46 C 118/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: náhradu škody

I. Žaloba o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 251 100 EUR a 51 476 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 3. 3. 2020 do zaplacení se zamítá

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 300 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 251 100 EUR a 51 476 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem [exekutorský úřad], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního exekutora. Žalobkyně podala dne 5. 10. 2016 exekuční návrh. [název soudu] byl v prodlení s ustanovením exekutora, a to až do 3. 4. 2017. Ačkoliv dle § 43a odst. 3 exekučního řádu měl soud vydat pověření do 15 dnů, učinil tak až po více než 5 měsících po stížnosti na průtahy. Ke dni zahájení exekuce byli povinní vlastníci dvou nebytových jednotek. Kupní smlouvou datovanou dnem 3. 10. 2016, podepsanou povinnými dne 10. 10. 2016 převedli povinní nemovitosti na osobu [příjmení] [jméno]. Návrh na vklad vlastnického práva byl podán dne 12. 10. 2016 a vklad byl proveden dne 17. 11. 2016 s právními účinky ke dni 12. 10. 2016. Žalobkyně současně s exekučním návrhem podala dne 5. 10. 2016 i návrh na zřízení exekutorského zástavního práva k nemovitostem, soud a exekutor tedy věděli o zájmu žalobkyně postihnout tyto nemovitosti za účelem uspokojení pohledávek žalobkyně. Toto rozhodnutí pak vyvolalo spor u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], ve kterém se [příjmení] [jméno] domohl vyloučení nemovitostí z exekuce. O návrhu na zřízení exekutorského práva k nemovitostem bylo rozhodnuto až dne 10. 4. 2017 (po pověření exekutora). Pokud by [název soudu] postupoval v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] řádně, pak by nejpozději k 2. 11. 2016 pověřil exekutora a tento by obratem vydal exekuční příkaz postihující nemovitosti a tím by zabránil převodu vlastnického práva k nemovitostem, který nastal dne 7. 11. 2016, čím by bylo zabráněno účelovému vyvedení nemovitostí z majetku povinných a žalobkyně by byla v rámci exekuce plně uspokojena ve svém nároku z exekučního titulu, nálezu [anonymizováno] [příjmení] ze dne 20. 9. 2016, [spisová značka], kterým byli povinní zavázáni uhradit částku 200 000 EUR s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení ve výši 77 180,80 Kč. V rámci exekuce bylo vymoženo částečné plnění ve výši 25 704,04 Kč, za dobu 3 let již nebyl schopen vymoci ničeho. Nárok žalobkyně sestává z částky 200 000 EUR, 51 100 EUR v podobě kapitalizovaného úroku z prodlení ke dni 2. 9. 2019 a částky 51 476 Kč. Žalobkyně má za to, že nebýt průtahů způsobených [název soudu], domohla by se uspokojení své pohledávky. Žalobkyně uplatnila svůj nároku u žalované dne 2. 9. 2019, žalovaná však v zákonné lhůtě nárok žalobkyně neprojednala.

2. Žalovaná žalobou tvrzený nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Dle názoru žalované žalobkyně neprokazuje existenci majetkové škody v konkrétní výši a žalobu je z tohoto důvodu hodnotit přinejmenším jako předčasnou, pokud exekuce proti povinným nebyla ukončena a nadále probíhá, nelze ani s jistotou tvrdit, že pohledávky žalobkyně nebudou vymoženy. Vzhledem k tomu, že k převodu vlastnického práva došlo dne 12. 10. 2016 a soudní exekutor doručil žádost o pověření provedením exekuce dne 18. 10. 2016, tedy v zákonem stanovené lhůtě, k převodu vlastnického práva došlo ještě před zahájením exekučního řízení u [název soudu] a žalovaná neshledává existenci příčinné souvislosti mezi postupem [název soudu] v řízení vedením pod sp. zn. [spisová značka] a tvrzenou újmou. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo rozhodnuto o vyloučení nemovitostí z probíhající exekuce. Žalobkyně (v řízení o vylučovací žalobě v pozici žalované) nepodala proti rozsudku ani odvolání. K výzvě soudu pak sdělila, že ačkoliv označuje smlouvu o převodu nemovitosti za relativně neplatnou, nepodá odpůrčí žalobu. Nevyužila tak všech možností, které jí dává právní řád k ochraně jejích práv a zájmů. Žalovaná tak má za to, že nelze postavit najisto existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za požadovanou škodu.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z dopisu zástupce žalobkyně nazvaného Nárok na náhradu škody ze dne 2. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně se obrátila na žalovanou se svým nárokem, kterým po žalované požadovala zaplacení částky 251 100 EUR a 51 476 Kč představující škodu, která byla žalobkyni způsobena ve věci vedené exekutorem [anonymizována dvě slova] vedené pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] a u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná svým přípisem ze dne 3. 9. 2019 potvrdila přijetí žádosti dne 2. 9. 2019.

5. Ze spisu [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka], jehož kopii soud obdržel v elektronické podobě, provedl níže uvedené listiny, z nichž čerpal skutková zjištění.

6. Z exekučního návrhu ze dne 5. 10. 2016, adresovaného [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], je zřejmé, že jím žalobkyně jako oprávněná navrhuje, aby byl provedením exekuce na základě rozhodčího nálezu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 20. 9. 2016, sp. zn. [spisová značka] pověřen [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudní exekutor [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova]. Z rozhodčího nálezu rozhodce určeného ad hoc, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vydaného dne 20. 9. 2016 pod sp. zn. [spisová značka] se podává, že ve věci žalobkyně proti [příjmení] [jméno] [jméno] a [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] bylo rozhodnuto tak, že žalovaným bylo uloženo zaplatit společně a nerozdílně žalobkyni částku 200 000 EUR společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 200 000 EUR od 1. 7. 2016 do zaplacení a dále na náhradu nákladů řízení částku 77 180,80 Kč. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 21. 9. 2016 a vykonatelnosti dne 25. 9. 2016. Ze žádosti o pověření a nařízení exekuce adresovaného [název soudu] soud zjistil, že exekuční řízení bylo zahájeno dne 5. 10. 2016, exekučním titulem je rozhodčí nález [spisová značka] ze dne 20. 9. 2016. Z automaticky vygenerované elektronické zprávy ze dne 18. 10. 2016 vyplývá, že žádost o pověření a nařízení exekuce bylo doručeno [název soudu] dne 18. 10. 2016 spolu se 7 přílohami. Z pověření soudního exekutora vydaného [název soudu], čj. [číslo jednací], plyne, že bylo vydáno dne 3. 4. 2017. Vyrozuměním o zahájení exekuce podle ustanovení § 44 odst. 1 exekučního řádu ze dne 4. 4. 2017, čj. [číslo jednací], soudní exekutor informoval žalobkyni (v procesním postavení oprávněné), že na základě pověření Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 3. 4. 2017 byla exekuce zahájena.

7. Z kopie spisu [stát. instituce], [stát. instituce], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], jenž je součástí spisu [spisová značka] soud zjistil, že předmětem řízení byl převod vlastnictví. Účastníky byli [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] [jméno]. Návrh došel dne 12. 10. 2016 a řízení bylo ukončeno dne 7. 11. 2016. Katastrální úřad rozhodl o povolení vkladu práva k nemovitostem s účinky vkladu ke dni 12. 10. 2016. Objekty řízení byly jednotky [číslo] a [číslo] – [obec], [adresa] [anonymizováno]. Z katastrální spisu dále vyplývá, že návrh na vklad, stejnopis smlouvy, prohlášení byly podány dne 12. 10. 2016. Tentýž den byl uhrazen správní poplatek. Informace o vyznačení plomby byla vložena dne 13. 10. 2016. Z výpisu z katastru nemovitostí k předmětným jednotkám je patrné, že vyjma věcných břemen na jednotkách vázlo zástavní právo smluvní budoucí pohledávky do výši 8 484 000 Kč a je zde vyznačeno zahájení exekuce pověřeným soudním exekutorem [anonymizováno] [příjmení] [číslo jednací] ze dne 1. 10. 2016 s právními účinky ke dni 3. 10. 2016. Dne 3. 11. 2016 katastrální úřad vyzval účastníky k součinnosti při opatřování podkladů pro vydání rozhodnutí, a to ověření pravosti podpisu účastníka [jméno] [příjmení]. Za tímto účelem byl jmenovaný vyzván, aby se dne 7. 11. 2016 dostavil k uznání pravosti podpisu. Dopisem ze dne 13. 10. 2016 byli účastníci informováni o vyznačení plomby (vyznačení, že právní poměry jsou dotčeny změnou) na základě návrhu na vklad ze dne 12. 10. 2016, s právními účinky ke dni 12. 10. 2016, smlouvy kupní ze dne 3. 10. 2016.

8. Ze sdělení soudního exekutora [anonymizována dvě slova] ze dne 21. 9. 2018, čj. [číslo jednací], plyne, že k danému dni byla vymožena částka ve výši 25 704,04 Kč, a to přikázáním pohledávky z účtu povinných. Poslední úhrada proběhla dne 1. 8. 2017. Pokud jde o nemovité věci postižené exekučním příkazem ze dne 8. 8. 2017 čj. [číslo jednací], stále probíhá řízení o vylučovací žalobě u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], přičemž soudnímu exekutorovi není znám aktuální stav řízení. Jiný postižitelný majetek nebyl ke dni vyhotovení sdělení dohledán. Z usnesení ze dne 17. 12. 2018, čj. [číslo jednací], je zřejmé, že exekuce se částečně zastavuje v rozsahu, kdy je prováděna na základě exekučního příkazu prodejem nemovitých věcí (2 nebytových jednotek [číslo] v budově [obec], [adresa], [list vlastnictví], v domě na parc. [číslo]). Důvodem bylo rozsudek [název soudu] ze dne 30. 5. 2018, čj. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 12. 9. 2018 a kterým byly jednotky z exekuce vyloučeny.

9. Ze spisu [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova], soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. [spisová značka], jehož kopii soud obdržel v elektronické podobě, provedl níže uvedené listiny, z nichž čerpal skutková zjištění.

10. Z návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti ze dne 5. 10. 2016 adresovaného [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova], soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně jako oprávněná navrhuje aby k nemovitostem jednotkám [číslo] v budově [adresa], na parc. [číslo] společně s podílem [číslo] na budově [adresa] na pozemku parc. [číslo] na pozemku parc. [číslo] (dále též jako„ jednotky“) zřídil soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] exekutorské zástavní právo, a to pro zajištění pohledávek na základě exekučního titulu – rozhodčího nálezu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 20. 6. 2016, sp. zn. [spisová značka]. Z automaticky vygenerované elektronické zprávy ze dne 18. 10. 2016 vyplývá, že návrh byl doručen [název soudu] dne 18. 10. 2016.

11. Vyrozuměním o podání návrhu na zřízení exekutorského zástavního práva ve smyslu § 73a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ze dne 9. 11. 2016, čj. [číslo jednací], soudní exekutor vyrozuměl příslušné katastrální pracoviště, že dne 5. 10. 2016 byl soudnímu exekutorovi doručen návrh oprávněného na zřízení exekutorského zástavního práva k nemovitým věcem ve společném jmění povinných [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] [jméno], a to konkrétně k jednotkám. Z doručenky datové zprávy pak plyne, že vyrozumění bylo dodáno [stát. instituce] dne 9. 11. 2016. Z pověření soudního exekutora vydaného [název soudu], čj. [číslo jednací], plyne, že bylo vydáno dne 3. 4. 2017.

12. Z exekučního příkazu čj. [číslo jednací] ze dne 10. 4. 2017 je patrné, že soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech, a to na jednotkách ve prospěch zástavního věřitele - žalobkyně jako oprávněné.

13. Z kupní smlouvy ze dne 3. 10. 2016, jejímž předmětem jsou jednotky, vyplývá, že manželé [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] [jméno] jako prodávající a [příjmení] [jméno] jako kupující uzavřeli tuto smlouvu s tím, že bylo sjednáno, že kupní cena bude splacena jednak převzetím hypotečního úvěru ve výši 7 070 000 Kč a jednak zápočtem ve výši 3 000 000 Kč na zápůjčku uzavřenou mezi stranami dne 24. 11. 2015 Smlouva byla opatřena ověřenými podpisy prodávajících s ověřovací doložkou datovanou dnem 10. 10. 2016 a prostým podpisem kupujícího.

14. Z protokolu [stát. instituce], [stát. instituce] ze dne 7. 11. 2016, čj. [anonymizováno] [číslo] je zřejmé, že [příjmení] [jméno] se dostavil na katastrální úřad a uznal zde svůj podpis na kupní smlouvě za vlastní.

15. Z listiny [právnická osoba] ze dne 31. 8. 2016 vyplývá, že banka dala souhlas se zcizením zástavy a souhlasí, aby [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno] [jméno] převedli vlastnické právo k jednotkám na pana [příjmení] [jméno].

16. Ze spisu [název soudu], [spisová značka] plyne, že dne 18. 10. 2016 byla doručena žádost o provedení exekuce včetně příloh, dne 8. 2. 2017 byl vyžádán rozhodčí spis. Dne 31. 3. 2017 poukázal zástupce žalobkyně na průtahy v řízení a dne 3. 4. 2017 bylo vydáno pověření soudního exekutora 17. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] podal dne 4. 9. 2017 proti [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] (žalobkyni) žalobu o vyloučení jednotek z exekuce. Při jednání konaném dne 20. 4. 2018 sdělil soud účastníkům svůj předběžný právní názor, že samotné uzavření kupní smlouvy po podání návrhu na nařízení exekuce nezpůsobuje neplatnost smlouvy. Nicméně se lze domáhat relativní neúčinnosti předmětné kupní smlouvy odpůrčí žalobou, kterou bude odporovatelnost zjištěna. Soud v řízení o vyloučení z exekuce není oprávněn posoudit odporovatelnost posuzovat ani jako předběžnou otázku. Žalobkyně požádala soud o poskytnutí lhůty ke zvážení podání odpůrčí žaloby. Soud vyhověl a jednání odročil. Žalobkyně následně soud vyrozuměla, že žalobu neuplatní. Z rozsudku ze dne 30. 5. 2018, čj. [číslo jednací] vyplývá, že jednotky byly z exekuce vedené ve prospěch žalobkyně vyloučeny. V odůvodnění je pak uvedeno, že žalobkyně sice uvedla, že předmětnou kupní smlouvu považuje za účelovou, když poukázala na okolnosti jejího uzavírání a dokonce uvedla, že považuje předmětnou kupní smlouvu za relativně neúčinnou, nicméně žalobu na odporovatelnost nepodala, a to ani po výzvě osudu a poskytnutí lhůty na rozmyšlenou a soud nebyl oprávněn tvrzenou relativní neúčinnost posoudit jako otázku předmětnou, neboť relativní neúčinnost právního jednání se zakládá až rozhodnutím soudu. Soud proto k tvrzením žalobkyně o odporovatelnosti nepřihlédl, byť se její námitky mohou s přihlédnutím ke všem okolnostem jevit jako opodstatněné. Žalobkyně se proti rozsudku neodvolala, tento nabyl právní moci dne 12. 9. 2018.

18. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dne 5. 10. 2016 podala soudnímu exekutorovi exekuční návrh a návrh na zřízení exekutorského zástavního práva k jednotkám na základě rozhodčího nálezu, který se stal vykonatelným dne 25. 9. 2016 Soudní exekutor zaslal návrh dne 18. 10. 2016 soudu, návrh na zřízení exekutorského zástavního práva zaslal příslušnému katastrálnímu úřadu dne 9. 11. 2016. Soud o pověření soudního exekutora rozhodl až 3. 4. 2017. Povinní mezitím postoupili jednotky smlouvou ze dne 3. 10. 2016, opatřenou ověřenými podpisy prodávajících dne 10. 10. 2016 a dne 12. 10. 2016 podali návrh na vklad, podpis kupujícího byl ověřen dne 7. 11. 2016, přičemž vklad vlastnického práva k jednotkám byl proveden dne 7. 11. 2016 z právními účinky ke dni 12. 10. 2016. Po zřízení exekutorského zástavního práva podal nabyvatel proti žalobkyni excindační žalobu. Soud v rámci excindačního řízení vyrozuměl žalobkyni, že není oprávněn v rámci sporu posuzovat relativní neúčinnost kupní smlouvy uzavřené mezi povinnými jako prodávajícími a nabyvatelem jako kupujícím a poskytl jim lhůtu k podání odpůrčí žaloby. Žalobkyně však tuto nepodala, soud proto vydal rozsudek, kterým jednotky z exekuce vyloučil. Proti rozsudku žalobkyně odvolání nepodala.

19. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek tímto zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) zákona stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je poté, co bylo žalovanou přiznáno přiměřené zadostiučinění, nedůvodná.

21. Žalobkyni je třeba dát za pravdu, že [název soudu] se dopustil nesprávného úředního postupu, když pověření soudního exekutora vydal až 3. 4. 2017, ačkoliv mu byl doručen již 18. 10. 2016 a měl jej vydat ve smyslu § 43a odst. 1 exekučního řádu do 15 dnů. Ovšem mezi nesprávným postupem soudu a tvrzenou škodou nelze shledat příčinnou souvislost.

22. Soud je toho názoru, že vzhledem k blízké časové souvislosti mezi podáním exekučního návrhu a zahájením vkladového řízení by k převodu nemovitosti došlo bez ohledu na nesprávný postup [název soudu] považovaný stranou žaloby za příčinu vzniku škody.

23. Žalobkyně podala návrh na provedení exekuce dne 5. 10. 2016, soudu byl tento doručen dne 18. 10. 2016. Povinní z exekuce však již dne 12. 10. 2016 zahájili vkladové řízení na základě kupní smlouvy ze dne 3. 10. 2016, kterou jednotky postoupili na nabyvatele. K samotnému vkladu došlo až dne 7. 11. 2016 s právními účinky ke dni 12. 10. 2016. I přes to, že by soud pověřil soudního exekutora nejpozději dne 2. 11. 2016 a ten by zahájil vkladové řízení obratem, jak dovozuje žalobkyně, nebránila by tato skutečnost platnému uzavření kupní smlouvy k jednotkám a zápisu nabyvatele jakožto nového vlastníka do katastru nemovitostí. Za této situace by nabyvatel vůči žalobkyni tak jako tak uplatnil excindační žalobu. I v případě, že by postup soudu v exekučním řízení byl řádný, výsledek excindačního řízení by byl stejný. V excindačním řízení soud posuzuje ke dni svého rozhodnutí, zda povinní jsou či nejsou vlastníky jednotek. Může však zkoumat pouze případnou absolutní či relativní neplatnost nabývacího titulu, nikoliv skutečnost, zda povinní účelově převedli nemovitost na jinou osobu. K tomuto účelu slouží odpůrčí žaloba. Tento institut by žalobkyně ve snaze domoci se svého práva musela využít bez ohledu na průtah soudu při vydání pověření soudního exekutora.

24. Žalobkyně institut odpůrčí žaloby nevyužila, a to ani přes předběžný právní závěr soudu, kterým jí bylo v podstatě sděleno, že se jedná o jediný možný způsob, jak se svého práva domoci. Žalobkyně však na patrně jediný způsob jak se domoci svého práva rezignovala, což nelze klást k tíži žalované. Skutečnost, že soud v exekuční věci žalobkyně pochybil, je s ohledem na výše uvedené podružná a není příčinou vzniku tvrzené újmy.

25. Vzhledem k nedostatku příčinné souvislosti se soud nezaobíral dalšími předpoklady, které zakládají odpovědnost státu za škodu, a žalobu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal paušální náhradu za vyjádření k žalobě dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 300 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.