46 C 151/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci proti žalovaným: 1. název žalované , IČO anonymizováno adresa žalované anonymizováno celé jméno žalovaného , datum narození anonymizováno adresa žalovaného pro zaplacení 49 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 33 000 Kč spolu s úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni podání žaloby ve výši 33 000 Kč a dále spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 33 000 Kč od 14. 8. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku, s tím, že plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého.

II. Žaloba se co úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 15 000 Kč od 23. 7. 2022 do zaplacení a co do úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni podání žaloby ve výši 44 055 Kč zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 917,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, s tím, že plněním jedním z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky 49 500 Kč s příslušenstvím. Svou žalobou zdůvodnila tím, že s žalovanými uzavřela dne 1. 2. 2017 smlouvu o umístění sídla na adrese [adresa žalované], na základě které byla žalovaná 1) pod předchozí [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] oprávněna umístit v prostorách nebytového prostoru své sídlo za účelem zápisu do obchodního rejstříku. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Dle smlouvy činila částka za službu poskytnutí sídla a základní administrace pošty částku 3 000 Kč za každé započaté 3měsíční období. Společnost uhradila částku 5 388 Kč před podpisem smlouvy za služby a byla jí udělena obchodní sleva s tím, že odměna za služby činila 5 388 Kč za 12 měsíců. Žalovaný 1) měl dne 10. 4. 2019 smlouvu vypovědět s 30denní výpovědní dobou (ta však nebyla žalobkyni doručena), nicméně k faktické změně sídla nedošlo, porušil tím ust. článku 4.6. smlouvy a je tak povinen platit smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč za každé započaté 3měsíční období. Dle odstavce 4.7. smlouvy je žalobkyně oprávněna žádat úhradu odměny ve výši 3 000 Kč za každé započaté tříměsíční období, a to od 2. 2. 2020, neboť právní důvod úhrady stále trvá. Za období od 1. 2. 2020 do 31. 10. 2022 ve výši 33 000 Kč (3 000 Kč za každé započaté 3měsíční období) a smluvní pokutu ve výši 16 500 Kč za období od 1. 2. 2020 do 31. 10. 2022 (1 500 Kč za každé započaté 3měsíční období). Žalovaná 1) neuhradila odměnu za poskytnutí sídla ani smluvní pokutu ani na základě upomínek žalobkyně. Žalovaný 2) se v článku 5.1. smlouvy zavázal uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky žalované 1) vůči žalobkyni vyplývající ze smlouvy nebo závazky, které vzniknou na základě Smlouvy, a to v plné výši. Žalovaní nereagovali ani na předžalobní upomínky a dlužnou částku neuhradili. Co se týká příslušenství, smlouvou byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení.

2. Žalovaní 1) a 2) se k žalobě samé nevyjádřili, pouze deklarovali svoji vůli k mimosoudní dohodě s žalobkyní.

3. Zástupkyně žalobkyně vzala při jednání konaném dne 15. 3. 2023 svou žalobu co do částky 16 500 Kč představující smluvní pokutu zpět. Soud proto při jednání rozhodl o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Ze Smlouvy o umístění sídla ze dne 1. 2. 2017 plyne, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní jako poskytovatelem a žalovanou 1) (pod předchozí firmou [právnická osoba]) a žalovaným 2) jako ručitelem. Poskytovatel se smlouvou zavázal poskytnout adresu sídla na adrese [adresa žalované]. Za poskytnutí sídla byla sjednána odměna ve výši 3 000 Kč za každé byť jen započaté tříměsíční období. S ohledem na úhradu částky za využívání oprávnění dle smlouvy na celé 12 měsíční období dopředu, byla sjednána obchodní sleva 5 388 Kč za celé 12měsíční období. Smlouva byla uzavřena od 1. 2. 2017 na neurčito, s tím, že vypovězena může být písemně s výpovědní lhůtou 30 dnů ode dne doručení výpovědi druhé straně. V čl. 4. byla sjednána povinnost do 30 dnů od skončení smlouvy zajistit pravomocnou změnu sídla v obchodním rejstříku. Pro případ porušení povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč za každé započaté 3měsíční období, o které právní moc změny zápisu v obchodním rejstříku přesáhne konec lhůty sjednané v první větě tohoto odstavce. Dle čl. 4 za období počínající skončením smlouvy a končící lhůtou dle čl.

4. či okamžikem, kdy společnost prokáže poskytovateli pravomocnou změnu sídla zapsanou v obchodním rejstříku je poskytovatel oprávněn žádat na společnosti úhradu odměny, a to za podmínek dle odst. 3.2., neboť právní důvod úhrady, tj. umístění sídla v bytové jednotce, stále trvá. Dle čl. 4 dostane-li se společnost do prodlení s plněním peněžitého závazku dle smlouvy, je povinna uhradit poskytovateli úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, a to za každý byť jen započatý den prodlení. Dle článku 5.1. ručitel podpisem smlouvy závazně a neodvolatelně prohlásil, že na sebe bere povinnost uhradit veškeré existující či budoucí peněžité závazky společnosti vůči poskytovateli vyplývající z této smlouvy.

6. Z výzev k úhradě plyne, že žalobkyně jednou výzvou ze dne 8. 10. 2021 vyzvala žalovanou 1) k úhradě částky 33 000 Kč s příslušenstvím (tato byla žalované 1/ doručena dne 15. 10. 2021, jak patrno z doručenky k datové zprávě) a druhou výzvou ze dne 5. 11. 2021 vyzvala žalovaného 2) k úhradě částky 33 000 Kč (tato byla dle doručenky k datové zprávě doručena dne 23. 11. 2021).

7. Z e-mailu ze dne 5. 1. 2022 z adresy [email] plyne, že byl žalobkyni přeposlán e-mail z 10. 4. 2019, kterým byla smlouva vypovězena a žádáno zaslání konečného vyúčtování po 30denní výpovědní lhůtě a potvrzení o ukončení poskytování sídla.

8. Z e-mailu zaslaného žalobkyní na adresu [email] dne 3. 2. 2022 plyne, že žalobkyně nemá k dispozici výpověď smlouvy, která měla být ze strany žalované dána a zdůvodňuje, že i přes případnou výpověď smlouvy žalobkyni náleží právo na odměnu, neboť dosud na straně žalované 1) nedošlo ke změně sídla. Taktéž je zmíněno právo žalobkyně na smluvní pokutu. V e-mailu je strana žalovaná vyzvána k jednání o kompromisu vyhovujícím oběma stranám. E-mailem ze dne 30. 3. 2022 se žalobkyně připomněla se svým zájmem o vyřešení věci kompromisem.

9. Z předžalobních výzev k úhradě plyne, že žalobkyně jednou výzvou ze dne 7. 7. 2022 vyzvala žalovanou 1) k úhradě částky 45 000 Kč s příslušenstvím (tato byla žalované 1/ doručena dne 25. 7. 2022, jak patrno z doručenky k datové zprávě) a druhou výzvou ze dne 25. 7. 2022 vyzvala žalovaného 2) k úhradě částky 45 000 Kč (tato byla dle doručenky k datové zprávě doručena dne 4. 8. 2022). Výzvami byla požadována vedle odměny za poskytování sídla též smluvní pokuta.

10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalované 1) ze dne 15. 3. 2023 plyne, že žalovaná 1) má na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], sídlo od [datum].

11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovanou 1) byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované 1) adresu sídla a žalovaná 1) se zavázala za tuto službu platit poplatek ve výši 3 000 Kč za započaté 3měsíční období. Žalovaný 2) převzal ručení za závazky žalované 1). Žalovaná 1) neuhradila poplatky za období od 1. 2. 2020 do 31. 10. 2022 ve výši 33 000 Kč, žalobkyně ji o úhradu odměny opakovaně upomínala, podobně jako upomínala ručitele – žalovaného 2) a vyzývala k mimosoudnímu jednání. Strana žalované však dlužnou odměnu neuhradila, žalobkyně proto požaduje její úhradu, a to včetně smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. Žalovaná 1) užívá adresu sídla dosud.

12. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů: Dle § 1724 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvu projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1746 odst. 2 o.z., stran mohou zavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 2018 odst. 1 věta první o.z., kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Dle odst. 2 ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu. Dle § 2021 odst. 1 věta první o.z., věřitel má právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1805 odst. 2 o.z., věřitel, který bez rozumného důvodu otálí s uplatněním práva na zaplacení dluhu tak, že úroky činí tolik co jistina, pozbývá právo požadovat další úroky. Ode dne, kdy uplatnil právo u soudu, mu však další úroky náleží.

13. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

14. Žalobkyně s žalovanou 1) uzavřela smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat pro žalovanou 1) adresu sídla a žalovaná 1) se zavázala za tuto službu platit odměnu. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, když za poskytování sídla od 1. 2. 2020 do 31. 10. 2022 ničeho nehradila. Žalobkyni tak vzniklo právo za každé započaté 3měsíční období požadovat odměnu ve výši 3 000 Kč. Žalovaná 1) sídlo užívá dosud, jak je ostatně patrno z obchodního rejstříku. Soud nezkoumal, zda došlo k výpovědi smlouvy o umístění sídla, když právo na odměnu za umístění sídla žalobkyni svědčí po dobu, po kterou umístění sídla žalované 1) na adrese dle smlouvy fakticky trvá (článek 4.7. smlouvy). Ukončení smlouvy by mělo význam pouze pro vznik nároku na smluvní pokutu. Žalobkyně však svou žalobu co do nároku na zaplacení smluvní pokuty vzala zpět. Žalobkyně svůj díl závazku splnila, když v době od 1. 2. 2020 do 31. 10. 2022 službu umístnění sídla poskytovala. Žalovaná 1) však svou povinnost platit za poskytnutí sídla ve výše uvedeném období nesplnila, když nehradila odměnu ve výši 3 000 Kč za každé započaté 3měsíční období, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Co se týká žalovaného 2), tento na sebe vzal závazek splnit žalobkyni dluh, neučiní-li tak žalovaná 1). Stal se tak ručitelem žalované 1). Ručitelské prohlášení má písemnou formu, je tak povinen uhradit žalobkyni dluh v rozsahu, v němž jej nesplní žalovaná 1).

15. S ohledem na výše uvedené, soud přiznal žalobkyni právo na zaplacení odměny ve výši 33 000 Kč. Pokud se jedná o příslušenství, byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně požadovala zaplacení smluvního úroku z prodlení z odměny 3 000 Kč za každé 3měsíční období vždy ode dne následujícího po splatnosti té které splátky. Nicméně dle § 1805 odst. 2 o.z., má soud za to, že není namístě přiznat právo na úrok z prodlení tak, jak jej požaduje žalobkyně, neboť soud vlastním výpočtem zjistil, že výše kapitalizovaného úroku ke dni podání žaloby činila 77 055 Kč, což je částka která více než dvojnásobně převyšuje samotnou jistinu. Pokud žalobkyně otálela s podáním žaloby proti žalovanému do doby, kdy jen příslušenství takto markantně přerostlo samotnou výši jistiny, výše úroku ke dni podání žaloby přesahující výši jistiny jí nenáleží. Soud proto ve výroku I. přiznal vedle jistiny ve výši 33 000 Kč též kapitalizovaný úrok ke dni podání žaloby ve výši 33 000 Kč a dále běžící úrok ode dne následujícího ve sjednané výši. Ve zbytku kapitalizovaného úroku v částce 44 055 Kč žalobu zamítl (výrok II.). Žaloba byla zamítnuta také co do úroku z prodlení ze smluvní pokuty, ve které vzala žalobkyně svou žalobu zpět.

16. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

17. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 475 Kč a náklady na právní zastoupení. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 102 795 Kč (33 000 Kč na žalované jistině a úroku z prodlení kapitalizovanému ke dni podání žaloby ve výši 33 000 Kč a dále na úroku z prodlení od 14. 8. 2022 do vyhlášení rozsudku dne 24. 3. 2023 v částce 36 795 Kč) a v částce 78 930 Kč (představující částku 16 500 Kč, v níž vzala žalobkyně svou žalobu zpět, úrok z prodlení ke dni podání žaloby převyšující žalovanou částku ve výši 44 055 Kč a částku 18 375 Kč představující úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 23. 7. 2022 do dne vyhlášení rozsudku) neúspěšný. Žalobkyně zavinila částečné zastavení řízení v částce 16 500 Kč, když vzala svou žalobu zpět, aniž by ze strany žalované došlo ke splnění. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení u zpětveztí se toto považuje z procesního hlediska za neúspěch žalobce. Žalobkyně tak byla převážně úspěšná a to z 56,6 %, její neúspěch tvořil 43,4 %. Odečtením neúspěchu od úspěchu soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží 13,2 % účelně vynaložených nákladů řízení.

18. Při tarifní hodnotě sporu 49 500 Kč činí výše mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 3 100 Kč. Zástupkyně provedla 3,5 úkonu právní služby: převzetí a příprava věci, podání žaloby, účast při jednání soudu dne 15. 3. 2023 a účast při vyhlášení rozsudku dne 24. 3. 2023. Zástupkyni náleží též 4 x 300 Kč paušál dle § 13 odst. 3 AT Celkem jsou tedy žalovaní povinni zaplatit žalobkyni 13,2 % z částky 14 525 Kč, tj. 1 917,30 Kč. Tuto částku jsou žalovaní povinni žalobkyni zaplatit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), s tím že plněním jedním z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého 19. Při vyhlášení výroku III. soud opomněl uvést, v jakém poměru mají žalovaní náhradu nákladů řízení poskytnout. Soud proto chybu ve smyslu § 164 a § 211 o.s.ř. napravil přímo v písemném vyhotovení rozsudku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2020, sp. zn. 25 Cdo 4518/2018, ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. 20 Cdo 1238/99), tak že doplnil na závěr výroku III. „ s tím, že plněním jedním z žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého“.