46 C 255/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované anonymizováno 6 slov adresa o zaplacení 695 000 Kč

I. Žaloba o zaplacení částky 695 000 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobu ve znění jejích doplnění domáhal po žalované zaplacení částky 695 000 Kč. Svou žalobu zdůvodnil tím, že ve věci jeho žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody bylo rozhodováno [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětné řízení trvalo více než 9 měsíců. Kvůli této délce došlo ke znemožnění opětovného podání žádosti, resp. se oddálilo o 15 měsíců od jejího prvního podání. Soud I. stupně žádost zamítl bez potřebného šetření a dokazování, což mu bylo vytknuto soudem odvolacím. Soud se důkladně nevypořádal se znaleckým posudkem, kterým mu bylo podmíněné propuštění z výkonu trestu odepřeno, když dle jeho závěrů skutečnost, že se pachatel deliktu nedozná, nemůže žádat podmíněné propuštění, ačkoliv smyslem posudku není doznání. S ohledem na výše uvedené žalobce požadoval náhradu přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 200 000 Kč, náhradu škody ve výši 45 000 Kč představující částku, kterou byl nucen uhradit za výkon trestu za 30 měsíců á 1 500 Kč, která by mu nebyla vznikla, kdyby bylo jeho žádosti vyhověno a náhradu ušlého výdělku ve výši 450 000 Kč, kterého by žalobce dosáhl, kdyby byl podmíněně propuštěn (15 000 x 30 měsíců).

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná uvedla, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil své nároky ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“). Žalovaná po provedeném šetření dospěla k závěru, že řízení trvalo od května 2021 do března 2022, celková délka tak činila 9 měsíců. V naříkaném řízení nedošlo k průtahům, žádný ze soudů nebyl procesně nečinný, věc byla projednána na dvou stupních, kdy soud I. stupně i soud odvolací rozhodovaly ve věci dvakrát. Řízení bylo po skutkové i právní stránce složitější, byly provedeny listinné důkazy, znalecký posudek a vyslechnuti svědci. K porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě tak nedošlo. Náhradu majetkové škody v podobě ušlého výdělku shledala žalovaná rovněž nedůvodnou, žalobce netvrdí jak tato škoda s řízením či s délkou řízení souvisí. Pokud jde o náhradu škodu v podobě nákladů výkonu trestu tyto shledala žalovaná nedůvodným z důvodu absence odpovědnostního titulu.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Žalobce se obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v ušlém zisku způsobeným oddálením příští možnosti podat návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu, jak je patrno z jeho podání ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalovaná potvrdila přijetí žádosti žalobce dne [datum].

5. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] plyne, že po provedeném šetření shledala žalovaná délku naříkaného řízení přiměřenou. Tato činila 9 měsíců, přičemž řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. i II. stupně rozhodoval ve věci dvakrát, byly provedeny listinné důkazy, vypracován znalecký posudek a vyslechnuti svědci. V požadavku na náhradu škody v podobě ušlého zisku neshledala žalovaná nárok žalobce důvodným.

6. Ze spisu [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno] provedeny následující důkazy a ohledně délky řízení zjištěno níže uvedené: -) dne [datum] byla podána žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu na dvě třetiny, včetně příloh obsahujících slib odsouzeného, potvrzení trvalého pobytu a příslib zaměstnání -) dne [datum] byl pořízen opis z evidence Rejstříku trestů -) dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na [datum] -) dne [datum] předložila [stát. instituce] své hodnocení k žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody -) dne [datum] [stát. instituce] hodnocení k žádosti doplnila -) dne [datum] se konalo veřejné zasedání, při němž bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobce o podmíněné propuštění. Usnesení bylo žalobci doručeno [datum]. -) dne [datum] byla doručena stížnost žalobce proti rozhodnutí soudu -) dne [datum] byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o odvolání -) dne [datum] se konalo neveřejné zasedání před odvolacím soudem, kterým bylo napadené usnesení zrušeno a soudu I. stupně uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Usnesení bylo doručeno žalobci dne [datum]. -) dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na [datum] -) [datum] bylo věznicí [obec] předloženo sdělení informace ze strany psychologa a ze strany kaplana -) dne [datum] žalobce svou žádost doplnil a předložil důkazy -) [datum] [stát. instituce] předložila dodatek k hodnocení žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody -) dne [datum] se konalo veřejné zasedání, při němž byli vyslechnuti svědci, čteny listinné důkazy a veřejné zasedání bylo odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku z oboru psychologie -) dne [datum] byl opatřením přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie a sexuologie -) dne [datum] požádal žalobce o sdělení jména znalce -) [datum] sdělil znalec informace k zaslání spisu -) [datum] znalec urgoval dodání materiálů -) [datum] žalobce doplnil svoji žádost taktéž [datum] -) dne [datum] byl předložen znalcem znalecký posudek -) dne [datum] informoval žalobce o svém převozu do [stát. instituce] -) dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na [datum] -) dne [datum] žalobce svou žádost doplnil -) dne [datum] se z veřejného zasedání omluvil znalec z vážných pracovních důvodů -) dne [datum] předložila [stát. instituce] dodatek hodnocení k žádosti o podmíněné propuštění -) dne [datum] se konalo veřejné zasedání, které bylo odročeno na [anonymizováno] za účelem předvolání znalce -) [datum] předložila [stát. instituce] dodatek k hodnocení žádosti o podmíněné propuštění žalobce -) [datum] se konalo veřejné zasedání, při kterém byl vyslechnut znalec a vyhlášeno usnesení, kterým byla žádost žalobce o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody z rozhodnutí [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 27. 12. 2016 v trvání sedm let a šest měsíců zamítnuta. Žalobce podal při veřejném zasedání stížnost. Písemné vyhotovení usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. -) dne [datum] žalobce svoji stížnost zdůvodnil -) dne [datum] byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o stížnosti -) dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, při kterém bylo napadené usnesení zrušeno a znovu rozhodnuto tak, že se dle § 88 odst. 1 a 4 trestního zákoníku žádost odsouzeného [celé jméno žalobce], narozeného [datum] o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [spisová značka], zamítá. Písemné vyhotovení usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum].

7. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše.

8. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není- li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst 3 cit § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

9. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

10. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je nedůvodná.

11. Pro úspěšnost žaloby o náhradu škody nebo nemajetkové újmy proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek: existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí (nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím) a vznikem škody nebo nemajetkové újmy.

12. Úkolem žalobce je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu. <b>K nároku na náhradu nemajetkové újmy spočívající v nepřiměřené délce řízení</b> 13. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

14. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

15. Předmětné řízení trvalo od [datum], kdy byla žalobcem podána žádost o podmíněné propuštění, do [datum], kdy bylo žalobci doručeno rozhodnutí ze dne [datum], kterým bylo odvolacím soudem rozhodnuto o zamítnutí žádosti. Celkem tedy řízení trvalo necelých 10 měsíců. Kritéria vymezená v ust. § 31a odst. 3 zákona, soud aplikoval i na zjištění přiměřenosti délky posuzovaného řízení.

16. Naříkané řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Řízení vykazovalo vyšší míru procesní složitosti. Předmětem řízení bylo rozhodnout o podmíněném propuštění žalobce. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy, kdy soud prvního stupně rozhodoval ve věci dvakrát, soud odvolací také. V řízení byl vypracován znalecký posudek, byli vyslýcháni svědci, žádány opakovaně hodnotící zprávy z věznice.

17. Žalobce se na délce řízení nepodílel.

18. Soud činil jednotlivé úkony v přiměřených, často velmi krátkých lhůtách. Soudu I. stupně lze vytknout vydání rozhodnutí, které bylo následně zrušeno a soudu I. stupně uloženo, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Tato skutečnost však měla na délku řízení vliv minimální.

19. Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u věcí trestních, péče o nezletilé, pracovněprávních sporů, věcí osobního stavu aj. Předmět řízení o podmíněné propuštění sice je věcí trestní, nicméně nerozhoduje se v něm o vině a trestu a význam je toliko lehce zvýšený. Délka řízení sice může mít vliv na snížení počtu potenciálních možností žádat o podmíněné propuštění. To je však ve vztahu k významu řízení irelevantní, neboť soud rozhoduje o podmíněném propuštění dle skutkového stavu ke dni rozhodnutí, nikoliv ke dni podání žádosti. Možnost uspět s žádostí o podmíněné propuštění tak nesouvisí s počtem uplatněných žádostí, ale se splněním zákonných podmínek pro podmíněné propuštění.

20. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1987/2014, k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná.

21. Ve světle uvedeného rozhodnutí Nejvyššího soudu má soud za to, že řízení s ohledem na jeho procesní složitost mělo délku zcela standardní. V řízení došlo k jedinému pochybení na straně soudu I. stupně, v podobě prvého rozhodnutí. I s přihlédnutím k této skutečnosti je třeba na délku řízení vzhledem k jeho složitosti nahlížet jako na zcela přiměřenou a optimální. <b>K náhradě škody představující ušlý zisk a náhradu výkonu trestu odnětí svobody</b> 22. Po skutkové stránce se žalobce domáhá svých nároků na ušlý zisk a náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem trestu, když polemizuje se závěry znaleckého posudku, který byl vypracován v řízení o jeho žádosti o podmíněném propuštění z výkonu trestu. Žalobce má za to, že v jeho věci nebylo shledáno splnění podmínek pro podmíněné propuštění, neboť se k činu, za nějž byl odsouzen nedoznal a protože nedoznává svou vinu, soudní znalec mu odepřel možnost podmíněného propuštění. Navíc má za to, že další žádost o podmíněné propuštění je mu odepřena, neboť je postavena na požadavku jeho doznání.

23. Úprava nezákonného rozhodnutí stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. zákona, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013).

24. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k zákonu (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v zákoně blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (sem patří celá škála případů s konkrétním obsahem, počínaje například posuzováním podmínek pro vydání rozhodnutí ve stavebním řízení, konče shromažďováním podkladů v trestním řízení, které skončilo odložením věci).

25. Soud se nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě, přičemž v tomto ohledu uzavírá, že z důvodů uvedených níže není ve věci dán odpovědnostní titul, tedy z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

26. Z provedeného dokazování je zřejmé, že nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí, když z provedeného dokazování, konkrétně ze spisu [název soudu], [anonymizována dvě slova]. [spisová značka], soud nezjistil, že by došlo ke změně či zrušení již pravomocného rozhodnutí. Tedy odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí není dán.

27. Pokud jde o druhý z možných odpovědnostních titulů - nesprávný úřední postup, pak soud odkazuje na výše uvedené. Žalobce se po skutkové stránce domáhá pochybení v postupu soudu, které ovšem spadá do samotné rozhodovací činnosti. Žalobce v tomto směru v podstatě zpochybňuje hodnocení důkazu (znaleckého posudku). S odkazem na výše uvedené nelze než uvést, že pojmově nemůže jít o nesprávný úřední postup, neboť skutková zjištění, skutkový závěr, hodnocení důkazů a právní hodnocení je typicky činností, která vede k vydání rozhodnutí a v jeho obsahu se projeví. Tedy v tomto případě by přicházel v úvahu pouze odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí, které by muselo být pro svou nezákonnost změněno či zrušeno a k tomuto však nedošlo. Soud proto uzavírá, že ani odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu není dán.

28. Vzhledem k nedostatku odpovědnostního titulu se soud nezaobíral dalšími předpoklady, které zakládají odpovědnost státu za škodu a žalobu zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalobci, když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení žalovanou účelně vynaložené spočívají v paušální náhradě nákladů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč za každý z úkonů dle ust § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Žalovaná v řízení učinila 3 úkony - vyjádření k žalobě, příprava k jednání a účast při jednání soudu dne [datum] Celkem je tak žalobce povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 900 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce 15 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.