46 C 21/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobkyně je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném dne 12. 9. 1957, zemřelém dne 13. 3. 2019, ze závěti ze dne 22. 10. 2003 sepsané ve formě notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], pod sp. zn. N 166/2003, NZ [číslo].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 15 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 na náhradu nákladů řízení částku 26 671 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala určení, že je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemřeném dne 13. 3. 2019. Svou žalobu zdůvodnila tím, že je jedinou právoplatnou dědičkou dle závěti zůstavitele ze dne 2. 10. 2003 sepsané ve formě notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], pod sp. zn. NZ [číslo], N 166/2003, neboť tato závěť nemohla být zrušena listinou ze dne 29. 1. 2019, jíž měla být obmyšlena jako dědička veškerého majetku zůstavitele žalovaná. Důvod spatřuje v tom, že listina z 29. 1. 2019 není pravou a platnou holografní závětí zůstavitele. Žalovaná však byla opačného závěru, listinu z 29. 1. 2019 považovala za pravou a platnou a nenamítala její neplatnost. Vzhledem k uvedenému bylo Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 vydaného soudním komisařem dne 26. 3. 2020 pod čj. 32 D 190/2019-473 žalobkyni uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podala žalobu na určení, že je dědicem po zůstaviteli [jméno] [příjmení]. Tato lhůta byla žalobkyni následně usnesením čj. 32 D 190/2019-496 prodloužena o dva měsíce od doručení usnesení. Žalobkyně si nechala vypracovat znalecký posudek z oboru písmoznalectví, ze kterého jednoznačně vyplynulo, že listinu z 29. 1. 2019 označené jako závěť zůstavitel vlastní rukou nesepsal ani nepodepsal. S ohledem na uvedené tak žalobkyně přistoupila k podání žaloby o určení dědického práva.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť byla přesvědčena, že listina ze dne 29. 1. 2019 je platnou závětí sepsanou a podepsanou zůstavitelem. Žalovaná nepovažuje závěť za falsum, neboť si je jistá, že ona sama tuto listinu nesepsala, ani jí nenechala nikým sepsat, nepodstrčila ani nenechala nikým podstrčit do bytu zůstavitele. Vzhledem k tomu, že nikdo jiný na existenci závěti v její prospěch a její nalezení nemohl mít právní či osobní zájem, musí být nesprávný či nepravdivý znalecký posudek pořízený žalobkyní. Ostatně na zpracovatele posudku PhDr. [příjmení] a na jeho závadné jednání v souvislosti se zpracováním znaleckých posudků varovně upozorňuje na svých webových stránkách tj. Policie ČR a Unie soudních znalců.

3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z úmrtního listu ze dne 17. 4. 2019 je zřejmé, že [jméno] [příjmení], [datum narození] zemřel neznámého data. Datum úmrtí bylo soudem stanoveno na 13. 3. 2019, jak je patrno z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, čj. 19 Nc 504/2019-13, 19 P a Nc 189/2019. Z informačního systému Evidence obyvatel ze dne 15. 5. 2019 vyplývá, že žalobce zemřel bez přímých potomků.

5. Ze závěti sepsané formou notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], dne 1. 4. 2003, sp. zn. N 33/2003 a NZ [číslo] vyplývá, že žalobce dědičkou veškerého svého majetku ustanovil žalovanou.

6. Ze závěti sepsané formou notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], dne 22. 10. 2003, sp. zn. N 166/2003 a NZ [číslo] soud zjistil, že žalobce dědicem veškerého svého majetku ustanovil žalobkyni. V případě, že žalobkyně nebude dědit, ustanovil náhradním dědicem stát Česká republika.

7. Listinou ze dne 29. 1. 2019 sepsané rukou a podepsané M. [příjmení], nazvané Závěť, podepsaný odkazuje veškerý svůj majetek žalované.

8. Z protokolu sepsaného v kanceláři soudního komisaře Mgr. [jméno] [příjmení] dne 23. 10. 2019, sp. zn. 32 D 190/2019 vyplývá, že žalobkyně soudnímu komisaři předložila pořízení pro případ smrti ve formě holografní závěti ze dne 29. 1. 2019, ve které zůstavitel odkázal veškerý svůj movitý a nemovitý majetek žalované. S ohledem na skutečnost, že tato závěť zcela nahrazuje závěť dřívější, byla žalobkyně vyzvána, aby se k závěti vyjádřila. Žalobkyně neuznala závěť zůstavitele ze dne 29. 1. 2019 za pravou a platnou a namítla její neplatnost. Z protokolu sepsaného v kanceláři soudního komisaře Mgr. [jméno] [příjmení] dne 11. 12. 2019, sp. zn. 32 D 190/2019 je patrné, že žalovaná závěť zůstavitele ze dne 29. 1. 2019 uznává za pravou a platnou a nenamítá její neplatnost.

9. Usnesením ze dne 26. 3. 2020, čj. 32 D 119/1990-473, uložil soud žalobkyni, aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podala u Obvodního soudu pro Prahu 2 žalobu proti žalované na určení, že žalobkyně je dědicem zůstavitele s tím, že nebude-li žaloba v uvedené lhůtě podána, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 4. 2020. Usnesením Obvodního soudu pro [část Prahy] dne 3. 6. 2020, č. j. 32 D 190/2019-496, byla lhůta k podání žaloby prodloužena o dva měsíce od doručení usnesení. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 8. 6. 2020, jak je patrné z doručenky.

10. Ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví vypracovaného dne 16. 7. 2020 PhDr. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru písmoznalectví, poř. [číslo] je zřejmé, že ručně psaný text na originálu závěti [jméno] [příjmení] ze dne 29. 1. 2019 nebyl napsán zůstavitelem [jméno] [příjmení]. Podpise znění„ M. [příjmení]“ na originálu závěti ze dne 29. 1. 2019 není pravým podpisem [jméno] [příjmení].

11. Ve znaleckém posudku [číslo] z oboru písmoznalectví, vypracovaného Mgr. [celé jméno znalkyně], se znalkyně se stanovenými závěry v revidovaném znaleckém posudku PhDr. [příjmení] ztotožnila. Uvedla, že ručně psaný text závěti ze dne 29. 1. 2019 jednoznačně nenapsal [jméno] [příjmení] a podpis zůstavitele na sporné závěti ze dne 29. 1. 2019 není pravým podpisem [jméno] [příjmení]. Závěť je padělek napodobeného charakteru, tzn., že byla vyhotovena s cílem napodobit rukopis a podpis [jméno] [příjmení], přičemž identifikace pisatele/padělatele není reálná.

12. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. K důkazům provedeným ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 32 D 190/2019 nebyly ze strany účastníků námitky, soud proto neměl důvod z těchto listin při svém rozhodování nevycházet ani jim v rámci hodnocení důkazů přisuzovat nižší hodnotu. Pokud se jednalo o znalecký posudek PhDr. [příjmení], žalovaná namítala správnost a pravdivost tohoto posudku. K tomuto odkázala na internetové stránky, dle kterých PhDr. [příjmení] vypracovával tendenční posudky tzv. na objednávku. Z tohoto důvodu soud přistoupil k ustanovení znalkyně k vypracování nového znaleckého posudku a přezkumu závěrů učiněných znalcem [příjmení]. Nový znalecký posudek vypracovaný Mgr. [celé jméno znalkyně] potvrdil i závěry PhDr. [příjmení]. Posudek Mgr. [celé jméno znalkyně] je dle názoru soudu velice podrobný, srozumitelný, veškeré postupy jsou řádně vysvětleny a zdokumentovány. Znalecký posudek jako celek je přesvědčivý a závěry logicky vyplývají ze znaleckých zjištění a soud nemá pochyby o jeho správnosti.

13. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: [příjmení] [jméno] [příjmení], zemřelý dne 13. 3. 2020 pořídil v pořadí dvě závěti formou notářského zápisu. První ve prospěch žalované dne 1. 3. 2003 a druhou dne 22. 10. 2003 ve prospěch žalobkyně. Poté, co zemřel, byla soudnímu komisaři předložena holografní závěť ve prospěch žalované ze dne 29. 1. 2019 Soudní komisař uložil žalobkyni, aby svůj nárok uplatnila žalobou o určení dědického práva u soudu. Znaleckým zkoumáním však bylo zjištěno, že holografní závěť ze dne 29. 1. 2019 není listinou sepsanou ani podepsanou zůstavitelem.

14. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:

15. Dle § 1575 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), zůstavitel má právo závěť nebo její jednotlivá ustanovení kdykoli zrušit. Dle odst. 2 závěť se zrušuje odvoláním nebo pořízením pozdější závěti. Dle § 1576 o.z., pořízením pozdější závěti se dřívější závěť ruší v rozsahu, v jakém nemůže vedle pozdější závěti obstát. Dle § 1577 o.z., k výslovnému odvolání závěti se vyžaduje projev vůle učiněný ve formě předepsané pro pořízení závěti. Dle § 1672 o.z., uplatňuje-li právo na dědictví více osob a odporují-li si, odkáže soud toho z dědiců, jehož právní důvod je slabší, aby své právo uplatnil žalobou. Nepodá-li tento dědic žalobu ve lhůtě určené soudem, nezaniká sice jeho dědické právo, avšak při projednání pozůstalosti se k němu nepřihlíží. Dle § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z.ř.s.“), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Dle odst. 2 nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

16. Po podřazení zjištěného skutkového stavu citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda byla žaloba podána včas. Pozůstalostní soud odkázal usnesením ze dne 26. 3. 2020, čj. 32 D 119/1990-473, žalobkyni, jejíž dědické právo se jevilo se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší dle § 170 odst. 1 z.ř.s. na sporné řízení a uložil jí žalobu podat ve lhůtě 2 měsíců od právní moci usnesení. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 4. 2020 Lhůta byla následně usnesením ze dne 3. 6. 2020, č. j. 32 D 190/2019-496, prodloužena o dva měsíce od doručení usnesení, tj. ode dne 8. 6. 2020. Jedná o lhůtu soudcovskou, její prodloužení je v zásadě možné. K prodloužení lhůty však může dojít pouze na základě rozhodnutí soudu vydaného ještě před jejím uplynutím (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2203/2006). Lhůta k podání žaloby byla pozůstalostním soudem prodloužena usnesením ještě před jejím uplynutím, došlo tedy k jejímu prodloužení do 8. 8. 2020. Žaloba byla podána dne 4. 8. 2020, je tedy včasná.

18. Pokud se jedná o otázku naléhavého právního zájmu, žalobkyně byla jako účastník pozůstalostního řízení odkázána na sporné řízení dle § 170 z.ř.s. Ačkoliv se jedná o žalobu o určení právní skutečnosti, žalobkyně nemusí naléhavý právní zájem tvrdit ani prokazovat neboť naléhavý právní zájem vyplývá přímo z právního předpisu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 2203/2006).

19. V dědickém řízení vyplynulo, že zůstavitel pořídil formou notářského zápisu ze dne 1. 4. 2003 závěť, kterou ustanovil dědicem veškerého svého majetku žalovanou. Tato závěť však byla ve smyslu § 1576 o.z. zrušena závětí sepsanou ve formě notářského zápisu dne 22. 10. 2003, kterou zůstavitel učinil dědicem veškerého svého majetku žalobkyni a náhradním dědicem stát Česká republika. Následně byla nalezena holografní závět ze dne 29. 1. 2019 ve prospěch žalované, která byla způsobilá zrušit závěť ze dne 22. 10. 2003 ve prospěch žalobkyně. Mezi účastníky bylo sporné, zda se jedná o pravou závěť.

20. Pro rozhodnutí ve věci bylo klíčové v zásadě pouze vyřešení otázky, zda osobou, která sepsala a podepsala holografní závět ze dne 29. 1. 2019, byl zůstavitel. Ze znaleckého posudku PhDr. [příjmení] vyplynulo, že holografní závěť nebyla pořízena zůstavitelem a nebyla jím ani podepsána. Soud nechal vypracovat též revizní znalecký posudek, ze kterého vyplynulo, že závěť skutečně nebyla pořízena ani podepsána zůstavitelem a že se jedná o padělek vyhotovený s cílem napodobit rukopis a podpis zůstavitele.

21. S ohledem na závěry znalců tak nelze než konstatovat, že holografní závěť ze dne 29. 1. 2019 není pravou závětí zůstavitele a nemůže vyvolat účinky v ní předpokládané. Tato listina tak není způsobilá zrušit závěť pořízenou zůstavitelem formou notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], dne 22. 10. 2003 pod sp. zn. N 166/2003 a NZ [číslo] ve prospěch žalobkyně. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně je závětním dědicem po zůstaviteli (výrok I.)

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení, která v daném případě spočívá v zaplaceném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč, zálohy na provedení důkazu ve výši 2 000 Kč a v odměně za právní zastoupení dle § 7 bod. 5 ve spojení s § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., za čtyři úkony právní služby po 2 500 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, účast při jednání dne 13. 1. 2021 a 17. 9. 2021) a čtyři režijní paušály po 300 Kč. Náhrada nákladů řízení tedy celkem činí částku 15 200 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám její právní zástupkyně (§149 odst. 1 o.s.ř.).

23. Povinnost žalované nahradit státu náklady řízení se opírá o ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Soud ze svých prostředků uhradil na nákladech znaleckého posudku Mgr. [celé jméno znalkyně] částku 26 671 Kč. Žalovaná byla v řízení neúspěšná, soud ji proto uložil, aby nahradila státu to, co na nákladech důkazu zaplatil. Jen pro úplnost soud uvádí, že znalečné činilo celkem částku 28 671 Kč, částka 2 000 Kč však byla uhrazena ze zálohy složené žalobkyní, zbytek uhradil stát prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

24. Byť žalovaná navrhovala, aby si náklady řízení nesla každá ze stran, soud k tomuto neshledal důvod. Žalobkyně neměla jinou možnost, jak se brát o své právo, než podáním této žaloby, navíc byla to sama žalovaná, z jejíhož popudu byl soudem vypracován nový/revizní znalecký posudek z oboru písmoznalectví, ačkoliv již ze znaleckého posudku vypracovaného na zadání žalobkyně vyplynulo, že sporná závěť není sepsána ani podepsána zůstavitelem. Ačkoliv měla žalovaná pochybnosti o správnosti závěrů znalce, sama žádného znalce k podání znaleckého posudku před prvním jednáním ve věci nepovolala. Způsobem obrany žalované tak v řízení vznikly další náklady, a to jak na pořízení nového znaleckého posudku, tak na další účast při druhém jednání soudu, které dle názoru soudu nelze přičítat k tíži žalobkyni, ale výhradně k tíži samotné žalované. Soud proto o nákladech rozhodl, jak ve výroku II. a III. uvedené.