46 C 258/2023

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno Datum narození zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 31 716 Kč + 180 000 Kč, vše s příslušenstvím I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 57 842 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 57 842 Kč od 28. 10. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudkuII. Žaloba se co do částky 153 874 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 153 874 Kč od 28. 10. 2023 do zaplacení se zamítáIII. Žalované je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 19 188,86 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 31 716 Kč s příslušenstvím a částky 180 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnila tím, že dne 30. 4. 2017 podala žádost dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, adresovanou , podezřelý výraz, (dále jen „, Anonymizováno, “), kterou požadovala údaje k porodům v jednotlivým českých porodnicích. Ačkoliv měla údaje obdržet do 15 dnů, informace jí byla poskytnuta až dne 16. 5. 2023, tedy po 6 letech. Žalobkyně je porodní asistentka a původně požadovala informace také z osobních důvodů. Její blízká spolupracovnice , jméno FO, , s níž spravuje webové stránky , Anonymizováno, , hledala informace o českých porodnicích, na jejichž podkladě by bylo lze se kvalifikovaně rozhodnout o volbě zdravotnického zařízení. S ohledem na délku řízení osobní záměr postupně opadl, žalobkyně však sledovala zájem veřejný, kdy chtěla informace zveřejnit na předmětných webových stránkách. Žalobkyně se obrátila se svým nárokem na žalovanou, ta však po předběžném projednání obdržela od žalované toliko omluvu, kterou považuje za nedostatečné zadostiučinění. Ve své žádosti požadovala náhradu škody spočívající v účelně vynaložených nákladech na právní zastoupení ve výši 31 716 Kč, omluvu za nesprávný úřední postup a zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 2 500 Kč za každý měsíc trvání řízení, za 6 let tedy 180 000 Kč.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobkyně dne 27. 4. 2023 uplatnila nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „zákon“). Žalovaná dne 27. 10. 2023 ve svém vyrozumění konstatovala, že nezákonným rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , rozsudku , datum, , podezřelý výraz, ze dne , datum, a rozhodnutím ÚZIS ze dne , datum, bylo porušeno základní právo žalobkyně zaručené čl. 17 odst. 1, 4 Listiny a bylo porušeno právo žalobkyně na vydání rozhodnutí v přiměřené době a za uvedené jednání se hluboce omlouvá. Ve vztahu k nepřiměřené délce řízení považuje žalovaná vyslovenou omluvu za dostatečnou satisfakci nemajetkové újmy, co do požadavku na náhradu škody v podobě vynaložených nákladů řízení žalovaná nemohla nároku vyhovět. Vyzvala žalobkyni k doplnění vyúčtování právních služeb a prokázání jejich úhrad s tím, že nárok na náhradu škody na základě doložení podkladů přehodnotí. Žalobkyně však podklady nedodala, žalovaná tak nemá najisto postaveno, že ke škodě došlo. I kdyby ke škodě došlo, žalovaná má za to, že za řízení před správním orgánem a před Ústavním soudem žalované náhrada škoda nenáleží.

3. Soud z provedeného dokazování učinil následující skutková tvrzení.

4. Ze žádosti žalobkyně o náhradu škody a o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem, ze dne 27. 4. 2023, adresované , Anonymizováno, , podezřelý výraz, plyne, že žalobkyně u žalované předběžně uplatnila svůj nárok na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech za řízení o poskytnutí informace ve výši 31 716 Kč a nárok na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení v částce 179 416 Kč.

5. Z vyrozumění žalované o posouzení žádosti o náhradu újmy ze dne 27. 10. 2023 je patrné, že žalovaná shrnula průběh řízení a po posouzení jednotlivých kritérií konstatovala, že nezákonným rozsudkem , datum, , datum, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , datum, bylo porušeno základní právo žalobkyně zaručené čl. 17 odst. 1, 4 Listiny základních práv a svobod a zároveň žalovaná konstatovala, že postupem výše uvedených orgánů při vyřizování žádosti žalobkyně o informace ze dne 30. 4. 2017 bylo porušeno její právo na projednání věci, respektive na vydání rozhodnutí v přiměřené době. Na základě učiněných závěrů a s přihlédnutím k tomu, že informace byly žalobkyni poskytnuty záhy po vydání nálezu Ústavního soudu, se žalovaná žalobkyni za porušení jejich práv hluboce omluvila. Pokud jde o nárok na úhradu finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 179 416 Kč. Žalovaná nároku nevyhověla, neboť považovala konstatování a omluvu za porušení základního práva žalobkyně za dostatečnou satisfakci. V části týkající se náhrady nákladů řízení ve výši 31 716 Kč, neměla žalovaná za prokázané, že k úhradě nákladů právního zastoupení ze strany žalobkyně skutečně došlo a z tohoto důvodu nároku nevyhověla.

6. Z podání žalobkyně ze dne 7. 11. 2023 nazvaného předžalobní výzva dle ustanovení § 142 a o.s.ř. opětovně vyzvala žalovanou k plnění, a to ve výši 31 716 Kč z titulu náhrady škody a 180 000 Kč z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu a k úhradě úroku z prodlení s tím, že nebude-li plněno, uplatní svůj nárok u soudu.

7. Z podání žalované ze dne 14. 11. 2023, nazvaného Sdělení k předžalobní výzvě o náhradu škody a o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, plyne, že žalovaná trvá na svých závěrech, které uvedla ve svém předchozím vyjádření v části nároku na náhradu nákladů řízení ve výši 31 719 Kč s úrokem z prodlení pak požádala žalobkyni, aby ve lhůtě sedmi dnů předložila vyúčtování za zastupování žalobkyně a prokázala, že fakticky byly žalobkyní právním zástupcům uhrazeny.

8. Z daňového dokladu číslo 0356/2017, splatného dne 11. 6. 2017, je patrno, že žalobkyně bylo , Anonymizováno, vyúčtováno za právní služby celkem 5 324 Kč; z daňového dokladu číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , splatného dne 10. 7. 2017 plyne, že stejnou AK byly žalobkyni vyúčtovány právní služby za částku 5 324 Kč; z daňového dokladu číslo , Anonymizováno, , splatného dne 11. 6. 2019 vyplývá, že žalobkyni bylo společností , Anonymizováno, za poskytnutí právních služeb celkem , částka, ; z daňového dokladu číslo , Anonymizováno, , splatného dne 11. 4. 202,1 plyne, že žalobkyni byly , Anonymizováno, vyúčtovány právní služby celkem v částce , částka, ; z daňového dokladu číslo , Anonymizováno, , splatného dne , datum, soud zjistil, že totožná AK vyúčtovala žalobkyni za poskytnutí svých právních služeb celkem částku , částka, ; z daňového dokladu číslo , Anonymizováno, , splatného dne , datum, , plyne, že žalobkyni byly vyúčtovány právní služby v celkové částce , částka, ; z daňového dokladu číslo , Anonymizováno, , splatného dne , datum, , je zřejmé, že žalobkyni byly vyúčtovány právní služby celkem za částku , částka, .

9. Z připojených spisů soud ohledně průběhu řízení zjistil následující:

10. Ze spisu , podezřelý výraz- dne , datum, podala žalobkyně žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb.- dne , datum, , Anonymizováno, rozhodl tak, že žádost o poskytnutí informace odmítl- dne , datum, zaslal , Anonymizováno, žalobkyni oznámení o výši úhrady za poskytnutí informace, v němž odkázal, že nevydal odmítavé rozhodnutí. Nelze žalobkyni poskytnout požadované údaje, ale lze poskytnout údaje agregované, která neumožňují konkrétní identifikaci jednotlivé fyzické či právnické osoby. Za toto byla kalkulována cena , částka- dne , datum, žalobkyně e-mailem sdělila, že souhlasí s úhradou nákladů za poskytnutí dat jednotlivých porodnic anonymizovaně, téhož dne byla žalobkyni vystavena faktura na částku , částka- dne , datum, žalobkyně předmětnou částku uhradila- dne , datum, byla informace poskytnuta- dne , datum, se žalobkyně odvolala proti částečnému odmítnutí žádosti o poskytnutí informace- dne , datum, žalobkyně sdělila , Anonymizováno, , že si všimla, že data jsou pouze za roky 2015, ona ovšem žádala a zaplatila za poskytnutí informací za roky 2014 a 2015 a žádá, aby jí byl doposlán zbytek požadovaných údajů- dne , datum, bylo odvolání postoupeno , Anonymizováno, , podezřelý výraz- , Anonymizováno, , podezřelý výraz, dne , datum, vydalo rozhodnutí, kterým odvolání žalobkyně zamítla a napadené rozhodnutí potvrdiloZe spisu , Anonymizováno, . , spisová značka- dne , datum, podala žalobkyně proti , Anonymizováno, , podezřelý výraz, správní žalobu proti rozhodnutí ze dne , datum- dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k úhradě soudního poplatku- dne , datum, byl soudní poplatek složen- dne , datum, byla žaloba zaslána , Anonymizováno, , podezřelý výraz, k vyjádření ve lhůtě jednoho měsíce předložením úplného spisového materiálu- dne , datum, se žalovaná k žalobě vyjádřila- dne , datum, byl soudu doručen spisový materiál- dne , datum, byl vyjádření žalované zasláno žalobkyni- dne , datum, se žalobkyně dotazuje na stav řízení- dne , datum, bylo žalobkyni sděleno, že , Anonymizováno, vyřizuje věci dříve na padlé v roce 2015 z důvodu vysokého nápadu a s ohledem na skutečnost, že právní věc žalobkyně nemá povahu věci přednostně vyřizované, nelze v dohledné době očekávat rozhodnutí ve věci. Současně soud sdělil, že v projednávané věci jednání nařízeno nebude, neboť oba účastníci v soudem stanovené lhůtě nevyjádřili s rozhodnutím bez nařízení jednání nesouhlas- dne , datum, žalobkyně táže na stav řízení- dne , datum, soud sděluje, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyřizuje dříve na padlé věci v roce 2015 a 2016 s tím, že lze rozhodnutí očekávat do konce února 2019- dne , datum, se žalobkyně dotázala soudu na stav řízení- Dne , datum, bylo žalobkyni sděleno, že v současnosti senát , Anonymizováno, vyřizuje dříve na padlé věci, a to z roku 2016. Žaloba bude projednána v září 2019- dne , datum, podala žalobkyně návrh na určení lhůty k rozhodnutí- dne , datum, zde sdělil , Anonymizováno, s ohledem na podání návrhu na určení lhůty ze dne , datum, , bude ve věci vydáno rozhodnutí do 30 dnů od doručení návrhu, tj. do , datum- dne , datum, byl vydán rozsudek, kterým byla žaloba zamítnuta a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení- dne , datum, , Anonymizováno, o podání kasační stížnosti a současně požádal o předložení spisu- dne , datum, podala žalobkyně k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost proti rozsudku městského soudu ze dne , datum- dne , datum, , Anonymizováno, žádosti vyhověl- dne , datum, , Anonymizováno, kasační stížnost zamítnul. A o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že se nepřiznává žádnému z účastníků. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum- dne , datum, Ústavní soud zaslal , Anonymizováno, ústavní stížnost žalobkyně proti rozsudku , Anonymizováno, s žádostí o vyjádření se k ústavní stížnosti. Z potvrzení o doručení dokumentu plyne, že ústavní stížnost byla , Anonymizováno, doručena dne , datum- dne , datum, byl spis , Anonymizováno, spolu s vyjádřením k ústavní stížnosti zaslán k , Anonymizováno, .- dne , datum, , Anonymizováno, vyrozuměl , Anonymizováno, o vyhlášení nálezu , Anonymizováno, dne , datum- dne , datum, byl vydán nález , Anonymizováno, soudu, kterým byl , datum, , datum, , rozhodnutí , Anonymizováno, , podezřelý výraz, ze dne , datum, , rozhodnutí , Anonymizováno, , podezřelý výraz, informací a statistiky ze dne 4. 5. 2017, porušeno základní právo stěžovatelky zaručené čl. 17 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod a všechna čtyři rozhodnutí byla zrušena, návrh na zrušení § 73 odstavec 8 zákona o zdravotnických službách byl odmítnut, náhrada nákladů řízení před Ústavním soudem nebyla žalobkyni přiznána.Z elektronické části spisu , podezřelý výraz- dne , datum, žalobkyně vyzvala , Anonymizováno, k vyřízení žádosti v návaznosti na vydání nálezu , Anonymizováno- dne , datum, byla informace na základě žádosti žalobkyně ze dne 30. 4. 2017 poskytnuta.

11. Žalobkyně v rámci svého výslechu uvedla, že je porodní asistentkou, sama se v podstatě podílí na vzniku porodnických dat, spolupracuje s kolegy a porodnicemi. Význam požadovaných informací tak vnímá z mnoha rovin, osobní, vědecké, přírodovědecké a klinické, profesní i etické. V rámci snahy o zjištění údajů bylo jejím záměrem zveřejnit základní údaje o porodnicích, tedy množství porodů, množství císařských řezů, nástřihů hráze, množství porodů vaginálních koncem pánevním, vyvolávaných porodů. Její kolegyně , jméno FO, o toto usilovala od roku 2014, mezitím porodila tři děti a to, že neměla dostupná data, ovlivňovalo i jí osobně. Šlo například o to, že třeba před svým porodem chtěla , jméno FO, zjistit, v jakých porodnicích mají zkušenosti s vaginálním porodem koncem pánevním a tyto informace nebyly dostupné ani jim jako zdravotníkům. Rozdíly mezi porodnicemi jsou zcela zásadní a žalobkyně má za to, že informace mají pro ženy značný význam pro volbu místa porodu. Zde tak nešlo pouze o realizaci práva na přístup k základním informacím žalobkyně. Poskytnutí a zveřejnění dat má pozitivní efekt na zlepšení kvalitu péče. Žalobkyně informace potřebovala i pro své klientky, kdy jako porodní asistentka po obeznámení se s informacemi jim mohla poskytnout radu ohledně výběru porodnice. Konkrétní údaje tak měly sloužit k zodpovědnému doporučení na základě objektivních dat. Žalobkyně se stala porodní asistentkou v roce 2021, pracovala v několika nemocnicích, v současné době se živí jako komunitní porodní asistentka, předtím studovala , Anonymizováno, a věnovala se imunologii předčasných porodů a jejich ovlivnění , Anonymizováno, . Sama v době vedení řízení nebyla těhotná, nerodila, naopak , jméno FO, rodila 3x, ale žalobkyně nutnost informací pro sebe v tu dobu neměla. Záměrem žalobkyně při podání žádosti o informace bylo zpřístupnit informace ženám, aby si mohly vybírat místo porodu podle svých konkrétních potřeb anamnézy a přání. Po získání informací měla zájem je zveřejnit na webu , Anonymizováno, , což taky učinila. O informace žádala žalobkyně, po dohodě s , jméno FO, , která z osobních důvodů učinila již v minulosti žádosti dvě a s , Anonymizováno, byla komunikace složitá. Náklady naříkaného řízení platí , jméno FO, . Obě mají cíl, aby data byla ženám veřejná, a aby se pracovalo s rozdíly, které jednotlivé porodnice vykazují.

12. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že měla zájem na získání dat, protože v roce 2015 byla těhotná a chtěla si vybrat porodnici. Za tímto účelem oslovila , Anonymizováno, , aby jí poskytl data jednotlivých porodnic za rok 2014. Řízení se táhlo, byla zřejmá neochota data sdělit. Nakonec data byla poskytnuta v anonymizované podobě. V tu dobu již byla svědkyně po porodu, ale zjistila, že jsou mezi porodnicemi velké rozdíly, ale vzhledem k tomu, že investovala spoustu času a energie do obstarání dat, chtěla to dotáhnout do konce a data zveřejnit, aby byla přístupná i dalším ženám. Spojila se s žalobkyní a jejím jménem podaly znovu žádost, řízení o poskytnutí informací se opět táhlo mnoho let a skončilo až před Ústavním soudem. Motivace žalobkyně podat žádost spočívala v tom, že začala studovat porodní asistenci a o situaci se zajímala, byly kamarádky a žalobkyně se rozhodla svědkyni pomoci. V průběhu řízení žalobkyně vynaložila spoustu energie na získání informací a zdůvodnění jejich prospěchu.

13. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. K důkazu byly předloženy listinné důkazy, pravost a správnost nebyla namítána, soud proto neměl důvod z těchto listin při svém rozhodování nevycházet ani jim v rámci hodnocení důkazů přisuzovat nižší hodnotu. Pokud jde o výslech žalobkyně i svědkyně, tyto byly spontánní, věrohodné. Obě vyslýchané se ve svých výpovědích co do základních informací a motivací k vedení řízení shodovaly, výpovědi neobsahovaly žádné zjevné nesrovnalosti či rozpory. Důkazy na sebe logicky navazovaly, doplňovaly se a na jejich základě bylo lze si vytvořit poměrně ucelenou představu o sledu událostí a učinit na jejich základě ucelený skutkový závěr.

14. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně v úmyslu pomoci své kamarádce, která v rámci svého těhotenství usilovala získat od , Anonymizováno, statistické informace o různých druzích porodů v jednotlivých porodnicích, narážela na komplikace, podala žádost o informace i , Anonymizováno, svým jménem. S poskytnutými informacemi se nespokojila a podala odvolání k , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , které její odvolání zamítlo, žalobkyně pak cestou správní žaloby a kasační stížnosti až v řízení před Ústavním soudem dosáhla zrušení zamítavých rozhodnutí a následně, po více než 6 letech požadované informace , Anonymizováno, vydal. Po dobu řízení žalobkyně studovala, následně pracovala v porodnictví, stala se porodní asistentkou a význam poskytnutých informací pro ni měl i význam v rámci její profese, nicméně sledovala i zájem veřejný. V souvislosti s vydáním nezákonným rozhodnutí jí vznikly náklady, jejichž úhrady se domáhá po žalované, stejně jako nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky řízení.

15. Na základě uvedených zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

16. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce zejména podle následujících ustanovení:Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.Podle § 15 odst. 2 zákona se poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.Podle § 31 odst. 1 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již přiznána nebyla. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle druhého odstavce téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle třetího odstavce téhož ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména ka) celkové délce řízení,b) složitosti řízení,c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení,d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

17. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zákona, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zákona).

18. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

19. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.K nároku na náhradu nákladů řízení.

20. Úprava nezákonného rozhodnutí stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. zákona, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS , spisová značka, ).

21. Soud má za prokázané, že ve věci byla vydána nezákonná rozhodnutí, tedy rozhodnutí , Anonymizováno, , podezřelý výraz, ze dne , datum, , kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí , Anonymizováno, , , datum, . Tato rozhodnutí nabyla právní moci a následně byla zrušena , Anonymizováno, .

22. Úvodem je třeba podotknout, že vůči státu není možné se domáhat veškerých nákladů vynaložených pro dané správní řízení, ale pouze nákladů, které byly vynaloženy na odstranění nezákonného rozhodnutí. Nezákonným rozhodnutím zákon rozumí pravomocné rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Za nezákonná rozhodnutí tak nelze považovat rozhodnutí orgánu I. stupně, neboť tato nenabyla právní moci. Pokud tedy žalobkyně brojila odvoláním proti prvostupňovému rozhodnutím , Anonymizováno, , nejednalo se o pravomocné rozhodnutí a náhrada škody spočívající ve vynaložení nákladů na převzetí a přípravu právního zastoupení a podání odvolání, které žalobkyně vyčíslila částkou , částka, , jí nenáleží.

23. Ustanovení § 31 odst. 2 zákona vylučuje náhradu tam, kde buď již náhrada nákladů byla v původním řízení přiznána, anebo sice přiznána nebyla, avšak poškozený měl možnost uplatnit nárok na náhradu nákladů na základě procesních předpisů. Důvody, pro které takovou možnost neměl, sice nejsou blíže specifikovány, avšak odkaz na procesní předpis vede k výkladu, že půjde o případy objektivní, nejspíše tam, kde procesní úprava konkrétního řízení či postupu s rozhodováním o náhradě nákladů nepočítá, případně že o takovou možnost účastníka připravil nesprávný procesní postup orgánu státu (BIČÁK, Vít. § 31 [Náklady řízení]. In: VOJTEK, Petr, BIČÁK, Vít. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 277, marg. č. 11.).

24. Žalobkyně v řízení účelně vynaložila náklady právního zastoupení za úkony: příprava a převzetí právního zastoupení před podáním správní žaloby, správní žaloba ze dne 30. 6. 2017, kasační stížnost ze dne 26. 6. 2019. Tyto náklady byly třeba k odstranění pravomocných nezákonných rozhodnutí (náklady spojené s převzetím a přípravou právního zastoupení a podání správní žaloby jsou účelně vynaložené náklady na zrušení usnesení , Anonymizováno, , podezřelý výraz, dne 7. 6. 2017, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti rozhodnutí ÚZIS, náklady na vypracování kasační stížnosti jsou spojeny s odstraněním nezákonného rozsudku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 14. 6. 2019) a žalobkyně se, s ohledem na zrušení veškerých rozhodnutí soudů i správních úřadů , Anonymizováno, , již nemohla jejich přiznání domáhat v rámci soudního řízení. Ve smyslu § 31 odst. 1 proto soud přiznal žalobkyni náhradu škody spočívající ve vynaložení nákladů na 3 úkony právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, podání správní žaloby, podání kasační stížnosti á 3 100 Kč dle § 9 odst. 4 písm. d) ve spojení s § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb, (dále jen „AT“) a trojí náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 AT a DPH ve výši 21 % z uvedených částek. Účelně vynaloženým nákladem je také částka 3 000 Kč představující soudní poplatek za podání správní žaloby a částka 5 000 Kč v podobě soudního poplatku za podání kasační stížnosti. Celkem tedy soud žalobkyni na náhradu škody přiznal částku 20 342 Kč.

25. Pokud se jedná o náhradu nákladů za ústavní stížnost a repliku v rámci řízení o ústavní stížnosti, soud tyto náklady nepřiznal. Náklady právního zastoupení účastníka v řízení o ústavní stížnosti, kterou se domohl zrušení nezákonného rozhodnutí, nejsou škodou ve smyslu § 31 odst. 1, 2, za níž by odpovídal podle téhož zákona stát (srov. Cpjn 31/2014). Soud proto náklady zastoupení před Ústavním soudem nepřiznal.K náhradě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení.

26. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek pramenící z čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále "EÚLP"). Podle čl. 6 odst. 1 věta první EÚLP má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 z ESLP na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k zákonu č. 160/2006 Sb. Soud je toho názoru, že má-li odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již v EÚLP, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií stanovených judikaturou ESLP.

27. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená, naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

28. Co se týká existence prvého z předpokladů odpovědnosti, tj. nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení, soud má za to, že tento je naplněn, neboť v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, kterým se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti a zpravidla jde o postup, který s rozhodovací činností nesouvisí. Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomoci státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 966/2008).

29. Nesprávný úřední postup v posuzovaném případě spočíval v celkově nepřiměřené délce posuzovaného řízení. V řízení došlo ke třem významnějším průtahům. K prvnímu v řízení před , Anonymizováno, , kdy bylo dne 25. 1. 2018 žalobkyni sděleno, že senát vyřizuje věci dříve napadlé a z důvodu, že věc žalobkyně nemá povahu věci přednostně vyřizované, až do 14. 6. 2019, kdy byl vydán rozsudek (tedy 1 rok a 9 měsíců), dále od 17. 7. 2019, kdy , Anonymizováno, předložil , Anonymizováno, spis, do 28. 1. 2021, kdy byla kasační stížnost zamítnuta, tj. 1,5 roku a k poslední v řízení před Ústavním soudem od 17. 6. 2021, kdy byl vyzván , Anonymizováno, k vyjádření se k ústavní stížnosti až do 11. 4. 2023, kdy byl vydán ústavní nález, tj. 1 rok a 10 měsíců. Jedná se tak o porušení zásady rychlosti řízení a takto vzniklý nesprávný úřední postup pak negativně ovlivnil celkovou délku posuzovaného řízení.

30. Vznik újmy ostatně dovodila i sama žalovaná ve svém vyjádření ze dne 27. 10. 2023, kterým konstatovala, že bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci, respektive na vydání rozhodnutí v přiměřené době. Ustanovení § 31a odst. 2 zákona vymezuje jak formu, tak rozsah náhrady. Peněžitá kompenzace je označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva. V daném případě dospěl soud k závěru, že zmíněný nesprávný úřední postup dosahuje již takové intenzity, že je na místě přiznat finanční zadostiučinění, když je dána i existence příčinné souvislosti mezi uvedeným nesprávným úředním postupem a újmou žalobce a jako dostačujícím prostředkem nápravy se nejeví konstatování porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení.

31. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009, dovodil, že náhrada imateriální újmy podle § 1 odst. 3 a § 31a odst. 3 zákona nemusí dosahovat výše, k níž by dospěl ESLP ve smyslu čl. 41 Úmluvy. Zdůraznil rovněž s poukazem na § 31a odst. 3 zákona, že výše odškodnění nemajetkové újmy, jež vznikla nesprávným úředním postupem, spočívajícím v tzv. průtazích řízení, není stanovena pevnými částkami. Je přenecháno soudu (popř. v předběžném projednání nároku příslušnému ministerstvu či ústřednímu správnímu úřadu uvedenému v § 6 zákona), aby v každém jednotlivém případě uvážil, jaký rozsah zadostiučinění je přiměřený všem okolnostem za použití zákonem demonstrativně vyjmenovaných kritérií. Z rozsudku senátu první sekce ESLP ze dne 10. 11. 2004, ve věci Apicella proti Itálii, stížnost č. 64890/01, odst. 26 je patrno, že ESLP při stanovení výše odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě vychází z částky 1 000 až 1 500 EUR za jeden rok trvání řízení jako základu pro stanovení celkového zadostiučinění. Tuto částku však snižuje o 30 % v případě, kdy již bylo národními orgány shledáno porušení práva stěžovatele a dále ji upravuje především v závislosti na významu předmětu řízení pro stěžovatele, složitosti věci projevující se zejména v počtu stupňů soudní soustavy, ve kterých byla věc projednávána a jednání stěžovatele, jímž přispěl k celkové délce řízení. S takovým způsobem výpočtu výše přiměřeného zadostiučinění, byť v obecné rovině, se ztotožnil i velký senát ESLP v rozsudku v téže věci ze dne 29. 3. 2006, odst.

66. Z rozsudku velkého senátu ESLP v dané věci lze dále vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám. Konstantní judikatura přitom pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení (tj. 1 250 Kč až 1 667 Kč za jeden měsíc s tím, že v prvních dvou letech trvání řízení jde o částky poloviční). Přiznání částky v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč, ve kterém představuje částka 15 000 Kč částku základní, lze zvažovat například podle takových kritérií, jakými jsou délka samotného kompenzačního řízení (za situace, kdy samotné kompenzační řízení je nepřiměřeně dlouhé, lze přiměřeně zvýšit danou částku, pokud se toho poškozený dovolává) či zcela zjevně nepřiměřená (extrémní) délka posuzovaného řízení.

32. Posuzované řízení tak trvalo od 30. 4. 2017 do 16. 5. 2023, tj. více než 6 let.

33. Posuzované řízení bylo co do složitosti standardním řízením dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Z obsahu spisů ani nevyplývá, že by bylo významně procesně složité. Věc byla řešena správními orgány na dvou stupních a soudy na dvou stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem.

34. Žalobkyně se na délce řízení negativně nepodílela, naopak se zasloužila o dřívější skončení věci v řízení před správním soudem, když se opakovaně dotazovala soudu na stav řízení. Tento jí odpovídal, že jsou vyřizovány spisy starších číselných řad. K dřívějšímu rozhodnutí správního soudu pak došlo v důsledku podání návrhu na určení lhůty žalobkyní.

35. Stran činnosti správních orgánů/soudů lze vyjma zmíněných průtahů jejich postup považovat za plynulý. Lze též vytknout ÚZIS, že informaci po zrušení rozhodnutí Ústavním soudem vydal až po 25 dnech, namísto zákonem stanoveních 15 dnech.

36. Namítané řízení není spojeno, jak vyplývá ze stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, s vyšším typovým významem pro účastníka, jaký mají např. řízení trestní, vazební či osobnostní. Lze však zmínit, že se jednalo o domáhání se ústavního práva na svobodný přístup k informacím, kdy lze očekávat vyřešení ve lhůtě 15 dnů. Žalobkyně však po uplatnění odvolání, správní žaloby, kasační stížnosti a ústavní stížnosti čekala na vydání informace po dobu více než 6 let. Význam řízení pro žalobkyni je však i přesto třeba hodnotit za snížený, neboť žalobkyně žádost o informace podávala původně ve snaze pomoci svojí kamarádce , jméno FO, , nikoliv z důvodů na své straně. Zájem na získání informací pro žalobkyni postupně rostl až v průběhu řízení, kdy začala pracovat v porodnictví a stala se porodní asistentkou a poskytnutí údajů se dotýkalo i její profese. Pokud jde o zájem veřejný, je namístě samozřejmě žalobkyni přisvědčit, že informace jejichž vydání se domáhala, mají zajisté informační hodnotu pro ženy a budoucí rodiče, kteří zvažují výběr porodnice a činnost žalobkyně je třeba v tomto ohledu považovat za chvályhodnou, ovšem veřejný význam informace nemůže být důvodem pro zvyšování významu řízení i pro žalobkyni, které by tak mělo být z titulu významu řízení přiznáno vyšší zadostiučinění.

37. Při výpočtu výše finančního zadostiučinění vycházel soud ze stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého je základní částkou přiznávanou za jeden rok průtahů v řízení částka 15 000 Kč až 20 000 Kč, přičemž za první dva roky je přiznávána v jedné polovině. Zdejší soud vycházel s ohledem na celkovou nepřiměřenou délku řízení z částky 15 000 Kč za rok, neboť neshledal, že by zde byly dány podmínky odůvodňující přiznání částky vyšší, když v daném případě se nejednalo o délku řízení extrémní (viz rozsudek NS ze dne 21.10. 2010, sp.zn. 30 Cdo 3026/2009).

38. Tato paušální částka byla Nejvyšším soudem shledána jako spravedlivá a v souladu s judikaturou ESLP ve vztahu k odškodněním poskytnutým ve světle poměrů České republiky. Není tedy nijak proměnlivá podle vývoje průměrné měsíční hrubé mzdy, a není proto namístě tuto částku ani z tohoto důvodu navyšovat. Základní částka zadostiučinění činí za řízení dlouhé 6 let částku 75 000 Kč (5x15 000). Základní částku je pak třeba s ohledem na počet stupňů soudní soustavy snížit o 30 %). O 5 % soud základní částku zvýšil s ohledem na podíl žalobkyně na urychlení řízení. Důvody pro zvýšení náhrady pro postup orgánů/soudů soud neshledal, neboť má za to, že období nečinnosti je již dostatečně zohledněno v závěru o nepřiměřené délce napadeného řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1240/2013). Dále soud shledal důvody pro snížení základní náhrady z důvodu sníženého významu řízení pro žalobkyni o 25 %. Žalobkyni tak náleží zadostiučinění v celkové výši 37 500 Kč.

39. S ohledem na uvedené lze shrnout, že žalobkyni náleží na náhradu škody částka 20 342 Kč a na náhradu nemajetkové újmy částka 37 500 Kč. Celkem tam soud žalobkyni ve výroku I. přiznal částku 57 842 Kč. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., v délce 15 dnů s ohledem na specifika plnění ze státního rozpočtu. Ve zbytku pak byla žaloba výrokem II. zamítnuta.

40. Pokud jde o úrok z prodlení, výrokem I. soud žalobkyni přiznal také úroky z prodlení v zákonné výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky 57 842 Kč od 28. 10. 2023 do zaplacení, neboť žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas. Zároveň se náhrady škody může u soudu podle ust. § 15 odst. 2 zákona domáhat poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne 27. 4. 2023, lhůta 6 měsíců tak uplynula dne 27. 4. 2023. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 28. 4. 2024.

41. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s., Anonymizováno, ř., podle kterého v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí. Náklady žalobkyně jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 4 000 Kč a náklady na právní zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen „AT“). Nárok nemajetkové újmy se na náklady právního zastoupení započítávají tarifní hodnotou sporu 50 000 Kč (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3378/2013). Nárok žalobkyně byl, ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3223/2013 ze dne 10. 2. 2015, příp. nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2412/10 ze dne 4. 4. 2011, důvodný v rozsahu 50 000 Kč a 20 342 Kč z titulu náhrady škody, nedůvodný v rozsahu náhrady škody ve výši 11 374 Kč. Úspěch žalobce činil 86 %, neúspěch 14 %. Z rozdílu neúspěchu a úspěchu vyplývá, že žalobkyni náleží 72 % účelně vynaložených nákladů. Při tarifní hodnotě sporu 81 716 Kč (50 000 + 31 716) dle § 8 odst. 1 AT za užití § 9 odst. 4 písm. a) AT ve spojení s § 7 AT soud vyšel z odměny 4 380 Kč za jeden úkon právní služby. Advokát provedl 4 úkony právní služby: převzetí a příprava věci, podání žaloby, vyjádření z 14. 1. 2024+replika z 3. 2. 2024 a účast při jednání soudu dne 26. 6. 2024. Advokátovi náleží též 4 x 300 Kč paušálu dle § 13 odst. 3 AT. Advokát je plátcem 21 % DPH. Celkem je tedy žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 72 % z částky 26 651,20 Kč, tj. 19 188,86 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě 15 dnů od právní moci usnesení (§ 160 odst. 1 o.s.ř.), k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).