doplnila svou stížnost proti usnesením 438 a 439.

15. Druhým doplněním stížností proti usnesením 438 a 439 ze dne 11.4.2017 [právnická osoba], prostřednictvím svého právního zástupce, [titul]. [jméno] [příjmení], doplnila své předchozí stížnosti ze dne 16.1.2017.

16. Stížností proti usnesení Policie ČR ze dne 16.1.2017, a to usnesení 439, brojila [právnická osoba] s.r.o. prostřednictvím svého právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] proti uvedenému usnesení.

17. Vyúčtováním právních služeb ze dne 10.7.2017, byly [právnická osoba] s.r.o. advokátní kanceláří [právnická osoba], resp. [titul]. [jméno] [příjmení], vyúčtovány jednotlivé úkony (a to příprava a převzetí zastoupení, další porada s klientem přesahující 1 hodinu, sepsání stížnosti proti usnesení 438 a sepsání stížnosti proti usnesení 439 a dále sepsání žádosti o zrušení zajištění v celkové výši 863.556,00 Kč).

18. Dle faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne 10.7.2017 bylo za právní služby dle přiloženého vyúčtování žalobci vyúčtováno advokátní kanceláří [právnická osoba], resp. [titul]. [jméno] [příjmení] celkem 863.556,00 Kč, včetně DPH.

19. Sdělením Vrchního státního zastupitelství v [obec] ze dne 19.10.2018, č.j. 3 VZV 1/2017 – 412 bylo Ministerstvo spravedlnosti informováno, že nadále probíhá trestní řízení ve věci obviněného [jméno] [příjmení], a je ve stadiu před nařízením hlavního líčení, které je neveřejné. Není možno poskytnout k žádosti požadované dokumenty, nicméně k nároku na náhradu odměny za právní služby je možno uvést, že v současné době zajištění finančních prostředků nadále trvá a jeho zákonnost byla opakovaně k žádostem a stížnostem [právnická osoba] s.r.o. přezkoumána Vrchním soudem v Olomouci, naposledy 11.9.2018 s tím, že pokud se podatel domáhá náhrady škody spočívající v nákladech na právní zastoupení ve věci zajištění finančních prostředků, poukazuje na nezákonnost dvou usnesení o zajištění, které se k majetku této společnosti vztahují, tedy ve zkratce 438 a 439, kdy první z usnesení bylo zrušeno státním zástupcem 9.5.2017 a druhé z usnesení bylo zrušeno policejním orgánem 24.5.2017. Následně došlo ve dnech 30.5.2017 a 28.6.2017 k vrácení finančních prostředků stěžovateli. Během doby, po kterou byly finanční prostředky zajištěny usnesením, které bylo následně zrušeno do doby, než byly finanční prostředky vráceny, učinil právní zástupce zúčastněné osoby, tedy žadatele – [právnická osoba], úkony, a sice 16.1.2017 podání stížností do obou usnesení, které byly tedy vrchním soudem zamítnuty, dále 11.4.2017 doplnění stížností (dva úkony) a 26.4.2017 žádost o zrušení zajištění (rovněž dva úkony). Dále konstatuje, že s ohledem na advokátní tarif, má státní zástupce zato, že pokud došlo k úhradě právního zastoupení ve výši 863.556,00 Kč, nejedná se rozhodně o účelně vynaložené náklady právního zastoupení, neboť v současnosti se spisový materiál nachází na Krajském soudě v [obec] a případné další požadavky, týkající se důkazního materiálu, mají být směřovány tomuto soudu. Vzhledem k tomu, že probíhá tedy trestní řízení, nelze v současné době poskytovat informace a dokumenty ze spisového materiálu.

20. Z pomocného trestního spisu Policie ČR, Národní centrála proti organizovanému zločinu, č.j. NCOZ-1141/TČ-2016 [číslo] a listin, které byly v rámci tohoto spisu založeny, soud zjistil, že na základě trestního oznámení, podaného Energetickým regulačním úřadem 29.11.2013, došlo k zahájení úkonů trestního řízení, a sice 15.12.2014 pod sp.zn. OKFK [číslo] a následně 9.1.2017 došlo k zahájení trestního stíhání osoby [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] pod sp.zn. NCOZ [číslo]. Dne 13.12.2016, jako na č.l. 2665, bylo rozhodnuto o udělení předchozího souhlasu se zajištěním nehmotné věci, jako výnosu z trestné činnosti, Vrchním státním zastupitelstvím v [obec], o kterém bylo následně rozhodnuto pod číslem listu 438, a sice na základě žádosti o předchozí souhlas Policie ČR ze dne 9.12.2016. Dále byla založena do spisu žádost o zrušení zajištění ze dne 26.4.2017, která zde již byla čtena, žadatele společnosti [právnická osoba] Stížnost společnosti [právnická osoba] byla zamítnuta usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. března 2017 ve věci 3 To 38/2017, zde pod č.l. 2693, kdy je konstatováno, že uvedené společnosti byla zajištěna hodnota, jako na č.l. 438, a proti tomuto usnesení podala stížnost [právnická osoba] prostřednictvím [titul]. [jméno] [příjmení], kdy vyjádřila nesouhlas s tím, že by finanční prostředky, představované budoucími pohledávky za [právnická osoba] Energie měly být výnosem z trestné činnosti. Dále tuto stížnost stěžovatel doplnil. V dalším podání, z 27.2.2017, které bylo Vrchnímu soudu v Olomouci postoupeno státním zastupitelstvím 15.3.2017, opětovně poukázal na to, že v důsledku zajištění finančních prostředků mu hrozí platební neschopnost a možnost, že na něj bude podán insolvenční návrh. Po přezkoumání napadeného usnesení, stížnosti [právnická osoba] s.r.o., a zákonných podmínek pro zajištění nehmotné věci, podrobně konkretizované ve výrokové části napadeného usnesení, dospěl Vrchní soud v Olomouci k závěru, že policejní orgán postupoval při svém rozhodování zcela v souladu se zákonem a konstantní judikaturou Nejvyššího soudu, Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva. S ohledem na to tedy stížnost společnosti, jako nedůvodnou, zamítl. V závěru uvedeného usnesení soud konstatuje, že o podání [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [obec], zast. [titul]. [jméno] [příjmení], Vrchní soud v Olomouci nerozhodoval, neboť se nejedná o stížnost, ale o nový návrh, o němž jsou příslušné rozhodnout orgány činné v přípravném řízení trestním. Téhož dne Vrchní soud v Olomouci rozhodl ve věci 3 To 39/2017 o zamítnutí [právnická osoba] proti zajištění, ve zkratce označeném pod sp.zn. 439, kdy konstatuje, že [právnická osoba] podala prostřednictvím svého zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] nesouhlas s tím, že tedy finanční prostředky, představované budoucími pohledávkami, mají být zajištěny, a měly být výnosem z trestné činnosti, přičemž vyjádřil nesouhlas, že by finanční prostředky měly být výnosem z trestné činnosti. [ulice] soud dále konstatuje, že tedy s ohledem na to, že zvláště při rozsáhlé a závažné hospodářské trestné činnosti, nebo organizované trestné činnosti, nelze vyloučit, že jiná majetková hodnota, která byla například užita k trestné činnosti, nebo pochází z takové trestné činnosti, bude nabyta osobou, která se bezprostředně na této trestné činnosti nepodílela, a nebo bude na takovou osobu převedena. S ohledem na to tedy soud stížnost, jako nedůvodnou, zamítl. Dne 19.1.2017 reagoval stěžovatel na výzvu ohledně, která obsahuje usnesení Policie ČR ve věci 438, ze dne 19.1.2017, doručená policejnímu orgánu 20.1.2017, dle podacího razítka, podle které společnost [právnická osoba], zast. [titul]. [jméno] [příjmení], konstatuje, že jako vlastník nehmotné věci policejnímu orgánu tedy sděluje, že zástavní právo k nehmotné věci, zajištěné usnesením, má Komerční banka, na základě zde uvedených smluv, které rovněž přikládá. Dále je založena stížnost, která již byla čtena, ze 16.1.2017, doplnění ze 17.2.2017, které zde již také bylo čteno. Na č.l. 2773 je založeno sdělení osob, kterým byla zajištěna nehmotná věc dle ustanovení § 79e odst. 1 trestního řádu, a sice podatelů [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o., ze dne 13.1.2017, kdy oba jsou právně zastoupeni [titul]. [jméno] [příjmení], advokátkou a společnicí advokátní kanceláře [právnická osoba] Oba podatelé jsou zde v substituci podepsáni. Listina byla zaslána 13.1.2017 Policii ČR. Oba účastníci zde brojí proti usnesením 438 a 439. Dále je zde doplněn návrh ze dne 13.1.2017, jako na č.l. 2832, kdy 27.2.2017 byl Policii ČR, resp. toto podání bylo 6.3.2017 doručeno Policii ČR za [jméno] [příjmení] a společnost [právnická osoba] právním zástupcem obou účastníků, tedy [titul]. [jméno] [příjmení], advokátkou [právnická osoba] 6. ledna 2017 byl do spisu založen úřední záznam, jako na č.l. 2834, kterým bylo [právnická osoba] [právnická osoba] uloženo, aby složila předmět plnění na zde specifikovaný účet, určený policejním orgánem pro úschovu zajištěných peněžních prostředků, a sice na základě usnesení o zajištění poměrné části finančních prostředků z každé budoucí pohledávky, vzniklé [právnická osoba] za [právnická osoba], tedy usnesení, jako na č.l.

438. K tomuto plnění následně, dle výpisů z účtů vedených u [obec] národní banky, označeného v úředním záznamu, jako na č.l. 2834, následně došlo v několika platbách. 9.5.2017, jako na č.l. 2848, rozhodlo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci pod sp.zn. 3 VZV 1/2017 – 194 o zrušení zajištění pohledávky, dle zajištění, jako [číslo] sice podle § 79f odst. 2 trestního řádu, na základě žádosti oprávněné osoby. Touto oprávněnou osobou Vrchní státní zastupitelství v Olomouci označilo jednatele společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Dále bylo zrušeno také zajištění s tím, že usnesení Vrchního státního zastupitelství v [obec], jako na č.l. 194, nabylo právní moci dne 20.5.2017 15.5.2017 požádala společnost [právnická osoba] o zaslání zajištěných finančních prostředků, zajištěných na základě usnesení 438. Následně 29.5.2017 rozhodl Policie ČR o vrácení peněžních prostředků, zajištěných na základě rozhodnutí 438 s tím, že jich už není třeba k dalšímu řízení a nepřichází v úvahu jejich propadnutí, nebo zabrání, a není pochyb o právu jmenované společnosti na uvedenou věc. Usnesení bylo zasláno [právnická osoba] do datové schránky 30.5.2017, téhož dne právnímu zástupci žalobce a následně bylo vyplaceno 22.6.2017 z účtu [obec] národní banky, u které byly tyto prostředky zajištěny. Další část prostředků byla zaslána 28.6.2017, resp. vrácena. Pokud jde o usnesení 439, policejní orgán vyžádal 9.12.2016 předchozí souhlas státního zastupitelství se zajištěním peněžních prostředků, vedených na účtu [právnická osoba], a tyto následně zajistil, uvedeným usnesením 439. Dne 16.1.2017 byla podána ze strany [právnická osoba] s.r.o. stížnost proti usnesení (viz shora). Tato stížnost byla Vrchním soudem v Olomouci, pod sp.zn. 3 To 39/2017, dne 29.3.2017 zamítnuta. Dne 28.4.2017 dalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci souhlas se zrušením zajištění náhradní hodnoty v podobě peněžních prostředků, usnesením 439, a následně 24.5.2017 bylo usnesení 439 zrušeno policejním orgánem Policií ČR zajištění peněžních prostředků. Následně bylo 17.8. 2017 vydáno Policií ČR, pod sp.zn. NCOZ [číslo], rozhodnuto podle § 79a odst. 1 trestního řádu o zajištění věci, tedy každé budoucí pohledávky vzniklé [právnická osoba] s.r.o. za [právnická osoba] Energie, kdy tedy toto zajištění je specifikováno obdobně, či dokonce totožně jako v předchozím usnesení 438. Dále byla podána 23.8.2017 [právnická osoba] proti uvedenému usnesení stížnost. Dále byla ve věci podána obžaloba, a sice 11.6.2018, pod sp.zn. 3 VZV 1/2017-340, kdy byli obžalováni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že výše škody, kterou tito svým jednáním způsobili, dosahuje částky 151.761.773,89 Kč s tím, že tedy usnesením Policie ČR, č.j. 1141-589/TČ-2016-417503 bylo rozhodnuto o zajištění poměrné části finančních prostředků z každé budoucí pohledávky, vzniklé [právnická osoba] Energie, se sídlem [obec].

21. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

22. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

23. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

24. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

25. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

26. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

27. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

28. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

29. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

30. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

31. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

32. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázáno, že usnesením PČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec], 3. oddělení, ze dne 6. 1. 2017, č.j. NCOZ-1141-438/TČ-2016-417503, a usnesením PČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec], 3. oddělení, ze dne 6. 1. 2017, č.j. NCOZ-1141-439/TČ-2016-417503 byly zajištěny jednak nehmotná věc představovaná poměrnou částí finančních prostředků z každé budoucí pohledávky, vzniklé žalobci u [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], na základě blíže uvedené smlouvy, jednak peněžní prostředky včetně jejich příslušenství a také peněžní prostředky dodatečně došlé včetně jejich příslušenství na bankovní účet č. [bankovní účet], vedený v CZK u [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], a to až do celkové výše 151.761.773 Kč jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti. Usnesením Nejvyššího státního zastupitelství, odboru závažné hospodářské a finanční kriminality ve věci 2 NZT 2/2017 – 62 ze dne 6.4.2017 bylo usnesení policejního orgánu Policie ČR, Národní centrály proti organizovanému zločinu SKPV, expozitura [obec] ze dne 9.1.2017, č.j. NCOZ-1141-441/TČ-2016-417503, kterým bylo zahájeno trestní stíhání obviněných [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení] zrušeno a vráceno policejnímu orgánu k opětovnému projednání. Obě zajištění přitom byly vydána právě v návaznosti na zahájení tohoto trestního stíhání. Žalobce se podáním z 26.4.2017, následně ještě doplněným, domáhal zrušení obou rozhodnutí, avšak jeho žádostem nebylo vyhověno, když tyto byly zamítnuty. První z uvedených zajištění (usnesení 438) bylo zrušeno až usnesením Vrchního státního zastupitelství ze dne 9. 5. 2017, č.j. 3 VZV 1/2017-194 podle § 79f odst. 2 trestního řádu zrušeno, a sice na základě žádosti oprávněné osoby ze dne 13.1.2017 a druhé z uvedených zajištění (usnesení 439) bylo zrušeno usnesením policejního orgánu ze dne 24. 5. 2017, č.j. NCOZ-1141-562/TČ-2016-417503 bylo podle ustanovení § 79f odst. 1 trestního řádu zrušeno zajištění peněžních prostředků. V obou případech tedy byla zajištění zrušena nikoli na základě toho, že by byla nezákonná, ale proto, že trestní stíhání bylo vráceno zpět k došetření a pominul důvod k jejich setrvání. V prvním z uvedených zajištění se jednalo o dočasný stav, protože následně bylo uvedené zajištění znovu obnoveno. Dané trestní stíhání navíc nadále probíhá, kdy z původních čtyř obžalovaných, jsou nadále stíháni„ pouze“ tři. Nelze tak než shrnout, že ani jedno z uvedených rozhodnutí nebylo zrušeno pro nezákonnost a nelze je tak považovat za odpovědnostní titul z hlediska ODŠZ. Závěrem nutno dodat, že i kdyby byl v dané věci shledán odpovědnostní titul, bylo by zapotřebí se zabývat účelností provedených úkonů, kdy však právním zástupcem za žalobce realizované právní úkony nevedly ke kýženému efektu, tedy ke zrušení napadených rozhodnutí (tato byla zrušena na základě zastoupení a z podnětu pana [příjmení]). A ještě pro úplnost nutno doplnit, že by se soud v takovém případě rovněž zabýval i způsobem výpočtu uvedených nákladů řízení.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř.. Podle tohoto ustanovení má žalovaná, která byla ve věci zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Žalovaná má podle § 151 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za jednotlivé úkony, a to v paušalizované výši stanovené vyhláškou č. 254/2015 Sb. částkou 300 Kč za úkon. Vzhledem k tomu, že se žalované písemně vyjádřila k žalobě a poté se připravovala na jednání dne 4.5.2021, kterého se rovněž zúčastnila, přísluší žalované náhrada nákladů řízení v rozsahu 3 úkonů po 300 Kč.