46 C 201/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 1 162 987 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 222 576 Kč od [datum] do [datum] a z částky 28 859 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o uložení povinnosti žalované zajistit na vlastní náklady v jednom deníku s celostátní působností na titulní straně ve formátu nejméně ¼ tiskové strany zveřejnění písemné omluvy v tomto znění: <i>„ [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [číslo] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [pobočka], [anonymizována dvě slova] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]„ [příjmení]“, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova],</i> se zamítá.

III. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 592 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 592 500 Kč od [datum] do zaplacení se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 37 496,24 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 1 162 987 Kč s příslušenstvím a písemnou omluvu zveřejněnou v jednom deníku s celostátní působností a na [anonymizováno] [webová adresa] v sekci [anonymizováno]. Svou žalobou zdůvodnil tím, že by na základě usnesení státního zástupce [anonymizována čtyři slova] [obec], [pobočka], ze dne [datum], které mu bylo předáno dne [datum] stíhán pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožení utajované informace dle § 317 odst. 1 trestního zákona, účastenstvím ve formě návodu podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. Dne [datum] byla [název soudu] doručena obžaloba, která byla usnesením ze dne [datum] vrácena státnímu zástupci k došetření a znovu byla soudu předložena dne 8. 2. 2016 [název soudu] ve věci [spisová značka] nejprve uznal žalobce vinným a odsoudil jej k trestu odnětí svobody v délce 9 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v délce 18 měsíců, [ulice] soud svým usnesením ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka] rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil k novému rozhodnutí. Dne [datum] [název soudu] vydal rozsudek, kterým žalobce obžaloby zprostil. Odvolací soud následně usnesením ze dne [datum] odvolání státního zástupce zamítnul. Usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. Usnesením o zahájení trestního stíhání ve spojení se zprošťujícím rozsudkem je nezákonným rozhodnutím, kterým byla žalobci způsobena škoda a nemajetková újma. Samotné trestní stíhání žalobce zasáhlo do jeho cti a dobré pověsti a to tím intenzivněji, že žalobce byl úspěšným advokátem a právníkem, a také tím, že byl nejprve [název soudu] uznán vinným. Žalobce byl stíhán z trestného činu ohrožení utajované informace, kterého se měl dopustit tím, že se měl seznámit se dvěma utajovanými přílohami [příjmení] a tyto předávat dalším spoluobžalovaným za účelem učinění opatření k zakrytí svých vlivů na státní orgány, instituty a společnosti s majetkovou účastí státu a ztížit [příjmení] získávání informací o činnostech, jejichž důsledky mohly ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy [anonymizováno]. Tato vážná obvinění umocnila negativní vliv trestního stíhání na žalobce, hrozilo za něj uložení trestu odnětí svobody až 3 let, v případě změny kvalifikace 2-8 let. Žalobce v době trestního stíhání působil jako advokát a společník advokátní kanceláře [právnická osoba] S obviněním advokáta je automaticky spojeno nekritické odsouzení advokáta jako domnělého pachatele, což se samozřejmě dotýká advokátní kanceláře jako takové. Stíhání žalobce tak způsobilo nejen nevratné poškození jména a dobré pověsti žalobce, ale též celé advokátní kanceláře. V důsledku trestního stíhání žalobce zahájila [advokátní komora] řízení o možnosti pozastavení výkonu advokacie žalobci pod sp. zn. [spisová značka]. Hrozba pozastavení výkonu advokacie byla spojena s možnou ztrátou podstatného zdroje příjmů pro žalobce a jeho rodiny. Nutnost obhajovat se před [anonymizováno] [příjmení] byl umocněn negativní vliv trestního stíhání na profesní život žalobce. Negativní vliv trestního stíhání umocnila též masivní medializace případu, na níž se podílely i [anonymizováno]. Nezákonným rozhodnutím tak byla nenávratně poškozena osobní, odborná, profesní a ekonomická pověst žalobce. Jako odškodnění nemajetkové újmy způsobené v důsledku nezákonného trestního stíhání žalobce požaduje omluvu a částku 1 000 000 Kč. Částku 162 987 Kč pak žalobce požaduje z titulu náhrady škody spočívající v nákladech obhajoby žalobce v předmětné trestní věci. Žalobce se se svým nárokem obrátil na žalovanou podáním ze dne [datum], v zákonem stanovené lhůtě 6 měsíců však o jeho nároku nerozhodla.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce uplatnil dne [datum] nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání vedené [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] v celkové výši 1 162 987 Kč a současně požadoval omluvu. Žalovaná v rámci mimosoudního projednání věci ve svém stanovisku ze dne [datum] částečně vyhověla nároku na náhradu nákladů trestního řízení v částce 114 708 Kč a částečně vyhověla nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním co do částky ve výši 79 000 Kč. Současně bylo vyhověno požadavku žalobce na zveřejnění omluvy na webových stránkách [stát. instituce]. Co se týká nemajetkové újmy, žalobce byl ohrožen trestní sazbou 3 let odnětí svobody, trestní stíhání trvalo 6 let a 7 měsíců. Žalobce sice uvedl, že trestní stíhání mělo negativní dopady do jeho pracovní oblasti jakožto advokáta a s ohledem na medializaci případu poškodilo jméno a dobrou pověst žalobce a advokátní kanceláře [právnická osoba] Žalobce taktéž uvedl, že [příjmení] zahájila řízení o možnosti pozastavení výkonu advokacie. Žalovaná však zjistila, že proti žalobci byla souběžně vedena další 3 trestní stíhání (kdy ve dvou z nich byl žalobce nakonec pravomocně odsouzen), přičemž negativní dopady do pracovního života žalobce je nutno spojovat se všemi trestními stíháními, nikoliv jen tímto konkrétním. Medializace případu byla prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu. Žalovaná srovnala případ žalobce s kauzou projednávanou [název soudu], sp. zn. [spisová značka], kdy bylo poškozené přiznáno zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, v níž byla jako advokátka stíhání pro trestní čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku s hrozící sazbou odnětí svobody 6 měsíců až 3 roky, stíhání trvalo 5 let a 8 měsíců, stíhaný skutek souvisel s výkonem advokacie, žalobkyně musela rozpustit advokátní kancelář, ocitla se bez příjmů, byla dvakrát nepravomocně odsouzena. S ohledem na souběžně vedená 3 další trestní stíhání žalovaná dospěla k závěru, že přiměřeným zadostiučiněním je v případě žalobce částka 79 000 Kč. Žalovaná se současně ve svém stanovisku zaslaném žalobci omluvila za to, že v řízení vedeném u [název soudu], sp. zn. [spisová značka] bylo vůči žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“). Žalovaná dále uvedla, že zveřejní omluvu na webu [webová adresa] ve znění požadovaném žalobou s tím, že uveden, že žalobce je bývalým advokátem. Uvedené zadostiučinění žalovaná považuje za adekvátní.

3. S ohledem na vyjádření žalované vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 134 128 Kč představují náhradu nákladů obhajoby v naříkaném řízení (když částku 114 708 Kč žalovaná uhradila a v částce 19 420 Kč se žalobce ztotožnil s argumentací žalované ohledně její nedůvodnosti), co do požadavku na zveřejnění omluvy na webu [webová adresa] v sekci [anonymizováno], co do náhrady nemajetkové újmy ve výši 407 500 Kč (když žalovaná částku 79 000 Kč uhradila a o částku 328 500 Kč žalobce upravil svůj výpočet) a ohledně úroku z prodlení z částky 347 920 Kč. Soud proto usnesením ze dne 6. 4. 2022, čj. 46 C 201/2021-271, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 5. 2022, čj. [číslo jednací], řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil.

4. V průběhu řízení žalovaná poskytla žalobci dále na náhradu nákladů obhajoby v naříkaném řízení částku 28 858,50 Kč, žalobce vzal proto při jednání konaném dne [datum] svou žalobu co do zbylé částky požadované náhrady nákladů obhajoby v částce 28 859 Kč zpět. Soud proto při jednání rozhodl o zastavení řízení v uvedeném rozsahu.

5. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z podání žalobce [datum] nazvaného Žádost o poskytnutí náhrady újmy způsobené nezákonným rozhodnutím podle zákona č. 82/1998 Sb., soud zjistil, že žalobce požadoval po žalované náhradu škody představující náklady na obhajobu ve výši 162 987 Kč a částku 1 000 000 Kč a omluvu zveřejněnou v jednom deníku s celostátní působností a na stránkách [webová adresa] v sekci [anonymizováno] jako přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestní stíháním ve věci [název soudu], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná přípisem ze dne [datum] potvrdila přijetí žádosti ke dni [datum].

7. Z přípisu žalované ze dne [datum] plyne, že žalovaná vyzvala žalobce k doplnění jeho žádosti. Konkrétně žádala předložení dokladu o zaplacení právních služeb a osvědčení o registraci obhájce jako plátce DPH. Na tuto výzvu žalobce (prostřednictvím svého zástupce) reagoval dne [datum], jak je patrné z jeho podání nazvaného Doplnění dokladů. 8. [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno 11 slov] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [pobočka], [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [ulice] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována tři slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] ([anonymizována dvě slova] [role v řízení]) [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova].

9. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] je patrné, že žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném proti žalobci u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] bylo vůči žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona, za což se žalobci velice omlouvá. Stanoviskem bylo žalobci přiznáno na náhradu škody v podobě nákladů obhajoby 114 708 Kč a na náhradu nemajetkové újmy žalovaná přiznala částku 79 000 Kč a vyjádřila úmysl zveřejnit omluvu též na stránkách [webová adresa] ve znění požadovaného žalobcem s tím, že v ní bude uvedeno, že žalobce je bývalým advokátem. Uvedené považuje žalovaná za dostatečné zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Žalobce k plnění na základě stanoviska uvedl, že částky 193 708 Kč přiznaná žalovanou byla vyplacena dne [datum].

10. Z doplňujícího stanoviska žalované ze dne [datum] je patrné, že žalovaná žalobci na základě nově doložených důkazů dodatečně přiznala náhradu nákladů trestního řízení v částce 28 858,50 Kč.

11. Mezi účastníky není sporu, že proti žalobci bylo vedeno dohromady patero trestních stíhání, v nichž ve dvou byl žalobce odsouzen. V jednom případě k peněžitému trestu a v jednom případě k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 6 let a peněžitému trestu a zákazu výkonu advokacie na dobu 10 let, přičemž tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

12. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Listinné důkazy nebyly stranami rozporovány, soud proto neměl důvod z nich nevycházet nebo jim přičítat nižší vypovídací hodnotu.

13. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Proti žalobci bylo vedeno trestní stíhání pro přečin ohrožení utajované informace podle § 317 odst. 1 trestního zákoníku, účastenstvím ve formě návodu podle § 24 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku. Žalobce poté, co byl ve věci nejprve odsouzen k podmíněnému trestu, byl následně obžaloby pravomocně zproštěn, přičemž po skončení trestního stíhání uplatnil svůj nárok na náhradu újmy u žalované, která v zákonem stanovené lhůtě konstatovala, že v řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, žalobci se velice omluvila, zveřejnila omluvu na svých stránkách, přiznala na náhradu nemajetkové újmy částku 79 000 Kč a na náhradu škody v podobě obhajného částku 143 566,50 Kč.

14. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů Podle § 1 odst. 1 zákona tát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 15 odst. 2 zákona se může domáhat náhrady škody u soudu poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3, v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

15. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Zprošťující rozsudek je rozhodnutím, které (byť nikoliv výslovně)„ ruší“ účinky zahájeného trestního stíhání, činí rozhodnutí, jímž bylo trestní stíhání zahájeno, ve smyslu zákona„ nezákonným“ a zakládá proto dle soudu nárok na náhradu škody v právním režimu zákona. Uvedené právo nemá pouze ten, kdo si obvinění zavinil sám a ten, kdo byl obžaloby zproštěn nebo proti němuž bylo trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost nebo že trestný čin byl amnestován. S usnesením o zahájení trestního stíhání je proto třeba s ohledem na způsob skončení trestního stíhání žalobce nakládat v režimu zákona jako s nezákonným rozhodnutím.

17. Odpovědnostní titul v podobě nezákonného rozhodnutí je nezpochybnitelný. Žalobce byl, jak je zřejmé z výsledku trestního stíhání, nezákonně trestně stíhán pro přečin ohrožení utajované informace podle § 317 odst. 1 trestního zákoníku.

18. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 122/2012 a dostupný jako ostatní zde uvedená rozhodnutí NS na stránkách [webová adresa], dle kterého je třeba vycházet z toho, že zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 zákona, jež je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem a jež tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení výše zadostiučinění, či jeho formy, vychází především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a především z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoliv osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2555/2010). V rozsudku ze dne 16. 9. 2015, sp.zn. 30 Cdo 1747/2014, pak Nejvyšší soud konstatoval:„ Jak bylo již shora naznačeno, v souvislosti s prokazováním vzniku nemajetkové újmy je nesprávnou úvaha odvolacího soudu, že„ sama existence rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, zakládá vyvratitelnou domněnku, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma“. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk.“ 19. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným trestním stíháním, ve shodě se závěry učiněnými Nejvyšším soudem ve zmíněném již rozsudku ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, je třeba vycházet z následujících kritérií významných z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy způsobené žalobci nezákonným trestním stíháním na a) délku trestního stíhání b) povahu trestní věci c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce d) okolnosti, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.

20. Trestní řízení žalobce trvalo od [datum], kdy mu bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] až do [datum], kdy bylo odvolání státního zástupce proti zprošťujícímu rozsudku zamítnuto. Celkem trestní řízení trvalo cca 6 let a téměř 7 měsíců.

21. Pokud jde o povahu trestní věci, žalobce byl stíhán pro spáchání přečinu ohrožení utajované informace podle § 317 odst. 1 trestního zákoníku, za což mu hrozil trest odnětí svobody až 3 let. Uvedený přečin není spojen s významnou mírou společenského a morálního odsouzením jako je tomu například u násilné trestné činnosti, a v případě odsouzení by za něj byl uložen alternativní trest, popřípadě trest odnětí svobody s podmínečným odkladem.

22. Na tomto místě je třeba uvést, že každé trestní řízení významný zásah do osobního života trestně stíhané osoby a negativně se dotýká její cti i dobré pověsti. Stejně tak vyvolává v člověku nepohodlí a jeho myšlenky ulpívají na otázkách týkajících se trestního stíhání. Na druhé straně však stojí veřejný zájem na vyšetřování trestné činnosti a potrestání pachatelů. Významným je proto posouzení přiměřenosti vztahu mezi veřejným zájmem vymezeným v trestním zákoně, účelem trestu a základními právy konkrétního obviněného. Uvedený veřejný zájem ovšem nepůsobí absolutně, stejně jako nelze absolutizovat stěžovatelova základní práva. Proto je třeba hledat vztah přiměřené a spravedlivé rovnováhy mezi omezením základních práv jednotlivce a veřejným zájmem.

23. Pokud se jedná o zásahy do jednotlivých sfér žalobce, jejich rozsah a intenzita zůstaly pouze v rovině velmi obecných tvrzení, když žalobce přes výzvu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. konkrétně žalobce uvedl pouze to, že žalobce vykonával advokacii až cca [anonymizována dvě slova] [rok], tj. do jeho prvního odsouzení, předtím mu nebyla praxe ani pozastavena, byť obligatorně [příjmení] bylo vedeno řízení o možnosti pozastavení výkonu advokacie. Žádná další tvrzení, k nimž byl vyzván, nedoplnil, důkazy k jejich prokázání nenavrhl. S ohledem na rezignaci žalobce na řádné tvrzení a prokázání uplatněného nároku soud nemá existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétních práv žalobce a vznik nemajetkové újmy, který by měl být odškodněn ve větším rozsahu, než ke kterému přistoupila žalovaná, za prokázaný. Sluší se však uvést, že v naříkaném řízení ve vztahu k žalobci skutečně k vydání nezákonného rozhodnutí došlo, přičemž se jednalo o trestní řízení v tzv. [anonymizováno] [příjmení]. Je obecně známou skutečností, že o toto řízení byl ze strany médií zájem a dostala se do všeobecného povědomí. Taktéž soud nepochybuje, že každé trestní stíhání advokáta sebou nese zahájení řízení před [příjmení] o pozastavení výkonu advokacie, což může advokátovi jeho újmu způsobenou trestním stíháním prohloubit, právě s ohledem na to, že se jedná v podstatě o možnosti či nemožnosti vykonávat povolání. Jak výše uvedeno, každé trestní stíhání se dotýká cti a dobré pověsti obviněného. V případě žalobce však nelze přehlédnout, že proti žalobci bylo vedeno patero trestních stíhání a z nich ve dvou byl odsouzen, v posledním dokonce k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a zákazu výkonu činnosti advokacie. Vliv řízení o pozastavení výkonu advokacie na žalobce, jeho pracovní život, čest, dobrou pověst, jakož i na pověst advokátní kanceláře [právnická osoba], nelze přeceňovat, když žalobce neváhal čest a dobrou pověst, a to jak svou, tak zmíněné advokátní kanceláře vystavit všanc pácháním trestné činnosti, a to dokonce opakované. Soud tak uzavírá, že žalovanou poskytnuté zadostiučinění v podobě konstatování nezákonnosti trestního stíhání, omluvy zveřejněné na stránkách žalované a relutární zadostiučinění v částce 79 000 Kč jehož se žalobci od žalované dostalo, je ve vztahu k zásahům do životních sfér žalobce velkorysé, a proto soud ve zbylém rozsahu požadované náhrady 592 500 Kč a omluvy v celostátním deníku ve výroku II. a III. zamítl.

24. Pokud se jedná o náhradu škody v podobě náhrady nákladů obhajoby v naříkaném řízení, žalobce vzal s ohledem na plnění žalované svou žalobu dvěma částečnými zpětvzetími co do žalobou uplatněné částky 162 987 Kč zpět. Předmětem žaloby o tomto nároku zůstalo pouze příslušenství z částky 143 567 Kč.

25. Výrokem I. soud žalobci přiznal úroky z prodlení v zákonné výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas. Zároveň se náhrady škody může u soudu podle ust. § 15 odst. 2 zákona domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum], lhůta 6 měsíců tak uplynula dne [datum], žalovaná vydala stanovisko, kterým přiznala žalobci zadostiučinění až [datum], resp. doplňující stanovisko dne [datum]. Žalovaná se tak dostala do prodlení od [datum] s částkou 222 576 Kč (představující součet důvodných nákladů obhajoby ve výši d 143 567 Kč a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 79 000 Kč). Z této částky náleží žalobci úrok z prodlení do [datum], kdy bylo ze strany žalované částečně plněno částkou 193 708 Kč. Od [datum] byla pak žalovaná v prodlení s úhradou částky 28 859 Kč 26. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu.

27. O nákladech řízení proto soud rozhodl dle ustanovení § 146 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

28. Nárok z nemajetkové újmy se na náklady právního zastoupení započítává tarifní hodnotou sporu 50 000 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Žalobce se domáhal jednoho nemajetkového nároku (50 000 Kč) a jednoho nároku majetkového, který se na náklady právního zastoupení započítává částkou 162 987 Kč. Žalobce byl úspěšný v nemajetkovém nároku, neboť žaloba byla v celém rozsahu podána důvodně ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, příp. nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2412/10 ze dne [datum]. Žalovaná částečně plnila, to však až po uplynutí 6 měsíční lhůty pro projednání uplatněného nároku podle § 15 zákona a v majetkovém nároku co do částky 143 567 Kč. Úspěšný tedy žalobce byl v částce 193 567 Kč, neúspěšný v částce 19 420 Kč. Úspěch žalobce činil 90 %, neúspěch 10 %. Z rozdílu úspěchu a neúspěchu vyplývá, že žalobci náleží 80 % účelně vynaložených nákladů. Při tarifní hodnotě sporu 212 987 Kč (50 000 + 162 987) dle § 8 odst. 1 AT za užití § 9 odst. 4 písm. a) AT ve spojení s § 7 AT soud vyšel z odměny 9 180 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát provedl 3 úkony právní služby: převzetí a příprava věci, podání žaloby a částečné zpětvzetí z [datum]. Poté činila tarifní hodnota sporu částku 78 859 (50 000 + 28 859) dle § 8 odst. 1 AT za užití § 9 odst. 4 písm. a) AT ve spojení s § 7 AT soud vyšel z odměny 4 260 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát provedl 1,5 úkonu právní služby: návrh na vydání opravného usnesení a účast při jednání dne [datum]. Advokátovi náleží též 5 x 300 Kč paušálu dle § 13 odst. 3 AT. Advokát je plátcem 21 % DPH. Celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobci 80 % z částky 46 870,30 Kč, tj. 37 496,24 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).