46 C 23/2024

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 o vyklizení bytu

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované , hodnota, , se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se svou žalobou domáhali vyklizení ve výroku I. specifikovaného bytu. Svou žalobu zdůvodnili tím, že jsou vlastníky bytu, žalovaná se v průběhu roku 2023 dostala do prodlení s úhradou nájemného a služeb spojených s užíváním bytu. Na tuto skutečnost byla upozorněna výzvou ze dne 8. 9. 2023, v níž žalobci vyčíslili dlužné nájemné a zálohy na služby za měsíce červen, červenec a srpen roku 2023 částkou 27 558 Kč. Současně žalovanou upozornili, že ve smyslu § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), je popsané porušení nájemní smlouvy považováno za zvlášť hrubé porušení smlouvy, které je důvodem k výpovědi nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty. Žalovaná dlužné nájemné a zálohy na služby neuhradila, navíc od zaslání výzvy se výše dluhu ještě zvýšila. Žalobci proto dne 9. 11. 2023 dali žalované výpověď z nájmu bytu dle § 2291 odst. 1 obč. zák. Žalovaná následně část dluhu uhradila, ovšem tato skutečnost na zánik nájmu nemá vliv. Nad to podotkli, že žalovaná byt ani neužívá ke svému bydlení, neboť má ve stejném domě pronajatý další byt. Žalovaná dosud byt ani přes výzvu nepředala, žalobcům tak nezbylo, než se vyklizení bytu domáhat soudní cestou.

2. Žalovaná s vyklizením bytu nesouhlasila, požadovala předložit výpisy z účtu žalobců, na nichž jsou platby nájemného připsány. Současně požadovala doručení výzvy o vyčíslení dluhu a výpověď z nájmu. Při jednání vyslovila svou domněnku o platnosti nájemní smlouvy. Má za to, že platby nájemného hradila, pokud nebylo žalobcům zřejmé, na které konkrétní měsíce byly které platby zaslány, měli se žalobci možnost žalované zeptat, když bydlí ve stejném domě. Podotkla, že pobývala ve vazbě a nevěděla kdy bylo naposledy co placeno, nicméně začala hned své dluhy splácet. Dále uvedla, že se neměla možnost seznámit s výpovědí ani se jí jinak bránit z důvodu nespolehlivosti pošty a výpověď je neoprávněná.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkových zjištěním.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí je patrno, že žalobci jsou vlastníci , adresa, .

5. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 20. 8. 2008 plyne, že žalobci jako pronajímatelé uzavřeli s žalovanou jako nájemcem smlouvu o nájmu předmětné bytové jednotky na dobu neurčitou.

6. Z oznámení o jednostranném zvýšení nájemného o inflaci za rok 2021 ze dne 23. 1. 2022 plyne, že nájemné v bytě , hodnota, zvýšeno na 8 341 Kč, povinnost platit zvýšené nájemné vzniká nájemci dnem 1. 5. 2022.

7. Z rozpisu měsíční platby, platného od 1. 5. 2022, soud zjistil, že zálohy na služby a energie činily částku 490 Kč, celková výše měsíční úhrady včetně nájemného pak činila 8 831 Kč.

8. Ze soupisu plateb za užívání bytu , hodnota, plyne, že ze strany žalované bylo uhrazeno nájemné včetně záloh na služby za leden, únor, březen, duben a květen roku 2023 a nebylo plněno za červen, červenec a srpen.

9. Z upozornění ve smyslu § 2291 odst. 3 obč. zák., ze dne 8. 9. 2023, vyplývá, že žalobci jako pronajímatelé upozornili žalovanou, že nebylo uhrazeno nájemné ani zálohy na služby za měsíc červen, červenec a srpen roku 2023. Dluh na nájemném a zálohách za uvedené měsíce činí celkem částku 27 558 Kč. Toto porušení nájemní smlouvy je ve smyslu § 2291 odst. 1 obč. zák. považováno za zvlášť hrubé porušení smlouvy, které je důvodem k výpovědi nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty. Současně vyzvali žalovanou, aby dlužné nájemné a zálohy na služby ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy zaplatila. V opačném případě budou nuceni vypovědět nájemní smlouvu. Tato výzva byla žalované zaslána na , adresa, , datum, .

10. Z detailní informace o zásilkách plyne, že upozornění ve smyslu § 2291 odst. 3 obč. zák., ze dne 8. 9. 2023, bylo převzato do přepravy dne 9. 9. 2023, bylo doručováno dne 18. 9. 2023 a téhož dne byla zásilka uložena, neboť adresát nebyl zastižen. Dne 5. 10. 2023 byla zásilka odeslána zpět odesílateli s poznámkou, že adresát zásilku nevyzvedl ve stanovené odběrní lhůtě. Dne 16. 10. 2023 se zásilka vrátila odesílateli.

11. Z výpovědi smlouvy o nájmu bytu ze dne 9. 11. 2023 je zřejmé, že žalobci vypověděli nájem předmětného bytu. Shrnuli, že výzvou ze dne 8. 9. 2023 upozornili na skutečnost, že nebylo uhrazeno nájemné ani zálohy na služby za měsíce červen, červenec a srpen roku 2023 za užívání bytu , Anonymizováno, . , hodnota, s tím, že žalovaná byla upozorněna, že se jedná o zvlášť hrubé porušení smlouvy, které je důvodem výpovědi nájemní smlouvy bez výpovědní lhůty. Dlužná částka uhrazena nebyla, od zaslání výzvy se naopak částka dlužného nájemného zvýšila o dalších 26 493 Kč za měsíce září, říjen a listopad 2023. Žalovaná byla vyzvána k předání bytu nejpozději do jednoho měsíce od doručení výpovědi a byla poučena o možnosti vznést námitky do dvou měsíců ode dne, kdy výpověď došla, případně podat k soudu návrh, aby soud přezkoumal, zda je výpověď oprávněná.

12. Z trasování zásilek je zřejmé, že výpověď z nájmu bytu byla převzata do přepravy dne 9. 11. 2023, doručována byla dne 10. 11. 2023. Téhož dne byla uložena, neboť adresát nebyl zastižen. Dne 29. 11. 2023 byla zásilka odeslána zpět odesílateli s tím, že adresát zásilku nevyzvedl ve stanovené odběrní lhůtě, zásilka pak byla vrácena odesílateli dne 1. 12. 2023.

13. Z výpisu z centrální evidence vězněných osob plyne, že žalovaná pobývala ve vazební věznici od 27. 6. 2023 do 20. 10. 2023.

14. Z odpovědi na dotaz na vyčíslení dluhu za nájemné a služby související s užíváním bytu ze dne 5. 4. 2024 je patrné, že toto bylo žalované odesláno dne 8. 4. 2024, doručováno bylo dne 9. 4. 2004, tentýž den byla zásilka uložena a 26. 4. 2024 byla odeslána zpět. Odesílateli byla vrácena byla 3. 5. 2024. Z kopie obálky pak plyne, že tato nebyla vyzvednuta, přičemž výzva byla zanechána 9. 4. 2024.

15. Soud po právní stránce posoudil věc následovně.

16. Pokud se však jedná o otázku vzniku nájmu, vycházel soud ve smyslu § 3074 odst. 1 obč. zák. a z ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) platného a účinného do 31. 12. 2013. Otázka zániku nájmu a povinnosti byt vyklidit však již byla posuzována podle obč. zák.

17. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

18. Dle § 570 odst. 1 obč. zák., právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

19. Dle § 2291 odst. 1 obč. zák., poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dle odst. 2 nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Dle odst. 3 neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

20. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

21. Žalobci jsou vlastníky stavby, v níž se shora specifikovaný byt nachází. Mezi účastníky došlo ke vzniku závazkového vztahu ve smyslu § 663 a násl. OZ, a to uzavřením nájemní smlouvy mezi žalobci jakožto pronajímateli a žalovanou jako nájemkyní. Předmětem nájmu byl shora specifikovaný byt. Nájemní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou. Žalovaná nehradila nájem a zálohy na služby za měsíce červen až září 2023. Nehrazení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců je zvlášť závažným porušením povinnosti nájemce dle § 2291 odst. 2 obč. zák., a pro tento případ zákon umožňuje, aby pronajímatel vypověděl nájem bez výpovědní doby. Podmínkou je však, aby ve výpovědi uvedl v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti a současně nájemce před doručením výpovědi vyzval, aby své závadné chování odstranil. V opačném případě se k výpovědi nepřihlíží (§ 2291 odst. 3 obč. zák.). Žalobci jako pronajímatelé ve výpovědi uvedli důvod, pro který žalované vypovídají nájem bez výpovědní doby, ovšem výzva k odstranění závadného chování žalované se objektivně nemohla dostat do dispozice žalované a způsobit zamýšlené účinky.

22. Projev vůle dojde adresátovi, když dojde do sféry jeho dispozice, tj. když adresát má objektivní možnost se s projevem vůle seznámit (NS 26 Cdo 4835/2009). Postačí možnost seznámení se, není třeba, aby se adresát s projevem vůle skutečně seznámil (NS 32 Odo 442/2003). Do sféry dispozice adresáta se tak dostane např. dopis obsahující projev vůle doručením do adresátem užívané poštovní schránky, popř. vhozením oznámení o jeho uložení na poště do této schránky (NS 28 Cdo 2622/2006). Za adresátem užívanou schránku nelze považovat každou schránku, k níž má adresát přístup, ale zásadně pouze takovou, kterou v okamžiku doručování adresát pro přijímání zásilek skutečně používá.

23. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí Rc 75/2018 (26 Cdo 4249/2016) uvádí: ustanovení § 2291 obč. zák. umožňuje pronajímateli vypovědět nájemci, který porušuje své povinnosti zvlášť závažným způsobem, nájem bytu výpovědí bez výpovědní doby, tedy tzv. okamžitě, zároveň však poskytuje nájemci možnost zabránit skončení nájmu tím, že své závadné chování (protiprávní stav) napraví (odstraní), tedy nejen že od něj okamžitě upustí, ale i nahradí škody (dluhy), které již vznikly. Účelem § 2291 obč. zák. je tedy „okamžité“ skončení nájmu jen v případě, že nájemce, který porušuje své povinnosti zvlášť závažným způsobem, ani přes výzvu pronajímatele od svého jednání neupustí. Může-li se k výpovědi bez výpovědní doby přihlížet jen v případě, že byla splněna podmínka předchozí výzvy k „nápravě“ zakotvená v § 2291 odst. 3 obč. zák., je zřejmé, že výpověď bez výpovědní doby je vhodná v případech, kdy pronajímatel primárně nepreferuje skončení nájmu, ale upřednostňuje okamžitou nápravu závadného chování (protiprávního stavu) nájemce, a tedy pokračování nájemního vztahu. V případě, že nájemce porušuje povinnosti zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel samozřejmě vždy možnost dát mu výpověď podle § 2288 odst. 1 písm. a) obč. zák. s tříměsíční výpovědní dobou. V případě výpovědi podle § 2288 odst. 1 písm. a) obč. zák. zákon nestanoví pro platnost výpovědi podmínku předchozí výzvy k odstranění závadného chování (protiprávního stavu), k oprávněnosti výpovědi je jen třeba, aby porušení povinnosti trvalo ke dni doručení výpovědi. Nájem však skončí až uplynutím tříměsíční výpovědní doby (§ 2286 odst. 1, § 1998 odst. 2 obč. zák.).

24. Žalovaná v době, kdy jí byla doručována výzva k odstranění závadného chování (18. 9. 2023 – 5. 10. 2023) prokazatelně pobývala ve vazbě (27. 6. 2023 – 20. 10. 2023). Výzva se tak nemohla dostat do její dispozice a žalovaná za dané situace neměla objektivní možnost se s výzvou žalobců seznámit. Výzva tedy nemohla způsobit zamýšlené právní účinky. Žalovaná z důvodu pobytu ve vazbě neměla možnost seznámit s obsahem zásilky, a to nikoliv vlastním konáním či opomenutím, ani vědomě dojití výzvy nezmařila. S ohledem na nedoručení výzvy tato nemohla způsobit zamýšlené účinky, tj. nejen vyrozumět žalovanou o porušování povinností zvlášť závažným způsobem a vyzvat ji k odstranění závadného chování, ale zejména dát následně žalované výpověď z nájmu bez výpovědní doby. Z tohoto důvodu je třeba na následně danou výpověď bez výpovědní doby nahlížet jako zdánlivou (nulitní) a nepřihlížet k ní (§ 2291 odst. 3 obč. zák).

25. Pro úplnost soud doplňuje, že ač žalovaná tvrdí, že za nedoručování zásilek může pošta, soud jejímu tvrzení nepřisvědčil. Žalovaná si na poště nevyzvedla výpověď z nájmu, ani zásilku zaslanou žalobci dne 5. 4. 2024 a ostatně ani předvolání k jednání soudu, které jí bylo následně vhozeno do poštovní schránky. Míra nevyzvednutých zásilek je natolik vysoká, že ji lze jen stěží dávat za vinu poště, spíše se jeví, že nevyzvedávání pošty je běžnou praktikou žalované. Žalovaná nad to ani přes výzvu soudu neoznačila řádně důkazy k prokázání svého tvrzení o nedoručení výpovědi. Soud vzhledem k míře nevyzvednutých zásilek má za to, že žalobci výpověď zaslali řádně na adresu žalované, žalovaná při jednání uvedla, že poštovní schránku na adrese bydliště má, užívá a schránku vybírá, soud tak uzavřel, že žalovaná měla možnost se s výpovědí seznámit a neseznámila se s ní toliko z důvodu nevyzvednutí zásilky na poště. Tento důvod nelze považovat za objektivní nemožnost seznámit se se zásilkou a zásilku s výpovědí tak lze považovat za řádně doručenou, neboť to byla žalovaná, kdo doručení zásilky svou nečinností zmařil.

26. S ohledem na skutečnost, že se zásilka s výzvou k odstranění závadného chování nedostala z objektivních důvodů do sféry žalované, nemohla způsobit zamýšlené účinky. Žalovaná tak nebyla řádně vyzvána před doručením výpovědi k odstranění svého závadného chování (neplacení nájemného) a k následné výpovědi se proto nepřihlíží. Vhledem k tomu, že výpověď je toliko zdánlivá, není podstatné, že ji lze považovat za řádně doručenou. Nebyla totiž způsobilá nájemní poměr skončit a nájemní vztah tak dosud trvá. Návrh na vyklizení bytu za trvání nájmu je proto nedůvodný a žaloba byla proto zamítnuta.

27. Závěrem soud k opakovaným námitkám žalované ohledně neoprávněnosti výpovědi soud sděluje, že soud v rámci řízení o vyklizení bytu k oprávněnosti výpovědi nepřihlíží. K tomuto slouží řízení dle § 2290 obč. zák., v němž může být oprávněnost výpovědi soudem přezkoumána, je-li takový návrh podán v zákonem stanovené lhůtě.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za úkon, dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu., tj. 300 Kč za účast při jednání soudu dne 22. 5. 2023 a 300 Kč za účast při jednání soudu dne 24. 7. 2024. Celkem jsou tak žalobci povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř.