45 C 99/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa pro zaplacení 82 042,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z částky 68.237,95 Kč, a sice ve výši 8,25 % ročně od 3.5.2021 do 26.11.2021, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 13.804,89 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení z částky 68.237,95 Kč od 6.11.2020 do 2.5.2021, a z částky 13.804,89 Kč ve výši 8,25 % ročně od 3.5.2021, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku 32 244,64 Kč, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 82 042,84 Kč, představující náhradu nákladů za právní zastoupení z nezákonně vedeného trestního stíhání, vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka] Trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, [stát. instituce], územní odbor [obec], 1. oddělení obecné kriminality ze dne 1.6.2018, čj. KRPT [číslo] pro spáchání přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 148 odst. 1 tr. zákoníku. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně stížnost. [název soudu] rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] uznal Žalobkyni vinnou z přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti podle ust. § 148 odst. 1 tr. zákoníku. I proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Následně podala dovolání proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Dovolání projednal [název soudu] a usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] zrušil rozsudek [název soudu] a zrušil Rozsudek [název soudu] a věc postoupil [stát. instituce], protože skutek není trestným činem. Usnesení [název soudu] bylo Žalobkyni doručeno dne 19.8.2020. S ohledem na shora uvedené žalobkyně konstatovala, že proti ní bylo vedeno nezákonné trestní stíhání, přičemž žalobkyně byla v trestním řízení zastoupena obhájcem Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa]. Obhájce vykonané úkony právní služby vyfakturoval fakturou č. 1 2020 ze dne 19.8.2020 ve výši 82.042,84 Kč, přičemž jednotlivé úkony právní služby jsou podrobně specifikované v příloze této faktury. Žalobkyně uvedenou částku zaplatila, přičemž jí vznikla v souvislosti s nezákonným trestním stíháním škoda v uvedeném rozsahu. Žalobkyně uplatnila dne 2.11.2020 podáním u Ministerstva spravedlnosti nárok na náhradu uvedené škody, žalovaná však žádosti žalobkyně do podání žaloby nevyhověla. S ohledem na to žalobkyně požadovala, aby soud žalobě vyhověl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná nejprve neuznala žalobou uplatněný nárok, přičemž učinila nesporným, že u ní dne 2. 11. 2020 žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody - nákladů obhajoby ve výši 82.042,84 Kč. Přípisem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] žalovaná žalobkyni sdělila, že mimosoudní projednání uplatněného nároku ukončila s tím, že žádost nebylo možné mimosoudně věcně projednat s ohledem na absenci spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka], ačkoliv o tento spis dotčený soud žádala. Mimosoudní projednávání žádosti žalobkyně proto bylo ukončeno bez věcného šetření. Žalovaná stručně shrnula jí známé skutečnosti z listin, které byly přiloženy k žádosti o náhradu škody, které však nemohla ze spisu ověřit a proto konstatovala, že je nucena učinit sporným minimálně výši škody, nehledě na ostatní podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu. Pokud jde o požadované příslušenství žalované částky, zdůraznila, že s ohledem na datum podání žádosti, lze o případném prodlení uvažovat až ode dne 3. 5. 2021. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů.

3. Žalovaná doplnila své vyjádření, když jí byl předmětný spisový materiál zapůjčen a nárok žalobkyně dodatečně mimosoudně projednala, přičemž vznesený nárok na náhradu nákladů obhajoby shledala důvodným co do výše 68.237,95 Kč O tomto informovala rovněž žalobkyni dne 24. 11. 2021 s tím, že uvedená částka bude žalobkyni zaslána na její bankovní účet. Mimosoudně přiznaná a vyplacená náhrada nákladů obhajoby ve 68.237,95 Kč se skládá z 22 úkonů právní služby po 1.000 Kč (odměna za úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu), 1 úkonu právní služby po 500 Kč (odměna za úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu), 23 režijních paušálů po 300 Kč, 2 x náhrady za promeškaný čas přestávkou u hlavního líčení po 100 Kč, cestovného ve výši 16.795 Kč, celkem 10.000 Kč jako náhrady za promeškaný čas na cestách a tomu odpovídající 21% DPH z částky 56.395 Kč. Pokud jde o zbývající část ve výši 13.804,89 Kč, byly náklady obhajoby vyúčtovány v rozporu s advokátním tarifem. Žalobkyni tak nelze přiznat úkon ze dne 14. 6. 2018 – nahlédnutí do spisu, protože tento úkon nebyl dohledán v soudním spisu, nelze tedy učinit nesporným jeho faktické vykonání (nelze tak přiznat ani související cestovné a náhradu za promeškaný čas cestou) a jeden úkon za účast u hlavního líčení dne 26.6.2019, které dle protokolu o hlavním líčení proběhlo před soudem v časech 8:00 10:36 a 12:33 13:00; hlavní líčení tak trvalo 3:03 hod„ čistého času“, za což náleží odměna ve výši 2 úkonů právní služby, za přestávku v celkovém trvání 1:57 hod pak náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 2 započatých půlhodin á 100 Kč. Pokud jde o náhradu cestovních nákladů a náhradu za promeškaný čas cestou, žalovaná poukazuje na to, že tyto položky byly žalobkyní, resp. jejím obhájcem účtovány chybně (resp. bylo vycházeno k chybných vstupních údajů, co se týče délky trasy a doby trvání jízdy), a proto žalovaná vycházeje z údajů zjištěných z portálu [webová adresa] provedla přepočet cestovních náhrad a náhrady za promeškaný čas následovně: V roce 2018 byly vykonány 3 cesty na trase ze sídla AK obhájce do místa bydliště žalobkyně a zpět, přičemž délka jedné této trasy (tam a zpět) je 176,6 km, doba jízdy v jednom směru je 1:27 min. V souvislosti s těmito cestami bylo přiznáno cestovné v celkové výši 3.138 Kč (3 x 1.046 Kč) a náhrada za promeškaný čas cestou v celkové výši 1.800 Kč (3 x 600). V roce 2018 byly vykonány 2 cesty na trase ze sídla AK obhájce do sídla Policie ČR [obec] a zpět, přičemž délka jedné této trasy (tam a zpět) je 167,2 km, doba jízdy v jednom směru je 1:22 hod. V souvislosti s těmito cestami bylo přiznáno cestovné v celkové výši 1.980 Kč (2 x 990 Kč) a náhrada za promeškaný čas cestou v celkové výši 1.200 Kč (2 x 600 Kč). V roce 2018 byla vykonána 1 cesta na trase ze sídla AK obhájce do sídla [stát. instituce] [obec] a zpět, přičemž délka této trasy (tam a zpět) je 500,4 km, doba jízdy v jednom směru je 3:21 hod. V souvislosti s touto cestou bylo přiznáno cestovné ve výši 2.963 Kč a náhrada za promeškaný čas cestou ve výši 1.400 Kč. V roce 2019 byly vykonány 4 cesty na trase ze sídla AK obhájce do sídla [název soudu] a zpět, přičemž délka jedné této trasy (tam a zpět) je 145,8 km, doba jízdy v jednom směru je 1:13 hod. V souvislosti s těmito cestami bylo přiznáno cestovné v celkové výši 3.608 Kč (4 x 902 Kč) a náhrada za promeškaný čas cestou v celkové výši 2.400 Kč (4 x 600 Kč). V roce 2019 byly vykonány 2 cesty na trase ze sídla [anonymizováno] obhájce do místa bydliště žalobkyně a zpět, přičemž délka jedné této trasy (tam a zpět) je 176,6 km, doba jízdy v jednom směru je 1:27 hod. V souvislosti s těmito cestami bylo přiznáno cestovné v celkové výši 2.184 Kč (2 x 1.092 Kč) a náhrada za promeškaný čas cestou ve výši 1.200 Kč (2 x 600 Kč). V roce 2019 byla vykonána 1 cesta na trase [obec] – [obec] a zpět, přičemž délka této trasy (tam a zpět) je 46 km, doba jízdy v jednom směru je 23 min. V souvislosti s touto cestou bylo přiznáno cestovné ve výši 285 Kč a náhrada za promeškaný čas cestou ve výši 200 Kč. V roce 2019 byly vykonány 3 cesty na trase ze sídla AK obhájce do sídla [název soudu] a zpět, přičemž délka jedné této trasy (tam a zpět) je 83 km, doba jízdy v jednom směru je 39 min. V souvislosti s těmito cestami bylo přiznáno cestovné v celkové výši 1.539 Kč (3 x 513 Kč) a náhrada za promeškaný čas v celkové výši 1.200 Kč (3 x 400 Kč). V roce 2020 byla vykonána jedna cesta na trase ze sídla [anonymizováno] obhájce do místa bydliště žalobkyně, přičemž délka této trasy je 176,6 km, a doba jízdy v jednom směru je 1:27 hod. V souvislosti s touto cestou tak bylo přiznáno cestovné ve výši [číslo], Kč a náhrada za promeškaný čas ve výši 600 Kč. Celkově žalovaná žalobkyni v rámci náhrady nákladů obhajoby nahradila cestovné v celkové výši 16.795 Kč a náhradu za promeškaný čas cestou v celkové výši 10.000 Kč. S ohledem na shora uvedené proto žalovaná navrhla, aby soud žalobu (pokud nebude vzata zpět co do již mimosoudně vyplacené částky 68.237,50 Kč) v plném rozsahu zamítl a přiznal žalované náhradu nákladů řízení. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

12. Žalobkyně v replice konstatovala, že se dosud nemohla vyjádřit ke stanovisku žalované, když jí nebylo známo, na základě jakých úvah jí bylo vypočteno žalovanou poskytnuté plnění a mohla tak učinit až poté, co obdržela při jednání dne 22.3.2022 doplňující vyjádření žalované k žalobě.

13. Škůdce z žalované částky plnil pouze částečně a to až několik měsíců po podání žaloby a také, že neplnil ani zákonné úroky z prodlení z částky 68.237,95 Kč do zaplacení, což je pro žalobkyni dehonestující. Pokud žalovaná označila neuhrazenou část nároku jako nedůvodnou a chybně vypočítanou, neustále postupuje v rozporu s judikaturou vyšších soudů a také s obecnými představami slušnosti a zásadami náhrady způsobené škody. V této souvislosti polemizovala s hodnocením jednotlivých nepřiznaných úkonů ze strany žalované a dále s odkazem na judikaturu i hodnocení žalované ohledně zmeškaného času v rámci přestávky v hlavním líčení. Pokud jde o náhradu cestovného setrvala, že toto bylo vypočítáno podle dohody s obhájcem a je zcela účelně vynaložené a v tomto směru označila vyjádření žalované za dehonestující nejen vůči své osobě ale také vůči osobě svého obhájce. Konstatovala, že žalovaná dovozovala ničím nepodložené údaje z portálu [webová adresa], které jsou zcela nekonkrétní, protože nelze vůbec seznat, jak k takovým údajům Škůdce došel. Přičemž již při prvním byla připravena předložit soudu mapové přílohy z vyúčtování, na základě, kterých byly vypočteny trasy cest ve vyúčtování poskytnutých právních služeb za obhajobu. Při přepočtu délky trasy mechanicky tak – jak se snažil činit i soud při jednání ze dne 22.3.2022 –, tj. že bude nyní v roce 2022 zadávat do aplikace [webová adresa] trasy a z nich bude něco dovozovat. Je tomu tak z prostého důvodu. Pakliže by soud vypočítával trasu z nynější aplikace, pak by dospíval z vadným závěrům. Je totiž zjevné, že nemůže vycházet z nynější aktualizace aplikace [webová adresa], protože některé úseky v době uskutečnění jízd dokonce neexistovaly. Je tomu tak např. u trasy [obec] – [obec], kdy pakliže by soud vycházel z nynější verze a stavu komunikací, pak by dospíval ke zcela nesprávnému závěru, že obhájce měl využít trasu po dálnici D48, která v oné době nebyla v provozu a stavěla se a po obslužných komunikacích probíhal takový provoz, že nebylo účelné takto do [obec] z [obec] vůbec jezdit. Proto byla zcela účelná trasa z [obec] do [obec] při využití dálnice D1 tak, jak je uvedena v příloze k vyúčtování. Označila za zcestnou představu, že by obhájce měl volit cestu nejkratší s tím, že tato vychází z absolutní neznalosti daného území a problematické a katastrofické dopravní situace v daných místech, byť i v současné době nabízí aplikace [webová adresa] při automatickém zadání např. trasy [obec] – [obec] použití dálniční sítě, přičemž trasa se v podstatě neliší od trasy, která byla provedena ve vyúčtování. Jedná se tak o účelně vynaložené cesty, které žalobkyně bez výhrad svému zástupci uhradila. Hokynaření Škůdce týkající se neproplacení části jí zaplacených výdajů za obhajobu a ani nezaplacení úroků z prodlení z již částečně plněné částky je pro Žalobkyni zcela dehonestující a vytrácí se u ní veškerá důvěra ve stát a státní instituce. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.]

18. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebylo sporu o uskutečněných poradách mezi žalobkyní a jejím zástupcem a tyto již nadále nejsou po částečném zpětvzetí žaloby předmětem řízení, soud tento důkaz nehodnotil. Rovněž soud nehodnotil uplatnění žádosti o předběžné projednání nároku u žalované, když tento úkon byl rovněž nesporným.

19. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

21. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

22. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

23. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

24. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

25. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

26. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

27. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

28. Dle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 ODŠZ náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. [Anonymizovaný odstavec.]

30. Zcela stranou soud ponechává expresivní vyjádření žalobkyně, že žalovaná (potažmo soud?) hokynaří s nárokovanými výdaji a dehonestuje celý proces odškodnění, jakkoli je nepovažuje za vhodné. I odškodňovací řízení je ovládáno zásadou projednací a jestliže žalobkyně požaduje, aby jí byla přiznána náhrada škody v konkrétním rozsahu, je povinna tuto škodu nejen tvrdit, ale i prokázat.

31. Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 142 odst. odst. 2 o. s. ř., a žalobkyni, která měla úspěch co do 83,18 % a neúspěch co do 16,83%, přiznal právo na náhradu 66,35 % nákladů. Náklady na právní zastoupení žalobkyně vyčíslil soud prvního stupně na částku 48 597,80 Kč, sestávající z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, částečné zpětvzetí, replika k vyjádření žalovaného, účast při jednání soudu dne 22. 3. 2022 a dne 10. 5. 2022) po 4 420 Kč, náhrady hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po 300 Kč, 28x náhrada za promeškaný čas po 100 Kč dle vyhl. 177/1996 Sb., v platném znění, to vše s 21% DPH, které je právní zástupce žalobkyně plátcem, soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a dále 2x náhradou cestovních výdajů 2x cestovné 4471,3 Kč při průměrné spotřebě dle TP (město 8,4 (l [číslo]), mimoměsto 5,2 (l [číslo]), kombinace 6,3 (l [číslo])), při ceně pohonných hmot 37,1 Kč a palivu benzin Natural 95, sazbě 4,7 [spisová značka] základní náhrady a ujetých [anonymizováno] kilometrech, dle zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění. Soud pro úplnost uvádí, že v souladu s ust. § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., nepřiznal žalobkyni právo na náhradu za úkon předžalobní výzvy. S ohledem na poměrný úspěch ve věci proto soud přiznal žalobci náhradu nákladů ve výši 25 186,17 Kč.