46 C 117/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 7 620 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 620 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 620 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 279 Kč od 10. 10. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 19,98% ročně z částky 7 279 Kč od 10. 10. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 259,90 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 715,93 Kč zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 279 Kč od 15. 6. 2018 do 9. 10. 2019 a úroku ve výši 19,98% ročně z částky 7 279 Kč od 15. 6. 2018 do 9. 10. 2019, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 3 667 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 620 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 2. 2014, poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Předchůdkyně žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku vrátit spolu s částkou 11 121 Kč představující součet kapitalizovaných úroků a odměny za administrativní zpracování. Žalovaný se zavázal svůj závazek uhradit v 60 týdenních splátkách po 769 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 13. 4. 2015. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 postoupena žalobkyni jako novému věřiteli. Žalovaný ke dni splatnosti poslední splátky dlužil předchůdci žalobkyně částku 18 907,40 Kč na jistině a na 2 712,60 Kč na poplatku. Po postoupení pohledávky na svůj dluh plnil částkou 14 000 Kč. Celková dlužná částka tak činí 7 279 Kč na jistině a 341 Kč na poplatku. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok v částce 8 335,93 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 259,90 Kč, úrok ve výši 19,98% ročně z částky 7 279 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 7 279 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru je zřejmé, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo] dne 17. 2. 2014, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 121 Kč, a to formou 60 týdenních splátek po 769 Kč (poslední 750 Kč). Z výpisu z účtu žalobce vyplývá, že předchůdce žalobce zápůjčku poskytl bezhotovostně, převodem na účet žalovaného, dne 19. 2. 2014. Z tabulky umoření dále vyplývá, že žalovaný do 27. 1. 2017 uhradil celkem částku 38 501 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena právním předchůdcem žalobkyně na žalobkyni, což soud zjistil z předmětné smlouvy a seznamu postoupených pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 4. 2018, jak je patrno z dopisu předchůdce žalobkyně nazvaného Oznámení o postoupení pohledávky. Z podacího lístku je pak zřejmé, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 13. 7. 2018.

6. Ze zákaznické karty klienta ze dne 17. 2. 2014 vyplývá, že žalovaný měl 1 dítě narozené v roce 1999, vlastnil auto, neměl u předchůdce žalobkyně zápůjčku. Požaloval zapůjčit částku 35 000 Kč na neočekávané výdaje. Uvedl, že pracuje na OSVČ jako technik s příjmem 14 000 Kč. Ostatní příjmy domácnosti činily 13 000 Kč. Nájem a inkaso činilo 10 200 Kč, telefon 700 Kč, výdaje na domácnost 3 000 Kč a jiné závazky 4 000 Kč. Použitelný příjem byl vypočten částkou 9 100 Kč. Kreditní kartu a jinou zápůjčku žalovaný negoval. K ověření byly předloženy: občanský průkaz, pracovní smlouva/ŽL, výplatní pásky, nájemní smlouva, účet za telefon.

7. Z dokumentu nazvaného uznání dluhu se splátkovým kalendářem ze dne 28. 7. 2016 je zřejmé, že žalovaný uznal svůj dluh ve výši 21 620 Kč ze smlouvy o půjčce č. [číslo] zavázal se jej splatit v měsíčních splátkách po 5 000 Kč s tím, že poslední splátka bude činit 1 620 Kč. První splátka měla být uhrazena 15. 8. 2016. Z tabulky umoření ze dne 1. 7. 2018 je zřejmá výše a frekvence splácení žalovaným i skutečnost, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem částku 38 501 Kč. Ve vztahu ke sjednanému splátkovému kalendáři žalovaný uhradil dne 16. 8. 2016 částku 5 000 Kč, 21. 10. 2016 částku 5 000 Kč a 27. 1. 2017 částku 4 000 Kč.

8. Z předžalobní upomínky ze dne 9. 8. 2019 a podacího lístku ze dne 12. 8. 2019 je patrné, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky.

9. Dle § 1805 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), Věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží.

10. Dle § 2053 občanského zákoníku, uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

11. Do úroků, jež nesmějí v takovém případě přerůst jistinu, budeme započítávat jakékoli dosud nezaplacené úroky, tedy jak úroky řádné, tak i úroky z prodlení. Stejně tak budeme muset do limitu započíst i tzv. smluvní pokuty, jež svou povahou jsou ve skutečnosti úroky, tj. přímo závisí na čase a výši dluhu; to plyne z pravidla, že právní jednání kvalifikujeme dle jeho obsahu, viz PELIKÁNOVÁ, Irena a PELIKÁN Robert. § 1805 (Splatnost úroků, ztráta práva na úroky). In: ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-.

12. Protože žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu i výše 21 620 Kč, přičemž následně plnil částkou 14 000 Kč, má soud za prokázané, že tento dluh v době uznání, a poté bylo ze strany žalovaného plněno částkou 14 000 Kč. Výše dluhu tak činí 7 620 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, netvrdil ani neprokázal, že by dluh požadovaný žalobou byl z hlediska hmotněprávního nedůvodný, soud žalobě co do žalované jistiny vyhověl.

13. Pokud se jedná o úrok resp. úrok z prodlení, vyšel soud z § 1805 odst. 2 občanského zákoníku a za období předcházející den podání žaloby jej přiznal toliko ve výši odpovídající jistiny (7 620 Kč) a ve zbytku byl žalobou požadovaný úrok a úrok z prodlení za dobu do dne podání žaloby výrokem II. zamítnut. Jedná-li se o úrok ve výši 19,98 % a zákonný úrok z prodlení ode dne podání žaloby (10. 10. 2019), tento byl přiznán (opětovně s odkazem na § 1805 odst. 2 občanského zákoníku). Výše úroku z prodlení byla přiznána s odkazem na § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Lhůtu k plnění soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

15. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce byl neúspěšný v poměrně nepatrné výši, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Náhrada nákladů řízení spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, dále v odměně za právní zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři režijní paušály po 100 Kč, a odměně dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., za jeden úkon právní služby ve výši 1 500 Kč a jeden režijní paušál dle § 13 odst. 1,3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši 300 Kč a DPH ve výši 21% z těchto částek (567 Kč). Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 3 667 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám jeho právního zástupce (§149 odst. 1 o.s.ř.). Odměnu za písemná podání ze dne 12. 11. 2020 a 3. 4. 2021 soud nepřiznal, neboť skutečnosti zde uvedené měl žalobce uvést již v žalobě samé, nejedná se proto o účelně vynaložené náklady řízení.