Obvodní soud pro Prahu 2 · Rozsudek

46 C 16/2020

č. j. 46 C 16/2020-61

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-14 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSPH02:2021:46.C.16.2020.3

Citované zákony (12)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 4 648 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 648 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 648 Kč od 16. 6. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 3 630 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 7 500 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 648 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 3 630 Kč. Svou žalobu zdůvodnila tím, že u žalované dne 14. 4. 2018 zakoupila mobilní telefon značky Sony Experia X A1 za částku 4 648 Kč. Mobilní telefon byl z důvodu vad u žalované opakovaně reklamován. Za žalobkyni jednal [jméno] [příjmení] na základě plné moci. V rámci reklamace byla požadována oprava mobilního telefonu, avšak s ohledem na mnohonásobné překročení reklamačních lhůt, vrácení mobilního telefonu bez diagnostiky a protokolu od autorizovaného servisu a opravy a porušením zákona o ochraně spotřebitele, žalobkyně dne 28. 5. 2020 od kupní smlouvy odstoupila pro porušení smlouvy podstatným způsobem a požadovala vrácení kupní ceny. Žalovaná na odstoupení od smlouvy nereagovala, žalobkyně jí proto zaslala předžalobní výzvu a následně se obrátila žalobou na soud. K výzvě soudu žalobkyně upřesnila, že částku 3 630 Kč požaduje z titulu náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaná nárok žalobkyně popřela v plném rozsahu. Žalovaná popřela, že by žalobkyně řádně reklamovala zakoupené zboží a že by vznikl důvod pro odstoupení od smlouvy. K reklamaci navíc zřejmě došlo v době vrcholící pandemie a servisní centra měla omezený provoz. Žalovaná však má snahu vyhovět svým zákazníkům, vyjádřila ochotu dohodnout se smírně, jelikož dotčený mobilní telefon je řádně opraven a je k dispozici na prodejně. Po neúspěchu mimosoudních dohod žalovaná uvedla, že písemná reklamace neexistuje, tím spíše neexistuje ani lhůta pro posuzování doby vyřizování reklamace. Žalobkyně nepředložila prodejní doklad, není tak zřejmé, kdo mobilní telefon koupil, zda nejde o vztah mezi podnikateli, zda došlo k nákupu u žalované. Veškerá dosavadní komunikace byla dána tím, že se žalované dostal do rukou mobilní telefon poštou, ke kterému se choval jako k požadavku na opravu. Mohl jej rovnou vrátit, ale pokusil se o jeho posouzení a navrhl opravu na náklady zákazníka, neboť zjistil, že je poškozen uživatelem. Marné uplynutí reklamační lhůty není automatickým důvodem pro odstoupení od smlouvy. V daném případě nebyl mobilní přístroj vadný s odpovědností žalovaného a jeho vadnost žalobkyně neprokazuje, ale k vadě došlo mechanickým zásahem. Při jednání pak žalovaná uvedla, že není pasivně legitimovaná, protože reklamace byly zasílány ze strany žalobce na adresu 1-2Umobil, [příjmení] 6, [obec a číslo].

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Z faktury [číslo] je patrné, že žalobkyně u žalované pořídila telefon Xperia X A1 black, [číslo] za částku 4 648 Kč, která byla dne 14. 4. 2018 uhrazena v hotovosti. Ve faktuře je jako dodavatel uvedena žalovaná a mimo jiné je jako jeden z údajů uvedena internetová adresa: [webová adresa].

5. Nahlédnutím na internetové stránky [webová adresa], soud zjistil, že jako provozovatel je zde uvedena žalovaná ([právnická osoba]), přičemž ohledně reklamací je uveden kontaktní e-mail [email]. Jedná se o společné stránky pro [právnická osoba] i pro žalovanou.

6. Z e-mailové komunikace je patrné, že žalobkyně dne 8. 3. 2020 napsala na e-mailovou adresu [email], že reklamuje telefon, neboť nefunguje nabíjení telefonu z důvodu špatného kontaktu. Současně požadovala, aby jí bylo sděleno, jak dále postupovat. Žalovaná dne 9. 3. 2020 odpověděla, že má zaslat telefon s fakturou či záručním listem na adresu obchodu spolu s kontaktem na sebe a popisem závady. V zápatí e-mailu bylo uvedeno: S pozdravem, 1-2 [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Z podacího lístku ze dne 2. 4. 2020 vyplývá, že žalobkyně na adresu [adresa], [obec a číslo] zaslala zásilku pojištěnou na částku 5 000 Kč.

7. Z e-mailové komunikace soud dále zjistil, že žalobkyně dne 22. 5. 2020 požadovala okamžité zaslání telefonu z reklamace respektive opravy na svou adresu. Současně uvedla, že telefon byl přijat do opravy dne 6. 4. 2020. Dne 26. 5. 2020 žalobkyně sdělila, že stále neobdržela číslo zásilky ke sledování. Žalovaná na to obratem žádala o telefonní číslo, neboť bez něj nebude zásilka [právnická osoba] doručena. Žalobkyně v reakci telefonní číslo zaslala s dovětkem, že přestává věřit, neboť 2 týdny dostává jen samé výmluvy. Dne 27. 5. 2020 potvrdila žalobkyně e-mailem obdržení balíčku s telefonem s tím, že po reklamaci a 51 dnech s odůvodněním, že reklamace nebyla uznána, přičemž je zjevné, že telefon nebyl zaslán do žádného servisu a pouze 2 měsíce ležel na provozovně. Současně avizovala, že telefon zasílá zpět spolu s odstoupením od smlouvy. V odpovědi žalovaná reagovala, že protokol o servisu byl přiložen s reklamovaným telefonem. Žalobkyně k tomu uvedla, že Výdejní protokol – servis, reklamace není žádný servisní protokol. Jedná se pouze o nějaký papír žalobkyně. Z dokumentu nazvaného Výdejní protokol – Servis, reklamace je patrné, že mobilní telefon byl přijat do opravy. V záhlaví je uvedena [právnická osoba], jako odběratel [právnická osoba] Typ opravy: záruční. Popis závady: nejde zapnout, nereaguje. Při přijetí byly zjištěny stopy užívání, odřený, stopa nárazu, vrypy na těle telefonu. Provedená práce: posouzení, záruky. [příjmení] vyjádření: stav telefonu neodpovídá záručním podmínkám výrobce, prodejce. Reklamace neuznána – telefon poškozen uživatelem. Datum příjmu 6. 4. 2020, datum vyřízení 6. 5. 2020.

8. Z oznámení o odstoupení od kupní smlouvy ze dne 28. 5. 2020 a podacího lístku ze dne 28. 8. 2020 je patrné, že mobilní telefon byl zaslán na adresu 1-2Umobil a zásilka byla pojištěna na 4 000 Kč. Současně žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy. E-mailem ze dne 15. 6. 2020 žalovaná sdělila žalobkyni, že je telefon připraven na prodejně k odeslání. Současně uvedla, že s ohledem na omezení fungování obchodů kvůli virové nákaze není možné se odvolávat na reklamační lhůtu a požadovat vrácení peněz. Na to reagovala žalobkyně e-mailem ze dne 15. 6. 2020 tak, že se neodvolává jen na nedodržení reklamační lhůty, ale také na nevyřízení reklamace dle zákona a na neprofesionální jednání žalované. Z důvodu nedodržení lhůty pro vrácení peněz pak byla odeslána předžalobní výzva se lhůtou 3 dnů k vrácení peněz. Z předžalobyní upomínky a podacího lístku ze dne 16. 6. 2020 vyplývá, že žalobkyně vyzvala před podáním žaloby žalovanou k vrácení kupní ceny. E-mailem ze dne 22. 6. 2020 žalovaná oznámila žalobkyni, že je telefon opraven a je již na prodejně a požádala o sdělení adresy pro doručení. Na to reagovala žalovaná téhož dne, že na opravu měla žalovaná bezmála 3 měsíce, i přes vůli žalobkyně se dohodnout žalovaná nedodržela, co slíbila, peníze po odstoupení od smlouvy nevrátila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

9. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] je patrné, že má stejné sídlo, jednatele i společníka jako [právnická osoba]

10. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. K důkazu byly předloženy pouze listinné důkazy, pravost a správnost nebyla namítána, soud proto neměl důvod z těchto listin při svém rozhodování nevycházet ani jim v rámci hodnocení důkazů přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy na sebe logicky navazovaly, doplňovaly se a na jejich základě bylo lze si vytvořit poměrně ucelenou představu o sledu událostí a učinit na jejich základě ucelený skutkový závěr.

11. Z provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

12. Žalobkyně si u žalované pořídila dne 14. 4. 2018 mobilní telefon. V průběhu užívání přestalo fungovat nabíjení telefonu. Žalobkyně se proto e-mailem obrátila na žalovanou, aby zjistila, jak dále postupovat. Ze strany žalované jí bylo sděleno, že má telefon s popisem vady zaslat na adresu obchodu. V záhlaví uvedla„ 1-2 [právnická osoba], [příjmení] 6, [obec a číslo]“. Žalobkyně dne 2. 4. 2020 telefon zaslala žalované na adresu [adresa], [obec a číslo]. Žalovaná po urgencích ze strany žalobkyně zaslala telefon dne 26. 5. 2020 (doručeno 27. 5. 2020) s tím, že reklamace nebyla uznána. Ve výdejním protokolu je uvedena jak [právnická osoba], tak [právnická osoba] S vyřízením reklamace žalobkyně nesouhlasila a dne 28. 5. 2020 jej zaslala žalované zpět spolu s odstoupením od smlouvy. Na toto reagovala žalovaná dne 15. 6. 2020 sdělením, že telefon je připraven na prodejně k odeslání žalobkyni. V této souvislosti žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení kupní ceny telefonu, když tak ze strany žalované stále nebylo učiněno a zaslala žalované předžalobní upomínku.

13. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů: Dle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 421 odst. 1 věta první o. z., za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Dle § 13 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen„ oos“), prodávající je povinen spotřebitele řádně informovat o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění práva z vadného plnění (dále jen„ reklamace“), spolu s údaji o tom, kde lze reklamaci uplatnit. Dle § 19 odst. 3 oos, prodávající nebo jím pověřený pracovník rozhodne o reklamaci ihned, ve složitých případech do tří pracovních dnů. Do této lhůty se nezapočítává doba přiměřená podle druhu výrobku či služby potřebná k odbornému posouzení vady. Reklamace včetně odstranění vady musí být vyřízena bez zbytečného odkladu, nejpozději do 3 dnů ode dne uplatnění reklamace, pokud se prodávající se spotřebitelem nedohodne na delší lhůtě. Marné uplynutí této lhůty se považuje za podstatné porušení smlouvy. Dle § 2002 odst. 1 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle § 2169 odst. 1 o.z. nemá-li věc vlastnosti stanovené v § [číslo], může kupující požadovat i dodání nové věci bez vad, pokud to není vzhledem k povaze vady nepřiměřené, ale pokud se vada týká pouze součásti věci, může kupující požadovat jen výměnu součásti; není-li to možné, může odstoupit od smlouvy. Je-li to však vzhledem k povaze vady neúměrné, zejména lze-li vadu odstranit bez zbytečného odkladu, má kupující právo na bezplatné odstranění vady. Dle odst. 2, právo na dodání nové věci, nebo výměnu součásti má kupující i v případě odstranitelné vady, pokud nemůže věc řádně užívat pro opakovaný výskyt vady po opravě nebo pro větší počet vad. V takovém případě má kupující i právo od smlouvy odstoupit. Dle odst. 3, neodstoupí-li kupující od smlouvy nebo neuplatní-li právo na dodání nové věci bez vad, na výměnu její součásti nebo na opravu věci, může požadovat přiměřenou slevu. Kupující má právo na přiměřenou slevu i v případě, že mu prodávající nemůže dodat novou věc bez vad, vyměnit její součást nebo věc opravit, jakož i v případě, že prodávající nezjedná nápravu v přiměřené době nebo že by zjednání nápravy spotřebiteli působilo značné obtíže.

14. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je co do požadavku na vrácení kupní ceny důvodná.

15. Žalobkyně dne 14. 4. 2018 koupila u žalované mobilní telefon. Žalobkyně v právním vztahu vystupovala jako spotřebitel na straně kupující, žalovaná jako podnikatel na straně prodávající. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, a to jak z e-mailové komunikace, tak z výdejního protokolu, že se v průběhu záruční doby vyskytla vada spočívající v nemožnosti telefon nabít. Telefon nešel zapnout a nereagoval. Žalobkyně se proto obrátila na žalovanou, aby jí sdělila, jakým způsobem má v rámci reklamace postupovat. Žalovaná uvedla, že má žalobkyně telefon spolu s fakturou a kontaktem na sebe a popisem závady zaslat žalované. V tomto e-mailovém sdělení se podepsala jako 1-2 [právnická osoba] s adresou [adresa žalované].

16. Pokud jde o informační povinnost dle § 13 oos, pak informací o podmínkách, rozsahu a způsobu uplatnění reklamace jsou veškeré údaje, vyplývající z právních předpisů. Tento rozsah práva spotřebitele z vadného plnění vyplývá z o.z. Prodávající zásadně musí spotřebitele informovat o zákonných právech, která spotřebitel má. V rámci tohoto okruhu je nutné zahrnout přinejmenším citaci speciální úpravy práv z vadného plnění dle § [číslo]. Žalovaná však svou informační povinnost nesplnila a žalobkyni o právech z vadného plnění nepoučila a sama zvolila způsob vyřízení reklamace odstraněním vady. Avšak v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů vadu neodstranila a zařízení až po této lhůtě vrátila žalobkyni s tím, že telefon je poškozen uživatelem.

17. Prodejce svou povinnost vyřídit reklamaci splní, jestliže v zákonné lhůtě (není-li smluvena lhůta delší) též vyrozumí spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace, a tím zabrání vzniku fikce podstatného porušení smlouvy. Přijal-li prodávající od spotřebitele, který jej kontaktoval, věc k reklamaci, pak k vyřízení reklamace dojde až v okamžiku, kdy prodávající spotřebitele vyrozumí (ať už písemně nebo osobně) o tom, jakým způsobem byla reklamace vyřízena (tedy zda byl s reklamací úspěšný či nikoli). Teprve tehdy je možno reklamaci považovat za vyřízenou - prodávající se jí již nebude muset zabývat. Prodávající může reklamaci vyřídit kladně nebo ji může zamítnout. V rámci vyřízení reklamace do 30 dnů musí prodávající spotřebiteli věc také předat (vydat osobně nebo doručit jiným možným způsobem, na kterém se dohodli, např. poštou). V případě, že reklamaci zamítne, musí vydat spotřebiteli vadný výrobek zpět, v případě uznání práva spotřebitele z vadného plnění musí vydat novou či opravenou věc, nebo spotřebiteli vrátit celou kupní cenu. Nevyřízení reklamace v zákonné třicetidenní lhůtě je sankcionováno fikcí podstatného porušení smlouvy. § 2106 o.z. V takovém případě tedy nezaniká závazek z kupní smlouvy obecně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2008, sp. zn. 22 Odo 930/2006) a spotřebitel může trvat na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, na odstranění vady opravou věci, na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo od smlouvy odstoupit a požadovat vrácení plné kupní ceny.

18. Žalované lze přisvědčit, že není možné automaticky konstatovat, že nedostatek (závada), kterou žalobkyně reklamovala, se uplynutím reklamační lhůty stává bez dalšího vadou, za níž žalovaná odpovídá a soud se v případě posuzování této situace proto musí vždy existencí tvrzené vady zabývat. Zde je však třeba poukázat na to, že v řízení bylo zjištěno, že poté, co žalobkyně od smlouvy odstoupila a vrátila žalované mobilní telefon, žalovaná telefon opravila. Možnost posoudit, zda se skutečně jednalo o vadu, za kterou žalovaná odpovídá, byla žalovanou provedenou opravou zmařena. Soud však má za to, že se o vadu jednalo. Kdyby tomu tak nebylo, lze těžko uvěřit, že by žalovaná vynakládala vlastní prostředky na opravu vady, za kterou neodpovídá. Nelze pominout, že tak učinila až poté, co žalobkyně od smlouvy odstoupila (a zaslala žalované mobilní telefon), patrně ve snaze zvrátit rozhodnutí žalobkyně od smlouvy odstoupit a trvat na požadavku vrácení kupní ceny.

19. Pokud žalovaná argumentovala tím, že ani reklamace, ani mobilní telefon, ani odstoupení od smlouvy nebo předžalobní upomínka nebyly zaslány žalované a žalovaná navíc není pasivně legitimovaná, soud tomuto nepřisvědčil. Žalobkyně telefon koupila u žalované. Žalovaná a [právnická osoba], má stejného jednatele i společníka. Obě společnosti sídlí na stejné adrese a dokonce mají i společné internetové stránky. Jako provozovatel je zde uvedena žalovaná, e-mail pro reklamace je [email]. Žalovaná své e-maily dokonce jako 1-2 [právnická osoba] podepisuje a poučila žalobkyni, že na tuto adresu má reklamaci zaslat. Je to tedy žalovaná, kdo žalobkyni v roli slabší strany uvedla v omyl a je tudíž jej třeba přičíst výhradně k tíži žalované, která žalobkyni uvedeným způsobem zmátla a jako první v komunikaci uváděla své nesprávné označení. Je zřejmé, že žalovanou a [právnická osoba] zastupuje tatáž osoba jednatele a společníka v jedné osobě. Pokud tato osoba nerozlišuje, zda jedná za jednu či za druhou společnost a vzájemně je zaměňuje, má pro obě [právnická osoba], bez ohledu na to, za kterou ze společností jedná, je třeba omyly z tohoto vzniklé, zvláště ve vztahu ke spotřebitelům, přičíst výhradně k tíži žalované a nikoliv žalobkyně, jak požadovala žalovaná prostřednictvím svého zástupce. Žalovaná je pasivně legitimovaná a soud považuje veškerou poštu zaslanou žalobkyní na adresu [adresa], [obec a číslo], za doručenou žalované.

20. Lze tedy shrnout, že soud považuje existenci vady za nepochybnou. Žalovaná ve lhůtě 30 dnů reklamaci nevyřídila. Z tohoto důvodu nastala fikce podstatného porušení smlouvy (neodstranitelnosti vady) a žalobkyně ve smyslu § [číslo] ve spojení s § 2002 od smlouvy platně odstoupila. Vzniklo jí tak právo na vrácení kupní ceny ve výši 4 648 Kč. Žalovaná tuto nevrátila, soud jí proto ve výroku I. zavázal k jejímu zaplacení.

21. Nesplněním povinnosti vrátit kupní cenu se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 8,25 % ročně.

22. Vzhledem k tomu, že v žalobě figuroval nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, byť následně formulován jako náhrada nákladů řízení, soud žalobu v tomto rozsahu výrokem II. formálně zamítl, aby vyhověl povinnosti rozhodnout o celém předmětu řízení.

23. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 648 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast při jednáních soudu ve dnech 16. 12. 2020, 22. 1. 2021 a 14. 4. 2021) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t..

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.