46 C 110/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovaným: 1. země anonymizována dvě slova , IČO anonymizováno adresa žalované anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizováno anonymizováno adresa anonymizováno země anonymizováno stát. instituce , IČO anonymizováno adresa státního zastupitelství o náhradu škody

I. Žaloba o povinnosti žalovaných 1) a 2) zaplatit žalobci částku ve výši 25 129 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení s částky 25 129 500 Kč od 27. 3. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) na náhradu nákladů řízení částku 1 200 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradu nákladů řízení částku 1 500 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaných 1) a 2) zaplacení částky ve výši 25 129 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že jakožto obec na jejímž území se nacházely pozemky [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [obec] [anonymizováno] (dále též jako„ předmětné pozemky“), které splňovaly předpoklady pro to, aby byly ve smyslu ust. § 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., v platném znění, bezúplatně převedeny z majetku [země] do majetku žalobce, požádal žalovanou 1) v souladu s ust. § 7 odst. 1, písm. f) uvedeného zákona o jejich bezúplatný převod. Z důvodu nečinnosti žalované 1), kterou žalovaná 1) zdůvodňovala údajným stanoviskem [anonymizována čtyři slova] ohledně charakteru předmětných nemovitostí jakožto pozemků podléhajících ochraně v II. nebo I. zóně [anonymizována dvě slova], se pak žalobce obrátil na soud, neboť měl za to, že se pozemky nacházejí v rozvojových územích zastavitelných rodinnou zástavbou (právě proto splňovaly podmínky pro převod do majetku žalobkyně dle ust. § 7 odst. 1, písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., v tehdy, ale i nyní platném znění). [název soudu] v řízení sp. zn. [spisová značka], vedenému žalobcem proti žalované 1), bylo rozsudkem ze dne 11. 11. 2016 čj. [číslo jednací] rozhodnuto tak, že žalované 1) byla uložena povinnost uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu nemovitostí – pozemků, a to (mj.) ve vztahu k předmětným pozemkům. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 28. 12. 2016. Přestože k fikci a zejména účinkům uzavření smlouvy o bezúplatném převodu předmětných pozemků do majetku poškozené došlo ve smyslu ustálené judikatury okamžikem nabytí právní moci rozsudku, tedy dnem 28. 12. 2016, nekonala žalovaná 1) svou povinnost dle ust. § 16 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., a nepodala návrh na vklad práva vlastnického dle takovéto smlouvy o bezúplatném převodu pozemků do katastru nemovitostí ani k takovému postupu neposkytla žalobci součinnost. Po urgencích žalobce žalovaná 1) předložila počátkem března 2017 návrh smlouvy o bezúplatném převodu předmětných pozemků do majetku poškozené (v souladu s dikcí výroku shora uvedeného rozsudku), kterou žalobce dne 8. 3. 2017 podepsal a zaslal žalované 1) zpět s tím, že tato dne 16. 3. 2017 podala ve smyslu ust. § 16 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., návrh na vklad práva vlastnického k předmětným pozemkům ve prospěch žalobce do katastru nemovitostí k příslušnému katastrálnímu úřadu. [stát. instituce], [stát. instituce] svým rozhodnutí ze dne 11. 8. 2017, čj. [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo], návrh na vklad vlastnického práva k uvedeným pozemkům ve prospěch poškozené zamítnul. Z rozhodnutí katastrálního úřadu a dalších informací žalobce zjistil, že přestože bylo ve vztahu k předmětným pozemkům rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne 11. 11. 2016, čj. [číslo jednací], o bezúplatném převodu do majetku žalobce, uzavřela žalovaná 1) dne 22. 2. 2017 s [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dohodu o vydání předmětných pozemků do majetku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že bezprostředně po jejím uzavření rovněž podal návrh na vklad vlastnického práva k uvedeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná 1) tak učinila v návaznosti na rozsudek [název soudu] ze dne 10. 1. 2017, čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 8. 2. 2017. V právní věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (resp. u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]), žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] proti žalovanému [příjmení] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (žalované 1/), byl rozsudkem odvolacího soudu ze dne 10. 1. 2017 čj. [číslo jednací] změněn rozsudek soudu I. stupně ze dne 6. 4. 2016, čj. [číslo jednací], kdy bylo rozhodnuto tak, že žalovaný [příjmení] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] je povinen uzavřít se žalobcem [příjmení] [jméno] [příjmení] dohodu o převodu náhradních pozemků, v rámci které mělo dojít k převodu (mj.) k předmětným pozemkům. Uvedený rozsudek nabyl právní moci dne 8. 2. 2017. [název soudu] uvedený rozsudek vydal, aniž by žalovaný 1) jako účastník soudního řízení upozornil dotčený soud, že ve věci daných pozemků již bylo o povinnosti jejich převodu do majetku poškozené rozhodnuto výše popsaným pravomocným rozsudkem [název soudu], nicméně kdy pravomocné rozhodnutí týkající se uvedených nemovitostí předcházelo vynesení rozsudku [název soudu], čj. [číslo jednací], který byl vynesen dne 10. 1. 2017. Žalovaná 1) tak v daném případě opakovaně porušila své povinnosti při správě pozemků v majetku státu tím, že odmítala administrovat žádost žalobce o bezúplatný převod pozemků dle ust. § 7 zákona č. 503/2012 Sb., kdy žalovaná 1) rezignovala na svou roli správního úřadu a nevyhodnotila správně podklady z hlediska dalšího administrativního postupu vedoucího k vyhovění žádosti žalobce, žalovaná 1) dále porušila svou povinnost uloženou pravomocným rozsudkem [název soudu], totiž uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu předmětných pozemků a bezprostředně po jejím uzavření podat ve smyslu ust. § 16 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., návrh na vklad vlastnického práva k uvedeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce, když toto prodlení v návaznosti na jeho další postup způsobilo, že dané pozemky do majetku poškozené následně převedeny nebyly. Dále v rozporu s rozsudkem [název soudu] ze dne 11. 11. 2016, čj. [číslo jednací], žalovaná 1) v rozporu s uvedeným rozsudkem uzavřela smlouvu o převodu uvedených pozemků s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to přesto, že si byla vědoma, že již nastaly účinky uzavření smlouvy o bezúplatném převodu daných pozemků do majetku poškozené (nabytím právní moci daného rozsudku), a učinila návrh na vklad práva vlastnického k uvedeným pozemkům do katastru nemovitostí ve prospěch [anonymizováno] [příjmení], před tím, než tak učinila ve prospěch žalobce, přestože účinky uzavření smlouvy o bezúplatném převodu daných pozemků ve prospěch poškozené nastaly dříve, než došlo k uzavření dohody o převodu stejných pozemků mezi žalovanou 1) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] i předtím, než bylo vydáno rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. K pochybění však dle názoru žalobce došlo u [název soudu], který rozhodoval v rozporu s ust. § 159a odst. 1 a 3 o.s.ř., když rozhodl o tomtéž předmětu řízení v rozporu s již pravomocným rozsudkem [název soudu]. Uvedeným postupem se tak podle názoru žalobce žalovaná 1) dopustila porušení § 7 odst. 1, písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., ust. § 16 odst. 4 stejného zákona a dále ust. § 3 odst. 2, písm. d) občanského zákoníku a ust. § 159a odst. 1 a 3 o.s.ř., když svým postupem zmařila naplnění povinnosti uložené jí § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 503/2012 Sb., neboť v rozporu s povinností uloženou uvedeným pravomocným soudním rozhodnutím [název soudu] uzavřela smlouvu o převodu předmětných pozemků s jinou osobou a zároveň podala návrh na vklad vlastnického práva k uvedeným pozemkům ve prospěch jiné osoby, ač si byla vědoma, že je vázána povinností převést dané pozemky ve smyslu pravomocného soudního rozhodnutí [název soudu] výše popsaného do majetku žalobce, když v tomto směru již nastaly i účinky uzavření smlouvy o bezúplatném převodu daných pozemků do majetku žalobce. Takové jednání bylo porušením i účinné smlouvy o bezúplatném převodu předmětných nemovitostí do majetku poškozené, kterou byla žalovaná 1) vázána ve smyslu ust. § 3 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku. Uvedeným postupem žalovaná způsobila žalobci majetkovou újmu, neboť její majetek se ve smyslu ust. § 2952 občanského zákoníku nerozmnožil způsobem, jakým by se rozmnožil v případě, že by žalovaná 1) postupovala v souladu se shora popsanými zákonnými ustanoveními a pravomocným rozsudkem [název soudu]. Žalobkyně pak výši své újmy stanoví z dolní hranice tržní ceny předmětných nemovitostí, tedy částky 1 500 Kč, kdy při této jednotkové ceně by hodnota daných pozemků činila částku 25 129 500 Kč. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil dne 23. 3. 2020. Přípisem ze dne 13. 7. 2020, který byl doručen dne 14. 7. 2020, pak žalovaná sdělila, že daný nárok nepovažuje za opodstatněný a že mu nebude dobrovolně vyhověno. Žalobce má za to, že v daném případě za vzniklou škodu odpovídá [země] ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“), neboť v daném případě o výkon veřejné moci, respektive, o důsledek porušení povinností jednotlivých orgánů veřejné moci podílejících se na konečném postupu žalované 1), kdy v tomto směru je nutné žalovanou 1) považovat za konečný orgánu veřejné moci jednající vůči žalobci. Podle názoru žalobce [země] při hospodaření s pozemky svěřenými mu ve smyslu zákona č. 503/2012 Sb., do správy SPÚ postupuje nejen jako osoba soukromého práva, ale v kontextu výše popsaných okolností i jako orgán veřejné správy a jako taková byla povinna ve smyslu ust. § 159a o.s.ř. respektovat příslušná zákonná ustanovení i rozhodnutí soudů ČR. Kdyby proto Česká republika řádně konala již po podání žádosti žalobce v roce 2015 a neřídila se chybným stanoviskem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], mohly být dané pozemky do majetku žalobce převedeny ještě před uplatněním nároků ze strany oprávněné osoby – [anonymizováno] [příjmení] a zahájením příslušného soudního řízení u [název soudu]. Stejně tak měla Česká republika jako účastník soudních řízení, tak jako orgán veřejné moci dbát o to, aby byla respektována zákonná povinnost daná § 159a o.s.ř. a nedošlo k tomu, že bude o tomtéž předmětu řízení rozhodováno odlišným způsobem dvěma pravomocnými rozsudky. Sama žalobkyně neměla o existenci daných soudních řízení, natož vydaných rozhodnutích, možnost vědět a nemohla proto na existenci střetu nároků aktivně upozornit. To však měla učinit [země] prostřednictvím žalované 1), jednak i v rámci výkonu soudní moci prostřednictvím dotčených soudů samotných. Žalobce se domnívá, že postup všech složek [země] jednajících jako orgány veřejné správy, včetně žalované 1), je v daném případě nutné považovat za nesprávný úřední postup v celém souhrnu jednotlivých aktivit orgánů [země] a že souhrn daných aktivit, který vyústil ve vznik škody na straně žalobce, je pak nesprávným úředním postupem ve smyslu ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění.

2. Žalobce následně při jednání před [název soudu] konaném dne 1. 2. 2021 shrnul, že nesprávný úřední postup žalované 1 (spočíval v tom, že nedostatečně spravovala státní majetek, když nedostatečnost správy spočívala mj. v tom, že žalovaná 1) poté, co bylo vydáno soudní rozhodnutí ve prospěch žalobce, nepodala návrh na vklad, resp. tento podala v březnu 2017, tedy nepodala návrh na vklad v zákonné lhůtě. Nepodání návrhu na vklad do katastru nemovitostí je nesprávným úředním postupem při výkonu veřejné moci. Dále nesprávný úřední postup spočívá v tom, že se žalovaná nezúčastnila soudního řízení ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] a odvolacího [název soudu] a neupozornila v nich na souběžné uplatnění nároků. Nesprávný úřední postup také spatřuje v rozsudku [název soudu] a v postupu [název soudu], který vydal rozhodnutí o vydání předmětných pozemků [anonymizováno] [příjmení], přestože bylo vydáno rozhodnutí, kterým měly být vydány žalobci. V podání ze dne 3. 3. 2021 pak uvedl, že nárok na náhradu škody představuje jediný nárok, který je výsledkem pochybení více organizačních složek státu, přičemž nelze rozlišit, jaká škoda měla žalobkyni vzniknout, ovšem shrnuje pochybení žalovaných vedoucích ke vzniku škody následovně: - [anonymizována tři slova] v rozporu s ust. § 16 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., v platném znění, nepodal návrh na vklad práva vlastnického k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobkyně, ač tak byl povinen učinit jak na základě pravomocného rozsudku [název soudu] ze dne 11. 11. 2016 [anonymizováno] [číslo jednací], - [anonymizována tři slova] se řádně neúčastnil soudních řízení, týkajících se předmětných nemovitostí, tedy řádně nevykonával správu dle ust. § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., v platném znění, v důsledku čehož neupozornil v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] [název soudu] na skutečnost, mu již byla pravomocně uložena povinnost předmětné pozemky převést žalobci, v rámci řízení vedeného před [název soudu] - [anonymizována tři slova] před tím, než učinil příslušná právní jednání, na základě kterých došlo k převodu předmětných pozemků na další osobu, neprovedl řádně lustraci aktuálních právních vztahů a probíhajících nebo proběhnuvších soudních řízení ve vztahu k předmětným pozemkům - [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] rozhodl o tom, že předmětné pozemky mají být vydány jiné osobě, ač rozhodoval v době, kdy již bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že mají být převedeny do majetku žalobce, přičemž v rámci uvedeného řízení nebyla žalobci dána jakákoliv možnost uplatnit jeho nároky, vyjádřit se či jinak bránit svá práva k uvedeným pozemkům.

3. Žalovaná 1) považuje žalobu za nedůvodnou. Pokud došlo k nějakému pochybení, nastalo v případě [název soudu], který projednával odvolání pod č. j. [spisová značka] ve věci žalobce [příjmení] [příjmení], kterým bylo uloženo předmětné pozemky převést žalobci. Současně uvedla, že v rámci prvostupňového řízení bylo [anonymizována dvě slova] [obec] předběžné opatření, které bylo i zaznamenáno v katastru nemovitostí. Rozsudek odvolacího soudu nabyl právní moci 10. 1. 2017. Rozsudek soudu, kterým bylo uloženo převést předmětné pozemky žalobci ze dne 11. 11. 2016, nabyl právní moci 28. 12. 2016. Žalovaná 1) dále poukázala na stávající judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, tzv. lepšího práva. Bylo-li ve věci pana [příjmení] [příjmení] vydáno předběžné opatření, a žaloba byla podána o rok dříve, pak má žalovaná 1) za to, že byť protiprávně, rozhodl [název soudu] coby soud odvolací tak, že změnil tedy rozsudek [název soudu] a vlastně předmětné pozemky žalobci [příjmení] [příjmení] vydal, ačkoliv se jednalo o pozemky tedy v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Úplně stejně to porušil [název soudu] ve věci žalobce [spisová značka], kdy pozemky vydal, aniž by zkoumal, jednak zapsané předběžné opatření, ale především, aniž by tedy byly splněny zákonné podmínky pro případ převodu pozemků nacházejících se v národním parku. Žalovaná 1) také podotkla, že v mezidobí došlo ke značným změnám, oba předmětné pozemky již neexistují jako celek a tyto pozemky, tzn., jak ten pozemek [číslo] tak [číslo], byly rozděleny každý na dva pozemky, tzn. [číslo] a [číslo] a stejně tak [číslo] a [číslo]. Pozemky až vlastně na jeden, mají dnes úplně jiné vlastníky. Pokud se týká vlastní škody, tvrzená škoda nebyla ničím doložena a vlastně je žalobcem přesouvána povinnost její skutečnou výši nechat zpracovat znaleckým posudkem, který by měl tedy zadat sám soud.

4. Žalovaná 2) považuje žalobu za nedůvodnou a v navrhuje žalobu zamítnout. K vytýkané vadě představující překážku věci pravomocně rozhodnuté bránící projednání věci uvedla, že o stejnou věc se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a týká-li se stejného předmětu řízení a týchž osob. Tentýž předmět řízení je dán tehdy, jestliže tentýž nárok nebo stav vyplývá ze stejných skutkových tvrzení, jimiž byl uplatněn, tedy ze stejného skutku. V daném případě bylo rozhodováno o převodu pozemků ve dvou řízeních, v nichž v každém z nich byl nárokován převod pozemků z různých důvodů mezi odlišnými účastníky řízení. Předmětné pozemky již v roce 2015 byly předmětem žaloby o vydání v restituci, tedy žaloby, která byla podána o rok dříve, než žaloba žalobce. V tomto řízení byla vydána dne 26. 10. 2015 a dne 16. 12. 2015 usnesení o vydání předběžného opatření, jimiž bylo žalované 1) zakázáno s předmětnými pozemky nakládat. Předběžným opatřením tak byly pozemky blokovány pro toto řízení. Podal-li žalobce v roce 2016 žalobu o převod pozemků, aniž by si prověřil v katastru nemovitostí uvedené skutečnosti, pak přímo zavinil vydání rozsudku, který s ohledem na ust. § 76e odst. 2 o.s.ř. vůbec neměl být v jeho prospěch vydán. Bylo věcí a povinností účastníků řízení, zejména ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], aby upozornili soud na to, že předmětné pozemky jsou blokovány usnesením o předběžném opatření. Soudy nemají úřední povinnost ke zjišťování informací ohledně nemovitostí v katastru nemovitostí, pokud jsou tyto předmětem žalob, stejně tak nemají povinnost lustrace, zda jsou konkrétní pozemky předmětem vícero žalobních návrhů. Žalovaná 2) tvrdí, že ve vztahu k němu není dán odpovědnostní titul, ani příčinná souvislost a žalobci v souvislosti s nezískáním pozemků do jeho vlastnictví žádná újma nevznikla a vzhledem k okolnostem ani vzniknout nemohla.

5. Z provedených listinných důkazu soud zjistil následující skutečnosti.

6. Z podání žalobce nazvaného Uplatnění nároku poškozené na náhradu škody podle dle ust. § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkon veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti dne 22. 3. 2020 soud zjistil, že se žalobce obrátil na [stát. instituce] se svým nárokem na náhradu škody ve výši 25 129 500 Kč.

7. Ze stanovisko [stát. instituce] ze dne 13. 7. 2020 plyne, že žalobcem namítaný nesprávný úřední postup [anonymizována tři slova], kterého se měl dopustit tím, že porušil svou povinnost uloženou pravomocným rozsudkem [název soudu] ze dne 11. 11. 2016, čj. [číslo jednací] uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu předmětných pozemků a bezprostředně poté učinit návrh na vklad do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce, když toto prodlení způsobilo, že pozemky do majetku žalobce převedeny nebyly. Ministerstvo ve stanovisku uplatněnému nároku nevyhovělo, neboť [anonymizována tři slova] vykonával oprávnění, jež náleží vlastníkovi při nakládání se svým majetkem, nejednalo se tak o úřední postup, na který dopadá zákon č. 82/1998 Sb.

8. Z informace o parcele ze dne [datum] [číslo] plyne, že ke dni [datum] na parcele [číslo] v [anonymizováno] [obec] [obec] [anonymizováno] je patrné, že vlastnické právo svědčí [jméno] [příjmení], ve vztahu k pozemku je vyznačená plomba, ve věci byla nařízena předběžná opatření ze dne [datum] [anonymizováno] [rok] a [datum] [anonymizováno] [rok]. Totéž vyplynulo i z informací o parcele ze dne 1. 2. 2021 ke dni 1. 1. 2021 týkajících se pozemků [číslo] a [číslo] v [anonymizováno] [obec] [obec] [anonymizováno].

9. Z rozhodnutí [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], soud zjistil, bylo rozhodnuto v řízení o povolení změny vlastnictví k předmětným nemovitostem na základě návrhu na vklad tak, že se návrh zamítá. Důvodem bylo, že [název soudu] dne 27. 3. 2017 vydal usnesení o nařízení předběžného patření čj. [číslo jednací], kterým se zakazuje [anonymizováno 5 slov] mj., převést na jiného [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova]. [část obce]. Usnesení bylo potvrzeno usnesením [název soudu] čj. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 30. 5. 2017. Usnesení o předběžném opatření čj. [číslo jednací] je tedy dnem 30. 5. 2017 pravomocné a vykonatelné a návrh na vklad ztratil před rozhodnutí o povolení vkladu své právní účinky. Dalším nedostatkem je i neexistence předmětu převodu v evidenci katastru nemovitostí a to [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], ke kterému je vklad navrhován. U tohoto pozemku došlo v rámci předcházejícího vkladového řízení k dělení a vytvoření pozemků s novým číslováním. Navrhovaný vklad tedy nenavazuje na dosavadní zápisy. Ohledně navrhovaného vkladu k [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] účastník řízení – převodce není vlastníkem a není tedy oprávněn nakládat s předmětem právního jednání, neboť tento pozemek se nachází ve vlastnictví vlastníka odlišného od převodce.

10. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud provedl k důkazu následující listiny a učinil z nich následující skutková zjištění. Z žaloby ze dne 16. 8. 2016 je patrné, že žalobce podal proti [anonymizována tři slova] žalobu, kterou se domáhal nahrazení projevu vůle - uzavření smlouvy o bezúplatném převodu mj. předmětných pozemků do vlastnictví žalované, když tak [anonymizována tři slova] neučinil na základě zákona č. 503/2012 Sb., resp. 95/1999 Sb. Rozsudkem ze dne 11. 11. 2016, čj. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že je [anonymizována tři slova] povinen uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu mj. též k předmětným pozemkům. Rozsudek nabyl právní moci dne 28. 12. 2016. Z žaloby na obnovu řízení ze dne 29. 5. 2017 je patrné, že se [anonymizováno 5 slov] (v právním postavení žalované) domáhal obnovy řízení, neboť žalovanému nebyla doručena ani žaloba, ani výzva soudu k vyjádření k žalobě v soudem stanovené lhůtě a byla tak odňata možnost seznámit se s předmětem řízení, jakož i uplatnit relevantní právní obranu v soudním řízení. Žalovaná zcela popřela nárok uplatněný žalobou, a to s ohledem na existenci zákonných překážek bránících legitimnímu bezúplatnému převodu předmětných pozemků na žalobce. Téhož dne se stejným odůvodněním podána též žaloba pro zmatečnost. Usnesením ze dne 7. 5. 2018, čj. [číslo jednací], byly žaloby na obnovu řízení i pro zmatečnost zamítnuty. Usnesením [název soudu] ze dne 4. 10. 2018, čj. [číslo jednací] bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.

11. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] byly provedeny k důkazu následující listiny, z nichž byly zjištěny níže uvedené skutečnosti.

12. Z žaloby ze dne 7. 7. 2015 plyne, že žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] uplatnil vůči [anonymizována čtyři slova] svůj nárok na převod náhradních pozemků, mj. i předmětných pozemků, k uspokojení části jeho restitučního nároku. Podáním ze dne 20. 10. 2015 žalobce ([anonymizováno] [příjmení]) podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým by bylo protistraně zamezeno nakládat s předmětnými pozemky, mj. proto, aby protistrana nezmařila žalobcovu legitimní snahu získat náhradní pozemky k uspokojení svého restitučního nároku, a sice tím, že předmětné pozemky převede na třetí osobu dříve, než o žalobě bude rozhodnuto. Jako další důvod uvedl, aby se neopakovala situace, kdy žalovaná převedl na obec Modrava původně žalované pozemky v jiném katastrálním území a žalobce pak byl nucen vyhledat pozemky jiné. Usnesením o předběžném opatření ze dne 26. 10. 2015, č.j. [číslo jednací], je patrné, že žalované [příjmení] [anonymizována dvě slova] bylo zakázáno převést, zatížit zástavním právem, věcným břemenem nebo jiným věcným právem, přenechat jinému do užívání nájemní smlouvou, smlouvou o výpůjčce předmětné pozemky. Předmětné usnesení bylo doručeno katastrálnímu úřadu dne 9. 11. 2015 a právní moci nabylo dne 7. 1. 2016. Rozsudkem ze dne 6. 4. 2016, čj. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta. Rozsudkem [název soudu] ze dne 10. 1. 2017, čj. [spisová značka], byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že žalovanému bylo uloženo s žalobcem uzavřít dohodu o převodu náhradních pozemků, kterými byly mj, i předmětné pozemky. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2018, č. j. [číslo jednací], bylo dovolání žalované odmítnuto. Z usnesení [název soudu] ze dne 30. 7. 2019, čj. [číslo jednací], plyne, že [územní celek] podala proti účastníkům tohoto řízení – [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno 5 slov] žalobu pro zmatečnost, která byla zamítnuta. Důvodem bylo, že [územní celek] nebyla účastníkem původního řízení a právo napadnout rozsudek žalobou pro zmatečnost jí tak nepřísluší. Toto rozhodnutí bylo obcí [obec] dne 16. 8. 2019 napadeno, jak je patrné z jejího odvolání. Usnesením [název soudu] ze dne 30. 1. 2020, čj. [číslo jednací], bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2020, čj. [číslo jednací], bylo dovolání [územní celek] odmítnuto, neboť [územní celek] nebyla účastníkem řízení.

13. Z Informací o pozemku k pozemkům [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v obci [obec], [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] vyplývá, že jsou všechny vedeny jako trvalý travní porost a vyjma [anonymizováno] [číslo] jsou všechny ve vlastnictví jiných subjektů než [země]. [anonymizováno] [číslo] je dotčen změnou právního vztahu [spisová značka] – řízením před [stát. instituce], [stát. instituce], které bylo zahájeno dne 16.3. 2017 a řízení o povolení vkladu bylo částečně soudem zastaveno.

14. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

15. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

16. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

17. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

18. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

19. Žalobce se po skutkové stránce domáhá náhrady škody za to, že -) [anonymizována tři slova] v rozporu s ust. § 16 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., v platném znění, nepodal návrh na vklad práva vlastnického k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobkyně, ač tak byl povinen učinit jak na základě pravomocného rozsudku [název soudu] ze dne 11. 11. 2016 č.j. [číslo jednací], -) [anonymizována tři slova] se řádně neúčastnil soudních řízení, týkajících se předmětných nemovitostí, tedy řádně nevykonával správu dle ust. § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb., v platném znění, v důsledku čehož neupozornil v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] [název soudu] na skutečnost, mu již byla pravomocně uložena povinnost předmětné pozemky převést žalobci, v rámci řízení vedeného před [název soudu], -) [anonymizována tři slova] před tím, než učinil příslušná právní jednání, na základě kterých došlo k převodu předmětných pozemků na další osobu, neprovedl řádně lustraci aktuálních právních vztahů a probíhajících nebo proběhnuvších soudních řízení ve vztahu k předmětným pozemkům, -) [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] rozhodl o tom, že předmětné pozemky mají být vydány jiné osobě, ač rozhodoval v době, kdy již bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že mají být převedeny do majetku žalobce, přičemž v rámci uvedeného řízení nebyla žalobci dána jakákoliv možnost uplatnit jeho nároky, vyjádřit se či jinak bránit svá práva k uvedeným pozemkům.

20. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

21. Úprava nezákonného rozhodnutí stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. zákona, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013).

22. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k zákonu (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

23. Soud se nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě, přičemž v tomto ohledu uzavírá, že z důvodů uvedených níže není ve věci odpovědnostní titul dán a z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

24. Pokud se jedná o žalobcem namítaný nesprávný postup [anonymizována tři slova], který nepodal návrh na vklad práva vlastnického k předmětným nemovitostem ve prospěch žalobkyně, ač tak byl povinen učinit, neupozornil soud v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] na skutečnost, mu již byla pravomocně uložena povinnost předmětné pozemky převést žalobci a řádně se neúčastnil řízení (patrně míněno jednání soudu) a neprovedl řádně lustraci aktuálních právních vztahů, je třeba sdělit, že [anonymizována tři slova] nevystupoval jako správní orgán při výkonu veřejné moc. 25. [anonymizována tři slova] při převodu pozemků dle § 7 zákona č. 503/2012 Sb., vykonává majetková práva státu jménem [země], nevystupuje přitom ale jako správní úřad, kterému by byla svěřena vrchnostenská pravomoc. Postup související s bezúplatným převodem zemědělských pozemků, s nimiž je příslušný hospodařit, na základě písemné žádosti obce (§ 7 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb.), není výkonem veřejné moci. 26. [anonymizována tři slova] tak vystupoval v rovině soukromoprávní jako správce majetku, byť se jednalo o hospodaření s majetkem státu. Odpovědnost státu dle zákona č. 82/1998 Sb., zde není dána. Výkon procesních práv a povinností [anonymizována tři slova] v řízení není úředním postupem, když v řízení před civilním soudem stát vystupuje nikoliv v rovině vrchnostenské, ale jako jeden z účastníků řízení a subjekt soukromoprávního vztahu. Za nesprávný úřední postup nelze považovat ani plnění povinnosti uložené soudem. Pokud žalobce jako další okolnost uvedl, že [anonymizována tři slova] neprovedl řádně lustraci aktuální právních vztahů, resp. proběhnuvších soudních řízení a tudíž v řízení před [název soudu] neupozornil na vydaný rozsudek [název soudu] ze dne 11. 11. 2016, pak i v tomto případě se jedná o vystupování státu jakožto účastníka řízení v civilním řízení, nikoli o úřední postup. Nesprávný postup pak jako odpovědnostní titul v projednávané věci nepřichází do úvahy.

27. K pochybení vytýkanému žalobcem [název soudu] by přicházel v úvahu pouze odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí, které by muselo být pro svou nezákonnost změněno či zrušeno. K tomu však nedošlo. Nadto nelze přehlédnout, že žalobce nebyl účastníkem řízení, v němž dle jeho názoru mělo k vydání nezákonného rozhodnutí dojít.

28. Vzhledem k nedostatku odpovědnostního titulu se soud nezaobíral dalšími předpoklady, které zakládají odpovědnost státu za škodu. Ovšem pouze na okraj považuje za vhodné se vyjádřit k tomu, že i předmětné pozemky by na žalobce nebylo možné převést, neboť předběžným opatřením vydaným na návrh [anonymizováno] [příjmení] bylo soudem zakázáno tyto zcizovat a zatěžovat. Důvodem návrhu na vydání předběžného opatření byla právě ta skutečnost, že [anonymizováno] [příjmení] se domáhal převodu předmětných pozemků coby náhradních pozemků dle zákona o půdě a o vydání předběžného opatření usiloval právě proto, aby předmětné pozemky nebyly převedeny z majetku státu do majetku žalobce a tím nebyl jeho nárok zmařen, když k podobné situaci již v minulosti došlo. K vydání předběžného opatření došlo ještě předtím, než žalobce zahájil řízení o jejich převod do svého majetku. Žalobce marginalizuje tuto skutečnost i to, že to byl primárně on sám, kdo měl možnost vyznačení plomby v katastru nemovitostí ověřit ještě předtím, než sám podal žalobu, a neučinil tak. Vzhledem k vydanému předběžnému opatření a postavení [anonymizováno] [příjmení] jako restituenta je namístě předpokládat, že předmětné pozemky by i za ideálního stavu byly převedeny jemu, nikoliv žalobci a žalobcem tvrzená škoda spočívající v nerozmnožení majetku žalobce proto ani nemohla vzniknout.

29. S ohledem na shora uvedené tak soud žalobu zamítl.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšným žalované 1) přiznal paušální náhradu ve výši 300 Kč za 4 úkony (2x příprava k jednání, 2x účast při jednání soudu) dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 1 200 Kč a žalované 2) za 5 úkonů (vyjádření k žalobě, 2x příprava k jednání, 2x účast při jednání soudu). Žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.