46 C 100/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 74 100 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se, co do částky 74 100 Kč, se zákonným úrokem z prodlení v zákonné výši od 20. 3. 2024 do zaplacení, zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 74 100 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že při policejním zásahu ze strany , adresa, byla žalobci způsobena majetková škoda, kdy došlo k poničení majetku při akci zásahové jednotky , Anonymizováno, musel žalobce nechat opravit a zaplatit ze svých vlastních prostředků. Konkrétně byla poničena vjezdová brána na pozemek, kde se uskutečnil zásah pohotovostní jednotky, vjezdová brána byla , Anonymizováno, kompletně utržena z pantů, obě křídla brány byla zkřivena a zprohýbána, nosné sloupky byly vyvráceny a to tak, že musely být zabetonovány zcela nové sloupy pro vjezdovou bránu, musely být vyměněny výplně obou křídel vjezdové brány, zcela nové musely být všechny panty na bráně, bylo třeba opravit i dorazy, zamykání a celkové seřízení a kompletace vjezdové brány za částku 20 800 Kč. Zásahová jednotka vnikla násilím do objektu na pozemku, kde se nacházel žalobce. Při policejním zásahu bylo použito těžké beranidlo na vylomení vstupních dveří, desítky tězkooděnců, kteří vtrhli do objektu těžce poničili dřevěné schodiště v objektu, dřevěné vnitřní zárubně a jiné dřevěně vnitřní zařízení objektu. Celková částka vyčíslená za opravu vchodových dveří včetně zárubně, vnitřního schodiště a dalšího vnitřního vybavení činilo 53 300 Kč.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne 12. 12. 2022 uplatnil svůj nárok na náhradu škody ve výši 74 100 Kč. Žalovaná po projednání nároku konstatovala, že v postupu orgánů , Anonymizováno, nelze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“). Žalovaná zjistila, že policejní orgán provedl dne 1.11. 2018 domovní prohlídku za účelem zadržení žalobce jako osoby podezřelé. Ze strany policistů byly učiněny opakované výzvy směrem k žalobci, byl učiněn pokus o telefonické spojení, opakované a zřetelné výzvy k otevření vstupních dveří, avšak bez odezvy ze strany žalobce. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o násilném vstupu dle § 40 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii ČR. Policisté postupovali v souladu s právními předpisy, snažili se o kontakt s žalobcem, vyzývali jej a teprve následně přistoupili k násilnému překonání překážky, neboť žalobce na výzvy nereagoval. Vzhledem k dodržení zákonného postupu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Při nařízeném jednání žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Z žádosti o uhrazení náhrady za způsobené majetkové škody vzniklé při výkonu státní moci ze dne 12. 12. 2022 je patrno, že se žalobce obrátil na žalovanou se svým požadavkem na náhradu škody v celkové výši 74 100 Kč. Uvedl, že byl trestně stíhán od 2. 11. 2018 do vydání zprošťujícího rozsudku dne 17. 6. 2020. V rámci zásahu zásahové jednotky , Anonymizováno, dne , datum, byla žalobci způsobena majetková škoda, konkrétně se jedná o poničenou vjezdovou bránu na pozemek, kde se uskutečnil zásah pohotovostní jednotky , Anonymizováno, , kdy vjezdová brána byla kompletně utržena z pantů, obě křídla byla zkřivena a zprohýbána a nosné sloupky vyvráceny. Celkovou částku za opravu vjezdové brány žalobce vyčíslil na 20 800 Kč. Při zásahu došlo také k násilnému vniknutí do objektu na pozemku, kde se nacházel žalobce. Při tomto bylo použito beranidlo na vylomení vstupních dveří a desítky těžkooděnců, kteří vtrhli do objektu, těžce poničili dřevěné schodiště v objektu, poškodili dřevěné vnitřní zárubně a jiné dřevěné vnitřní zařízení objektu. Celkovou částku za opravu vchodových dveří včetně zárubně, vnitřního schodiště a dalšího vnitřního vybavení žalobce vyčíslil na 53 300 Kč.

5. Z přípisu žalované ze dne 12. 12. 2022 plyne, že žalovaná tohoto dne obdržela žádost žalobce.

6. Ze stanoviska žalované ze dne 5. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná dospěla k závěru, že není dán odpovědnostní titul státu, neboť nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu , Anonymizováno, . Dne 1. 11. 2018 provedli příslušníci , Anonymizováno, v bytě domovní prohlídku za účelem zadržení žalobce jako osoby podezřelé. Ze strany zasahujících policistů byl po předchozím vznesení zákonné výzvy k otevření dveří bytu proveden násilný vstup do bytu, a to za použití úderného prostředku na jehož základě došlo k vypáčení dveří. Následně došlo k zajištění podezřelého a za jeho účasti byla provedena domovní prohlídka. Policejní orgán provedl patřičnou zákonnou výzvu osoby nacházející se v chatě za účelem vstupu do bytu a provedení domovní prohlídky, kterou byl žalobce povinen strpět, přičemž tento zákonné výzvy nedbal a neuposlechl. V postupu policejního orgánu nelze shledat nesprávný úřední postup, neboť nedošlo ze strany zasahujících policistů k porušení právních předpisů vztahujících se k povinnostem příslušníků policie nebo k porušení právních předpisů upravujících průběh domovních prohlídek. S ohledem na tuto skutečnost tak žalovaná nárok na náhradu škody ve výši 74 100 Kč neuznala a nepřiznala.

7. Z faktury číslo , hodnota, ze dne 3. 11. 2021 plyne, že za opravu pantu, dorazu a výplně byla žalobci dodavatelem , jméno FO, účtována částka 20 800 Kč.

8. Z faktury číslo , hodnota, vydaná , jméno FO, pro odběratele , jméno FO, ze dne , datum, plyne, že bylo fakturováno za práce provedené na adrese , Anonymizováno, , , adresa, , za výrobu a montáž zárubně ke vchodovým dveřím ve výši , částka, , demontáž stávající zárubně , částka, , opravu vchodových dveří , částka, , opravu schodiště , částka, a dopravu 2 500 korun, celkem , částka, .

9. Ze spisu , adresa, :, datum, ., datum, ., datum, ., podezřelý výraz, ., podezřelý výraz, ., datum, .Z fotografické dokumentace na čísle listu 108 a následující ze dne , datum, , zejména z fotografií číslo , hodnota, až 48 je patrno, že je jedno křídlo brány otevřené a druhé křídlo vyvrácené, ležící na zemi, sloupek vyvráceného křídla stojí. Z fotografií 52 až 56 jsou zřejmé škody na vstupních dveřích do srubu a zárubních.

10. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce zejména podle následujících ustanovení:Podle § 1 stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.Podle § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Podle § 15 odst. 2 zákona se poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z.").Podle § 31 odst. 1 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.Podle § 32 odst. 1 zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.Podle § 35 odst. 1 zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.Podle § 609 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.Podle § 610 odst. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.Podle § 619 odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla.Dle § 10 odst. 4 zákona o Policii ČR, pokud to okolnosti dovolují, je policista před provedením úkonu, při němž dochází k přímému vynucování splnění právní povinnosti nebo k přímé ochraně práv za použití síly nebo hrozby jejího použití (dále jen „zákrok“), povinen použít slov „Jménem zákona!" a odpovídající výzvy.Dle § 40 odst. 1 zákona o Policii ČR, policista je oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam potřebné úkony nebo jiná opatření jen tehdy, jestliže věc nesnese odkladu a vstup tam je nezbytný pro ochranu života nebo zdraví osob anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. Dle odst. 3 policista je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci 1 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.Dle § 85a trestního řádu, je osoba , u níž má být provedena domovní prohlídka, prohlídka jiných prostor a pozemků, osobní prohlídka nebo vstup do obydlí, povinna tyto úkony strpět.

11. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

12. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

13. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. K důkazu byly předloženy pouze listinné důkazy, pravost a správnost nebyla namítána, soud proto neměl důvod z těchto listin při svém rozhodování nevycházet ani jim v rámci hodnocení důkazů přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy na sebe logicky navazovaly, doplňovaly se a na jejich základě bylo lze si vytvořit poměrně ucelenou představu o sledu událostí a učinit na jejich základě ucelený skutkový závěr.

14. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:Dne 1. 11. 2018 byla k objektu, v němž se nacházel žalobce volána policie s tím, že měl žalobce střílet po cizích psech. Na místo se dostavili nejprve dvě hlídky pořádkové policie, které zjistili, že brána na pozemek byla otevřená. Následně se dostavila zásahová jednotka za účelem zadržení žalobce, který se měl nacházet ve „srubu“ na pozemku. Nejprve se pokoušeli s žalobcem spojit telefonicky, následně po opakované výzvě k otevření dveří, přistoupili k násilnému vniknutí do objektu za pomoci beranidla. Žalobce našli v objektu spolu se dvěma zbraněmi. Při násilném vstupu do domu byly poškozeny zárubně a zámek vstupních dveří. Žalobce a vlastnice nemovitosti podali na oznamovatele trestní oznámení, přičemž uvedli, že jeden z nich cloumal a vylomil bránu a vstupoval na pozemek a jejich křivým obviněním došlo k dalším škodám na majetku. Za opravy brány dveří a dalších dřevěných prvků v domě byly žalobci vystaveny faktury na celkovou částku 74 100 Kč. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne 12. 12. 2022, žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala.

15. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

16. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k zákonu (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

17. Žalovaná v řízení vznesla námitku promlčení. Promlčecí lhůta náhrady škody činí 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Zákrok byl proveden dne 1. 11. 2018, žalobce dne 15. 11. 2018 podal trestní oznámení na oznamovatele, s tím, že svou křivou výpovědí a křivým obviněním způsobili mimo jiné to, že byla přivolána policie, která na základě křivého obvinění udělala zcela zbytečné zákroky a ještě více poškodila cizí majetek. Je tak zřejmé, že žalobce se o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá dozvěděl nejpozději dne 15. 11. 2018. Žalobce se však se svým nárokem na náhradu škody obrátil na žalovanou až dne 12. 12. 2018, tedy více než 4 roky poté, co se o škodě i škůdci dozvěděl. Svůj nárok tak uplatnil až po uplynutí promlčecí lhůty, přičemž žalovaná námitku promlčení vznesla. S ohledem na uvedené tak soud nezkoumal podmínky odpovědnosti za škodu, když bez ohledu na to, zda jsou či nejsou splněny, k přiznání nároku by nedošlo, neboť nárok žalobce je promlčen a námitka promlčení byla v řízení řádně vznesena.

18. Již jen na okraj soud uvádí, že není ani dán odpovědnostní titul ve vztahu ke škodě, která měla být způsobena na vstupní bráně a vstupních dveřích do objektu. V řízení bylo prokázáno, že brána byla zničena již oznamovatelem, který volal policie a jak uváděl žalobce i vlastnice pozemku ve svém trestním oznámení, tento s bránou cloumal a vyvrátil jí. Taktéž policisté pořádkové jednotky, kteří přijeli na místo jako první sepsali do záznamu, že brána byla otevřená. Je tak zřejmé, že ke škodě na bráně došlo nikoliv policejním zásahem, ale jinou osobou, za kterou však stát neodpovídá a není tak dán odpovědnostní titul státu za tuto škodu. Pokud se jedná o škodu způsobenou na dveřích při násilném vstupu do objektu, zásahová jednotka přijela za účelem zadržení žalobce, opakovaně žalobce vyzývala, aby otevřel dveře objektu, policejní orgán se dokonce pokoušel s žalobcem spojit telefonicky, následně užil zákonných výzev u vchodových dveří do objektu. Žalobce, ač byl uvnitř objektu, tyto výzvy oslyšel. Policejní orgán proto využil svého zákonného oprávnění a do objektu vstoupil násilím. Policejní orgán nepřekročil svá zákonná oprávnění, když přistoupil k násilnému vstupu do objektu za situace, kdy žalobce ani přes výzvy nenásilný vstup neumožnil. Škoda na dveřích a zárubních sice vznikla v souvislosti s postupem policejního orgánu, ovšem nikoliv postupem nesprávným, neboť to byl sám žalobce kdo svou liknavostí a neuposlechnutím výzev neumožnil nenásilný vstup. V zásadě jedinou škodou, který by mohla vzniknout v souvislosti s nesprávným postupem policejního orgánu by byla škoda na dalších dřevěných vnitřních prvcích v domě. Žalovaná však vznesla námitku promlčení celého nároku žalobce, kterou, jak výše uvedeno, soud shledal důvodnou. Z uvedeného důvodu pak soud v rámci v rámci zásady hospodárnosti řízení nezkoumal, zda, jakým konkrétním způsobem a v jakém rozsahu došlo při policejním zásahu k poškození vnitřního vybavení objektu.

19. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč, v podobě náhrady nezastoupené účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení za každý z úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření, příprava k jednání, účast na jednání) náleží částka 300 Kč.