46 C 212/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/1 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 74 112,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 74 112,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 74 112,50 Kč, od 13. 6. 2022 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že byla účastníkem řízení před , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , , Anonymizováno, . , spisová značka, . V tomto řízení bylo usnesením , adresa, , datum, žalobkyni spolu s panem , jméno FO, Perkaczem uloženo uhradit , tituly před jménem, Jiřímu , jméno FO, částku , částka, (náklady poškozeného v trestním řízení). Dne , datum, vydal , adresa, pověření soudní exekutorce, , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, , k provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech žalobkyně k vymožení shora uvedené pohledávky. Ústavní soud následně oba rozsudky zrušil (nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, ). Žalobkyně se v souvislosti s vydáním nezákonných rozhodnutí domáhá po žalované náhrady škody, která jí v jejich důsledku vznikla. Vzhledem k tomu, že proti žalobkyni byla na základě nezákonných rozhodnutí zahájena exekuce, požaduje žalobkyně žalovanou částku, neboť tuto částku vynaložila za své právní zastoupení v řízení o zastavení exekuce. Žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované podáním ze dne , datum, . Žalovaná rozhodla až dne , datum, tak, že nárok žalobkyně neuznává a náhradu jí nepřiznává.

2. Žalovaná v podání ze dne , datum, žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná uvedla, že u ní žalobkyně svůj nárok uvedený v žalobě uplatnila dne , datum, . Žalovaná učinila nesporným, že usnesení , adresa, , spisová značka, , jsou nezákonným rozhodnutími ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“). Žalovaná nároku žalobkyně nevyhověla, což jí sdělila stanoviskem ze dne , datum, . Žalovaná uvedla, že došlo k přetržení příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nezákonnými rozhodnutími. Exekuce byla nařízena v okamžiku, kdy neměla k dispozici opravný prostředek žalobkyně. Exekuční soud tak exekuci nařídil z důvodu nečinnosti žalobkyně. Dále měla žalobkyně o náhradu nákladů požádat již v řízení před ústavním soudem, pokud tak žalobkyně neučinila, jde to k její tíži.

3. V podání ze dne , datum, žalobkyně soudu sdělila, že žalovaná částka je představována úkony uvedenými v žalobě. Žalobkyně žádá o náhradu následujících nákladů, které jí vznikly v souvislosti se shora uvedenou exekucí, tj. dne , datum, příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu pro zastupování v exekučním řízená á , částka, (vycházející z tarifní hodnoty ve výši , částka, ); dne , datum, návrh na zastavení shora uvedené exekuce dle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu á , částka, ; dne , datum, návrh na odklad shora uvedené exekuce dle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu á , částka, ; dne , datum, návrh na zastavení shora uvedené exekuce dle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu á , částka, ; dne , datum, odvolání do výroku II. o náhradě nákladů exekuce rozhodnutí Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , dle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu á , částka, . Žalobkyně se dále domáhá náhrady nákladů řízení o ústavní stížnosti ve shora uvedeném řízení, tj. dne , datum, příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu pro zastupování v řízení o ústavní stížnosti á , částka, (vycházející z tarifní hodnoty ve výši , částka, ); dne , datum, porada s klientem dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu á , částka, ; dne , datum, podání ústavní stížnosti dle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu á , částka, . Žalobkyně požaduje i paušální náhradu hotových výdajů á , částka, za všech 8 shora uvedených úkonů právní služby. Dále žalobkyně žádá o 21 % DPH.

4. Na jednání dne , datum, žalovaná uvedla, že tarifní hodnota je dána částkou 10 678 Kč, nikoliv 10 700 Kč. Dále vznesla námitku neúčelnosti, co do úkonů dne , datum, , kdy návrh na odklad a na zastavení exekuce bylo možné podat v jednom úkonu. Žalovaná taky rozporovala nárok na přípravu a převzetí v řízení o ústavní stížnosti a porada s klientem tentýž den. Podle žalované se jedná o jeden úkon právní služby.

5. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.6. , adresa, .7. , datum, , Anonymizováno, .

8. Ze stanoviska žalované ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně u ní nárok na náhradu škody uplatnila dne , datum, . Žalovaná uznala, že usnesením , adresa, , spisová značka, , jsou nezákonnými rozhodnutími, avšak není zde příčinná souvislost mezi škodou požadovanou žalobkyni a shora uvedenými nezákonnými rozhodnutími. Náklady spojené s exekučním řízením vznikly pro liknavost žalobkyně. Bylo postupováno správně, pokud bylo zahájeno exekuční řízení v té době dle vykonatelného exekučního titulu. Pokud by žalobkyně hradila řádně a včas, nemusely tyto náklady vzniknout a žalobkyně se pak uhrazené částky mohla domáhat z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně nemá nárok ani na náhradu nákladů v souvislosti s ústavní stížností, když žalobkyně tyto náklady měla požadovat v řízení o ústavní stížnosti. Žalovaná tak nárok žalobkyně neuznala a náklady jí nepřiznala.

9. Z usnesení , adresa, , spisová značka, , se podává, že odsouzeným, tj. i žalobkyni byla uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit poškozenému , tituly před jménem, , Anonymizováno, , jméno FO, náklady potřebné k účelnému uplatnění nároku na náhradu škody v , podezřelý výraz, řízení. Tato povinnost byla žalobkyni a dalším osobám uložena, neboť rozsudkem , adresa, , č. j. , spisová značka, , , adresa, , spisová značka, , byla žalobkyně shledána vinnou ze , podezřelý výraz, poškození věřitele dle § 222 odst. 2 písm. a) t. z., ve spolupachatelství dle § 23 t. z.

10. Z žádosti o náhradu škody dle § 31 zákona č. 82/98 Sb., ve výši , částka, , ze dne , datum, , soud zjistil, že se žalobkyně obrátila na žalovanou prostřednictvím svého zástupce s požadavkem na náhradu škody ve výši , částka, představující náklady na právní zastoupení v řízení o ústavní stížnosti a náklady na právní zastoupení v exekučním řízení vedeném u , Anonymizováno, , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .

11. Ze spisu soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, provedl soud následující listiny, z nichž byly zjištěny níže uvedené skutečnosti:, datum, ., datum, , jméno FO, ., datum, .Z , tituly před jménem, , datum, .

12. Ze spisu , adresa, provedl soud následující listiny, z nichž byly zjištěny níže uvedené skutečnosti:, adresa, . , spisová značka, ., datum, /21., adresa, ., adresa, ., adresa, ., právnická osoba, .

13. Soud se nezabýval potvrzením o realizované poradě advokáta s klientem ze dne , datum, ; potvrzení ze dne , datum, ; plnou mocí ze dne , datum, ; plnou mocí ze dne , datum, ; návrhem na zastavení a odklad exekuce ze dne , datum, , neboť tyto nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné. Soud také neprovedl dokazování spisem soudní exekutorky , tituly před jménem, , jméno FO, , , adresa, . , spisová značka, .

14. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že usnesení , adresa, , jsou nezákonnými rozhodnutími dle zákona a dále, že žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok.

15. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

16. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů:Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení , podezřelý výraz, , b) nesprávným úředním postupem.Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Podle § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Podle § 31 odst. 2 zákona, náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

18. Podřazením zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

19. Soud má za prokázané, že ve věci byla vydána nezákonná rozhodnutí, tedy usnesení , adresa, , spisová značka, , které nabyly právní moci a následně byly zrušeny ústavním soudem. I přes tuto skutečnost je však nárok žalobkyně nedůvodný.

20. Ustanovení § 31 odst. 2 zákona vylučuje náhradu tam, kde buď již náhrada nákladů byla v původním řízení přiznána, anebo sice přiznána nebyla, avšak poškozený měl možnost uplatnit nárok na náhradu nákladů na základě procesních předpisů. Důvody, pro které takovou možnost neměl, sice nejsou blíže specifikovány, avšak odkaz na procesní předpis vede k výkladu, že půjde o případy objektivní, nejspíše tam, kde procesní úprava konkrétního řízení či postupu s rozhodováním o náhradě nákladů nepočítá, případně že o takovou možnost účastníka připravil nesprávný procesní postup orgánu státu (BIČÁK, Vít. § 31 [Náklady řízení]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 277, marg. č. 11.).

21. Z uvedené citace je patrné, že přes vydání nezákonného rozhodnutí není nárok žalobce na náhradu jím vynaložených nákladů řízení v exekučním řízení a v řízení o ústavní stížnosti po právu. Žalobkyně totiž může z titulu náhrady škody po státu uplatnit náhradu nákladů řízení jen tehdy, jestliže tak nemohla učinit na základě procesních předpisů, resp. když je dán objektivní důvod, pro který tak učinit nemohla. Žalobkyně však v obou shora uvedených řízeních měla možnost uplatnit svůj nárok na náhradu nákladů řízení. Podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení jsou pak upraveny v § 140 a násl. o.s.ř. a povinnost je hradit vzniká pouze rozhodnutím soudu, aniž by bylo možno se vedle toho náhrady domáhat z titulu odpovědnosti za škodu (srov. usnesení Nejvyššího soudu , spisová značka, ). Co se týče exekučního řízení, žalobkyně navrhla, aby jí byla přiznána náhrada nákladů spojených s exekučním řízením, avšak tyto jí nebyly přiznány s definitivní platností usnesením , Anonymizováno, , právnická osoba, , který uvedl, že nelze klást k tíži oprávněné, že exekuční tituly byly zrušeny. Nebylo tak možné přiznat žalobkyni, na základě principu zavinění dle § 89 zákona č. 120/2001 Sb. Žalobkyně tak měla možnost domáhat se náhrady nákladů za naříkané exekuční řízením tuto možnost využila a bylo rozhodnuto o tom, že na náhradu nákladů exekučního řízení nemá právo žádný z účastníků. V daném případě tak nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu, která měla být žalobkyni způsobena.

22. Nedůvodný je i požadavek žalobkyni na náhradu nákladů spojených s podáním ústavní stížnosti, když se žalobkyně ani nepokusila o to, aby jí tyto náklady byly přiznány Ústavním soudem, ač je tato možnost dána § 62 odst. 4 zákona č. 182/1993 Sb., přičemž však v § 62 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb. je jasně stanoveno, že si účastníci náklady spojené s řízením před ústavním soudem sami. Pokud tak žalobkyně v řízení před Ústavním soudem nepodala návrh na přiznání jí náhrady nákladů řízení spojené s podáním ústavní stížnosti, vzdala se tak svým právním jednáním náhrady nákladů v řízení před ústavním soudem. Žalovaná pak nenese odpovědnost za její rozhodnutí a není možné se náhrady nákladů řízení domáhat v tomto řízení, neboť o náhradě nákladů řízení bylo v exekučním řízení již pravomocně rozhodnuto a v řízení o ústavní stížnosti žalobkyně nevyužila svého práva, aby jí byly náklady zastoupení přiznány. Lze tak uzavřít, že žalobkyně měla možnost uplatnit náhradu nákladů řízení dle procesních předpisů a neexistoval objektivní důvod, pro který tak učinit nemohla. V daném případě tak nejsou splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu, která měla být žalobkyni způsobena.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobkyni, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši , částka, za úkon dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu., tj. za vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a za účast při jednání soudu dne , datum, . Celkem je tak žalobkyně povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku , částka, . , adresa, k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř.