46 C 25/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa pro zaplacení 2 000 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 2 000 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal částky 2 000 000 Kč. Svou žalobu zdůvodnil tím, že žalobci vznikla nemajetková újma z důvodu způsobu vedeného civilního a trestního řízení, když civilní řízení bylo vedeno u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a trestní řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V řízeních nebyla splněna podmínka místní příslušnosti soudů, resp., dále nebyla ani položena předběžná otázka Soudnímu dvoru EU a nedošlo k informování žalobce v souladu s mezinárodními předpisy. Žalobce zaslal [název soudu] dne 13. 6. 2019 ve věci [spisová značka] žádost o sdělení informací ze spisu, resp. o sdělení způsobu určení výpočtu výživného na nezletilé děti, k němuž je žalobce jako otec nezletilých dětí zavázán rozsudkem tamějšího soudu, a to v souladu s Haagským protokolem o právu rozhodném pro vyživovací povinnost. Žalobce má za to, že na sdělení má právo ve smyslu odstavce 170, 180 a 183 Bonomiho zprávy. Ze strany soudu bylo odkázáno na rozsudek, kterým bylo o výživném rozhodnuto. S tím se žalobce nespokojil a dne [datum] soudu sdělil, že soud nesděluje způsob určení výpočtu výživného na nezletilé děti samostatným výkladem svého rozhodnutí účastníků, ale pouze rozhoduje. Žalobce ve své reakci ze dne [datum] odkázal na § 157 odst. 2 o.s.ř. a sdělil, že v rozsudku nenalezl sdělení způsobu určení výpočtu výživného, k němuž je jako otec zavázán. Ze strany [název soudu] byl odkázán na [název soudu]. Žalobce se proto obrátil na [název soudu] přípisem ze dne 27. 12. 2019 a ke sp. zn. [spisová značka] požádal o sdělení výše specifikovaných informací. Ze strany [název soudu] se mu dostalo sdělení, že odvolací soud rozhodoval ve věci naposledy dne [datum] s tím, že rozsudek byl odůvodněn, odkázal na něj s tím, že žádná další vysvětlení ke svým rozhodnutím soud neposkytuje. Žalobce tak vyčerpal ve věci vedené u [název soudu], sp. zn. [spisová značka] a u [název soudu] sp. zn. [spisová značka] veškeré možnosti jak získat požadované informace. Žalobce proto přípisem ze dne [datum] požádal [název soudu] ke sp. zn. [spisová značka] a odvolací [název soudu] ke sp. zn, [spisová značka] o sdělení způsobu určení výpočtu výživného na nezletilé dítě, k němuž je jako otec zavázán rozsudky zdejších soudů, a to v souladu s Haagským protokolem o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti. Do dnešního dne byla žalobci doručena pouze reakce [název soudu] ze dne [datum], v níž bylo sděleno, že věc je pravomocně skončena. Také sám žalobce žádal o sdělení zmíněných informací, ovšem bezúspěšně. Ve vztahu k trestnímu řízení vedenému před [název soudu], sp. zn, [spisová značka], v němž byl žalobce stíhán pro přečin zanedbání povinné výživy a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odložením na zkušební dobu 3 let, neměl být žalobce v ČR vůbec trestně stíhán, neboť neplnění vyživovací povinnosti není v nizozemském právu klasifikováno jako přestupek. Žalobce v civilním řízení opakovaně žádal o sdělení způsobu výpočtu výživného, když toto řízení je v důsledku zcela spjato s následným trestním řízením. Ve vztahu k tomuto jednání žalobce žádal, aby Soudnímu dvoru EU byly položeny specifické otázky, na něž by tento odpověděl a následně mohlo být vedeno trestní řízení, resp., toto mělo být zastaveno. Žádným z těchto návrhů se obecné soudy nezabývaly.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy ve vztahu k trestním řízení vedenému [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], které pravomocně skončilo dne [datum], resp. o ústavní stížnosti žalobce bylo rozhodnuto dne [datum]. Žádost o mimosoudní projednání nároku byla podána dne [datum] a žaloba následně dne [datum]. Námitku promlčení vznesla žalovaná též vůči nároku na náhradu nemajetkové újmy ve vztahu k řízení vedenému u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], které pravomocně skončilo dne [datum]. Žalobci žádná újma nevznikla a vzniknout nemohla. Žalobce ve svém podání prezentuje toliko svou nespokojenost s rozhodováním soudů. Namítané jednání nespadá pod pojem nesprávného úředního postupu, jak jej má na mysli zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“), ve svém ustanovení § 13. V daném řízení se jedná o věcný postup soudu. Žalovaná jako orgán moci výkonné není oprávněna posuzovat rozhodovací činnost soudu a jeho postup tohoto se týkající.

3. Při nařízeném jednání zástupce žalobce doplnil, že odpovědnostní titul spočívá v postupu opatrovnického soudu, který nesdělil konkrétní způsob určení výpočtu výživného, což se projevilo následně i ve stíhání a odsouzení žalobce v trestním řízení.

4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z podání žalobce ze dne [datum] nazvaného Uplatnění nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ze dne [datum] je patrné, že žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup vylíčený v žalobě u žalované. Žalovaná svým přípisem ze dne [datum] potvrdila přijetí žádosti ke dni [datum].

6. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [číslo jednací] byly provedeny následující listiny Rozsudek ze dne 30. 8. 2012, čj. [číslo jednací], z nějž vyplývá, že výživné stanovené žalobci jako otci nezletilých dětí bylo s účinností od [datum] sníženo na částku 100 EURO měsíčně za každého z nezletilých a s účinností od [datum] bylo zvýšeno na částku 260 EUR na každého z nezletilých. Skutková zjištění ohledně poměrů otce jsou uvedeny na straně 2-4 rozsudku, skutkový závěr je pak na straně 4 dole a na straně 5 rozsudku. Zde jsou shrnuty příjmy i majetek žalobce, stejně jako změna v poměrech, k níž u žalobce došlo, která byla promítnuta jak do rozhodnutí o snížení tak do následného zvýšení výživného do [datum]. Rozsudek [název soudu] ze dne [datum], ze kterého je patrné, že byl rozsudek soudu I. stupně změněn tak, že návrh otce na snížení výživného za období od [datum] do [datum] se zamítá a s účinností od [datum] se výživné snižuje z částky 260 EUR na částku 4 500 Kč na zletilou dceru a z částky 260 EUR na částku 3 500 Kč měsíčně na nezletilého syna. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu I. stupně a své vlastní rozhodnutí shrnul na straně 4-5 svého rozsudku. Usnesení [název soudu] ze dne 5. 5. 2014, čj. [číslo jednací], kterým byl zamítnut návrh žalobce na opravu odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2013, čj. [číslo jednací] - tímto bylo reagováno na podání žalobce ze dne [datum]. V odůvodnění soud uvedl, že předmětným podáním žalobce polemizoval se správností odůvodnění rozsudku odvolacího soudu v té části, kde bylo uvedeno, že výše sociálních dávek byla pro placení výživného v období od [datum] do [datum] dostatečná a neodůvodňuje proto snížení výživného v tomto období. Tento závěr pak byl žalobcem hodnocený jako hypotetický a ničím nepotvrzený. Podání bylo posouzeno jako návrh na opravu odůvodnění rozsudku [název soudu], který ve věci rozhodoval jako soud odvolací. Důvod pro opravu odůvodnění spočívá v rozporu s obsahem spisu a je možno ho podat pouze před nabytím právní moci rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že návrh byl podán opožděně a nedůvodně, byl zamítnut. Podání žalobce ze dne [datum], v němž žalobce žádá [název soudu] o důkaz, jak soud dospěl k závěru, že v od [datum] do [datum] odvolací soud neshledal podmínky pro snížení výživného, jakou metodou, žádal kopii výpočtu, jak byly zjištěny jeho náklady v [země] s daňovými plusy a mínusy, žádal o sdělení, proč nebyly užity Haagské protokoly, přičemž měl za to, že mělo být užito nizozemské právo Podání žalobce ze dne [datum], kterým vyjadřuje nespokojenost s odpovědí soudu a domáhá se důkazu, z nějž bude patrno, že nejsou podmínky pro snížení výživného a dále se domáhá sdělení metody, formule, kopii výpočtu a dále popisuje vztah s matkou svých dětí v době manželství a vysvětluje své poměry. Žádost otce o sdělení informací ze spisu ze dne [datum], kterou prostřednictvím své zástupkyně opakovaně žádá o sdělení způsobu výpočtu výživného na nezletilé děti, k němuž je otec zavázán rozsudkem ve věci [spisová značka], a to v souladu s Haagským protokolem o právu rozhodném pro vyživovací povinnost. Usnesení ze dne 25. 9. 2019, čj. [číslo jednací], kterým byl žalobce vyzván, aby své podání nazvané„ žádost o sdělení informací ze spisu“ doplnil, neboť je neurčité. Reakce otce na usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, čj. [číslo jednací] ze dne 25. 9. 2019, z nějž vyplývá, že je žalobce má za to, že jeho podání je určité. Opakuje, že požaduje sdělení způsobu určení výpočtu výživného na nezletilé děti, odkazuje na Haagskou úmluvu, přičemž vychází mj. z Bonomiho zprávy, konkrétně odst. 170 Rozsah této povinnosti nezahrnuje pouze základy, z něhož se vypočte výše plnění…., když povinností se rozumí zřejmá kalkulace, z níž se při výpočtu při určování vyživovací povinnosti vycházelo; odst. 180 Článek 14 stanoví, že i pokud rozhodné právo stanoví jinak, zohlední se při stanovení výše výživného potřeby oprávněného a finanční možnosti povinného, stejně jako jakákoliv náhrada, přiznaná oprávněnému místo pravidelného vyplácení výživného. Jedná se o hmotněprávní pravidlo, které je jako takové pro smluvní státy závazné bez ohledu na to, jak upravují právo rozhodné pro vyživovací povinnosti; odst. 183 je třeba poznamenat, že zohlednění potřeb a finančních možností nemusí nutně znamenat posuzovací pravomoc orgánu v předmětném případě, avšak může být nepřímo založeno na způsobu výpočtu výživného vyplývajícího z rozhodného práva, např. stanovením výše výživného, která má být za určitých okolností přiznána oprávněnému, na základě tabulek, které jsou dostatečně flexibilní, aby zohledňovaly potřeby a finanční možnosti obou stran. Žalobce má za to, že důvody pro určení výživného v konkrétní míře nejsou v odůvodnění rozsudku uvedeny způsobem odpovídajícím Haagské úmluvě, proto o sdělení žádá. Přípis ze dne [datum], kterým bylo žalobci sděleno, že soud nesděluje způsob určení výpočtu výživného samostatným výkladem svého rozhodnutí účastníkům, ale pouze rozhoduje. Žalobce byl proto odkázán na odůvodnění rozhodnutí čj. [číslo jednací] ze dne 30. 8. 2012. Pokud žalobce žádá totéž pro rozhodnutí odvolacího soudu, byl odkázán na [název soudu], který vydal ve věci konečné rozhodnutí. Přípis otce ke sdělení Obvodního soudu pro Prahu 5 čj. [číslo jednací] ze dne 19. 11. 2019, kterým žalobce odkazuje na § 157 odst. 2 o.s.ř. a uvádí, že v rozsudku nenalezl sdělení způsobu určení výpočtu výživného na nezletilé děti v souladu s Haagským protokolem a táže se, zda předmětný způsob výpočtu je alespoň obsahem předmětného spisového materiálu. Otec dne [datum] do spisu nahlédl a způsob výpočtu v něm nenalezl.

7. Z usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], [ústavní nález] je patrné, že bylo podáno proti rozhodnutí [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne 16. 1. 2013, se kterým žalobce jako stěžovatel nesouhlasí, je přesvědčen, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť se soud nedostatečně zabýval jeho majetkovými poměry a reálnou možností hradit výživné na děti v období od [datum] do [datum], kdy nebyl zaměstnán a jeho jediný příjem tvořila dávka hmotného zabezpečení, kterou pobíral v [země]. Stěžovatel odvolacímu soudu vytýká, že se omezil na přepočet této dávky na českou měnu, a to aniž by přitom uvedl, jaký kurs použil, a aniž by zohlednil životní náklady stěžovatele v [země], o výslednou částku pak opřel své rozhodnutí, resp. ji nesprávně poměřoval s jeho současným příjmem. Vedle toho soud upřel žalobci právo na tlumočníka. Ústavní soud dospěl k závěru, že z napadeného rozsudku odvolacího soudu i jemu předcházejícího rozhodnutí obvodního soudu je zřejmé, že se obecné soudy plně soustředily na zjištění majetkových a rodinných poměrů stěžovatele i matky, ke kterým obvodní soud provedl rozsáhlé dokazování, jehož výsledky v odůvodnění podrobně rozvedl. Odvolací soud následně dokazování doplnil o současný příjem otce, přičemž upravil výši výživného, jak uvedeno výše. Obecné soudy v souladu s § 85 a § 99 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, při svém rozhodování přihlédly ke všem rozhodným skutečnostem, přičemž Ústavní soud v této souvislosti nezjistil nic, co by jim bylo možno z ústavněprávního hlediska vytknout. Za těchto okolností mu tedy nepříslušelo rozhodnutí obecných soudů, jmenovitě pak soudu odvolacího, jakkoliv přehodnocovat.

8. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] byly provedeny následující listiny [anonymizována tři slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno] [datum] [anonymizována tři slova] [země] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [název soudu], [pobočka], [anonymizována dvě slova] [datum], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [číslo jednací], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [název soudu] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [role v řízení], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [název soudu] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. 9. [anonymizována dvě slova] [název soudu] [ústavní nález] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizováno] [název soudu] [název soudu] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]; [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [název soudu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [název soudu]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizováno].

10. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

11. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 32 odst. 3 zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Podle § 35 odst. 1 zákona, promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 609 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 obč. zák. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla.

12. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

13. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

14. Po skutkové stránce se žalobce domáhá toho, že ve svých rozhodnutích [název soudu] a odvolací [název soudu] neuvedly řádně způsob výpočtu výživného, k jehož plnění žalobce zavázaly, výpočet neuvedly ani k jeho opakovaným žádostem, přičemž v důsledku tohoto postupu došlo i k trestněprávnímu postihu žalobce.

15. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu.

16. Úprava nezákonného rozhodnutí stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. zákona, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013).

17. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k zákonu (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

18. Soud se nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě, přičemž v tomto ohledu uzavírá, že z důvodů uvedených níže není ve věci dán odpovědnostní titul, tedy z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. Ze skutkových tvrzení žalobce je totiž zřejmé, že napadá postup soudu (výpočet výživného), který se promítl v rozhodnutí, odpovědnostním titulem by pak mělo být nezákonné rozhodnutí. K vydání nezákonného rozhodnutí však nedošlo, jak je patrné z provedeného dokazování, neboť rozhodnutí odvolacího soudu, či Ústavního soudu (v opatrovnickém řízení) či rozhodnutí odvolacího, dovolacího či Ústavního soudu (v trestním řízení) bylo zrušeno či změněno. Tedy odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí není dán.

20. Pokud jde o druhý z možných odpovědnostních titulů - nesprávný úřední postup, pak soud odkazuje na výše uvedené. Žalobce se po skutkové stránce domáhá pochybení soudů, které ovšem spadají do samotné rozhodovací činnosti. Žalobce v tomto směru napadá postup, na jehož základně soudy dospěly ke svým skutkovým závěrům promítnutým v rozhodnutí. S odkazem na výše uvedené nelze než uvést, že pojmově nemůže jít o nesprávný úřední postup, neboť skutková zjištění, závěry a právní hodnocení je typicky činností, která vede k vydání rozhodnutí a v jeho obsahu se projeví. Tedy v tomto případě by přicházel v úvahu pouze odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí, které by muselo být pro svou nezákonnost změněno či zrušeno a k tomuto však nedošlo. Tedy soud uzavírá, že ani odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu není dán.

21. Pokud žalobce spatřuje nesprávný úřední postup v tom, že mu soudy dodatečně nezdůvodnily, z jakého výpočtu vyšli při stanovení výše vyživovací povinnosti, je třeba uvést, že soudy na podání žalobce reagovaly, nicméně žalobce se s odpovědí nesmířil, což samo o sobě za nesprávný přední postup nelze považovat. Nad rámec uvedeného nelze než uvést, že soud rozhoduje, soud si s účastníky nedopisuje. Soud tak svá rozhodnutí zdůvodní přímo v odůvodnění samotných rozhodnutí, nikoliv nad rámec těchto rozhodnutí samostatnými přípisy, v nichž účastníku vysvětluje, jak ke svým závěrům dospěl, z čeho vycházel a jak počítal. Pokud se jedná o odkaz žalobce na Haagskou úmluvu a k ní vydaný výklad v podobě Bonomiho zprávy, v níž pak výkladem dovozuje povinnost soudu ohledně zdůvodnění rozhodnutí, soud má za to, že odst. 170 Bonomiho zprávy vykládá článek 11 odst. c) Haagské úmluvy dle kterého právem rozhodným pro vyživovací povinnosti se řídí mimo jiné základy pro výpočet výše výživného a valorizace. K tomu Bonomiho zpráva v odst. 170 uvádí: Rozsah této povinnosti nezahrnuje pouze základ, z něhož se vypočte výše plnění, ale rovněž to, v jakém rozsahu může oprávněný uplatnit nárok na výživné zpětně. Je tedy zřejmé je povinností se rozumí vyživovací povinnost, nikoliv že povinností se rozumí zřejmá kalkulace, z níž se při výpočtu při určování vyživovací povinnosti vycházelo, jak zcela účelově uvádí žalobce a dovozuje porušení Haagské úmluvy.

22. Závěrem lze uvést, že opatrovnické řízení, v němž bylo rozhodováno mj. o výši výživného, které je žalobce povinen platit na své dvě děti, nemá jakýkoliv vztah k trestnímu řízení, v němž byl odsouzen pro přečin zanedbání povinné výživy. V rámci trestního řízení totiž soud nevychází z rozhodnutí opatrovnického soudu, ale schopnosti obviněného plnit vyživovací povinnost a v jakém rozsahu soud zkoumá, což bylo ostatně žalobci sděleno v odůvodnění rozsudku soudu I. stupně a zopakoval mu to též soud odvolací a dovolací v rámci žalobcem podaných opravných prostředků, přičemž Ústavní soud jeho ústavní stížnost odmítl. Nicméně k otázce nepředložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU či k otázce pravomoci českých soudů rozhodovat v trestní věci žalobce, nelze než uvést, že se jedná o otázky, které se promítnou v samotném rozhodnutí. Odpovědnostním titulem by pak podobně jako v případě výše uvedeném bylo nezákonné rozhodnutí. Za nezákonné rozhodnutí je však třeba považovat rozhodnutí, které bylo zrušeno či změněno. K ničemu takovému však v trestním řízení žalobce nedošlo.

23. Vzhledem k nedostatku odpovědnostního titulu se soud nezaobíral dalšími předpoklady, které zakládají odpovědnost státu za škodu.

24. Ačkoliv soud uzavírá, že odpovědnostní titul není v projednávané věci dán, nelze odhlédnout od faktu, že i v případě jeho existence by byl nárok žalobce promlčen, přičemž žalovaná námitku promlčení vznesla. Lhůta k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy činí 6 měsíců. Opatrovnické řízení skončilo odmítnutím ústavní stížnosti dne [datum], prvotní žádost žalobce o vysvětlení výpočtu byla podána dne [datum], trestní řízení bylo skončeno [datum], lhůta se staví po dobu 6 měsíců, po kterou má být nárok předběžně projednán žalovanou, žalobce však svou žalobu doručil soudu až dne [datum], tedy po lhůtě.

25. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu žalobce zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. a v řízení zcela úspěšné žalované přiznal paušální náhradu ve výši 300 Kč za každý z úkonů dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř. u a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 900 Kč (za vyjádření k žalobě, přípravu k jednání a účast při jednání soudu kterou je žalobce povinen zaplatit ve lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o.s.ř.