45 C 83/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A Jméno žalobkyně B ., IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Mgr. Šárkou Anežkovou Harantovou sídlem Masarykova 1327/45, 400 01 Ústí nad Labem proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o uložení povinnosti vydat plynoměr

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni měřicí zařízení (plynoměr) typu A015, výrobního čísla , hodnota, , které je umístěno na adrese odběrného místa , adresa, v místě spotřeby (EIC) č. 27ZG100Z00958531, za účasti pověřeného zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 10 591 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Předmětem řízení je uložení povinnosti žalované vydat plynoměr. Žalobkyně je provozovatelkou distribuční soustavy plynu v souladu se zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Žalovaný byl odběratelem zemního plynu na adrese odběrného místa , adresa, . Žalovanému bylo na adrese odběrného místa, v místě spotřeby č. 27ZG100Z00958531, osazeno měřicí zařízení (plynoměr) typu A015, výrobního čísla , hodnota, . Distribuce plynu byla ukončena ke dni 10. 9. 2024. Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 11. 2. 2025 vyzvala ke zpřístupnění měřidla ve vlastnictví žalobkyně, následně zaslala žalovanému také e-mail s výzvou. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím bez nařízení. Žalobkyně výslovně v žalobě, žalovaný tak, že se nevyjádřil na výzvu soudu ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).Z provedených listinných důkazů a tvrzení žalobkyně dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.Žalovaná uzavřela dne 11. 4. 2022 s žalobcem smlouvu o připojení k distribuční soustavě, na základě které žalobkyně dne 10. 1. 2024 osadila žalovanému na odběrné místo na adrese , adresa, plynoměr výrobního čísla , hodnota, (k tomu smlouva o připojení k distribuční soustavě ze dne 11. 4. 2022 a příloha č. , hodnota, smlouvy o připojení k distribuční soustavě ze dne 18. 1. 2024). Žalovaný byl odběratelem zemního plynu dodavatelky , právnická osoba, ., na základě Smlouvy o sdružených dodávkách zemního plynu ze dne 3. 11. 2023 (k tomu tato smlouva). Distribuce plynu byla ukončena ke dni 1. 10. 2024, dodávky přerušeny již 10. 9. 2024 (k tomu klientská karta žalovaného s přílohami). Žalobkyně se neúspěšně pokusila o demontáž měřidla ve dnech 18. 9. 2024, 23. 10. 2024 a 2. 12. 2024, žalovaný však neposkytl žalobkyni součinnost (k tomu protokoly ze dnů 18. 9. 2024, 23. 10. 2024 a 2. 12. 2024). Žalovaný nereagoval ani na výzvy ke zpřístupnění měřidla ze dnů 11. 2. 2025, 26. 9. 2024 a 12. 2. 2025 (k tomu uvedené výzvy, dodejka ze dne 3. 10 2024), ani na předžalobní výzvu odeslanou dne 12. 2. 2025 (k tomu podací arch). Na výzvu nereagoval ani majitel nemovitosti, na kterého se žalobkyně obrátila dopisem ze dne 5. 11. 2024 s žádostí o spolupráci (k tomu výzva a dodejka ze dne 12. 11. 2024 a informace o pozemku z katastru nemovitostí ze dne 26. 9. 2024).Po právní stránce soud posoudil věc podle § 71 odst. 6 věty první zákona č. 458/2000 Sb. energetického zákona, podle něhož zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný neumožnil žalobkyni přístup k plynoměru, který mu do odběrného místa nainstalovala a následně chtěla odebrat po ukončení smluvního vztahu a dodávek zemního plynu. Žalovaný nesplnil svou povinnost vyplývající mu z citovaného ustanovení energetického zákona, a to ani přes opakované výzvy žalobkyně. Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 591 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 150 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 100 Kč ve výši 1 491 Kč.