46 C 275/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Kuchaříkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 650 840 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba u uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 650 840 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 650 840 Kč představující náhradu škody, která byla žalobci způsobena nesprávným úředním postupem [název soudu]. Svůj nárok zdůvodnil tím, že soudu dne 13. 11. 2001 zaslal v jednom dopise dva návrhy na provedení exekuce, přičemž pochybením soudu byl zapsán pouze návrh na provedení exekuce na částku 87 500 Kč a návrh na provedení exekuce na částku 312 500 Kč nikoliv. Žalobce neměl ponětí, že exekuce byla nařízena pouze jedna, nikoliv obě. Poté, co byla exekuce na částku 87 500 Kč vymožena, zjišťoval žalobce, jak je to s exekucí na částku 312 500 Kč. V této souvislosti oslovil [název soudu], který až v reakci na žalobcovu urgenci zjistil své pochybení a exekuci na částku 312 500 Kč dne 20. 9. 2009 nařídil. Nesprávný úřední postup tak žalobce spatřuje v tom, že včasným nenařízením exekuce došlo k situaci, že na povinného byly podány další dvě exekuce, které uspokojení žalobce odsunuly. Tímto pochybením tak povinný začal splácen na exekvovanou pohledávku žalobce až dne 20. 11. 2014 Celkem žalobci svůj nárok vypočetl částkou 947 033 Kč od které odečetl částku splacenou exekutorovi ve výši 161 785 Kč a částku 76 654 Kč, kterou obdržel od insolvenčního správce a částky 57 754 Kč, kterou obdrží od dlužníka do skončení insolvenčního řízení po částkách 2 319 Kč měsíčně.

2. Žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla jej zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 650 840 Kč. Žalovaná žádost projednala a zamítla s ohledem na stále trvající stav již dříve konstatovaný v řízení vedeném u [název soudu] pod. sp. zn. [spisová značka], kde byl mimo jiné i nyní žalovaný nárok uplatněn Předmětná žaloba byla rozsudkem ze dne 8. 11. 2013, čj. [číslo jednací], zamítnuta tzv. pro tentokrát. Žalovaná má za to, že žalobci škoda dosud nevznikla. O té lze hovořit, pokud nastane stav, kdy pohledávka již zjevně nemůže být uspokojena žádným způsobem. Ze strany povinného je na pohledávku žalobce hrazeno cestou splátek v rámci insolvenčního řízení. Situace namítaná v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka], tak nadále trvá. Z tohoto pohledu je žalobou uplatněný nárok předčasný a je třeba vyčkat pravomocného ukončení insolvenčního řízení, neboť žalobci může být stále vyplacena určitá vymožená částka. Taktéž není zřejmé, že zda pohledávka nebude vymožena již po povinném. Žalovaná v případě shledání existence předpokladů odpovědnosti státu za škodu totiž nastupuje až jako tzv. poslední dlužník.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Ze žádosti o náhradu škody dle zákona 82/1998 ze dne 25. 7. 2021 je patrné, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zaplacení částky 650 840 Kč představující náhradu škody způsobenou pochybením [název soudu], přičemž odkazuje na rozsudek zdejšího soudu ze dne 8. 11. 2013, čj. [číslo jednací].

5. Přípisem ze dne 3. 8. 2021 žalovaná potvrdila přijetí žádosti dne 28. 7. 2021 6. Ze stanoviska žalované ze dne 9. 9. 2021 plyne, že žalovaná uplatněný nárok považuje za předčasný, neboť insolvenční řízení vedené proti žalobcovu dlužníku stále trvá a nebylo skončeno.

7. Z rozsudku [název soudu], čj. [číslo jednací], plyne, že žalobce ze stejného titulu a z titulu nemajetkové újmy uplatnil svou žalobou nárok na zaplacení částky 1 282 005 Kč, přičemž soud dospěl k závěru, že nárok na náhradu majetkové škody je předčasný.

8. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud provedl níže uvedené listiny a zjistil z nich následující skutečnosti. Z návrhu na nařízení exekuce a pověření soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], doručeného [název soudu] dne 14. 11. 2001, plyne, že žalobce požádal nařídit exekuci pro nesplnění povinnosti povinného [jméno] [příjmení] uložené mu usnesením [název soudu] dne 23. 5. 2000, čj. [číslo jednací] a směnečného platebního rozkazu ze dne 17. 2. 1999 vydaného [název soudu] čj. [spisová značka], na jehož základě bylo povinnému uloženo uhradit žalobci částku 212 500 Kč s 6% úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení Z přípisu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze dne [datum], adresovaného [název soudu] je patrné, že exekutor až uvedeného dne zjistil, že součástí usnesení soudu ze dne [datum] byl též 2x návrh, nicméně až v současné době zjistil, že jedno ze zaslaných vyhotovení návrhu, byť je označenou stejnou spisovou značkou soudu, je odlišné a navrhuje se jím vydání další exekuce. Týká se stejných účastníků, ovšem požaduje nařízené exekuce na základě jiného exekučního titulu a pro jinou pohledávku. Návrh proto byl soudu postoupen k dalším opatřením. Z usnesení [název soudu] ze dne 20. 3. 2009, čj. [číslo jednací], vyplývá, že soud nařídil exekuci dle návrhu ze dne [datum].

9. Mezi účastníky je nesporné, že v mezidobí byly na majetek povinného nařízeny dvě další exekuce ve prospěch jiných oprávněných a to ze dne 15. 5. 2006, pod čj. [číslo jednací], pro částku 25 973,40 Kč a ze dne 12. 12. 2007, čj. [číslo jednací] pro částku 206 Kč.

10. Z detailu insolvenčního řízení [jméno] [příjmení], povinného z exekuce vedené ve prospěch žalobce, ze dne 9. 12. 2022, včetně tabulky oddílu B plyne, že vůči tomuto je vedeno insolvenční řízení.

11. Usnesením [název soudu] ze dne 16. 3. 2020, čj. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek [jméno] [příjmení] a povoleno řešení úpadku oddlužením.

12. Ze zprávy o plnění oddlužení ze dne 10. 11. 2022 pak plyne, že [jméno] [příjmení] plní oddlužení prostřednictvím srážek z důchodu, povinnosti plní řádně. Předmětem plnění svou dva dluhy vůči žalobci a jeden vůči [anonymizována tři slova]. Plnění za poslední měsíce oscilovalo mezi částkami 3 064 Kč až 4 190 Kč. Předpokládaná míra uspokojení za 5 let činí 49,0679 %.

13. Podřazením zjištěného skutkového stavu shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

14. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předpokládá současné splnění tří podmínek: 1/ existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2/ vznik škody a 3/ příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 28 Cdo 5103/2009, sp.zn. 28 Cdo 4463/2010, sp.zn. 30 Cdo 1249/2014).

15. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení právních předpisů. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen,,zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. b) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za Škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Pri stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

16. Po skutkové stránce se žalobce domáhá náhrady škody způsobené tím, že [anonymizována tři slova] [obec] vydal usnesení, kterým nařídil exekuci na povinného až dne 20. 3. 2009, ačkoliv návrh na provedení exekuce mu byl doručen již 14. 11. 2020. Z důvodu prodlení soudu pak byly v mezidobí na povinného nařízeny další dvě exekuce, jejichž uspokojení předcházelo plnění na pohledávku žalobce, kterého se nařízením exekuce domáhal. Následně byl zjištěn úpadek povinného a povoleno řešení úpadku oddlužením.

17. Po provedeném dokazování a podražením skutkového závěru shora uvedeným zákonným ustanovením, dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

18. Objektivní odpovědnost státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předpokládá současné splnění tří podmínek: 1/ existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, 2/ vznik škody a 3/ příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5103/2009, sp. zn. 28 Cdo 4463/2010, sp. zn. 30 Cdo 1249/2014).

19. Pokud se jedná o první podmínku - existenci nesprávného úředního postupu, ta je dle názoru soudu splněna. V řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nevydání rozhodnutí o nařízení exekuce v zákonné lhůtě. Soud byl povinen dle § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční rád), ve znění účinném do 31. 10. 2009, usnesením nařídit exekuci a jejím provedením pověřit exekutora do 15 dnů, pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce, jinak návrh zamítnout. Soud však při zápisu nově napadlých věcí udělal chybu, na základě které došlo k vydání usnesení o nařízení exekuce až po více než 7,5 letech.

20. Soud dále zkoumal existenci druhé podmínky spočívající ve vzniku škody v majetkové sféře žalobce způsobené nesprávným úředním postupem.

21. Škoda je občanským právem chápána jako újma, která nastala v majetkové oblasti poškozeného a projevuje se snížením jeho majetkového stavu. Podle ust. § 2952 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Aby však bylo možné učinit závěr o splnění podmínek vzniku odpovědnosti za škodu, je třeba mít mimo jiné za prokázané, že škoda vznikla.

22. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1635/2013 platí, že i u objektivní odpovědnosti státu za škodu způsobenou výkonem veřejné moci je nezbytnou podmínkou vznik škody na straně poškozeného. O takový případ nejde tam, kde v souvislosti s výkonem veřejné moci sice došlo k odčerpání peněžních prostředků poškozeného, avšak poškozenému současně jako věřiteli vzniklo právo vůči jeho dlužníku, které může úspěšně uplatnit, resp. uspokojit. Nastala-li v důsledku výkonu veřejné moci taková situace, že mezi poškozeným a jinou osobou existují práva a povinnosti, která nejsou plněna, vzniká újma odškodnitelná podle zákona č. 82/1998 Sb. až tehdy, jestliže v právním vztahu těchto osob není možno dosáhnout plnění. Pouze v případě, že pohledávku poškozeného (oprávněného) nelze jako přímý nárok uspokojit, vzniká oprávněnému majetková újma (škoda) spočívající ve ztrátě majetku.

23. Žalobce v insolvenčním řízení vedeným proti povinnému z exekuce uplatnil přihláškou pohledávku, která mu byla přisouzena a jejíhož vymožení se domáhal cestou nařízení exekuce, k němuž došlo se značným zpožděním. S ohledem na to, že však insolvenční řízení dosud probíhá, nelze v tuto chvíli jednoznačně určit, zda a případně v jaké výši žalobci škoda vznikla, neboť žalobci je v tuto chvíli stále plněno ze strany primárního dlužníka - povinného z opožděně nařízené exekuce. Nárok žalobce je tak předčasný a z tohoto důvodu jej soud zamítl.

24. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustavením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť v řízení zcela úspěšné žalované s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. náleží náhrada dvou režijních paušálů po 300 Kč za vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu dne 9. 12. 2022 podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“). Celkem tak žalované na náhradě nákladů řízení náleží částka 600 Kč.