45 C 89/2020

Plný text

název soudu rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 10 slov o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje, a to co do částky 43.875,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení od 8.10.2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 22.500,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 22.500,00 Kč od 30.5.2020 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 43.875,00 Kč od 30.5.2020 do 7.10.2020, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, týkající se zaplacení částky 133.325,00 Kč spolu s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 133.325,00 Kč od 30.5.2020 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na účet jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 22 570 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč, způsobené mu v řízení před [název soudu] sp.zn. [spisová značka], v němž byl účastníkem řízení na straně žalovaného a jehož předmětem bylo určení vlastnického práva k nemovitostem, a to konkrétně (dle petitu podané žaloby) k budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v [okres] (určení vlastnického práva k nemovitým věcem zapsaným na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek]), které byly a jsou ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Žalobce uvedl, že řízení bylo zahájeno dne 12.5.2014 a došlo v něm k neodůvodněným průtahům, které nepřiměřeně prodloužily celé řízení. Žalobce stručně shrnul průběh řízení a konstatoval, že ve vztahu k žalobci učinil soud první úkon ve věci až po cca 9 měsících od podání žaloby. Žalobce se však o zahájení dotčeného soudního řízení dozvěděl již dříve, a to dne 4.6.2014, kdy do [anonymizována čtyři slova] nemovitostem žalobce byla zapsána poznámka spornosti k návrhu tehdejšího žalobce v daném sporu, [jméno] [příjmení] (pod xanon [číslo]), a později i k návrhu soudu (Z [číslo] 2014 [číslo]). Po dlouhé nečinnosti soudu bylo nařízeno první jednání ve věci na den 14.11.2017, tedy po více než 3,5 letech od podání žaloby, přičemž žalobce od počátku namítal nedostatek aktivní věcné legitimace tehdejšího žalobce a soud tak mohl ve věci rozhodnout pouze na základě procesní situace, přesto bylo jednání odročeno za účelem vyžádání konkursního spisu. Druhé jednání ve věci se po několikerém odročování (nikoliv však z důvodů na straně žalobkyně) konalo až dne 22.5.2018, soud rozhodl ve věci samé a žalobu žalobce zamítl z důvodu nedostatku aktivní procesní legitimace žalobce k podání žaloby. Zcela nadbytečné a nedůvodné tak byly úkony soudu prvního stupně, kdy si chtěl vyžádat konkursní spis, který vůbec pro rozhodnutí ve věci nebyl potřebný. V následujícím období byly řešeny procesní úkony, směřující k vypořádání se s žalobcem podaným odvoláním proti rozsudku a jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků. K pravomocnému ukončení daného soudního řízení tak došlo až po více jak 5 letech od podání žaloby a tedy zahájení řízení, konkrétně pak po 4 letech 11 měsících a 25 dnech, co se žalobkyně o zahájení řízení dozvěděla, a to usnesením č.j. [číslo jednací] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], kterým potvrdil usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jímž soud prvního stupně zastavil odvolací řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesení [název soudu] č.j. [číslo jednací] bylo žalobkyni doručeno až dne 29.5.2019. Obratem poté, co bylo žalobkyni doručeno shora označené rozhodnutí [název soudu] (Usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]) se žalobkyně opakovaně domáhala u soudu prvního stupně vyznačení doložky právní moci na Rozsudku č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], a to za účelem dosažení výmazu poznámky spornosti z [anonymizována dvě slova] (viz písm. a)), avšak i přes opakované urgence, žádosti a nakonec i stížnost předsedovi soudu, byla doložka právní moci na Rozsudku vyznačena až dne 9.3.2020 a téhož dne byl Rozsudek s vyznačenou doložkou právní moci zaslán žalobkyni. Z důvodu podané žaloby žalobce nechal žalobce, a následně i [název soudu], zapsat do [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] předmětným nemovitostem (nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], obec Ústí nad Labem), které jsou ve výlučném vlastnictví poškozené, poznámku spornosti zápisu ve smyslu ust. § 24 zákona č. 256/2013 Sb., katastrální zákon, v platném znění. Předmětnou poznámku spornosti lze vymazat dle ust. § 27 katastrálního zákona pouze na podkladě pravomocného rozhodnutí ve věci samé, jímž byla žaloba zamítnuta, přičemž katastrální úřad žádá vždy doložit rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci, přesto se žalobce neúspěšně pokusil žádat o výmaz poznámky na podkladě rozsudku bez vyznačené doložky. Z důvodu závažných zdravotních komplikací jednatele a jediného společníka žalobce, pana [jméno] [příjmení], začal pan [jméno] [příjmení] vážně zvažovat ukončení činnosti žalobce. V souvislosti s ukončením činnosti žalobce pak pan [jméno] [příjmení] hodlal prodat dotčené nemovitosti (nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec]), a proto oslovil zprostředkovatele k vyhledání vhodného zájemce. V roce 2017 bylo nalezeno několik vážných zájemců o koupi dotčených nemovitostí, přičemž nejvyšší nabídka činila částku [číslo] - Kč. Tato však následně s ohledem na probíhající spor byla stažena. V roce 2018 nabídl zájemce o koupi dotčených nemovitostí [číslo] - Kč, avšak byť zájemce vyčkával řadu měsíců, nakonec i tento zájemce svojí nabídku odvolal. Žalobce ihned poté, co mu bylo doručeno rozhodnutí [název soudu], urgoval a žádal soud prvního stupně o vyznačení doložky právní moci Rozsudku ve věci samé, aby si sám mohl zajistit výmaz poznámky spornosti z [anonymizována dvě slova] a mohl tak být realizován zamýšlený prodej nemovitostí. Na tyto skutečnosti pak žalobce opakovaně upozorňoval soud prvního stupně v žádostech a urgencích o vyznačení doložky právní moci Rozsudku. Až po zásahu ze strany předsedy [název soudu], který však přišel až po cirka 8 měsících od první žádosti o vyznačení doložky právní moci, byla konečně dne 9.3.2020 na Rozsudku doložka právní moci vyznačena. Průtahy soudu a nepřiměřená délka soudního řízení způsobily značnou právní nejistotu žalobce, který byl nucen vynakládat nemalé prostředky na opravu nemovitosti, přičemž byl v nejistotě, zda následně nebude nucen vymáhat tyto náklady po žalobci, o němž však věděl, že je zcela nemajetný (vůči žalobci bylo vedeno konkursní řízení). Už jen samotný spor o vlastnické právo k nemovitostem v hodnotě několika desítek milionů korun je stresující, a co teprve za situace, že takový spor se táhne řadu let jen a pouze kvůli nečinnosti soudu. Pro žalobce mělo předmětné řízení zcela zásadní význam, když prostřednictvím předmětného řízení bylo ze strany tehdejšího žalobce zpochybňováno jeho vlastnické právo k nemovitostem, a žalobce se včas nemohl dovolat ochrany svého práva, byl dlouhodobě v právní nejistotě ohledně svých práv. Přitom pro žalobce bylo zásadní především včasné vyřízení věci, jelikož v důsledku podané žaloby byla k dotčeným nemovitostem zapsána poznámka spornosti zápisu (jak ze strany žalobce, tak ale i ze strany soudu), která jej fakticky omezovala v nakládání s nemovitostmi, zejména pak v jejich zamýšleném prodeji, když potencionální kupující neměli zájem o nabytí nemovitostí, u nichž byla vyznačena v [anonymizována dvě slova] spornost zápisu vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně v důsledku průtahů a nečinnosti [název soudu] přišla o skutečnou možnost realizovat prodej dotčených nemovitostí za velmi výhodnou cenu a byla vystavena několik let nedůvodnému zpochybňování jejího vlastnického práva k nemovitostem a neposkytnutí včasné ochrany jejích práv ze strany soudu. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 29.11.2019, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 29.11.2019 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 200.000 Kč, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeným před [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Žalovaná uplatněný nárok v rámci mimosoudního projednání posoudila tak, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v tom směru, že celková délka řízení nebyla přiměřená. Ve smyslu ustanovení § 31a zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, poskytla žalovaná žalobkyni zadostiučinění v penězích ve výši 43.875 Kč. Žalovaná stručně shrnula průběh protrahovaného řízení a konstatovala, že řízení probíhalo po dobu 6 let od podání žaloby dne 12.5.2014 do 28.5.2020, kdy nabylo právní moci usnesení [název soudu] o odmítnutí odvolání žalobce. V řízení došlo k procesní nečinnosti, a to zejména v období od dubna 2015 do srpna 2017. Ve vztahu k současnému žalobci, který měl v posuzovaném řízení postavení žalovaného, pak byla posouzena délka řízení 4 let a 3 měsíců, tj. ode dne 17.2.2015, kdy mu byla doručena žaloba a kdy se o řízení dověděl. Žalovaná v tomto směru zastává názor, že řízení nemůže žalobkyni způsobovat nemajetkovou újmu svým průběhem, svojí délkou, pokud o řízení nevěděla. Za konečné datum rozhodného období žalovaná vzala v rámci předběžného projednání den 29.5.2019, kdy nabylo právní moci usnesení krajského soudu, a to dle obsahu žádosti o poskytnutí zadostiučinění, když žalobkyně nezahrnula dovolací řízení. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění bylo žalovanou přihlédnuto ke všem okolnostem případu a žalovaná nejprve dospěla k základní částce 48.750 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15.000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 7.500 Kč). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci o 10%. Předmětem řízení byla žaloba na určení vlastnictví k nemovitostem, které žalovaná společnost koupila v rámci konkurzního řízení na majetek žalobce. Ten tvrdil, že správkyně konkurzní podstaty porušila své povinnosti, nepostupovala s odbornou péčí a to že způsobilo absolutní neplatnost kupní smlouvy. Soud k námitce žalované (současného žalobce) posoudil aktivní věcnou legitimaci žalobce [jméno] [příjmení] k podání takové žaloby, když nemovitosti, o které se jednalo, se měly stát opět součástí konkurzní podstaty. Po procesní stránce pak bylo řízení zatíženo nutností rozhodnout o žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků, kdy následně došlo k zastavení odvolacího řízení. Žalobce se na délce řízení nepodílel. Význam řízení zhodnotila žalovaná jako standardní. Žalovaná považuje zadostiučinění poskytnuté v rámci mimosoudního projednání věci za zcela přiměřené a dostačující. Pokud žalobkyně tvrdí, že se o podané žalobě proti ní dověděla dříve než doručením žaloby dne 17.2.2015, k tomu žalovaná uvádí, že z podané žádosti o odškodnění žádné takové skutečnosti nevyplývají. Žalobkyně tak musí tuto skutečnost nezpochybnitelně prokázat. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a žalované byly přiznány náklady řízení.

3. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to co do žalovanou poskytnutého plnění ve výši 43 875 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od dne následujícího po zaplacení uvedené částky, tedy od 8.10.2020.

4. Dle výpisu ze dne 4.2.2020 z [list vlastnictví], zapsaného v katastru nemovitostí, [anonymizováno], [územní celek], svědčí vlastnické právo k nemovitosti parcela [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), na níž stojí stavba [adresa] (objekt k bydlení), a dále parcela [číslo] na níž stojí stavba [adresa] (objekt obč. vyb.) společnosti [právnická osoba] V rámci poznámky spornosti, týkající se vlastnictví parcely [číslo] byla založena listina – Oznámení o podaném žalobním návrhu na určení práva [název soudu], [číslo jednací] C [číslo] 2014 ze dne 14.5.2014 s právními účinky zápisu k 13.5.2014, přičemž zápis byl proveden 4.6.2014.

5. Návrhem na výmaz poznámky spornosti ze dne 4.2.2020 právní zástupkyně žalobce žádala [anonymizováno], [stát. instituce] o výmaz poznámky spornosti ohledně pozemku parc. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví].

6. Dle dodejky datové zprávy s názvem Návrh na výmaz poznámky spornosti – [právnická osoba], byla uvedená zpráva zaslaná právní zástupkyní žalobce [anonymizováno], [stát. instituce], dne 4.2.2020.

7. Dopisem s názvem„ Vrácení předložené listiny a sdělení o ukončení řízení bez provedení zápisu do katastru“ ze dne 6.2.2020 [anonymizována tři slova] žalobce, že dne 4.2.2020 byla do datové schránky úřadu doručena jeho žádost o výmaz poznámky spornosti v souvislosti s řízením vedeným před [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] s tím, že byly současně předloženy rozsudky a rozhodnutí v dané věci. Tyto však nejsou pravomocné, protože není vyznačena doložka o nabytí právní moci, proto tedy katastrální úřad neprovedl zápis nezpůsobilých listin do katastru s tím, že tak učiní, pokud tyto listiny budou řádně předloženy.

8. Uplatněním nároku poškozené na poskytnutí náhrady za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem [anonymizována dvě slova] [okres] v řízení sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] žalobce uplatnil nárok na předběžné projednání nároku u žalované na zadostiučinění ve výši 200 000 Kč.

9. Dle doručenky datové zprávy s názvem Uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy ze dne 29.11.2019, byla datová zpráva adresovaná právní zástupkyní žalobce Ministerstvu spravedlnosti doručena do datové schránky žalované.

10. Sdělením [anonymizováno] ze 6.12.2019 bylo žalobci potvrzeno, že téhož dne bylo doručeno podání žalobce, týkající se předběžného projednání nároku ve věci před [anonymizována dvě slova] [okres] pod sp.zn. [spisová značka].

11. Stanoviskem [anonymizováno] ze dne 23.9.2020 byla žádost žalobce, podaná 29.11.2019, kterou se domáhal odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši 200 000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení, vedeného před [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], vypořádán s tím, že žalobci bude poskytnuta částka 43.875,00 Kč.

12. Dle prohlášení [jméno] [příjmení], podnikající v oblasti realitní činnosti, ze dne 17.9.2019, se na ni v roce 2017 obrátil jednatel společnosti [příjmení] s tím, že projevil zájem o její služby s úmyslem prodat nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. [okres], a tyto následně, tedy tyto nemovitosti byly v rámci zprostředkovatelské činnosti, nabídnuty zájemci o koupi předmětných nemovitostí na [list vlastnictví] s nabídkou kupní ceny ve výši 22.500.000,00 Kč s tím, že zájemce o koupi předmětných nemovitostí však svoji nabídku po několika měsících zrušil a prodej předmětných nemovitostí tak nebyl zrealizován, a to z důvodu, že nedošlo k vyřešení sporu o předmětné nemovitosti, kdy spor je patrný ze stavu zápisu v katastru nemovitostí.

13. Návrhem na výmaz poznámky spornosti ze dne 9.3.2020 se právní zástupkyně žalobce domáhala výmazu poznámky spornosti zapsané do katastru nemovitostí, a to pozemek parc. [číslo] na [list vlastnictví].

14. Dle dodejky datové zprávy ze dne 9.3.2020 s předmětem Návrh na výmaz poznámky spornosti – [list vlastnictví] k.ú. [okres], byla zpráva zaslaná právní zástupkyní žalobce doručena [stát. instituce].

15. Dle Informace o řízení č. Z [číslo] 2014 ze dne 13.5.2014 došlo dne 14.5.2014 k založení řízení a zaplombování blíže neurčené nemovitosti. Výzva k doplnění proběhla 23.5.2014, a další záznamy. Řízení bylo ukončeno 4.6.2014. Účastníkem řízení byl [právnická osoba], jako povinný, a [jméno] [příjmení], jako oprávněný.

16. Kupní smlouvou ze dne 27.10.2020, uzavřenou mezi prodávajícím [právnická osoba] a kupujícím Ing. [jméno] [příjmení], došlo k převodu vlastnictví k nemovitostí – zapsaných na [list vlastnictví], v katastru nemovitostí, [katastrální uzemí], [územní celek], svědčí vlastnické právo k nemovitosti parcela [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří), na níž stojí stavba [adresa] (objekt k bydlení), a dále parcela [číslo] na níž stojí stavba [adresa] (objekt obč. vyb.), a sice za kupní cenu 18.685.400,00 Kč.

17. Dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 20.9.2021, týkajícího se [list vlastnictví], [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], týkajícího se shora uvedených nemovitostí (nyní ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) je nadále zapsána poznámka spornosti, a to na základ žádosti o zápis poznámky spornosti ze dne 16.11.2020 s právními účinky zápisu k okamžiku 16.11.2020, přičemž tento zápis byl proveden 7.1.2021 ve prospěch [jméno] [příjmení].

18. Nájemní smlouvou, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] dne 1.9.2018, byla pronajata část nemovitosti [adresa] v ulici [ulice] v [okres], a sice na dobu určitou jednoho roku od 1.9.2018, ve výši nájemného 8 000 Kč měsíčně. Jedná se o byt 1+2 o velikosti 70 m2.

19. Smlouvou o nájmu, uzavřenou mezi žalobcem, společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] dne 31.3.2019, byly rovněž pronajaty v uvedené nemovitosti, ve II. NP bytové prostory s příslušenstvím, a sice ve výši 4.500,00 Kč měsíčně.

20. Nájemní smlouvou, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], byl pronajat byt v předmětné nemovitosti o velikosti 2+kk, za nájemné ve výši 5.300,00 Kč měsíčně, plus zálohy na energie, v celkové výši 6.500,00 Kč měsíčně.

21. Nájemní smlouvou, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [obec] nad [právnická osoba] dne 7.10.2018, byl pronajat byt [číslo] v 1. NP v předmětné nemovitosti, a sice od 15.10.2018 s tím, že nájem je uzavírán na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 1 měsíce, a ve výši holého nájemného v částce 5 000 Kč, paušálních částek za služby v celkové výši dalších 1 000 Kč, celkem tedy 6 000 Kč.

22. Smlouvou o nájmu bytových prostor, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení], byl pronajat byt v předmětné nemovitosti, a sice byt 2+1 ve 2. NP na dobu neurčitou od 1.2.2018 ve výši, v ceně nájemného 7 000 Kč, plus 1.500,00 Kč na služby, měsíčně. Smlouva byla uzavřena 31.1.2018.

23. Nájemní smlouvou, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] dne 1.9.2018, byl v předmětné nemovitosti pronajat byt 4+1 v 1. NP o velikosti 130 m2, ve výši nájemného 12 000 Kč, plus zálohové platby, celkem 14 000 Kč. Nájem bytu byl uzavřen na dobu určitou. Dle dodatku [číslo] uzavřeného mezi uvedenými osobami 14.10.2020, byla kauce, která byla splacena v částce 24 000 Kč a která byla uhrazena v září roku 2018, byla použita na částečnou úhradu dluhu za nájemné.

24. Fakturou [číslo] ze dne 25.9.2019 vyúčtoval dodavatel [jméno] [příjmení] společnosti [právnická osoba], jako odběrateli, za opravu a instalaci vody v objektu [ulice a číslo] v celkové výši 38.950,00 Kč.

25. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne 19.12.2019, kdy byly společnosti [právnická osoba], jako odběrateli, [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] vyúčtovány práce provedené v předmětné nemovitosti, a sice montáž kuchyňských linek, úpravu zárubní a osazení dveří, broušení a stěrkování podlah a ostatní přípravné stavební práce. v celkové výši 215 000 Kč 26. Fakturou [číslo] z 18.10.2019, vystavenou [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova] odběrateli [právnická osoba], byly vyúčtovány práce v částce 255.106,00 Kč za opravu podlahy a sociálních zařízení ve II. NP předmětné nemovitosti. Dle rozpisu jednotlivých prací se jednalo o izolace proti vodě, podlahy z dlaždic, keramické obklady, elektromontáže, přesuny sutí atd.

27. Fakturou FAV- 2018 [číslo] s datem vystavení 6.12.2018, vystavenou společností [právnická osoba] společnosti [právnická osoba] za dodávku a instalaci el. indikátorů topných nákladů [anonymizováno] do předmětné nemovitostí, byla vyúčtována cena služby v částce 15.854,00 Kč 28. Fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne 1.11.2018, vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizováno] žalobci za pokládku litého asfaltu chodníkového o síle 35 mm v [okres], [ulice a číslo] částku v celkové výši 27.450,00 Kč.

29. Daňovým dokladem – fakturou č. 2018 ze dne 20.10.2018 [jméno] [příjmení] vyúčtoval společnosti [právnická osoba] za dodání a montáž termostatických ventilů a radiátorů částku v celkové výši 42.390,00 Kč.

30. Fakturou – daňovým dokladem č. 2018 ze dne 31.7.2018 [právnická osoba] – stavby s.r.o. vyúčtovala odběrateli [právnická osoba] za stavební práce v předmětné nemovitosti částku v celkové výši 345.600,00 Kč 31. Fakturou – daňovým dokladem č. [rok] ze dne 16.3.2018 [právnická osoba] – [právnická osoba] vyúčtovala společnosti [právnická osoba] celkovou částku 45 000 Kč za práce a materiál, který byl zřejmě použit v nemovitosti (materiál typu dvojkoš spodní, lamelka buková, čelní příchyt, držák čela vnitř. zás., práce typu hranění desek, hranění strany, řezání desek apod.)

32. Fakturou – daňovým dokladem č. 2018 ze dne 8.2.2018 [právnická osoba] – stavby s.r.o. vyúčtovala odběrateli [právnická osoba] za stavební práce - opravu prostor, [ulice a číslo] v předmětné nemovitosti částku v celkové výši 201.074,00 Kč.

33. Fakturou č. 2016 ze dne 21.12.2016, vystavenou [jméno] [jméno] společnosti [právnická osoba] v částce 20.800,00 Kč bylo vyúčtováno malování v objektu [ulice a číslo].

34. Fakturou č. 2016 ze dne 2.11.2016, vystavenou [jméno] [příjmení] – [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] v částce 17.632,00 Kč byly vyúčtovány provedené elektromontážní práce na objektu [ulice a číslo].

35. Fakturou – daňovým dokladem č. 2016 [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala společnosti [právnická osoba] dne 31.5.2016 provedené elektromontážní práce – [ulice] – oprava kabelu v částce 36.757,00 Kč.

36. Fakturou – daňovým dokladem č. 2015 [právnická osoba] s.r.o. vyúčtovala společnosti [právnická osoba] dne 27.7.2015 za provedenou opravu [anonymizováno] [částka].

37. Fakturou – daňovým dokladem č. [rok] ze dne 7.7.2015 [právnická osoba] [anonymizováno] vyúčtovala společnosti [právnická osoba] provedené elektromontážní práce na akci [ulice a číslo] v částce [částka].

38. Dále se čte faktura č. [rok] ze dne 30.1.2015 v částce 50.760,00 Kč, vystavená [anonymizována dvě slova] společnosti [právnická osoba] za provedené práce v měsíci lednu 2015 na akci [anonymizována dvě slova] [ulice].

39. Fakturou č. [rok] ze dne [datum], vystavenou [právnická osoba] – [anonymizována tři slova] [právnická osoba] byly vyúčtovány stavební práce – akce: oprava sociálních zařízení a zateplení podhledu – zadní část v objektu [ulice a číslo] v částce 409.588,00 Kč 40. Fakturou č. 2014 ze dne 30.4.2014, [právnická osoba] – [anonymizována dvě slova], vystavená [anonymizováno] [právnická osoba] byla vyúčtována oprava [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ulice a číslo] v částce 523.151,57 Kč.

41. Ze spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Dne 12.5.2014 byla podána žaloba [jméno] [příjmení] proti společnosti [právnická osoba], kdy tento se odvolává na kupní smlouvu uzavřenou mezi ním a [jméno] [příjmení], jako prodávajícím. Soud vyzval žalobce [datum] k zaplacení soudního poplatku za žalobu, přičemž sdělil katastrálnímu úřadu [datum] skutečnost, že byla podána žaloba na určení vlastnického práva k nemovitostem. Informace o této skutečnosti byla katastrálnímu úřadu doručena 13.11.2014. Žalobce uhradil soudní poplatek za žalobu [datum]. Poté soud 16.2.2015 vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k připojené žalobě. Žalovaná se k připojené žalobě vyjádřila 26.2.2015 a založila zkrácené znění usnesení o prohlášení konkursu ze dne [datum], na základě kterého nabyla uvedené nemovitosti. Dne 27.4.2015 se věci znovu tehdejší žalovaná vyjádřila a předložila další listiny, dokládající, že uvedené nemovitosti zakoupila na základě kupní smlouvy, uzavřené mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], správcem konkursní podstaty úpadce [jméno] [příjmení], a [právnická osoba] s.r.o., tedy nyní [právnická osoba] Vyjádření žalovaného bylo 10.6.2016 zasláno žalobci k vyjádření. Dne 21.2.2017 požádala [stát. instituce], [anonymizována tři slova], o konečné rozhodnutí věci, příp. sdělení osudu dané věci. Soud odpověděl policejnímu orgánu 23.2.2017. Dne 28.2.2017 znovu žádala [stát. instituce] o součinnost, a sice zaslání kopie žaloby [jméno] [příjmení]. Nato odpověděl soud 10.3.2017, kdy kopii žaloby odeslal. Dne 11.8.2017 poté soud předvolal účastníky k prvnímu jednání na 14.11.2017. Dne 3.10.2017 oznámila právní zástupkyně současného žalobce převzetí právního zastoupení. Dne 14.11.2017 se ve věci vyjádřil tehdejší žalobce a téhož dne bylo konáno ve věci jednání, při kterém soud následně jednání odročil na 13.2.2017 za účelem pokračování v jednání a vyžádání konkurzního spisu [název soudu] sp.zn. [spisová značka]. Tento spis byl 15.11.2017 soudem vyžádán. Dne 12.2.2018 soud jednání odročil na 20.3.2018 z důvodu opětovné žádosti o zaslání konkurzního spisu. Dne 16.3.2018 soud obdržel odpověď z [anonymizována dvě slova] [okres] s tím, že spis momentálně nelze zapůjčit, protože tento je již zapůjčen u [název soudu] ke sp.zn. [spisová značka], kde je nutný k jednání dne 3.4.2018. Dne 26.3.2018 požádal soud [název soudu] o zapůjčení spisu k jednání nařízenému dne 22.5.2018, alespoň 5 dnů před jednáním. Dne 26.3.2018 soud účastníky na jednání na den 22.5.2018 předvolal. Dne 3.4.2018 odpověděl [název soudu], že konkurzní spis nelze zapůjčit, protože je nadále zapůjčen u sp.zn. [spisová značka] s tím, že jeho pohyb je pravidelně sledován a nejpozději 7 dní před nařízeným jednáním bude oznámeno, zda spis byl vrácen, či je stále zapůjčen. Dne 22.5.2018 soud ve věci jednal, kdy byl předestřen judikát, se kterým se soud hodlal seznámit, a proto jednání na krátkou dobu přerušil. Poté bylo prováděno dokazování, následně tedy byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterou byla žaloba, aby bylo určeno, že [jméno] [příjmení] je vlastníkem sporných nemovitostí, se zamítá. A dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Rozsudek byl poté vyhotoven [datum] a rozeslán účastníkům s tím, že nabyl právní moci [datum]. Dne 27.6.2018 prováděl soud opravu rozsudku [název soudu] ze dne 22.5.2018, kdy opravoval chybně uvedené jméno právní zástupkyně žalovaného. Dne 9.7.2018 podal tehdejší žalobce proti rozsudku odvolání. Dne 23.7.2018 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Následně požádal žalobce 9.8.2018 o osvobození od soudního poplatku. 12.9.2018 jej soud vyzval k prokázání majetkových poměrů, čemuž tehdejší žalobce nevyhověl, proto 18. října 2018 soud žalobci osvobození od soudního poplatku nepřiznal. Dle úředního záznamu, se právní zástupkyně tehdejšího žalovaného dotazovala na osud řízení, proto jí 4. prosince 2018 bylo odpovězeno, že tedy bylo ve věci podáno odvolání a následně nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků s tím, že odvolání je z důvodu hospodárnosti předčasné zasílat. 4. prosince 2018 soud vyzval tehdejšího žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Protože nedošlo k zaplacení soudního poplatku za odvolání, 2.1.2019 bylo řízení o odvolání žalobce zastaveno a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Proti uvedenému rozhodnutí podal 26.2.2019 tehdejší žalobce odvolání s tím, že 25.2.2019 soudní poplatek za odvolání uhradil, a doložil tedy toto příjmovým pokladním dokladem soudu. Věc byla poté předložena [název soudu] 29.3.2019 k rozhodnutí o odvolání, a tento 17.4.2019 usnesení [název soudu] ze dne 2.1.2019, jako na č.l. 130, kterým bylo zastaveno řízení o odvolání žalobce proti rozsudku, potvrdil. Usnesení poté bylo rozesláno účastníkům 23.5.2019. Proti uvedenému rozhodnutí podal žalobce 29.7.2019 dovolání. 2.8.2019 bylo zasláno dovolání právní zástupkyni tehdejšího žalovaného. Tato následně 17.8.2019 žádala o vyznačení doložky právní moci rozsudku z 22.5.2018, kterým byla žaloba zamítnuta. 20.8.2019 vyzval soud žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Soudní poplatek byl 10.9.2019 zaplacen. Soud poté 19.9.2019 vyzval žalobce, aby doložil, že má právnické vzdělání s tím, že tedy má být v opačném případě doloženo, že je zastoupen právním zástupcem. Žalobce se ve věci vyjádřil prostřednictvím právního zástupce 3.10.2019 a doplnil své dovolání. Dne 16.10.2019 byl spis předkládán [název soudu] v [obec] s dovoláním, a tomuto byl doručen 22.10.2019. Dne 3.3.2020 žádal [název soudu] o dočasné vrácení spisu zároveň s žádostí o součinnost, kdy požádal o sdělení, zda již bylo o dovolání rozhodnuto. Dále žádal znovu o součinnost přímo předsedu senátu [název soudu]. Následně obdržel 4.3.2020 odpověď, že spis je zasílán dočasně zpět [název soudu] s tím, nechť je po provedení potřebných úkonů vrácen zpět [název soudu] k rozhodnutí o dovolání. Dne 6.3.2020 byl zaslán rozsudek s doložkou právní moci právnímu zástupci žalované, a vyznačena právní moc na uvedeném rozhodnutí. Poté byl spis 12.3.2020 znovu odeslán [název soudu]. Poté bylo dovolání žalobce proti rozhodnutí, kterým bylo řízení o odvolání žalobce zastaveno a nepřiznáno osvobození ze dne 29.4.2020, odmítnuto. Spis byl poté 19.5.2020 doručen [název soudu] k rozeslání rozhodnutí účastníkům. Poté je ve spise již založena žádost [název soudu] o zapůjčení spisu. Následně 5.3.2021 byl soudem vrácen soudní poplatek za odvolání, který byl zaplacen tehdejším žalobcem [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] podal proti vrácení soudního poplatku odvolání, a sice blanketní, 25.3.2021. Soud jej 19.4.2021 vyzval k doplnění odvolání proti usnesení, kterým mu byl vrácen soudní poplatek. Následně byl spis zapůjčen [název soudu].

42. Dle ust. § 96 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

43. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

44. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

45. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

46. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

47. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

48. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

49. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

50. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

51. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

52. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

53. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

54. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu částečně zpět, soud řízení ve výroku ad I. částečně zastavil.

55. Posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci přibližně 6 roků a 11,5 měsíce (tzn. Od 4.6.2014, kdy se dozvěděl o podané žalobě do 29.4.2020, kdy bylo dovolání tehdejšího žalobce odmítnuto dovolacím soudem). Další období, kdy ještě 19.4.2021 tamní soud řešil odvolání tehdejšího žalobce proti vrácení soudního poplatku za odvolání, již zdejší soud do délky řízení nezapočítával, protože není spojeno s nejistotou současného žalobce ohledně výsledku řízení, když se jej vrácení soudních poplatků nijak netýká. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, soud prvního stupně rozhodoval meritorně 1x, [název soudu] 1x procesně a rovněž dovolací soud 1x procesně. Byť soud odvolací i dovolací činily své úkony plynule a bez větších průtahů, neplatí totéž o soudu prvního stupně. Již od počátku lze zaznamenat v jeho činnosti jistou nekoncentrovanost, když od podání žaloby v květnu 2014 k prvnímu úkonu soudu (výzvě k zaplacení soudního poplatku za žalobu) uběhlo více než 5 měsíců, po dalších 4 měsících byla žalovaná vyzvána k vyjádření k žalobě a její vyjádření bylo zasláno žalobci až po více 14 měsících (v červnu 2016), ačkoliv žalovaná (tzn. současný žalobce) se vyjádřila během dvou týdnů a své vyjádření ještě v dubnu 2015 doplnila. Následovala dvě vyjádření k žádostem policie v únoru a březnu 2017 a teprve v srpnu 2017 soud nařídil první ústní jednání na listopad 2017. Byť poté následoval poměrně rychlý sled úkonů a soud již po 6 měsících od prvního jednání byl schopen meritorně rozhodnout a řízení na prvním stupni skončit, nelze opomenout, že v řízení před soudem prvního stupně došlo k významnému průtahu od 26.2.2015 do srpna 2017, kdy kromě odeslání vyjádření žalované k žalobě nebyl ve vztahu k účastníkům učiněn žádný úkon. Lze připustit, že řízení bylo do určité míry procesně komplikováno jednak opakovanými žádostmi policie o součinnost, jednak samotným postupem tehdejšího žalobce, který zejména ve fázi řízení po vyhlášení meritorního rozsudku soudem prvního stupně využíval svých procesních prostředků způsobem, který řízení prodlužoval, protože soud se s jeho procesními návrhy musel vypořádat. V této souvislosti lze poukázat především na jeho žádost o osvobození od soudních poplatků, nevyhovění výzvě soudu k doložení majetkových poměrů a následné nezaplacení soudního poplatku za odvolání v soudem poskytnuté lhůtě, přičemž k tomuto zaplacení následně přistoupil žalovaný až v odvolací lhůtě proti usnesení o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Na rozdíl od tehdejšího žalobce, současný žalobce jako tehdejší žalovaný se na délce řízení nijak nepodílel, reagoval na výzvy soudu v přiměřených lhůtách. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé a žaloba je důvodná, když nepeněžitá kompenzace délky řízení není namístě. Co se týče významu řízení pro žalobce, soud jej shledal jako standardní, když se jednalo o určení vlastnického práva k nemovitostem, které žalobce dle vlastních tvrzení zakoupil na základě kupní smlouvy, uzavřené s Mgr. [jméno] [příjmení], správcem konkursní podstaty úpadce [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení], dlužník v konkursním řízení, spor inicioval. Obdobné spory, vyplývající z toho, že se dlužník nesmíří se svou situací a bojuje proti úkonům insolvenčního správce či správce konkursní podstaty, směřujícím ke zpeněžení majetku v majetkové podstatě, nejsou neobvyklé. S nadsázkou je do určité míry lze dokonce považovat za jakousi negativní„ přidanou hodnotu“ k majetku, zakoupenému z majetkové podstaty dlužníka, stojící proti benefitům takové koupě. Žalobce význam celého řízení pro svou osobu, jako osobu právnickou, dovozoval z toho, že během řízení zvažoval ukončení své činnosti a v té souvislosti i prodej předmětných nemovitostí, přičemž nejvýhodnější nabídka kupní ceny měla být během řízení stažena a žalobce následně své nemovitosti prodal za cenu nižší. Především nutno uvést, že odstoupení od zamýšlené koupě předmětných nemovitostí bylo rozhodnutím tehdejšího kupujícího, přičemž bylo čestným prohlášením prokazováno, že tento původně zamýšlel nabídnout cenu 22 500 000 Kč. Žalobce ani netvrdil, že by byla zahájena smluvní jednání, pouze že měl zájemce o koupi, který tuto cenu nabídl. Je proto sporné, zda by kupec nakonec za tuto cenu skutečně přistoupil ke koupi nemovitostí i v případě, že by nemovitosti nebyly zatíženy poznámkou spornosti. V řízení bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti byly žalobcem prodány 27.10.2020, tedy již po ukončení daného řízení a jak je i ze žaloby zřejmé sám žalobce i nadále pokračuje v podnikání, když dosud ani nevstoupil do likvidace. Prodej předmětných nemovitostí tak byl podnikatelským rozhodnutím žalobce, včetně podmínek kupní smlouvy (včetně ceny a samotného načasování). Současně, jestliže žalobce tvrdil, že pro něj bylo udržování nemovitosti zátěží, nelze pominout skutečnost, že řada prací vybočovala z rámce běžných oprav (např. montáž kuchyňských linek, úpravu zárubní a osazení dveří), tedy žalobce investoval do zhodnocení své nemovitosti i v průběhu probíhajícího řízení, přičemž toto zhodnocení mohl následně (kdykoliv) uplatnit při prodeji nemovitosti. Současně je zřejmé, že žalobce pobíral zhodnocení nemovitosti i ve formě nájemného. Při stanovení výše peněžitého zadostiučinění soud vycházel z částky 15 000 Kč za jeden rok řízení (první dva roky v poloviční výši) a dospěl k základní částce 73 750 Kč. Uvedenou částku soud snížil o 5% s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly a o dalších 5% s ohledem na určitou procesní složitost věci, celkem tedy o 10%. Celková takto vypočtená částka činí 66 375 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná již na uvedený nárok 7.10.2020 částečně plnila, přiznal soud žalobci rozdíl mezi jím vypočtenou náhradou nemajetkové újmy a již vyplacenu částkou ze strany žalované ve výši 22 500 Kč, to vše společně se zákonnými úroky z prodlení, počítanými od prvního dne prodlení žalované s úhradou jednak jí přiznané částky, jednak soudem přiznané částky do zaplacení, ve zbývající části žalobu zamítl.

56. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení uplatnil nárok na nemajetkovou újmu. Tarifní hodnota takového nároku podle § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu představuje částku 50 000 Kč (srov. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Úspěch žalobce tak byl v plném rozsahu, když i jen částečný úspěch ohledně nemajetkové újmy je považován jako úspěch plný. Náklady žalobce jsou představovány 5 úkony na základě právního zastoupení po 3 100 Kč (převzetí právního zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí žaloby, účast při jednání dne 21. 9. 2021 a 8. 10. 2021) dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, včetně 4x režijních paušálů po 300 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, to vše s 21% DPH ve výši 3 570 Kč, a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč, celkem tedy 22 570 Kč. Závěrem soud doplňuje, že v souladu s ust. § 31a ODŠZ nebyl žalobci přiznán nárok na náhradu nákladů spojených s předběžným projednáním nároku u žalované (žalobcem nazváno jako předžalobní upomínka).