46 C 161/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 64 308 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 378 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 28 378 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 35 930 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 930 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 3 426,72 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 64 308 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalobkyně dne 16. 5. 2023 uzavřela s žalovanou smlouvu o zájezdu o Tuniska s leteckou dopravou, kterého se měly zúčastnit 3 osoby ukrajinského občanství. Dne 3. 6. 2023 se cestující dostavili na letiště, kde jim bylo na odbavovací přepážce sděleno, že k odletu do Tuniska potřebují vízum, které neměli a nebylo jim proto umožněno odbavení a nástup do letadla. Vzhledem k tomu, že nebyla realizována doprava, nebyl realizován ani zájezd. Žalobkyně vadu notifikovala žalované, byla však odkázána na letiště, s nímž má předmětnou situaci řešit. Odmítnutí odbavení bylo stresující a přineslo řadu komplikací. Aby se účastníci zájezdu dostali k moři, koupila žalovaná zájezd do Egypta, který se již realizoval. Žalobkyně od smlouvy o zájezdu odstoupila a vyzvala žalovanou k zaplacení uhrazené odměny za zájezd a k náhradě škody a nemajetkové újmy. Žalovaná ničeho neuhradila s tím, že žalobkyně porušila svou povinnost, když si nezjistila pobytové oprávnění pro cestu do Tuniska. Žalobkyně však porušení povinnosti ze své strany odmítá s tím, že cestující k pobytu v Tunisu vízum nepotřebovali. S ohledem na uvedené tak žalobkyně požaduje po žalované vrácení zaplacení ceny zájezdu ve výši 27 570 Kč, pojištění účastníků ve výši 808 Kč, náhradu škody za cestu na letiště a zpět ve výši 1 000 Kč, náhradu nákladů právní pomoci ve výši 7 360 Kč a náhradu nemajetkové újmy ve výši 27 570 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou právního zástupce ze dne 28. 6. 2023, žalovaná k výzvě toliko uvedla, že si žalobkyně měla zjistit podmínky vstupu do Tuniska sama.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná má za to, že nepochybila a odmítá svou odpovědnost za to, že cestující nemohli čerpat služby dle smlouvy o zájezdu. Důvodem nevycestování bylo rozhodnutí třetí osoby, které žalovaná nemohla ovlivnit. Žalovaná vytvořila všechny předpoklady pro to, aby cestující mohli čerpat služby dle smlouvy o zájezdu. Cestující byli odpovědni za své cestovní doklady a za splnění všech podmínek pro vycestování, o čemž byli poučeni ve smlouvě o zájezdu. Žalovaná odkázala též na Všeobecné smluvní podmínky, podle nichž v případě, že zákazník nebude vpuštěn na palubu celními orgány letiště, má cestovní kancelář právo na plnou úhradu ceny zájezdu a cizí státní příslušník je povinen informovat se na zastupitelském úřadě země, kam se má cestovat o vízových a jiných povinnostech a vše potřebné si zajistit sám. Důsledky nesplnění těchto povinností si nese zákazník sám. Žalovaná splnila všechny své povinnosti vůči zákazníkovi, který neodcestoval a odmítla účelová tvrzení ohledně údajného neposkytnutí pomoci v nesnázích. Delegátka se na letišti snažila cestujícím pomoci, ale rozhodnutí o nevpuštění cestujících do přepravního prostoru bylo zcela mimo vliv žalované. Žalovaná tak odmítá rozsah i výši uplatněného nároku.

3. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o zájezdu ze dne 16. 5. 2023 plyne, že žalobkyně jako objednavatel uzavřela s žalovanou jako cestovní kanceláří smlouvu o zájezdu pro cestující , Anonymizováno, , , jméno FO, a , jméno FO, s ukrajinskou státní příslušností. Předmětem zájezdu byl pobyt v Tunisu v termínu od 3. 6. do 10. 6. 2023 s leteckou dopravou z , Anonymizováno, za celkovou cenu 27 570 Kč. Cena zahrnovala leteckou přepravu tam i zpět, transfer z/do hotelu, ubytování s příslušným stravováním, služby česky hovořícího delegáta, zákonné pojištění CK proti úpadku.

5. Z pokynů k platbě dovolené je patrné, že žalobkyni byl předán souhrn plateb k úhradě ve výši 28 378 Kč, která se skládá z 27 570 Kč za zájezd a 808 Kč za balíček pojištění se splatností dne 16. 5. 2023 do 17:00 hod.

6. Z potvrzení o provedení transakce z účtu žalobkyně č. , č. účtu, na účast , tel. číslo, byla dne 16. 5. 2023 realizována platba ve výši 28 378 Kč.

7. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a , jméno FO, z cestovní kanceláře žalované plyne, že dne , datum, bylo žalobkyni sděleno, že dle vyjádření tuniské ambasády mají Ukrajinci povinnost zajištění víza v případě, že cestují individuálně. Pakliže cestují na organizovaný zájezd s CK, mají voucher a zajištěné služby, nemají vízovou povinnost. Současně byla odmítnuta odpovědnost cestovní kanceláře žalované s tím, že se žalobkyně může obrátit na , právnická osoba, . Žalovaná nabídla současně žalobkyni náhradní zájezd v termínu 10. 6. -17. 6. 2023 s tím, že uhradí pouze cenu dopravy za tři osoby á 5 000 Kč, tedy 15 000 Kč. Následně bylo žalobkyni nabídnuto přesunutí na termín 21. 6. – 28. 6. 2023. Žalobkyně nabídku odmítla s tím, že cestující se musí vrátit na Ukrajinu. Žalobkyně odmítla, že by se měla obracet na letiště, když to nebyla ona, kdo kupoval letenky a měla za to, že je to odpovědnost žalované, žalobkyně ani cestující nic neporušili, víza nebyla třeba. Požádala , Anonymizováno, , jméno FO, , aby se obrátila na vedení s tím, aby jí byly vráceny peníze nebo vystaven poukaz s tím, že se jinak obrátí na obchodní inspekci a na právníka. , jméno FO, vyjádřila přesvědčení, že se naopak žalobkyně má obrátit na letiště, nebo i na jí uváděné instituce a odkázala jí na znění všeobecných obchodních podmínek týkajících se cizích státních příslušníků a žalobkyně byla upozorněna, že vrácení uhrazené částky není možné, neboť ze strany cestovní kanceláře bylo vše uhrazeno dodavatelům.

8. Z e-mailu , Anonymizováno, ze dne 27. 7. 2023 (včetně překladu do českého jazyka) plyne, že ukrajinští občané nepotřebují víza k cestě do Tuniska, pokud mají platný pas a voucher cestovní kanceláře včetně zpátečních letenek a hotelové rezervace.

9. Z e-mailu, jímž se soud obrátil na , Anonymizováno, plyne, že výjimka pro bezvízový vstup Ukrajinců do Tuniska v případě, že cestují v rámci zájezdu se zajištěním ubytování a zpáteční letenky platila již v době, kdy byl zájezd realizován.

10. V podání nazvaném Odstoupení a výzva k vrácení plnění a k náhradě škody s upozorněním na možnost vymáhání soudní cestou ze dne 28. 6. 2023, zaslanou zástupcem žalobkyně žalované plyne, že s ohledem na skutečnost, že neproběhla letecká přeprava, nekonal se zájezd a klientka vadu notifikovala žalované, žalobkyně odstupuje od smlouvy o zájezdu pro porušení povinnosti žalované poskytnout sjednané plnění v podobě neposkytnutí letecké přepravy, v důsledku čehož nebyl realizován celý zájezd. Současně byla žalovaná vyzvána k zaplacení ceny zájezdu ve výši 27 570 Kč. Taktéž požadovala náhradu škody ve výši 1 000 Kč coby nákladů na dopravu na letiště dne 3. 6. 2023, částku 808 Kč uhrazenou za pojištění účastníků zájezdu, nákladů na právní , Anonymizováno, ve výši 7 360 Kč dle advokátního tarifu za 2 úkony právní služby a náhradu nemajetkové újmy ve výši ceny zájezdu, tedy 27 570 Kč. Celkem tak byla žalovaná vyzvána k úhradě částky , částka, ve lhůtě 7 dnů s tím, že v opačném případě se žalobkyně bude svého nároku domáhat soudní cestou.

11. Žalovaná podáním ze dne 17. 7. 2023 reagovala na podání žalobkyně tak, že nároky žalobkyně neuznává s tím, že žalobkyně ani cestující se neobrátili na zastupitelský úřad a neověřili, jestli je třeba víza ke vstupu Ukrajinců na území Tunisu, což potvrdili zástupci žalované na letišti. Povinnost obrátit se na zastupitelský úřad a splnit podmínky pro vstup do státu určení leží na žalobkyni, resp. na cestujících, nikoliv na žalované. Žalovaná tak žádnou svou povinnost neporušila.

12. Z faktury č. , Anonymizováno, ze dne 21. 7. 2023 plyne, že žalobkyni byly jejím zástupcem vyúčtovány služby ve výši 7 360 Kč. Tyto byly uhrazeny dne 30. 7. 2023, jak je patrno z potvrzení o provedení transakce z účtu žalobkyně.

13. Ze všeobecných smluvních podmínek , Anonymizováno, , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , z článku 5.10. plyne, že zákazník je povinen před začátkem čerpání objednaný služeb překontrolovat si potřebné doklady zaslané , Anonymizováno, prodejcem zájezdu elektronicky na jeho e-mail, řídit se jimi a dostavit se dle pokynů k odletu na letiště. Pokud zákazník zjistí jakoukoli nesrovnalost v zaslaných dokumentech, je povinen neprodleně kontaktovat , Anonymizováno, , Anonymizováno, pro sjednání nápravy. V případě, že se zákazník nedostaví k odletu včas z viny na své straně, či nebude vpuštěn na palubu letadla celními orgány letiště, má , Anonymizováno, právo na plnou úhradu ceny zájezdu. Dle článku 6.2 je , Anonymizováno, povinna poskytnout zákazníkovi řádný rozsah objednaných služeb. Dle článku 12.

5. Při odstoupení od smlouvy je zákazník povinen uhradit odstupné ve výši 100 % ceny zájezdu, odstoupí-li 2 dny a méně před zahájením zájezdu, mj. také v situaci, kdy nebude splňovat vstupní formality cílové destinace a pokud jakýmkoliv způsobem poruší celní předpisy.

14. Z e-mailu , Anonymizováno, z , Anonymizováno, ze dne 4. 11. 2023 zaslanému , jméno FO, z cestovní kanceláře žalované plyne, že letecká společnost musí dodržovat platné cestovní předpisy. V den letu 3. 6. 2023 platila pro ukrajinské občany pro vstup do Tuniska vízová povinnost a handlingový agent uplatnil právní předpisy uvedené v systému , Anonymizováno, . Kromě toto jsou cestující povinni se informovat o platných podmínkách vstupu při cestování.

15. Z potvrzení , Anonymizováno, ze dne 5. 2. 2024 plyne, že aerolinka potvrdila, že cestující , Anonymizováno, , , jméno FO, a , jméno FO, nebyli dne , datum, přijati k odbavení, protože neměli příslušný vstupní dokad do Tuniska (vízum), který by na základě zákonů a předpisů platných k tomuto datu měli mít vystavený.

16. Z e-mailu , jméno FO, , handlingového partnera , Anonymizováno, , zaslaného paní , jméno FO, plyne, že v případě, že má žalovaná vyjádření tuniské ambasády, že ukrajinští cestující mohou vstoupit do Tunisu bez víz, letí-li s její cestovní kanceláří, byla by ráda, kdyby jí bylo zasláno a mohli se jím řídit, když , Anonymizováno, uvádí něco jiného. Z přiložené informace ze systému , Anonymizováno, pak plyne, že do Tuniska je destinační vízum požadováno. V případě cestujících v rámci organizovaného zájezdu by měl zástupce pořádající cestovní kanceláře před příjezdem předložit seznam účastníků zájezdu pro zvláštní službu státní police s úplnými jmény a státní příslušností členů zájezdu.

17. Z výslechu , jméno FO, , zaměstnankyně žalované, vyplynulo, že dne 3. 6. 2023 let společnosti , Anonymizováno, odbavovala handlingová společnost , Anonymizováno, najatá společností , Anonymizováno, pro zajištění služeb v Praze na letišti. Svědkyně byla přítomna u přepážek, byla kontaktována , jméno FO, , že je nechtějí odbavit. Na přepážce jí řekli, že klienti neodletí, protože nemají vízum a mají ukrajinský pas. Chvíli se o tom dohadovali, svědkyně se snažila volat i do Tuniska. Byla však sobota mezi 5-6 hodinou ráno, v Tunisku ještě o hodinu méně. Delegátka v , Anonymizováno, ověřila, že v případě, že by odletěli do Monastiru, bude jim odmítnut vstup do země. Na ambasádě v 6 hodin ráno nikdo nebyl. Domluvili se tedy na tom, že se jim svědkyně ozve v pondělí ráno. S žalobkyní hovořila během víkendu několikrát telefonicky, s tím, že svědkyně kontaktuje ambasádu a zeptají se, jak to je, na to navazovala i e-mailová komunikace. Po kontaktu s tuniskou ambasádou jim bylo dne 5.

6. řečeno, že udělají výjimku a klienti, kteří jedou na zájezd s cestovní kanceláří s veškerými službami včetně zpátečních letenek, budou vpuštěni do Tuniska bez víza. To svědkyně napsala též žalobkyni a nabídla jí náhradní termín dovolené s participací na letence ve výši 5 000 Kč na osobu, což bylo ze strany žalobkyně odmítnuto. Sama žalobkyně při odbavení , jméno FO, na letišti nebyla.

18. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. K důkazu byly předloženy listinné důkazy, pravost a správnost nebyla namítána, soud proto neměl důvod z těchto listin při svém rozhodování nevycházet ani jim v rámci hodnocení důkazů přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy na sebe logicky navazovaly, doplňovaly se a na jejich základě bylo lze si vytvořit poměrně ucelenou představu o sledu událostí a učinit na jejich základě ucelený skutkový závěr. Pokud jde o výslech svědkyně, soud vzal v potaz, že se jedná o zaměstnankyni žalované. Tato však vypovídala spontánně, její výpověď zapadala do celkového kontextu zjištěného z listinných důkazů. Soud však neuvěřil, že by výjimka z vízové povinnosti byla zavedena až v souvislosti s daným případem. Toto se neshoduje ani se sdělením tuniského velvyslanectví, které si opatřil soud, ani s její odpovědí v e-mailu ze dne 5. 6. 2023.

19. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně zakoupila u žalované letecký zájezd pro tři osoby ukrajinské státní příslušnosti zájezd do Tuniska v termínu 3. 6. -10. 6. 2023. Zájezd zaplatila, včetně balíčku pojištění. Když se cestující v den odletu dostavili na letiště nebyli odbaveni s tím, že k jejich cestě do Tuniska je třeba pro ukrajinské občany vízum, které cestující neměli. Vzhledem k brzkým raním hodinám, navíc v sobotu, nebylo možné se spojit s velvyslanectvím a informace sdělené na přepážce při odbavení ověřit. Následně bylo , Anonymizováno, sděleno, že ukrajinští občané nepotřebují k cestě do Tuniska vízum, cestují-li s cestovní kanceláří, mají voucher na zajištění ubytování po dobu pobytu a zpáteční letenky s tím, že uvedené pravidlo platilo již v době, kdy měl být zájezd realizován. Žalobkyně se obrátila na žalovanou k řešení dané situace, žalovaná jí odkázala, aby situaci řešila s , adresa, , ovšem nabídla zájezd v jiném termínu s povinností uhradit toliko leteckou dopravu, který žalovaná odmítla, neboť cestující v daném termínu již měli jet zpět na Ukrajinu. Žalobkyně následně od smlouvy odstoupila a požadovala náhradu škody a nemajetkové újmy.

20. Soud ve věci aplikoval zejména následující zákonná ustanovení:

21. Podle § 2521 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) smlouvou o zájezdu se pořadatel zavazuje obstarat pro zákazníka zájezd a zákazník se zavazuje zaplatit celkovou cenu. Podle odstavce 2, zájezdem je soubor služeb cestovního ruchu podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.

22. Dle § 2537 odst. 1 o.z., zájezd má vadu, není-li některá ze služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezdu poskytována v souladu se smlouvou. Dle odst. 2, zákazník bez zbytečného odkladu vytkne pořadateli vadu zájezdu. Zákazník zároveň určí přiměřenou lhůtu k odstranění vady, ledaže pořadatel odmítne odstranit vadu nebo je zapotřebí okamžité nápravy. Zákazník má právo vytknout vadu rovněž prostřednictvím zprostředkovatele prodeje zájezdu. Za doručení zprávy, žádosti nebo stížnosti zákazníka pořadateli se pro běh lhůt včetně promlčecí lhůty považuje i jejich doručení zprostředkovateli prodeje zájezdu, dle odst. 3, pořadatel odstraní vadu zájezdu, ledaže to není možné, anebo odstranění vady vyžaduje nepřiměřené náklady s ohledem na rozsah vady a hodnotu dotčených služeb cestovního ruchu. Dle odst. 4, neodstraní-li pořadatel vadu ve lhůtě podle odstavce 2, má zákazník právo odstranit vadu sám a požadovat náhradu nezbytných nákladů. Jde-li o podstatnou vadu, může zákazník odstoupit od smlouvy bez zaplacení odstupného.

23. Dle § 2542 odst. 1 o.z., pořadatel odpovídá zákazníkovi za splnění povinností ze smlouvy o zájezdu bez zřetele na to, zda v rámci zájezdu poskytují jednotlivé služby cestovního ruchu jiné osoby. Dle odst. 2, vytkl-li zákazník pořadateli vadu podle § 2537 a neodstranil-li ji pořadatel, má zákazník právo na náhradu škody. Dle odst. 3, pořadatel se povinnosti k náhradě škody též zprostí, prokáže-li, že porušení smluvní povinnosti lze přičíst třetí osobě, která se nepodílí na poskytování služeb cestovního ruchu zahrnutých do zájezdu, a nebylo možné je předvídat nebo odvrátit. Dle odst. 4, jde-li o právo zákazníka na náhradu škody, nepřihlíží se k ujednání kratší než dvouleté promlčecí lhůty.

24. Podle § 2543 odst. 1 o.z. při porušení povinnosti, za niž odpovídá, nahradí pořadatel zákazníkovi bez zbytečného odkladu vedle škody také újmu za narušení dovolené, zejména byl-li zájezd zmařen nebo podstatně zkrácen.

25. Po podřazení shora uvedeného skutkového závěru citovaným zákonným ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

26. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zájezdu, kterou se žalovaná zavázala obstarat pro 3 osoby ukrajinské státní příslušnosti letecký zájezd do Tuniska v termínu od 3. 6. do 10. 6. 2023. Žalobkyně zaplatila cenu zájezdu ve výši 27 570 Kč a balíček pojištění ve výši 808 Kč, nicméně zájezd nebyl realizován, neboť cestující nebyli odbaveni , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , právnická osoba, z důvodu, že neměli vstupní víza, ačkoliv povinnost mít vstupní víza v době realizace zájezdu neexistovala. Neodbavením tak došlo k situaci, že cestující nebyly vpuštěni na palubu letadla a nemohli se zájezdu účastnit a čerpat další služby sjednané ve smlouvě o zájezdu.

27. S ohledem na uvedené soud dospěl k závěru, že zájezd má vadu, neboť nebyla poskytnuta služba v podobě letecké dopravy do místa konání zájezdu. Vzhledem k tomu, že na přepážce při odbavení cestujících byla přítomna zaměstnankyně žalované, byla tato cestujícími o vadě uvědomena. Ostatně z výslechu zaměstnankyně žalované vyšlo najevo, že kromě cestujících na letišti, komunikovala ohledně řešení v následujících dnech též se samotnou žalobkyní telefonicky i cestou e-mailu. Strana žalované, jak je patrno z jejího mailu ze dne 5. 6. 2023, již nejpozději tohoto dne zjistila přes , Anonymizováno, , že víza cestující nepotřebovali, protože necestovali individuálně. Z mailu je také patrno, že vada zájezdu byla žalobkyní vytčena, neboť v něm zaměstnankyně žalované odkazuje žalobkyni s řešením na , právnická osoba, a má za to, že ze strany žalované k pochybení nedošlo. Žalované lze přisvědčit, že ona sama při poskytování služeb dle cestovní smlouvy patrně nepochybila. Zde je však třeba uvést, že odpovědnost žalované jako pořadatele zájezdu za porušení smlouvy o zájezdu je odpovědností objektivní (tj. pořadatel nese odpovědnost za výsledek bez ohledu na zavinění). Odpovědnost pořadatele zahrnuje povinnost hradit škodu a nemajetkovou újmu vzniklou porušením závazků vyplývajících z uzavřené smlouvy o zájezdu. Žalovaná se smlouvou zavázala vedle poskytnutí pobytu zajistit též leteckou dopravu do/z Tuniska, k čemuž však nedošlo a za tuto skutečnost žalovaná odpovídá. Pořadatel zájezdu je totiž odpovědný i tehdy, jestliže k porušení smluvních povinností došlo v rámci služeb, které během zájezdu poskytovaly jiné osoby. Žalovaná jako pořadatel tedy odpovídá i za škodu, která zákazníkům vznikla v důsledku pochybení třetích osob při dopravě. V projednávané věci tedy žalovaná odpovídá i za pochybení svého smluvního partnera, jehož prostřednictvím měla být doprava realizována (, Anonymizováno, ), resp. jeho handlingového partnera (, Anonymizováno, ). , adresa, je totiž kombinací služeb cestovního ruchu, které v zásadě vždy poskytují i osoby odlišné od pořadatele. Pochybení na straně právě těchto třetích osob však pořadatele zájezdu odpovědnosti za vady zájezdu nezbavují.

28. Pořadatel se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že neplnění smluvních povinností lze přičíst cestujícímu, třetí straně, která se nepodílí na poskytování cestovních služeb zahrnutých do smlouvy o souborných službách pro cesty, a nebylo je možné předvídat ani odvrátit, nebo porušení vzniklo v důsledku nevyhnutelných a mimořádných okolností.

29. Ačkoliv žalovaná upozorňovala, že to byli cestující, co je odpovědný za své cestovní doklady a za splnění všech podmínek pro vycestování a smlouva o zájezdu obsahuje upozornění, že cestující jiné státní příslušnosti jsou povinni sami si ověřit podmínky vstupu do země, soud má za to, že skutečnost, že cestující nebyly odbavení, nelze klást k jejich tíži. Je v zásadě lhostejné, zda oslovili tuniské velvyslanectví či se jinak doptávali na podmínky vstupu Ukrajinců do Tuniska. Skutečnost, zda tak učinili, ničeho nemění na tom, že ke dni odjezdu existovala vízová povinnost pouze ve vztahu k individuálním cestám Ukrajinců do Tuniska, nikoliv k cestám prostřednictvím cestovní kanceláře s voucherem na ubytování a zpáteční letenkou. Na cestující se tak vztahovala výjimka z vízové povinnosti a nelze jim klást k tíži, že o této výjimce handlingový partner letecké společnosti zajišťující dopravu nevěděl nebo ji neměl ve svém systému. Tento liberační důvod se tedy neuplatní. Druhý liberační důvod, tedy že by bylo lze neplnění smluvních povinností přičíst třetí straně, která se nepodílí na poskytování cestovních služeb zahrnutých do smlouvy o souborných službách pro cesty se také neuplatní, neboť neplnění smluvních povinností ze smlouvy o zájezdu lze přičíst letecké společnosti, resp. handlingovému partneru, tedy osobě, která se na poskytování služeb zahrnutých do smlouvy podílí. Tyto osoby totiž zajišťují dopravu, která je do smlouvy o zájezdu zahrnuta. Konečně, nejedná se ani o okolnost nepředvídatelnou či neodvratitelnou ani se nejednalo o mimořádnou okolnost. Tuto situaci by totiž bylo lze odvrátit, kdyby společnost zajišťující odbavení pasažérů aktivně zjišťovala vízové podmínky jednotlivých zemí, tyto řádně aplikovala a za tímto účelem také zajistila aktualizaci svých systémů.

30. Vzhledem k tomu, že ujednané plnění na základě sjednané cestovní smlouvy neodpovídalo tomu, co bylo sjednáno, byl zájezd vadný. Vady lze označit za vady podstatné, neboť nebylo lze poskytnout podstatnou část cestovních služeb v souladu se smlouvou.

31. V případě výskytu vad je pořadatel zájezdu povinen odstranit vytknuté vady v přiměřené lhůtě stanovené zákazníkem. Jak výše uvedeno, z provedeného dokazování je patrné, že vady byly zjištěny již při odbavení a telefonickou i e-mailovou formou byly žalované vytčeny. Žalovaná v krátké časové souvislosti zjistila, že cestující neměli vízovou povinnost, přesto nebyli vpuštěni na palubu letadla a bylo jim tak znemožněno využít služeb sjednaných v cestovní smlouvě. Žalovaná nabídla žalobkyni řešení v podobě náhradního zájezdu v jiném termínu za cenu úhrady letenek. S tím žalobkyně nesouhlasila. Žalovaná neodstranila vytknuté vady, resp. toto nebylo možné, když odlet jiným letadlem nepřicházel v úvahu, je tedy povinna strpět ukončení smlouvy odstoupením žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vadu podstatnou, není žalobkyně povinna platit odstupné. Odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (§ 2004 odst. 1 o.z.) a žalovaná je povinna vrátit žalobkyni jí uhrazené plnění ve výši 27 570 Kč a nahradit jí škodu ve výši 808 Kč, která k její tíži vznikla tím, že uhradila pojistné, přičemž pojištění nemohla čerpat.

32. Neuhrazením částky 28 378 Kč se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž jí návazně vznikla povinnost k úhradě úroků z prodlení (§ 1970 o.z.), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 15 % ročně.

33. Pokud se jedná o požadavek na náhradu škody ve výši 1 000 Kč představující náklady na dopravu cestujících na letiště, tento nebyl přiznán, neboť z výslechu svědkyně vyšlo najevo, že žalobkyně v době odletu nebyla na letišti přítomna. Škoda tak mohla vzniknout, ale nikoliv žalobkyni, ale cestujícím. Žalobkyně tak není k náhradě škody za cestovné na letiště aktivně legitimovaná a soud žalobu v tomto rozsahu zamítl, aniž by zkoumal, zda je výše požadavku adekvátní.

34. Z důvodu nedostatku aktivní legitimace se soud nezabýval ani požadavkem na náhradu nemajetkové újmy z titulu narušení dovolené. Jen pro úplnost soud uvádí, že újma za narušení dovolené musí být finančně kvantifikována po zhodnocení všech specifických okolností každého případu a po zvážení konkrétních negativních dopadů zjištěných vad zájezdu způsobujících ztrátu radosti z dovolené (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2263/2019). Ačkoliv se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy za narušení dovolené, kterou stanovila ve výši ceny celého zájezdu, soud náhradu nemajetkové újmy za narušení dovolené zcela zamítl, neboť nárok na náhradu nemajetkové újmy je osobním nárokem a žalobkyně sice zájezd koupila, ale sama nebyla osobou, která by měla služby z cestovní smlouvy čerpat. Náhrada nemajetkové újmy náleží toliko cestujícím, kterým byla dovolená narušena, soud proto z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobu v požadavku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 27 570 Kč zamítl.

35. Pokud jde o náklady právního zastoupení za převzetí a přípravu právního zastoupení a předžalobní výzvu, jedná se toliko o zastoupení v souvislosti s projednáním věci u soudu, která se v poměru úspěchu a neúspěchu zohledňuje v nákladech řízení. Soud jí proto jako samostatný nárok nepřiznal.

36. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

37. Náklady žalované jsou představovány odměnou advokáta ve výši dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Účelně vynaložené náklady spočívají v 6 úkonech právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření ze dne 25. 9. 2023,, Anonymizováno, 29. 2. 2024, 13. 5. 2024, účasti při jednání soudu dne 16. 2. 2024 a 15. 5. 2024) a 6 paušálních náhradách hotových výdajů advokáta á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a DPH z uvedených částek. Žalobkyně byla ve ve věci úspěšná co do částky 28 378 Kč , neúspěšná v částce 35 930 Kč. Úspěch žalobkyně činil 44,1 %, neúspěch 55,9 %. Byla to tedy žalovaná, kdo byl v řízení převážně úspěšný. Celkem tak náklady žalované činí částku 29 040 Kč, z nichž je žalovaná povinna zaplatit 11,8 %, tj. 3 426,72 Kč.