46 C 106/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno za níž jedná Jméno žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 138 854 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti zaplatit žalobci částku 151 570 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 151 570 Kč od 25. 5. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 151 570 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že proti němu bylo , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, vedeno trestní stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit dne 27. 3. 2020 řízením motorky v době soudem uloženého trestu zákazu činnosti. Ve věci bylo rozhodnuto trestním příkazem ze dne 4. 6. 2020, který nabyl právní moci dne 18. 6. 2020. Žalobce měl mařit rozhodnutí vydané v řízení , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , kterým byl žalobci pravomocně uložen trest zákazu činnosti v podobě zákazu řízení motorových vozidel na dobu 4 let. Tento však byl Nejvyšším soudem následně zrušen, žalobce se tak nemohl dopustit přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, když rozhodnutí, které měl mařit, bylo zrušeno. Žalobce proto podal návrh na obnovu řízení, v jehož důsledku bylo řízení obnoveno a trestní příkaz zrušen. Řízení pak bylo skončeno dne 8. 11. 2022. Žalobci pak bylo řízením ve věci sp. zn. , Anonymizováno, způsobena majetková i nemajetková újma, jejíž úhrady se domáhá po žalované. V důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného ve věci sp. zn. , Anonymizováno, po dobu 2 let a 5 měsíců požaduje náhradu ve výši 42 292 Kč. Žalobci dále byla způsobena újma v důsledku výkonu trestu zákazu činnosti od 18. 6. 2020 do 27. 8. 2020 (nabytí právní moci trestního příkazu z jiného řízení, kterým byl trestní příkaz v naříkané věci zrušen a nahrazen novým souhrnným trestem). Žalobce tak byl po dobu 70 dnů nucen vykonávat nedůvodně trest zákazu činnosti, což jej významně ovlivňovalo v kvalitě života a za újmu tímto způsobenou požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši 70 000 Kč. Žalobce požaduje též náhradu nemajetkové újmy způsobené vedením trestního řízení v době od 9. 6. 2020 do 8. 11. 2022 v částce 42 292 Kč a náhradu škody v podobě vynaložených nákladů obhajoby v částce 12 716 Kč. Odpovědnostní titul žalobce spatřuje v nezákonných rozhodnutím soudu I. a II. stupně vydaných v řízení sp. zn. , Anonymizováno, , v trestním příkazu vydaném v řízení sp. zn. , Anonymizováno, v tom, že soud nezahájil obnovu řízení z moci úřední.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce dne 24. 11. 2022 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“), neboť nárok žalobce byl shledán neopodstatněným. Žalovaná má za to, že trestní příkaz, ani jiné rozhodnutí orgánů činných v daném trestním řízení nelze považovat za nezákonné rozhodnutí ve smyslu zákona. V době, kdy , adresa, rozhodoval o vině a trestu v souvislosti s trestním stíhání za přečin maření výkonu rozhodnutí a vykázání (18. 6. 2020), nemohl soud předvídat vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 3. 2022, čj. , Anonymizováno, , kterým byl zrušen rozsudek, na základě kterého byl žalobci uložen trest zákazu činnosti, pro jehož porušení byl žalobce stíhán v naříkaném řízení pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Trestní řízení bylo proto vedeno zákonně a na podkladě pravomocného rozhodnutí. Z důvodu následného zproštění ve věci vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, soud následně zastavil trestní stíhání žalobce v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, , neboť z důvodu zproštění v řízení sp. zn. , Anonymizováno, nemohlo dojít k naplnění objektivní stránky trestného činu, za který byl žalobce stíhán v řízení vedeném pod sp. zn. , Anonymizováno, . Nelze odhlédnout od skutečnosti, že během trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání žalobce uznal svou vinu, litoval svého jednání a trestní příkaz ze dne 4. 6. 2020 přijal a žádný opravný prostředek nepodal. Navíc kdyby žalobce respektoval jemu uložený trest zákazu činnosti, nezpůsobil by si trestní stíhání v naříkané věci. , adresa, postupoval v řízení sp. zn. , Anonymizováno, zcela korektně, trestní stíhání bylo zastaveno až na základě skutečností, které vyšly najevo ex post, přičemž tyto skutečnosti najevo vyjít objektivně nemohly. Pokud se jedná o náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním ve věci , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, , je o ní vedeno , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Žalobce se se svým nárokem na náhradu škody a nemajetkové újmy představující odškodnění nezákonného trestního stíhání v naříkaném řízení ve výši 42 674 Kč, nepřiměřené délky trestního stíhání ve výši 31 467 Kč, výkonu trestu zákazu činnosti po dobu 70 dnů ve výši 70 000 Kč, a náhrady účelně vynaložených nákladů na obhajobu ve výši 12 716 Kč obrátil na žalovanou, jak je patrné z jeho podání ze dne 24. 11. 2022 nazvaného Uplatnění nároku na náhradu újmy vzniklé nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím dle zák. č. 82/1998 Sb.

5. Z přípisu žalované ze dne 25. 11. 2022 plyne, že žalovaná podání žalobce obdržela dne 24. 11. 2022.

6. Ze stanoviska žalované ze dne 13. 9. 2023 vyplývá, že po provedeném šetření žalovaná uzavřela, že ohledně žalobce nedošlo k vedení nezákonného trestního stíhání a k vydání nezákonného rozhodnutí v podobě návrhu na potrestání ze dne 1. 6. 2020. V okamžiku, kdy bylo , adresa, v řízení sp. zn. , Anonymizováno, rozhodováno o vině a trestu v souvislosti s trestním stíháním za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, nemohl jmenovaný soud předvídat vydání rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, č. j. , Anonymizováno, . Trestní stíhání tak bylo vedeno zcela zákonně na podkladě pravomocného rozhodnutí, kterým byl žalobci uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel, přičemž nevina žalobce byla dovozena toliko u trestního řízení vedeného , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalobce nad to v naříkaném řízení vinu přijal, litoval svého jednání a trestní příkaz vydaný dne 4. 6. 2020 přijal a nepodal žádný opravný prostředek. Nad to žalovaná poukázala na skutečnost, že v případě, že by žalobce dbal uloženého trestu zákazu činnosti, nepřivodil by si trestní stíhání za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Žalovaná proto nárok žalobce neuznala a náhradu nepřiznala, neboť absentuje odpovědnostní titul státu.

7. Z faktury č. 11/12/2022 je patrné, že žalobci byla za poskytnutí právních služeb fakturována částka 12 716 Kč, kterou žalobce uhradil, jak patrno z příjmového pokladního dokladu společnosti , Anonymizováno, ze den 16. 11. 2022.

8. Z kopie velkého technického průkazu vozidla ve vlastnictví , Anonymizováno, ., reg. zn. , Anonymizováno, , že vozidlo má průměrnou kombinovanou spotřebou 5,9 litrů benzínu na km.

9. Ze spisu , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, , byly provedeny následující listiny, z nichž byly zjištěny níže uvedené skutečnosti.Z protokolu o výslechu osoby podezřelé, ze dne 25. 5. 2020, plyne, že žalobce byl daného dne vyslýchán jako podezřelý. Vypověděl, že dne 27. 3. 2020 se chtěl projet na motorce na které jezdí rekreačně jednou za 14 dní až tři týdny, nejezdí po silnicích nejen proto, že má zákaz řízení, ale motorka není stavěná na jízdu po silnici, ale pro jízdu na poli a v lesích. Motorku vždy dotlačí na polní cestu a teprve poté na ní jede. S motocyklem se musí po asfaltu jezdit hodně pomalu, protože na tuto jízdu není uzpůsobený. Daného dne motorku vytlačil před garáž a zjistil, že má vybitou baterku a nejde ji nastartovat. Proto se rozhodl, že ji nastartuje v garáži a dojede co nejkratší cestou na pole, aby se vyhnul silnicím a provozu. Chtěl ujet pouze pár metrů a potom přejet na pole. Vyjel od garáže, jel pomalu po , adresa, a následně najel na , adresa, , kde došlo k dopravní nehodě. Dále si nic nepamatuje, probudil se další den v nemocnici. Nepamatuje si, co se stalo, ale ví, že jel po vedlejší silnici a měl dát přednost v jízdě. Uznává, že za dopravní nehodu muže on, a mrzí jej to. Věděl, že motocykl není pojištěný, proto s ním jezdil pouze po polích, neboť by motocykl ani nikdo nepojistil, když není určen pro jízdu na silnici. Toto byla jeho první jízda po silnici s tímto motocyklem. To, že měl zákaz řízení věděl, věděl, že nesmí jezdit po silnicích, a lituje toho, že takovou blbost udělal. Chtěl pouze přejet na pole. Ví, že nemůže jezdit v době, kdy má zákaz. Motocykl rozhodně nechtěl užívat v provozu, mrzí jej, že jel po silnici a ví, že to neměl dělat.Z návrhu na potrestání státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve , adresa, ze dne 29. 5. 2029 plyne, že tento byl podán k soudu 1. 6. 2020 pro maření výkonu rozhodnutí soudu tím, že žalobce vykonával činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána, čímž měl spáchat přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.Z trestního příkazu , adresa, ze dne 4. 6. 2020, č.j. , Anonymizováno, plyne, že žalobce byl shledán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a byl odsouzen k peněžitému trestu v počtu 60 denních sazeb ve výši 500 Kč. Tedy v celkové výši 30 000 Kč. Pro případ, že by uložený peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl mu stanoven náhradní trest odnětí svobody na pět měsíců. Obviněnému byl taktéž uložen trest zákonu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na 24 měsíců. Trestní příkaz byl žalobci doručen dne 9. 6. 2020 a nabyl právní moci 18. 6. 2020.Z trestního příkazu , Anonymizováno, ze dne 3. 7. 2020, č. j. , Anonymizováno, , na čísle listu , Anonymizováno, plyne, že žalobce byl shledán vinným přečinem výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku. Byl mu uložen souhrnný peněžitý trest ve výměře 42 000 Kč a náhradní trest odnětí svobody v trvání šesti měsíců, trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 24 měsíců a současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu , adresa, ze dne 4. 6. 2020, sp. zn. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 18. 6. 2020.Z usnesení , adresa, ze dne 19. 4. 2022, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , plyne, že byla povolena obnova řízení ve prospěch odsouzeného žalobce a byl zrušen trestní příkaz , Anonymizováno, , adresa, č. , Anonymizováno, , ze dne 4. 6. 2020, ve výroku o vině a trestu a současně byly zrušeny i další výroky, které mají ve výroku o vině svůj podklad nebo které na zrušené rozhodnutí obsahově navazují. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 19. 4. 2022.Z usnesení , Anonymizováno, ze dne 18. 10. 2022, č. j. , Anonymizováno, , je zřejmé, že trestní stíhání bylo ve smyslu § 314c odst. 1 písm. a) tr. řádu za použití § 188 odst. 1 písm. b) z důvodu uvedeného v § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Usnesení nabylo právní moci 1. 11. 2022, a to ve znění usnesení ze dne 19. 10. 2022, č. j. , Anonymizováno, kterým byla výroková část usnesení opravena. Důvodem pro tento postup bylo, že došlo ke zrušení pravomocného rozsudku , adresa, ze dne 30. 7. 2019, č. j. , Anonymizováno, kterým byl zrušen též trest zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu čtyř roků, který byl původně žalobci uložen, jakož i k následnému zproštění podané žaloby. Soud proto dospěl k závěru, že nyní projednávaný skutek nenaplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu, když konkrétně pro právní kvalifikaci jednání obviněného dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku chybí naplnění objektivní stránky, tedy vykonávání činnosti zakázané rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci. A to, ačkoliv se žalobce jako obviněný v přípravném řízení k jednání zcela doznal, vyjádřil se k pohnutce svého chování a nad svým jednáním vyjádřil lítost.Ze stížnosti žalobce doručené soudu dne 19. 10. 2022 plyne, že žalobce podal proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost, neboť zde bylo uvedeno, že řízení bylo zastaveno dle § 171 odst. 1 tr. řádu a věc by tak měla být postoupena správnímu orgánu, namísto, aby bylo zastaveno dle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu.Z e-mailu na čísle listu 170 včetně záznamu o ověření elektronického podání plyne, že obhájce žalobce dne 8. 11. 2022 adresoval soudu e-mailové podání, v němž uvedl, že na stížnosti ze dne 19. 10. 2022 s ohledem na vydané opravné usnesení netrvá.

10. Ze spisu , Anonymizováno, , adresa, a v něm obsaženého návrhu na obnovu řízení ze dne 29. 3. 2022 plyne, že obhájce žalobce návrh podal z důvodu, že se obviněný nikdy nedopustil trestného činu, za který mu byl neoprávněně uložen trest zákazu činnosti, a proto se nemohl dopustit ani přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Uvedená skutečnost byla pak způsobilá přivodit mu jiné rozhodnutí o vině a navrhuje proto, aby byla povolena obnova řízení. A v obnoveném řízení byl žalobce zproštěn obžaloby či návrhu na potrestání.

11. Ze spisu , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, soud provedl níže uvedené důkazy:Z usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne 14. 2. 2019 plyne, že žalobce byl obviněn ze zvlášť závažného zločinu těžké ublížení na zdraví dle § 145 odst. 1 tr. zákoníku ukončeného ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 tr. zákoníku. Z rozsudku , Anonymizováno, ve , adresa, ze dne 30. 7. 2019, který nabyl právní moci 8. 1. 2020, plyne, že žalobce byl shledán vinným z pokusu zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 21 odst. 1 k § 145 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 tr. zákoníku a byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu čtyř roků, současně byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu čtyř let a k uložení trestu propadnutí věci v podobě osobního automobilu a náhradě škody poškozeným. Tento nabyl právní moci 8. 1. 2020.Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2020, doručenému , Anonymizováno, 17. 6. 2020, je patrné, že usnesení , Anonymizováno, a rozsudek , adresa, ze dne 30. 7. 2019 byly zrušeny, stejně jako rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující a , Anonymizováno, , adresa, bylo přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.Z rozsudku Nejvyššího soudu se dne 23. 3. 2022, č. j. , Anonymizováno, , je zřejmé, že byla zrušena usnesení , Anonymizováno, ze dne 1. 9. 2021 a rozsudek , adresa, ze dne 29. 4. 2021, jakož i další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující a Nejvyšší soud znovu rozhodl tak, že žalobce zprostil dle § 226 písm. c) tr. řádu obžaloby, jímž měl spáchat pokus zločinu těžkého ublížení na zdraví dle § 21 odst. 1a § 145 odst. 1 tr. zákoníku a přečin poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal obviněný žalobce. Rozsudek byl potom doručen žalobci dne 11. 5. 2022, jak vyplývá z doručenek.Z opisu z evidence Rejstříku trestů fyzických osob ze dne 30. 3. 2020 plyne, že žalobce byl dne 23. 4. 2008 odsouzen dle § 250b odst. 1 tr. zákona k podmíněnému trestu. Dne 30. 7. 2019 dle § 145 odst. 1 tr. zákoníku ve stadiu pokusu a § 228 odst. 1 tr. zákoníku k podmíněnému trestu 3 let se zkušební dobou do 8. 1. 2024 a k trestu zákazu činnosti v počtu čtyř let v podobě zákazu řízení motorových vozidel a propadnutí věci.

12. Ze spisu , Anonymizováno, , adresa, sp. zn. , Anonymizováno, soud ohledně průběhu řízení zjistil následující- dne 27. 3. 2020 byl vydán záznam o zahájení úkonů trestního řízení a následovaly úkony přípravného řízení,- dne 30. 3. 2020 byl pořízen opis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob, z nějž je patrno, že žalobce byl dne 30. 7. 2019 odsouzen dle § 145 odst. jedna tr. zákoníku ve spojení s § 21 odst. 1 a § 228 odst. 1 tr. zákoníku k podmíněnému odnětí svobody, kdy zkušební doba měla uběhnout 8. 1. 2024. Dále mu byl uložen zákaz činnosti v podobě zákazu řízení motorových vozidel v trvání čtyř let a propadnutí věci,- dne 1. 6. 2020 byl okresním státním zastupitelstvím doručen soudu návrh na potrestání žalobce, který dne 27. 3. 2020 v době trvání trestu zákazu činnosti spočívajícího zákazu řízení všech motorových vozidel, který mu byl na dobu čtyř roků uložen rozsudkem , adresa, ze dne 30. 7. 2019, sp. zn. , Anonymizováno, , s právní mocí 8. 1. 2020, řídil neregistrovaný motocykl a při vyjíždění na křižovatku s místní komunikací nedal přednost v jízdě z levé strany po hlavní silnici přijíždějícímu osobnímu automobilu, čímž došlo k čelnímu střetu motocyklu s pravou stranu osobního automobilu, tedy mařil výkon rozhodnutí soudu tím, že vykonával činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána a spáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku,- dne 4. 6. 2020 byl vydán trestní příkaz, kterým byl žalobce shledán vinným spácháním přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a byl odsouzen k peněžitému trestu v počtu 60 denních sazeb ve výši 500 Kč, tj. v celkové výši 30 000 Kč, byl mu uložen náhradní trest odnětí svobody v trvání pěti měsíců a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na 24 měsíců. Trestní příkaz byl žalobci doručen dne 9. 6. 2020 a nabyl právní moci dne 18. 6. 2020, Anonymizováno- dne 10. 7. 2020 byl pořízen opis z evidence Rejstříku trestů fyzických osob, z nějž plyne, že žalobce na základě rozsudku , Anonymizováno, , adresa, ze dne 30. 7. 2019 ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, vykonával trest zákazu řízení motorových vozidel od 18. 2. 2020,- dne 29. 9. 2020 byl do spisu založen trestní příkaz , Anonymizováno, , č. j. , Anonymizováno, , ze dne 3. 7. 2020, kterým byl žalobce odsouzen pro přečin výtržnictví, odsouzen k souhrnnému peněžitému trestu ve výměře 84 denních sazeb po 500 Kč, tedy 42 000 Kč, trestu náhradního trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, zákazu řízení motorových vozidel v trvání 24 měsíců s tím, že dle § 43 odst. 2 tr. zákoníku byl zrušen výrok o trestu trestního příkazu , Anonymizováno, ve , adresa, ze dne , datum, pod sp. zn. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 18. 6. 2020,- dne 19. 4. 2022, byla dle § 278 odst. 1 tr. řádu povolena obnova řízení ve prospěch odsouzeného žalobce na základě jeho podání z 29. 6. 2022, současně byl zrušen trestní příkaz , adresa, ze dne 4. 6. 2020, který nabyl právní moci 18. 6. 2020,- dne 27. 4. 2022 soud vyrozuměl okresní státní zastupitelství o povolení obnovy ve prospěch odsouzeného a současně o zrušení trestního příkazu , adresa, ve výroku o vině a trestu s tím, že trestním příkazem , Anonymizováno, ze dne 3. 7. 2020 byl žalobce odsouzen k souhrnnému trestu za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu , adresa, ze dne 4. 6. 2020. Spis byl poté dán na tříměsíční lhůtu za účelem zajištění nového rozhodnutí v trestní věci vedené , Anonymizováno, pod sp. zn. , Anonymizováno, ,- dne 7. 6. 2022 byl spis zapůjčen k žádosti , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, ,- dne 8. 6. 2022 byl pořízen opis z evidence Rejstříku trestů žalobce, v němž již nebylo vyznačeno odsouzení ve věci vedené , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, ,- dne 19. 8. 2022 byl pořízen opis evidence Rejstříku trestů se stejným výsledkem,- dne 19. 8. 2022 bylo žádáno vrácení spisu , Anonymizováno, ,- dne 26. 8. 2022 bylo , Anonymizováno, sděleno, že spis nelze vrátit, neboť byl spolu se spisem soudu prvního stupně zaslán , Anonymizováno, se stížností odsouzeného i , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,- dne 2. 9. 2022 obhájce žalobce vyzývá soud, aby bylo bez zbytečného odkladu rozhodnuto,- dne 6. 9. 2022 byl pořízen opis evidence Rejstříku trestů žalobce,- dne 6. 9. 2022 byl obhájce žalobce vyzván k předložení plné moci dne 6. 9. 2022. Obhájce reagoval, že byla předložena k návrhu na obnovu řízení, nicméně tuto připojil,- dne 15. 9. 2022 byl opětovně pořízen opis evidence Rejstříku trestů fyzických osob,- dne 15. 9. 2022 byl obhájce vyrozuměn, že spis je zapůjčen , Anonymizováno, a vyčkává se nového rozhodnutí ve věci. , Anonymizováno, ,- dne 21. 9. 2022 , Anonymizováno, vrátil spis projednávajícímu soudu,- dne 4. 10. 2022 byl pořízen opis Rejstříku trestů.- dne 10. 10. 2022 byl sepsán úřední záznam, dle kterého předsedkyně senátu nevykonávala ve věci úkony v období od 9. 5. do 30. 9. 2022 pro překážky související s jejím zdravotním stavem - pracovní neschopnost. Téhož dne byl vyzván Městský soud v Brně o zaslání rozhodnutí ve věci a rozhodnutí stížnostního soudu,- dne 18. 9. 2022 bylo trestní stíhání žalobce zastaveno,- dne 19. 10. 2022 bylo vydáno opravné usnesení, na jejich základě potom rozhodnutí nabyla právní moci 1. 11. 2022.

13. Mezi účastníky nebylo sporu o průběhu řízení před , adresa, , tak jak byl zjištěn v řízení před , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro , adresa, , sp. zn. , Anonymizováno, , tedy že:- dne 14. 2. 2019 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce pro trestný čin těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 trest. zákoníku a pro trestný čin poškozování cizí věci dle § 228 odst. 1 trest. Zákoníku,- Obžaloba byla podána 27. 5. 2019 u , Anonymizováno, , adresa, ,- dne 30. 7. 2019 byl , adresa, vydán rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let podmíněně, odložený na 4 roky, zákaz činnosti spočívající v řízení motorových vozidel na 4 roky a trest propadnutí věci. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání,- usnesením ze dne 8. 1. 2020 bylo odvolání žalobce , Anonymizováno, zamítnuto,- žalobce podal dovolání proti usnesení , Anonymizováno, ,- Nejvyšší soud dne 10. 6. 2020 zrušil usnesení , Anonymizováno, ze dne 8. 1. 2020 a rozsudek , adresa, ze dne 30. 7. 2019 a , adresa, přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl,- dne 24. 9. 2020 byl , adresa, vydán rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let podmíněně odložený na 4 roky, zákaz v činnosti spočívající v řízení motorových vozidel na 4 roky a trest propadnutí věci. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, na základě kterého odvolací soud rozhodl, že se napadený rozsudek zrušuje a věc vrací soudu I. stupně,- dne 29. 4. 2021 byl , Anonymizováno, , adresa, vydán rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let podmíněně odložený na 4 roky, zákaz činnosti spočívající v řízení motorových vozidel na 4 roky a trest propadnutí věci,- proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, které bylo odvolacím soudem dne 1. 9. 2021 zamítnuto,- žalobce podal dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu,- Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 23. 3. 2022 rozhodl o tom, že se zrušuje usnesení , Anonymizováno, ze dne 1. 9. 2021, rozsudek , adresa, ze dne 29. 4. 2021 a rozhodl, že žalobce se zprošťuje obžaloby podle § 226c trestního řádu.

14. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisůPodle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.Podle § 9 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.Podle § 10 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To neplatí, nařídí-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii.Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Podle § 31 odst. 1 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.. Dle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení ae) významu předmětu řízení pro poškozeného.Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

16. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná17. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu/nemajetkovou újmu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.K nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřené délky trestního stíhání18. Nárok žalobce na nemajetkovou újmou způsobenou nepřiměřenou délkou řízení je nedůvodný.

19. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

20. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

21. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2780/2015 plyne, že z důvodu, že okolnosti, jež mohou být důvodem obnovy řízení, nemohou být přičítány k tíži rozhodujícího orgánu, resp. státu, činí tento mimořádný opravný prostředek natolik odlišným od jiných opravných prostředků, že jej nelze zahrnout do celkové délky řízení. Umožňuje-li právní řád nad rámec povinností uložených čl. 6 odst. 1 Úmluvy prolomit právní moc rozhodnutí i z důvodů objektivní povahy, tedy nikoliv z důvodů pochybení rozhodujících orgánů, pak řízení, v němž je rozhodováno o tom, zda řízení bude obnoveno, či nikoliv, nelze zahrnout pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy, neboť v době rozhodování o obnově řízení již účastník původního řízení není v nejistotě ohledně jeho výsledku. Tento závěr tak není v rozporu s rozsudkem ze dne 10. 3. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2742/2009, v němž Nejvyšší soud uvedl: „Jestliže právní řád poskytuje účastníkům řízení určité procesní prostředky, prostřednictvím nichž se mohou domáhat nápravy pro ně dosud nepříznivého vývoje soudního (či jiného) řízení, je třeba řízení o těchto prostředcích zahrnovat do celkové doby řízení pro účely aplikace § 13 odst. 1 a § 31a OdpŠk.“ V případě, že bude povolena obnova řízení, čímž dojde k prolomení právní moci rozhodnutí, však již je nutné k dalšímu průběhu řízení přihlížet. Soudy nižších stupňů tudíž postupovaly správně, když pro určení relevantní délky řízení rozdělily posuzované řízení do dvou úseků, a to od zahájení řízení do právní moci prvního rozsudku odvolacího soudu a následně od právní moci usnesení, jímž byla povolena obnova řízení, do dne rozhodování soudu v tomto řízení.

22. S ohledem na uvedené je třeba naříkané řízení rozložit do dvou částí. V prvním úseku lze za počátek, kdy se žalobce o trestním řízení dozvěděl, (byť formálně je trestní stíhání zahájeno až podáním návrhu na potrestání) označit datum 25. 5. 2020 kdy došlo k jeho výslechu jako osoby podezřelé dle § 179b odst. 3 tr. řádu. První úsek řízení pak končil nabytím právní moci trestního příkazu, tedy dne 18. 6. 2020. Druhý úsek pak byl zahájen dne 19. 4. 2022, kterým byla povolena obnova řízení, a skončil dne 1. 11. 2022 - nabytím právní moci rozhodnutí o zastavení řízení. Celkem tak řízení činilo cca 7 měsíců. Kritéria vymezená v ust. § 31a odst. 3 zákona, soud aplikoval i na zjištění přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

23. Naříkané řízení probíhalo na jednom stupni soudní soustavy a nevykazovalo vyšší míru právní, skutkové ani procesní složitosti.

24. Žalobce se na délce řízení významně nepodílel.

25. Co se týká činnosti orgánů činných v trestním řízení, v prvním úseku bylo řízení velmi krátké, co se týká druhého úseku, bylo řízení zatíženo jednak nemocí projednávajícího soudce v rozsahu 5 měsíců a současně tím, že spis byl připojen k jinému řízení na dvou stupních soudní soustavy u jiného soudu.

26. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u věcí trestních, péče o nezletilé, pracovněprávních sporů, věcí osobního stavu aj. Význam řízení pro žalobce tak byl zvýšený.

27. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1987/2014, k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná.

28. Ve světle uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu má soud za to, že ačkoliv by bylo lze zajisté část řízení po povolení obnovy skončit dříve, nebyla délka řízení nepřijatelná. Soud proto nárok žalobce na přiznání zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení zamítl.K nároku na poskytnutí nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím, trestem a náhradou škody:

29. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Rozhodnutí o zproštění obžaloby je přitom rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně) „ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona „nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován.

30. Pokud žalobce shledával odpovědnostní titulu v rozsudcích soudu I. a II. vydaných v řízení před , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, lze argumentu žalobce přisvědčit. Důvodem je, že právě na základě těchto rozhodnutí, která byla pravomocná a vykonatelná žalobce vykonával trest zákazu činnosti motorových vozidel. Z důvodu, že tento trest (který byl později shledán nezákonným) mařil, byl následně odsouzen v řízení vedeném , adresa, pod sp. zn. , Anonymizováno, . Za nezákonné rozhodnutí však dle názoru soudu nelze shledávat ve vydání trestního příkazu ze den 4. 6. 2020, který nabyl právní moci dne 18. 6. 2020. Toto sice bylo po podání návrhu na obnovu řízení zrušeno, ovšem důvodem byly skutečnosti, které nastaly až po jeho vydání. Nesprávným úředním postupem pak nemůže být ani to, že k obnově řízení nedošlo z moci úřední. Ve smyslu § 280 odst. 1 tr. řádu lze obnovu povolit jen na návrh oprávněné osoby.

31. V důsledku vydání nezákonných odsuzujících rozsudků ve věci , adresa, ve věci , Anonymizováno, , Anonymizováno, – tedy rozhodnutí , Anonymizováno, , adresa, ze dne 30. 9. 2019 a , Anonymizováno, ze dne 8. 1. 2020, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto, tak došlo k situaci, že žalobci byl uložen trest zákazu činnosti v podobě zákazu řízení motorových vozidel, ačkoliv tento byl nezákonný, když byl následně Nejvyšším soudem usnesením ze dne 10. 6. 2020 zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odpovědnostní titul je tedy dán.

32. Soud však má za to, že k újmě, která byla žalobci způsobena došlo jeho vlastním zaviněním a liknavostí. Žalobce, ač mu zcela zřejmě muselo být známo rozhodnutí Nejvyššího soudu v Brně v krátké časové době od jeho vydání, nepodal návrh na obnovu řízení v blízké časové souvislosti, ačkoliv se s ním cestou svého obhájce seznámil již 7. 7. 2020. Nejpozději tohoto data tak bylo žalobci známo, že trestní příkaz ze dne 3. 6. 2020 ztratil podkladu. Žalobce však návrh na obnovu řízení uplatnil až dne 29. 3. 2022. Nelze přehlédnout zavinění samotného žalobce na stíhání, kterým si řízení pod sp. zn. , Anonymizováno, přivodil, když i přes uložený zákaz činnosti (který byl později zrušen) se na svém motocyklu vydal na silnici, jak sám vypověděl při výslechu na policii dne 25. 5. 2020, uloženého trestu zákazu řízení si byl vědom, věděl, že nesmí jezdit po silnici, svého činu litoval, navíc tak činil na motocyklu, který dle jeho slov není stavěn na jízdu po silnici, neměl proto pojištění a navíc nedal přednost v jízdě a způsobil svým jednáním dopravní nehodu. O spravedlivosti svého odsouzení za přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání tak patrně sám nepochyboval, což lze dovodit i z toho, že se vydanému trestnímu příkazu nijak nebránil a tento nabyl právní moci dne 18. 4. 2020.

33. S ohledem na uvedené tak má soud za to, že došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi nezákonnými rozhodnutími a vznikem škody/újmy, která byla žalobci způsobena.

34. Nad rámec uvedeného je však namístě uvést, že náhrada nemajetkové újmy by žalobci bez ohledu na existenci příčinné souvislosti přiznána nebyla.

35. Lze připustit, že žalobce mohl vnímat v důsledku nezákonných rozhodnutí vnímat určité nepohodlí. V žalobě uvedl, že se mu snížila mobilita. Žalobce žil v , adresa, , v níž dle jeho tvrzení je poměrně nízká dopravní obslužnost. Žalobce má rodinu na , Anonymizováno, , kam často dojížděl, nemohl členům své rodiny pomáhat, zavézt je k lékaři, do práce, na kroužky, na nákup, výlety apod. Navíc se stranil společnosti, neboť byl terčem dotazů na to, proč nepřijede autem, či zda někoho může vzít autem a kde by musel vysvětlovat, proč nemůže. Právní řád však nevychází z takto široce pojímané koncepce nemajetkové újmy. Pro účely újmy způsobené při výkonu veřejné moci zakládá povinnost odčinit nemajetkovou újmu § 31a odst. 1 zákona. Ani ustanovení § 31a odst. 1 zákona však nelze vykládat extenzivně, tedy tak, že při nesprávném výkonu veřejné moci by měla být odčiněna i prostá nemajetková újma. Takovýto výklad by totiž vedl k bezbřehému odčiňování nemajetkové újmy při jakémkoliv (byť sebemenším) pochybení veřejné moci. Nemajetkovou újmu tudíž nepůsobí každé pochybení veřejné moci (každý nesprávný úřední postupu či nezákonné rozhodnutí), ale pouze pochybení takové, které svou intenzitou zjevně zasahuje též do přirozených práv poškozené osoby garantovaných první částí občanského zákoníku. K tomu však u žalobce nedošlo a odčinění prosté újmy není na místě.

36. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za jeden úkon dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalované náleží celkem částka 1 200 spočívající v náhradě za 4 úkony – vyjádření k žalobě, příprava k jednání, jednání dne 17. 5. 2024 a účast při vyhlášení rozsudku dne 24. 5. 2024. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.