46 C 115/2022
č. j. 46 C 115/2022-20
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 151 § 160 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1968 § 1970
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
- o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, 65/2017 Sb. — § 24
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 Kč od 8. 4. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že v rámci jím vedeného správního řízení vyžádal odborné lékařské vyšetření ve smyslu § 24 zákona č. 65/2017 Sb., na základě kterého bylo u žalovaného provedeno toxikologické vyšetření, kterým byla prokázána přítomnost návykové látky. Žalobce za toxikologické vyšetření zaplatil zdravotnickému zařízení dle § 24 odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb., částku 1 500 Kč. Tímto mu za žalovaným vznikl zákonný regresní nárok na úhradu nákladů spojených s předmětným vyšetřením. Žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vyzval předžalobní výzvou, žalovaný však svůj dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.
4. Na základě žalobcem předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Krajská zdravotní a.s., Oddělení soudního lékařství a toxikologie, provedla dne 6. 10. 2019 pro [stát. instituce] odběr krve žalovaného k toxikologickému vyšetření, jímž byla v krvi prokázána přítomnost cocainu v koncentraci 16 ng/ml a přítomnost jeho metabolitu benzoylecgoninu v koncentraci 1561 mg (výsledkový list – toxikologické vyšetření ze dne 4. 11. 2019, protokol o lékařském a toxikologickém vyšetření osoby při podezření z ovlivnění návykovou látkou). Za vyšetření Krajská zdravotní a.s., vystavila žalobci fakturu č. 2010074243 na částku 1 500 Kč. Tuto částku žalobce uhradil dne 10. 12. 2019, jak je patrné z výpisu z účtu. Výzvou ze dne 1. 7. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 1 500 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy.
5. Dle § 24 odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb., toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalobci vznikly v souvislosti s toxikologickým vyšetřením žalovaného náklady, které uhradil. Žalovaný byl z titulu zákonného regresu povinen tuto částku žalobci nahradit, což neudělal. Žalovaný byl v průběhu řízení pasivní, neprokázal, že by tuto svou povinnost splnil, nedoložil ani netvrdil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Nárok žalobce je proto dán v souladu s ust. § 24 odst. 5 zákona č. 65/2017 Sb. Nárok na úhradu úroku z prodlení pak vychází z ust. § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně úroků z prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalovanému, neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení žalobcem účelně vynaložené pak činí částku 600 Kč za zaplacený soudní poplatek a náhradu nákladů nezastoupeného účastníka. Náhrada nákladů řízení za náklady právního zastoupení žalobci nepřísluší, a to s poukazem na nález Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09. U žalobce lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. V dané věci se jednalo o spor skutkově i právně jednoduchý, jehož vedení nekladlo větší nároky na odbornost při právním zastoupení. Soud proto žalobcem požadované náklady za právní zastoupení nepovažuje za účelně vynaložené, a proto žalobci přiznal pouze právo na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady ve výši 200 Kč, jež by žalobci příslušely jako nezastoupenému, tj. dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tj. 100 Kč za sepis žaloby a 100 Kč za předžalobní výzvu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.